11. zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru socialisačního o vládním návrhu zákona (tisk 1364), kterým se zavádí placená dovolená pro dělníky při dolování na vyhrazené nerosty (tisk 1988).
Uděluji slovo zpravodaji výboru
soc.-politického, panu posl. Brožíkovi.
Zpravodaj posl. Brožík: Slavná sněmovno! Osnovou zákona, kterou sociálně-politický výbor doporučuje ke schválení, zavádí se placená dovolená pro zaměstnance, zaměstnané při dolování na vyhrazené nerosty. My bychom si jistě raději přáli, abychom při této příležitosti měli zde osnovu zákona, kterou zavádí se placená dovolená pro zaměstnance průmyslových podniků vůbec. Jestliže tato okolnost jest dnes všeobecně uznávanou, jest samozřejmým, že zákonná dovolená pro zaměstnance báňských podniků jest jistě bezesporným požadavkem a právem, které vyplývá z povahy těžké, odpovědné a nebezpečné práce báňských zaměstnanců. Ostatně osnova zákona sama nezavádí nic nového. Dovolená, která osnovou zákona je navrhována, jest již vlastně všeobecně zavedena na základě kolektivních smluv, které uzavřeny byly mezi organisacemi odborovými a organisacemi majitelů dolů, a osnova zákona nijak tuto výši dovolených podle kolektivních smluv uzavřených nepřevyšuje. Nevychází se tedy horníkům po této stránce nijak zvlášť vstříc.
Sociálně-politický výbor, který tuto osnovu projednával, doporučuje, aby byla schválena. Proti vládnímu návrhu byly provedeny velice nepatrné změny, které měly jen ten účel, aby dovolená byla přizpůsobena dovolené, uzavřené podle kolektivních smluv, a jest zajímavo, že vládní návrh nešel ani tak daleko, jak skutečně dovolená dnes již existuje, jak jest uznávána samotnými majiteli dolů, nýbrž ze přišel s dovolenou o 2 dny nižší, než majitelé dolů sami uznávají. - To jest charakteristické pro sociální cítění ministerstva veřejných prací.
Poněvadž sociálně-politický výbor vycházel ze stanoviska, že nemůže horníkům dáti méně, než mají, zlepšil osnovu zákona v tom smyslu. Výslovně usnesl se sociálně-politický výbor, aby při této příležitosti bylo zdůrazněno jeho přání, aby ministerstvo sociální péče v době co nejkratší předložilo sněmovně osnovu zákona, kterou zavádí se dovolená pro dělnictvo průmyslových podniků vůbec, a já předpokládám, že by touto osnovou zákona republika splnila jen jednu z těch svých velikých povinností, které oproti dělnictvu má.
Doporučuji osnovu zákona k přijetí.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo zpravodaji
výboru socialisačního panu posl. Tučnému.
Zpravodaj posl. Tučný: Slavná
sněmovno! Uvážíme-li, že otázka dovolené na zotavenou jest již,
zejména u všech veřejnoprávních zaměstnanců, dávno rozřešena a
zákonem zajištěna, domnívám se, že se nenajde nikdo, kdo by chtěl
tento spravedlivý požadavek odpírati těm, kteří pracují pod zemí
a kteří jsou fysicky a duševně nejvíce vyčerpáváni, že by jej
chtěl odpírati horníkům. Ale jest také na druhé straně jisto,
že taková sociálně-politická opatření nemůžeme činiti jen pro
jednu kategorii pracovní, pro jeden odbor, a proto přimlouvám
se za socialisační výbor, aby byla schválena také resoluce téhož
výboru, kterou se vláda vyzývá, aby nejdéle do 1 měsíce předložila
osnovu zákona, kterou se dovolená na zotavenou zavádí pro veškeré
průmyslové dělnictvo. (Potlesk.)
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá, budeme tedy hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti o celém znění zákona, který má 13 paragrafů, o nadpisu a úvodní formuli - poněvadž nebylo podáno žádných pozměňovacích návrhů a materie jest jednotná - hlasovati najednou podle znění zprávy výborové. Potom bychom hlasovali o připojené resoluci.
Námitek není? (Nebyly.)
Nejsou námitky.
Kdo tedy souhlasí s celým zněním zákona, s §§ 1 až 13, nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon je schválen v prvním čtení.
