Úterý 12. července 1921

Předseda (zvoní): Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána příloha k tisku 2225.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zápisy o 35., 57., 62. až 66. schůzi poslanecké sněmovny N. S. R. Č.

Počátkem dnešní schůze byla rozdána tiskem publikace knihovny N. S. "Z cizích parlamentů" ročník II. č. 5. a 6.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 2234. Návrh posl. dr. Schollicha Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na vydání služební pragmatiky pro učitele na středních školách.

Tisk 2469. Návrh posl. dr. Hajna, Petrovického, dr. Srdínka, R. Chalupy, Jana Černého, Trnobranského, dr. Uhlíře a soudr., aby sestátňovací akce obchodní akademie v Hradci Králové postupovala rychlejším tempem, aby byla akademie úplně sestátněna do konce školního roku 1922-1923.

Tisk 2470. Návrh poslance Johanise, Ulricha a soudr. v záležitosti živelní pohromy v okrese příbramském, sedlčanském a dobříšském.

Tisk 2471. Návrh posl. Roudnického, Myslivce, dr. Mazance a soudr. v záležitosti živelní pohromy v obci Chrástu na Březnicku, pol. okres Blatná.

Tisk 2472. Návrh posl. Draxla, dr. Vrbenského, Landové-Štychové, dr. Bartoška a spol. na vydání zákona, kterým se upravuje báňská inspekce při hornictví.

Tisk 2473. Návrh posl. Pelikána, Sladkého, Davida a spoj. na revisi všech učebnic veřejných škol v Československé republice a vyměnění učebnic nevyhovujících, pokud se v nich nepřihlíží ku politickým a státním změnám světovou válkou přivoděným.

Tisk 2496. Návrh posl. Szentiványiho, Füssyho a spol., o smenenie bielych peňazí.

Tisk 2502. Návrh posl. Draxla, dr. Vrbenského, Landové-Štychové, Sladkého a spol. na vydání zákona o povinném zřizování pokračovacích odborných škol pro horníky.

Tisk 2522. Návrh posl. Vahaly a soudr. na stavbu betonového mostu přes řeku Bečvu mezi Hustopečí a Němeticemi.

Tisk 2525. Návrh posl. Adámka a spol. na vystavění železniční trati Hlinsko-Svratka.

Tisk 2526. Návrh posl. Zeminové, Trnobranského, Laube a spol. na zrušení cukerní komise a uvolnění obchodu cukrem v republice Československé.

Tisk 2527. Návrh posl. Šamalíka, Rýpara, Čuříka a soudr. na zřízení mostu pres řeku Bečvu mezi Hustopečí, Miloticemi, Němeticemi a Zámrskami za účelem nejkratšího silničního spojení Lašska a Kravařska s Kelečskem, Záhořím k Bystřici pod Hostýnem a Holešovem.

Tisk 2500. Návrh posl. Najmana a druhů na výpomoc vídeňským živnostenským družstvům.

Tisk 2528. Návrh posl. Šamalíka, Adámka a soudr. na novelisaci zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v roce 1921.

Tisk 2532. Návrh posl. Blatné, Palme a druhů na zařadění personálu tabákové továrny v Jáchymově do II. třídy místních přídavků.

Předseda: Dne 2. července 1921 byl poštou tiskem rozeslán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 2501. Návrh posl. dr. Hajna, dr. Kramáře, dr. Lukavského, Stříbrného, Hudce, Udržala, Mlčocha, Šrámka na odškodnění příslušníků Československé republiky v cizině, kteří utrpěli ztráty na majetku válečnými a mimořádnými poměry poválečnými.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru zahraničnímu, dopravnímu a živnostenskému dodatek k tisku 2144.

Přikazuji následující vládní nařízení: Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Výboru právnímu:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. června 1921, kterým se prodlužuje platnost prozatímních ustanovení o vyklizení místností najatých a pod.

Výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. června 1921, kterým se prodlužuje působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z., a zák. čl. XXXVII z r. 1875 (obchodnímu zákonu).

