Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
zpravodaji panu posl. inž. L. Novákovi.
Zpravodaj posl. inž. L. Novák: Slavné Národní shromáždění! Dovolte, abych připojil několik věcných poznámek k referátu p. zpravodaje rozpočtového výboru.
Přes to, že daň z vodní síly zasáhne jen nepatrné procento poplatníků našeho státu - ministerstvo financí odhaduje počet podniků, které této dani budou podléhati, pouze asi na 13.000 - rozvířila vládní předloha naši veřejnost a vzbudila na různých stranách zásadní odpor. Otázka daně z vodní síly zaujala arci především odborné kruhy, které zabývají se jí již po řadu měsíců. Vyslovily se o ní nejen poradní sbory, nýbrž i mnohé z té příčiny svolané ankety a rovněž i v časopisech byla tato předloha podrobena kritice a důkladně prodebatována. Věcně a velmi podrobně pojednala o ní zvláště státní elektrárenská rada, která zásadně sice nevyslovila se proti této dani, ale navrhla řadu změn, jež byly předmětem obšírné debaty v dopravním výboru, který vládní osnovu pozměnil, pokud ovšem poměry dovolovaly, ve smyslu projevených přání.
Zásadně odmítavě vyslovili se však o této předloze zvláště majetníci středních a malých mlýnů, kteří vidí v ní zasahování do vlastnických práv a vytýkají předloze, že nevyrovnává rozdílu vodní síly oproti ceně uhlí a že přispěje jen ke zvýšení ceny mouky, že se příčí veškerému cítění o svobodě a že bude příčinou ustavičného šikanování mlynářů ve dne i v noci, že zdaňuje veškerou vodní sílu, která je k disposici, kdežto mlýny nejsou ani ze 30% své výkonnosti zaměstnány. Na druhé straně papírny zase poukazují k tomu, že tato daň ohrozí jejich export a že přivodí veliké zdražení zvláště novinového papíru, ba že dokonce ohrozí existenci některých závodů.
Z pochopitelných důvodů naráží
každá nová daň na houževnatý odpor těch, na něž je uvalována.
A tato daň jest mi nesympatickou již proto, že se řadí k oněm,
které zvyšují výrobní náklady, a to v době, kdy celá veřejnost
volá po snižování cen životních potřeb. Důvodová zpráva sice uvádí,
že daň z vodní síly jest jen důsledkem uhelné dávky, ale při tom
zdá se mi, že se zapomíná, že mnohé živnosti a průmyslové podniky
děkují za svou existencí právě jen té okolnosti, že používají
levnější hybné síly, jako jest vodní síla, oproti síle parní nebo
síle vyvinuté výbušnými motory. Proto dopravní výbor, jak již
bylo řečeno, rozdělil tuto daň na základní a na přirážku, která
bude snižována úměrně s uhelnou dávkou, a společně s výborem rozpočtovým
poskytl jisté úlevy podnikům menším, zvláště oněm, jež používají
vodní síly do výše 5 koňských sil, dále osvobodil od daně z používání
vodní síly do 2 koňských sil vůbec a snížil povšechně tuto daň
z 10 na 8 haléřů. Dopravní výbor přijal mimo to i resoluci, kterou
se vláda vyzývá, aby vyšetřila účinky této daně při výrobě papíru
a podala Národnímu shromáždění zprávu o svém šetření nejpozději
do jednoho měsíce před účinností zákona. Doporučuji při této příležitosti
tuto resoluci slav. Národnímu shromáždění, jakož i všechny ostatní
resoluce, jež jsou v tisku 2639 obsaženy, neboť v tom případě,
až vyšetření nás dojde, může býti eventuelně ještě včas zákon
pozměněn tak, že by daň z vodní síly.... (Nepokoj.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. inž. Novák (pokračuje): ... kdyby se totiž ukázalo, že by měla za následek citelné zvýšení cen papíru a neschopnost tohoto průmyslu na světovém trhu, mohla býti podle potřeby pozměněna.
Měl jsem při tom na zřeteli, že zvýšení cen papíru poškodilo by nejen náš knižní trh, naše novinářství a všechny odběratele časopisů, nýbrž především i naše živnosti, jako jsou na př. knihařská, lepenkářská, papírnická a mnohé jiné. Rozhodně odmítám však s tohoto místa tvrzení, že jsem navrhoval v dopravním výboru - jak bylo v jistých novinách uvedeno, - aby papírny byly od této daně úplně osvobozeny, maje prý na zřeteli jen prospěch jedné z velkokapitalistických firem německých. V zájmu pravdy pokládám za svou povinnost prohlásiti, že jako referent dopravního výboru přimlouval jsem se pouze za to, aby papírnám, které používají k pohonu vodní síly, poskytnuty byly určité výhody v placení přirážek, resp. aby tato přirážka byla jim snížena. Nikdy jsem však nemluvil o osvobození od daně vůbec.
Většina výboru dopravního ostatně se připojila k mému náhledu, což vysvítá z toho, že resoluce, o níž jsem se zmínil, byla odhlasována. Poznamenal jsem již, že jsem zásadním odpůrcem všech daní nepřímých, které zvyšují výrobní náklady, a smířil jsem se s touto daní jen proto, že jest jediným prostředkem k vybudování správného seznamu našich vodních sil, neboť jen přesná evidence těchto sil může se státi správným podkladem pro řešení otázky řádného využití vodní síly, tohoto přirozeného bohatství našeho státu, které - jak z tabulky, o níž se již pan předešlý řečník zmínil, jest vidno - leží u nás skoro ladem.
Jen z tohoto důvodu a tudíž v zájmu státním nebylo možno osvoboditi od daně vodní síly do 10 koňských sil, jak kýmsi bylo navrhováno, neboť tím z evidence unikly by tři čtvrtiny našich vodních sil a celý zákon stal by se vlastně ilusorním. Přes to však osvobozena byla od této daně vodní díla, kterých používají obce k čerpání vody pro obyvatelstvo nebo družstva pro účely meliorační, ovšem s vyloučením výdělečnosti, čímž nepřímo poskytnuty byly značné úlevy poplatnictvu. Aby zvýšena byla chuť k vybudování dalších vodních sil v republice, osvobozena byla do daně z vodní síly nová vodní díla, a to tím způsobem, jak předešlý pan řečník naznačil. Já bych ještě poznamenal, že toto ustanovení má zpětnou platnost od 1. ledna 1919, a pokládám za dobrou známku, že se tu uznává, že ti, kteří přikročili k rekonstrukcím nebo k vybudování vodních sil v nejhorší době drahoty, kdy neměli tušení, že by mohly býti nějaké výhody poskytovány, tímto zákonem nejsou trestáni za podnikavost, nýbrž že se jim dostává zasloužené odměny. Klademe velký důraz na to, aby vodní síly byly v budoucnosti skutečně vybudovány u nás tak, jak toho náš stát i průmysl potřebuje. Jest to opravdu žalostné, když se podíváte, jak nepatrně dosud jest u nás vodní síly využito, a nelze než doufati, že v budoucnosti se poměry změní a že zvláště ministerstvo veřejných prací ujme se této otázky, aby všude a ze všech sil podporovalo zřízení nových podniků.
Z důvodů, jež jsem uvedl, dovoluji
si doporučiti slavnému Národnímu shromáždění tento zákon ke schválení
v přesvědčení, že ministerstvo financí bude v prováděcích nařízeních
dbáti oněch pokynů, jež vyslechlo jednak v obou výborech, jednak
také v mnohých poradních sborech, neboť jako většina našich zákonů,
tak i tento zákon jest velmi elastický a musí býti prováděcími
nařízeními doplněn. Doufám, že tato prováděcí nařízení budou nesena
tím duchem, aby našemu vodnímu hospodářství, našemu průmyslu a
živnostem neškodila, nýbrž spíše zmírnila ten balast, který bude
jim touto daní přidělen. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Přikročíme k rozpravě. Zapsáni jsou na straně "kontra" pp. posl. Windirsch, Patzel, Dietl, Bobek, Kostka, na straně "pro" pp. posl. inž. Kallina a Sajdl.
Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby se stanovila řečnická lhůta na 20 minut. Jsou snad proti tomuto návrhu námitky, či je snad jiný návrh? (Hluk.)
Navrhl jsem 20 minut, činí se
snad jiný návrh?
Posl. Sladký: Navrhuji
15 minut.
Předseda: Dám tedy nejprve hlasovati o protinávrhu.
Pan posl. Sladký navrhuje, aby se stanovila řečnická lhůta 15 minut.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se. - Výkřiky na levici.)
To jest většina, návrh p. posl. Sladkého jest přijat. (Hluk. - Předseda zvoní.).
Uděluji slovo prvnímu řečníku na straně "proti", jímž jest pan posl. Windirsch. (Hluk.)
Prosím o klid.
Posl. Windirsch (německy): Dámy a pánové! Náš klub vystoupil již při poradě o tomto zákoně ve finančním výboru proti němu a uvedl pro to celou řadu důvodů. Musím zde ovšem konstatovati, že všechny naše věcné námitky nevedly k cíli, nýbrž že návrh zákona, tak jak se ho pan zpravodaj ve finančním výboru zastával, byl bez námitky přijat.
Jedním z důvodů, jez jsme uváděli pro své chování, bylo, že tento zákon o dani z vodní síly musí vésti k zdražení spotřeby. Tato obava byla ovšem rozptýlena tím, že zpravodaj tehdá řekl, že vezme-li v úvahu na př. podnik mlýnský, zdraží se 1 kg mouky touto daní z vodní síly pouze o 1 haléř.
Ze zkušenosti ovšem víme, že tím okamžikem, kdy nová některá daň spotřební vešla v platnost, byly tím postižené výrobky velmi značně v ceně vyhnány do výše. My ze strany zemědělské jsme však vystoupili proti tomuto zákonu také z toho důvodu, ježto tím nezbytně bude přivoděno zvýšení mezd mlecích. Vzpomínáme zcela dobře na minuly podzim, kdy musili jsme svésti s mlynáři o melné tuhý zápas, a jestliže nyní jsou majitelé mlýnů povinni platiti daň z vodní síly, je samozřejmo, že toto placení připočte se k melnému.
Jiným důvodem, jenž nás vedl k tomu, abychom se postavili proti této dani, je i okolnost, že tím ony plány, směřující k tomu, aby nově byly prováděny vodní stavby, prostě přímo padají do vody, neboť nikdo nebude snad pociťovati chuť prováděti ještě nové stavby, hrozí-li mu břemeno daňové. Daň z vodní síly byla pak odůvodňována tím, že nemá býti ničím jiným než ekvivalentem daně uhelné. My však jsme toho mínění, že daň z vodní síly a daň uhelná nemohou býti stejně posuzovány, a to z toho důvodu nikoliv, protože daň uhelná čítá se jen za ono množství uhlí, jež se skutečně spotřebuje. Vstoupí-li naproti tomu v platnost daň z vodní síly, musí se počítati i z onoho množství vody, jež prostě nevyužitkováno utíká shora dolů. Říká se sice, že daň z vodní síly má se platiti jen ve skutečném poměru k spotřebě vody, pokud se týče k síle vodní a že se proto závodům s tímto pohonem přijde na kůži měřícími přístroji. (Hluk - Posl. dr. Schollich [německy]: Počkejte přec, až bude ticho, vždyť nic neslyšíme!) Zda to pánové z pravice slyší či ne, zůstává si teď lhostejno! Oni přece se nedají obrátiti na jiné mínění. Má se prý v tomto případě pomocí měřidel stanoviti skutečná výkonnost těchto podniků na tento pohon. Přijde ovšem při tom na to, v jaké době se taková měření budou prováděti. Víme zcela dobře, že množství vody je i v řečištích velmi měnivé; myslíme tu dále na ony vody, jak jsou postiženy v našich krajích pohraničních, jež jsou kraji horskými. Víme, že tam bývá množství vody nesmírně dotčeno suchem, tak na příklad nalezneme následkem neobyčejného sucha v struhách vodních, jež byly jinak docela vydatný, ani kapky vody. (Posl. dr. Schollich [německy]: Tam však budete musiti platiti stejně!) Zajisté, to je právě to nespravedlivé. Nenajdeme také vody za doby mrazů a víme, že velmi mnohé podniky na pohon vodní v zimě musí státi, změní-li mrazy vodní tepny v led. Konečně nutno vzíti v úvahu, že naopak průtrže mračen a trvalé deště mohou značně zvýšiti množství vody. Dejme tedy tomu, jestliže nějaký fiskálně založený muž, kterému se svěří měření, přijde v době, kdy právě bude velmi mnoho vody, je snad přirozeným důsledkem, že bude konstatovati velmi značné síly vodní. Již z toho důvodu však - chceme-li konečně zavésti daň z vodní síly - bylo by bývalo mnohem lepší, aby se byla stanovila nějaká průměrná výkonnost, dotyčných vodních kol a aby se pak zavedlo paušalování. V tom směru přece již šlo napřed Švýcarsko. (Německý výkřik: Ale my jsme ti vyšší!)