Druhé čtení bude dáno na denní pořad některé ze schůzí příštích.
Přikročíme ještě k poslednímu
odstavci, který dnes máme vyříditi, to jest ke
12. zprávě I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1426) o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických a o návrhu poslance Draxla, dr. Vrbenského a spol. (tisk 587) na. zvýšení přídavku a mimořádného platu hornickým provisionistům (tisk 2023).
Zpravodajem za oba dva výbory
jest pan posl. Brožík. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Brožík: Slavná sněmovno! Vláda, když předložila osnovu zákona o zvýšení zaopatřovacích platů hornických pensistů, konstatovala ve své důvodové zprávě, že těžké a nesnesitelné postavení pensistů hornických zdůvodňuje podání této osnovy. Že v tomto není nic přehnáno, jest viděti jenom z několika následujících cifer. Průměrná pense hornického pensisty před válkou činila ročně 256 korun, což činilo asi 22 korun měsíčně. Tato pense byla stanovena zákonem o bratrských pokladnách z roku 1889, tedy více než před 30 lety. Jestliže již v tehdejší době 22 korun měsíční renty pro existenci práce neschopného horníka bylo naprosto nedostačujícím, tedy v tehdejších poměrech i tento obnos měl určitou kupní sílu. Tento obnos v této nedostačující výši zůstal až do roku 1919, do doby, kdy potraviny a životní potřeby se zněkolikeroznásobily. Jestliže dříve 22 korun měsíční pense rovnalo se asi 1/4 výdělku, tedy v době, ve které zákon tento ještě platil, stouply životní potřeby 13kráte, samozřejmě tento obnos 22 korun měsíční pense znamenal nejméně 13teronásobný pokles. Dovedeme si z toho představiti, v jaké těžké i zoufalé situaci nalézal se hornický pensista. Určité nápravy bylo docíleno zákonem, přijatým Národním shromážděním v roce 1919, kterým se minimální pense hornických pensistů ze 200 korun zvyšovala na 600 korun a kterým upraveno bylo její stoupání tak, že pro staropensistu dostoupila výše 840 korun a pro novopensistu pak 1340 korun ročně. To znamenalo, že takový staropensista dostával po této úpravě průměrné pense v obnosu 60 korun měsíčně, čili 2 koruny denně a novopensista průměrně kolem 80 korun měsíčně. Když tato osnova zákona v roce 1919 byla schválena, předpokládalo se tehdy, že bude možno v brzké době provésti definitivní reformu pojišťování horníků, postavenou na moderním základě a že snad vlna drahoty, která tehdy se valila, ochabne, že ceny půjdou dolů a že vlastně existence hornických pensistů nějakým způsobem bude aspoň umožněna. Nestalo se však to, ani ono. Drahota šla nahoru, definitivní úprava hornického pojišťování dosud provedena není a tak nezbývá, než aby těžké postavení hornických pensistů bylo prozatímně nějakým způsobem vyřešeno. To se mělo státi jednak návrhem vládním, jednak druhým návrhem, který byl podán posl. Draxlem a dr. Vrbenským. V této záležitosti podaný návrh posl. Draxla a dr. Vrbenského byl by sympatičtější. Ale poněvadž úhrada podle tohoto návrhu byla navrhována z uhelné dávky, nastaly zde určité obtíže. My všichni jsme si vědomi nespravedlnosti a neudržitelnosti uhelné dávky, těžce postihující celý hospodářský a průmyslový život a zasahující rušivě do konsolidace našich hospodářských poměrů. Naší snahou musí býti, aby tato dávka byla co možná nejdříve odbourána.
Nyní chtíti spojovati určitá státní vydání s touto dávkou, jejíž vybírání jest naprosto nemožné, vedlo by ke komplikacím a proto na této cestě nebylo to možno řešiti.
