Předseda (zvoní): K slovu není dále nikdo přihlášen, debata jest skončena, přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Jak jsem již sdělil při předložení naléhavé interpelace podle § 69 jednacího řádu, jest nutno rozpravu skončiti hlasováním o tom, zda sněmovna schvaluje prohlášení vlády, nebo učiniti návrh na odložení hlasování. Návrh na odložení nebyl učiněn, budeme hlasovati.
Kdo tedy schvaluje prohlášení vlády, učiněné panem ministrem Národní obrany, prosím, ať povstane. (Děje se.)
To je většina. Prohlášení je schváleno.
Tím také naléhavá interpelace
je vyřízena a přistoupíme tedy po dohodě, učiněné s pp. předsedy,
klubů, k projednání skupiny tří naléhavých
interpelací rázu hospodářského. Jsou to
a) naléhavé interpelace posl.
Hausmanna, Schustra a soudruhů k ministru sociální péče o tom,
že nezaměstnaným stavebním dělníkům neposkytuje se státní podpory
v nezaměstnanosti (tisk 801),
b) poslanců Pohla, Brožíka,
Draxla a druhů k celé vládě o mzdových požadavcích pro severočeskou
hnědouhelnou oblast (tisk 921),
c) poslance Hausmanna, Schustra, a druhů k ministru veřejných prací a sociální péče o nezákonném zasahování do mzdového práva stavebních dělníků (tisk 995).
Kdyby pilnost těmto třem interpelacím byla přiznána a tím přiznána důležitost jejich - dal bych jednání o nich provésti ve společné rozpravě, jak byla učiněna dohoda v té věci v poradě pánů předsedů klubovních. (Souhlas.)
Nejprve dám hlasovati o pilnosti prvé interpelace, totiž o pilnosti naléhavé interpelace poslanců Hausmanna, Schustra a soudruhů k ministru sociální péče o tom, že nezaměstnaným stavebním dělníkům neposkytuje se státní podpory v nezaměstnanosti (tisk 801).
Prosím pány, kteří souhlasí s nutností této interpelace, aby povstali. (Děje se.)
To je většina. Pilnost této interpelaci je přiznána.
Teď budeme hlasovati o pilnosti naléhavé interpelaci poslanců Pohla, Brožíka, Draxla a druhů k celé vládě o mzdových požadavcích pro severočeskou hnědouhelnou oblast (tisk 921).
Kdo přiznává pilnost této interpelaci prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také této interpelaci pilnost je přiznána.
Konečně je zde naléhavá interpelace poslance Hausmanna, Schustra a druhů ministru veřejných prací a sociální péče o nezákonném zasahování do mzdového práva stavebních dělníků (tisk 995.)
Kdo přiznává pilnost této interpelaci, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, pilnost této třetí interpelace je přiznána.
Navrhuji, jako jsem učinil při předešlých v interpelacích, aby se vyměřila řečnická lhůta půlhodinná.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není, tedy návrh můj jest přijat.
První k slovu je přihlášen poslanec
Hausmann. Uděluji mu slovo.
Posl. Hausmann (německy): Dámy a pánové! Interpelacemi tisk 801 a 995 položili jsme několik otázek ministerstvu sociální péče, jakož i ministerstvu veřejných prací a očekáváme, že obě ministerstva na ně odpoví jasně a neobojetně. Otázky samy týkají se zajisté zvláštností, avšak ke mnohým, jimž jsme již v tomto státě zvyklí, přistoupila právě nová Zvláštností nutno nepochybně nazvati, pakli ministerstvo sociální péče, jehož účelem dle našeho skromného názoru je starati se a pečovati o zájmy dělnictva, musí býti tázáno, jak to vlastně přijde, že dělá opak, že se nestará a nepečuje o ochranu dělnictva, nýbrž že houževnatě pomýšlí na to, aby poškozovalo zájmy dělnictva a nejen aby poškodilo toliko ty, kdož jsou práce schopni a i zaměstnání mají, nýbrž, že si přímo dovoluje posměch a pokouší se poškoditi ty, kteří pro nouzi hospodářskou nemohou najíti zaměstnání přes to, že jsou ochotni pracovati.