Ve Švýcarech bylo také již zavedeno zdanění vodní síly a užívá se k tomu paušalování. Ovšem u nás žijeme, jak jste právě vyslovili, ve vyšším Švýcarsku, u nás chceme to udělati rozuměji, avšak nevím, zda z toho vyjde něco chytřejšího. Alespoň ne pro ty, kdo mají tuto daň platiti. Dále bylo naším míněním, že bude-li zavedeno zdanění podle systému paušalování, muselo by přijíti nezbytně v úvahu paušalování podle dvojí sazby, a to podle polohy, zda jde o hory neb o planiny. Víme, že i v tom směru možno pozorovati velmi značné rozdíly.
V kraji dole nacházíme vody rovnoměrně tekoucí, v pohoří podléhá vodní síla silnému a povážlivému kolísání. Nyní ovšem klade vláda, měří-li vodní sílu, váhu na to, že bude moci založiti pomocí měření vodních sil katastr vodních sil. Věříme sice, že snaha v tom směru je zcela dobrá, že úmysly jsou úplně příhodné, avšak způsob provedení bude tak obtížný, že výsledky, jichž se docílí, bude nutno opatřiti mnohými otazníky. Protože tedy v horách konečně vodní síly jsou přece jen ve svém objemu, své výkonnosti poněkud menší, podali jsme se své strany návrh, který jsem i dnes opětně podal, aby se vodní síly až do výkonnosti 8 ks osvobodily od zdanění. Prosil bych již teď, bude-li tento návrh předložen, aby naň slavná sněmovna přistoupila. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
Vláda se domnívá, že tato daň vynese výtěžek 36 millionů korun. Bojíme se však, že tento obnos značně se sníží různými momenty, a to v prvé řadě vysokými náklady, jež budou spojeny se šetřením. Tam venku v horách a venku na vodních drahách budou běhati sem tam různí vyšetřující orgánové, ti budou se přirozeně, poněvadž jsou orgány finanční stráže, zajímati vedle toho i o mnohé jiné věci a jistě nezjistí toho, co mají zjistiti, a to z toho důvodu, poněvadž schází tu konečně i technická způsobilost a technické předběžné vzdělání pro správné provádění této práce.
Jestliže se dnes usnesete, že
podle zákona mají býti prosty daně jen vodní síly do 2 koňských
sil, pak postihneme přijetím tohoto zákona netoliko mlýny, nýbrž
musíte při tom mysliti i na celou řadu podniků, jež mají své provozovny
rovněž na vodních kolech, musíte při tom mysliti na malé pily,
na soustružny a dílny na obrábění dřeva, a myslím-li konečně na
svou užší vlast, myslím, že mohu určitě míti za to, že těmito
zákonitými ustanoveními budou značně a citelně postiženy i mnohé
brusírny skla, jež mají provozovny v Jizerských horách. Myslíte-li
však na tyto závody, musíme si vzpomenouti, že tyto brusírny skla
musejí dnes prodělávati těžkou krisi a tím, že je postihne nové
zdanění, bude jejich schopnost soutěže velmi značně snížena. A
já myslím, že musí to býti zároveň úlohou slavné sněmovny, aby
všechny ty, kdož jsou hospodářsky slabí, a které vlastně nutno
podporovati, ještě nezatěžovala novými daňovými předlohami. A
proto bych ještě jednou prosil, abyste, dojde-li k hlasování o
mém návrhu, rozhodli se pro něj. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Slovo udelujem ďalšiemu rečníkovi p. posl. inž. Kallinovi.