Vedle toho ministerstvo financí prohlásilo určitě, že není možno, aby za nynějšího stavu státních financí ze státní pokladny mohlo k tomuto účelu býti přispěno. Tedy nezbývalo nic jiného, než jednati o návrhu vládním, kterým se žádá, aby stávající hornické pense dle platného zákona z roku 1919 byly zvýšeny o 50%, tím bylo by možno, aby průmyslové pense obnášející 50 K měsíčně stouply na 90 K, u novopensistů z 80 K měsíčně na 120 K měsíčně. Tedy v prvém případě zvýšení o 30 K, v druhém případě o 40 K měsíčně. Za nynějších poměrů takové zvýšení naprosto nedostačuje, aby na sociální mizerii hornických pensí mohlo něco býti změněno. Sociálně-politický výbor jednaje o této otázce rozhodl, že toto zvýšení nestačí a opravil vládní osnovu v tom směru, že místo 50procentního zvýšení navrženo zvýšení 100procentní. Podle návrhu výboru sociálně-politického a rozpočtového stoupne pense staropensistů na 120 K, u novopensistů na 160 K měsíčně, tedy obnos, který v nynějších poměrech není nijak přehnaný.
Podotýkám v této věci, že státní pokladna není tím nijak dotčena. Pokud jde o staropensisty, náklad nesou majitelé dolů, pokud jde o novopensisty, hražen jest příspěvky bratrských pokladen, jichž náklady nesou z polovice horníci, z polovice podnikatelé. Doporučuji návrh ke schválení.
Při té příležitosti bych chtěl podotknouti k zástupci ministerstva veřejných prací, jako správci hornických pojišťoven, že velmi těžce želíme toho, že zákon o pojištění horníků z roku 1919 neplatí a nebyl rozšířen na Slovensko a že slovenští baníci dosud strádají tak těžce. Je opravdu dnes těžko věřiti, že tam nemáme větší nespokojenost, než v tomto případě by byla oprávněna. My jsme prosili, aby tento zákon byl co nejdříve rozšířen i na banky slovenské a aby tato zvýšená plná pense dle tohoto zákona v době nejkratší byla provedena.
Dále jsme žádali, aby nová osnova o pojišťování horníků, na které se v ministerstvu veřejných prací pracuje, byla v nejkratší době provedena. Upozorňuji, že tento zákon platí jen do konce tohoto roku, a tu jest třeba, aby do této doby úprava řádného pojištění provedena byla.
Oba výbory, sociálně-politický
i rozpočtový, doporučují přijetí této osnovy zákona ke schválení.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Budeme hlasovati. Míním dáti hlasovati o tomto zákoně, který má pouze tři paragrafy, nadpis a úvodní formuli, najednou. Námitek není? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí se zákonem o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických, jak jest obsažen ve zprávě obou výborů, s nadpisem, s třemi paragrafy a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon jest schválen v prvním čtení.
Druhé čtení dám na pořad některé z příštích schůzí.
Zbývá nám ještě vyříditi resoluci, vztahující se k zákonu, jejž jsme před tím vyřídili, totiž resoluci socialisačního výboru, která byla schválena sociálně-politickým výborem a za kterou se přimlouvá také pan zpravodaj.
Kdo s touto resolucí souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také tato resoluce je schválena.
Přerušuji projednávání denního pořadu dnešní schůze a přikročím k ukončení jejímu.
Předem k věcné poznámce ve smyslu § 44 našeho jednacího řádu vyžádal si slovo pan poslanec dr. Buday. Uděluji mu je.
Upozorňuji, že věcná poznámka
podle § 44 nesmí přesahovati dobu 5 minut.
Posl. dr. Buday: Slavná
snemovňa! Bývalý uhorský minister vnútra a posledný zahraničný
minister rakúsko-uhorskej monarchie počiatkom tohoto mesiaca učinil
v maďarskom parlamente prehlásenie, v ktorom na základe ustanovení
mierovej smluvy o ochrane národných menšín arrogoval právo Maďarska
ujať sa záujmov Slovákov. V mene parlamentárnych zástupcov politických
strán slovenského ľudu a síce v mene poslancov strán československej
sociálne-demokratickej, slov. národnej a roľníckej, slovenskej
ľudovej a československej socialistickej čo najrozhodnejšie odmietame
zasahovanie Maďarska a jeho politikov do záležitostí Slovenska
(Výborně!), lebo nad osudom slovenského národa rozhodovať
oprávnení sú jedine jeho zástupcovia, zvolení v československej
republike demokratickým volebným právom (Výborně!), ktoré
nám práve gróf Andrássy v bývalom Uhorsku čo najurputnejšie odpieral.
Štátník, ktorý ako minister vnútra v uhorskom parlamente cinickým
spôsobom schválil hromadné vraždenie v Černovej (Čujte!),
je tým posledným človekom, ktorý by mohol hovoriť v prospech záujmov
slov. ľudu. Neuprimnosť prejavu Andrássyho vysvitá aj z toho,
že na ochranu menšinových práv 300.000 slovenských duší v Maďárii
nenašiel ani jedneho slova, kdežto je všeobecne známe, čo pred
celou verejnosťou priklincovať za potrebné uznávame, že vlády
terajšieho Maďarska čo najhrubšie porušujú mierovou smluvou garantované
práva slovenských menšín v Maďarsku. (Výborně! Potlesk.).
Předseda: K
věcné poznámce ve smyslu téhož paragrafu uděluji slovo panu posl.
Kunstovi.
Posl. Kunst: Ctená snemovňa! Ostatný čas sa stalo, že v maďarskej snemovni povedal gróf Andrássy politickú reč. V tejto reči urobil prehlásenie tykajúce sa Slovenska, ktoré malo verejne spôsobiť náladu, ako by hovoril mimo iné národy i v mene Slovákov a Rusínov.
V mene slovenských komunistických poslancov prehlasujem:
Odmietame s najväčšou rozhodnosťou, aby olygarchista gróf Andrássy, predstaviteľ storočiteho otroctva slovenskej a rusínskej chudoby, hovoril v mene ľudu, ktorý my zastupujeme, lebo s dnešnými predstaviteľmi reakčnej a kapitalistickej vlády maďarskej, proletariát slovenský a rusinský už navždy zúčtoval.
Prehlasujem, že trváme na prejavoch, ktoré naša strana niekoľkoraz a tiež na ostatnom sjazde v Prahe verejne vyhlásila.
Vyslovujem najväčší údiv nad tým,
že práve strany, ktoré sa prehlasujú za štátotvorné, svojim vystupovaním
v tejto a aj v bývalej snemovni zapričinili, že familia grófa
Andrássyho je majiteľom tisícov honov roľ a hôr na Slovensku,
na ktorých dodnes sdiera slovenskú a rusinskú chudobu a ju hospodársky
a aj kultúrne utláča. - Preto s najväčšou rozhodnosťou vyhľasujem,
že práve oslobodenie Slovákov a Rusinov nastane len vtedy, keď
bez náhrady budú veľkostatky grófske a kapitalistické na Slovensku
a Podkarpatskej Rusi vyvlastnené a odovzdané do správy ľudu. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Učiním ještě některá sdělení presidiální.
Přikazují výboru sociálně-politickému vládní návrh zákona o zprostředkování práce (tisk 2106) a navrhuji, aby mu stanovena byla k podání zprávy lhůta 14denní.
Dále navrhuji, aby výboru iniciativnímu k rozhodnutí o návrhu posl. Tayerle, Roschera, Hampla, Marka a soudr. na změnu zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 2135) - jest to návrh, jehož se týkala resoluce posl. dr. Czecha - byla uložena lhůta 8denní.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo je pro navržené 2 lhůty, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůty jsou schváleny.
Schůze výboru zemědělského svolaná na dnešek po plenární schůzi se odkládá, poněvadž jest již značně pozdě, a bude se konat zítra dne 20. května, a to o 9. hodině dopolední.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Klub poslanců Bund der Landwirte vysílá do výboru zemědělského posl. Böllmanna za posl. Hellera.
Klub poslanců čsl. národní demokracie
vysílá do výboru kulturního místo posl. Dyka posl. Rosolovou.
Předseda (zvoní): Churavostí omlouvá se posl. Mlčoch.
O dovolenou na neurčito za účelem cesty do Ruska žádá posl. Kreibich.
Navrhuji udělení dovolené na dobu pobytu za hranicemi.
Kdo souhlasí s mým návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Došly spisy od vlády.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Ministerstvo veřejných prací zaslalo
přípisem č. j. 10.417/VIII ai 1921 ze dne 18. dubna 1921 odpověď
na usnesení kulturního výboru ohledně odevzdání mlýna čís. 218
a 333 v Karlíně ministerstvu školství.
Předseda: Přikazuji
výboru kulturnímu.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Předsednictvo ministerské rady
zaslalo sem přípisem 12.244/21 ze dne 8. dubna 1921 odpověď na
resoluci, týkající se opatření veškerých škol uhlím.
Předseda: Přikazuji
výboru rozpočtovému.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Předsednictvo min. rady zaslalo
sem přípisem č. 10.787/21 ze dne 25. března 1921 vládní prohlášení
k návrhu posl. Nejezchleba-Marchy v otázce změny ustanovení bodu
A B § 52 služeb. pragmatiky.
Předseda: Přikazuji
výboru státně-zřízeneckému.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Ministerstvo spravedlnosti zaslalo
sem pod č. 16.709 ze dne 11. dubna 1921 po zmocnění vládou žádost
o svolení k překročení rozpočtu v položce 7., tit. 2., kap. 19.
Předseda: Přikazuji
výboru rozpočtovému.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Přípisem č. 15.163/21 ze dne 6.
května 1921 zaslalo předsednictvo minist. rady odpověď na resoluci,
týkající se vybudování českých obchodních skol v severních Čechách.
Předseda: Přikazuji
výboru rozpočtovému.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Přípisem č. 11.388/21 ze dne 8.
dubna 1921 došla sem odpověď na usnesení poslanecké sněmovny,
týkající se zajištění výroby hnojivého vápna.
Předseda: Přikazuji
výboru zemědělskému.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Přípisem č. 12.249/21 ze dne 8.
dubna 1921 došlo vyjádření k resoluci, týkající se vybudování
elektrické trati Brno-Jedovnice-Sloup.
Předseda: Přikazuji výboru dopravnímu.
Přikazuji tato vládní nařízení:
Výboru zemědělskému a zásobovacímu:
Nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. března 1921, jímž se zrušují další nařízení o omezení obchodu dobytkem, masem a masovými výrobky a o omezení porážky dobytka.
Nařízení vlády, jímž se mění ustanovení §u 9 vládního nařízení ze dne 15. července 1920, č. 481 Sb. z. a nař., o upotřebení obilí a mlýnských výrobků ke krmení.
Výboru zásobovacímu a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. března 1921, o omezení výroby a o nejnižší hutnotě piva.
Výboru sociálně-politickému nařízení o drahotních přídavcích k důchodům vypláceným na Hlučínsku Všeobecným pensijním ústavem podle §u 8 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, čís. 321 Sb. z. a n.
Výboru zásobovacímu a rozpočtovému nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. března 1921, jímž se povoluje přezimovací příplatek za dodané brambory sklizně 1920.
Výboru zásobovacímu:
nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. března 1921 o uvolnění obchodu kukuřicí na Slovensku,
nařízení vlády republiky Československé ze dne 14. dubna 1921, jímž se uvolňuje obchod rybami sladkovodními.
Výboru zemědělskému, pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru rozpočtovému nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. března 1921 o použití cukrovky ze sklizně 1921.
Výboru brannému a pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností nařízení vlády republiky Československé ze dne 7. dubna 1921, kterým se zrušují §§ 3 a 4 nařízení vlády republiky Československé ze dne 19. května 1919, čís. 253 Sb. z. a n., o obchodu lučebninami.
Výboru brannému nařízení vlády republiky Československé ze dne 7. dubna 1921, kterým se zrušuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 28. listopadu 1919, č. 627 Sb. z. a n., o rozdílení a vydávání demobilisovaných koní zájemníkům.
Výboru zemědělskému:
nařízení vlády republiky Československé ze dne 7. dubna 1921, jímž se uvolňuje obchod bramborovou sadbou ze sklizně 1920,
nařízení vlády ze dne 21. dubna 1921 o přejímacích cenách sladovnického ječmene.
Výboru zemědělskému, zásobovacímu a rozpočtovému nařízení vlády republiky Československé ze dne 7. dubna 1921 o ochraně proti zavlečení rakoviny bramborů a jejím potírání.
Výboru zásobovacímu, pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a rozpočtovému nařízení vlády republiky Československé ze dne 14. dubna 1921, jímž se doplňují, případně mění některá ustanovení nařízení vlády ze dne 7. května 1920, čís. 355 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě poměrů průmyslu lihovarského a hospodaření lihem.
Výboru zásobovacímu a pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností: nařízení vlády ze dne 21. dubna 1921, kterým se zrušují některá dosud platná omezení při hospodaření ovocem a zeleninou a ovocnými a zeleninovými výrobky.
Výboru zahraničnímu a právnímu nařízení, podle kterého se přerušují spory o splnění peněžitých závazků ve starých korunách v poměru k republice Rakouské.
Výboru ústavnímu a právnímu: nařízení, kterým se rozšiřuje platnost zákonů o právu tiskovém, spolkovém a shromažďovacím na Hlučínsko.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány
vládní návrhy a zprávy. Žádám o jich sdělení.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 2145. Vládní návrh zákona, kterým se mění ustanovení § 1164 občan. zákoníka.
Tisk 2146. Vládní návrh zákona o dani ze zapalovadel.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány zprávy:
Tisk 2131. Zpráva I. výboru kulturního, II. výboru rozpočtového o návrhu posl. Rýpara, Špačka a spol. (tisk 1591) na zřízení státní odborné školy sklářské na Valašsku na Moravě počátkem školního roku 1921-22.
Tisk 2132. Zpráva I. výboru kulturního, II. výboru rozpočtového o návrhu poslance Rýpara a druhů (tisk 1400) na zřízení nových středních škol českých v Českém Těšíně a Bohumíně na Těšínsku.
Tisk 2133. Zpráva I. výboru pro záležitosti průmyslu, živnosti a obchodu, II. výboru kulturního, III. výboru rozpočtového o návrhu posl. Veverky, Votruby a soudruhů (tisk 588) na zřízení odborné školy pilařské.
Tisk 2134. Zpráva I. kulturního
výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu posl. Sonntága, Berana
a soudruhů (tisk 1605) na postátnění střední hospodářské, zelinářsko-semenářské
školy v Čáslavi a rybářské školy ve Vodňanech.
Předseda: Došly
návrhy.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Návrh posl. Buřívala a spol.
a) na započítání drahotních přídavků do stálých mezd a služného zaměstnanců státních drah;
b) na doplnění nařízení ministerstva železnic č. 44.327 ex 1920 se zřetelem na zákon ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.;
c) na upravení jmenování zaměstnanců z kategorie služebnické do kategorie podúřednické ve smyslu zákona č. 221 ze dne 24. března 1920.
Návrh posl. Koudelky a soudr. na vydání zákona o zřízení stálých odhadců ve věcech pozemkových.
Návrh posl. Biňovce, Koudelky, A. Černého, Bendy a soudr., aby zrušen byl fideikomis (svěřenství).
Návrh posl. Dubického a soudr. na vydání zákona o zrušení okresních stravoven v Čechách a použití jejich budov i zařízení k účelům humanitní péče o mládež.
Návrh posl. Karpíškové a soudr. na zřízení stálých prakticky-výchovných kursů pro ženy.
Návrh posl. dr. Bartoška, Zeminové, Laube, Pelikána, Hrušovského a soudr., aby na dobu přechodnou, nežli provedena bude odluka církve od státu, upraveny byly prozatímním zákonem některé právní poměry církevní.
Návrh posl. Drobného, Laube, Zeminové a spol. na okamžité knihovní převzetí zabraných velkostatků ve smyslu zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., a provedení pozemkové reformy na nich.
Návrh posl. Zeminové, Laube, dr. Bartoška, Pelikána a spol. stran rychlého provádění rozluky církve od státu a stran zákonitého zrovnoprávnění církví československé a českobratrské s církví římskou.
Návrh posl. Tučného, Laube a spol., aby vydán byl zákon o minimální každoroční placené dovolené zaměstnancům.
Návrh posl. dr. Lehnerta, Schälzkyho, dr. E. Feyerfeila, dr. Brunara, dr. Schollicha, Matznera a soudr. na sproštění venkovských drobných rolníků daně z obratu.
Návrh posl. dr. Lukavského a soudr. na zřízení vědeckého ústavu geofysikálního.
Návrh posl. Roudnického, Myslivce, dr. Mazance a soudr. na stavbu dráhy Netolice-Lhenice-Chvalšiny-Krumlov.
Návrh posl. Bergmana a druhů na vydání zákona o úpravě užívání obecního statku.
Návrh posl. Najmana, Horáka a
soudr., aby ministerstvo financí učinilo ihned potřebné kroky
k převedení vkladů čs. státních občanů u vídeňské poštovní spořitelny
do Prahy.