§ 3 opatření Stálého výboru dává ministerstvu sociální péče právo vyloučiti z podpory nezaměstnaných celé okresy nebo určitá povolání. Začátkem stavební činnosti v letošním roce byli nyní všude - což zajisté nutno považovati za samozřejmost, pokud všichni mohou najíti přístřeší a zaměstnání - stavební dělníci vyloučeni z podpory nezaměstnaných, zvláště ti, kteří bydlí ve venkovských obcích, poněvadž ministerstvo sociální péče je názoru, že dělník, který venku má svou roztrhanou chalupu, je tak bohat, že v případě nezaměstnanosti nemá zapotřebí činiti nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nuže, začátkem zimy, když se stalo všeobecně známým, že toto opatření Stálého výboru, jehož ministerstvo sociální péče použilo, má trvati i v zimě, interpelovali jsme proto ministerstvo sociální péče. Toto prohlásilo v odpovědi dne 15. října, že to není správné, že neodpovídá skutečnostem, že byli stavební dělníci vyloučeni z podpor v nezaměstnanosti, že také stavební dělníci, pokud jsou bez práce a jsou tu zákonné předpoklady, dostávají podporu nezaměstnaných. Že se může, pravilo ku konci ministerstvo sociální pece, jednati jen o ty, kdož byli po celou sezonu v zaměstnání, mnoho vydělali a měli možnost činiti úspory, aby v době bez práce vyšli bez podpory. Tato otázka není však toho času ještě aktuelní, jinými slovy, dle tohoto názoru se ještě nerozhoduje. Je zajisté již samo o sobe logikou velmi zvláštní, pakliže právě ministerstvo sociální pece zastupuje názor, že si dělník může nyní vůbec něco ušetřiti, aby pak s těmito úsporami v době nezaměstnanosti mohl žíti. Kdyby jiná ministerstva snad byla tohoto názoru, mohlo by se to shledati ještě pochopitelným, ale činí-li to ministerstvo sociální péče, nebude tomu moci patrně nikdo rozuměti.
Avšak téhož dne, kdy ministerstvo prohlásilo, že tato otázka není ještě aktuelní, téhož dne, 5. října, vyšel výnos všem okresním správám, že oni stavební dělníci, kteří byli v práci v době od 15. března do 15. října, jsou vyloučeni z podpor nezaměstnaných. Zdá se, že tento výnos existuje v celé řadě variací.
Úředník okresní politické správy v Děčíně rozhoduje, že již ten, kdo měl štěstí, že byl po tři měsíce v létě zaměstnán, nemůže dostati podpory nezaměstnaných, poněvadž si v této době dosti vydělal, aby z toho mohl 9 měsíců žíti. (Posl. Heeger [německy]: Ve Slezsku provádí se to ještě hůře, tam je ustanoven kontrolor, jenž rozhoduje svémocně.) Ano, to je zařízení, jež není jen ve Slezsku; avšak tu výhodu má slezské zařízení, že onen muž, jenž je v Opavě ustanoven k tomuto účelu, dostane a musí dostati korunu všech zásluh, neboť tento člověk nebyl jen ponechán ve Slezsku, nýbrž tento člověk byl poslán dokonce do Čech, poněvadž se patrně nedosti důvěřovalo dozorčím orgánům v Čechách, aby tu rdousil podpory v nezaměstnanosti nejen u dělníků stavebních, nýbrž vůbec. Všechny intervence, jež jsme v ministerstvu sociální péče vykonali, zůstaly dosud bez výsledku. Ač jsme udali číslo a datum tohoto výnosu, tvrdí nyní úředníci ministerstva sociální péče, že tohoto výnosu vůbec v tomto smyslu není; přes důkaz, že tisíce a tisíce dělníků tím přicházejí o své zákonné právo, nepovažovalo však ministerstvo sociální pece dosud ještě za nutné, vydati výměr na objasněnou. V některých okresích prohlašuje politická správa, že se podpora poskytuje, dělníci dostávají poukázku, avšak neobdrží peněz, poněvadž na druhé straně řekne berní úřad: Ano, nevíme dosud ničeho o tom, že vám máme vyplatiti podporu, nemáme k tomu dosud poukazu.
Oznámili jsme ministerstvu nesčetně případů, obdrželi obvyklé sliby, zůstalo však dosud při starém.
Vláda snaží se vždycky každé hnutí, jež se někde objeví, uvésti na řádné cesty a právě s tohoto místa se stále tvrdí, že tento stát, tato republika je státem právním a ze všude musí býti pořádek. Jestliže je vláda hotova a jestliže v tom spatřuje svoji úlohu dělati stále jen pořádek, bude míti k tomu asi velmi brzo dosti příležitosti, i když nynější zjev zase přejde. V minulém týdnu měli jsme v celé řadě okresních mest demonstrace proto, poněvadž hladovějící nezaměstnaní se pokoušeli přesvědčiti tamější okresní správu, že tento stav nemůže zůstati dále. (Německý výkřik: Včera v Tachově také!) Také v Něm. Jablonném a ve Cvikově se to stalo. Pánové u politických správ prohlásili: Nahlížíme to, podali jsme dobrozdání, odporučovali jsme to, avšak nemůžeme podpory poukázati, pokud ministerstvo sociální péče nepošle sem výměru.