Posl. inž. Kallina (německy): Dámy a pánové! Budete se diviti, že jsem se dal zanésti jako řečník pro návrh. Chtěl jsem jen tímto přihlášením dokázati veřejnosti, že je v této sněmovně úplně lhostejno, dají-li se němečtí řečníci zapsati pro návrh nebo proti němu, že je to zcela lhostejno, podávají-li pozměňovací návrhy, jsou-li tyto dobré nebo špatné! Vše se prostě zamítne, "to je menšina" a vládní strana, strany většiny to, co jste ani neprostudovali, nýbrž co vám "pětka" jako hotovou věc předkládá, prohlašují za přijaté, bez znalosti obsahu dotyčné předlohy zákona. To je důvod, proč jsem se dnes dal zapsati jako řečník pro návrh.
Nuže k věci samé. Vy všichni víte:
tento stát potřebuje peněz, mnoho peněz. Je státem demokratickým,
učinil si úkolem přivésti ke cti skutečnou demokracii, (Smích
na levici.) učinil si úkolem odstraniti stálé vojsko a zříditi
vojsko národní podle švýcarského vzoru. A ve skutečnosti vidíme,
že většiny peněz zaplacených obyvatelstvem tohoto státu užívá
se k účelům militarismu. A ježto celá řada pramenů daňových hrozí
následkem špatného hospodářství tohoto státu selhati a ježto prostředky,
jichž stát užívá, stávají se stále násilnějšími, vynalézají se
denně nové daně. Divím se jen, že ještě nebyla zavedena nějaká
daň ze sedění, jež by od každého jednotlivce, jenž asi minutu
sedí, vynášela určitou částku. (Nepokoj a výkřiky na levici.)
Místopředseda inž. Botto
(zvoní): Prosím o ticho.
Posl. inž. Kallina (pokračuje):
V tisku 1360 předložila nám vláda předlohu, jež obrala si za úkol
zdaniti vodní síly. (Hluk. Posl. dr. Feyerfeil [německy]: Neslyším
ani v první řadě nic. Pan ministerský předseda má přece také něco
slyšeti!)
Místopředseda inž. Botto
(zvoní:) Prosím o ticho.
Posl. inž. Kallina (pokračuje): Vládní návrh zvolil si za předmět zdanění vodních sil a, jak známo, jak v dopravním výboru tak i ve výboru rozpočtovém došlo k zdlouhavým poradám a jednáním. Pokládám za zbytečno dotýkati se jednotlivých jich fásí, chci však pouze prohlásiti, že zde máme co činiti s produktem, o kterém opět konaly se velmi nedbalé porady. Jako pomatení hnali jste se k cíli, abyste vymačkali z lidu nové peníze, abyste nově naplnili stálé více se prázdnící státní měšec. Stát neobral si touto předlohou za úkol, jako tomu je v každém jiném moderním státě, aby zákonnými opatřeními co možno oplodnil hospodářský život, nýbrž tato nová daňová předloha úplně zničí ve svých následcích celou řadu závodů a učiní je neschopnými soutěže. Je to velezajímavé, jak to zpravodaj odůvodnil, proč původní znění vládního návrhu, jenž vyslovil osvobození od zdanění pro vodní síly až do 5 koňských sil, nechalo se padnouti a normováno bylo pouze do 2 koňských sil - tedy ještě zhoršení vládní předlohy. Odůvodňuje se to tím, že prý jistá společnost, - nevím, jak se nazývá - společnost elektrárenská nebo poradní sbor, jež zabývá se záležitostmi elektrárenskými, učinila proti tomu námitky, aby bylo normováno osvobození daňové až do 5 koňských sil, protože by tu hrozilo nebezpečí, že by nedošlo k vybudování ladem ležících vodních sil.
