7. zprávě výboru I. rozpočtového a II. výboru pro dopravu a veřejné práce o návrhu poslanců Svobody, Roučka a soudr. (tisk 126) o zřízení státní regulační komise pro Velké Brno (tisk 1306).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. Pastyřík, zpravodajem výboru pro dopravu a veřejné práce pan posl. Marek.
Dávám slovo prvému panu zpravodaji
panu posl. Pastyříkovi.
Zpravodaj posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! Vzhledem k tomu, že bylo zavedeno Velké Brno - pozůstávající z dosavadních obcí Brno-město, Židenice, Husovice, Maloměřice, Obřany, Král. Pole, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Juliánov, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohonice, Lískovec, Hor. a Dolní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Přízřenice, Vejvanovice a Tuřany je zapotřebí, aby podle Velké Prahy také byla zavedena regulační komise a tu podávám zprávu rozpočtového výboru o návrhu p. posl. Svobody, Roučka a soudr. o zřízení státní regulační komise pro Velké Brno (tisk 126).
Z důvodu toho, že jest schváleno Velké Brno, jest nutno, aby také ve Velkém Brně bylo postupováno na jednotném stavebním rozvoji, jak Brna, tak také okolí. Se zřetelem na potřeby hospodářské, umělecké i zdravotní jest tudíž třeba zříditi státní regulační komisi pro opatření přehledného plánu regulačního a zastavovacího.
Vzhledem k tomu, že jest potřeba pro Velké Brno učiniti totéž, co bylo vykonáno v tom směru pro Velkou Prahu a odvolávaje se na odůvodňovací zprávu tisk 1306 ze dne 27. ledna 1920, usnesl se rozpočtový výbor následovně:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Ministerstvu veřejných prací
se ukládá, aby urychleným způsobem předložilo osnovu zákona, kterým
se zřizuje státní regulační komise pro Brno a okolí, obdobně jak
byla zřízena pro Prahu a okolí, číslem 88 zák. ze dne 5. února
1920." (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji p. posl. Jar. Markovi.
Zpravodaj posl. J. Marek:
Dopravní výbor uznávaje důvody
na zřízení státní regulační komise ve Velkém Brně, připojil se
k návrhu výboru rozpočtového ve schůzi dne 19. ledna a doporučuje
sněmovně poslanecké přijetí tohoto návrhu.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, proto přikročíme ihned k hlasování.
Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, doporučenou zde výborem dopravním, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, resoluce o zřízení státní regulační komise pro velké Brno je tím schválena a přijata.
Budeme dále jednati o dalším odstavci
dnešního denního pořadu, totiž o
8. zprávě výboru branného o návrhu poslance Matznera, dr. E. Feyerfeila, dr. Schollicha a soudr. (tisk 225) na vydání zákona o zrušení odvodu koní (tisk 1303).
Zpravodajem jest pan posl. Vahala.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Vahala: Vážené Národní shromáždění! Ve všech okolních státech bylo již před válkou zvykem, že všechny státy se zajistily pro případ možného přepadení z ven čí, že chtěly míti zjištěno, na kolik koňstva mohou počítati, jednak pro jízdu, jednak pro potah a jednak pro soumary. A také naše republika přijala zákon z r. 1912, starého ještě Rakouska, kde rovněž má býti pro případ přepadení naše říše postaráno o zajištění.
Tu byl podán návrh se strany navrhovatelů, aby odvody koní, o nichž jedná právě onen zákon, byly zrušeny. Branný výbor usnesl se na zamítnutí a k přejití přes tento návrh k dennímu pořadu onoho návrhu zákona, poněvadž vidíme, že v tomto návrhu není nic jiného, nežli ohrožení bezpečnosti tohoto státu, poněvadž jsme přesvědčeni, že tyto oběti jednou za 2 léta - které onen zákon našemu zemědělství přikazuje - předvésti koně jsou tak minimální, že to rádi občané Československé republiky učiní, vědouce dobře, že se tak děje pro ochranu a bezpečnost majetku našeho zemědělství, který má býti chráněn proti cizímu přepadeni a byli bychom sketové, kdybychom si nechali vydobytou svobodu jen tak vyvrátiti.
Proto navrhuji, aby návrh tento
byl zamítnut. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
K slovu je přihlášen "pro" pan kol. dr. Schollich,
uděluji mu je.
Posl. dr. Schollich (německy): Dámy a pánové! Slyšeli jste z úst pana zpravodaje odůvodnění odmítnutí našeho návrhu. V odůvodnění se praví, že přehlídky koní musí býti za každou cenu zachovány, že oběti, které tu nutno přinésti, musí býti přineseny, že jsou nepatrné, a že takořka z vlastenecké povinnosti musí býti přinášeny. Dále praví zprava, že by bezpečnost státu byla ohrožena, kdyby přehlídky koní byly zrušeny.
Nuže, dámy a pánové, myslím, když se připustí, že to je obětí, co se zde žádá, žádá-li se, aby tato obět byla přinášena z vlastenecké povinnosti, pak vám dokáži, že tyto oběti jsou úplně zbytečny, bezúčelny a bezcenny a proto nemají býti vyžadovány. Praví se sice: bezpečnost státu je ohrožena, budou-li přehlídky koní zrušeny. Myslím, že toto odůvodnění je přece jen poněkud více než směšným.
Je směšným, jestliže se řekne, že veškerá bezpečnost státu závisí pouze na přehlídkách koní, zvláště když jsme se domnívali, že státy staví se na jiných základech než na koních. A jestliže stát jest již ohrožen, nekonají-li se již přehlídky koni, tu jestliže takořka došlo na koně, pak musíme se obávati, že co nejdříve dojde na psa. (Veselost na levici.) Přehlídky koní odůvodňují se pro případ války tím, aby stát měl rychle koně po ruce. Je to tedy opatření z prozíravosti. (Výkřiky.) Při tom dlužno poznamenat, že pro nejbližší dobu nebude pro nás pravděpodobně žádného nebezpečí války. Myslím také, že po hrůzách poslední války světové každá strana se bude chrániti vyvolati válku. Sám náš ministr zahraničních věcí dr. Beneš, jenž tak mnoho cestuje a jenž přece takořka zná poměry v Evropě, prohlásil nedávno ve svém exposé: "Naše politika je politikou míru. Po strašlivých obětech světové války je každá válka a každé prolévání krve šílenstvím." Jestliže tím připustil, že v nejbližší době nemáme k očekávání žádné války, omezil to pak ovšem poněkud a učinil výjimku, když mínil, že by bylo příčinou k válce, kdyby v Uhrách došlo k znovudosazení Habsburků. Nuže, za tuto neprozřetelnost dostalo se mu ovšem v samých Uhrách notného políčku, ježto to bylo vměšování se do cizích záležitostí, ke kterému by u něho, jakožto ministra zahraničních věcí, v žádném případě nesmělo dojíti. V samé uherské sněmovně byl poukázán do patřičných mezí. Pravděpodobně tedy nemusíme v nejbližší době cekati nějakou válku, a myslím, že i zde v obou komorách, v poslanecké sněmovně, právě jako v senátě, stěží snad najde se ústavou v § 33 předepsaná třípětinová většina pro vyhlášení války. Není tedy pravděpodobno, že máme v nejbližší době k očekávání nějakou válku. Platí-li tedy tento předpoklad, pak myslím, nepotřebujeme ani tohoto opatření. Je úplně zbytečným, je však také již od základu úplně pochybeným.
Kdo poznal poměry ve starém Rakousku v době mobilisace, ten ví, že prvý den mobilisace byli koně svoláni, že po tisících docházeli do kasáren a že tam, protože o ně nebylo dostatečně postaráno, protože nebylo lidi k jich opatrování a zásobováni nebylo zajištěno, po celé dny zbytečně stáli, často bez krmení, bez dozoru, bez napájení, a že následkem tohoto nahromadění koní sta a tisíce z nich zahynuli. Mnoho cenného koňského materiálu bylo tehdá marně utraceno. (Posl. inž. Kallina [německy]: V Československé republice dálo se nyní tak nějak podobně s rekruty!) Bohužel. Bezhlavost přenesla se ze starého Rakouska do Československé republiky. Nikdy nejsou učiněna nutná opatření, abychom byli na takové případy přichystáni. Ve starém Rakousku byly však také hned od prvého dne mobilisace vysílány komise k prohlídkám koní, aby nové koně odváděly. Tak došly v nejbližších dnech za prvými koňmi ještě další tisíce. Již z toho vychází na jevo, že odvody koní ve starém Rakousku byly bezúčelné a pochybené. Myslím, že bychom si z toho měli vzíti naučení a že bychom měli tento způsob v naší republice odstraniti.
Odvody koní jsou však také těžkým poškozením hospodářství. Nejen že zemědělci jsou nuceni bezúčelně promarniti cenný pracovní den, jsou také nuceni vynaložiti čas a námahu na předvedení koní. Odvody samými ztrácejí na druhé straně též i na vlastnictví koně. To je dalekosáhlá újma na majetku, neboť přirozeně odvedením koně sníží se pravidelně jeho cena, je to přirozený pokles, ježto tento kůň je od té doby neprodejným nebo těžko prodejným, protože každý se chrání koupiti takového odvedeného koně, jehož není úplným pánem, a tím zabráněno je jakémukoliv obratu. Je to tedy těžká újma majetková. Je to však také zatížení a poškození zemědělského lidu jako celku, a to právě v době, kdy bychom se měli jistě v prvé řadě zasaditi o podporování chovu dobytka a koní v naší republice a o jeho povznesení. To je právě takové chikanování a obtěžování zemědělského stavu, jaké můžeme pozorovati i v jiných oborech, v prvé řadě v zásobovací politice v tomto státě.
Nemohu přece jen pominouti této příležitosti, abych několika slovy nepromluvil také o tom, abych vám alespoň při této příležitosti neukázal, že nynější neobyčejně těžká vyživovací situace, zásobovací krise, ve které žijeme, podmíněna je v prvé řadě úplně pochybenými opatřeními ústředních úřadů a vlády samotné. Vyživovací potíže, jež v nejbližších nedělích se vystupňují snad v katastrofu, jestliže se nepodaří ještě v posledním okamžiku sehnati potřebné obilí a mouku, tyto zásobovací potíže jsou logickým důsledkem toho celého systému, jenž zaveden byl za války a po válce nebyl zrušen, systému ústředen a vázaného hospodářství. To snad mohlo býti odůvodněno za války - avšak i to bych popíral, že by se jinými opatřeními nebylo snad dalo docíliti lepšího výsledku avšak udržovati po válce tento nešťastný systém a budovati jej ještě, to je přímo nesmysl. Není popudu k výrobě, není popudu k novému vzdělávání pozemků, když ten, kdo pěstuje obilí, není již pánem svých vlastních výrobků. K tomu přistupovaly chikany při odebírání produktů, nad kterými se přímo vlasy ježí. Rekvisice konají se za asistence četnictva a vojska, hrubým násilím se odnímá, co vůbec, možno nalézti a nebéře se ohled na to, zda dotyčný rolník mohl vůbec předepsaný kontingent odvésti nebo ne. Byly předepsány kontingenty tak vysoké, že bylo již předem nemožno jich sehnati. Mohl bych vám uvésti množství příkladů z Kravařska, z okresu Mor. Hranic, ze Šumavy, zvláště z okresu kaplického a jiných krajin, že byrokraté, kteří beze