Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Špaček, Špatný.
243 poslanci podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři dr. Beneš, dr. Fajnor, dr. Fatka, Husák, dr. Mičura, dr. Procházka; správce ministerstva financí dr. Engliš; zástupce ministerstva spravedlnosti odb. přednosta dr. Polák.
Z kanceláře sněmovní:
sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška
a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 59. schůzi poslanecké sněmovny.
Lékařské vysvědčení předložil posl. dr. Buday.
Týdenní dovolenou pro neodkladné zaměstnání udílím posl. dr. Raddovi, na dnešek a zítřek posl. Heegerovi, na dnešek posl. Prokůpkovi.
Byly provedeny některé změny ve
výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
Zásobovací výbor zvolil ve své schůzi dne 2 března t. r. místopředsedou za posl. Mašatu posl. Vaculu.
Klub posl. sociálně-demokratické strany dělnické vysílá do výboru vyšetřovacího za posl. Astra posl. dr. Markoviče, za posl. Hummelhanse posl. Pociska; do výboru státně-zřízeneckého za posl. Johanise posl. Geršla.
Bund der Landwirte vysílá do výboru zemědělského za posl. Röttla posl. Hellera.
Klub sociálně-demokratické strany dělnické (levice) vysílá do výboru zásobovacího na schůzi dne 4. března t. r. za onemocnělou posl. Skaunicovou posl. Tausika.
Klub poslanců národní demokracie vysílá do výboru zemědělského za posl. Maška posl. Zavřela.
Klub der Abgeordnetenddr deutschen sozial-demokratischen Arbeiterpartei vysílá do výboru zásobovacího za posl. Hackenberga posl. Kirpalovou na čas onemocnění prvého.
Klub československých socialistů vysílá do výboru zdravotnického za posl. Trnobranského posl. Pelikána.
Výbor státně-zřízenecký zvolil
na své dnešní schůzi předsedou posl. Geršla.
Předseda: Žádám
o sdělení přípisu došlého od vlády.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte): Předsednictvo ministerské rady přípisem ze dne
27. února 1921 čís. 7440/21 m. r. k resoluci čís. tisku 1410,
kterou k návrhu posl. Sladkého přijala poslanecká sněmovna o vybudování
českého státního reformního gymnasia v Duchcově, oznamuje stav
věci, sdělený ministerstvem veřejných prací.
Předseda: Postupuji
výboru rozpočtovému a dopravnímu.
Zástupce sněmovního tajemníka
dr. Mikyška (čte): Ministerstvo zemědělství zaslalo
přípisem 11676 II/21 ze dne 20. února 1921 návrh a odůvodnění
zkráceného jednání podle §55 jedn. řádu o osnovách na uznávání
původnosti odrůd atd. a o povinném známkování chmele.
Předseda: Došly
interpelace:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Interpelace posl. Bergmana, Maška, Zavřela a druhů ministru zemědělství o řádném vybudování zemědělského školství.
Interpelace posl. Bergmana, Maška, Zavřela a druhů ministru zemědělství o zřizování závazných veřejnoprávních zemědělských zastupitelstev.
Interpelace posl. Mikulíčka, Borovszkého, Blažka a soudr. ministerskému předsedovi o samovolném usnesení všech pánů ministrů, bez vědomí a vůle sněmovny, aby se jim vyplácel plat ministerský i úřednický.
Interpelace posl. Roučka, Buriana a soudr. ministerskému předsedovi jako správci ministerstva vnitra o nelidském týrání zatčených horníků v Oslavanech.
Interpelace posl. Roučka, Buriana a soudr. ministru spravedlnosti o brutálním nakládání s politickými vězni.
Interpelace posl. Hampla a soudr. ministru spravedlnosti o nesprávném používání zákona o podmíněném odsouzení.
Interpelace posl. Ulricha a soudr. ministrům vnitra a zahraničních věcí, jak magistrát hlavního města Prahy provádí opce cizích příslušníků ve prospěch republiky Československé.
Naléhavá interpelace posl. inž. Junga a soudr. ministru železnic pro soustavné stíhání německých zaměstnanců.
Došly tyto dotazy:
Dotaz posl. Trnobranského, Špatného a spol. ministru školství a národní osvěty o zrušení pokračovací průmyslové školy učňovské v Týnci n. Labem.
Pilný dotaz posl. dr. Baerana ministru vnitra o strašném zneužití úřední moci u četnictva.
Dotaz posl. dr. Körmendy Ékese ministru železnic o propuštění bývalých terešovských (tarockých) železničních úředníků Josefa Adalberta Somlaye a soudr.
Dotaz posl. dr. Körmendy Ékese ministru školství a národní osvěty o poukázání pense propuštěnému státnímu učiteli Juliovi Moncsákovi.
Dotaz posl. dr. Körmendy Ékese ministerskému předsedovi o rozpuštění "Jednoty Kasina" v Sečovci.
Dotaz poslancov dr. Dérera a súdruhov na pána ministra národnej osvety, pána ministra sociálnej pečlivosti a pána ministra s plnou mocou pre správu Slovenska o zamýšlanom zrušení ústavu hluchonemých v Bratislave.
Dotaz posl. Šamalíka a Bezděka ministru školství a národní osvěty o udílení dovolené zdravým učitelům z důvodů zdravotních.
Dotaz posl. Sedláčka a soudr. ministerskému předsedovi jako ministru vnitra a ministru zemědělství jako správci ministerstva pro zásobování lidu o překročení mezí úřední kompetence revidenta obilního ústavu Jana Kulhánka v Brně a o netaktním jednání okresního hejtmana dr. Skácela v Kyjově.
Dotaz posl. dr. Černého, Rychtery a Berana ministru spravedlnosti ohledně jmenování notáře Simka v Brandýse n. L.
Dotaz posl. Sedláčka, Kopřivy
a soudr. ministerskému předsedovi jako ministru vnitra o činnosti
sčítacího komisaře, učitele Konstantina Mrázka v Otrokovicích.
Předseda: Byla tiskem rozdána publikace knihovny Národního shromáždění rep. Československé "Z cizích parlamentů", ročník II. čís. 1-2.
Navrhuji, aby výboru právnímu pro vládní návrh zákona (tisk 1601) o převzetí statků a majetku připadlých podle mírových smluv československému státu (současně přikázán též výboru ústavnímu) stanovena byla ku podání zprávy lhůta 8 dnů;
výboru ústavnímu pro vládní návrh zákona (tisk 1611), kterým se mění § 4 zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 331 Sb. z. a n. o zemském správním výboru pro Čechy stanovena byla ku podání zprávy lhůta 8 dnů;
výboru zemědělskému pro vládní návrh zákona (tisk 1627) o úpravě poměrů družstev v Podkarpatské Rusi, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 7 dnů;
výboru právnímu pro vládní návrh zákona (tisk 1620), kterým se doplňuje § 18 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 3 dnů.
Sněmovna jest schopna usnášeti se.
Kdo jest pro navržené lhůty, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Navržené lhůty jsou schváleny.
Navrhuji, aby výboru zemědělskému pro
usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin (tisk 1625) stanovena byla lhůta ku podání zprávy 10 dnů;
usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona o povinném známkování chmele (tisk 1626) stanovena byla lhůta ku podání zprávy 8 dnů (totéž výboru pro obchod, průmysl a živnosti),
výboru právnímu pro usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona, jímž se mění § 7 uvoz. zákona k obchodnímu zákonu ze 17. prosince 1862, čís. 1 ř. z. z roku 1863, a § 5 zák. čl. XXVII. (obchod. zákona) z roku 1875 (tisk 1645) stanovena byla ku podání zprávy lhůta 4 neděl.
Kdo jest pro navržené lhůty, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Navržené lhůty jsou schváleny.
Přikazuji následující vládní
návrhy jednotlivým výborům: Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru dopravnímu:
Tisk 1612. Vládní návrh zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Výboru rozpočtovému:
Tisk 1628. Vládní návrh zákona, kterým se povoluje úvěr k úhradě nekryté potřeby vojenské správy, způsobené válečnými poměry na Slovensku v roce 1919.
Tisk 1648. Vládní návrh zákona o konjunkturní dani z vývozních zisků roku 1920.
Tisk 1649. Vládní návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zjistila titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského.
Tisk 1651. Vládní návrh zákona o státní investiční půjčce dopravní.
Výboru právnímu:
Tisk 1621. Vládní návrh zákona,
jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů východočeské 5% zemské
investiční zápůjčky elektrisační z roku 1921 v úhrnné jmenovité
hodnotě 30 mil. Kč k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů.
Předseda: Dále
přikazuji usnesení:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru zahraničnímu usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu, kterým se předkládá N. S. ke schválení smlouva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Československou republikou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, současně přikázané též výboru pro obchod, průmysl a živnosti (tisk 1602).
Výboru právnímu usnesení senátu o usnesení poslanecké sněmovny N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona, jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého (tisk 1646).
Výboru rozpočtovému usnesení senátu N. S. R. Č. o návrhu sen. Hucla,
dr. Horáčka a soudr. na částečnou
změnu zákona z 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče novely
z 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z. o přímých daních osobních zvýšením
odpočítatelného maxima za pojišťovací premii v pojištění životním
a důchodovém od zdanitelného příjmu (tisk 1647).
Předseda (zvoní):
Přistupujeme k projednávání denního pořadu, a to nejprv k odstavci
prvnímu, totiž k
1. dokončení rozpravy o prohlášení předsedy vlády o událostech v Krompaších na Slovensku.
Uděluji slovo dalšímu řečníku
zapsanému jímž je p. místopředseda dr. Czech.
Posl. dr. Czech (německy): Dámy a pánové! K této věci podal náš klub návrh a přeje si dodati k tomuto návrhu několik slov. Jsem proto pověřen klubem, abych učinil toto prohlášení:
Opět tekla v tomto státě krev dělníků zasáhnutím státních orgánů. Charakterisuje to nesnesitelné hospodářské a politické poměry, za nichž pracující obyvatelstvo tohoto státu musí žíti.
Vyživovací katastrofa, zostřená nesnesitelným zdražením, musí vyvolati zároveň s nezaměstnaností, ohrožující nesčetné tisíce dělníků, mezi dělnictvem vzrušení a zoufalství. (Výkřiky posl. dr. Šmerala. Hluk. Předseda zvoní.) Tato zoufalá nálada stupňuje se tím více, když vláda, místo aby zajistila dělnictvu výživu a aby konečně rozřešila mnohonásobné sliby o socialisaci hospodářského života a aby vybudovala a opatřila vskutku sociální zákonodárství, neumí dávati nic jiného než útěchu a prázdné sliby, a vůči pouhému pokusu o odpor staví ihned argumenty zbraní.
Klub německých sociálních demokratů konstatuje tyto skutečnosti a odpovědnost vlády za ně, želí hluboce obětí nové krvavé srážky, a žádá naléhavě, aby neprodleně bylo zjednáno pravé jasno v této věci.
Údaje úředních orgánů, které v těchto případech jsou samy stranami, nemohou poskytovati úplně pravdivého a jasného obrazu o událostech. Proto musí se věc zjistiti parlamentní komisí, poskytující veškeré záruky, a tím zjednati úplně objektivní základnu pro další stanovisko a rozhodování poslanecké sněmovny.
Z tohoto důvodu navrhl klub německých sociálních demokratů, aby stálý vyšetřovací výbor byl pověřen okamžitým vyšetřením krompašských událostí a aby podal o tom zprávu poslanecké sněmovně ve lhůtě 8 dnů.
Prosíme, abyste tento návrh přijali.
(Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Slovo má dále pan posl.
dr. Klimo.
Posl. dr. Klimo: Slavný snem! Pri udalosti krompašskej si kladieme otázku, kdo zapríčinil prelievanie krvi, z akej príčiny a za akým úmyslom. Hovorilo už viac rečníkov, ale len malá časť poukázala na skutočný stav veci. Väčšina odbočila od predmetu. Jedni hovorili o popise ľudu, druhí o vykázaní nespoľahlivých živlov zo Slovenska, niektorí chceli svaliť vinu na agrárnu stranu pre špatné zásobovanie (Hlasy: Ano, ano!) a zase niektorí na ľudovú stranu pre štvanie.
Ja keď hľadám kauzálny nexus medzi udalosťou krompašskou a medzi popisom ľudu a medzi vypovedaním nespoľahlivých živlov zo Slovenska, medzi agrárnou stranou alebo medzi ľudovou stranou, ja tento kauzálny nexus najsť nemôžem, lebo tu kauzálny nexus nejestvuje. Ani zabitý Lukács ani zabitý Podhradský nepopáchal hriechy ani pri popise ľudu, veď konkrétnych pádov nepredostreli ani protivníci, nieto na nich viny, ani neboli vinní pri vykázaní nespoľahlivých živlov, ani pri zásobovaní.
Slavná snemovňa! Ale štátne zásobovanie, centrály a ústredne, táto kliatba republiky československej, je plodom a miláčkom práve socialistických strán. (Výborně! Potlesk.) Keď boly rôzne pomluvy hodené na agrárnu stranu či na inú meštiacku stranu, stav vecí je jasný, že Lukácsa a Podhradského zabili boľševici. (Tak jest!) Hriech je tedy na ľavom kriedle sociálnej demokracie.
Druhá otázka je, že z akej príčiny zavraždili Lukácsa a Podhradského. Ja som pozoroval rečníkov, ktorí boli by chceli do takého svetla postaviť i Lukácsa i Podhradského, aby aspoň ospravedlnili nepriateľskú náladu masy, prejavenú voči dvom obetiam, ktorú vyvrcholili vraždou. Ale čo som pozoroval, je toľko, že v máji roku 1915 Podhradský napísal list jednomu robotníkovi, aby sa vrátil do práce, lebo jestliže sa nevráti, že ho dá četníkmi priviesť, a druhá okolnosť, že Rimavsko-muránska spoločnosť má väčšinu účastinárov Maďarov, a to členov rodiny Tiszovskej.
Slavný snem. Ja v týchto okolnostiach neviem najsť príčiny, ktorá by ospravedlnila vraždu, spáchanú 21. Februára 1921. Že Podhradský roku 1915 napísal list toho obsahu robotníkovi, prosím, to je zákon. On jako úradník mal na to právo, a toho práva používal nie len Podhradský, ale každý prácu dávajúci. Ináče je to veľmi naivné, že chcú do nexu priviesť list z roku 1915 na charakteristiku Podhradského a takým spôsobom chcú vysvetliť vraždu krompašskú, spáchanú v roku 1921. Je to naivnosť najväčšieho stupňa chceť týmto spôsobom ospravedlňovať vraždu; a odvolávať sa na maďarskú národnosť účastinárov Rimavsko-muránskej spoločnosti: je mierne rečeno irónia. Internacionálni komunisti sa odvolávajú na národnosť účastinárov Rimavsko-muránskej spoločnosti! Z tej okolnosti, že sa protivníci museli odvolávať na takéto okolnosti, ktoré nijako nesúvisia s predmetom, že sa odvolávajú na popis ľudu, na vykázanie nespoľahlivých živlov, najlepšie dokazuje, že sami nemohli najsť žiadnej príčiny, ktorú by mohli pričítať obetiam Lukácsovi alebo Podhradskému. Ja som sa shováral s ľuďmi, ktorí boli na mieste, a všetci jednohlasne mi dali vývod ten, ktorý úplne kryje osvedčenie pána ministerského predsedu, že Lukácsa a Podhradského boľševici zavraždili bez príčiny. Toto je faktum. Ale my pri tomto nezastaneme, my hľadáme úmysel. Človek čokoľvek robí, robí s istým úmyslom, a i pri krompašskom prípade musíme hľadať úmysel, a na tomto je váha. Jeden z protirečníkov povedal, že krompašský pád je nie prvý v histórii robotníctva. Ja to prijímam. Ano, krompašský pád je ďalším dejom v štátobornej práci, v násilnostiach bolševizmu, vštepeného maďarským šovinizmom.
V lete to probovali na Slovensku v Hlohovci s Felcánom, pred štvrť rokom probovali to s Munom na Kladne a keď sa im to nezdarilo, šli zase na Slovensko a pokus urobili v Krompachoch. Máme dôkazy, že táto udalosť má čiste politické pozadie.
Slavný snem! Boľševické časopisy, ktoré sa zaoberajú udalosťou krompašskou, vydaly túto trúchlivú zvesť po maďarsky: Robotníci krompašskí s nezlomnou vierou vo víťazstvo komunizmu oznamujú, že ich statní súdruhovia a bojovní bratia Stanislav Baťka a Rudolf Hajniš 21. februára 1921 o 11 hod. pred poledňom zomreli. (Různé výkřiky poslanců soc. dem. levice.) Tedy tu je zjavne a zretelne povedené, že títo dva súdruhovia zomreli v službách komunizmu. "Kassai Munkás" má z tejto príležitosti článok, z ktorého vynímam:
Front triedneho boja skoro celkom hotový, skoro celkom vytvorený čaká na výzvu k poslednému boju. Tá výzva možno že bude piesňou svobody, ale možno že boľastným výkrikom utlačených alebo revaním tygra a rozhorčenosti.
Osudným bojom ľudí a hospodárskych pomerov, ktoré sa nepodkládajú ľuďom, ktoré neposlúchajú ľudí, je tento tichý triedny boj v dusnom povetrí, ktoré predchádza veľké búrky. Mocnárstvo je rozčulené, masy sa dusia.
Precitnutý ľud, pokorný a poslušný, vo svetle veľkej červenej hvezdy len stojí, stojí pokojne a mohútne ako mohutné kamenné sochy pri vodách, netrpezlivo špľachotajúcich, ale na jeho povedomú pokojnosť zavaľuje sa výbušná sila dusených vášní, hotových k výbuchu. Jedno rozčulené prenáhlené pohnutie tábora rozčulených, tábora žiarlivých kapitalistov je dostatočné k tomu, aby sa pridusené energie osvobodily.
Kapitál, ktorý sa dostal do závozu a ktorý cíti svoje skonanie, v rozčulenosti svojej provokovaním mas, rozbabrením spokojenosti chce rozbiť jednotné rady.
Toto sú divoké výbuchy na celej svetovej fronte triedného boja. Srážka hladnej pästi a mohutnej gule. Z ďaleka, zo zorného uhla veľkých dialok sú toto maľučké vzájomné nápady, ktoré sa hádam utíšia, ale so stanoviska celkového triedneho boja sú tieto výbuchy mohutné rakety, ktoré žhavo na červeno zamalujú obzor všade, kde pracujúci a hladujúci proletári čakajú na konečné heslo ku konečnému boju...
Dneska ešte na znak upozornenia môžeme pred oči postaviť rozčúleným rakvi padlých hrdinov, ale zajtra, zajtra hádam už neskorá bude vaša pokojnosť, neskorá dôvera vyčkávajúcich más, lebo bane, huti, továrne, polia do ohňa budú volať tých, ktorí čakajú na konečný boj. Súdruh Tausik tlumočil vďaku proletariátu voči bratom, ktorí padli v bitke triedného boja: "Boj, v ktorom ste padli, celá robotnícka trieda bude ďalej viesť až do konečného víťazstva."
To sú dokumenty, že pozadie udalostí krompašských je čiste politické. Ale, slavný snem, musím zdôrazniť, že prípad v Krompachoch je z dosavádnych najhroznejší.
V Hlohovci a na Kladne nemohli
boľševici dôjsť cieľa a pokusili sa o to znovu v Krompachoch,
lenže spôsobom strašnejším, že zabili dvoch úradníkov. (Posl.
Krejčí: To je dost málo!)
Předseda (zvoní):
Volám pana poslance
k pořádku! (Posl. Dubický: To je surovost vyššího stupně! -
Hluk.) Prosím o klid! Slovo má pan posl. dr. Klimo.
Posl. dr. Klimo (pokračuje): Slavná snemovňa! A čo bolo úmyslom pachateľov pri vražde krompašskej? S jednej strany, aby odstrašili úradníctvo republiky československej a s druhej strany, aby ukázali príklad, ako je možné smiesť so sveta ľudí, ktorí sa im nehodia. Počuli sme, že protivnícki rečníci tvrdili, že tí 64, ktorí sú lapení, sú nevinní ako baránci a že vina je na četníctva, že proti četníctva by bolo treba zaviesť trestné pokračovanie. (Hluk. Předseda zvoní.)
Slavná snemovňa, jestliže by v prítomnom páde vinníci ušli zaslúženému trestu, máme z republiky československej bolševický chaos, máme buďto zastrašené úradníctvo, alebo by sa úradníctvo muselo poddať pästi boľševickej, alebo by dostalo za údel poleno, ako dostali Lukács a Podhradský. Ja zachovávam úplnú dôveru vo vládu, úradníctvo a štátotvorný národ, že prekazí násilníctvo a že štát zachráni. Pri tejto príležitosti musíme odmietnuť obranu Slovenska, o ktorú sa pokusili, aspoň na oko, niektorí vyslanci národnosti nemeckej a maďarskej, menovite vyslanec Szentiványi. My si Slovensko ubránime sami a my od týchto strán len to žiadame, aby nerobily nám ťažkosti pri našej obrannej práci. Ale nútený som poukázať, že i vtedy, keď údajne do ochrany berú Slovensko, štvú proti republike československej. Vyslanec Szentiványi hovoril, že 99% dnešných úradníkov republiky stojí na takom nízkom stupni, že od razu nemôže byť spomenuté s Lukácsom. Naproti tomu vyslanec Svetlík chcel predstaviť Lukácsa v takom svetle, aby mohol ospravedlniť nepriateľskú náladu ľudu proti nemu, ktorá vyvrcholila vraždou.
Keď my teraz porovnáme tieto dva
výroky, keď dľa Szentiványiho ten dobrý úradník hoden bol smrti,
ako sa má obecenstvo chovať k tým planým úradníkom? Vidíme v tom
výroku také indirektné štvanie, akého sa môže málokedy dopustiť
naozaj i boľševická strana. Že terajšie slovenské úradníctvo nestojí
na jednej úrovni s úradníctvom bývalého Rakúska, je pravda v tom
smysle, že naše úradníctvo stojí na úrovni vyššej, že je demokratické
a že nepoužíva brachiálnej moci tak, ako ju znali používať úradníci
v bývalom Uhorsku. Aby som len jeden príklad spomenul, poukážem
na pád v Černovej, kde pri posviacke chrámu ľud nechcel dovoliť,
aby chrám vysvetil nenávidený kňaz. A tam četníctvo maďarské použilo
zbrane a bolo 15 mrtvých. A vtedy ani jednomu četníkovi ani úradníkovi
sa ani vlas neskrivil. (Hluk. Výkřiky posl. Buriana.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid. Prosím
pana poslance Buriana, aby nevyrušoval.
Posl. dr. Klimo (pokračuje): V Černovej, kde sa nedotkli ani četníkov ani úradníkov, padlo 15 mrtvých a v Krompachu, kde polenom zabili hlavného slúžného a inžiniera a kde poranili četníkov, tam padli dvaja mrtví. (Místopředseda inž. Botto přejímá předsednictví.)
Chcem poukázať len na to, jak
v bývalom Maďarsku vedeli úradníci používať brachiálnu moc a jak
ju užívajú u nás. Čo by sa mohlo vytýkať úradníctvu v republike
československej, je to, že trestné zákony... (Hluk.)
Místopředseda inž. Botto
(zvoní): Prosím o klid.
Posl. dr. Klimo (pokračuje): ... nevykonávajú tak, ako by sa vykonávať maly. Trestný zákon, alespoň ten, ktorý platí na Slovensku, zná ustanovenia o velezrade, o zločinoch proti štátu, o štvaní proti zákonom, proti forme štátnej, ale boľševizmus iného nerobí, než že ohrožuje majetok občanov, životy občanov, že pečuje o to, aby vyvrátil základy štátu. A štátne zastupiteľstvo so založenýma rukama sa na to pozerá.
Ináče máme k vláde dôveru. Veríme,
že vláda chce udržať poriadok, že chce zaistiť životy, majetok,
blahobyt občanov, že chce zachrániť štát, republiku. Veríme, že
v krompašskom prípade zločinci budú prísne potrestaní a že vláda
v budúcnosti bude vedeť ochraňovať občianstvo, milujúce svoj štát.
Preto osvedčenie pána ministerského predsedu bereme v známosť.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Slovo udeľujem ďalšiemu rečníkovi, pánu posl. Darulovi.
(Hluk.) Prosím o klid.
Posl. Darula: Vážení páni a panie! Krompašské udalosti sú na dennom poriadku. Počúvame s jednej strany i s druhej strany súd o událostiach krompašských. Pán ministerský predseda podával poslaneckej snemovni suchú zprávu, zprávu četníckeho strážmajstra, ktorú zprávu odôvodňoval tým, že je to pravdivé, že ešte viac mali robiť četníci, než ako urobili.
Vážení pánovia! Na koľko sa zakladá
táto zpráva na pravde, je patrné z toho, že pán ministerský predseda
hovoril, že strážmajstr Kroupa bol ťažko poranený. To ťažké poranenie
bolo také, že bol zranený o 9. hodine a o 11. už úradoval a písal
zprávu, ktorú pán ministerský predseda nám tu prednášal. (Hluk.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Nevyrušujte vlastného rečníka!
Posl. Darula (pokračuje):
Pánovia moji! Vieme, že krv robotnícka sa vás vôbec nedotýka.
Dotýka sa vás však a rozčuľuje vás veľmi, keď ide o jednoho mešťáka
úradníka, ktorý bol síce Maďarón, ale ktorý bol postavený a schválený
našou vládou. Tam sa rozčuľujete a tam obhajujete jeho. (Odpor.)