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. června 1921 o uvolnění obchodu tříslovou kůrou (smrkovou a dubovou).

Výboru zásobovacímu:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. června 1921 o uvolnění a hospodaření sklizní z r. 1921.

Výboru zemědělskému:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. května 1921, kterým se upravuje užívání pastvin na Slovensku v roce 1921.

Předseda: Výbor rozpočtový usnesl se ve své schůzi dne 5. července t. r. navrhnouti, aby návrh posl. dr. Schollicha a soudr. na doplnění čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920 o dočasné úpravě právních poměrů učitelů na veřejných obecných a občanských školách, c. 306 Sb. z. a n. (tisk 1091), byl přikázán výboru státně-zřízeneckému.

O tomto návrhu rozhodne sněmovna podle § 36 jedn. řádu bez rozpravy prostým hlasováním.

Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.

Kdo tedy s tímto návrhem, aby věc přikázána byla výboru státně-zřízeneckému souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Jednací zápis o 69. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle § 73 jednacího řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Za udělení dovolené na měsíc červenec na vyřízení záležitostí rodinných žádá posl. Stejskal.

Kdo souhlasí s tím, aby tato dovolená byla udělena, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená je udělena.

Přikročíme k projednávání denního pořadu, a to k odstavci prvému, jímž jest

1. zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru zdravotnického, III. výboru zemědělského o nařízení vlády ze dne 20. ledna 1921, jímž se vydávají předpisy o ochraně před morem skotu a doplňuje zákon ze dne 29. února 1880, čís. 37 ř. z., o ochraně před morem skotu a tlumení tohoto moru a zák. čl. VII. z r. 1888 o úpravě zvěrolékařství (tisk 1745).

Zpravodaji jsou pan posl. Malypetr za výbor rozpočtový, pan posl. Kasík za výbor zdravotnický a pan posl. Vahala za výbor zemědělský.

Uděluji slovo prvnímu řečníku panu posl. Malypetrovi.

Zpravodaj posl. Malypetr: Slavná sněmovno! Jedním z těžkých hospodářských důsledků války bylo také zavlečení moru skotu do východních evropských zemí. Mor ten se rozšířil takovým způsobem, že ohrožoval veškerý chov hovězího dobytka nejen v těchto zemích, nýbrž i v sousedních státech. Vláda republiky Československé viděla se proto nucena krátkou cestou, nařízením, učiniti všechna potřebná opatření, aby zavlečení této nákazy byly postaveny hráze, pokud možno nejlepší, a dnes možno s povděkem konstatovati, že toto úsilí bylo korunováno zdarem. Mor dobytčí nejen nebyl zavlečen do republiky, nýbrž dík pomoci, která byla republikou naší poskytnuta, mizí i v těch státech, kde byl rozšířen, takže od měsíce března celá Halič je moru prosta a že i v Polsku, v bývalém království polském, mor hovězího dobytka ustupuje čím dále tím více na východ a lze očekávat, že v dohledné době toto úžasné nebezpečí tak ohromného národohospodářského významu bude odvráceno.

Rozpočtový výbor projednal toto vládní nařízení a usnesl se doporučiti slavné sněmovně, aby bylo vzato na vědomí, a doporučuje mimo to resoluci, jejíž účelem je, aby v takových případech, kde by se objevila potřeba ostřejšího trestání přestupku anebo přečinu proti tomuto nařízení, byla vláda vyzvána k předložení osnovy zákona, který by umožňoval větší a účinnější trestání těch, kteří by se proti tomu provinili.

Resoluce ta zní (čte):

"Vláda se vyzývá, aby předpisy o ochraně před morem skotu přiměřeným způsobem zostřila, bude-li se stupňovati nebezpečí zavlečení moru a - objeví-li se toho potřeba - aby předložila návrh zákona, kterým by porušení ochranných opatření bylo trestáno ostřeji, než jak připouští zákon ze dne 25. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n." (Místopředseda Hruban ujímá se předsednictví.)

