Ústava dala již jednou rozhodování zde do rukou, které k vysokým zákonodárným úlohám a ani ke správě nejsou schopny. Doporučoval bych zaslati jednou tento záborový zákon, zákony libovůle do vzorného parlamentu do Anglie a jíti si tam o radu. Myslím, že Angličané by se takovým zákonům jen smáli.
Nejvyšší úlohou každého zákonodárného
úřadu a také správy jest zajistiti a vystavěti základy hospodářství,
základy státního života. Nejdůležitějším základem jest jistota
vlastnictví, jistota práva, důvěra v absolutní rovnost práva bez
ohledu na osobu, stav neb národ, důvěra v ochranu občanských svobod,
k nimž však bezpodmínečně náleží také ochrana vlastního domova.
Tato ochrana se takovými zákony podkopává, proto my hlasujeme
pro návrh na odročení, který byl podán agrární stranou a v případě
zamítnutí pro vrácení zákona výboru. (Souhlas a potlesk na
levici.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Slovo udelujem ďalšiemu rečníkovi pánu posl. dr. Holitscherovi.
Posl. dr. Holitscher (německy): Velectěné dámy a pánové! Návrh zákona, který jest dnes této sněmovně předložen a který vlastně nepřináší ničeho nového, nýbrž má býti pouze zlepšením platného zákona z 11. června 1919, byl ve svých základních tendencích naší stranou radostně pozdraven, neboť má nám, státu a úřadům dáti možnost pro veřejné sociální účely činiti nárok na budovy, jež se k takovým účelům hodí. My jsme si při tom představovali cosi, co se v Rakousku označilo jako zákon o zámcích, čímž jest již řečeno, že mělo jít hlavně o to, zabaviti velké, v soukromém vlastnictví se nacházející budovy na venkově a věnovati je sociálním, humanním a hygienickým účelům.
To jsme považovali za nutné a jsme ochotni tyto snahy celou svou silou podporovati, neboť považujeme to za nutnou součást sociální reformy. Dnes, kdy jest takový nedostatek způsobilých budov, kdy všichni, kteří se podjali úkolu opatřiti pro nemocné, pro invalidy, pro churavé, pro těch mnoho statisíc nešťastných v tomto státu přístřeší, v němž by mohli býti ošetřováni a léčeni, v tomto okamžiku musí každého, kdo má v sobě sociální cit, rozčiliti a podrážditi, vidí-li, že v tomto státu jsou sta a sta budov prázdných, nikdy neužívaných, jež by velmi dobře byly způsobilé, aby tomuto účelu vyhovovaly.
A jestliže nám někdo naproti tomu poukáže na posvátnost vlastnictví, musíme mu ovšem odpověděti, že my naprosto nejsme přesvědčeni, že vlastnictví všech těchto vynikajících budov, těchto zámků, jest také skutečně právní.
My spíše věříme, že nynější držitelé těchto zámků nebo jejich předkové před několika generacemi přišli sotva k držbě těchto zámků naprosto právní cestou. Ční v tomto státě zámky, jež kdysi byly v držbě loupeživých rytířů, kteří nezvětšili svojí držby naprosto žádným zákonným způsobem, kteří nevinné sedláky přepadali, nevinné kupce olupovali, kteří nějakým způsobem si ve středověku tyto zámky získali, jak se eufemisticky říká - před posvátností těchto vlastnictví nemáme respektu v době, v níž tisíce a tisíce nevědí, kam mají složiti svoji hlavu, v době, kdy nemáme příbytku pro tisíce souchotinářů a nemocných na plíce. Pro tisíce nemocných dětí a pro takové sociální účely, myslíme, může se velmi dobře otřásti dnešními právními poměry, pokud se vztahují na soukromý majetek. A my přispějeme k tomu, aby se to také stalo. Ovšem musím to, co zde říkám, hned omeziti. Čeho nám tento zákon poskytuje, není bohužel to, co jsme očekávali, a co jsme z tohoto zákona chtěli udělat. My jsme očekávali, že vláda předloží takový zákon a že sociálně-politický výbor, v němž mají býti přece směrodatny sociální úvahy, přijme také zlepšení, jež jsme navrhli. My jsme chtěli zákon, jímž může se zabavovati pro veřejné, kulturní nebo sociální účely, ne však pro nějaké účely, jež jsou v oblibě u