Mně jakožto techniku je takové stanovisko nepochopitelné a stěží mohu si představiti, že vážně myslící technikové i na české straně mohou spolupůsobiti při tom, aby osvobozením od daně do 5 koňských sil mohlo býti nějak poškozeno vybudování ladem ležících vodních sil. Vždyť to je každému známo, že tyto drobné vodní síly pocházejí hlavně z horských potoků a že je úplně pochopitelno, že nelze mysliti na násilné vybudování těchto horských potůčků. Vždyť i jestliže vybudujeme každý jednotlivý horský potok a využitkujeme sil vodních, nedocílíme tím nikdy hlavní sumy vodních sil, nýbrž skutečné vybudování a využitkování vodních sil může býti samozřejmě směrodatným jen u větších řek. Je však příznačné pro ducha, se kterým tento zákon byl vypracován a konaly se porady, že podle statistiky mluví se sice o určitém počtu - nějakých 13.000 - vodních zařízení hybných, avšak naprosto se neudává číslice koňských sil. Je to tedy téměř tak, jako když mluví o integrálních počtech a řekne: Jak známo podle zkušeností nashromážděných v obecné škole, 2 a 2 jsou 4. Tím však nevím ničeho o počtech integrálních. Myslím, že nikomu se tím neposlouží, ví-li, že je v Československu 13.080 zařízení na vodní sílu, jestliže se nedoví, jakou sílu vodní znamenají. Pan zpravodaj také předem prohlásil, že nelze připustiti osvobození vodní síly až do 5 koňských sil, protože tím se vylučují 2/3 veškeré vodní síly. To ovšem souhlasí, počet vodních zařízení je udán, my však stále ještě nevíme, jaké procento vybudovaných vodních sil znamenají. Takové odůvodnění pokládám za úplně zbytečné a bezúčelné, protože odborník nemůže si z toho nic vybrati. Mezi poradami v dopravním výboru podal jsem návrh, aby v městech s ohledem na vysokou zdravotní cenu zařízení dobře zavedených a dobře zřízených pro vodu pitnou a užitkovou, všechny ony vodní síly, jichž užito je na načerpání užitkové a pitné vody pro obyvatelstvo, byly osvobozeny od placení této daně z vodní síly, a to proto, protože by tato daň z vodní síly vedla k zdražení pitné a užitkové vody, totiž jinými slovy, aby samy o sobě vysoké zařizovací náklady zvláště při vodovodech říčních, jejichž voda potřebuje ještě nákladného čištění, že tím se ceny ještě zvýší, ne aby ještě takovou nerozumnou daní nebyly zdražovány, neboť tím méně majetnému lidu pro živobytí nezbytně potřebná voda již ze zdravotních důvodů by byla zdražována a činěna nedostupnou.
Zajímavým způsobem se stalo, že tento můj návrh byl po přeložení do češtiny předložen k hlasování nikoli jako můj návrh, nýbrž jako návrh jiného pána s české strany. To je vlastně lhostejno, je to však příznačné pro ducha, jakým jsou vedena jednání i v jednotlivých výborech. Přímo příznačným pro názory řady politiků z druhé strany je, že při rozpravě o tomto mém návrhu bylo s druhé strany navrženo, aby tento návrh byl zamítnut, a to s tím odůvodněním, že ministr financí nemohl by nikdy a nikterak s ním souhlasiti, aby řada zařízení na vodní sílu byla z této daně vyňata. Na to jsem navrhl, aby tato věc byla vzata z denního pořadu, a na příští poradu aby byl pozván pan ministr zdravotnictví, aby mohl se zdravotnického hlediska zaujmouti stanovisko k mému návrhu. A tu je zajímavo, že pan zpravodaj v této věci zmohl se na prohlášení, že pokládá za bezúčelno přijímati můj návrh pokud jde o ministra zdravotnictví, protože přece předem víme, že se ministr zdravotnictví vysloví pro Kallinův návrh. Na to jsem prohlásil, že, vysloví-li se většina výboru pro návrh referentův, pokládám za zbytečné pozvati na příklad zástupce ministerstva financí, poněvadž přec víme, že zásadně bude mluviti proti každému návrhu, jenž snižuje výnos daní. Nechci se dále zabývati tímto předmětem, nýbrž jen prohlásiti, že také můj návrh na přijetí, jak jsem se již zmínil, 5 koňských sil jako hranice daňové, byl zamítnut. Postaral jsem se samozřejmě, aby tento návrh znovu přišel do porady a podávám dodatečně 3 návrhy, a to navrhuji, aby v § 9 zněl bod 1: "Od této daně jsou osvobozeny: vodní síla, jejíž effektní výkon je menší než 5 koňských sil eff. Vodní síly od 5 do 10 ks osvobozeny jsou od placení přirážky uvedené v § 1."