Rozpočtový výbor doporučuje, jak jsem již řekl, jak vládní nařízení, tak také i tuto přednesenou resoluci ke schválení. (Výborně!)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo druhému panu zpravodaji, totiž zpravodaji výboru zdravotnického, panu posl. Kasíkovi.

Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Zdravotnicky výbor připojuje se podle usnesení svého ze dne 8. března ke zprávě rozpočtového výboru a navrhuje, aby toto nařízení vlády bylo sněmovnou schváleno.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo třetímu panu zpravodaji, a to zpravodaji výboru zemědělského, p. posl. Vahalovi.

Zpravodaj posl. Vahala: Slavná sněmovno! Zemědělský výbor pojednal ve své schůzi dne 8. března o opatření vlády proti dobytčímu moru a doporučuje rovněž toto nařízení ke schválení.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Jako řečníci přihlášeni jsou: "proti" pan posl. Schweichhart, "pro" pan posl. Knirsch.

Navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut.

Kdo souhlasí s návrhem, aby lhůta řečnická byla stanovena na 15 minut? Není námitky? (Nebyla). Námitek není, Řečnická lhůta je stanovena na 15 minut.

Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti" p. posl. Schweichhartovi.

Posl. Schweichhart (německy): Dámy a pánové! Předloha, kterou se zde máme zabývati, týče se boje proti nebezpečí dobytčího moru. Hrozí nebezpečí, že dobytčí mor, dostavší se ze střední Asie do Ruska, mohl by přijíti přes Rumunsko, hlavně však přes Polsko do naší Československé republiky a postihnouti dobytek. Dobytčí mor je snad nejnebezpečnější a nejzákeřnější nemocí dobytka, již možno si představiti. Ve středověku způsobil ohromné spousty a také před několika desítiletími způsobil obrovskou škodu. Je zcela pochopitelno a zcela samozřejmo, že státní správa zde činí ochranná opatření, aby tuzemský dobytek nebyl morem postižen. Je to zcela samozřejmé, že máme obzvláštní zájem na tom, aby se národní hospodářství pozvedlo a aby zvláště byl chráněn majetek drobných zemědělců, jichž jediná bědná existence závisí na majetku několika málo kusů dobytka, před nebezpečím dobytčího moru, jenž skutečně se vyskytuje. Zvláště na jaře se myslilo, že, když v Polsku a také v Haliči vypukl dobytčí mor, mohl by býti také zavlečen přes hranice do Podkarpatské Rusi, na Slovensko, protože tam jsou veliká stáda, tisíce kusů dobytka, čímž mohla býti způsobena nesmírná pohroma. Také ovšem bylo nebezpečí, že dobytčí mor mohl by býti zavlečen přes hranice Slezska a Moravy, a dlužno plně schvalovati, že se tu dějí ochranná opatření. Opatření tato spočívají v podstatě v tom, že vytvoří se pás široký třicet, resp. dvacet km, ve kterém se domácí dobytek katastruje, tedy se zapíše stav, takže snadno dá se poznati, zda přes hranice přichází sem cizí dobytek, a nastane-li nebezpečí, ihned se ví, odkud přišlo.

Přirozeně je také možno, že by mor mohl býti zavlečen nějakým jiným způsobem. Toto opatření dlužno tedy v každém případě schvalovati a předem bych podotkl, že jsme samozřejmě pro to, aby bylo povoleno oněch žádaných 10 mil. korun na potírání dobytčího moru. Vím, že je to velkým úkolem, jenž vyžaduje nákladu mnoha milionů, a úřady prohlašují, že nemají okamžitě naprosto peněz pro tento tak důležitý účel. Je to zvláštní a příznačné, že na jedné straně pohlcuje militarismus miliardy a na druhé straně není peněz na naprosto užitečná opatření. Jsme pro to hlavně v zájmu malých zemědělců. Tím však není přirozeně ještě vykonáno vše. I když se praví, že nebezpečí v Polsku není v tomto okamžiku příliš veliké, pravděpodobně však panuje mor dobytka v Bukovině a je nezbytně nutno učiniti opatření. Tím přirozeně není ještě učiněno vše, když se dobytek v Podkarpatské Rusi a na Slovensku katastruje. Myslím, že se musí jíti dále, musí se již předem učiniti ochranná opatření, zvěrolékařství musí býti vybudováno, počet zvěrolékařů musí býti zvýšen, musí se poskytnouti, co jsme již dříve požadovali, totiž více příležitosti k vzdělání zvěrolékařů. Žádali jsme již ode dávna zřízení německé školy zvěrolékařské, avšak v tom směru nenašli jsme dosud ochoty.

Poukázal bych na to, že by bylo velmi nutno zavésti povinné pojištění dobytka. Každý ví, jaký význam má takové pojištění dobytka. Ovšem jsou proti tomu rozmanité námitky, aby stát toto pojištění převzal, jistě však budou se musiti najíti prostředky a cesty, aby hlavně drobným majitelům dobytek byl chráněn, pokud se týče, aby se jim dostalo náhrady, když kus zajde.

Poukázal bych na to, že netoliko dobytčí mor působí škody, nýbrž že i kulhavka a slintavka minulého roku způsobila velmi značnou škodu. Vláda a zemědělský výbor zabývaly se těmito věcmi; byla také vypracována předloha, jež počítá s 45 miliony, aby odškodněni byli ti, kteří utrpěli slintavkou a kulhavkou ztráty na dobytku. Dnes zabývali jsme se opět touto otázkou; nutnost tu je, v Československém státě bylo dosud hlášeno daleko přes 2000 případů dokazatelných, úředně zjištěných případů, kde následkem slintavky a kulhavky dobytek zašel. Avšak prostředky na odškodnění scházejí ještě do dneška, nikdo ještě nedovede říci, odkud těch 45 milionů se vezme.

V tu chvíli právě, v několika minutách, budeme měti povoliti opět sta milionů korun na ošacení vojska. Zde bude dosti peněz k použití, kdežto pro tyto účely nemohou býti peníze sehnány. Prohlásil bych tu již dnes, že také tato otázka odškodnění oněch majitelů dobytka, kteří slintavkou a kulhavkou utrpěli ztráty, musí býti nezbytně rozřešena.

Po těchto věcných poznámkách pronesl bych však rád také několik poznámek v ohledu politickém. Ochrana proti dobytčímu moru upravuje se cestou nařizovací; možná, byla to věc nutná, nezbytně naléhavá, jež odpovídá ustanovením zákona. Je však na tucty nařízení, jež nejsou naléhavá, při nichž se nemůže říci, že by byla nezbytně nutná. Proti hospodářství nařizovacímu, které vede vláda v tomto státě, podal bych při této příležitosti co nejrozhodnější protest. Založili jsme statistiku a nalezli jsme, že za ministerstva Tusarova bylo vydáno ne méně než 15 nařízení, z nichž ne všecka odpovídají naprosto ustanovením § 54. Za vlády Černého není lépe, nýbrž hůře. Počet nařízení stoupl na 70. Vzpomínám na to, že již senát povznesl svůj varovný hlas a že tam byla jednohlasně přijata resoluce, jež doporučuje vládě, aby se mírnila se svými nařízeními. Nepomohlo to však nic. Vždyť od té doby vyšlo znovu 70 nařízeni. Poslední, zvláště příkré nařízení týká se vyživovacího plánu. Věc tak veliká a důležitá provede se bez dotázání sněmovny a je tu jistě nebezpečí, že, když jen část vyživovacího plánu upravena byla nařízením, i zbývající část má býti provedena cestou nařizovací, protože v prováděcím nařízení ze dne 30. června opět se poukazuje na to, že ten a onen bod bude ještě upraven nařízením. Proti této politice vylučování a snižování sněmovny podáváme s tohoto místa rozhodné ohražení. (Souhlas na levici.) Ve staré rakouské sněmovně bránili jsme se proti tomuto hospodářství nařízeními, proti hospodářství § 14, avšak v porovnání s panem Černým zdá se, že byl zesnulý rakouský ministerský předseda Stürgkh pravým neviňátkem, pokud jde o užívání § 14. Tenkráte byli páni Čechové nejrozhodnějšími odpůrci tohoto hospodářství; dnes však vidíme, že zde se zneužívá tohoto hospodářství nařizovacího proti sněmovně v míře daleko křiklavější než ve starém Rakousku. Myslím, že to nepřispívá k tomu, aby se povznesla vážnost tohoto státu v cizině, což ovšem není naší výhradnou starostí. Musíme však hleděti, aby uchována byla alespoň důstojnost sněmovny, abychom se nejevili zbytečnými, jako přívěsky vlády té doby, a aby parlament dělal jen to, co se jí líbí. To je jedno hledisko, jež bylo dosud vládou zastáváno, jež však je naprosto neudržitelné. Vláda a zvláště "pětka" měly by mysliti na to, že dosavadní systém hospodářství nařizovacího prokazuje sněmovně a státu velmi špatnou službu. (Souhlas na levici.) Nám Němcům a též německým sociálním demokratům se klade stále za vinu a praví se, že vedeme negativní politiku. Věc má se opačně. "Pětka" provádí negativní politiku, jež není schopna udržeti sněmovnu, již přece spolu vybudovala, a přidržeti ji k práci. Jestliže tedy venku se parlament zbavuje důvěry, když hospodářství nařizovací snižuje vážnost sněmu a státu, pak není to naší vinou, nýbrž vinou stran většiny, "pětky", jež je neschopna prosaditi řádnou správu.