dotyčných úředníků. A především chtěli jsme, aby bylo se vší určitostí pojato ustanovení, jež znemožňuje, aby budovy byly zabavovány pro vojenské účely. To jest samozřejmé pro nás, my nechceme, aby militarismus spolkl nové oběti, a není to dnes již ani nutné. My rozumíme velmi dobře okolnostem, v nichž byl stát v okamžiku svého vzniku, a my jsme měli také odpuštění pro bezpráví, jež tehdy bylo mnohým způsobeno, jež bylo spácháno na veřejných zařízeních, na školách, z nichž žáci byly vyhozeni se vším i se svými učiteli, aby se ubytovali vojáci. My chápeme, že to snad v prvním okamžiku ani jinak nebylo možné. Avšak od založení tohoto státu uplynulo již přes 2 1/2 roku a dnes již není nutné, aby veřejné budovy neb školy neb cokoli se zabavovalo pro vojenské účely. Proti tomu se obracíme se vší určitostí. My však nepokládáme dnes také za nutné, aby se takové budovy zabavovaly pro umístění úřadů. My máme úřadů dost a některé úřady mohly by býti vyprázdněny. Neškodilo by docela nijak, kdybychom měli o několik tuctů úřadů a státních kanceláří méně, a proto chceme, aby také toto ustanovení bylo ze zákona vyloučeno. Navrhli jsme a navrhujeme dnes opět tím, že jsme podali změnu v § 1, aby výslovně bylo v tomto zákoně stanoveno, k jakým účelům takové zabavení se může provésti, a to výlučně pro účely sociální, kulturní a vyučovací. Avšak my máme ještě také další dodatečný návrh k § 1 a ten směřuje k tomu, že takové zabavení se může provésti nejen proto, že stát sám budovy použije, nýbrž ze takové budovy mohou se předati pro jejich účely také obcím, okresům, nemocenským pokladnám a jiným dobročinným a veřejným institucím, dá-li k tomu souhlas ministerstvo sociální péče.
Každý z nás, který jest ve veřejném životě a má co dělat se sociálními zařízeními, ví, jak velice všechny tyto instituce, jak velice nemocenské pokladny trpí, že pro účely, jež sledují, nemají budovy k disposici. Zde má býti zřízen léčebný ústav pro nemocné srdcem, tam pro nemoce plícemi, zde jde o skrofulosní děti, tam o lesní zotavovnu a má býti umístěno množství invalidů. Není to stát, jenž může a má toto zařízení spravovati, ne, obce a okresy mají to činit. Proto si přejeme, aby do zákona pojato bylo ustanovení, že takovým veřejným podnikům, když byly za takové uznány ministerstvem sociální péče, budou přikázány státem zabavené budovy, aby mohly tyto účely provésti.
Avšak obáváme se velice, že naše zlepšovací návrhy také zde opět budou odmítnuty, jako tomu bylo v sociálně-politickém výboru, protože vláda si chce nechati dáti carte blanche a nezáleží jí snad nijak tolik na sociálních a kulturních účelech, jež my máme na zřeteli, nýbrž protože chce míti volnost právě tam zabavovati, kde potřebuje příbytky pro vojenské a jiné byrokratické účely, neboť obě tyto věci jsou v tomto státě nejpřednější. My musíme však také na tom trvati, aby do zákona bylo výslovně pojato ustanovení, že budovy sloužící zdravotním účelům nemohou se zabaviti. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
V zákoně jest ovšem v § 3, odst. 5 pojato ustanovení, že, jde-li o zabavení budov nebo jejich částí, v nichž jest léčebný ústav neb humanní instituce, jakož i instituce, jež slouží veřejné zdravotní péči, jest zabavující úřad vázán posudkem orgánu zdravotní péče druhé stolice o přípustnosti zabavení se stanoviska veřejné zdravotní péče. Avšak toto ustanovení nám nemůže dostačiti, poněvadž velmi dobře víme, že tento zdravotní úřad druhé stolice nemá a nebude míti nutné způsobilosti k odporu, když nějaké ministerstvo, zvláště ovšem ministerstvo národní obrany bude pro sebe činiti nárok na takové budovy, a my jsme v posledních letech opětovně zažili, že veřejné dobročinné ústavy musily vší mocí zápasiti, aby udržely svou budovu a nepodařilo se jim to vždycky.
Připomínám jen těžký boj, který musel vésti ústav hluchoněmých, aby udržel svou budovu, aby děti nemusely býti někam odstraněny, ubohé hluchoněmé děti. Nemáme jistoty, že tento zdravotní úřad druhé instance nepadne na kolena, přijde-li nějaký vysoký pán z ministerstva a řekne: my musíme míti pro naše účely tuto nemocnici nebo onen lidumilný ústav.
To jest důležité a proto žádáme, aby v tom paragrafu odst. 3, kde se uvádějí ony budovy, jež nemohou býti zabaveny, byl pojat ještě přídavek 8, který výslovně stanoví, že takové budovy, které jsou určeny pro zdravotní účely a zdravotním účelům slouží, jsou ze zabavení vyňaty. To jsou podstatné změny, na nichž musíme trvat, má-li tento zákon býti pro nás přijatelný. Opakuji, my stojíme na stanovisku, že jest v zájmu sociálního pokroku nutno, aby budovy, které jsou k tomu upotřebitelné, byly zabaveny pro sociální a kulturní účely.
Bylo-li dnes na to poukázáno,
že takové budovy často neodpovídají těmto účelům, že adaptace
stojí mnoho peněz, tedy jest to do jisté míry správné. Je pravda,
všech budov, které se snad pokládají za způsobilé nelze také,
prohlédneme-li si je odborně, skutečně adaptovati bez velkých
mimořádných výdajů. Avšak jest jich přece celá řada, a nebyly-li
dosud ještě zabaveny, přes to že tu byla možnost, tedy to pochází
odtud, že držitelé těchto zámků, ačkoli dnes již nehrají zdánlivě
v tomto státě vůbec politické úlohy a jsou zatlačeni zcela do
pozadí a ačkoli lze stále slyšeti žaloby, že se těmto velkostatkářům
a držitelům zámků v tomto státě tak žalostně vede, ještě mají
velmi velký vliv a umějí to tak zaříditi, že se jim dosud jejich
zámky ponechaly a také nadále ponechány budou, neovládne-li v
tomto státě konečně lepší sociální duch, než jsme jej dosud poznali.
My se přesvědčujeme den co den, že vše, co se žádá se strany zástupců
dělnictva, co je v zájmu sociálního rozvoje národů tohoto státu
nutné, bez rozdílu jde-li o Němce, Čechy nebo Maďary, že to vše
se sabotuje a stále a stále opět se potlačuje, a provede-li se
konečně, uzákoní se takovým způsobem, že z blahodárných účinků
nezbude skoro ničeho. Prosíme vás, abyste pozměňovací návrhy,
jež dnes podáváme, přijali. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníku panu posl. Kostkovi.
Posl. Kostka (německy): Slavná sněmovno! Můžeme býti vlastně "pětce" velmi vděčni, že ustoupila do pozadí a že nám zde přenechala věcné porady o zákonech, neboť konstatuj i s velikým potěšením, že nyní koná se již druhá schůze v níž skutečně vystupují jako řečníci skorem jenom Němci, kteří se k mému velikému uspokojení, třebas ne k uspokojení galerie, mohou věnovati německým a hlavně věcným vývodům. Abych hned přikročil k věci, chtěl bych předeslati shromáždění malou historku, která týká se slavné sněmovny samé, jež přece také dostala se do držení státu zabráním pro veřejné účely. Byla, jak známo postavena německou institucí pro účely hudební a tehdy se ještě velmi málo myslilo na to, že se v ní jednou bude moci dělati tak špatná hudba, jako se to nyní často stává. Avšak zabrala se a tehdy se zapomnělo, že jest třeba zaplatiti také odškodnění za zabranou budovu. A tu stal se podivuhodný případ, zda náhodou čili nic, nemohu zjistiti, že po řeči, která byla v této slavné sněmovně promluvena o zabírání budov, v niž naznačením se také mluvilo o nezaplacení této vysoké zabrané sněmovny, bylo za tento dům provedeno jedno z prvních placení. Z toho je viděti, že musíme postupovati, provádějíce takové zákony, s největší opatrností, neboť jednotlivec se ovšem bojí, že ovšem jisté účely, které spočívají snad v domnělém anebo v nedomnělém státním zájmu, mohou býti splněny, avšak že tím nebudou splněny snad všecky závazky. Chtěl bych zde trochu osvětliti jistý odpor, spočívající v tom, že jsme asi před 14 dny zamítli v tomto poradním sboru takový zákon o zabírání bytů obcemi, kdežto dnes opět máme se raditi o takovém zákoně záborovém. Praví se ovšem: pro veřejné účely zabírati, avšak jest při tom také věta: "Může sloužiti také účelům obytným v zájmu veřejném." Nuže co bude nutným následkem toho?