K bodu 3., odstavec 1. Předem jsem se zmínil, že můj návrh na osvobození obecních sil vodních sloužících k čerpání vody pitné, byl sice výborem přijat, ve výboru rozpočtovém byl však předělán, a to tak, že toto zproštění není již vysloveno s dostatečnou jasností. Proto navrhuji toto zcela jasné znění tohoto 1. odstavce bodu 3.: "vodní sila, které používají obce k pohonu čerpadel při vodovodech pro vodu pitnou a užitkovou. Totéž platí pro ony vodní síly, které slouží k zdvižení vody pro družstevní meliorační zařízení."
A dále podávám rovněž ještě pozměňovací návrh k odstavci 2. To je totiž příznačné. Při tomto odstavci bylo, jak známo, vysloveno osvobození od daní pro nová zařízení, jež byla zbudována po 1. lednu 1919. Avšak, jak jsme to již v tomto státě prožili, usnášejí se zde zákony, jež nejsou vlastně zákony, nýbrž, chceme-li a máme-li to pojmenovati krátce, vlastně zmocnění, že ministři mohou dělati, co chtějí, a tak je tomu i v tomto případě. Zde se totiž vyslovuje osvobození od daní na 30 let, a to v rozličných sazbách, v prvých 15 letech úplně, v dalších 5 letech v tři čtvrti, v dalších 5 letech v polovici, a v posledních 5 letech v jedné čtvrtině. Byla však vpašována tam jedna věta, jež viklá všemi ustanoveními a to: "Platno jen pro podniky, jejichž zřizovací náklady nelze bez ohrožení výnosnosti umořiti v době kratší." To znamená, že tato tři jmenovaná ministerstva se usnášejí, že pro tu neb onu sílu vodní nemá platiti osvobození od daní. Vždyť víme, budou-li v tomto státě přizná vána taková zmocnění ministerstvům, že jich samozřejmě bude používáno jen v neprospěch Němců. Jde-li o český podnik s vodní silou, přizná se mu plné osvobozeni daňové. Jde-li o německé zařízení na vodní sílu, prohlásí se prostě, že náklady zřizovací mohou se bez ohrožení výnosnosti v krátké době umořiti. Je to samozřejmé, že my zástupcové německé strany národní za žádných okolností nemůžeme dáti svých hlasů pro toto nové zatížení, pod kterým obyvatelstvo, zvláště naši malí a střední živnostníci klesnou. Je samozřejmo, že odevzdáme své hlasy proti tomuto návrhu.
A nyní k jiné věci: Když dostalo se mně té řídké cti, že mohu se v této sněmovně opět jednou ujmouti slova, chci pojednati ještě o jiných otázkách. Páni vědí jistě, že ač již tato sněmovna zasedá od březnových dnů, že je obyčejně posílána domů a ve skutečnosti tak zvaný dozorčí výbor, tak zvaný výbor Černého, sestávající z 5 členů, vlastně obstarává ty práce, jež v jiných státech připadají sněmovně. Sněmovna je snižována na násilný hlasovací stroj, přijímá se tam a zamítá, co "pětka" předpisuje k přijetí neb odmítnutí. Je to přímý výsměch jménu sněmovna, co se v tomto domě odehrává. Samozřejmě není to pro nás překvapením, neboť policejní duch, jenž od prvého okamžiku v tomto státě zavládl, nejen vzrostl a zmohutněl, nýbrž ubil a potlačil i každý demokratický cit u českých sociálních demokratů. Žijeme zde v tak zvané svobodné republice a příznačnou pro ducha zde vládnoucího je řada případů, jež se udály v poslední době.
Vy všichni víte, že 26. června v Mostě spáchala řada studentů strašný, státu nebezpečný skutek. Tito němečtí studenti se odvážili vyvěsiti v Mostě v jednom hostinci barvy svého studentského sdružení. To je tak ohromný zločin, že česká menšina, duše davu ihned počala vříti. Pod vedením českých důstojníků a českých legionářů vnikli do hostinské místnosti. Studenti byli zbiti a oloupeni o svou barevnou ozdobu. Samozřejmě nemůže pan ministerský předseda dodnes ještě zakončiti vyšetřování, jehož výsledek nám zde slíbil oznámiti, neboť má na práci mnohem důležitější věci v tomto státě. Aby však pan ministerský předseda neměl výmluvy, on sice neposlouchá, budu však ještě mnohem hlasitěji mluviti, snad pak bude naslouchati. Aby měl poněkud snazší úlohu připomenu mu řadu vypovědí svědeckých, tak byl pan Arnošt Holeček, magister farmacie, 27letý, bytem v Mostě, Schützengasse, vyslechnut před řadou nezávadných svědků a udal do protokolu toto (čte):
"Já a jiní členové buršáckého spolku "Teutonia" v Praze, a to pánové Heřman Moisisch, medik v Mostě, Teplická třída 861, František Ritter, technik v Mostě, Meisnerova třída, Robert Suchy, technik v Mostě, Nádražní třída, Karel Weber, elektrotechnik v Janově, pan Weber, účetní revisor v Mostě, Seegasse, seděli jsme s panem Hönigem, účetním revisorem v Mostě, Goethova třída, u předposledního stolu v hostinci "Ratstübel". U posledního stolu seděli sl. Hilda Hönigová, dcera účetního revisora, dirigent Karel Richter, vrchní důlní rada Bohumír Hüttemann, vrchní správce Sablik z Kopic, a advokáti dr. Hess, dr. Beck a dr. Glaser a jiní. Mimo to byli mezi jinými v místnosti přítomni pan Tschischky, majitel cihelny v Mostě a pan Gustav Rödling, horní úředník v Mostě.
Nás pět členů "Teutonie" mělo své černé čapky a své černo-červeno-zlaté stuhy. Kolem půl jedenácté hodiny večer objevilo se v místnosti několik mladých lidí, kteří nám řekli, že před Ratstübel je shluk lidí, kteří se chystají nás zbíti. Hned na to přišli čtyři neb pět důstojníků do místnosti a posadili se u vedlejšího stolu. Pak přišlo osm až deset vojáků a asi pět civilistů. Hostinský Hohla nás upozornil, že snad k něčemu dojde, abychom odložili čapky a stuhy. Prohlásil jsem Hohlovi, že máme právo tu býti. Pak šel jsem s Moisischem a sl. Hönigovou do telefonní budky, abych zavolal četnickou stanici. Na zavolání hlásila se četnická stanice. Hlásím jí, že jsme zde kuleroví studenti a že máme, jak se zdá, býti přepadeni vojáky, aby poslali do Ratstüblu hlídku. Ptal se, kde je Ratstübl. Řekl jsem mu, že vedle policejní strážnice na prvém náměstí, načež on odpověděl, že to vše nezná. Na to zavěsil jsem, rozmrzen neporozuměním neb zlomyslností četníka, sluchátko, volal jsem však pak ještě jednou, poněvadž jsem slyšel před telefonní celou hluk. Zároveň řekl jsem sl. Hönigové, aby zavřela dvéře na závoru. Na dvéře bylo tlučeno. Mluvil jsem s četnickou stanicí a znovu prosil o hlídku, načež mi řekl, že nějakou pošle. Na české volání zvenku, abych otevřel, řekl jsem sl. Hönigové, aby odstrčila závoru, a nyní přišel malý černý voják, podle zdání důstojník, dovnitř, který později byl zjištěn jako podporučík Unger legionářského pluku č. 9, a jistý prostý voják s nakadeřenými kučerami, prý jakýsi Šedivý od 9. leg. pluku.