Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Špatný, Kreibich.

253 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři: dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Fajnor, dr. Fatka, dr. Hotowetz, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Procházka Průša, dr. Šusta.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 30. schůzi poslanecké sněmovny.

Pro neodkladné zaměstnání udílím dovolenou poslancům Wittichovi, Nagymu a Hamplovi od 3. do 8. prosince 1920.

Došly některé spisy. Žádám o jich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Došly dotazy:

Dotaz posl. Prokeše, Chalupníka, Jana Černého a soudr. k ministru financí v příčině nepředpisování daní velikým průmyslovým závodům ve Štramberku.

Dotaz posl. Sedláčka a soudr. k ministru školství a národní osvěty o ztýrání žáka Josefa Rýdla řídícím učitelem Janem Hradilem v Moravanech.

Dotaz posl. Sedláčka a soudr. k ministru pošt a telegrafů o porušování listovního tajemství poštovním praktikantem Janem Hradilem ml. na poštovním úřadě v Kyjově.

Dotaz posl. dr. Schollicha a soudr. k ministru školství a národní osvěty o nespravedlivém rozdělení knih pro chudé na školní rok 1920/21.

Dotaz posl. dr. Schollicha a soudr. k ministru vnitra o nařízení okresních politických správ, aby byly dne 28. října vyvěšeny prapory.

Dotaz posl. dr. Baerana a soudr. k ministrovi vnitra o zabavování knih a časopisů pohraničními celními orgány.

Dotaz posl. Bradáče a Dubického k ministru financí o výnosu okresních přirážek v horských okresích severočeských: Železný Brod, Český Dub, Mnichovo Hradiště, Semily, Turnov a vysoké nad Jizerou.

Dotaz posl. dr. Brunara k ministru financí o urychlení žádosti města Frývaldova o vyplacení zadržených částek pro podezření, že jedná se o falešně kolkované bankovky.

Dotaz posl. Sladkého k ministru financí o valutové ztrátě, kterou trpí uprchlíci-příslušníci Československé republiky z Haliče při výměně polské měny v československou.

Došly interpelace:

Interpelace posl. Langra a spol. na ministra železnic ohledně přeložení německých zřízenců z Hrušovan-Šanova.

Interpelácia posl. Hrušovského a spoločníkov na pána ministra školstva a národnej osvety vo veci Vendelína Machaja, hlavného učiteľa na učiteľskom ústave v Modre.

Interpelace posl. dr. Matouška a soudr. k ministru spravedlnosti o překládání úředníků ministerstev k soudům a od soudů ke státním zastupitelstvům.

Interpelace posl. Zavřela a soudr. k ministru zásobování stran nepřístojného chování se Obilního ústavu (pobočky v Brně).

Interpelace posl. Petrovického a soudr. k ministerstvu zemědělství, obchodu a veřejných prací o chystané nové úpravě hospodařením dříví na úkor užitkového dříví zpracovávaného po živnostensku i průmyslově.

Interpelace posl. Dubického a soudr. k ministru vyučování a národní osvěty o poměrech českého školství v Českém Dubě se zřetelem na interpelaci německého senátora Hartla a soudr.

Interpelace posl. Dietla a soudr. k ministru vnitra o událostech na nádraží v Cartlech, okres kaplický.

Interpelace posl. Jokla, Heegera, Häuslera a soudr. k ministru národní obrany o provedení § 39 branného zákona.

Interpelace posl. Windirsche a soudr. k ministerskému předsedovi o nuceném odnětí pozemků drobných pachtýřů v okrese libereckém.

Interpelace posl. Dubického a soudr. k ministru veřejných prací a obchodu o nesprávném a tendenčním hospodaření s petrolejem, benzinem a oleji se strany Svazu rafinerií na úkor jiných obchodníků a hlavně konsumentů.

Dále došel návrh:

Návrh posl. Vahaly, Čuříka, Špačka, Prokeše, Pastyříka a soudr. na vybudování železničního spojení Krasno-Rožnov-Nakov na Slovensku.

Dále došly odpovědi:

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. Purkyňové a soudr. ohledně členství žen v politických spolcích.

Odpověď ministra zahraničních věcí na dotaz posl. Laube v záležitosti Rudolfa Stínila, zajatce ze Srbska, převezeného do Afriky a od té doby nezvěstného.

Prozatímní odpověď ministra národní obrany na interpelaci posl. dr. Ékese Körmendy a soudr. o potrestání vojenských brutálností, spáchaných v měsíci květnu t. r. v obci Pelsöcz, župa Gemer (tisk 428).

Předseda: Žádám o sdělení spisů tiskem rozdaných.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tiskem rozdány interpelace:

Tisk 907. Interpelace posl. dr. Brunara a druhů na min. pošt o vydání českých jízdních lístků na autobusové trati Šternberk-Rýmařov na severní Moravě.

Tisk 908. Interpelace posl. Křepka, Böhra, dr. Lodgmana, inž. Junga, dr. Kafky a druhů k min. vnitra o usnesení okresní správní komise v Plzni.

Tisk 909. Interpelace posl. dr. Schollicha a druhů na min. školství a nár. osvěty o ministerském výnosu stran stávky na německých školách.

Tisk 910. Interpelace posl. dr. Feierfeila, Scharnagla a soudr. k min. železnic o nedostatečných ba nebezpečných dopravních zařízeních na zastávce Novosedlice.

Tisk 911. Interpelace posl. dr. Medingera a druhů k ministrovi pro zahr. obchod o jmenování členů stálé komise k určování obchodních hodnot pro zahraniční statistiku.

Tisk 912. Interpelace posl. dr. Brunara, Matznera a soudr. na min. nár. obrany o těžkém poškozování lázeňského místa Gräfenbergu ve Slezsku vojskem tam ubytovaným.

Tisk 913. Interpelace posl. dr. Brunara a druhů k ministru nár. obrany o surovostech českých vojáků.

Tisk 916. Interpelace posl. dr. E. Feyerfeila a druhů k vládě pro nerovné nakládání s četníky německé a české národnosti.

Tisk 917. Interpelace posl. dr. E. Feyerfeila a soudr. k vládě, že jihočeské stát. úřady nedodržují zákonných jazykových předpisů,

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace:

Tisk. 914. Interpelace posl. dr. Schollicha a druhů k min. veř. prací o zásobování obyvatelstva špatným uhlím.

Tisk 915. Interpelace posl. dr. Brunara, dr. Schollicha, Matznera a druhů k ministru pro zásobování lidu a ministru železnic o časopiseckých zprávách, že na severní Morave a ve Slezsku zmrzly brambory.

Tisk 918. Interpelace posl. dr. Baerana a druhu na ministra školství a nár. osvěty o rdoušení škol v Modřicích a v Břeclavě.

Tisk 920. Interpelácia posl. Bečku, Bendu a Oktávca na ministra verej. prác v zálež. predaju štátnej železiarne Podbrezová Živnostenskej banke.

Tisk. 919 Interpelace posl. Adamovského a soudr. na min. nár. obr. ve příčině protináboženského počínání některých vojenských orgánů.

Tisk 921. Naléhavá interpelace posl. Pohla, Brožíka, Draxla a druhů k celé vládě o mzdových požadavcích pro severočeskou hnědouhelnou oblast.

Tisk 922. Interpelace posl. dr. Haase, Tauba, Pohla a soudr. na min. soc. péče o vydání tarifů pro zvýšené dávky po rozumu čl. IV., zákona o pensijním pojišťování.

Tisk 923. Interpelace posl. dr. Baerana a soudr. na min. školství a nár. osvěty o protizákonném zavření obecné školy v Božím Požehnání.

Tisk 924. Interpelace posl. Sajdla, Langra a spol. na ministra financí ohledně oceňování akcií Spolku moravských cukrovarů k zdanění při dávce z majetku a přírůstku.

Tisk 925. Interpelace posl. Trnobranského, dr. Uhlíře a soudr. na min. zásobování o nepřístojnostech, přihodivších se při provádění revise městské aprovisace v Hořicích.

Tisk 927. Interpelace posl. dr. Lodgmana a druhů na min. vnitra a národní obrany o zabavení zbraní všeho druhu.

Tisk 927. Interpelace posl. dr. Medingera a druhů na min. vnitra o opčním právu na českoslov. státní občanství.

Tisk 928. Interpelace posl. dr. Lehnerta a druhů na min. soc. péče o stranickém úřadování okres. nemocenské pokladny v Král. Dvoře.

Tisk 947. Naléhavá interpelace posl. Kostky, dr. Kafky a druhů k ministru zásobování o nynějším stavu zásobování.

Tiskem rozdána zpráva:

Tisk 929. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 471) o zcizení státního nemovitého majetku.

Tiskem rozdány odpovědi:

Tisk 904. Odpověď min. vnitra a min. zahran. věcí na interpelaci poslance dr. Hrubana, Onderčo a soudr. o státu nebezpečné propagandě nepřátel republiky Československé.

Tisk 905. Odpověď min. veř. zdravotnictví a těl. výchovy na interpelaci posl. Zeminové, Landové-Štychové, Pechmanové a spol. o vydání zákona k potírání prostituce a léčení nakažlivých chorob pohlavních.

Tisk 906. Odpověď min. národ. obrany a min. školství na interpelaci posl. dr. Lukavského a soudr. o nastoupení vojenské služby studujících o letošních prázdninách.

Předseda: Došla některá vládní nařízení:

Nařízení vlády ze dne 12. listopadu 1920 o úpravě obchodu semen jetele červeného, vojtěšky a odpady všech jetelů a vojtěšek.

Přikazuji je výboru zemědělskému.

Nařízení vlády ze dne 16. listopadu 1920, jímž se stanoví prodejní ceny lihu a lihovin.

Nařízení toto přikazuji výboru zásobovacímu, dále výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a konečně výboru rozpočtovému.

Přistupujeme k dennímu pořadu, a to k

l. podrobné rozpravě o IV. skupině rozpočtových položek, ke skupině hospodářské.

Jsou to kapitoly:

XV. Obchod, XVI. Pošty a telegrafy, XVII. Železnice, XVIII. Zemědělství, XX. Veřejné práce, XXI. Sociální péče, XXII. zásobování, XXIII. Zdravotnictví, XXIV. Opatření přechodné doby poválečné, XXVI. Zahraniční obchod.

V řečnické listině zapsáni jsou tito poslanci:

Na straně pro páni poslanci:

Srba, Dubický, Votruba, Sedláček, Drobný, Pastyřík, Modráček, Benda, Mašek, Prokůpek, Tučný, Tománek, Novák, Veverka, Malypetr, Bezděk, Oktávec, Beran, Čuřík, Klein, Stodola.

Na straně proti páni poslanci:

Windirsch, Pohl, Kraus, Schälzky, Kostka, Kučera, Roscher, Röttel, Scharnagel, Blatná, Böllmann, Leibl, Kirpalová, dr. Holitscher, Schuster, Hirsch, Schweichhart.

Než udělím slovo prvému řečníku "contra", vyžádal si slovo pan ministr pro zásobování lidu, jenž současně míní zodpověděti podané naléhavé interpelace v záležitostech zásobování.

Jsou to interpelace pánů poslanců dr. Czecha, Němce, Merty a soudr., dále interpelace poslanců Kostky, dr. Kafky a soudr.

Uděluji panu ministrovi slovo.

Ministr Průša: Slavná sněmovno! K interpelacím, podaným pány posl. dr. Czechem, Němcem a společníky, v otázkách zásobovacích pro příští měsíce a hlavně ve příčině obávané vyživovací pohromy pro české a německé dělnictvo dovoluji si jménem vlády přednésti následující prohlášení:

K bodu 1. interpelace: Aby se při výkupu domácího obilí dosáhlo plného kontingentu, nařídila již vláda systematický výkup u všech producentů, kteří své dodávkové povinnosti dosud nedostáli. Po vánočních svátcích přikročeno bude v těchto okresích, které zůstaly za dodávkovou povinností té doby dospělou, k nuceným výkupům s předepsanou srážkou z ceny. Dále budou také hospodářské rady vybídnuty, aby vykupovací akci věnovaly svou pozornost a podporovaly činnost okresních obilních úřadů v této příčině.

Mimo to chystá se vládní nařízení o nadkontigentních premiích, kterými jistě mnoho zemědělců bude povzbuzeno k rychlejšímu odvádění obilí. Podle potřeby bude sáhnuto také k prostředku, na který již bylo dříve pomýšleno, totiž ke stanovení pokut za nedodané obilí.

K bodu druhému: Úhrnný kontingent pro Čechy, Moravu a Slezsko byl v posledních dnech přezkoušen a definitivně stanoven cifrou 60.000 vagonů obilí; na této cifře musí býti setrváno.

K bodu třetímu: Porada se zástupci zemědělských organisací českých i německých za účelem dobrovolného odvádění obilí nad kontigent bude svolána. Vláda bude trvati na tom, co bylo výše řečeno k bodu prvnímu.

K bodu čtvrtému a pátému: Dosud dala vláda k nákupu obilí a mouky do ciziny k disposici 14 tisíc vagonů cukru, resp. valutu za něj strženou a mimo to ještě 2100 vagonů sladu. Zda a do jaké míry bude k dalším nákupům mlýnských výrobků v cizině nutno přikázati i další exportní zisky z cukru, záviseti bude na tom, jak se budou vyvíjeti ceny cukru na světovém trhu.

V posledních dnech - bylo to v pondělí - byl státní obilní ústav zmocněn k dalším nákupům zejména pšeničné mouky a žita, poněvadž nyní jest příznivá konjunktura. Není třeba zatím stanoviti, kolik cukru se k tomu účelu věnuje. Nákupy dějí se nyní na úvěr a rozhodnutí o úhradě může se státi až po seznání ceny, za jakou bude možno cukr zpeněžiti. Taktéž potřebné valuty, k tomu účelu bude nutno uvolňovati teprve v době placení úvěru. Podotýká se, že vláda letos na podzim uvolnila z běžných státních příjmů při největší finanční tísni zálohu na nákup obilí v cizině, převyšující 400 milionů korun.

Před vánočními prázdninami je naprosto nemožno učiniti si úsudek o tom, jak se vyvinou prodejní a nákupní poměry v cukru a obilí, a není tudíž možno v té době předložiti podle přání pánů interpelentů osnovu zákona o příslušných státních finančních transakcích.

Podle nynějšího stavu věcí není takového opatření prozatím ani potřeba.

K bodu 6. Dosud podané žádosti obou společností Velkonákupní společnosti konsumních družstev v Praze a Grosseinkaufs-Gesellschaft für Konsumvereine in Prag za povolení k dovozu potravin, byly, - pokud valutové poměry to připouštěly - vyřizovány příznivě. Na tomto stanovisku setrvá vláda i pro budoucnost. Vymyká se však možnosti vlády opatřovati řečeným organisacím úvěr. Napomáhati by mohla vláda k tomuto úvěru pouze svým ručením, ale k takovému ručení bylo by třeba zvláštních zákonů a bylo by je nutno zajisté rozšířiti i na jiné korporace s podobnou působností. (Souhlas.)

Pokud běží o opatřování devis, jest upozorniti na to, že právě v této době jest na devisovém trhu veliké napětí a že v první řadě je použíti devis k placení žalovatelných nynějších závazků do ciziny, zejména oněch, které jsou závazky státními nebo za které stát ručí. Jinak není překážky, aby požadavkům po devisách, pokud jsou k disposici, bylo k nákupu potravin přednostně vyhověno.

K bodu 7. vláda je samozřejmě ochotna pečovati o to, aby dělnictvu příděl chleba a mouky nebyl zkrácen, vláda se vynasnaží, aby předem jmenovaným ústřednám organisovaných spotřebitelů dodáváno bylo takové množství mlýnských výrobků, by plná dávka mohla býti vydávána.

K bodu 8. Co se týče zmírnění ceny cukru, bude na slavné sněmovně, aby přezkoumajíc vládní nařízení o ceně cukru vydané, učinila si vlastní znalecky doloženou představu o výrobních nákladech cukru. Tato otázka jest již předmětem parlamentního projednávání a vláda projevila již svého času svoje stanovisko k tomu odpovědí na interpelaci posl. Zeminové a společníků.

K bodu 9. Konečně vláda učiní opatření, aby do všech sborů veřejné zásobovací služby, v nichž dělnictvo české jest již zastoupeno, byli povoláni také zástupci německého dělnictva v přiměřeném počtu.

Vážená sněmovno! Dovolte mně, abych použil této příležitosti, když už jsem při slově, a podal současně jakýsi informativní přehledný obraz o stavu zásobování lidu, resp. o zajištění výživy lidu pro nejbližší dobu nejnutnějšími potravinami, kterými stát vázaně hospodaří. V této příčině prosím, aby mně bylo dovoleno především předeslati několik povšechných poznámek.

Vázaným nebo státním hospodařením rozumíme způsob a míru zasahování státní moci do disposičního práva výrobců nebo držitelů těch kterých potravin a předmětů potřeby, která se prodává jednak z množství těchto potravin a jejich potřebnosti pro široké vrstvy lidu, jednak z jejich způsobilosti k delšímu uschování na skladě. S tohoto hlediska jest pochopitelno, že jinak se musí hospodařiti s obilím, moukou a chlebem, který schne a tvrdne, jinak s brambory, jinak se zeleninou a ovocem, jinak s masem, tuky atd. Z této přirozené povahy věcí pak vyplývá, že zásobovací plán, bez kterého se žádná služba toho druhu nemůže obejíti, musí býti vypracován podle toho, o jakou potravinu nebo poživatinu se jedná.

S největší přibližností můžeme mluviti podle zásobovacího plánu hlavně při obilí resp. mlýnských výrobcích a bramborech, kdežto při ostatních potravinách způsob, jakým stát může vykonávati svůj vliv na jejich distribuci, musí býti podstatně jiný. Máme-li vše to na mysli a chceme-li sestaviti zásobovací plán pro hospodaření obilím, stojíme tu po jedné straně před obtíží co do položky potřeby, ale na druhé straně před daleko větší obtíží co do položky úhrady. Bylo by snadno říci, že když víme, kolik lidí máme živiti a jakou dávku jim chceme dáti, můžeme prostým násobením zjistiti, kolik k tomu potřebujeme. Řekne se, že dávka činí týdně 2 kg, že máme 52 týdnů a že máme 7 milionů obyvatel živiti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a že tedy přijdeme pouhým násobením k tomu, kolik potřebujeme mouky. Mouka se přepočítá na obilí a počet by byl hotov. Ale račte si uvědomiti, že naše statistika po této stránce osob jest velmi nedokonalá a nespolehlivá. K tomu přistupuje jmenovitě i otázka, že in concreto jest velmi často těžko zjistiti, zdali někdo patří - ne dle toho, co on tvrdí - do skupiny samozásobitelů, nebo těch, kteří žijí na lístky, nebo jak dlouho patří ke skupině jedné nebo druhé, neboť my máme také částečné samozásobitele.

