Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Marek, Záruba.
99 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři: dr. Gruber.
Z kanceláře sněmovní: sněmovní
tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 38. schůzi poslanecké sněmovny.
Dodatečně sděluji, že jsem udělil dovolenou pro 37. schůzi pánům poslancům Skalákovi, Teskovi, dr. Šmeralovi, Houserovi a Hakenovi.
Schůze výboru dopravního, svolaná na úterý dne 21. prosince 1920, a schůze výboru socialisačního, svolána na týž den, se nekonají.
Přistupujeme k prvnímu odstavci
denního pořadu, jímž jest
1. vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci (tisk 721).
Poněvadž výbor sociálně-politický
nepodal zprávu o tomto návrhu zákona ve lhůtě, která mu původně
byla stanovena do 3. prosince a potom prodloužena do 16. t. m.,
dán jest předmět tento na pořad jednání a ustanovuji podle § 35
odst. 2. jedn. řádu zpravodajem p. poslance dr. Wintra.
Udílím mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Winter: Slavná sněmovno! Nemocenské zákonodárství, jak jsme je zbudovali za starého Rakouska, potřebovalo opravy jednak ve své vnější organisaci, jednak ve vnitřní organisaci a po stránce hmotné. Pro dělnictvo bylo ovšem nejnaléhavějším, aby byly zvýšeny podpory nemocenské, které podle dosavadního zákona jsou naprosto nedostatečné, kdežto dnešní nemocenská, nejvýš přípustná třída, nepřesahuje 6 K. Aby však bylo možno dávky nemocenských pokladen náležitým způsobem upraviti, bylo právě dříve zapotřebí, aby byla provedena vnější reorganisace nemocenských pokladen, poněvadž útvary nemocenských pokladen, s nimiž se operovalo v bývalém Rakousku, nebyly schopny po většině, aby větší dávky mohly poskytovati. Proto jsme v předešlém Národním shromáždění zákonem z 15. května čís. 268 Sb. z. a n. upravili tuto vnější organisaci nemocenských pokladen tím způsobem, že zrušili jsme všecky malé nemocenské pokladny, takže jsme zrušili daleko největší část tehdejších nemocenských pokladen. Já jsem měl za to, že bude možno bezprostředně po tomto zákoně přistoupiti k úpravě nemocenských pokladen. Ale ukázalo se, že je záhodno, aby úprava podpor a dávek nemocenských pokladen byla spojena s vnitřní reorganisací nemocenských pokladen. (Místopředseda inž. Botto převzal předsednictví) Tu však narazily na sebe různé zájmy, takže vyžadovalo delší dobu, než bylo možno, aby byla osnova příslušného zákona vypracována. Ale i když už byla vypracována, nemohla se vláda odhodlati k tomu, aby ji celou předložila, poněvadž se obávala, že bude trvati delší dobu, než tyto různorodé zájmy budou kompromisním způsobem vyrovnány a obávala se tak dlouho čekati s úpravou podpor a dávek nemocenských. Proto vláda předložila pouze tu část zákona, která měla podpory nemocenské zvýšiti a dávky nemocenských pokladen nově upraviti. Při jednání ve výboru soc.-politickém se však ukázalo, že je velice těžko trhati tuto část úpravy nemocenského pojištění od vnitřní reorganisace nemocenských pokladen a proto byla ve výboru sociálně-politickém vyhledávána možnost, aby do vládní osnovy byla vsunuta ještě ustanovení, kterými měla býti reorganisace nemocenského pojištění provedena.
Při tom však různorodé zájmy na sebe narážely tak, že výbor sociálně-politický nemohl ve lhůtě, která mu byla dána, býti hotov se svou prací, a dokonce došlo v zapase těchto různých zájmů tak daleko, že jsme až do poslední chvíle byli nuceni počítati s tím, že k uzákonění nynější osnovy nedojde.
Nebudu se, pánové, v tomto stadiu věci zabývati různými fásemi, kterými projednávání tohoto zákona prošlo. Tyto fáse nebyly vždycky potěšujícího rázu. Spokojuji se konstatováním, že opravdu v hodině 12. v pravém slova smyslu došlo teprve ke kompromisu mezi různými stranami, takže bylo možno dáti zákon ještě dnes na denní pořádek.
Po stránce hmotné zákon tento obsahuje zvýšení podpor nemocenských, rozšíření doby, po kterou podpory nemocenské jsou poskytovány z 39 týdnů na jeden rok, rozšíření podpor šestinedělkám podle ustanovení mezinárodní smlouvy washingtonské, obligatorní pojištění rodin a zavedení relativní karenční lhůty pro poskytování podpor. Ve stanovách pak je možno podle nových ustanovení této osnovy zvýšiti podpory nemocenské ještě o další 2 třídy, zavésti premie na kojení a podpory šestinedělek i pro příslušníky rodiny.
Tedy zákon, jak jej míním předložiti slavné sněmovně s návrhem na schválení, obsahuje oproti dnešnímu stavu pro pojištěnce veliké výhody, a jenom tyto veliké výhody mohou odůvodniti, že ti, kteří zastupují v první řadě zájmy dělnické, viděli se nuceni vykoupiti tyto výhody pro onemocnělé dělníky značnými ústupky v oboru druhé části této osnovy, v oboru vnitřní organisace nemocenských pokladen.
Linie, kterou jsem sledoval při organisaci nemocenského pojištění jako ministr sociální péče, tato linie, koncentrovati nemocenské pojištění, je, jak veřejně doznávám, tímto zákonem značně lámána, neboť bylo nutno učiniti ústupky v tom směru, že jsou více umožněny zemědělské nemocenské pokladny okresní než tomu bylo ve starém zákoně. Bylo nutno učiniti ústupky, že snadněji mohou pracovati zapsané pokladny pomocné. Tyto ústupky, jak pravím, byly vykoupeny značně zvýšenými dávkami ve prospěch onemocnělých členů a byly nám, smím-li se tak vyjádřiti, usnadněny nadějí, že není tento stav trvalý, nýbrž že v době, jak doufáme, velice blízké, vrátíme se zase k linii, která v původním našem zákoně nemocenském z 15. října loňského roku byla zahájena. Doufám, že slavný sněm bude míti v nejbližší době příležitost, aby se zabýval osnovou zákona o sociálním pojištění.
Při projednávání této osnovy budou i ti pánové, kteří prolamovali naznačenou linii, viděti, že je zapotřebí jednotné organisace nemocenských pokladen, má-li býti poměrně laciným způsobem a poměrně rychle vybudována celá instituce sociálního pojištění. A doufám, že toto poznání této nutnosti při měje i ty strany, jež dnes proti koncentraci nemocenského pojištění pracovaly, a jež v této osnově dosáhly značného úspěchu, zase k tomu, že soustředí nemocenské pojištění a že vybudují tak potřebný podklad pro sociální pojištění vůbec.
Druhý ústupek, který bylo nutno učiniti, byl ústupek ve složení představenstva a dozorčích orgánů nemocenských pokladen. Osnova, jak ji slavné sněmovně předkládám, obsahuje provedení zásady o poměrném volebním právu do všech správních orgánů nemocenských pokladen. Nepochybuji o tom, že je to jeden z prostředků pro odpolitisování nemocenských pokladen, na které pan kol. dr. Kubíček klade zvláštní váhu. Také já kladu váhu na odpolitisování nemocenských pokladen. Dnes strany politické jsou tak fundovány, že žádná z nich, ani strana dělnická, která se dříve opírala o nemocenské pokladny, této opory dnes již nepotřebuje, a bude na prospěch veškerého členstva a na prospěch správy celé, když dospějeme k odpolitisování nemocenských pokladen. My jsme ovšem počítali, že k tomuto odpolitisování bude značně přispívati, když bude jednak odstraněna kurie zaměstnavatelů z představenstva, jednak když zaměstnavatelé budou míti možnost jako jedině oprávnění kontrolovati v dozorčím výboru činnost představenstva. Strany politické, které spolupůsobily při sjednávání tohoto zákona, však jsou toho názoru, že je zapotřebí, aby jak v představenstvu nemocenských pokladen byl živel zaměstnavatelský, tak v dozorčím výboru nemocenských pokladen živel zaměstnanecký. Ačkoliv osobně tohoto názoru nesdílím a ačkoliv ho nesdílí ani strana, kterou zastupuji, přece v zájmu věci, v zájmu rychlého uzákonění zvýšených podpor, v zájmu, aby z této legislativní periody velké masy našeho pracujícího lidu aspoň tento positivní úspěch si odnášely, v tom širším zájmu jsme se odhodlali přistoupiti na kompromis, jež osnova obsahuje. Já si dovoluji z těchto důvodů doporučiti, aby osnova byla schválena. Poněvadž však nebylo možno z důvodů, které již uvedl pan předseda Národního shromáždění, aby osnova byla slavné sněmovně předložena tiskem, jsem nucen celou osnovu, tak, jak ji slavné sněmovně navrhuji, přečísti.
Osnova tato zní (čte): "Zákon
ze dne......, kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění
dělníků pro případ nemoci.
Jednotlivá ustanovení zákonův
o pojištění dělníků pro případ nemoci (zákon z 30. března 1 888,
č. 33 ř. z. ve znění zákona z 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a
n.) se mění a budou nadále zníti takto:
Pojistná povinnost, stanovená v § 1, nevztahuje se ke zřízencům, kteří jsou ustanoveni se stálým služným ve službě státu, země, župy, okresu, obce, municipálního města nebo veřejného fondu, pokud zřízenci ti mají v případě onemocnění proti svému zaměstnavateli nárok na služné aspoň po dobu jednoho roku."
Oproti osnově vládní, která byla
tiskem rozdána, obsahuje tento můj návrh změnu, na níž se usnesl
sociálně-politický výbor, že rozšiřuje nemocenskou podporu z dosavadních
39 neděl na celý rok. K návrhu ministerstva pro unifikaci vsunuli
jsme mezi korporace, jež jsou předmětem úvahy tohoto zákona, municipiální
města se zřetelem na Slovensko. (Čte):
Předmětem pojištění označeného v § 1 jest poskytování nemocenských podpor, podpor šestinedělek a pohřebného. Na pojišťovacích dávkách budiž poskytováno aspoň:
1. od počátku nemoci zdarma lékařská pomoc, čítajíc v to pomoc při porodu, přispění báby, jakož i potřebná léčiva a jinaké therapeutické pomůcky.
2. Trvá-li nemoc déle 3 dnů a je-li nemocný neschopen výdělku, ode dne onemocnění toto denní nemocenské:
ve mzdové třídě I | 1 K 40 h |
ve mzdové třídě II | 2 K 70 h |
ve mzdové třídě III | 4 K - |
ve mzdové třídě IV | 6 K - |
ve mzdové třídě V | 8 K - |
ve mzdové třídě VI | 10 K - |
ve mzdové třídě VII | 12 K - |
ve mzdové třídě VIII | 14 K - |
ve mzdové třídě IX | 16 K - |
ve mzdové třídě X | 18 K - |
ve mzdové třídě XI | 20 K - |
ve mzdové třídě XII | 22 K - |
ve mzdové třídě XIII | 24 K - |
Oproti vládní osnově obsahuje tento § 6 rozmnožení o třídu XII. a XIII. s příslušným zvýšením nemocenské podpory. (Čte):
"Den, kdy se nepracuje, je-li prvním nebo posledním dnem nemoci, nebudiž čítán.
Nemocenské podpory (č. 1. a 2.) buďtež poskytovány, dokud nemoc trvá, a neskončí-li dříve, po dobu jednoho roku od počátku nemoci, a to nemocenské týdne pozadu.
3. Šestinedělkám buď poskytována peněžitá podpora ve výši nemocenského šest neděl před slehnutím a až do šesti neděl po slehnutí, pokud nekonají v té době námezdní práce.
4. Šestinedělkám, které samy kojí své děti - bez ohledu na nemocenské nebo podporu šestinedělek, jíž se jim snad dostává - podpora ve výši polovičního nemocenského až do uplynutí dvanáctého týdne po slehnutí (premie na kojení).
5. Zemřel-li pojištěnec dříve, nežli uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy vyčerpal nárok na nemocenské, pozůstalým třiceti násobný obnos průměrného denního výdělku pracovního, ale ne méně než-li 150 K (pohřebné). Není-li tu pozůstalých, budiž použito pohřebného až do výše vzniklých útrat pohřbu k úhradě těchto nákladů."
Oproti vládní osnově zvyšuje tento bod minimální pohřebné z 90 na 150 K a odstraňuje maximální hranice jeho. (Čte):
"6. Příslušníkům rodiny pojištěncovy, a to manželce, družce nebo manželu, manželským, nemanželským i nevlastním dětem do dokonaného 16. roku, rodičům, sourozencům, dědu a bábě, tchánovi a tchyni, kteří bydlí s pojištěncem ve společné domácnosti a nejsou sami podrobeni pojistné povinnosti, dávky uvedené pod č. 1. a 5., pohřebné však nesmí převyšovati 60 K, zemřel-li příslušník rodiny nejvýš dvouletý, 180 K při úmrtí příslušníka staršího dvou let, nedokonavšího však 14 let, a 300 K, jde-li o úmrtí příslušníka staršího. Z pojištění příslušníků rodiny jsou vyjmuti pojištěnci, jejichž zdanitelný příjem převyšuje 20.000 K ročně."
Zde výbor sociálně-politický zvýšil opět sazby pohřebného proti vládní osnově a ponechal pojištění příslušníků rodin i pro pojištěnce zařazené do prvých dvou mzdových tříd. (Čte):
"Každá okresní nemocenská
pokladna jest povinna poskytnouti dávky uvedené v odstavci prvním
č. 1. také clenu jiné nemocenské pokladny, jenž v jejím obvodě
bydlí, a příslušníkům jeho rodiny, jest-li poskytnutí dávek těch
nezbytně nutno nebo vyžaduje-li toho příslušná nemocenská pokladna.
Tato jest povinna nahraditi náklad.
Za účelem pojištění zařadí se pojištěnci podle pracovního výdělku ve mzdové třídy podle této stupnice:
Mzdová třída | Za průměr. prac. výděl. denní platí: | ||
I. | |||
II. | |||
III. | |||
IV. | |||
V. | |||
VI. | |||
VII. | |||
VIII. | |||
IX. | |||
X. | |||
XI. | |||
XII. | |||
XIII. |
Pro vyměření příspěvku počítá se týdenní výdělek sedminásobnou, měsíční třicetinásobnou částkou denního výdělku."
Zde obsahuje osnova rozmnožení o dvě třídy analogicky s § 6.
§ 9, který obsahuje dávky, o něž
stanovy mohou rozšířiti zákonné dávky, byl výborem úplně přepracován
a zní nyní takto (čte):
Dávky mohou býti stanovami zvýšeny nebo rozšířeny nad nejnižší míru označenou v §§ 6-8 v tomto rozsahu:
1. Denní nemocenské může býti zvýšeno v první mzdové třídě až na K 2˙25, v ostatních mzdových třídách až do 90% nižší hranice denního výdělku mzdové třídy, pohřebné až na 45násobný průměrný denní výdělek pracovní;
2. nemocenské může býti zvýšeno o 10%, trvá-li nemoc déle 13 neděl, o 20% základu svého, trvá-li nemoc déle 26 neděl, a o 30%, trvá-li nemoc déle 39 neděl;
3. pro pojištěnce, jejichž pracovní výdělek převyšuje denně K 37˙50, mohou býti zavedeny zvláštní třídy s průměrným pracovním výdělkem denním 39 K až 42 K a s denním nemocenským 26 K a 28 K;
4. šestinedělkám z kruhů rodinných příslušníků může býti poskytnuto nemocenské 6 neděl před slehnutím a až do 6 neděl po slehnutí až do výše polovičního nemocenského pojištěncova;
5. premie na kojení může býti členkám prodloužena až na dobu 26 týdnů;
6. po stejnou dobu může býti poskytnuta i rodinným příslušníkům a to až do výše 1/4 nemocenského pojištěncova;
7. onemocnělým nebo šestinedělkám zůstavším v domácím ošetřování může býti přidělen s jich svolením ošetřovatelský personál, šestinedělkám s jich svolením ošetřování v ústavě pro šestinedělky nebo v podobném ústave. V těchto případech mohou býti vzniklé náklady započítávány na nemocenské až do polovice jeho."
V tomto paragrafu zvláštní zmínky
zasluhuje ustanovení, že nemocenské pojištění může býti zvýšeno,
trvá-li nemoc déle, a odstupňováno podle délky nemoci a že podpory
jednak v šestinedělí, jednak jako premie na kojení mohou býti
poskytovány také příslušníkům rodiny. (Čte):
Pojištění v § 1 nařízená provádějí ve všech mzdových třídách nezkráceně:
1. Okresní pokladny nemocenské,
2. závodní pokladny nemocenské, zřízené podle §§ 43, 52 a 53,
3. společenstevní pokladny nemocenské, které dne 31. prosince 1918 měly aspoň 400 členů,
4. bratrské pokladny,
5. spolkové pokladny nemocenské, které dne 31. prosince 1918 měly aspoň 1000 členů,
6. zapsané pokladny pomocné, kterým nebylo odňato osvědčení podle § 7, odst. 2., zákona ze dne 16. července 1892, čís. 202 ř. z.
Tvoření nových společenstevních pokladen a pokladen závodních kromě pokladen jmenovaných v §§ 43, 52 a 53 se zakazuje."
Tento paragraf má za účel umožniti provádění nemocenského pojištění i registrovaným pokladnám pomocným, kterým vlastně bylo znemožněno nálezem správního soudu, jenž přiznal jim právo pojišťovat pouze do 28 K podpory týdenní, kterážto podpora by byla podporou denní.
§ 12, odst. 2., věta třetí bude nyní zníti takto (Čte):
"Zejména, je-li pojištěno v nemocenské pokladně více nežli 1000 pojištěnců zemědělských a lesních, anebo je-li jich v nemocenských pokladnách téhož politického okresu pojištěno více nežli 2000, musí býti pro ně na žádost zájemníků obou skupin zřízena samostatná nemocenská pokladna."
To je právě požadavek po snazším řízení nemocenských pokladen zemědělských.
Součást kompromisu, o které m jsem se zmínil, je ustanovení, jež je nutno pojmouti jako poslední odstavec § 12 tohoto znění (čte):
"Vedoucího úředníka jmenuje k návrhu představenstva politický úřad II. stolice, jenž je povinen vyžádati si dobré zdání dozorčího výboru."
Nyní přicházejí paragrafy, které
se týkají vnitřní organisace nemocenského pojištění. V tom směru
je nutno zavést do zákona tato ustanovení (čte):
Valná hromada sestává z delegátů zvolených na dobu 4 let pojištěnci oprávněnými k hlasování. Zvolení delegáti zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, pokud nebudou právoplatně zvoleni jejich zástupci. Počet delegátů ustanoví stanovy, delegátů musí býti aspoň 30.
Volba delegátů koná se nejpozději 2 měsíce před valnou hromadou.
Současně s delegáty volí se stejný
počet náhradníků, kteří vstupují na místo delegátů, odstupujících
v době volebního období.
Volbu řídí komise volební, která sestává ze starosty nemocenské pokladny neb jeho náměstka a 4 přísedících. Přísedící a náhradníky jejich jmenuje okresní politická správa ze členů nemocenské pokladny. Okresní politická správa musí při jmenování přihlížeti k tomu, aby podle možnosti všechny strany, jež se zúčastní voleb, byly ve volební komisi zastoupeny a musí dbáti při určování osob návrhů stran, které jest podati u okresní politické správy do 8 dnů po vyhlášení voleb.
Komise usnáší se platně za přítomnosti
aspoň 3 členů nadpoloviční většinou hlasů, při rovnosti hlasů
rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje.
Delegáti do valné hromady volí se osobním odevzdáním hlasu podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin.
Podrobnější ustanovení o způsobu
volby budou uvedena v nařízení.
Valná hromada delegátů volí osmičlenné představenstvo nemocenské pokladny a 8 náhradníků podle zásady poměrnosti.
První volby, které budou provedeny
podle tohoto zákona, řídí zástupce dozorčího úřadu za pomoci komise,
jmenované podle § 16e. Další volby řídí tato komise. Podrobnější
ustanovení jest uvésti v nařízení. Vedle těchto členů představenstva,
zvolených valnou hromadou delegátů, jsou členy představenstva
2 zaměstnavatelé, zvolení zaměstnavatelskými členy dozorčího výboru
prostou většinou.
Představenstvo volí ze sebe většinou
hlasů starostu a náměstka starostova na 2 roky. K žádosti menšiny
představenstva, čítající aspoň 3 členy, jest zvoliti náměstka
starostova z této menšiny.
Představenstvu přísluší všechna
správa a zastupování pokladny nemocenské, vyjímaje věci, jež zákonem
nebo stanovami jsou výslovně vyhraženy usnesením valné hromady
nebo společné schůze představenstva s dozorčím výborem (§ 17g).
1. Volba členů rozhodčího soudu: