Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.

239 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Fajnor, dr. Fatka, dr. Gruber, Husák, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Procházka, Průša, dr. Šusta; správce ministerstva financí dr. Engliš, zástupci ministerstva financí odb. přednosta Groš, min. rada dr. Janík.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 31. schůzi poslanecké sněmovny

Nepřítomnost svou chorobou omlouvají na schůzi 28. - 31. posl. Wenzel a Füssy.

Dovolenou na týden jsem dal p. posl. Laubemu a Křepkovi. Dovolenou udílím na včerejší a dnešní schůzi pro rodinné záležitosti dr. Hodžovi, pro neodkladné zaměstnání posl. Tayerlemu a Křížovi, na dnešní schůzi posl. Toužilovi.

Pan posl. Sís oznámil, že se vzdává mandátu. Ministerstvo vnitra sdělilo, že místo něho nastupuje p. posl. inž. Ladislav Novák.

Dostavil se p. posl. inž. L. Novák do sněmovny? (Hlasy: Ano.)

Přikročíme tudíž podle § 6 jedn. ř. k vykonání slibu. Ten vykoná se tím způsobem, že dám přečísti formuli slibu, načež na mé vyzvání p. poslanec složí slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám p. tajemníka, aby přečetl formuli slibu, a p. posl. inž. Lad. Nováka, aby ke mně přistoupil k podání ruky a vykonání slibu.

Zástupce sněm. tajem. dr. Mikyška (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. inž. L. Novák (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Byly provedeny tyto změny ve výborech: Žádám, aby byly přečteny.

Zást. sněm. taj. dr. Mikyška (čte): Předseda klubu poslanců republikánské strany čsl. venkova sděluje, že do výboru rozpočtového byl vyslán na místo posl. dr. Kubíčka posl. Jan Černý.

Předseda klubu poslanců čsl. soc.-demokr. strany dělnické oznamuje, že do téhož výboru vysílá klub místo posl. Zverce poslance Kasíka, a předseda klubu der Abgeordneten der deutschen nat.-soz. Arbeiterpartei sděluje, že za posl. inž. Junga nastupuje posl. Patzel.

Předseda klubu čsl. socialistů sděluje, že do výboru ústavního vysílá klub na místě posl. dr. Franke poslance dr. Uhlíře.

Předseda: Během včerejší schůze byly tiskem rozdány návrhy. Žádám, aby byly sděleny.

Zást. sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 930. Návrh posl. Kleina a soudr., aby byl vydán zákon o nedělním klidu v živnostech obchodních a kancelářích.

Tisk 931. Návrh posl. J. Kříže a soudr. na zřízení čekárny pro cestující na osobní zastávce Lískovec na trati Vrůtky-Lučenec na Slovensku.

Tisk 932. Návrh posl. dr. Kubíčka, Vraného, Dubického, Mašaty a soudr. na ochranu existence úřednictva a dělnictva na velkostatcích státem zabraných.

Tisk 933. Návrh posl. Pohla a druhů na částečnou změnu zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o dávce z uhlí.

Tisk 934. Návrh posl. Koudelky, Němce, Prokeše, Bendy a soudr. na znárodnění památných míst lipanských.

Tisk 960. Návrh posl. Biňovce, Prokeše, Bendy a soudr. na vydání zákona o náhradném za státu nedodané obilí.

Předseda: Přikazuji tyto návrhy výboru iniciativnímu.

Včera byla tiskem rozdána interpelace.

Zást. sněm. tajemníka dr. Mikyška

Tisk 943. Interpelace posl. J. Mayera a druhů k min. veřejn. prací za příčinou přídělu uhlí dělníkům při zemědělství.

Předseda: Ve včerejší schůzi byly tiskem rozdány odpovědi.

Zást. sněm. taj. dr. Mikyška (čte):

Tisk 940. Odpověď min. železnic a min. pošt na interpelaci posl. Toblera, dr. Lelleye a soudr. ve věci železničních a poštovních zaměstnanců na Slovensku.

Tisk 942. Odpověď min. předsedy a min. vnitra na interpelaci posl. dr. Baerana a soudruhů o neslýchané censurní praxi, vykonávané okresní politickou správou v Trutnově.

Tisk 948. Odpověď min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dr. Schollicha a soudr. o propuštění 24 německých učitelů na Hlučínsku.

Předseda (zvoní): O 14denní dovolenou pro rodinné záležitosti, a to na tento a příští týden, žádá posl. dr. Körmendy Ékesa o dovolenou od 2. prosince do 17. prosince pro účast na mezinárodním kongresu v Bernu žádá posl. Čermak.

Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti, a navrhuji udělení dovolených.

Kdo souhlasí s mým návrhem, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Obě dovolené jsou povoleny.

Právní výbor žádá za prodloužení lhůt o 7 dní k projednávání vládních návrhů zákonů

tisk 641 o ochraně zaměstnanců, požívajících služebních bytů, a dále

tisk 799 o prodloužení lhůty v §§ 2 a 3 zákona ze dne 5. listopadu 1919, č. 599 Sb. z. a n. o prozatímní úpravě notářství.

Rovněž výbor rozpočtový žádá o prodloužení lhůty k projednávání vládního návrhu zákona, jímž se ruší nebo mění některá ustanovení o dani z lihu (tisk 710), a to o 10 dní.

Výbor sociálně-politický žádá o prodloužení lhůty k projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojišťování dělnictva pro případ nemoci (tisk 721), a to o 7 dní.

Kdo s těmito požadavky na prodloužení lhůt jmenovaným výborům souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, prodloužení lhůt je schváleno.

Dále navrhuji, aby výboru zemědělskému, sociálně-politickému a rozpočtovému, kterým návrhy ty současně přikazuji, byly stanoveny k podání zpráv tyto lhůty, jež navrhuje také vláda:

výboru sociálně-politickému k projednání vládního návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění, aby republika Československá přistoupila k mezinárodní smlouvě, podepsané dne 26. září 1906 v Bernu, na potlačení používání bílého fosforu při výrobě zápalek (tisk 861), který je současně přikázán též výboru zahraničnímu lhůta 8 dní,

výboru zemědělskému k projednání vládního návrhu zákona o opatření strojených hnojiv pro rok 1921 (tisk 887), který je současně též přikázán výboru rozpočtovému - lhůta 5 dní,

výboru rozpočtovému k projednání vládního návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku za zápůjčku fondu všeobecné nemocnice v Praze u Zemské banky království Českého až do výše 8,000.000 Kč (tisk 895) - lhůta 14 dní.

Kdo pro vládou navržené lhůty hlasuje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

Tyto lhůty jsou povoleny.

Přikročujeme k prvnímu odstavci denního pořadu, kterým je

1. pokračování v rozpravě o zprávě rozpočtového výboru o vládním návrhu finančního zákona pro r. 1921 (tisk 830).

Než udělím závěrečné slovo panu zpravodaji, žádám, aby přečteny byly ještě podané návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška:

Byly podány návrhy (čte):

LXXXVII. Návrh posl. Ant. Nováka, Rud. Chalupy, Remeše, Bendy, Biňovce, Kasíka, Němce a soudr. na změnu návrhu rozpočt. výboru o stát. rozpočtu na r. 1921:

"Ve výdajové kapitole XXI. "Ministerstvo sociální péče" v titulu 1., v § 4

"Péče o mládež" v pol. "Na úhradu nákladů na zakládání a udržování ústavů a jiných zařízení" budiž úvěr zvýšen:

LXXXVIII. Návrh posl. dr. Keibla a soudr. k státnímu rozpočtu na r. 1921 ke kap. XXI., tit. 1., § 4, péče o mládež:

"Pol. 2. Na provedení zákona o dozoru na děti v cizí péči a děti nemanželské z 1,000.000 K na 2,000.000 K.

Pol. 3. Podpora organisacím na ochranu mládeže ze 3,700.000 K na 5,000.000 K.

Pol. 6. Na sociální zařízení pro výchovu dětí duševně neb tělesně vadných ze 425.000 K na 1,000.000 K."

LXXXIX. Návrh poslanců Kostky, dr. Kafky, dr. Lehnerta a soudruhů na zařazení částky K 500.000 do kap. XI., tit. 4. stát. rozpočtu pro rok 1921 jako příspěvek na stavbu domoviny pro zmrzačelé v Liberci:

"Domovina pro zmrzačelé v Liberci byla vybudována za války jako moderní orthopedický ústav se všemi příslušnými pomůckami, operačním sálem, Röntgenovými přístroji, zařízením pro ozařování horským sluncem a s místem pro 300 poškozenců a s rozsáhlými dílnami na zhotovování všech orthopedických pomůcek. Do dnešního dne působil tento ústav hlavně v léčení a školení válečných poškozenců. V budoucnosti má také konati velmi cenné služby i poraněným při úrazu. Náklady stavební pro rozšiřovací stavby této domoviny pro zmrzačelé rozpočteny jsou na 2,000.000 K. Soukromou dobročinností získán byl a také splacen obnos 300.000 K. K udržování tohoto dobročinného ústavu jest nezbytně nutná státní pomoc.

Podepsaní proto navrhují, aby do rozpočtu státního pro rok 1921 byla pojata částka K 500.000 jako příspěvek stavební pro domovinu pro zmrzačelé v Liberci jako mimořádný výdaj".

XC. Návrh posl. Schustera a soudr. ke kap. XXIII., tit. 1., § 4:

"Buďte zvýšeny tyto rozpočtové položky: Tit. 1., § 4. Potírání epidemií:

místo 5,100.000 - 10,000.000 Kč.

Boj proti lidovým a sociálním chorobám:

místo 13,500.000 - 50,000.000 Kč.

Úhrada těchto položek buď hledána v přiměřeném škrtu v rozpočtu ministerstva národní obrany".

XCI. Návrh posl. Kirpalové a soudr. ke kap. XXIII., tit. 1., § 4, pol. 12.:

"Rozpočtová položka tit. 1., § 4., odst. 12., týkající se ošetřovatelských škol, buď zvýšena z 835.149 K na 2 mil. korun. Úhrada této položky buď opatřena příslušným škrtem v rozpočtu ministerstva národní obrany".

XCII. Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a soudr., na zařazení částky 100.000 K do kap. XXIII., tit. 1., § 4. stát. rozpočtu pro rok 1921 jako subvence pro německý hlavní výbor pro tělesná cvičení v Kadani:

"Význam pěstění těla pro vývoj národa nepotřebuje snad zvláštního zdůraznění. Německý hlavní výbor pro tělesná cvičení vykonal na tomto poli přímo vzornou práci a jest pouze správným a vhodným, budou-li snahy jeho podpořeny státním příspěvkem.

Proto navrhují podepsaní, aby k tomu účelu zařazena byla částka 100.000 K k svrchu řečenému účelu do mimořádných výdajů v státním rozpočtu pro rok 1921".

XCIII. Návrh posl. Uhla a soudr. ke kap. XXIII.: "Rozpočtová položka tit. 1., § 4., pol. 6., týkající se tělovýchovy, budiž zvýšena z 1,330.000 Kč na 2,000.000 Kč.

Úhrada této položky budiž opatřena přiměřenými škrty v rozpočtu ministerstva národní obrany".

XCIV. Návrh posl. Uhla a soudr. ke kap. XXIII., tit. 1., § 4, pol. 13:

"Nemocniční zařízení státu jsou naprosto nedostatečná jak po stránce budov, tak i jich zařízení.

Jest tudíž naléhavou potřebou vybudovati stávající a znovu zaříditi další nemocnice v oněch územích, ve kterých dosud nebylo nemocnic.

Stávajícím obecním, okresním i soukromým nemocnicím buďte poskytovány vydatné příspěvky na jich sanaci, zlepšení a vybudování jich zařízení.

Navrhuje se tudíž zvýšení položky v tit. 1., § 4, pol. 13. z 8,000.000 K na 100,000.000 K.

Úhradu této položky jest hledati v přiměřených škrtech v rozpočtu ministerstva národní obrany."

XCV. Návrh posl. Palme a soudr. ke kap. XXIV., tit. 4., § 3 k rozpočtové kapitole "péče o nezaměstnané":

"Na podporu nezaměstnaných občanů počítá se v rozpočtu pro 1921 s částkou 100 mil. Kč. Tato částka jest pro svůj účel naprosto nedostatečná. Poukazujeme k tomu, že v roce 1919 podle úředních zpráv vydáno bylo na podpory nezaměstnaných 346 milionů Kč. Ačkoliv nezaměstnanost proti roku 1919 se zmenšila, přece nutno konstatovati, že celý náš hospodářský život nachází se ještě v těžké krisi. Velká odvětví průmyslová jsou značnou měrou nezaměstnána, mnoho závodů omezilo značně normální dobu zaměstnání a pracuje s omezeným počtem dělnictva. Velký počet závodů vůbec nepracuje. Všechny známky nasvědčují tomu, že nelze tak brzy očekávati zmírnění nezaměstnanosti. Také sazby podpor, jak dnes nezaměstnaným jsou vypláceny, jsou zcela nedostatečné. Při panující veliké drahotě jest potřebí také sazby podpor přiměřeně zvýšiti, má-li nezaměstnaný uhájiti jen nejnuznější živobytí.

Odvolávajíce se na tyto důvody, navrhujeme:

Částka, preliminovaná v rozpočtu pro rok 1921 100 mil. Kč na podpory nezaměstnaných občanů, buď zvýšena nejméně na 300 mil. Kč.

Úhrada pro toto zvýšené vydání budiž opatřena škrty ve vydáni na potřeby vojenské."

XCVI. Návrh posl. Palme a druhů ke kap. XXVI., tit. 1., § 1, položka 1.:

"Plat ministra pro zahraniční obchod budiž škrtnut."

Dále byly podány návrhy resoluční (čte):

121. Resoluční návrh posl. Bobka a druhů ke kap. XVI. a XVI. a):

"Vláda se vyzývá, aby neprodleně zřídila automobilové spojení z Moravské Třebové do Svitavy a rovněž z Moravské Třebové do Krasikova a aby neprodleně začala s dotyčnými předběžnými pracemi.

Garanční fond byl právě obcí Moravskou Třebovou zajištěn.

122. Resoluční návrh posl. Bobka a druhů ke kap XVI. a XVI. a):

"Ministerstvo pošt a telegrafů se vyzývá, aby v obcích Brunzeif, Lomnici a Friedlandu n./M. zařídilo telegrafní stanici.".

123. Resoluční návrh posl. Hackenberga a soudr. ke kap. XVI.:

"Ministerstvo pošt se vyzývá, aby věnovalo plnou pozornost zlepšení a urychlení poštovní dopravy."

124. Resoluční návrh posl. Beutela a soudr. ke kap. XVI.:

"Zaměstnanci a dělníci poštovní nemají stále ještě zastoupení zájmového a instituce odpovídající moderním názorům. Personální komise, zřízená svého času ministerstvem pošt, neodpovídá daleko požadavkům a přáním poštovních zaměstnanců, protože sestavena byla ne na základě volby, nýbrž jmenováním, čímž velká část poštovních zaměstnanců vůbec nemá zastoupení.

Ministerstvu pošt se proto ukládá, aby zřídilo ihned zastupitelské korporace zaměstnanců (důvěrníci a důvěrnické výbory) podle systému, který je zaveden u státních drah, který sice rovněž neodpovídá zcela novodobým názorům a nevyhovuje jim."

125. Resoluční návrh posl. Heegera a soudr.:

"Vláda se vyzývá, aby dala přímý poukaz poštovní spořitelně, aby byly provedeny s největším urychlením předpisy a poukazy, jež mají býti provedeny."

126. Resoluční návrh posl. Grünznera a soudr. ke kap. XVI.:

"Vláda se vyzývá, aby podala předlohu, kterou by bylo zajištěno spolčovací právo úředníků a zaměstnanců poštovních. Veškerá učiněná opatření (propuštění, přesazení atd.) buďtež ihned odvolána."

127. Resoluční návrh posl. Svobody v záležitosti rozšíření a další výstavby poštovního úřadu II. na brněnském nádraží ke kap. XVI.:

"Poštovní úřad II. v Brně na nádraží jest při svém obrovitém zatížení stísněn v tak malých rozměrech, že personál nemůže při nejlepší snaze ručiti za korektní výkon služby, protože nedostatkem místností úředních i expedičních nelze zdolati stále vzrůstající a hromadící se zásilky, pro něž není nikde dostatek místa při výpravě i při přejímání expedice. Část úřednictva dokonce je nucena po celou roční dobu úřadovati na peroně, kdež mají rozestaveny psací stoly. Jak takové úřadování je ztíženo v době kruté zimy, jest velmi smutnou kapitolou tohoto státního poštovního úřadu.

Ministerstvu poštovnictví a ministerstvu železnic se ukládá, s plným urychlením učiniti přípravy k rozšíření a další výstavbě poštovního úřad II. v Brně, aby týž mohl plně obsáhnouti stále vzrůstající jeho úkoly."

128. Resoluční návrh poslance Häuslera a soudr. ke kap. XVI.:

"Ministerstvo pošt se vyzývá, aby věnovalo pozornost vybudování a zlepšení telefonního styku, dále technickému zlepšení telefonní služby, jakož i stavbě telefonních linií."

129. Resoluční návrh posl. Bobka a soudr. ke kap. XVI. a XVI. a):

"Ministerstvo pošt a telegrafů nechť se usnese na zřízení poštovního úřadu v Nebanicích."

130. Resoluční návrh poslance Kaufmanna, Tauba a spol. ke kap. XVI.:

"Poměry pracovní a existenční dělníků zaměstnaných při novostavbách, přestavbách a opravách vedení telegrafních a telefonních, jež provádějí v přenesené působnosti ministerstva pošt a telegrafů, poštovní ředitelství, po případě sekce a stavební správy, jsou tak trudné, že by bylo pro stát přímo hanbou, kdyby je ponechal. Z tohoto důvodu a proto, abychom pomohli těmto dělníkům, nejhůřeji placeným v Československé republice, z jich smutného stavu, navrhujeme:

1. Mzdy, které nyní průměrně činí sotva 18 Kč denně, buďtež v dohodě s příslušnou odbornou organisací přezkoušeny a buďtež na roven postaveny mzdám montérů při vrchních vedeních a dělníků u soukromých instalačních (elektrických) podniků.

2. Poněvadž dosavadní stavební přídavek (přídavek montažní) v částce 3-5 Kč denně nutí dělníky přenocovat ve stájích a na holé zemi v krčmách a na stravu bráti značnou část své mzdy, již mají i na rodinu, budiž stavební přídavek stanoven takto:

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku 15 Kč, na Slovensku 20 Kč denně. V městech s více než 20.000 obyvatelů o 5 Kč více.

3. Drahotní přídavky buďtež telefonním a telegrafním dělníkům poskytovány pokaždé dle zásad platných pro státní zaměstnance.

4. Dělníkům telefonním a telegrafním budiž dána dle norem pro státní úředníky každoročně placená dovolená. Tato dovolená uděluje se i tehdy, když dělník změní pracovní místo aneb správu stavební.

5. Jelikož úplně zchudlí a tělesně povětšině degenerovaní telefonní a telegrafní dělníci nesnesou zostření smutného svého stavu nezaměstnanosti, ukládá se především stavebním správám, aby i při zimních pracích braly do práce telefonní a telegrafní dělníky z povolání a aby odmítaly nabídky příležitostných dělníků (sedláků) i, požadují-li nižší mzdy. Teprve tehdy, kdyby dělníci z povolání nestačili na stavby, jez se mají provésti, a není-li mezi dělníky z povolání nikdo bez práce, buďtež stavební správy zmocněny, přijati takovéto dělníky v dohodě se sprostředkovatelnou práce příslušné organisace telefonních a telegrafních dělníků.

6. Jak u železničářů, budiž i u dělníků telefonních a telegrafních uznána organisace a jich zástupci a buďtež veškerá nařízení a výnosy o poměrech mzdových a pracovních telefonních a telegrafních dělníků dosud vyšlé a jež vyjdou oznámeny organisaci uvedené v I. bodě.

7. Jelikož následkem nesprávného výkladu příslušných ustanovení stavebními správami značný počet telefonních a telegrafních dělníků přišel o podporu v nemoci, budiž stavebním správám uloženo, aby přísně dbaly povinnosti ohlašovací, a budiž správce stavby, opomenul-li tuto povinnost, přidržen k náhradě škody v plném rozsahu poškozenému dělníkovi.

Je-li nynější systém hlášení stavebními správami při častých změnách místa pracovního obtížný, budiž ve svazu nemocenských pokladen uzavřena smlouva, jíž by byli dělníci chráněni před škodou.

8. Mzdy a požitky předních dělníků buďtež upraveny tak, aby v porovnání s dělníky byly lepšími než nyní.

9. Ředitelstvím, sekcím a správám stavebním budiž ministerstvem uloženo, aby co nejbedlivěji dbaly těchto bodů a aby intervencím organisací ihned a plně odpovídaly a aby v nejkratší cestě odstranily závady, o nichž se dovědí a chránily dělníky před zkrácením.

10. Tyto body nabudou platnosti dnem 1. ledna 1921, avšak veškeré nezaplacené požitky, zvláště drahotní přídavek, buďtež 15. prosince 1920 beze zbytku doplaceny a reklamace o tom buďtež ihned vyřízeny.

11. Během měsíce ledna 1921 buďtež zahájena organisací jednání, k nimž buďtež přizváni důvěrníci, jimž by se stanovily zásady, za jakých by telefonní a telegrafní dělník po určité služební době vstoupil v trvalý poměr ke státu."

131. Resoluční návrh posl. Schustera a soudr. ke kap. XVII.:

"Vláda se vyzývá, aby zařadila zaměstnance poštovní a zároveň s nimi všechny ostatní státní zaměstnance v Lázních Mariánských, Karlových a Františkových s ohledem na mimořádné požadavky, jez na ně ve všech směrech jsou kladeny, do téže třídy místních přídavků jako Praha a předměstí a pozměnila tak § 2 zákona ze dne 7. října 1919. Krytí budiž vzato škrtnutím v rozpočtu na vojsko."

132. Resoluční návrh posl. Patzela a soudr. ke kap. XVI.:

"Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Nechť předloží ministerstvo pošt před použitím částek obsažených v rozpočtu investic poslanecké sněmovně k schválení seznam zamýšlených zařízení."

133. Resoluční návrh posl. Schustera Grünznera a soudr. ke kap. XVI.:

"Ministerstvu pošt se ukládá, aby vyplácelo dále poštovním zaměstnancům v lázeňských místech příplatky pro lázeňská místa, jež byly zastaveny koncem září 1919, a aby zvýšilo dřívější sazby o 100% přiměřeně k dosavadním drahotním přídavkům. Úhrada budiž vzata škrtnutím v rozpočtu na vojsko."

134. Resoluční návrh poslance Grünznera a soudruhů ke kap. XVII.:

"Vláda se vyzývá, aby podala předlohu, kterou se sjednocuje veškeré právo železniční."

135. Resoluční návrh poslance Fischera a soudruhů ke kap. XVI.:

"Ministerstvo železnic se vyzývá, aby pečovalo o urychlené zajištění normálního železničního provozu a zvláště aby poukázalo své podřízené úřady, aby dodržovaly přesně dobu příjezdu a odjezdu, dále aby postaraly se o řádné osvětlení a vytápění vagonů v zimních měsících."

136. Resoluční návrh poslance Jokla a soudruhů ke kap. XVII.:

"Ministerstvu železnic se ukládá, aby bezodkladně pečovalo o rozšíření staveb, technické, hygienické a prostorové zdokonaleni železničních dílen ve smyslu moderních průmyslových podniků. Krytí nutného nákladu budiž opatřeno škrtnutím v rozpočtu na vojsku."

137. Resoluční návrh poslance Patzela a druhů ke kap. XVII.:

"Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Ministerstvo železnic se vyzývá, aby předložilo poslanecké sněmovně stavební program nejpotřebnějších železničních linií v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jako podklad může sloužiti stará předloha lokálních drah z roku 1913."