My nebudeme moci snad v našich německých územích odvrátiti zabírání budov pro účely vojenské, zabírání pro účely úředníků, zabírání pro nějaké účely české invase, zatím co pro své vlastní příslušníky, kteří snad bytu potřebují, nemáme dnes k disposici prostředku, abychom jim mohli rovněž, kdybychom chtěli sáhnouti na nějaký zámek, je-li tu nějaký, takový zámek k disposici dáti.
Podle mého názoru stala se zde ve slavné sněmovně chyba. Neboť příslušný výbor učinil usnesení, že zákon o zabírání bytů obcemi má býti prodloužen do konce roku. Já pro svou osobu nemám o tom velkého mínění, neboť nejsem takovým optimistou jako ctěný řečník předcházející. Nevěřím, že tím můžeme pomoci válečným poškozencům, neboť co se právě zde stalo v zájmu válečných poškozenců? Budeme snad míti příležitost o tom zde mluviti v nejbližších čtvrthodinách anebo ve schůzi zítřejší anebo pozítřejší. Soukromé fondy, jež zde byly, byly zabaveny pro válečné poškozence, a chce-li dnes válečný poškozenec k založení své existence půjčku, může dostati nejvýše 2000 Kč. Měli jsme v severních Čechách, právě v Liberci, již základ pro zcela výtečné založení existencí válečných poškozenců. Jen soukromou podporou se nám podařilo financovati dále svůj ústav orthopedický.
Dnes ovšem se musíme obávati,
že jednoho dne přijde stát a bude požadovati pro nějaké účely
nejlepší orthopedický ústav, zřízený soukromou německou pomocí,
nejlepší snad v celé střední Evropě. Nemůžeme proto již z toho
důvodu souhlasiti s takovým zákonem. Odpovíte snad na to: "Nemusíte
této obavy míti, neboť je-li nějaká budova určena již pro sociální
účely, nebude již požadována." To není pravda; německou dobroditelkou
v severních Čechách byl před 10 lety založen útulek pro děti.
Tato dobročinná žena udržovala tento dětský útulek z vlastních
prostředků se 30 obyvateli až do dnešního dne. A dnes se jí řeklo,
že má býti zabrán pro české účele učitelské, pro učitelský domov.
A teprve apel na smysl pro spravedlnost presidenta Masaryka
vedl k tomu, že toto zabrání započaté místními usedlíky nebylo
prováděno dále až do dnešního dne. Avšak jest nebezpečí ještě
dále, že usedlíci obce dají i toto zabrání provésti a dojdou pro
to ochotného sluchu. Snažili jsme se v poslední době velmi o podporu
kulturních a sociálních účelů pro němectví a řekli jsme: "Dejte
nám naší německou universitu do německého území" a město
Liberec dá pro tento účel k disposici celé kasárny, které má."
Do dnešního dne jsme ovšem o tom nedostali výměru, poněvadž je
tam ubytováno i dále vojsko, a to co možná každé oddělení do celého
domu. Není dokonce potřebí veškerých místností pro toto vojsko,
které tam dnes ještě jest, avšak celé kasárny zůstávají vojenským
účelům vyhrazeny a naše německá universita může se spokojiti s
tím, že se jí odbírá víc a více místností. Vidíte, my můžeme postupovati
vůči takovým zákonům jen s nejkrajnější nedůvěrou a musíme proto
žádati, aby zde byly dány bezpodmínečně jistoty, že takových zákonů
nebude zneužíváno nebo, což ovšem jest nejúčelnější, že vůbec
nebudou tvořeny. Neboť my si ničeho neslibujeme od toho, že stát
zasahuje takovým způsobem. Myslíme, že svépomoc úplně stačí, abychom
také v tomto směru dostáli všem povinnostem v ohledu kulturním
a sociálním. Pohlédněte na útulek pro zmrzačené v Liberci, který
Němci vystavěli kapitálem asi 2 milionů korun, a uvidíte, že také
účelům sociálním německá svépomoc úplně stačí. Pohleďte na řady
nemocnic, které v severních Čechách vytvořila dnes německá svépomoc,
a uvidíte, že my tu nejlépe přijdeme dále a že zákon o zabírání
nepomůže. Učinil jsem proto návrh, že je nutno, poněvadž zde máme
zákon, který nelze uvésti v souhlas s jinými zákonnými opatřeními,
aby tento zákonný návrh byl znova vrácen sociálně politickému
výboru k poradám. (Souhlas na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Listina řečníků jest vyčerpána. Jsou zde různé návrhy. Žádám,
aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Návrh posl. Schuberta:
"Sněmovna se usnáší přejíti k dennímu pořadu přes osnovu zákona o zabírání budov a jejich částí pro účely veřejné."
2. Návrh posl. Kostky a soudr.:
"Navrhujeme, aby osnova zákona o zabírání budov a jejich částí pro účely veřejné byla vrácena výboru sociálně-politickému."
3. Návrh posl. dr. Holitschera a soudr.:
I. § 1 al. 1 nechť zní:
"Politický úřad II. stolice, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi župní úřad, může jako zabírací úřad zabrati k užívání pro veřejné lidumilné účely, a to jmenovitě pro veřejné ústavy léčebné a ošetřovací (zejména pro válečné poškozence, invalidy práce, tuberkulosní), pro ústavy pečující o děti a mládež, pro školy a ústavy vyučovací, jakož i pro přesídlení uživatelů budov nebo místností, zabraných podle tohoto zákona."
II. Dodatečný odstavec druhý k al. 1
§ 1: "Zda je tu veřejný lidumilný účel, rozhoduje ministerstvo sociální pece. Dá-li ministerstvo souhlas, mohou se budovy a části budov, zabrané podle tohoto zákona, přikázati ústavům a zřízením, které již tu jsou anebo se založí, které vydržuje a spravuje obec, okres nebo nějaká veřejná korporace, nemocenská pokladna, všeužitečná společnost anebo všeužitečný spolek, ohlásí-li svůj požadavek politickému úřadu II. stolice."
III. K odst. 3 nový odstavec 8:
"Budovy a části budov, v nichž umístěny jsou ústavy léčebné a lidumilné, jakož i ústavy sloužící veřejnému zdravotnictví."
IV. Současně budiž škrtnuta al.
5 § 3.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Návrhy jsou předneseny. Mají každý dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Dávám slovo panu zpravodajovi
k doslovu.
Zpravodaj posl. dr. Kubíček: Slavná sněmovno! Páni předřečníci, pokud věcně zabývali se návrhem zákona, žádají dvě věci: Jednak kladou požadavek, aby zákon sám byl odsunut, aby nebyl projednán. Proti tomuto musím se vysloviti z důvodů, které již dříve jsem uvedl a v nichž zdůraznil jsem potřebu veřejného zájmu a potřebu státní, která vedla vládu k tomu, aby s osnovou podobného charakteru, jakou máme před sebou, do sněmovny přišla.
Navrhovatelé druhého směru žádají řadu doplňků. Nemohu se ubrániti přesvědčení, že jistě tendence jejich jest šlechetná a že mají na zřeteli opravdu lidumilné účely a prospěch široké veřejnosti, však mám za to, že tu stylisaci, kterou navrhují pan kol. dr. Holitscher a ostatní, není potřebí tak precisovat, aby již v samotném textu zákona, kde se mluví o veřejném zájmu, byly již také zahrnuty podobné účely, jaké oni zde navrhují.
Dále chci zdůrazniti tolik, že veškeré požadavky - i další, které oni přednášejí - jsou jistě charakteru význačného a z nich bych se přizpůsobil návrhu p. kol. dr. Holitschera, pokud se týká odstavce 8. který má býti přidán do § 1.
Proti škrtnutí odst. 5 v § 3 bych se vyslovil.
Jinak není činěno pozměňovacích
návrhů a z toho důvodu doporučuji, aby vládní předloha tak, jak
byla navržena, vyjímaje návrh p. kol. dr. Holitschera na
dodatek odstavce 8. k § 1, byla jinak beze změny přijata.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Nejprve dám hlasovati o návrhu p. posl. Schuberta a soudr. na přechod k dennímu pořadu. Kdyby tento návrh byl zamítnut, dám hlasovati o návrhu p. posl. Kostky a soudr., aby se věc vrátila sociálně - politickému výboru, a pak teprve, kdyby i tento návrh byl zamítnut, přikročím k hlasování o zákonu samém.
Kdo je pro návrh p. posl. Schuberta na přechod k dennímu pořadu, ať povstane. (Děje se.)
To je menšina, návrh na přechod k dennímu pořádku je zamítnut.
Proto dám hlasovati o návrhu pana posl. Kostky, aby se věc vrátila sociálně-politickému výboru. Kdo je pro tento návrh, aby se předloha vrátila sociálně-politickému výboru, ať povstane. (Děje se.)
To je menšina, i tento návrh je zamítnut.
Přikročíme tedy k hlasování o meritu, a dám nejprve hlasovati o § 1, a to podle jednotlivých alineí, podle jednotlivých odstavců. Nejprve o § 1 odst. 1 a 2, al. 1 odstavce 3, ve znění navrženém panem posl. dr. Holitscherem a soudr., to jest na změnu textu dosavadní aliney 1 a na připojení dalšího druhého odstavce k této alinei.
Kdyby tento návrh byl zamítnut, pak dám hlasovati o § 1 odstavec 1 a 2 a al. 1 z odst. 3 ve znění osnovy podle p. zpravodaje.
Pak o § 1 odst. 3 al. 2 až 7, poněvadž zde není pozměňujících návrhů, dám hlasovati najednou, a pak při § 1 o tom, má-li býti přidána k němu al. 8. S tím pak souvisí vypuštění al. 5 z § 3 podle návrhu pana posl. dr. Holitschera a soudr.
O § 2 dám hlasovati podle znění zpravodajova, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Pak dám hlasovati o § 3. Bude-li přijat návrh p. posl. dr. Holitschera a soudr. při § 1 - vsunutí al. 8 k § 1 a škrtnutí al. 5 z § 3 - dám hlasovati o al. 1 až 4 a 6 až 9 tohoto § 3. Bude-li návrh p. posl. dr. Holitschera a soudr. na škrtnutí al. 5 zamítnut, dám pak o celém § 3 al. 1 až 9, o §§ 4 až 13, nadpisu a úvodní formuli, hlasovati najednou, poněvadž není pozměňujících návrhů.
Prosím, aby byl přečten návrh
pana posl. dr. Holitschera a soudr. k § 1.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrhy pana posl. dr. Holitschera:
I. § 1 al. 1 nechť zní:
"Politický úřad II. stolice, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi župní úřad, může jako zabírací úřad zabrati k užívání pro veřejné lidumilné účele, a to jmenovitě pro veřejné ústavy léčebné a ošacovací (zejména pro válečné poškozence, invalidy práce, tuberkulosní), pro ústavy pečující o děti a mládež, pro školy a ústavy vyučovací, jakož i pro přesídlení uživatelů budov nebo místností zabraných podle tohoto zákona."
II. Dodatečný odstavec druhý k al. 1 § 1:
"Zda je tu veřejný lidumilný
účel, rozhoduje ministerstvo sociální péče. Dá-li ministerstvo
souhlas, mohou se budovy a části budov, zabrané podle tohoto zákona,
přikázati ústavům a zřízením, které již tu jsou anebo se založí,
které vydržuje a spravuje obec, okres nebo nějaká veřejná korporace,
nemocenská pokladna, všeužitečná společnost anebo všeužitečný
spolek, ohlásí-li svůj požadavek politickému úřadu II. stolice."
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem tímto ve znění, navrženém p. posl. dr. Holitscherem a soudr., ať povstane. (Děje se.)
Dám spočítati hlasy a prosím, aby pp. zapisovatelé, posl, Bradáč v prvých dvou úsecích, posl. Špatný ve druhých dvou úsecích a posl. Taub ve třetích dvou úsecích a na presidiu sečetli hlasy.
(Po sečtení hlasujících): Návrh pana posl. dr. Holitschera a soudr. je zamítnut 104 hlasy proti 62 hlasům.
Proto dám hlasovati o § 1 odst. 1 a 2 a al. 1 z odst. 3 ve znění zprávy podle p. zpravodaje.
Kdo je pro návrh ve znění podle výborové zprávy, ať povstane. (Děje se.)
To je většina. § 1 odst. 1 a 2 a al. 1 z odst. 3 jsou schváleny ve znění zprávy výborové.
Nyní dám hlasovat o § 1 odst. 3 al. 2 až 7. Zde není pozměňovacího návrhu a dám tudíž hlasovat najednou. (Hluk.) Prosím o klid.
Kdo je pro § 1 odst. 3 al. 2 až 7, ať povstane. (Děje se.)
To je většina. § 1 odst. 3 al. 2 až 7 jsou schváleny podle znění zprávy výborové. (Hluk.) Prosím o klid.
Nyní dám hlasovat o nové alinei, která by byla označena číslem 8, k § 1 a s tím souvisejícím vypuštěním alinea 5 z § 3 podle návrhu p. posl. dr. Holitschera a soudr. Žádám, aby byl tento návrh přečten. (Hluk a různé výkřiky německých poslanců.)
Prosím o klid. Pane poslanče inž.
Jungu, buďte kliden, nebo vás budu volat k pořádku. Pane
poslanče dr. Schollichu, žádám vás o klid. (Hluk.) Prosím
o klid.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
III. K § 1 odst. 3: "Ze zabírání jsou vyloučeny" budiž připojen nový odstavec 8:
"Budovy a části budov, v nichž umístěny jsou ústavy léčebné a lidumilné, jakož i ústavy sloužící veřejnému zdravotnictví."
IV. Současně budiž škrtnuta alinea
5 § 3.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Kdo souhlasí se vsunutím této nové al. 8 k § 1 a tím i se současným škrtnutím al. 5 v § 3 ve smyslu návrhu pana poslance dr. Holitschera a soudr., ať povstane. (Děje se.)
To jest většina, návrh pana posl. dr. Holitschera a soudr. je schválen a tím je připojena k § 1 nová alinea 8 a současně vypouští se alinea 5 z § 3.
Nyní dám hlasovat o § 2 ve znění zprávy výborové - neníť pozměňovacích návrhů. Kdo je pro § 2 ve znění zprávy, ať povstane. (Děje se.)
To je většina, § 2 je schválen ve znění zprávy výboru.
Teď dám hlasovat o § 3. Poněvadž byl přijat návrh pana posl. dr. Holitschera a soudr. na škrtnutí al. 5 z tohoto § 3, dám hlasovat o celém § 3 s vypuštěním této alinei a přečíslováním, poněvadž by pak alinea 6 až 9 byla al. 5 až 8.
Kdo souhlasí s § 3 s vynecháním al. 5, tedy s celým paragrafem al. 1 až 8, ať povstane. (Děje se.)
To jest většina, návrh je schválen.
Nyní dám hlasovat o §§ 4 až 13 najednou, poněvadž k žádnému z nich není pozměňovacích návrhů, a dále o nadpisu a úvodní formuli zákona.
Kdo je pro §§ 4 až 13, pro nadpis a úvodní formuli ve znění zprávy výboru, ať povstane. (Děje se.)
To je většina, §§ 4 až 13 a rovněž nadpis a úvodní formule jsou schváleny a tím je osnova přijata ve čtení prvém. Druhé čtení bude v příští schůzi.
Přikročíme k jednání o dalším
odstavci denního pořádku, a to o