Jest nejvyšší čas, aby ministerstvo sociální pece tlačilo na stavební družstva, aby se utvořily za jejich součinnosti takové společnosti nákupní a výrobní, které by čelily předražování materiálu tím, že by uváděly v život nové výrobní podniky. To jest naprosto nutná věc, nemá-li se zmocniti stavebního materiálu nejhorší spekulace. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Dalším nedostatkem této předlohy jest, že ponechává úplně stranou otázku nájemného v těch stavbách, jež se podle tohoto zákona budou stavěti. Přiznávám, že chceme-li míti byty, nemožno se spoléhati jen na obecně prospěšná družstva a obce. A když se máme spoléhat na soukromé podnikatele, musíme jim dopřát nějakou rentabilitu, o tom není pochyby. Ale zde jest možná lichva s byty a spekulace s prodejem staveb, která nebude odpovídati intencím zákona.
Několika slovy to vysvětlím. Tento zákon dává soukromým podnikatelům 4% zúrokování až do poslední koruny nákladu stavebního. Představte si, že dům, který stál před válkou 80.000 K, dnes stojí 1,000.000 Kč, obdrží tedy podnikatel od státu 40.000 Kč ročně na zúrokování kapitálu stavebního. Má-li do stavby na př. vlastní peníze, dejme tomu polovici, a počítá-li se s průměrným úrokováním 5% stavebního nákladu - při tom si přijde na dosti slušné úrokování vlastních peněz - potřebuje, aby dům vynesl jen 10.000 Kč, teď něco režie s udržováním domu, asi 2.500 Kč ročně, tedy dohromady asi 12.500. Tento výnos uhradí úplně nahražené státem úroky nákladu stavebního. Takový dům měl před válkou hrubý výnos činžovní okrouhle 6.500 až 7.000 Kč. Kdyby dotyčný podnikatel při nynější bytové mizerii, kdy se za byt platí každá suma, zvýšil cenu jednoho bytu, který stál před válkou 500 K, na 1.500, dostal by 20.000 Kč výnosu, čili dostával by z domu větší zisk, než činil celý hrubý výnos před válkou. Zde se může tedy zneužívat výhod, jež zákon poskytuje, jelikož nečiní žádného opatření, aby zabránil, abych tak řekl, keťasování s nájemným. Také může dotyčný podnikatel na základě této svobody ve zvyšování nájemného dům prodávati na spekulaci, zdražovati cenu domu na základě tohoto zákona postaveného, čili jinými slovy, může to míti za následek zneužívání užitečného účelu tohoto zákona.
V této věci bude nutna po mém soudu novelisace, poněvadž s jistotou očekávám, že opravdu toto zneužívání, tato spekulace, se objeví.
Dále mám ještě k tomuto zákonu, že je to výhoda neobyčejná, když dává se stavbám podle tohoto zákona stavěným osvobození daně na 50 let. Není pochyby - to je výhoda neobyčejná a přílišna, řeknu, přímo fantastická, poněvadž se vztahuje až na 2 pokolení. Žádné příští zákonodárství to neuzná a když se to dnes usnese, zcela jistě bude to později zrušeno, poněvadž na 50 let dělati osvobození daňové jest v zákonodárství naprosto neobvyklé. Kromě toho se tím vnášejí do našeho zákonodárství o podporování stavebního ruchu četné neshody.
Především zákon ze 30. března 1920 ustanovuje 20leté osvobození od daně. Pro stavby loni stavěné platí osvobození 20leté, pro stavby, které letos se budou stavěti, osvobození 50leté, ale pro stavby, stavěné na základě zákona o dělnických bytech, platí 24leté osvobození. Prosím, najednou tři způsoby osvobození od daní! To jistě po mém soudu není na prospěch jednotnosti zákonodárství, a bylo by záhodno, kdyby v této věci ve specielní debatě byla učiněna náprava, aby byl zde vzat jistý průměr let osvobození od daní, který by platil pro stavby, provedené jak podle tohoto zákona, tak podle zákona ze dne 30. března r. 1920 a zároveň, které byly prováděny na základě zákona o dělnických bytech.
Jistá nespravedlivost v této předloze je v tom, že se podnikatelům malých domků - a to jsou obyčejně lidé nemajetní, kteří si chtějí postaviti svoje obydlí, a nemusejí to býti jen lidé na venkově, nýbrž i v průmyslových místech - slibuje státní záruka pouze do 60% stavebních nákladů, kdežto podnikatelům větších domů se slibuje záruka do 80%.
Podnikatel domku musí míti 20% vlastního kapitálu, to znamená, že když si postaví domek za 120.000 Kč, musí míti 24.000 Kč vlastních peněz, čili jinými slovy, toto ustanovení prostě vylučuje nemajetné lidi z možnosti domek si postaviti.
Tento odstavec v předloze není po mém soudu ani sociální, ani spravedlivý a ani praktický, poněvadž naprosto se tímto ustanovením nijak nepodnítí chuť, aby se stavěl veliký domek, poněvadž tito lidé na velké domy jsou finančně slabí. Dále je v tom jistá podivnůstka, že ten, kdo bude stavěti na vyvlastněném pozemku, musí do tří měsíců od doručení mu vyvlastňovacího nálezu započíti se stavbou. Po zkušenostech, které máme ze stavebních družstev, je to vyloučeno, aby někdo mohl po třech měsících, když se stane majitelem pozemku, začíti stavěti. To bude velmi těžko u osob soukromých, i když jim půjdou obce a úřady na ruku a ještě hůře u družstev, kde se vyžaduje předběžné schválení plánů ministerstvem sociální péče, schválení státní záruky i obecné prospěšnosti, kde se ta věc zdrží třeba rok a ještě déle, je prostě vyloučeno, že by mohli nabývatelé vyvlastněného pozemku do tří měsíců stavěti. Zde bude ovšem nutno, aby úřady vykládaly toto ustanovení co nejliberálněji, poněvadž by v největším počtu případů takový vyvlastnitel nedostál podmínkám zákona. Bude také nutno vzhledem k tomu, že v tomto zákoně se poskytují skutečně velmi značné výhody soukromé podnikavosti, aby byl tento zákon doplněn dalším zákonem, jimž se upravují výhody pro obecně prospěšná družstva a pro obce. U obecně prospěšných družstev jedna z hlavních kalamit spočívá v tom, že se vyžaduje u nich, aby měli členové resp. družstva vlastního kapitálu 10% nákladů stavebních. To je prostě nemožno sehnati, leč jen u malého procenta členů a družstev. Zde bude potřebí, aby toto ustanovení bylo zmírněno. Ono se sice zmírňuje v praxi již v ministerstvu sociální péče, ale aby to bylo přímo v zákoně, že na místě 10% stanoví se povinnost menší, stačí po mém soudě 5% a v jistých případech ani těchto 5% by se dodržovati nemusilo. Já očekávám, že další úlevy, které pro stavební družstvo jsou naprosto nutny, budou jako doplněk tohoto zákona co nejdříve slavným Národním shromážděním uzákoněny. Jinak přes všecky nedostatky, které tato předloha vykazuje, ji vítám. Je vážným pokusem, aby bytová nouze se zmírnila a ačkoliv snad může býti tu a tam zneužívána, celkem vykoná dobré poslání. Jedno bych si ovšem přál, aby úřady tento zákon doplnily svou benevolencí, svým rozhledem a prozíravostí, tak aby skutečně tento zákon měl nejlepší důsledky. Tento zákon sám o sobě by nic neznamenal, kdyby neměl příslušného prováděcího aparátu. A tento zákon nemá jenom významu v tom, že zvýší stavební ruch a zmírní bytovou krisi, ale on ještě může míti veliký sociální účinek v tom, že může se státi také prostředkem ku zmírnění nezaměstnanosti, která nám v tomto roce hrozí.
Jak víte, pánové, výkonnost průmyslu upadá jednak následkem zahraniční konkurence, jednak následkem toho, že stouply ceny všech produktů do takové výše, že konsum prostě nemůže kupovati. Můžeme počítati s tím, že nastane v průmyslu další krise, která bude trvati snad rok, snad i déle. A tu oživení stavebního ruchu jest přímo osvobozením a spásou, abychom u nás neměli armádu nezaměstnaných, která by neměla co jísti.
Tedy tento zákon přichází v pravý
čas. A já si jen přeji, aby byl co nejlépe prováděn. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníku panu poslanci dr. Kubíčkovi.
Posl. dr. Kubíček: Slavná sněmovno! Měl jsem příležitost před 14 dny mluviti s tohoto místa řeč, kterou zahájena byla rozprava o současné bytové krisi a v níž zdůraznil jsem také příčiny této krise a ve které jmenovitě jsem žádal, aby řešena byla ve velikém stylu. To byl vrcholný bod mých požadavků a jsem nesmírně povděčen tomu, mohu-li dnes říci, že poměrně v tak krátké době přistupuje tento vážený sbor k řešení bytové krise ve stylu opravdu velikém. Jsem přesvědčen, že předloha, která má býti přijata, vzbudí náležitý ohlas také za hranicemi, poněvadž krise bytová jako krise světová, jest s nevšedním zájmem sledována všemi státy, a všude hledají se cesty k jejímu odstranění. Myslím, že náš stát bude jedním z nemnohých států, které sáhly k řešení energickému, které sáhly k řešení tak radikálnímu, že nepochybuji o jeho výsledcích.
Předloha, o které máme jednati, jest výsledkem dohody politických stran, které tvořily první revoluční Národní shromáždění. Tyto politické strany daly národu ústavu. Těchto 5 politických stran dalo národu celou řadu prvních velikých zákonů a také v tomto Národním shromáždění se ukázalo těchto 5 největších českých politických stran jako pevná opora republiky, která v pravou chvíli umí také promluviti pravé, energické slovo. Čin, který se stal, vyžádal si v poradách, ve kterých měl jsem také čest býti spolupracovníkem, celou řadu obětí ode všech stavů a ode všech vrstev tohoto státu. Kruhy zemědělské musely se smířiti s radikálním opatřením vyvlastňovacím, kruhy dělnické s radikálním zasažením do otázky mezd, jmenovitě pokud se týče stabilisace mezd. Stavební průmysl a obchod musely se smířiti s otázkou stabilisace cen stavebních výrobků, obce i stát musí se smířiti s mimořádnou agendou, která nyní jim nastane v oboru stavebního ruchu, musí se smířiti také s tím, že v otázce expropriační jsou postaveny na prvé místo. Také kruhy úřednické, velice zatížené svojí prací, musí se smířiti s tím, že ruch stavební také jim přinese nové další zatížení. Celá veřejnost musí počítati s tím, že i od ní bude žádáno pomoci, že i ona také musí přispěti, že prostě každý, kdo má možnost, musí přispěti, ať ve formě spolupráce, ať ve formě úpisu loterní půjčky musí přispěti tom u velikému dílu, do jehož služeb se staví celá republika. Krátce žádáme svépomoci všech k dílu, které jest pro všechny.
Při sdělání zákona vyšli jsme z překážek stavebního ruchu, z příčin nemoci, z příčin stavební krise. Tento postup nás jistě vedl správnou cestou, poněvadž pravý lékař zkoumá nejprve příčinu každé nemoci, aby nejlépe a nejradikálněji mohl ji vyléčiti. Jednou z prvních příčin krise stavební je nedostatek možnosti získati půdu ke stavbám, půdu, která buď z části stala se předmětem spekulace, nebo půdu, která je v pevných rukou, které nejsou ochotny dáti ji k účelům stavebním anebo konečně půdu, která z důvodů veřejných jest v majetku ať státu nebo obce nebo takové korporace, z jejíhož majetku neradi ji odnímáme. Zde dosud platný vyvlastňovací zákon ze dne 14. prosince 1919, čís. 20 Sb. z. a n., který až dosud platil pro družstva a obce, byl rozšířen také na osoby soukromé, takže nyní soukromá osoba k účelům stavebním může žádati o vyvlastnění půdy. Soukromou osobou se zde míní každý bez rozdílu, zda jest to ten, jemuž má patřiti dům, nebo stavitel nebo konečně také družstvo. My prostě jsme šli z tohoto ideálu. Potřebujeme budovy, potřebujeme stavěti, a je lhostejno, kdo bude stavěti, zda ten, kdo v tom bude bydleti, nebo zda druhý na spekulaci, nebo zda jiný uloží si ve stavbě kapitál. Máme nouzi o budovy obytné, musíme proto stavěti a hledati cesty ku stavbě. Zákon sám upravuje možnost získati půdu nejprve od státu a obcí a pro soukromé osoby dále krátkou cestou, bez dlouhého řízení, jakému dříve bylo získávání stavebních míst vystaveno a konečně také za přiměřenou cenu.
Jako druhou příčinu stavební krise označil jsem neustálené ceny materiálu.
Ten, kdo trpěl krisí bytovou a rád by stavěl, bál se tak učiniti prostě z toho důvodu, poněvadž nevěděl, zda rozpočet, který jest mu v lednu předložen, bude míti ještě v březnu platnost, zda ceny v rozpočtu lednovém udané ještě v březnu a dubnu budou v platnosti, či zda nebudou již dvojnásobné či trojnásobné podle konjunktury, v případě podle lichvy se stavebním materiálem. V tomto směru přijali jsme zásadu stabilisace cen materiálií a sice na delší dobu, tak aby rozpočet, který se v lednu sjednal, také ještě v červnu a po případě na podzim byl v platnosti, aby nebyl rozpočtem ilusorním a abychom nebyli vystaveni při podniknutí každé stavby dvojnásobnému nebo trojnásobnému překročení původního rozpočtu. V tomto směru budou zřízeny dle navrhovaného zákona cenové soudy, které pro každý druh stavebních materiálií, cihly, vápno, cement, železo, dříví atd. budou tvořiti z odborníků sbory, které předem již stanoví jednotky cenové jednotlivých druhů materiálií, jaké musí býti vyloženy a také dodrženy v rozpočtu.
Jinou příčinou nechuti k stavbám byla neustálenost mezd. Podnikatel byl vystaven risiku, že v polovině stavby zahájena bude stávka a bude možnost, aby touto stávkou bylo docíleno mezd mnohem vyšších. Ovšem doznávám všeobecně pro kritiku krise stavebního ruchu také, že i s druhé strany dělnictvo jest vystaveno možnosti výluky z těchto důvodů mzdových anebo i z jiných důvodů, a všecko to nás vedlo k snaze, abychom jednak ustálili mzdy po tu dobu, po kterou trvá stavební krise, a nějakým způsobem umožnili nemožnost stávek i výluky a také nemožnost neustálého stoupání cen ve stavebním průmyslu. Zde bylo přistoupeno k zřízení rozhodčích soudů, jimiž musí býti každý spor mzdový a spor týkající se kolektivní smlouvy předložen a nesmí být dříve zahájena ani stávka ani provedena výluka, dokud o té věci nerozhodl cenový soud, tedy opatření dosti energické, ale vzhledem k vážnosti doby, kdy krisí bytovou trpí všechny stavy a nejvíce právě potřebné kruhy dělnické, nutné. Myslím, že toto opatření může býti také klidně přijato, poněvadž bude se jeho ostří týkati jmenovitě těch, k jejichž prospěchu se celá akce stavební na prvním místě provádí.
Jako další překážku stavebního ruch u uvádím finanční potíže, kterým vystaven byl každý podnikatel, jenž počítati musel s nedostatkem stavebního kapitálu, s velkým risikem podnikatelským a také s neurčitou mírou úrokovou a potížemi, se kterými se setkáváme při obstarávání úvěru. Zde jsme učinili opravdu radikální opatření, jak cestou svépomoci, tak také za pomoci státní učinili jsme celou řadu návrhů, které jednak mají dáti k disposici stavebnímu ruchu dostatek kapitálu se strany státu i se strany soukromé a jmenovitě se strany bank, disponujících větším množstvím vkladů.
Jako první apel na naší veřejnost v oboru stavebního ruchu budiž označena losová výpůjčka, která má za účel, aby obnosy, zbytečně v rodinách tu a tam jsoucí v hotovosti uschovány, byly uloženy do stavební loterie, a aby pomocí těchto obnosů byl rozvířen stavební ruch. My pokládáme nejen za povinnost svou, ale za povinnost celé naší veřejnosti, aby se do duše promluvilo ať cestou žurnalistiky, či jiným slovem do srdce všech těch, kteří zbytečné hotovosti doma uschovávají a kteří mají a budou míti nyní možnost tyto hotovosti vložiti do takových papírů, které do jisté míry mají hypotekární zaručení v budovách, z obnosu výpůjčky losové postavených. Každý z nás, kdo cítí, že jest bytová krise, každý z nás, kdo ji vidí ve svém okolí, kdo o ní mluví, nechť nechá planých řečí, každý z nás nechť sáhne do kapsy a sebe menším obnosem zúčastní se velké akce, která v zájmu celého státu se provádí, která nezná rozdílů národnostních, která nezná rozdílů stavovských a která jest akcí pro nás všecky. Jest mnoho nářku na zákon o zabírání bytů obcemi, že tu a tam je zákon o ochraně nájemníků drsný a celá řada jiných stížností do drakonických ustanovení zákona. Nuže, kdo jest proti tomu zákonu, ať pomáhá odstraniti bytovou nouzi, ať súčastní se aspoň cestou finanční pomocí losové výpůjčky a bude viděti, že podaří se spojenému úsilí nás všech postupným způsobem zbaviti se všech těch drakonických ustanovení, která dnes tísní občany tohoto státu. Stát sám dává na prvém místě v hotovosti finanční podporu ve výši 80,000.000 K a touto finanční podporou bude zaručovati úrok a úmor a vedlejší poplatky pro ty, kdo podle nového zákona rozhodli se k stavbě. Ten, kdo rozhodne se podle zásad nového zákona k novostavbě, ten bude moci voliti si různé formy státní výpomoci. První forma, o níž právě mluvím, jest forma státní garancie, spočívající v tom, že ten, kdo odhodlá se ke stavbě, požádá stát, aby mu úvěr na stavbu poskytnutý garantoval dle výše v tomto zákoně zaručené ve výši, která se pohybuje od 60 do 80% kapitálu. Společnosti složené z peněžních ústavů, kterým budou dány jmenovitě výtěžky ze státní losové výpůjčky stavební, budou poskytovati dostatek stavebního kapitálu, stát zaručí se za úrok a za úmor, takže za pomoci poměrně nepatrného vlastního kapitálu bude nyní možno přistoupiti ke stavebnímu podnikání.
Je též možno voliti jinou formu, a sice tu, že se bude žádati o druhý typ státní výpomoci, spočívající v tom, že na 25 roků poskytne stát stavebníkovi určitý, fiskovaný ciferně státní příspěvek a mimo to může býti volena forma ta, že z části bude dána garancie, z části hotový příspěvek. Konečně také bylo pamatováno na stavby, které tou dobou nalézají se ve stavbě a které dle dřívějších zásad, určujících nouzové stavby, jsou rozestavěny, ale nedokončeny; tedy tyto stavby budou také používati výhody tímto zákonem stanovené, neboť pro jejich účely bude z loterní výpůjčky zvlášť dáno k disposici 100 mil. korun. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Mluvil jsem o stavebních peněžních společnostech. Ustanovení o těchto bylo vloženo proto do zákona, aby banky i peněžní ústavy, které mají dostatek vkladů, mohly za vyšších garancií nejen pro sebe, ale i pro své vkladatele snésti se svým svědomím, že značnou část vkladů uvolní pro stavební ruch. Těmto společnostem bude dána zákonem jistá státní autorisace, jistá státní privilej v otázkách daňových, takže jistě nemusíme míti obavy, že najde se mnoho společností, peněžních ústavů, které rády se zúčastní této akce, tím spíše, že bylo také upuštěno od jedné z předloh, které vládou byly podány a které mezi jinými stanovily stavební povinnost bank pro jejich zaměstnance.
Mezi úlevami finančními také nalézají se úlevy daňové a poplatkové, které spočívají v tom, že domy dle tohoto zákona postavené budou na 50 let osvobozeny od daně třídní a činžovní, jakož i od převodních poplatků, což jistě padati bude také velice na váhu u stavebních podnikatelů, kteří budou moci bez obavy a bez finančních obtíží postavené objekty dle tohoto zákona převáděti na osoby jiné.
Stát mimo to dává a garantuje také podporu pro provisorní stavby, které na dobu 20 let budou jaksi urychlenou cestou zřizovány, v hotovostech od 40 do 60% stavebního nákladu.
Vedle těchto překážek finančních, které novým zákonem postupně budou odstraňovány, jednali jsme v přípravném výboru o překážkách administrativních, a veškeré stížnosti do těžkopádnosti stavebního ruchu, veškeré stížnosti do těžkopádnosti stavebních instancí snažili jsme se odstraniti tím, že vytvořili jsme pouhé dvě instance, týkající se stavebních záležitostí. Těmi instancemi jsou obec a zemská politická správa: Praha, Brno, Bratislava, Užhorod.
Tímto opatřením a jmenovitě lhůtami, které budou nyní při řízení zkráceny, odstraňujeme další překážky stavebního ruchu, které spočívaly v tom, že podavatel žádosti v oboru stavebním nebude více vystaven tomu nebezpečí, že na povolení, které naléhavě potřebuje, bude musit čekati také půl roku a ještě déle, a že zatím ty číslice, které v rozpočtu před půl rokem podal, také dnes platí.
Mimo to tímto zákonem jsou stanoveny jisté úlevy pro samotná staveniště, pokud se týče plánu parcelačního, polohy atd., jakož i celá řada velkých a radikálních úlev pro provedení staveb, kde náš starý stavební řád byl trochu úzkoprsý, trochu příliš úzkostlivý, takže právě z mnohých příčin, které stavební řád zavinil, nedošlo k novým stavbám.
Nad celou tou agendou stavební, nad celým tím řízením, nad celým tím stavebním ruchem, který bude v první instanci organisován v obcích, v druhé instanci u zemské správy politické, bude bdíti a bude ji říditi zvláštní orgán, který vznikne tím, že agenda ministerstva sociální péče a stavební agenda ministerstva veřejných prací se pro tuto dobu stavební krise, po dobu trvání tohoto zákona spojí v jeden společný orgán, který bude míti ten účel, aby právní otázky a technické otázky v jedno slučoval, jedním směrem řídil a aby odstraňoval všechny ty překážky, které doposud stavebnímu ruchu stály v cestě.
Mezi opatřeními, které tento zákon ještě přináší, zmiňuji se zvláště o tom, že v zákoně výslovně jest řečeno: Novostavby, podle tohoto zákona zřízené, nebudou podléhati žádným omezujícím opatřením stavebním, kterým jsou vystaveny staré domy. To znamená, že s tím, co si kdo postaví, bude si moci dělat, co bude chtíti, bude si moci stanoviti činži jakoukoliv, nebude míti žádné ohlašovací povinnosti nájemníků vůči obci, bude míti prostě dům tak, jak ho míval v dobách předválečných, úplně ve svém vlastnictví.
Já bych rád vítal, kdyby těch výhod, které tu jsou uvedeny, bylo v hojné míře použito. Rád bych jmenovitě vítal, aby kruhy zámožné, které tu možnost mají a které tu a tam si hořce stěžují na současná drakonická opatření nynějšího bytového zákona, aby chopili se příležitosti, která se jim pro letošní a příští rok podává, aby si řekli: My chceme míti pokoj od stávající sekatury zákonů, my chceme míti klid ve vlastním domě. Já bych si přál, aby si to řekli a stavěli.
Velký význam má tento zákon pro náš venkov. Mým úkolem jest, abych s těchto míst také se dal jistý návod k tomu, jakým způsobem na našem venkově bude odpomáháno bytové krisi, jakým způsobem a jmenovitě jakým postupem mají se na našem venkove říditi ti, kteří chtějí získati jednak staveniště, jednak materiál pro potřebné budovy a kteří chtějí použíti výhod tohoto zákona, který - přiznávám otevřeně - na prvním místě přinese velkých výhod velkoprůmyslovým střediskům a velkoměstům a který - a to my si přejeme - má přinésti značné výhody i našemu venkovu. Na našem venkove je mnoho staveb nedokončených, které dle zákona z 3. května 1919 Sb. z. a n. čís. 28 byly zahájeny a doposud nedokončeny.
Tedy především bych upozorňoval na to, že tento zákon se týká také staveb nedokončených, a že výhod tohoto zákona může býti také použito k tomu, aby stávající nedostavěné budovy byly učiněny způsobilými k obývání. Myslím, že tendence, která tehdá do zákona byla vložena, je úplně správná, poněvadž, chceme-li míti rychlé bydlení, musíme se snažiti stávající budovy nedohotovené dokončiti a to, co může býti nejdříve k obývání způsobilé, dáti obývání k disposici.
K postavení domu je nejprve potřeba půdy. V tomto směru musí žadatel podat žádost k příslušné instanci, kterou je tam, kde žádá o příděl půdy státní, příslušné ministerstvo, tam, kde žádá o příděl jiné půdy, druhá politická instance. Pakliže by někdo v obci chtěl žádati o příděl půdy stavební, tu musí dobře sledovat postup, dle kterého se půda k účelům stavebním přiděluje. Na prvním místě je nutno ucházeti se o půdu státní, to je půdu, která je v majetku státu a která je spravována některým ministerstvem, ať tedy ministerstvem zemědělství nebo železnic, nebo veřejných prací, školství a pod.
V zákoně je výslovně řečeno, že stát je povinen k těmto účelům stavebním dáti půdu k disposici a příslušné ministerstvo je povinno do 14 dnů od doručení žádosti rozhodnouti. Já toto opatření vřele vítám, poněvadž v mnohých případech jsme se musili velmi dlouho domáhat toho, aby ať pro naše některá družstva, nebo i pro soukromé účele byla přidělena nepatrná hrstka půdy z bývalých velikých latifundií císařských velkostatků, a v tomto směru jsem velmi povděčen tomu, že zákon tento přináší značnou úlevu jmenovitě tam, kde jsou ohromné rozlohy půdy, které patřily dříve bývalým členům habsburského domu.
Pakliže nebylo by v obci půdního majetku státního, tedy nutno sáhnouti k účelům stavby na druhém místě k půdě neúrodné a na třetím místě k půdě obecní. Avšak při tom nutno přihlížeti k tomu, aby, jak ta neúrodná půda, tak i obecní byla v úplné souvislosti se stávajícími budovami, tedy, aby jaksi byla v pokračování se stávající zastavenou plochou v obci a ne, aby si někdo vzpomněl a postavil si barák uprostřed polí, docela bez ohledu na zastavenou obec a tím způsobil naprosto neorganické vyřízení své stavební otázky. Vedle obecní půdy jsou tak veliké komplexy půdy, které náležejí veřejným fondům při některých našich obcích. A také tato půda padá v přídělu k stavebním účelům náležitě v úvahu.
Na posledním místě přichází v úvahu půda soukromá. Ale i tu nutno vzíti zřetel k tomu, že nemůže býti použito soukromé půdy k účelům stavebním tam, kde jsou na př. vzrostlé sady. Tím ovšem se nesmí mysliti, že tam, kde stojí 3-4 stromy, že je to vzrostlý sad. Ale zase na druhé straně je nutno šetřiti našeho stromoví a zároveň je nutno pamatovati na esthetiku i na ráz kraje. A v tomto směru je zapotřebí, aby vzrostlý sad zde pod slovem sad jest míněno již větší množství stromů - byl chráněn přes to, že panuje tak veliká krise bytová. Dále jsou ze soukromé půdy vyloučeny ty pozemky, které jsou nezbytně potřebny pro vlastní živnost nebo pro vlastni hospodářství, dům anebo domácnost. A tu vyslovuji opravdové přání, aby při přídělu půdy znalci, kteří budou přibráni, brali náležitý zřetel na tuto potřebu a jmenovitě vzhledem k majetku dotyčného majetníka půdy nepřipustili mnohdy svévolné, mnohdy zúmyslné odnětí majetku půdního.
Dále v úvahu padají pozemky již rozparcelované před nerozparcelovanými. Dále nutno při přídělu půdy soukromé také vzíti náležitý zřetel na ty pozemky, které jsou z určitých důvodů, ať historických, či snad jiných, chráněny památkovým úřadem. A konečně je nutno zde uvésti také, že nemůže býti k účelům stavebním vyvlastněna půda, o níž vlastník prohlásil, že do 3 měsíců započne na ní sám stavěti.
Pokud se týká staveb samotných, tu bych ještě rád zdůraznil, že půda, která k účelům stavebním jest přidělena, může býti nahrazena jinou půdou. A v tomto zákoně jest výslovně řečeno, že majitel půdy, který nemá více než 15 ha, jest oprávněn v tom případě, je-li mu půda vyvlastněna, žádati stejnou výměru z půdy zabrané. Tedy zde jest možnost jisté výměny, která, myslím padá opravdu v úvahu, neboť jsou případy, kde nebylo vzato zřetele na půdu zabranou a já sám uvádím takový typický případ v Novém Hrádku, kde v obci, v níž nalézají se ohromné latifundie, panství Colloredo-Mansfelda, tomuto půda vyvlastněna nebyla, ale čtyřkorcovému chalupníku ano, a když se domáhal náhrady, aby na místě půdy, která mu byla vyvlastněna, bylo mu stejné množství přiděleno od půdy, náležející k panství Colloredo-Mansfelda, byl odmítnut. Tuto křivdu, která se mohla díti podle starého zákona, zákon nový napravuje a zlepšuje. Při přídělu má býti nejprve učiněn pokus o dohodu mezi majetníkem půdy a žadatelem.
A v tomto směru s tohoto místa apeluji také na naši zemědělskou veřejnost, aby se snažila předběžnými dohodami urychliti stavební ruch a aby se snažila cestou soukromé dohody tam, kde možnost jest, dát k disposici pozemky stavebnímu ruchu, aby nebylo zapotřebí přikročiti k jednání úřednímu. Pakliže se totiž nedocílí dohody, musí žadatel o půdu podat k okresní pol. správě žádost, která do 8 dnů je povinna naříditi úřední komisionelní šetření na místě. Nedohodnou-li se strany, rozhodne o půdě, zda má se vyvlastnit a za jakou náhradu, soudně stanovený znalec, proti jehož rozhodnutí ovšem má ještě majitel druhé odvolání, a sice k zemské politické správě. Toto odvolání je však konečné, dalšího odvolání není.
Za půdu obdrží majitel obecnou hodnotu její, ale tu je nutno žádati, aby půda, která jmenovitě při komunikacích, při silnicích je použita ke stavebním účelům, aby skutečně také jako stavební byla vyvlastněna tak, aby, pakliže se pro soukromé účely někomu poskytne jistá výhoda, neposkytovala se na škodu jiného soukromníka, který je už dosti tím poškozen, že právě na nejlepším místě při silnici se mu odejme půda. Tedy zde je zapotřebí, aby jaksi typ půdy vyvlastněné byl označen jako typ stavební půdy pro účely stavební a aby také touto směrnicí se řídili znalci, kteří budou povoláni k tomu, aby určovali, zda je půda k vyvlastnění určena a za jakou náhradu. Náhradu tu vyrovná žadatel buďto vlastníku přímo, anebo, pakliže není dohody, skládá ji u soudu. Kdo obdržel cestou vyvlastňovací pozemek, nesmí jej zcizit bez povolení druhé politické instance, kterýmžto opatřením se zabraňuje spekulaci s půdou a také zneužití tohoto zákona, jež by mohlo nastati tím, že někdo by použil výhod tohoto zákona, aby získal půdu a pakliže by ji měl, aby ji dále za peníze lichvářské zcizoval. (Předseda Tomášek se ujal předsednictví.)
V tomto zákoně půdním také mluví se o dávce z nezastavených ploch, která jmenovitě v okolí Velké Prahy byla uložena a která měla za následek, že se neobyčejným způsobem vyvolala spekulace s půdou, která měla za následek, že se neobyčejným způsobem zatěžovaly dosavadní stavební pozemky, ale která na druhé straně byla také dávkou naprosto nespravedlivou, poněvadž postihovala nejenom drobný lid, na příklad zelináře kolem Prahy, nejenom stavební družstva kolem Prahy, ale také i naše zemědělce, jejichž půda, která ani za sto let nebude zastavena, vesměs se typovala skoro co půda stavební a žádala z ní dávku z nezastavených ploch.
Jestliže někdo obdrží přídělem půdu k stavebnímu účelu, musí hned učiniti další kroky k tomu, aby měl připraven plán ke stavbě a rozpočet ke stavbě. Já zdůrazňuji, že je nutno tak učiniti, poněvadž k žádosti o státní garancii nebo o státní podporu jest nutno přiložiti tyto plány a tento rozpočet.
Ministerstvo veřejných prací sice samo v brzké době vydá určité typy domů, určité typy plánů pro ně, určité typy rozpočtu aspoň v hrubých směrnicích, ale myslím, že by tu měly naše stavitelské kruhy ukázati svou pohotovost a že by v krátké době měly interesentům vyjíti vstříc zvláště ve smyslu výhod tohoto zákona, krátkou cestou zaopatřiti jim půdní plány a rozpočty k stavbám, které dotyčná osoba chce podniknouti.
V žádosti ovšem, která se bude podávati na druhou politickou stolici v Praze, v Brně, v Bratislavě a Užhorodu, je nutno uvésti, o jakou stavbu jde, zda o provisorní nebo trvalou, neboť dle toho se také rozlišuje výše státní podpory, dle toho se také rozlišuje druh této podpory.
V žádosti, která se bude podávati u zemské politické správy, nutno dále uvésti, o jakou stavbu se jedná, tedy jistý účel, ji odůvodniti a označiti, k jakému účelu jsou zhotoveny plány i rozpočty.
Při této příležitosti rád bych poukázal na to, že účel je samozřejmě obývací, že jsou k obývacím účelům zřízeny, ale že platný zákon, jak vysvitlo ze zprávy pana zpravodaje rozpočtového výboru, nevylučuje také podporu na stavební příslušenství. To zvláště padá na váhu na našem venkově, kde při stavbě malého rodinného domku jsou nezbytnými také přístavby ať stájů, stodůlky nebo chléva a podobně.
Tedy v tomto směru je zapotřebí, aby nejenom obytná stavba, ale i takové nezbytné malé součástky byly touto státní podporou dotovány. Mám za to, že je nutno starati se také o materiál a podnikatel stavby měl by zde sám přiložiti dle možnosti ovšem ruku k dílu, jmenovitě na venkově, kde ta možnost jest, a to buď vhodným u nás kamenem anebo přípravou písku, dříví atd., upravením půdy, terénu a podobně, také sami spolupomáhat a tím náklad stavební vlastní prací snižovat.
Myslím, že s našeho venkovského hlediska také jest nutno dovolávat se součinnosti ostatních spoluobčanů, kteří by měli za účelem řešení krise vypomoci tomu, kdo stavbu podniká. U nás na venkově máme chvalitebný zvyk, že když někdo vyhoří, ostatní mu dávají potahy zdarma, spolupráci zdarma, a já bych apeloval na náš venkov, aby po tomto ohni, který světová válka způsobila, také pomocnou rukou pomáhal těm, kteří zahájili stavby a kteří jistě budou povždy vděčni té ruce, která při počátku budování vlastního jejich rodinného krbu vyšla jim vstříc.
Veliký požadavek kladen bude také na úřednictvo, které bude agendu muset provádět a velice záležet bude na tom, které osoby jsou postaveny v čelo této akce. Nebude to práce příjemná, bude to úkol velice zodpovědný, ale myslím, že naskýtá se zase jednou příležitost našim úřednickým kruhům dokázat svoji pohotovost, svou schopnost, dokázat, že jsou mezi nimi lidé, kterých dnešní doba potřebuje a kteří také těm rysům, těm základům, které jsou dnes položeny k řešení bytové krise, umějí dodat to ostatní, co podmiňuje realisování těch řádků, v nichž se nastiňuje řešení stavebního ruchu.
Tímto návrhem zákona začínáme
budovat samostatné krby, samostatná bydliště, začínáme budovat
stavení, v nichž mnohá rodina i mnohá generace bude po celá desítiletí
a mnohdy století domovem. Tímto zákonem budeme budovat celá města,
pakliže uvážíme, kolik domů bude roztroušeno po naší republice,
které sloučeny dohromady tvořily by veliká města, tímto zákonem
budovat budeme nové vesnice. Vyslovuji vřelé přání, aby na těch
podmínkách, které jsou velkorysé a velikého stylu, aby na těchto
základech zákona Československé republiky vyrostly vesnice i města,
nové vesnice a nová města, která přinesou klid a mír našim rodinám,
která přinesou klid a mír naší milé republice. Pro tento zákon
budeme hlasovat s radostí a také i s jistou vděčností, že scházíme
se u něho všichni ti, kteří máme dobrou vůli zabránit jakémukoliv
rozkladu rodinného krbu v naší republice. (Výborně! Potlesk.)