Poukázal bych ještě na jedno: varuji před stávající možností, jež ve starém Rakousku stala se skutkem, kde s poukazem na nebezpečí moru veden byl obchodní boj se Srbskem, že se pod heslem, že nesmí se dovážeti dobytek zamořený, prováděla celní politika ochranářsko-zemědělská na škodu spotřebitelů, na prospěch velkozemědělců, zvláště v Uhrách. Nechtěl bych se dožíti toho, aby pod tím právě titulem, právě pod tím motivem i v tomto státě opět se zaváděla agrární vysokoochranářská celní politika. Přece však to vypadá, jako kdyby ti páni tam na agrární straně ode dneška myslili na to, aby tato hohenblumovská politika byla zde znovu zaváděna. Proti tomu bych již dnes pozdvihl svůj varovný hlas. Jsme velmi rádi odhodláni učiniti vše, čeho je třeba, aby zemědělství bylo pozdviženo, učiněno výnosným, aby postavení pracovního lidu na venku bylo zlepšeno. Avšak rozhodně postavíme se proti tomu, aby veliká massa lidu trpěla, aby zřízen byl monopol ve prospěch velkostatkářů a velkorolníků. V zásadě jsme se vším tím, co se děje na potírání dobytčího moru, srozuměni, obracíme se však proti tomu, aby hospodářství nařizovací jako dosud pokračovalo, a obracíme se proti tomu, aby tato opatření konečně dříve neb později byla využitkována k stranickým politickým a hospodářským účelům na prospěch velkozemědělců. (Potlesk na levici.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníkovi panu poslanci Knirschovi.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! Pan předseda považoval za dobré k ochraně zdání, že žijeme ještě ve znamení parlamentarismu, pozvati nás dnes po delší době zase ke schůzi. (Výkřiky.) Rada věcí je na denním pořadu, které, třebas že jsou věcně oprávněné, přece však podle našeho mínění nestojí v popředí německého zájmu, k vůli němuž jedině my tu jsme. (Souhlas na levici.) Avšak nedosti na tom. Pan předseda považuje za správné, aby se přenesl přes všechna prostá ustanovení jednacího řádu, samovládně, jak všechno se děje v tomto státě, aby samovládně i dobu řečí zkrátil. Podle jednacího řádu, a to podle § 45, předposlední odstavec, nesmí býti doba řečí v generální debatě stanovena pod půl hodiny. V tomto případě jest spojena debata povšechná a podrobná, mělo by se tedy míti za to, že bude poskytnuta tím větší doba k řeči. Avšak dnešní schůzi chtějí vyříditi rychle podle proslulého vzoru schůze poslední nebo předposlední. (Výkřiky na levici.) A úzkostlivě se vyhýbají tomu, že by se snad mohl najíti čas, aby se mluvilo také o těch věcech, o nichž my němečtí poslanci máme veškeru příčinu promluviti zde v tomto státě vážné slovo. (Heil! Potlesk.) Protestuji tudíž proti výkladu jednacího řádu předsednictvem. Zjišťuji, že jsem se hlásil ke slovu a chtěl jsem navrhovati delší dobu řečí, že mně však ani k tomu slovo uděleno nebylo. (Výkřiky. Hluk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Knirsch (pokračuje): Prosím za prominutí, nedržím-ji se přísně denního pořadu. Snad bude po mně některý řečník mluviti k věci samé, avšak myslím, že musíme toho skoupě vyměřeného času, který nám je vůbec poskytnut, využíti k tomu, abychom konečně s tohoto místa promluvili vážné slovo proti neslýchaným událostem a proti znásilňování, jež se den po dni proti nám vedou v naší zemi, ve městech a obcích. Musíme to učiniti s tohoto místa přes zákonné ustanovení jednacího řádu již proto, poněvadž cesta interpelací je, řekněme, pro kočku, neboť pilné interpelace zůstávají po měsíce bez odpovědi a bez povšimnutí, dokonce po léta, na jiné interpelace zase obdržíme po týdnech nebo měsících nějakou vyhýbavou, šroubovanou odpověď. Avšak škody, na něž se v dotyčných interpelacích poukazuje, marně čekají na odstranění. Nechci mluviti o vnějších zjevech, v nichž se dnes venku obrací český násilný režim proti všemu německému s pozoruhodnou mocí, nechci mluviti o těchto přímo malicherných a blbých šikanách, jež vláda uvádí na scénu, nechci mluviti o zákazu barev, tomu se německé obyvatelstvo přímo směje. Nechci mluviti o stranickosti, jež dochází výrazu v tom, že se nám Němcům prostě zakazuje účast na různých slavnostech u příležitosti velké turnerské slavnosti o ceny v Drážďanech, počínající v sobotu nebo v neděli. Tu byla prostě hromadná účast německého turnerstva z německých Čech zakázána. Nechci o tom dělat mnoho řečí, nýbrž řeknu jen, že my němečtí turneři najdeme cestu do Německa i přes zákaz. (Souhlas na levici.) Do Drážďan místo 1.000 nebo 2.000 pojede pak 5.000 s pasy nebo bez nich.

Bylo by třeba říci slovo o tom, jak se zachází s našimi německými vojáky. Můžeme neděli jak neději viděti, že v našich německých městech se pořádají sokolské průvody, v jichž čele kráčejí čeští vojáci. Nenapadne nám, abychom zazlívali těmto českým vojákům, osvědčují-li své smýšlení nebo své přesvědčení, naopak, ať dají také výraz svému přesvědčení. Avšak my protestujeme proti tomu, že německý voják, pakli se učastní německé slavnosti, ať již turnérské nebo jiné německé slavnosti, ihned podléhá trestům, pronásledování a sekaturám se strany vojenského úřadu. (Posl. dr. Juriga [německy]: Tak to chodí také na Slovensku!)

Těší mne, že tu slyším tento výkřik, a radostně bych přivítal, kdyby v těchto otázkách konečně se spojili všichni znásilňovaní národové, Němci, Slováci nebo Maďaři jako jeden muž a konečně učinili přítrž této neslýchané stranickosti, tomuto neslýchanému utlačování.