znalosti zemědělských předpisovali u zeleného stolu tyto kontingenty žádali, aby bylo sehnáno něco nemožného a nelidského. Dosud se nepodařilo docíliti na některém místě snížení těchto kontingentů. Krajina od Bílovce až k Frýdku ve Slezsku byla postižena těžkým krupobitím. Toto krupobití potlouklo nejméně 70 až 80% sklizně. Přes to okres donucován dodati celý kontingent. Všechny pokusy o to, aby se docílilo snížení kontingentu, byly dosud úplně bezvýslednými. Když se jde k okresnímu obilnímu úřadu, vymlouvá se tento na vysoký kontingent zemský, když se jde k zemskému úřadu, svaluje tento vinu na ministerstvo, a když se jde k ministerstvu, jde to zase nazpátek, odkazuje se na zemský úřad, jen ten prý může kontingent na okres vyměřený změniti a spravedlivě na okresy rozděliti, krátce, není možno přijíti na místo, jež by se odhodlalo napraviti tento nesmysl nějakého byrokrata od zeleného stolu. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Při těchto násilných rekvisicích v našich okresích odnímají lidem i příděly na osobu, béřou jim, co oni sami potřebují k živobytí a odůvodňují to tím, že nebylo odvedeno celých 100% předepsaného obilí. Mohl bych vám uvésti nesčetné případy, že je to přímo nemožno, že bylo zhola nemožno odvésti těchto 100%, ježto namnoze následkem vymrznutí chlebovin, následkem krupobití atd., výtěžek žní nedal oněch 100%, jež byla předepsána. K tomu přišlo veliké sucho, poslední rok byl pro chleboviny rokem nepříznivým. A nyní béře se prostě hospodářům to, čeho potřebují pro sebe, pro rodinu a čeleď. Netoliko to, pánové, dokonce béřou i obilí k setí pro novou setbu. Vážení, jak si to představujete, kterak má nyní ten člověk na počátku jara půdu vzdělávati, když nenechá se mu ani obilí, jehož k tomu potřebuje? Béřou i povolené množství krmení pro dobytek, a tak brání, aby mohl býti zase zlepšen silně zdecimovaný stav našeho dobytka. Jako další chikana těchto hrubým násilím prováděných rekvisic přistupuje k tomu ještě, že se stranám neb obcím ukládá hraditi náklady těchto rekvisic, jež jsou dosti značné, neboť do mnohého malého místa pošle se četa vojska o 150 až 200 vojínech, jež mají býti vydržováni a placeni. Dále neplatí se plná částka, ač toto obilí nebylo vůbec ukrýváno, spíše prohlašuje se za propadlé a platí se za ně snížená cena. Připustíte, že to jsou chikany, jež se staly rolnictvu docela nesnesitelnými a že náš požadavek, zvláště při nynějších rekvisicích, musí cíliti k tomu, aby dávka na osobu, osivo a krmivo pro dobytek za všech okolností těmto lidem byly ponechány, dále, aby za obilí, jež není ukrýváno, byly placeny plné částky, a dále, aby náklady rekvisic neseny byly státem. V těchto požadavcích jsou - myslím - všichni zemědělci, doufám, že i na české straně, za jedno, právě tak jako v otázce zrušení vázaného hospodářství, ústředního obhospodařování by měli býti jednotni.
O tom dnes byla v senátě přijata resoluce, týkající se zrušení vázaného hospodaření. Byla přijata téměř všemi stranami a jest to tím potěšitelnější, protože na socialistické straně došli konečně k názoru, že dnešní systém vytvořil ve skutečnosti stav úplně neudržitelný, že veškeré zásobování tím trpí, že stále méně se vyrábí a že ještě v příštích letech octneme se v mnohem větší vyživovací tísni, jestliže letos tento systém vyživovací nepadne. Mohl bych vám o tom uvésti strašné číslice, které to objasňují. Před válkou měly Čechy, Morava a Slezsko osevné plochy pro chleboviny 4,992.731 hektarů. Osevná plocha klesla do roku 1919 na 3,788.234 hektarů, klesla tedy, řekněme okrouhle o 1/4, totiž o 1.204.497 hekt.
Rovněž tak jest tomu s výtěžkem
žní. V roce 1919 bylo vypěstováno pšenice a žita 12,497.676 q,
ječmene 4,695.976 q. Toto sklizené obilí vydá po odpočítání 15
% zadiny a osiva, jakož i 1/4 ječmene k účelům pivovarnickým,
okrouhle deset milionů, pětsetdevadesátčtyřitisíc q mouky. Celková
potřeba obilí Čech, Moravy a Slezska činí asi 12˙7 milionů q,
schází nám tedy dnes asi 2 miliony q mouky, ač jinak před válkou
úplně jsme vystačili v našich krajinách s tím, co bylo zde vyrobeno,
naopak, ještě jsme dokonce vyráběli nad potřebu a vyváželi jsme.
Myslím, že tyto číslice mluví velmi zřetelně. V prvé řadě mluví
pro zrušení vázaného hospodaření, pro odstranění dnes již úplně
neudržitelného systému, což jest požadavkem, jejž podává rolnictvo
jako celek, a o který zasazují se dnes jednomyslně tisíce a tisíce
ve velkých demonstračních shromážděních. Odstranění tohoto vázaného
hospodaření osvobodí nás naprosto od ciziny, postaví nás na vlastní
nohy, ježto sami budeme vyráběti, čeho v zemi potřebujeme, a nebude
již potřeba, aby ministr obchodu Hotowetz jezdil do Anglie
a tam kupoval pochybné a špatné obilí, jako právě nyní, což vlastně
vrhá na naše dohodové přátele prazvláštní světlo, neboť, je-li
to pravda, co noviny píší, že nám páni Angličané vnucuji tuto
čínskou mouku, že nám dávají pouze 3 měs. úvěr, že nám ještě počítají
o 1 procento více, nežli při obvyklé úrokové míře v Anglii vůbec,
pak to ukazuje, že vlastně máme u svých přátel nesmírně nepatrný
úvěr, po případě, že pověst našeho státu jest velmi špatná, a
že snad ani není příliš velké důvěry v jeho trvání. A jestliže
je pravdou, že také z Holandska kupujeme bramborovou mouku, kterou
pak draze platíme, pak musíme říci, že od svých přátel dostaneme
pouze to, co sami již nechtějí a čeho se u nás rádi zbaví. Když
to uvážíme, pak musíme přijíti k přesvědčeni, že bychom se měli
učiniti nezávislými na cizině. A toto osamostatnění může nastati
jenom tím, že celý ten systém, jaký dnes je, a který zemědělství
přivedl úplně ve psí, zrušíme. Vždyť s tou troškou umělého hnojiva,
kterou nám pan ministr zemědělství zde předhazuje, sotva dojdeme
žádaného cíle. Ten systém musí padnouti, to chikanování zemědělského
stavu musí přestati. Musíme si zvyknouti konečně na myšlenku,
že můžeme se osvoboditi pouze vědomým podporováním zemědělství
jako celku, od veškeré závislosti na naších sousedech a naších
t. zv. přátelích. K tomu systému chikanování patří právě také
odvody koní, které se nám zdají úplně zbytečnými a bezúčelnými.
Neboť budeme-li ve vážném případě, který však, jak praví ministr
dr. Beneš nenastane, potřebovati koně, pak můžeme si je
obratem ruky opatřiti. Dosaďte komise již v míru, komise, které
již od prvého dne mobilisace se ihned rozjedou a provedou odvody
koní, a jsme přesvědčeni, že ve 24 hod. neb 48 hod. budete míti
prvou potřebu koní zcela určitě krytou. Koně budou nám tedy pro
všechny případy vždy pohotově, aniž by tím byla bezpečnost státu
nějak ohrožena. Při podání tohoto návrhu měli jsme kolega Matzner,
dr. Feyerfeil a já na mysli pouze zájem zemědělství, nezamýšleli
jsme ohrožovati bezpečnost státu, domnívali jsme se, že takový
rozumný návrh zcela určitě dosáhne většiny. V prvé řadě byl jsem
přesvědčen, že čeští agrárníci budou za všech okolností pro tento
návrh hlasovati, zvláště když tato opatřeni byla v jejich vlastních
řadách pociťována jako bezúčelná chikana. Musím dožíti se toho
prazvláštního divadla, které však v této sněmovně již častěji
se odehrálo, že právě rozumný návrh padá. Vždyť zde přece při
králičí plodnosti této sněmovny a dřívějšího revolučního výboru
často něco bylo vyrobeno, co nemělo hlavy ani paty, kdežto na
druhé straně účelná opatření padají. Sdílíte-li s námi názor,
že musíme v dnešní době za všech okolností podporovati zemědělství,
že musíme vše učiniti, abychom je učinili výnosným a abychom docílili
většího výsledku žní, že musíme se oprostiti ode všech chikan,
pak budete moci dnes skutkem to osvědčiti, pak budete pro náš
návrh hlasovati. Doporučuji ještě jednou, aby můj návrh byl přijat.
(Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Přeje si pan zpravodaj
doslov?
Zpravodaj posl. Vahala:
Prosím.
Předseda: Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj poslanec Vahala: Slavná sněmovno! Bylo zde panem řečníkem vytknuto, že sledujeme snad nějaké válečné cíle. Toho jsme jistě v naší říši daleko a abychom teprve, až by snad nás někdo přepadl, sháněli koňstvo, které bychom potřebovali do té války, to bylo by pozdě. Já vím tolik. Pánům na levici záleží na něčem jiném než nám. Jim nezáleží na státu a proto nemohou se nadchnouti, aby nějaké oběti mohli přinésti.
Dále poukazoval ve své řeči pan
kolega Schollich, že přináší zemědělec velké oběti, když musí
koně předváděti a nemůže je prodati. Podle nynějšího stavu nejsou
nikdy v evidenčním lístku zaneseny ceny a teprve při přejímání
jest pamatováno na to, aby odhad koní byl proveden, a není nebezpečí,
že by tím zemědělec byl poškozen, když kůň jest volný k prodeji.
Odvod koní děje se v květnu jednou za dvě léta, jest to nejmenší
oběť se strany zemědělce a doufám, že český zemědělec rád tuto
oběť přináší. Doporučuji návrh k zamítnutí. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby sněmovna přešla přes návrh pana poslance Matznera, dr. E. Feyerfeila a dr. Schollicha k dennímu pořadu, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh pana zpravodaje jest přijat a tím jest vyřízen 8. odstavec denního pořadu dnešního.
Přistoupíme k 9. odstavci, jímž
jest
§ 9. zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce o návrhu poslanců Pelikána, Pechmanové a spol. (tisk 223) na změnu dosud platných ustanovení předpisu čís. XXVI., prvního dílu, IX. článku o používání pseudoisochromatických tabulek ke zkoušení zrakové způsobilosti železničních zaměstnanců.
Zpravodajem jest pan posl. Pelikán.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Pelikán: Ctěná sněmovno! Železniční zaměstnanci, kteří obsluhují veliké dopravní kolosy, rozvrstveni jsou pokud se týče jejich fysického upotřebení, na několik skupin A, B, C, D, při jichž rozvrstvení ovšem musí býti brána v potaz jejich zraková způsobilost. Je přirozeno, že vyrozumívání traťového personálu s personálem vlakovým nebo staničního personálu s vlakovým díti se musí za pomoci optických návěští; poněvadž je to na dálku, optická návěští jsou barevná. Vedle toho k tomu slouží různá zabarvení ploch, červená, zelená, po př. pro staniční službu modrá, v noci slouží k tomu světlo červené, zelené, po př. pro staniční službu modré, a dle rozpoznávání těchto barev je takový zaměstnanec zařazován do různých skupin upotřebitelnosti pro službu.
Zjišťování těchto schopností rozeznávati barvy dělo se dříve za naprosto primitivních pomůcek, které postupem doby zmodernisovaly se do té míry, že se staly hotovou sekaturou železničním zaměstnancům zejména proto, že neprokázal-li takový zaměstnanec schopnost rozeznávati barvy dle moderních pomůcek, byl ihned existenčně poškozen, odtažen od dřívější své služby, přesazen a jiným způsobem bylo s ním disponováno.
My jsme měli, můžeme říci, ve starém Rakousku tisícové přímo existenční ztráty tím, že musily býti tyto personální disposice činěny. A já si dovolím ukázati - abyste viděli, že věc stojí opravdu za interes, který jsme vyvinuli - ty tabulky, kterými se musel zřízenec instruovati, pokud se týče znalosti jednotlivých barev. Jistě tahle tabulka je lehoučká, není nesnadno jistě, aby někdo rozpoznal zde barvu, ale těžce se čte, velmi těžce se čte tahle tabulka. (Ukazuje různé tabulky). To se ukázalo zřízenci na deset sekund a když to nerozpoznal, byl prohlášen za barvoslepého přes to, že návěští v praktickém konání služby úplně dobře znal; nestalo se mu nikdy toho nejmenšího a nemohl býti jako barvoslepý z praktických důvodů pokládán.
Zástupci ministerstva železnic a zdravotnictví na základě vědeckých důvodů nás přesvědčili o tom, že jedině jest možno těmito tabulkami a ostatními moderními pomůckami promítáním barev ve strojku s třiceti různě zabarvenými bavlnkami zjistiti zrakovou způsobilost pro to, aby zaměstnanec obstál také ve službě, když je mlha, proměnlivo, chumelí se anebo jiné povětrnostní příčiny, které vadí ne dosti dobrému rozpoznávání barev jednotlivých návěští.
My jsme v dopravním výboru jednali
velmi vážně v debatě přes hodinu trvající a rozeznávali jsme zkoušky
ze zraku na dvojí a sice zřízenců, kteří jsou teprve do služby
železniční přijímáni, a zřízenců, kteří déle zaměstnáni byli a
tu se, vážená sněmovno, přišlo k tomu, že máme dokonce také barvoslepé
lékaře, následkem čehož ve značné míře dostali se železniční zaměstnanci,
kteří barvy neovládali, do železničních služeb k exekutivě a že
dnes musily býti dělány v tomto případě určité korektury. Výbor
nepřistoupil sice na celý návrh, jak jsem jej podal s kol. Pechmannovou,
ale přece přistoupil k názoru, že není možno zaměstnance železničního,
jestliže týž neovládá barvy, poškozovati existenčně tím způsobem,
že jest přesazován k nižším služebním kategoriím, že musí podepisovati
revers, že se zříká postupu a že je přesazován. Výbor doporučuje
slavné sněmovně resoluci, ve které se vyslovuje pro to, aby byla
instrukce č. 26 co nejdříve přepracována a sice za činné účasti
členů interesovaných skupil důvěrnického sboru při ministerstvu
železnic, kterážto instituce právě dnes měla zahajovací schůzi
a jest institucí legální, povolanou plnoprávně spolurozhodovati
o přepracování této instrukce č. 26. Doporučuji resoluci
ke schválení poslanecké sněmovně. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s resolucí výboru pro dopravu a veřejné práce, doporučenou právě panem zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Je přijata.
Tím jest vyřízen denní pořad dnešní schůze.
Než přikročím k ukončení, sděluji, že výbor imunitní nekoná schůzi svolanou na dnešek po zasedání pléna.
Končím schůzi a navrhuji podle usnesení předsednictva a po dohodě s pány předsedy klubovními, aby konala se příští schůze za 10 minut, tedy dnes v 7 hod. 35 min. večer s tímto
Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1352) o ražbě drobných mincí.
Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.