Já a kolega Schuster byli jsme příležitostně u pana referenta v ministerstvu a poukázali jsme na to, že se má udělati pořádek aspoň tam, kde politická správa potvrdí, že jest tam skutečně nouze, kde prohlásí, že je nutno tam podporu vypláceti. Tu nám onen pán v ministerstvu sociální péče prohlásil: To nám nestačí, co řekne politická správa, to musíme ještě přezkoumati. Jinými slovy, nevěří se ani pánům od politické správy, anebo, což zajisté bude asi správnějším, doufá se, že bude možno několik týdnů podpor ušetřiti. Otevřeně se přece doznává, že se v ministerstvu sociální péče úmyslně, systematicky provádí sabotáž, aby se po týdny uspořily podpory nezaměstnaných. Tázali jsme se, tedy u ministerstva sociální péče, je-li ministr ochoten poukázati všude tam, kde nezaměstnaní přišli o své zákonné právo, politické úředníky, aby bezpráví napravili. Neboť venku jsou vedle snah ministerstva sociální péče ještě zvláště příliš horliví úředníci, kteří se domnívají, že musí toto řáděni ministerstva sociální péče ještě doplniti. Dosud takový poukaz nevyšel, a my také ještě nevíme, jak odpověď ministerstva dopadne.
Kromě toho položili jsme otázku - také v druhé interpelaci přichází ta otázka v jiné variaci a ministerstvo sociální péče nemůže se vyhnouti jejímu zodpovědění, je dlužno odpověď celé veřejnosti - zdali je ministr ochoten oznámiti, jakou dočasnou možnost výdělkovou a jakou sumu vyplacené mzdy považuje za přiměřenou pro dělníka, aby tento mohl vyjíti za mrtvé sezony - jedná se tu o dělníky stavební. To musí zodpověděti a z toho, z této odpovědi se ukáže, zdali je v ministerstvu sociální péče o tyto věci skutečně zájem a zda také příslušná odpověď může býti dána. Ministerstvo sociální péče má možnost dáti jasnou odpověď a je povinno ji dáti. Pan ministr tu není, doufám, že mu přes to budou tyto otázky sděleny, dosud ani nevím, zdali vůbec má vědomost o podané interpelaci z 15. listopadu. Doufám však, že ode dneška bude o tom pan ministr zpraven a požádán, aby na tyto otázky dal jasnou a neobojetnou odpověď. (Posl. Dietl [německy]: Žádati ho nebudeme, má tu býti!)
Nechci říci, že my to učiníme, to mají udělati oni, kdož prodlévají v jeho nejbližší blízkosti a jsou povoláni, aby ho upozornili, že ministr nevykonal své povinnosti, pakliže přijal úřad, nýbrž, že ministr kromě toho je povinen ještě něco dělati.
V druhé interpelaci, kde se jedná rovněž o totéž ministerstvo a také o ministerstvo veřejných prací, děje se zmínka o podobných věcech, jež jsou velmi zvláštní. Ministerstvo sociální péče by mělo dle našeho názoru, není-li možno v zájmovém sporu dělníků se službodárci najíti tak zvanou zlatou střední cestu, zasahovati jako sprostředkovatel, aby se zabránilo hospodářským otřesům. Ministerstvo sociální péče v tomto státě dělá opak. Ministerstvo sociální péče v tomto státě nezasahuje smířlivě, nýbrž učinilo si po nějakou dobu úlohou, zasahovati rušivě. Od roku 1905 uzavírali jsme v severních Čechách pro obvod liberecké obchodní komory se svazem zaměstnavatelů smlouvy tarifní. Nepotřebovali jsme k tomu orgánů vládních, třeba že vyžadovalo dohodnutí velmi často tuhých rozkladů po celé týdny. Tyto tarify však také způsobily - a to uznávají i podnikatelé - že dosud právě stavební živnost v tomto kraji a i v sousedním kraji obchodní komory chebské zůstala ušetřena větších hospodářských otřesů v opaku k jiným povoláním, kde nebylo možno těchto věcí tak urovnati. Německý svaz stavebních dělníků nyní v tomto roce, když smlouva vypršela, vešel zase ve styk s organisací podnikatelů a otázal se, zdali by se opět neodporučovala vzájemná vyjednávání o novou smlouvu. Svaz zaměstnavatelský přisvědčil a organisace dělnická oznámila pak organisaci podnikatelů, na jakém podkladě má se tentokráte vyjednávati. Dělníci měli zvláštní zájem na tom, aby se jednou dokázalo, že heslo o tak zvaných vysokých mzdách není pravdivé, a při těchto jednáních požadavků vůbec nekladli. Organisace raději podvolila se sestaviti schema hospodářství v domácnosti, představující minimum životní, a velkou řadou autorit bylo prohlášeno, že to, co organisace žádá, jest příliš málo pro život dělníkův. Organisace mohla to dokázati nejen číslicemi, nýbrž i na základě vědeckých thesí o výživě člověka vůbec. Před válkou tvrdili vědci, že jest denně potřebí množství potravin v 4.000 kaloriích, aby se dodala zase ta síla, jež se ztrácí zaměstnáním a prací. Schema domácího hospodářství, jež bylo sestaveno jako podklad, aby se dle této sumy potřeb zjistily mzdy, vykazuje jen 2.300 kalorií. Podnikatelé právem se velmi dlouho zpečovali přijmouti toto schema a tuto základnu, právem se svého stanoviska, poněvadž jim pak není již možno, počnou-li na tomto podkladě s organisací dělnickou vyjednávati, aby řekli, že se žádá příliš mnoho. Avšak přece ke konci přijali tento základ a smlouva byla sjednána s dodatkem, že má platiti po dobu smlouvy tak zvaná pohyblivá stupnice mezd; pokud by nastala změna v cenách přijatých v den jednání u položek schematu o hospodaření, může jedna či druhá strana navrhnouti svolání paritní komise ve smlouvě ustanovené, a ta má rozhodnouti, zdali je nutna změna mzdových sazeb nahoru nebo dolů. Taková komise konala se tedy 23. července a po 1 1/2 denním jednání ustanovila, aby se vzájemně smluvené mzdové sazby zvýšily o 20%. Na to uveřejnil živnostenský inspektor z Liberce, úředník tedy podléhající ministerstvu sociální péče, v "Reichenberger Zeitung", že to, co bylo sjednáno v Liberci, není a nemůže býti vhod ministerstvu sociální péče a že taková ujednání nemají se již v budoucnosti státi. Byla stanovena zásada, že ujednání smluv mají se díti jen se souhlasem ministerstva, že mzdy nesmějí býti nikde vyšší než v Praze. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) To jest, o tom není sporu, zasahování do mzdových práv dělníků, jak si toho dosud jistě nedovolila žádná vláda některého státu v tom smyslu a v tom směru. Víme, že v starém Rakousku, jakož i v jiných právních státech vláda velmi často zasáhla brutálně svými orgány, aby dělníky v boji proti zaměstnavatelům kyjem ubila, ale o mzdová ujednání se nestarala, to zůstalo vyhraženo ministerstvu sociální péče v tomto státu. Názoru, že dělníci nemohou již jako dosud sjednávati úmluvy vzájemně s podnikateli, a že jen tehdy, když by dohoda nebyla možna, má se vláda pokusiti o smířlivé zasáhnuti, tomuto názoru připojilo se ministerstvo veřejných prací. Toto ministerstvo však šlo ještě dále. Ministerstvo veřejných prací poukázalo, - a kdyby to nyní nemělo býti přiznáno, možno podati důkazy, - své orgány, úředníky okresní stavební správy, aby působili v tom smyslu, aby nebyly při tak zvaných nouzových pracích a při stavbách subvencovaných státem tarifní mzdy placeny.
V tom smyslu postupoval na příklad, aby se jen jeden případ uvedl, pan vrchní inž. Russ od okresní stavební správy v Děčíně v okrese hanšpašském, který má dosti odvahy prohlásit, že to nedělal z vlastní iniciativy. Dělníkům při stavbě silnice hanšpašské bylo prohlášeno, že budou míti v zimě zaměstnání, pakliže se zřeknou placení tarifních mezd. Dělníci byli tak nerozumní a věřili tomu. Na to byla práce v druhém týdnu po tomto slibu zastavena, poněvadž totiž ministerstvo, které vysílá své orgány, aby znemožnilo tarifní mzdy, nevyplatilo slíbenou subvenci. Od ministerstva veřejných prací vyšel pro stavby subvencované státem výnos, v němž jsou ustanoveny zásady o pohybu cen stavebních hmot a mezd za stavby. Prohlašuje se v něm, že podnikatel, pokud se v době stavby zvýší stavební hmoty, může žádati zvýšení a předloží-li faktury, také je obdrží. Něco jiného je se mzdami. Také ty může podnikatel žádati, avšak ministerstvo sociální péče a ministerstvo veřejných prací praví, že zvýšení může nastati jen, jak již zpředu zmíněno, když se tyto smlouvy stall se souhlasem obou ministerstev. Ve všech těch případech, kde se tyto sporné otázky vynořily, nejednalo se o mzdové smlouvy, jež byly uzavřeny v době stavby, nýbrž o mzdové smlouvy, jež byly sjednány již před tím, než vůbec ještě někdo věděl, že dojde k tomu, aby se v této oblasti stavba prováděla, k níž stát dá subvence nebo poskytne záruku, neboť i když se některé obci nebo stavebnímu družstvu v okrese slíbí, že k tomuto účelu budou dány subvence, není tím ještě dlouho řečeno, že se slib někdy splní, což zajisté není třeba teprve opakovati. Živnostenský inspektorát v Liberci byl svého času v tomto smyslu vyrozuměn. Pokládali jsme na základě zprávy novinářské za neuvěřitelno, že ministerstvo může tímto způsobem postupovati, a tázali jsme se osobně pana inspektora, je-li tomu tak; pan inspektor přisvědčil, že tomu tak jest. Nyní při druhém zkoumání smlouvy, o níž jsem se zmínil, poslalo ministerstvo sociální péče a ministerstvo veřejných prací po zástupci k těmto mzdovým jednáním, kteří měli chrániti zájem státu. Zástupci organisace odmítli, aby pánové účastnili se v této roli jednání. Dělníci však prohlásili jako slušní lidé, že pánové mohou věc poslechnouti, snad se něčemu naučí; avšak odmítli je jako zástupce vlády, jako osoby, jež tu mají co spolu mluviti. Podnikatelé, naši němečtí podnikatelé, byli tímto postupem obou ministerstev velmi povzbuzeni, a chcete-li v tomto státě zříditi jednotnou frontu, aspoň ze všech těch lidí a občanů tohoto státu, kdož žijí z práce rukou jiných, může si celá vláda vzíti vzor z obou těchto ministerstev, pak srazíte tyto vrstvy obyvatelstva v jeden blok. Celé množství válečných zbohatlíků, zmiňuji se jen o velkoobchodníkovi, zajisté ne zcela chudém, Ginzkeyovi, zastavila tehdy na čas stavby s poukazem na to, poněvadž právě vláda neplatí tohoto zvýšení mzdy, sjednané a schválené paritní komisí. (Výkřik: Zřiďte ministerstvo národnostní péče o nezaměstnané!) Ano, ministerstvo sociální péče mělo tímto opatřením také úspěch, jenž je v tom, že ministerstvo má zásluhu, že provokuje stávku, poněvadž právě na této stavbě, kam dalo ministerstvo subvence, dělníci mají pracovati laciněji než při soukromých podnicích.
Při stavbách státních je totéž. Při jedné rozmluvě v ministerstvu veřejných prací prohlásil tehdejší ministr Vrbenský k mé otázce, jak to přijde, že se na státních stavbách neplatí tarifní mzdy, že mu o tom není ničeho známo a že jeho zásadou jest, aby se na těchto stavbách tarifní mzdy platily. Svého času oznámili jsme ministerstvu takové případy, a můžeme dnes zcela otevřeně sděliti, že na to byl udělán pořádek. Od té doby však vyšel nový výnos, v němž ministerstvo veřejných prací říká, že tomu tak není, jak se snad myslí, že se na stavbách vodních atd., jež stát provádí, mají platiti bez dalšího tarifní mzdy obvyklé v příslušném území. To že je něco jiného, že se o tom musí znova mluviti. Tázali jsme se v interpelaci obou ministerstev, jak k tomu přijdou a jaké důvody je přiměly zaujmouti stanovisko proti výsledku a usnesení paritní komise v Liberci. To nemá jen zvláštní význam pro tuto skupinu dělnickou, neboť co si tato ministerstva nyní dovolila s jednou skupinou dělnictva, může se velmi brzo státi rovněž druhé, že ministerstvo zase někde zkusí přispěti podnikatelům. Neboť ve skutečnosti není to nic jiného, než nahé a brutální stranění podnikatelstvu. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Nejsou-li již obě tato ministerstva v rozpacích o důvody, proč to učinila, tážeme se obou ministerstev, aby nám pak řekla, která zákonná ustanovení je k jejich postupu oprávnila, poněvadž se domníváme dle svého skrovného názoru, mají-li a musejí-li platiti pro všecky státní občany zákony tohoto státu a každý státní občan jich má poslouchati, že ani obě tato ministerstva nemohou a nesmějí míti výjimečného postavení; a mají-li je, budiž to veřejně oznámeno. (Posl. Roscher [německy]: Ministerstvo sociální péče nepřihlásilo dodnes ještě svých zaměstnanců v úřadech pro nezaměstnané k pojištění nemocenskému a pensijnímu).
Milý soudruhu Roschere! To docela nic není, tento malý hřích opomenutí mohl by se ministerstvu úplně odpustiti. Avšak zaměstnanci úřadu pro nezaměstnané v Kraslicích, kteří mají odbýti 2000 nezaměstnaných, ti měli až do nedávna měsíční plat 103 koruny, jenž se jim nyní zvýšil na 185 korun. V Georgswaldě jsou zaměstnanci, kteří po měsíce pracovali a vůbec ničeho nedostali přes urgence a sliby, a nejvyšší platy těchto zaměstnanců ve velkých městech průmyslových činí pro správce 600-700 korun, pro druhé 300, 400 až 500 korun; to jsou však síly nejbrilantněji placené. Nepomyslilo-li ministerstvo sociální péče dosud na to, aby tyto zaměstnance pojistilo také u nemocenské pokladny, jest to proti této skutečnosti zajisté jen maličkost.