Nechci dnes, jak řečeno, o těchto věcech příliš mluviti pro krátkost času. Avšak horší než všechno to je neslýchané násilné panství, jež je od české vlády uplatňováno proti všemu, co se v úřadech nachází z Němců, Maďarů nebo Slováků, kteří nesdílejí patriotismu pana Kramáře. (Poslanec dr. Juriga [německy]: Tak jest!) V tisících vyhánějí se prostě úředníci z úřadů. Dnes byla u nás deputace ze Slovenska, jež si nám stěžovala, že tam jsou ještě tisíce úředníků a zřízenců... (Výkřik: 5000!) Ano, pět tisíc úředníků, kteří byli svého času zbaveni chleba (Německé výkřiky.) a marně čekají na to, že se jim aspoň jen prozatím vyplatí nějaká záloha, záloha, která jim byla už tak často slibována (Německé výkřiky.), aby byli chráněni aspoň před největší nouzí. (Německé výkřiky. Hluk.) A co se děje na Slovensku, děje se také u nás v německých Čechách. Úředníci, kteří se nepodrobili jako loutky poukazům českých držitelů moci, byli svého času prostě vyhozeni na dlažbu. Poněvadž však po převratu nebylo možno hned prostě propustiti všecky německé úředníky a zaměstnance nebo státní dělníky, neboť nebylo ještě tolik náhradního materiálu, kolik bylo zapotřebí, chtějí to dnes dohoniti, co svého času z uvedených důvodů nedalo se provésti. Z této kapitoly všech těch útisků a bezměrných násilností chci jen zdůrazniti, co je nyní namířeno proti německým železničním zaměstnancům. Před několika dny - to je typické (Německý výkřik: Zlodějské!) Zlodějské, tak jest, tedy typické pro celé poměry v tomto státě - konala se konference železničních ředitelů za předsednictví pana ministra železnic, v níž stalo se usnesení, směřující konec konců k tomu, aby němečtí železniční zaměstnanci byli prostě vyhozeni na dlažbu. Kdybyste aspoň byli tak čestní a projevili upřímně smýšlení, že byste řekli těm lidem: Dobře, vy jste Němci, my Němců nepřijímáme, hledejte si chléb někde jinde! Avšak ne, přijde se na všechny možné okliky bídným způsobem, aby se našel důvod, aby byli ti lidé vyhozeni na ulici. Usnesení, jaké učinila tato famosní konference ředitelů.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Žádám pana poslance, aby mluvil k věci.

Posl. Knirsch (pokračuje): Pro nás je to věcí nejdůležitější, o níž zde jednati nutno.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Já mám povinnost dodržovati jednací řád a upozorňuji ještě jednou pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Knirsch (pokračuje): Uznávám povinnost pana předsedy říditi se jednacím řádem, avšak ať se řídí jednacím řádem také, jde-li o používání jeho předpisů; avšak ať si nepřipomíná svojí povinnosti jako předseda teprve tehdy, jestliže našinec někdy se odchýlí od famosního jednacího řádu a splní svou povinnost, aby mluvil o tom, o čem mluviti je v tomto okamžiku naší německou povinností. (Souhlas na levici.) Famosní usnesení ředitelské konference zní (čte): "Stále se opakují případy, že mnoho železničních zřízenců německé národnosti úmyslně si nechce osvojiti služební řeč, čímž služba značně trpí. Pokud jde o zřízence nižších kategorií, nebuďtež navrhováni k postupu. Jde-li však o úředníky na místech vedoucích, buďtež s těchto míst odvoláni."V dalším ustanovuje usnesení, že úředníci, pakli si po nějaké době přes to nenavyknou české řeči, mají býti dáni prostě na odpočinek, prozatím provisorně, po nějaké době definitivně." Velectění, ve slově "úmyslně" spočívá celá perfidie. (Výkřiky. Hluk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Žádám opětně pana poslance, aby se držel věci, o které se jedná.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP