Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan poslanec
Klein.
Posl. Klein: Vážená sněmovno! Mám jen několik málo poznámek k rozpočtu ministerstva obchodu, průmyslu a živnosti a v souvislosti s tím k rozpočtu úřadu pro zahraniční obchod. Poznámky věcné proto, poněvadž mne číslice, zejména u položky ministerstva obchodu, nezajímají. Vycházím z toho stanoviska, že především musíme v první řadě obchod organisovati, že každý úřad a ministerstvo v první řadě musí míti moderní program, abychom teprve na těchto zásadách mohli budovati nové hospodářství. K jednotlivým položkám chci říci několik našich přání a lituji jen, že zástupce ministerstva obchodu a úřadu pro zahraniční obchod není přítomen.
Nařízením z 5. listopadu m. r. byl zřízen ku podpoře státní správy poradní sbor pro otázky hospodářské. Pánové, my uvítáme a budeme vždycky podporovati každou novou korporaci, která po stránce věcné a odborné má podpořiti naši správu. Ale složení tohoto sboru jest tak nespravedlivé a tak nemožné, že používám této vhodné příležitosti, abych protestoval jménem dělnictva proti tomu, aby zástupcové zaměstnanců byli v takovém důležitém sboru v tak mizivé menšině. Složení tohoto poradního sboru jest toto: Jest tam 125 zaměstnavatelů a pouze 30 dělníků a zaměstnanců.
Velectění páni a dámy! Jak může takový sbor řešiti sociálně-hospodářské otázky? Ti, kteří tam zasedají, mohou potvrditi, že vlastně sbor tento brzdí každý pokrok u nás a máme doklady, že v poslední době na příklad osnova o nemocenském pojištění a reforma § 154 byla zdeformována a v tomto sboru i zdržena. Prohlašuji, že ačkoliv naše korporace ústřední již několikráte žádala ministerstvo obchodu, aby dělnictvo a zaměstnanci byli v tomto sboru zastoupeni v počtu své mocenské síly, dosud se tak nestalo, a tedy prosím, aby ministerstvo obchodu učinilo zde pořádek, jinak dělnictvo z toho vyvodí důsledky, odvolá své zástupce, poněvadž nemůže nikdy uznávati korporace, která jednostranně řeší otázky sociální a hospodářské. Poukazuji, že na příklad v nynější době jest podobný sbor říšské hospodářské rady vybudován na zásadě rovnoměrného zastoupení obou skupin. Zde už jest nějaká práce možná a zde možno mluviti o nějakém zárodku příštího hospodářského parlamentu. Takovým způsobem se ovšem zdá, že páni chtějí tím docíliti něco docela jiného. Víme, že zaměstnavatelská ústředna nepřipravuje se bez určité tendence pro každou osnovu a byl jsem překvapen, jak páni dovedou svůj návrh striktně a přesně vypracovati, a poněvadž mají většinu v této sněmovně, každý takový návrh se odhlasuje. Víme sice, že usnesení poradního sboru není pro nás závazné, ale páni při každé příležitosti poukazují na to, že se poradní sbor pro otázky hospodářské na tom usnesl. Může se nám státi, kdybychom včas nevyburcovali veřejnost, že by jednoho krásného dne usnesení tohoto sboru byla do jisté míry směrodatná. Prosím, aby zde dělnictvo bylo zastoupeno v takové míře, jak mu podle práva patří.
Považujeme poradní sbor pro otázky hospodářské, který jest spravován naším ministerstvem obchodu, za svědomitou korporaci, a chceme poctivě s každým pracovati k tomu, abychom v naší republice mohli vybudovati parlament hospodářský, který by tento politický do jisté míry podporoval.
Další položka, která mne zajímala, jest obchodní zpravodajství. Měl jsem již příležitost jako zpravodaj úřadu pro obchod zahraniční poukázati na velkou důležitost této otázky. Řeklo se mi, že jest to vlastně kompetence ministerstva zahraničí. Mám ten dojem, že se příliš spoléháme na svou politickou diplomacii, že naše konsuláty a vyslanectví jsou vybaveny spíše politicky než hospodářsky. Tím se stává, že ještě do dnešního dne nemáme vybudovány obchodní zpravodajské sítě, že dodnes náš obchodník nemá docela žádných informací, a když konečně potřebuje za účelem exportu nějaké nutné informace, musí se obrátiti na soukromé firmy. Firma Srnec na př. podává přesné zprávy z Hamburku, ale naše vyslanectví není s to, aby v tom směru vyhovělo.
Žádáme, aby naše konsuláty také trochu myslily hospodářsky, a jest nutno, aby při vyslanectvích a konsulátech byli obchodní ataché, kteří ovládají naše národohospodářství a mohou podávati bezpečné a přesné zprávy o hospodářském stavu té neb oné zeme. To jsou nezbytné pomůcky pro každého obchodníka, který jest odkázán na export. Dále jest nutno, mluvíme-li o zpravodajství, poukázati na to, že cizina poměrně málo o nás ví, a pokud ví, má informace o nás zkreslené. Byl jsem v nedávných dnech v Holandsku a tu jsem seznal, že zpravodajství novinářské je tendenčně zahroceno proti naší republice. Jest přirozeno, že také názory v cizině o našem hospodářském životě dle toho se pak konstruují a obchodníci té neb oné země podle toho na nás pohlížejí. Zde jest nutno - a to jest opětně část, která podle toho nemožného poměru spadá do ministerstva zahraničního - aby zpravodajství do cizích listů bylo reformováno, aby bylo upraveno tak, aby zprávy do cizích listů byly zasílány pravidelně, a přirozeně pak musí naše vyslanectví učiniti opatření, aby byly otištěny.
Dále jest nutno poukázati na toto. Celá řada našich hospodářů a moderních obchodníků, zejména mladší generace, ráda by se na tomto poli uplatnila.
V poslední době na příklad vzbudil pozornost ve veřejnosti zahraniční článek pana ministerského rady dr. Válka z ministerstva sociální péče, který byl uveřejněn v "Europäische Wirtschafts-Zeitung" o našich poměrech. Proč může býti jeden článek, který budí pozornost v cizině, uveřejněn? Proč nemůžeme systematicky postupovati? Kde jest nutno, aby se udělala cesta pro zpravodajství, aby naši národohospodáři a naši sociální spisovatelé mohli přispívati do cizozemských listů. Dále poukazuji na to, že každé naše ministerstvo vydává svůj vlastní věstník, revue a jiné tiskopisy. Ale, prosím, kdokoliv potřebuje u nás nějakou konkrétní zprávu z ministerstva, musí si právě nakoupiti celou řadu revuí a zpráv a musí to sám hledati po těžké cestě než přijde k tomu co právě potřebuje.
Vídeňské obchodní museum vydávalo pro potřebu obchodníků t. zv. "Berichte". Proto doporučoval bych, aby týmž způsobem bylo u nás postupováno aby každé vyslanectví nejméně každý měsíc podávalo zprávy o stavu země, ve které naše zastoupení zahraniční jest, aby náš obchodník mohl pak dostati do rukou publikace, kde může všecko shlédnouti. Dosud tomu tak není.
Dále je nutno, aby všechna naše ministerstva shodla se v tom smyslu, aby po stránce věcné byl vydáván pouze jediný věstník, poněvadž po stránce osobní nelze zde tyto věci rozčleniti, ale po stránce věcné přece jenom jest možno vydávati jednotlivý věstník, publikaci, která by zejména obchodníky a národohospodáře náležitě informovala.
Dále, pánové, zajímala mě položka "Vystěhovalectví". Na to je pamatováno v rozpočtu obnosem pouze 20.000 K. Nechci o té číslici mluviti. Je malá, ale chtěl bych jen poukázati na toto: Kdo mohl shlédnouti způsob vydávání pasů, na konsulátech různých států v Praze, bude jistě se mnou souhlasiti v tom, že ti, kteří z různých důvodů hledají svou existenci v jiné zemi, jsou přímo odíráni. Ať jest to konsulát americký anebo holandský, všude se na každém vymáhají velké poplatky a mnohý, který nezná těchto poměrů, musí vlastně platiti dvakráte až třikráte tolik. Myslím, že přece jenom by se mělo upozorniti takové vyslanectví, aby poněkud solidněji jednalo s těmi, kteří jdou do ciziny. Zejména týká se to vystěhovalců ze Slovenska, kde opravdu tito mužové a ženy jsou přímo odíráni. O vystěhovalectví bylo zde již také mluveno a myslím, že to bude také jedním z nejpřednějších úkolů naší vlády, aby se postarala o to, aby ten příval ze Slovenska do Ameriky jednou již přestal. Myslím, že kdyby se u nás úřady o to staraly, mohl by každý najíti svou existenci. A promiňte mi, ten stát, který místo produktů a výrobků vyváží lidskou sílu, nemůže ni kdy po stránce národohospodářské prosperovati.
V rozpočtu ministerstva obchodu jest položka na povznesení naší výroby, průmyslu, živností atd. v celkové sumě 3,540.000 K. Já bych v té věci, poněvadž již pánové se strany živnostenské poukazovali na jednotlivé položky, chtěl říci jen tolik, že jest povinností ministerstva obchodu, aby se staralo, i když to přímo nepatří do kompetence ministerstva, o otázky, které souvisejí s vývojem našeho obchodu.
Na jednu stránku zde kladu důraz, pokud jde o výchovu. Naše obchodní školství ještě pokulhává především proto, že jest ponecháno soukromým rukám, částečně rukám našich komun. Jest nanejvýše zapotřebí, aby naše obchodní školství bylo zestátněno.
V rozpočtu nalézáme pro tuto potřebu nepatrnou sumu. Musíme vysloviti jen politování, že pan ministr financí z celkového obnosu dvou milionů korun seškrtal tuto položku na 700.000 a tak nám vlastně znemožnil, aby toto důležité odvětví našeho školství bylo zestátněno. Při tom poukazuji na návrh, podaný naším klubem číslo tisku 795, kde se toho dožadujeme, aby obchodní akademie v Berouně byla zestátněna. Plným právem, neboť obchodní akademie berounská jest první, která ve střední Evropě při své škole zřídila také běh pro družstevnictví. Po té stránce vzbudila pozornost interesované veřejnosti. Prosím, by zde nebylo zapomínáno na potřeby našeho družstevnictví, které vyžaduje, aby obchodní školy, obchodní akademie měly přičleněny také běhy pro družstevnictví. Proto vyžadujeme, aby také při našem vysokém školství byla zřízena stolice pro naše družstevnictví.
Pánové! V rozpočtu ministerstva obchodu jest také položka příspěvků na různé naše mezinárodní korporace, mezinárodní unie. Já se o to nezajímám, poněvadž vím, že musíme náležeti k určitým mezinárodním uniím. Chtěl bych jen říci něco, co se týká otázky valutové. A tu jsem již prohlásil, že otázka valutní není jen otázkou hospodářskou. Otázka valutová dle mého názoru jest otázkou diplomatickou. To, co se děje v Curychu na burse, to již nemůže žádný národohospodář celého světa regulovati. O to se musí postarati naše diplomacie a my nemůžeme restaurovati naši valutu dotud, dokud to nebude naším ministerstvem zahraničním žádáno. Víte, že máme každou chvíli nějakou schůzi za hranicemi; buďto jest to schůze Svazu národů nebo jiná příležitost. A tu bych měl přání, aby ministerstvo zahraniční se nestaralo jen o diplomatické záležitosti, ale aby také věnovalo pozornost otázce valutové. A když máme tak dobré jméno v zemích dohodových, pak v rukách Dohody je také otázka valutová. Jsem přesvědčen, že kdyby se plnou váhou působilo z našeho ministerstva na tuto otázku, že lze také zde očekávati zlepšení naší měny. Vedle toho bych doporučoval, pokud jde o naše mezinárodní styky, aby v našem ministerstvu bylo stopováno každé hnutí ve světovém hospodářství, že bychom se súčastnili všech valutových akcí, které se připravují. Připomínám jen, že Francie přípravu je velkou světovou obchodní centrálu v Paříži, na podkladě mezinárodním.
Tedy takovýchto momentů máme více v našem hospodářství a jest jen nutno, aby ministerstvo obchodu, zejména úřad pro zahraniční obchod měl tyto nové korporace a nové instituce v patrnosti a hleděl vždy náš obchod a naše hospodářství tam uplatniti.
Pánové! V ministerstvu obchodu je zvláštní úřad, t. zv. hotelový instruktorát. Vy víte, jaké poměry jsou v našich hotelích. Hotely se koupí pro potřeby určitých obchodních společností a na druhé straně je vyloučena možnost, aby nový hotel se u nás stavěl. Z toho vyplývá stav, který nám zejména po stránce obchodní nemůže prospívat. Apelujeme-li, aby cizinci dojížděli do republiky, a chceme-li, aby Praha se stala obchodním střediskem, pak je nezbytně nutno, abychom cizincům poskytli nutného pohodlí, alespoň takového, jaké poskytuje Vídeň, Pešť, Berlín a jiná veliká města. Ale, pánové, tak, jak se věci jeví v Praze a v jiných městech republiky, nemůžeme nikde očekávat příval cizinců a nemůžeme očekávati žádných návštěv cizinců. To se bude opětovat. My jsme měli v Praze veletrhy, kdy jsme čekali, že přijde cizina, ale účast ciziny, jak víte, byla pranepatrná a myslím, že nebude ani příštím rokem větší, poněvadž nemůžeme tímto způsobem nikdy ukojit potřeby našich cizinců.
Tedy prosím, zde požadujeme, aby hotely nebyly více prodávány do soukromých rukou, aby naopak nové hotely byly raději stavěny. Proti činnosti pánů instruktorů v tom smyslu protestujeme, že se mají starati o tyto věci a ne choditi k pánům hotelierům a říkat, aby snad zdražili jídla a jiné výrobky, a nemají se starat o to, kde se mají organisovat hostinští pomocníci. Myslím, že to není úkolem hotelového instruktorátu, aby v tomto směru působil, naopak jeho povinností je, aby naše poměry hotelové uvedl pokud možno do pořádku.
Já, pánové, chci ještě stručně se zmíniti, pokud se jedná o náš úřad pro zahraniční obchod. Já jsem byl zpravodajem zákona, kterým byl zřízen tento úřad. Úřad byl zřízen výslovně pro přechodnou dobu a my, pokud jsme hlasovali pro tento zákon, měli jsme to přesvědčení a to vědomí, jak nám pan ministr dr. Hotowetz slíbil, že tento úřad bude především ukájeti naše potřeby v životinách, ale vidíme, že jsme se zklamali.
Co se dělo s cukrem, nemusím povídat. Činí to pro nás ztrátu ne 1 miliardy, ale 5 miliard korun. To, co se děje v pododboru koloniálním ohledně kávy, čaje, citronů, na to bylo poukazováno, ale ze všeho vyplývá, že reorganisace našeho úřadu pro zahraniční obchod nebyla v tom smyslu splněna tak, jak jsme si to představovali a jak toho vyžaduje náš hospodářský život. My si přejeme, aby zde za účasti interesentů byla zreformována činnost našeho úřadu pro obchod zahraniční, neboť tímto způsobem, místo abychom pozvedli náš hospodářský život, spějeme k bankrotu; kdyby náš stát měl hraditi všechny deficity, všechny miliony, které spekulací ministerstva pro zahraniční obchod byly způsobeny, nebylo by možno, abychom tak mohli mluviti o rovnováze v našem rozpočtu. V tom smyslu dovolujeme si přednésti resoluci následujícího znění:
"Rozpočet úřadu pro zahraniční obchod vykazuje na výdajích platů a odměn úřednictvu 16,000.000 Kč oproti položce stejného titulu ministerstva průmyslu, obchodu a živností v obnosu 2,000.000 Kč. Z toho vyplývá, že intence zákona ze dne 24. června 1920 č. 418 Sb. z. a n., který předpokládal pouhé přechodní opatření v otázkách vývozu, byla porušena přesunutím značné právomoci ministerstva obchodu na nový úřad pro zahraniční obchod.
Zájem našeho obchodu v nejbližší budoucnosti vyžaduje, aby v rámci ministerstva obchodu bylo vytvořeno samostatné oddělení pro export. V tomto smyslu nechť úřad pro zahraniční obchod zařídí svou působnost a pracuje systematicky k sloučení s ministerstvem obchodu."
Přejeme si tedy, pánové, aby v nejkratší době stávající úřad pro obchod zahraniční byl sloučen s ministerstvem obchodu, poněvadž jsme dle stávající prakse seznali, že ten to úřad není schopen, aby pozvedl náš vývoz; naopak číslice, které jsem přečetl, dokazují, že nový úřad pracuje s velkým úřednickým aparátem, a není s to, aby otázku exportu a importu u nás reguloval. Stejně tak se dožadujeme, aby bylo sloučeno ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem sociální péče, aby zde nastalo sloučení a zjednodušení naší veřejné správy. My jsme tehda prohlásili konkretně, že si přejeme, aby náš úřad byl moderní a očekáváme to v první řadě od ministerstva obchodu. Obchod sám jest pouze možný tehda, když jest prakticky a moderně veden, a já myslím, že nemůže nikdy naše ministerstvo prospívati, není-li v těchto intencích vedeno.
Prosím slavnou sněmovnu, aby resoluci
v tomto smyslu schválila. (Potlesk.)
Předseda: Slovo
dále má p. poslanec Knirsch.
Posl. Knirsch (německy):
Velevážení! Dospěli jsme ke konci rozpravy o státním rozpočtu.
V souhrnu mohu snad říci, že rozprava dála se hlavně ve znamení
třech vynikajících momentů: předně ve znamení strašné hospodářské
a finanční krise státu, za druhé ve znamení státní krise, jež
snad nejlépe tím může býti vyznačena, že sněmovna této demokratické
republiky vedla první rozpravu o státním rozpočtu před vládou
úřednickou, nad to ještě před nepřítomnou úřednickou vládou, třetím
momentem je, že my, jak z rozpravy vyšlo na jevo, ani nevíme,
zda tato vláda má v tomto státě nějakou autoritu a moc. Není pochyby,
že přes tyto poměry bude státní rozpočet zítra přijat stranami
většiny, které nám dokonce také vnutily svou vůli ohledně postupu
všech jednání. To budou si musiti vypořádati vážení pánové a dámy
se strany většiny se svými voliči. Jestliže my, německé strany,
sjednocené v německém parlamentním svazu, spokojily jsme se přes
tyto poměry pouze tím, že jsme označili své stanovisko nejostřejší
oposicí, pak má to býti znamením naší obdivuhodné discipliny.
Nechci k tomu připojovati žádných obšírných výkladů, rád bych
však toto poznamenal: Německý národ v tomto státě prožil za ta
dvě léta trvání Československé republiky tak mnoho zklamání, útrap
a útisků, že jeho politická prohlášení spojují se v jediný výkřik
zoufalství. Kdežto českému národu a mnohým jiným národům přinesla
válka a mír vysvobození z cizí nadvlády nebo zlepšení jejich postavení,
byli jsme my, část německého národa, o své právo sebeurčení ošizeni.
My, zástupcové Němců v zemích sudetských, nevzdáváme se přes to
naděje, že i našemu národu dostane se jednou svobodné vůle, my
můžeme tomu hleděti radostně vstříc, vy musíte s úzkostí, jestliže
se vám nepodaří vybudovati stát na podkladě vůle národů. Myslete
na to při hlasování o prvním rozpočtu svého státu. Rovnováhy v
něm nelze docíliti pouhým srovnáním mrtvých číslic; bez uznání
německých požadavků, bez získání národností v tomto státě posud
nemajících práv zůstává to prázdnou formou. Máte příležitost dokázati,
máte-li vnitřní sílu a odvahu přeměniti zdánlivou demokracii v
demokracii pravou. Jménem německého parlamentního svazu prohlašuji,
že čekáme na znamení této ochoty a to v nejbližší době. Zklameme-li
se, pak nepochybně schází vám dobrá vůle, a my se podle toho zařídíme.
(Heil! Potlesk německých poslanců.)
Předseda: Slovo
má dále pan posl. dr. Juriga.
Posl. dr. Juriga: Slavná snemovňa! Nechcem povedať reč, preto dovoľte a odpusťte, jestliže čítam a nehovorím naspamäť a následujem ten obyčaj československého parlamentu, že každý od slovíčka do slovíčka svoju múdrosť číta s papieru.
Žijeme vážnejšiu dobu než by sme si mysleli. Moje slová z poverenia slovenských ľudových poslancov znejú v tejto vážnej dejinnej dobe, o ktorej sa dozviete asi za niekoľko dňov, znejú českému národu a celému svetu.
My slovenskí poslanci ľudovej strany odhlasujeme rozpočet z toho dôvodu, lebo chceme zabezpečiť jestvovanie a vývin československej republiky (Výborně!).
Za československú republiku my Slováci sme, a to je rozdiel, čo nás delí či od Maďarov, či od Nemcov. Sme za ňu na život a na smrť. (Výborně!)
Odhlasovanie toto ale na židadon pád neznamená to, že by sme boli spokojení so spravovaním Slovenska centralistickým spôsobom z Prahy. Taktiež neuspokojíme sa utvorením niektorých podriadených miestnych výborov na Slovensku ako roľnícka rada, školská stolica, správny výbor. Tiet ustanovenie považujeme iba za samozrejmé požiadavky miestnej správy, ale nie za požiadavky sebeurčovacieho práva slovenského národa.
Ohlasujeme českému národu a svetu,
že slovenský národ žiada a dá sa uspokojiť jedine úplnou autonómiou
na základe pittsburskej smluvy, založenej na poctivosti oboch
strán, ktoré ju utvorily a... (Hlas: Už ji Slováci táhli nazpět!)
Čechoslováci a nie Slováci. (Hlas: Ty jsi ji nerobil!)
Robil ju pán prezident Masaryk, nech tam to slovo zneje.
Radšej mlč, lebo budem radikálnejší! (Veselost.)... na
základe pittsburskej smluvy, jejž jadrom je zákonodárny krajinský,
to jest zemský snem Slovenska, v ktorom slovenský národ, ovšem
že v rámci československej republiky nad svojimi slovenskými záležitostiami
musí na základe pittsburskej smluvy mezi dvoma národami, slovenským
a českým, sám rozhodovať nad svojimi vecmi. (Výborně! Potlesk.
Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Řečnická listina jest vyčerpána. Debata o IV. skupině hospodářské jest skončena.
Měl bych dát ještě přečísti návrhy, které byly podány, ale já dám je přečíst na počátku zítřejší schůze a udělím pak ještě slovo závěrečné panu zpravodaji.
Přerušuji jednání dnešní schůze a přikročím k jejímu ukončení.
Navrhuji, aby se schůze konala ne zítra, nýbrž dnes ještě v 10 hod. dop. s programem dnešní schůze, kterou právě teď končím.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Současně oznamuji, že výbory, které byly svolány na 8 hod. svolávají se na 9 hod. dopoledne.
Končím schůzi.