Tázali jsme se dále, zda vláda, zvláště tato dvě ministerstva jsou ochotna, aby se v budoucnu při všech zadávaných stavbách uložila podnikatelům podmínka, aby byly smlouvy, sjednané s organisací dělnickou, dodržovány a aby byly placeny smluvené mzdy. V jiných státech je to samozřejmé, v tomto státě nutno se nejprve tázati a čekati na odpověď. (Posl. Hillebrand [německy]: A nedostane se!) Snad jí nedostaneme a snad dostaneme slib, že se tak stane, a téhož dne vyjde výnos, který praví opak. Jedno je jisto: ať rozhodne vláda, ať rozhodnou ministerstva v této otázce, jak chtějí, dělnictvo se již postará, aby i vláda platila za práce pro ni ty mzdy, jak je platí soukromí podnikatelé při jiných pracích. V této druhé interpelaci žádáme opět jako v prvé, aby nám ministerstvo oznámilo, jakou sumu pokládá vlastně za nutnou a dostatečnou pro dělnickou rodinu, a já jsem svého času již při rozpočtové debatě poukázal k tomu, že by bylo velmi nutno a velmi dobře a že by působilo velmi upokojivě na veřejnost, kdyby bylo jednou příslušným místem vypočteno, kolik musí vlastně míti dělnická rodina příjmu, aby si udržela životní minimum. Páni ministři nepotřebují naprosto bráti za základ svůj způsob života, nepotřebují naprosto bráti za základ ocenění svá vydání, nýbrž, poněvadž jsme ve své interpelaci předložili schema o hospodaření v domácnosti, ať zkoumají, odpovídá-li skutečnosti. Při tom přijdou přirozeně k tomu, že zásada, již svého času stanovili, že totiž pracovní mzdy venku nesmějí býti vyšší než v Praze, brzy se musí shroutiti.
V tomto týdnu dostal jsem do ruky odborný list české bratrské organisace, v němž si čeští dělníci, pražští dělníci rovněž vzali příkladem tento základ vypočítání a z něhož vlastně vyplývá, že pražští dělníci jsou ještě nestydatější než my venku, poněvadž dostanou značně vyšší sumy. Podaří-li se pražským dělníkům, což jim srdečně přejeme, sjednati mzdy dle svého základu výpočtů, potom snad již nemusíme činiti oběma ministerstvům výčitky, že je nespravedlivé říkati, že mzdy venku nesmějí býti vyšší než v Praze.
Žádáme proto od obou tázaných
ministerstev, aby na všecky tyto otázky od nás dané bylo odpověděno
tak, aby tomu každý rozuměl. Žádáme, aby se nepoužívalo vytáček,
žádáme, aby obě ministerstva před celou veřejností jednou jasně
vylíčila, co vlastně rozumějí o životě dělnické rodiny a co shledávají
pro dělníka dosti dobrým. Dosud toho oficielně ještě neoznámila,
přejeme si, aby naše interpelace daly k tomu podnět, abychom konečně
toto zjištění obdrželi. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Jako další řečník jest k rozpravě přihlášen pan poslanec Schäfer.
Dávám mu slovo.
Poslanec Schäfer (německy): Pánové a dámy! Jest litovati, že při projednávání obou těchto interpelací není zastoupeno v parlamentě ministerstvo sociální péče, že pan ministr pro toto oddělení státní správy je nepřítomen. Třeba se i mnohému zdá nepatrnou věc, o níž se zde mluví, přece má pro pracující třídu velmi značnou důležitost. Jedná se především o porušení zásady, kterou vášnivě hájíme, o porušení zásady, že pracovní smlouvy, jež se uzavrou mezi podnikateli a dělníky, nesmějí býti porušovány, naopak, že se musí dodržovati. V některých státech máme již zákonná opatření k tomu směřující, aby těmto smlouvám dostalo se zvláštní ochrany. Upozorňuji, že Rakousko má zákon o smírčích úřadech, kde je postaráno o ochranu kolektivních smluv. Také v Německu lze znamenati, že se strany státu věnuje se zvláštní pozornost smlouvám, uzavíraným mezi dělníky a podnikateli a že jsou postaveny pod státní ochranu.
Co tu učinilo ministerstvo sociální péče nebo jeho orgány dle obsahu interpelací, jest zasahováním do práv dělníků, sjednávati smlouvy s podnikatelem, zasahování, jež musí býti co nejostřeji odmítnuto a jež nás také poučuje, že dnes ještě nedostává se ministerstvu pro sociální péči potřebného porozumění pro význam takové úpravy pracovních poměrů. Odborová sdružení všech zemí kladla již z počátku své činnosti váhu na to, že pracovní poměr není jednotlivou smlouvou mezi dvěma osobami, nýbrž že dělnictvo vystupuje jako celek, jako organisovaná skupina na místo jednotlivcovo, a jestliže se podařilo během vývoje desítiletí trvajícího vychovati činností dělníků v jejich organisacích podnikatele k tomu, že tuto myšlenku uznávají, pak zdá se mi býti při nejmenším těžkým pochybením, jestliže se s místa státní správy podporuje jednáním tento starý názor podnikatelů, jestliže se s místa správy postupuje proti takovým úmluvám.
Myslím proto, dámy a pánové, že musíme ministerstvu sociální péče zde co nejdůrazněji připomenouti, aby budoucně upustilo od takového zasahování, naopak musíme od ministerstva sociální péče žádati, aby se konečně rozhodlo, jako v jiných státech, ujednáním mezi dělníky a podnikateli poskytnouti zákonné ochrany. Smlouvy, jež se uzavrou mezi dělníky a zaměstnavateli, musejí míti právní účinnost, nutno je i uznávati, jich poslouchati a dbáti v případech, kde stát poskytne peníze jednotlivým podnikům pro stavby, jako v tomto případě. Podnikatel přirozeně, vyskytnou-li se taková jednání, nebude je potírati, nýbrž pozdraví je co nejradostněji, avšak nelze při nejmenším pochopiti v nynější době dle toho, jak dnes jsou otázky dělnické posuzovány v celém světě, že v Československu ministerstvo sociální péče zaujímá takové zastaralé stanovisko. Chápeme se příležitosti, naskýtající se při rozpravě o těchto interpelacích, abychom žádali co nejdůrazněji, aby podobně jako v Rakousku, podobně jako v jiných státech byly konečně smlouvy mezi dělníky a zaměstnavateli chráněny zákonem.
Jest rovněž litovati, že ministerstvo sociální péče v otázkách podpory nezaměstnaných státem selhalo. Po shroucení na konci světové války musily se všechny státy ihned rozhodnouti k rychlým nouzovým opatřením, aby se zmírnila bída mas, jež zůstaly rozvratem národního hospodářství bez práce. To stalo se cestou malých zákonů, jež vystačily právě jen po dobu nouze, a bylo by bývalo úlohou ministerstva sociální péče, aby hned přikročilo k vybudování řádné péče o nezaměstnané; prazvláštně dotklo se pracovní třídy, že se stal namnoze opak, že nebylo použito jako podnětu skutečnosti, že rozvrácené národohospodářské poměry, jakožto následek války učinily nezaměstnanost na dlouho trvalým zjevem, aby se ihned přikročilo k řádnému pojišťování proti nezaměstnanosti, aby se navázalo na zákony z nouze a dále se stavělo, nýbrž že ministerstvo sociální péče v Československé republice od počátku nemělo jiného úkolu, než zhoršovati zákon z prosince 1918, od měsíce k měsíci zřejmě tento zákon novými výnosy dělati vždy nedostatečnějším, takže na konec již z něho skoro nic nezbylo.
Také druhé státy ukázaly v této otázce více porozumění pro úkoly státní správy. Také zde upozorňuji na to, že na př. mnohem chudší Rakousko vytvořilo zákon o sociálním pojišťování, jenž je výtečný ve svých předpisech a zásadách a jenž nám zřejmě ukazuje, že i za hospodářských poměrů velmi neobvyklých a velmi tísnivých, v době nejtěžších nesnází státu je možno úspěšně pracovati pro nezaměstnané, oběti to kapitalistického řádu společenského a oběti světového neštěstí, jež se přes nás převalilo. Ministerstvo sociální péče v tomto státě rozpoutalo v otázce pojištění nezaměstnaných a podpory nezaměstnaných svými nařízeními u dělnictva rozhořčení za rozhořčením, a kdyby se nebyla celá síla dělnické třídy obrátila proti úmyslu, vždy více a více dosavadní podpory v nezaměstnanosti omezovati, nevím, k jakým nařízením bychom byli ještě došli.
Myslíme, po všech těch zjevech
a po všech trpkých zkušenostech, jež jsme udělali s podporou nezaměstnaných,
jež jsme vůbec udělali s dosavadní činností ministerstva sociální
péče, že je nutno ustati, a nechceme opomenouti při jednání o
těchto dvou interpelacích, abychom nevyslovili, že tento obrat
musí býti důkladný a že především ministerstvo sociální péče má
jednati a postupovati shodně se svým jménem. Představíme-li si
název tohoto ministerstva, myslíme přirozeně, že toto ministerstvo
se neustále snaží, aby, pokud možno, změnilo a zlepšilo zákonodárstvím
situaci pracujících vrstev; myslíme, že jeho snaha musí neustále
směřovati k tomu, aby vytvořilo v Československé republice sociální
zákonodárství, jež slouží za vzor a může podstoupiti porovnání
se sociálním zákonodárstvím jiných států. Postrádáme dosud této
práce, postrádáme do dnes velkého rysu v našem sociálním zákonodárství,
a tento nedostatek chceme také při jednání v obou interpelacích
zjistiti. Ze je vůbec nutno klásti takové otázky v parlamentě
demokratického státu, jaké zde ke konci interpelací vládě jsou
kladeny, to samo o sobě odsuzuje co nejostřeji činnost ministerstva
sociální péče v době, kdy by bylo jeho úkolem více než jindy,
více než v každé jiné době sociální zákonodárství povznésti a
vybudovati. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přerušuji jednání o rozpravě o naléhavých interpelacích.
Jsou zde ještě nějaké žádosti
o prodloužení lhůt, prosím, aby byly přečteny.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Výbor právní žádá za prodloužení lhůty do 16. prosince u vládních návrhů;
tisk 641 o ochraně zaměstnanců používajících služebních bytů,
tisk 799 o prodloužení lhůty v §§ 2. a 3. zákona z 13. listopadu 1919, č. 599 Sbor. z. a n. o prozatímní úpravě notářství;
dále výbor ústavní žádá o prodloužení lhůty k projednání vládního návrhu, kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 800),
výbor soc.-politický žádá o pro. dloužení lhůty k projednání vládního návrhu, kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci (tisk 721),
výbor rozpočtový a zemědělský žádá o prodloužení lhůty k projednání vládního návrhu o opatření strojených hnojiv pro rok 1921 (tisk 887),
výbor zahraniční žádá o prodloužení lhůty k projednání vládního návrhu o smlouvě s Maďarskem, Bulharskem atd. (tisk 581),
výbor soc.-politický a zahraniční žádá za prodloužení lhůty u vládních návrhů
tisk 530, kterým se předkládá N. S. mezinárodní smlouva ve příčině schválení ujednání, přijatých na mezinárodní konferenci práce ve Washingtoně r. 1919,
tisk 861, aby republika Československá
přistoupila k mezinárodní smlouvě, podepsané v Bernu na potlačení
používání bílého fosforu při výrobě zápalek vesměs do 16. prosince
t. r.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí, aby uděleno bylo výborům, jak byly přečteny, a sice výboru právnímu, ústavnímu, zahraničnímu, sociálně-politickému, zemědělskému a rozpočtovému žádané prodloužení lhůt do 16. prosince, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Prodloužení lhůt je povoleno.
Během dnešní schůze byly tiskem
rozdány vládní návrhy. Prosím, aby byly přečteny.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Tisk 1039. Vládní návrh zákona, jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.
Tisk 1041. Vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 2 a 3 Sb. z. a n. z r. 1920, o odpočivných požitcích státních zaměstnanců.
Tisk 1046. Vládní návrh zákona o zabírání bytů obcemi.
Tisk 1062. Vládní návrh zákona
o omezení práva stěhovacího.
Místopředseda dr. Hruban:
Během dnešní schůze byly dále
tiskem rozdány interpelace.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 1019. Interpelace posl. Jokla, Kaufmanna, Hegera a soudr. k min. národní obrany o nakládání s nastoupivšími branci.
Tisk 1034. Interpelace posl. Schälzkyho a druhů min. soc. pece o sociálních lékařských komisích pro válečné poškozence.
Tisk 1048. Naléhavá interpelace
posl. dr. Hanreicha, Křepka, dr. Luschky, dr. Kafky, dr. Keibla
a druhů min. vnitra a min. financí o jazykových a jiných přehmatech
berního správce Šesra ve Stětí.
Místopředseda dr. Hruban:
Během dnešní schůze byla tiskem
rozdána odpověď.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 1020. Odpověď ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. dr. Luschky, dr. Hanreicha, dr. Kafky a soudr.
(tisk 391) o protizákonné jazykové praxi krajského soudu v Táboře.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Podle § 54 jedn. řádu druhé čtení
má býti provedeno 24 hodin po skončení čtení prvého. Poněvadž
24 hodin od čtení prvého včera přijatých osnov zákonů tisk 762,
784 a 860 uplynulo, přikročíme ke druhému čtení těchto osnov včera
v prvém čtení přijatých a sice v první řadě přikročíme ke