Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Dozorčí výbor čítá 10 členů. Osm členů volí zaměstnavatelé podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin, odevzdávajíce osobně hlasy. Podrobnější ustanovení o způsobu volby budou obsažena v nařízení.

Dva členy dozorčího výboru volí prostou většinou členové představenstva, zvolení zaměstnanci.

Člen představenstva nemůže býti současně členem dozorčího výboru.

Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodaření orgány pokladny, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpisů, prozkoumávati účtování a správu pokladny, prozkoumávati účetní uzávěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Odepře-li valná hromada na základě této zprávy absolutorium, odstoupí představenstvo z úřadu.

Členové dozorčího výboru mohou se zúčastniti schůzí představenstva a členové představenstva schůzí dozorčího výboru s hlasem poradným.

Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti dozorčí úřad. Dozorčí výbor může dvoutřetinovou většinou usnésti se na svolání valné hromady.

Usnesení společné schůze představenstva a dozorčího výboru, jíž řídí starosta nemocenské pokladny, se vyhražuje:

1. Usnesení o vydáních, převyšujících vydání, zákonem nebo stanovami odůvodněná;

2. usnesení o kolektivních smlouvách se zaměstnanci pokladny a s lékaři."

K těmto ustanovením, pokud jest v nich řečeno, že nařízení budou obsažena v bližším ustanovení o způsobu provádění voleb, usnesl se výbor sociálně-politický na resoluci tohoto znění:

"Vláda se vybízí, aby nařízení o způsobu voleb, uvedené v §§ 16f, 17, 17e, předložila do jednoho měsíce sociálně-politickému výboru poslanecké sněmovny k prozkoumání."

Další ustanovení jsou tato (Čte):

Ukáže-li se toho potřeba, může ministerstvo sociální péče vyslyševši Svaz nemocenských pokladen povoliti, aby celkové příspěvky za pojištěnce mohly býti zvýšeny až nejvýše na 8% průměrné mzdy mzdové třídy, do níž pojištěnec jest zařazen, pokud je to nutno k úhradě zákonných dávek (§ 6).

Povinnost vésti mzdové záznamy podle zákona ze dne 8. února 1909, čís. 29 ř. z., rozšiřuje se na všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby, podléhající povinnému nemocenskému pojištění. Zaměstnavatel jest povinen předkládati tyto záznamy k nahlédnutí legitimovaným orgánům pokladny. Ustanovení § 1, odst. 6 a 7 zák. ze dne 8. února 1 909, čís. 29 ř. z., jest užíti obdobně."

"Ze statutárních příspěvků (§ 25), které jest platiti za členy podrobené pojištění, hradí polovici pojištěnec, polovici zaměstnavatel. Za členy, podrobené pojištění, kteří nemají výdělku na penězích, hradí zaměstnavatel celé příspěvky ze svého".

Na společenstevní nemocenské pokladny jest užíti obdobně předpisů druhého oddílu nemocenského zákona."

§ 66, odst. 1. má za účel uvésti v souhlas nynější znění nemocenského zákona s novým zněním úrazového zákona. (Čte):

Spory, které vzniknou o nárocích na náhradu, naznačených v §§ 64 a 65 mezi obcemi, nadacemi a korporacemi, povinnými k zaopatření chudinskému, a nemocenskými pokladnami v tomto zákoně naznačenými, rozhoduje politický úřad I. stolice.

Článek IV., odst. 9. zákona z 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z.

Na složení představenstva a dozorčích orgánů svazu Jest užíti obdobně ustanovení o složení představenstva a dozorčího výboru nemocenských pokladen."

Tím bych vyčerpal obsah článku I. Do článku II. bylo pak přijmouti ustanovení, které bylo schváleno sociálně-politickým výborem o organisování svobodné volby lékařů tohoto znění (čte):

Onemocnělým pojištěncům a příslušníkům rodiny jest ponechati volnou volbu mezi lékaři pokladničního obvodu, kteří se zaváží, že budou členy ošetřovati za podmínek smluvených s nemocenskou pokladnou (Svazem nemocenských pokladen) (organisovaná svobodná volba lékaře). Způsob provedení této svobodné volby lékaře a doba, kdy jest ji zavésti, bude stanovena vládním nařízením po slyšení dobrého zdání paritní komise, zřízené ze zástupců Svazů nemocenských pokladen a organisací lékařských.

Až toto nařízení bude vydáno, pozbudou účinnosti ustanovení § 6 c), odst. 2 a 3 nem. zák. ve znění zákona ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z."

Poněvadž složení bratrských pokladen a vnitřní organisace jejich jest odchylná značně od organisace nemocenských pokladen a bude musiti zvláštním způsobem býti upravena, je nutno přijmouti do zákona jako článek III. toto ustanovení (čte)

Na bratrské pokladny nevztahují se ustanovení tohoto zákona o způsobu volby".

V článku Iv. navrhuji pak zrušení celé řady ustanovení nemocenského zákona, která jsou v rozporu se zněním, jak je navrhuji k přijetí. (Čte):

Zrušují se ustanovení § 7 a), odst. 3, § 9 a), § 9 c) č. 1., § 16 b) první věta, § 18, § 34 odst. 2, § 52 posied. odst., § 53 posl. odst., § 58, odst. 3 a 4, § 65, odst. 1 věta druhá zák. nem. a článek XXII. zákona z 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n., dále § 114, odst. 3 lit. d) a g), § 119 c) lit. k), §§ 121-121 g), 121 h) odst. 1.-4. a § 121 i) živn. řádu."

Nyní přichází ustanovení závěrečná tohoto znění (čte):

Právní jednání, jehož jest třeba, aby jmění nemocenské pokladny, jež se rozpustila, přešlo v majetek nemocenské pokladny přejímající, nepodléhá kolkům, poplatkům ani jiným dávkám.

Na případy onemocnění, vzniklé před účinností tohoto zákona, nevztahují se ustanovení jeho o dávkách pokladničních.

Ustanovení § 3 zákona ze dne 10. prosince 1918, čís. 63 Sb. z. a n., o výši podpory v nezaměstnanosti nejsou tímto zákonem měněna.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením rozšířila působnost tohoto zákona, zákona ze dne 30. března 1888 čís. 33 ř. z. a pozdějších zákonů jej doplňujících nebo měnících, nebo jednotlivých jejich částí na Slovensko a Podkarpatskou Rus a změnila tak zákonná ustanovení dosud tam platící."

Článek IX. jest ustanovení závěrečné, které obsahuje počátek účinnosti, již navrhuji dnem 1. ledna 1921. Poněvadž bylo vysloveno přání, aby tento zákon neměl dlouhého trvání, a sjednán kompromis mezi stranami, že má platiti pouze jeden rok, bude zníti takto (čte):

"Článek IX.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921 a pozbývá ji dnem 31. prosince 1921. Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl."

Nyní přicházejí ještě resoluce, které doporučují ke schválení. Resoluce, která byla kompromisně sjednána a která se týká § 115 4b všeobecného občanského zákona, zní takto (čte):

Resoluční návrh posl. dr. Kubíčka a soudr.:

"Vládě se ukládá, aby do konce ledna 1921 předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž mění se ustanovení § 115 4b všeobecného zákona občanského v tom směru, že, vzniklo-li zameškání práce z nemoci neb úrazu, nepřísluší zaměstnanci za prvé dva týdny kromě nemocenského a úrazového důchodu mzda od zaměstnavatele, nýbrž zaměstnanci, trvá-li nemoc dále, přísluší v třetím a čtvrtém týdnu 10% mzdy, v pátém a šestém týdnu 20% mzdy a v sedmém a osmém týdnu 30% mzdy."

Dále jest resoluční návrh posl. Tauba, Deutschové, dr. Haase a dr. Holitschera a soudr.:

"Dosavadní stanovy pokladenských svazů obsahují ustanovení, dle kterých může pokladna ze svazu vystoupiti, jestliže podala 1. ledna jednoroční výpověď. Dle tohoto ustanovení musily by nemocenské pokladny po provedených volbách ještě 2 roky zůstati ve svazech i tehdy, když se nová správa na připojení k novému svazu usnesla. Tento stav příčí se nejživotnějším zájmům pokladen a jejich členů a není také v zájmu svazů samých. Snaha všech činitelů musí se říditi tím, aby svazy mohly okruh svého působení rozšiřovati, zejména v oboru profylaxe, boje proti lidovým nemocem, zřizování ambulatorií, vybudování lékařské služby, modernisování správy oněch zařízení a institucí, jež jsou v zájmu celku, a které jednotlivá pokladna zaříditi nemůže. Vláda má tedy zájem na stabilisování poměrů, kterými teprve lze vybudovati svazy.

Ministerstvu sociální péče se proto ukládá, aby nařízením stanovilo, že pokladny na základě nových voleb, které se provedou v nejbližší době, smějí připojiti se k nějakému svazu, aniž by podle uvedených ustanovení stanov svazových byly dále povinny platiti příspěvky onomu svazu, kterému dříve náležely."

Resoluční návrh poslanců Tauba, Johanise, Deutschové, dr. Haase, dr. Holitschera a druhů:

"Rozpuštěním nemocenských pokladen jest řada dobrovolných členů zkrácena v nabytých právech.

Navrhuje se proto, aby ministerstvo sociální péče se postaralo nařízením, aby nabytých práv dobrovolných členů bylo za každých okolností šetřeno, aby jim dávky, které jim rozpuštěná pokladna zajišťovala, byly zaručeny za obdobných předpokladů.

V případech, kde se jedná o dvojnásobné pojištění u jednoho a téhož ústavu, musí býti dávky rozpuštěné pokladny kryty z mimořádných fondů podpůrných, aneb, kde jich není, z běžných prostředků".

A konečně resoluční návrh týchž poslanců týká se revise oněch pokladen, jež měly býti rozpuštěny a po případě rozpuštěny nejsou, a zní:

Resoluční návrh poslanců Tauba, Johanise, Deutschové, dr. Haase, a dr. Holitschera a druhů:

"Příští vývoj nemocenského pojišťování podmiňuje ustanovení jednotných tříd. Této nutnosti nebylo přes uznávání odborných kruhů vyhověno. Zákonem ze dne 15. května 1919 byla jen část nemocenských pokladen určena k rozpuštění. V § 11 zákona o nemocenském pojišťování ze dne 15. května 1919 se uvádí, že společenské, spolkové a pomocné nemocenské pokladny mohou trvati dále jen za určitých předpokladů, a jen když mohou vykázati určitý počet příslušníků ke dni 31. prosince 1918. Tento výkaz mnohé pokladny nepředložily vůbec, některé jen částečně a neúplně, některé se započtením členů, kteří do výkazu nepatřili. Tak se vykázaly registrované pomocné pokladny, že čítají více než 400 členů, aniž současně dokázaly, že 400 členů podléhá pensijnímu pojišťování. Jiné pomocné pokladny opět, které k svému trvání mají potřebí 1000 členů, opomenuly vyloučiti členy, které dle platných předpisů pojišťovati nemohou.

Navrhuje se proto:

Pan ministr sociální péče nechť nařídí politickým úřadům první stolice, aby všechny nemocenské pokladny, kterých se toto týkati může, byly za přísného zachovávání všech v zákoně a nařízení uvedených ustanovení zrevidovány v tom směru, zdali počet jejich členů 31. prosince 1918 vyhovoval zákonným požadavkům".

Na základě toho, co jsem uvedl, dovoluji si navrhnouti, aby slavná sněmovna schválila osnovu zákona ve znění, jak jsem si dovolil je přečísti, aby schválila resoluce, které jsem přečetl, aby prohlásila za vyřízený také návrh p. poslance Lad. Kučery a soudr. na změnu jednotlivých ustanovení nemocenského zákona ze dne 30. března 1888, kterýmžto návrhem se pozměňuje a doplňuje předložený návrh vládní (tisk 935), a aby prohlásila za vyřízeny petice č. 384, 401, 411 a 428. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda inž. Botto (zvoní): K prohlášeniu menom vlády prihlásil sa pán ministr dr. Gruber. Udeľujem mu slovo.

Ministr dr. Gruber: Slavná sněmovno! Dovoluji si k tomuto předmětu podati jménem vlády prohlášení, že dle přání, projeveného při projednávání této předlohy, vláda při reformě sociálního pojištění podrobí zevrubnému studiu též otázku postátnění tohoto pojištění vůbec, v jednotlivých jeho odvětvích, nebo určitých agend sociálně pojišťovacích.

Vláda je dále ochotna věnovati zvýšenou pozornost revisi nemocenských pokladen, jejichžto nároky stoupnou uzákoněným zvýšením příjmů a požitků nemocenských a vybuduje k tomu účelu ministerstvo sociální péče zvláštní revisní oddělení. (Výborně!)

Předseda Tomášek (ujímaje se předsednictví): Uděluji slovo panu poslanci Čuříkovi.

Posl. Čuřík: Slavné Národní shromáždění! Měl jsem býti původně jako zpravodaj-korreterent určen dle dohody zástupců stran. Ale poněvadž dle jednacího řádu není to přípustno, dovoluji si jen několika slovy stanovisko právě těch stran, které při projednávání tohoto návrhu byly zúčastněny, zde tlumočiti.

Již loni v Národním shromáždění revolučním byla otázka poměrného volebního práva řešena ve výboru sociálně-politickém. Tenkráte nepodařilo se nám desáhnouti tohoto požadavku a když dnes bylo tomuto přání vyhověno vzájemnou dohodou, musím nad tím jen projeviti zvláštní potěšení, že dostává se všem pojištěným v nemocenských pokladnách plného, tedy rovnoprávného zastoupení.

Vládní návrh tuto otázka sice neřešil, ale při projednávání ve výboru sociálně-politickém byl tento návrh podaný projednán, se strany lidové a také se stran jiných, národně-demokratické, republikánské a také českých socialistů plně uznán a také podporován (Posl. Johanis: Také námi sociálními demokraty!) a konstatuji loyálně, že i zástupci sociálních demokratů ve výboru sociálně-politickém prohlásili, že zásadu poměrnosti plně uznávají, ale chtějí současně řešiti otázku kurie zaměstnavatelské, aby byly totiž ve správě spory odstraněny. Z toho povstaly různé komplikace, které byly vyřízeny tím způsobem, že dostává se zaměstnavatelským kruhům částečného zastoupení ve sprave. Za to se řeší dosavadní poměr v dozorčím výboru, který je téměř celý vyhražen zaměstnavatelům s rozšířenou kompetencí. A tím se vyhovuje vzájemným požadavkům obou stran. Tedy v tom směru jistě znamená tento návrh, tak jak jest předložen, náležité zlepšení ve směru zastoupení poměrného.

Otázka upravení příspěvků a také mezdních sazeb nijak nenarazí na odpor se žádné strany a bylo všeobecně uznáno dnešní mzdové třídy a také sazby neodpovídají ani v nejmenším poměrům drahotním a dnešním mzdám a že jest tedy potřeba otázku tuto řešiti s jistým uznáním vůči pojištěncům. Já si dovoluji docela loyálně prohlásiti, že dohoda, která byla učiněna, zdá se býti někde tu a tam poněkud tvrdou, ale jako nestranný pozorovatel mohu prohlásiti, že uspokojení dostává se všem, poněvadž na jedné straně získává se poměrné volební právo a na druhé straně zase získá se větší příjem pro vyšší podporu sazeb a zachovávají se také pomocné a spolkové nemocenské pokladny. Dále také vyhovuje se zemědělcům tím, že se jim určuje přímé zřizování zemědělských pokladen.

Tedy myslím, že takovéto uspokojení, které se tímto dohodnutím stalo, vyhovuje přáním a požadavkům veškerých pojištěnců a také zaměstnavatelů.

To jsem zde chtěl prohlásiti a doufám, že při konečné úpravě nemocenského pojištění, které bude jistě snad v brzku zavedeno, bude také otázka pojišťování nemocenského řešena tím způsobem, že se mnohé vady odstraní a zákon zlepší. Tím končím. (Potlesk.)