Předseda (zvoní): K slovu se přihlásil pan ministr plnomocník pro správu Slovenska dr. Mičura. Uděluji mu slovo.
(Posl. dr. Šmeral: Kde je ten krvavý pes?)
Volám pana poslance dr. Šmerala pro tento výrok k pořádku. (Hluk. Předseda zvoní.)
Uděluji slovo panu ministru dr.
Mičurovi.
Ministr dr. Mičura: Slavná
snemovňa! (Hluk.)
Předseda: Prosím
o klid. Slovo má pan ministr dr. Mičura.
Ministr dr. Mičura (pokračuje): Prejavom pána ministerského predsedu z prvého marca o udalostiach v Krompachu bolo naznačené, že politická správa o tvrdeniach robotníctva, čeliacich proti závodom Rima-muránskym, zavedie ďalšie vyšetrovanie.
Poneváč boly vo vysokej snemovni
podané práve návrhy, aby udalosti tieto boly vyšetrené tiež zvláštnou
komisiou parlamentárnou, spojí vláda vyšetrovania tieto s vyšetrovaním
komisie parlamentárnej, ktorej by sa účastnili, ako to bolo v
obdobných prípadoch posiaľ, i zástupci ministra s plnou mocou
a ministerstva vnútra. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Debata jest skončena, bude se hlasovat. Prosím o zaujetí míst. (Děje se. - Výkřiky posl. Myslivce.)
Prosím o klid.
Míním dáti hlasovati tímto způsobem. (Hluk.)
Prosím o klid. (Hluk. - Výkřiky posl. dr. Baerana.)
Prosím p. posl. dr. Baerana o klid. (Hluk.)
Podle § 65 jedn. ř. jest rozpravu zakončiti hlasováním, zda sněmovna prohlášení schvaluje, čili nic. Sněmovna může se však také usnésti, že se hlasování odkládá.
V tomto směru byl podán dvoudílný návrh posl. dr. Czecha a soudr., jenž jednak navrhuje, aby hlasování o vládním prohlášení bylo odloženo až na dobu, kdy se předloží podrobné zprávy o vyšetřování, jednak navrhuje, aby vyšetřování události uloženo bylo vyšetřovacímu výboru posl. sněmovny s podáním zprávy do 8 dnů.
Vedle toho jest zde návrh p. posl. Pociska a soudr., doplňující druhou část návrhu posl. dr. Czecha v tom směru, aby vyšetřování výboru vyšetřovacího vztahovalo se i na chování orgánů rima-muráňské společnosti.
Žádám nejprve o přečtení obou
návrhů.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. dr. Czecha a soudr.:
"Stálému vyšetřovacímu výboru, zřízenému poslaneckou sněmovnou, budiž uloženo, aby vyšetřil případy v Krompachu a podal poslanecké sněmovně zprávu do 8 dnů.
Hlasování, zda sněmovna schvaluje vládní prohlášení, odloženo budiž až do doby, kdy výbor předloží podrobnou zprávu o vyšetřování."
Návrh posl. Pociska a soudr.:
"Šetrenie výboru nech sa vzťahuje i na to, v akej miere chovanie
na Slovensku zdržujúcich sa orgánov Rima-muránskej spoločnosti
primalo k vytvoreniu u robotníctva takého duševného rozpoloženia,
v ktorom udal sa celý prípad."
Předseda (zvoní): Míním dát hlasovati nejprve o návrhu odročovacím, o celém dvoudílném návrhu p. posl. dr. Czecha a soudr. Po té bych dal hlasovati o návrhu p. posl. Pociska, kterýžto návrh v jistém směru návrh p. posl. dr. Czecha doplňuje.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto postupu? (Hlásí se posl. Šrámek.)
Pan posl. Šrámek se hlásí.
Uděluji mu slovo.
Posl. Šrámek: Pane předsedo,
prosím, aby se rozdělilo hlasování o návrhu p. posl. dr. Czecha
tak, aby se napřed hlasovalo jenom o tom, že se odkládá rozhodnutí,
a pak teprve o tom ostatním, co se tam navrhuje.
Posl. dr. Šmeral: A to
je ten švindl! (Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím
o slovo k hlasování.
Předseda (zvoní): Má p. posl. dr. Šmeral námitku proti mému návrhu? (Posl. dr. Šmeral: Nemám.)
Nemá. Tedy o námitkách se má rozhodnouti bez rozpravy.
Páni slyšeli můj návrh a páni slyšeli námitky, které učinil p. posl. Šrámek.
Dám hlasovati nejprve o námitce této, totiž o návrhu pana posl. Šrámka, aby o návrhu pana posl. dr. Czecha se hlasovalo odděleně, a sice předem o druhé části jeho. (Hluk.)
Prosím o klid.
Kdo souhlasí s návrhem pana posl. Šrámka, aby se hlasovalo o návrhu pana posl. dr. Czecha odděleně, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh pana posl. Šrámka je zamítnut. Zůstane tedy při hlasování, jak jsem právě sám doporučil.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pana posl. dr. Czecha, dvojdílným, tak, jak byl právě přečten, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh pana posl. dr. Czecha jest schválen.
Teď dám hlasovati o návrhu pana posl. Pociska.
Kdo souhlasí s návrhem pana posl. Pociska, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh je přijat a tím je vyřízen tento odstavec denního pořadu.
Přistoupíme k dalšímu odstavci,
totiž ke
2. zprávě výboru právného o vládnom návrhu zákona (tisk 5), ktorým sa mení prechodne zák. čl. LIII. z roku 1913 o jednotnej sudcovskej a advokátskej zkúške (tisk 1587).
Zpravodajem je pan posl. dr. Gažík.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Gažík: Slavná snemovňa! Vláda navrhuje, aby sa na priechodnú dobu až do jednotnej úpravy, najďalej avšak do konca roku 1922 zmenil zák. čl. LIII. z roku 1913 o jednotnej sudcovskej a advokátskej zkúške.
Odôvodňuje tento návrh tým, že správa spravedlnosti nemá právnického dorostu, aby mohla obsadiť miesta konceptných úradníkov u súdu, zápasí s ťažkosťami, prideľujúc sudcovských úradníkov na Slovensko, odvolávajúc sa, že od 1. ledna 1919 do prípravnej služby sudcovskej nikto nevstúpil. Uvádza, že dľa zprávy súdnej tabule v Košiciach v poslednej dobe prihlásilo sa viac absolvovaných právnikov, ale nemajúc rigorós, nemohli byť prijatí, lebo zák. čl. LIII. z roku 1913 vyžaduje od nich diplomu doktora práv na niektorej tamojšej univerzite, a ku sudcovskej zkúške vyžaduje, aby kandidát vykonal po obdržaní tohoto diplomu 3 roky právnej praxe.
Uvádza, že dľa študijného rádu uhorských univerzit právnik pred absolvovaním vykonáva 3 základne zkúšky, a to po II. semestru historickú, po IV. semestru politickú, a po VI. semestre zo súkromného práva.
Odvoláva sa na ministerské nariadenie zo dňa 23. decembra 1913, číslo 67400/1913 J. M. dľa ktorého môže byť prijatý, nenie-li úplne spôsobilých žiadateľov, alebo jest-li to verejná služba vyžaduje, dočasne za právneho praktikanta, kto vyhovel ostatným požiadavkom, vykonal aspoň prvú právne historickú prísnu zkúšku. Právna prax ale započíta sa mu od dňa, keď nadobudnul diplomu doktora práv.
Mimo Slovenska prijatí môžu byť do právnej praxe absolvovaní právnici, ktorí vykonali historickú a judicielnú štátnu zkúšku, a sa zaviažu, že vykonajú štátovedeckú zkúšku do 6 mesiacov potom.
Odvoláva sa vládny návrh konečne aj na to, že poneváč na Morave a v Čechách pre štátnu službu nevyžaduje sa doktorát, možno preto od tohoto aj na Slovensku upustiť u sudcovských praktikantov.
Čo sa týka článku prvého vládneho návrhu, je zrejmé, že zkúška v štátnom officielnom jazyku sa musí konať, a sám vládny návrh pripúšťa na základe zákona zo dňa 29. února 1920, č. 122 Sb. zák. a nar. vykonávanie tejto zkúšky čiastočne aj jazykom niektorej národnej menšiny.
Článok II. rozdvojí sudcovskú a advokátsku spôsobilosť, menšiu kvalifikáciu určí pre sudcu, než pre advokáta, čo nenie základne ospravedlnenie, lebo znamená to nielen poníženie sudcovského stavu, poškodenie jeho neodvislosti, ale služí to len na úkor právnej istoty. Je neprípustné, že sudca, ktorý rozhoduje nad sporom medzi dvoma, aby bol na nižšej právnickej úrovni, než advokát tým viac, lebo ich právnický smer a ráz nemôže sa líšiť.
Avšak uvažujúc nad dôvodom, ktorý slúžil podstatou zákona 1874, ktorý zákon ináč zariadil sudcovskú, a ináč advokátsku zkúšku, aby týmto spôsobom zachránil sudcovský stav od úpadku, a obťažil položenie bez toho sa množiacich advokátskych uchadzačov, ktorým ako podmienku spôsobilosti na základe teoretičnej vedy postavil teoretičné zkúšky, rigorosa, a uvažujúc ďalej, že záujem verejnej služby prinútil vládu k zmene tejto len na priechodnú dobu, vládny návrh je prijateľný.
Odporúčam rozhodnutie právneho
výboru, aby vládny návrh bol schválený. (Výborně!)
Předseda: K
slovu není nikdo přihlášen. Byly podány některé návrhy žádám o
jich sdělení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. dr. Czecha, dr. Haase, Heegera a soudr.: Článek I. odst. 3. §u 2. prostřední odstavec, ať zní takto: "Zkouška koná se podle volby zkoušeného některým z jazyků, uvedených v § 49 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325. Sb. z. a n. Na žádost může se zkouška skládati několika jazyky obvyklými v obvodě, pro který jest zřízena zkušební komise. Ve vysvědčení o zkoušce bude potvrzeno, kterými jazyky zkouška byla vykonána.
Vysvědčení bude vydáno v jazyku,
kterým zkouška hlavně byla vykonána."
Předseda: Návrh tento má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.
K slovu není nikdo přihlášen,
debata tedy odpadá. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Gažík:
Prosím návrh pána posl. dr. Czecha zamietnuť.
Předseda (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Hluk.) Prosím o klid. (Hluk trvá. Výkřiky z plena odcházejících poslanců strany lidové: Ať si to odhlasuje Šmeral!)
Prosím znovu o klid!
Míním dát hlasovat tímto způsobem:
O článku I. odst. 3 §u 2 dám nejprve hlasovati ve znění návrhu pana poslance dr. Czecha, dr. Haase, Heegera a soudruhů, tedy s pozměněným zněním středního oddílu, jak to bylo právě čteno.
Kdyby návrh p. poslance dr. Czecha a soudr. byl zamítnut, dal bych hlasovati o článku I. podle zprávy výborové.
Po té dal bych hlasovati o článku II. až VII., o nadpisu a úvodní formuli najednou.
Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není námitek, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s článkem I. zákona o jednotné soudcovské a advokátské zkoušce, a to ve znění navrženém panem dr. Czechem, dr. Haasem, Heegerem a soudr. s pozměněným zněním středního oddílu, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina, návrh pana dr. Czecha jest zamítnut. (Výkřiky německých poslanců. Posl. dr. Schollich [německy]: Tak začíná zase stará hra s většinou a menšinou!)
Prosím pana posl. dr. Schollicha o klid!
Kdo souhlasí s článkem I., jak obsažen jest ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Článek I. v tomto znění zprávy výborové jest schválen.
Kdo souhlasí s články zbývajícími, II. až VII. inclusive, s nadpisem a úvodní formulí zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Jsou přijaty a návrh celý jest schválen ve čtení prvém.
Čtení druhé dám na denní pořad příští schůze.
Tím vyřízen jest odstavec druhý
denního pořadu a přistoupíme ke třetímu, totiž ke
3. zprávě výboru dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1558) o vládním návrhu zákona (tisk 1039), jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů (tisk 1619).
Zpravodajem za výbor dopravní
jest pan posl. inž. Bečka, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. inž. Bečka: Vážená sněmovno! O zákonu, o kterém máme v této chvíli jednat, bylo zde již jednáno několikrát, a sice návrh byl projednán naší sněmovnou a přijat v určitém znění, ze sněmovny pak byl podán senátu. Senát v osnově zákona přijaté poslaneckou sněmovnou učinil dvě nepatrné podle mého soudu změny, a sice v tom, že projednávání zákona prodloužilo se tak, že ač domnívali jsme se, že bude vyřízen úplně v roce 1920, vyřízen nebyl, a byl v senátě projednáván teprve počátkem letošního roku. Tím bylo třeba, aby úmysl, který zákonem tímto byl sledován, mohl býti dosažen, aby byl přidán odstavec, který stanoví, že je možno také z bilance r. 1920 podnikům veřejně účtujícím potřebnou zálohu z této bilance na stavební účely sobě zařaditi pro potřeby v roce letošním, po případě v roce příštím.
To je jedna změna, která, jak pravím, byla jen důsledkem toho, že zákon v r. 1920 projednán nebyl.
Druhá změna učiněna byla senátem
v tom smyslu, že vynechal v §u 2, v předposledním odstavci větu:
"vyjma podniky obcí, okresů nebo zemí (žup)." I tato
změna byla tam dodána podle návrhu pana kol. Simma, který
jsme zde přijali. Senát dotyčnou změnu nepřijal. Zásadně se tato
věc týká ovšem obcí a okresů. Jinak pro podnikání stavební vlivu
dalšího nemá a proto doporučuji, aby tyto změny, učiněné senátem
na zákonu, byly přijaty také naší sněmovnou. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo zpravodaji
výboru rozpočtového panu kol. dr. Rašínovi.
Zpravodaj posl. dr. Rašín: Rozpočtový výbor jednal o této předloze, vrácené nám senátem, a uznal, že těmito změnami nebyly, pokud se týče potřeb stavebních a rozpočtových, učiněny žádné změny, že tato předloha tedy po rozpočtové stránce úplně vyhovuje. Také po stránce věcné, má-li skutečně na základě této předlohy nastati rozvoj bytového ruchu pro odstranění bytové krise, je velmi výhodno, jestliže mohou závody ještě ze zisku z roku 1920 dáti ku stavebnímu fondu příslušné obnosy, a to tím více, poněvadž kdybychom to neučinili, tedy ve skutečnosti nemohlo by se stavěti s těmito výhodami až teprve v roce 1922.
Z těchto důvodů doporučuje také
rozpočtový výbor přijetí předlohy ve znění usneseném senátem.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati o celé osnově zákona, který má pouze pět paragrafů, najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, jak je obsažena ve zprávě výboru a ve znění navrženém pány zpravodaji, jež odpovídá usnesení senátu, tedy se všemi jeho 5 paragrafy i s nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. - Zákon je schválen v prvém čtení.
Ježto této věci přiznáno bylo ve 34. schůzi posl. sněmovny zkrácené řízení podle §u 55 jedn. řádu, dám ihned o věci rozhodnouti také ve druhém čtení.
Přejí si páni zpravodajové slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Nikoli.
Zpravodaj posl. dr. Rašín:
Já rovněž ne.
Předseda: Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí se zákonem přijatým právě v prvém čtení a v tom znění, jak byl přijat, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen také ve čtení druhém a tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen.
Přistoupíme ke 4. odstavci, jímž
je
4. zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze za vydání dr. E. Beneše, poslance a ministra zahraničních věcí, pro přestupek proti bezpečnosti cti ve věci JUDra Aloise Kusáka (tisk 1597).
Zpravodajem je pan posl. dr. Kubíček.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubíček: Slavná sněmovno! Ve schůzi senátu dne 9. listopadu 1920 promluvil ministr dr. Ed. Beneš řeč, ve které odpovídal na interpelaci senátora dr. Kloudy a soudr. stran útoků proti jeho osobě určitou částí žurnalistiky vedených.
Ve své obhajobě kritisoval tiskovou kampaň a užil ostřejších výrazů o útočících listech, k nimž též patří "Staroslovan", jehož vydavatelem jest dr. Al. Kusák. Týž cítil se kritikou ministra dr. Beneše dotčen a podal naň dne 21. prosince 1920 žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti. Okresní soud pro přestupky v Praze požádal sněmovnu o sdělení, zda svoluje ku trestnímu stíhání obviněného.
Imunitní výbor zabývaje se touto záležitostí ve schůzi své, dne 4. února 1921 rozhodnul se, přihlížeje k § 24 ústavní listiny Československé republiky, nevyhověti žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze a nesvoliti ku trestnímu stíhání ministra dr. Ed. Beneše z tohoto důvodu:
Ministr dr. Beneš, který je současně poslancem, požívá práva poslanecké imunity pro svoji činnost. Řeč jeho - bez ohledu na to, kde byla pronesena - je vysloveným aktem jeho politické činnosti, neboť byla obranou a kritikou proti útokům jeho politických odpůrců, k nimž též dr. Al. Kusák ve své žalobě se výslovně hlásí.
Imunitní výbor zabývaje se touto věcí delší dobu, uvažoval o tom, zda má nevyhověti žádosti o vydání dr. Beneše podle § 23 nebo podle § 24 naší ústavní listiny.
Podle § 23 měl by dr. Beneš jako člen Národního shromáždění býti zbaven stíhání pro své hlasování a zde v tomto směru byl jaksi pojem Národního shromáždění rozšířen na poslaneckou sněmovnu i na senát, ale vzhledem k tomu, že poslancům podle jednacího řádu nepřísluší v senátě totéž právo jako senátorům a naopak reciprocitně senátorům jako poslancům v poslanecké sněmovně, imunitní výbor rozhodl o této věci ne podle § 23, nýbrž podle § 24, podle něhož k trestnímu stíhání člena Národního shromáždění, pro jiný čin jest potřeba souhlasu poslanecké sněmovny.
Tedy bez ohledu na to, zdali dr. Beneš promluvil tuto řeč v senátě či kdekoliv jinde na schůzi, jmenovitě protože to byla řeč vysloveně politická, má nárok, aby byl chráněn poslaneckou imunitou tím spíše, že z politických důvodů byl napaden a politickým odpůrcem jeho se sám označil dr. Alois Kusák ve své žalobě.
Z důvodů těch imunitní výbor rozhodl,
aby žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze vyhověno nebylo.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, tlumočeným právě panem zpravodajem, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání dr. Beneše, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Návrh výboru jest schválen.
Sněmovna tedy odepřela souhlas trestnímu stíhání a tím jest vyřízen 4. odstavec denního pořadu.
Přistoupíme k 5. odstavci, jímž
jest
5. zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Litoměřicích za vydání poslance Karla Čermaka k trestnímu stíhání (tisk 1598).
Zpravodajem jest p. posl. Koudelka.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Okresní soud v Litoměřicích žádá přípisem svým ze dne 3. září 1920 č. j. U 248/5/19 poslaneckou sněmovnu, aby ve smyslu § 24 odst. 1. ústavní listiny dala souhlas k trestnímu stíhání posl. Karla Čermaka, obviněného z přestupku § 9 zák. ze dne 17. prosince 1862, č. 6 ř. z. z r. 1863.
Přestupku tohoto prý se obviněný dopustil tím, že v březnu 1919 v Teplici-Šanově vydával časopis, neoznačený jménem tiskaře a vydavatele.
Ježto nejde o trestní zodpovědnost,
kterou má člen Národního shromáždění jako odpovědný redaktor (§
24 odst. 2. zák. z 29. února 1920. č. 121) a poněvadž podle jasného
ustanovení posledního odstavce § 9 tisk. zákona (zákon ze dne
17. prosince 1862, č. 6 ř. z. z r. 1863) za nešetření předpisu
cit. paragrafu jest zodpověden tiskař a nikoli vydavatel aneb
zodpovědný redaktor, imunitní výbor navrhuje, aby posl. Karel
Čermak k trestnímu stíhání vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Imunitní výbor, jak právě uvedl p. zpravodaj posl. Koudelka, navrhuje, aby sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Čermaka.
Kdo s tímto návrhem výboru souhlasí, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest schválen. Sněmovna odepřela tedy souhlas k trestnímu stíhání posl. Čermaka.
Tím jest vyřízen odstavec 5. denního
pořadu a přistoupíme ještě k odstavci 6., jímž jest
6. zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Chebu za svolení k trestnímu stíhání poslance Hillebranda (tisk 1599).
Zpravodajem jest rovněž p. posl.
Koudelka, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Okresní soud v Chebu žádá přípisem ze dne 9. července 1920, č. j. U 588/I./20 poslaneckou sněmovnu za svolení k stíhání posl. Hillebranda, obviněného soukromou žalobou pro zanedbání povinné péče podle čl. III. zákona ze dne 15. října 1868, č. 142. ř. z.
Činu tohoto prý se obviněný dopustil článkem, uveřejněným v č. 247 časopisu "Volkswille" v Karlových Varech, pod nadpisem "Zur Kartoffelversorgung der Konsumvereinsmitglieder im BezirkeKarlsbad", ačkoliv není nijak prokázáno - a žaloba to ani netvrdí - že by byl posl. Hillebrand pisatelem jeho.
A poněvadž týž také není zodpovědným
redaktorem zmíněného listu a poněvadž článek sám jedná o veřejných
záležitostech a pak nikterak nevybočuje z mezí obvyklé novinářské
kritiky, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Hillebrand
k trestnímu stíhání vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati, poněvadž ke slovu není nikdo přihlášen.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje a imunitního výboru, jak byl právě přednesen, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stihání poslance Hillebranda, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Návrh výboru imunitního jest schválen a tím sněmovna odepřela svůj souhlas k trestnímu stíhání posl. Hillebranda.
Přerušuji projednávání denního pořadu dnešní schůze a přikročím k jejímu ukončení.
Než schůzi ukončím, učiním ještě některá presidiální sdělení.
Udělil jsem dodatečně dovolenou na poslední týden únorového zasedání posl. dr. Ivanu Hálkovi pro pobyt v Americe a dodatečně pro schůzi 11. února a 1. března t. r. posl. Hlinkovi pro neodkladné úřední zaměstnání.
Poslanec Modráček žádá za udělení dovolené do konce dubna za příčinou studijní cesty do ciziny.
Podle § 2 jedn. řádu rozhodne o žádosti sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.
Konstatuji, že sněmovna jest způsobilá se usnášeti, a navrhuji udělení dovolené.
Kdo souhlasí s mým návrhem, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená se uděluje.
Staly se některé změny ve výborech.
Žádám, aby byly sděleny.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte): Klub poslanců republikánské strany čsl. venkova vysílá na jednu schůzi do výboru ústavního za posl. dr. Černého posl. dr. Kubíčka.
Klub poslanců čsl. sociálně-demokratické
strany vysílá do výboru sociálně-politického za posl. Biňovce
posl. Sychravovou.