Byly již po této stránce obtíže velké a dovoluji si upozorniti, že jmenovitě na Slovensku a ještě více v Podkarp. Rusi statistický podklad výpočtu potřeby jest labilním a pak musíme si uvědomiti, že na straně úhrady jest potíž ještě větší. Úroda se odehrává pod širým nebem v nesčíslném množství jednotlivých hospodářství, jeden pár očí nemůže současně každý měsíc v době vegetace zjišťovati, jak vzrůst rostlin pokračuje a jakou sklizeň můžeme očekávati. Není současně možno, abychom v celém státě provedli nějaké omlatové zkoušky a mohli zjistiti, kolik obilí sype atd. Všechno, na čem je vybudována otázka úhrady při našem zásobovacím plánu, spočívá přirozeně jen na pouhých odhadech.

Mohli bychom zjišťovat plochu osevu na jaře a plochu sklizně v létě a přišli bychom ke zkušenosti, že sklizňová plocha jest vždy o něco menší než osev. Ale není možno, když dáme, řekněme, odhad prováděti několika tisíci lidmi na nejrůznějších místech státního obvodu, abychom dospěli k jednotné míře, aby po případě lokální vlivy různých jednotlivců se neuplatnily co do odhadu sklizně a následkem toho tento odhad může býti jenom velice průměrný.

To jsou potíže, se kterými musíme nutně počítati, má-li býti aspoň s přibližnou pravděpodobností sestaven zásobovací plán. Máme-li všechny tyto okolnosti na mysli, pak ovšem jest samozřejmo, že musíme při sestavování tohoto plánu počítati zaokrouhleně nahoru, že musíme připočítati vždycky jakýsi pojišťovací koeficient, abychom alespoň přibližně vyšli. Račte, pánové, na příklad počítati s tím, že dnes nemůžeme věděti, kolik obilí na jaře nám vymrzne, kolik plochy ubude, nebo jaká jiná pohroma zemědělce stihne. My počítáme s ciframi jistě velmi neznámými, ale i když vezmeme zřetel na ten díl mouky nebo obilí, který musíme dovážeti z ciziny, musíme také počítati s jistým koeficientem, zvyšujícím tu potřebu, poněvadž se velmi často snadno stane, že loď vezoucí náklad 800 vagonů žita se potopí nebo že přijde havarie na Labi, stávka v Americe nebo Hamburku dopravu zastaví, nebo že stav vody v řece nedovolí nakládati tolik, jako jindy a následek toho je, že bychom se mohli pro takové nepravidelnosti, které nemůže nikdo předvídati ani zameziti, octnouti se ve velké tísni.

Proto po té stránce musí býti počítáno s větší cifrou. Náš plán zásobovací pro výživu lidu chlebovinami spočívá na následujících úvahách:

Veřejná aprovisační služba. Jedná se nám o 9 milionů lidí. Počítáme-li 2 kg mouky na osobu a týden, vychází úhrnná cifra 94.000 vagonů mouky, okrouhle 120.000 vagonů obilí na rok. My však s touto celkovou cifrou nepočítáme, protože podle informací, které jsme měli, pokládáme Slovensko za soběstačné a Podkarpatská Rus bude zásobována zvláštní akcí, která byla uvedena v chod a dosud se daří. Tam totiž značná část obyvatelstva jest zvyklá na konsum mouky kukuřičné a my kompensací za cukr kupujeme kukuřici a částečně obilí v Rumunsku, abychom tamější obyvatelstvo zásobili. (Hlas: Jestli to keťasové na Slovensku všechno neodvezou!) Zbývají pro aprovisační službu jedině zeme české. Potřeba těchto zemí při počtu 7,093.000 nezásobených osob při 2 kg dávce mouky týdně činí na jedno chlebenkové období, to jest na 28 dní okrouhle 5926 vagonů mouky čili na obilí přepočítáno 7.820 vagonů obilí. Celoroční potřeba těchto zemí páčí se tedy na 77.000 vagonů mouky, čili okrouhle na 102.000 vagonů obilí. V této potřebě přirozeně zahrnuto jest vojsko v těchto zemích dislokované. Na tuto potřebu předepsaný kontingent 60.100 vagonů obilí byl nyní definitivně stanoven. Tento kontingent musí býti plně dodán, jakékoli jeho snížení jest vyloučeno. Od tohoto kontingentu musíme však odečísti potřebu na osev a průmyslové zpracování ječmene; v té příčině počítáme okrouhle 12.600 vagonů. Když tuto cifru odečteme od 60.100 vagonů, které máme k výkupu, zbývá nám okrouhle 47.500 vagonů obilí, které dají okrouhle 36.800 vagonů mouky. Podle toho zbývá dovézti z ciziny 54.500 vagonů obilí čili 40.700 vagonů mouky. Na tento schodek bylo v době od 1. srpna do 24. listopadu t. r. celkem koupeno v cizině 25.206 vagonů obilí čili okrouhle 19.000 vagonů mouky. Podle dnešního stavu jest nákup o něco větší; z toho bylo skutečně dovezeno do 24. listopadu celkem 8.828 vagonů mouky. Podle předeslaného nutno do konce zásobovacího období, tedy do konce srpna budoucího roku nakoupiti okrouhle 29.294 vagonů obilí nebo asi 22.000 vagonů mouky.

Z tohoto posledního množství nutno v nejbližší době zakoupiti aspoň 6000 vagonů mouky a 5000 vagonů žita; k nákupům těm třeba opatřiti včas potřebné úvěry, nebo jiné platební prostředky, v kteréžto příčině vše, co za daných poměrů jest možno, se stane, poněvadž věc ta nesnese odkladu. V prvé odpovědi jsem naznačil, že obilní ústav byl zmocněn, aby tyto nákupy vzhledem k příznivé situaci zahraničního trhu provedl.

Nyní přikročujeme k vlastní sklizni. Z vlastní sklizně domácí bylo do 20. listopadu letošního roku skutečně dodáno 25.040 vagonů obilí, zbývá tudíž na kontingent dodat 35.060 vagonů. Vykoupeno jest dnes již ovšem něco více, totiž okrouhle polovina předepsaného kontingentu. Systematický výkup druhé poloviny byl nařízen a právě se začíná prováděti. Kromě toho bylo použito ještě všech těch prostředků, o kterých jsem se předem zmínil. Podle předneseného zásobovacího plánu není příčiny k obavám o budoucnost, jak s mnoha stran byly projevovány, splní-li naše zemědělství předepsaný kontingent chlebovin - a nemám důvodu vzhledem na nedávnou výzvu zemědělců, vydanou republikánskou stranou československého venkova, abych o tom pochyboval - a podaří-li se nakoupiti a dovézti včas z ciziny to, co domácí sklizeň nám nemůže dáti.

Luštěniny jsou sice taky zabaveny, ale není stanovena pro ně ani spotřební dávka, ani dodávkový kontingent, takže Státnímu obilnímu ústavu bude k disposici pouze zbytek, který zemědělcům zůstane po uhrazení jejich vlastní potřeby. Ale nicméně u nás v krajinách, kde je větší produkce luštěnin, jmenovitě hrachu, byly okresní obilní úřady vybídnuty, aby samy podle místních poměrů vypočítaly dávky, uložily producentům přiměřené kontingenty a ty aby také vykupovaly. Obilní ústav počítá, že bude možno na Slovensku nakoupiti asi 1000 vagonů luštěnin.

Přecházím k zásobování brambory. Sklizeň bramborů spadá do podzimu, do období, kdy provádějí se polní práce, jichž průběh začasto závisí na neovládatelné přízni počasí a kdy musí zemědělci všechno vynakládati, aby poměrně krátkého času použili co nejúčelněji. Také zásobovací správě je dáno poměrně málo času k tomu, aby brambory dopravila na místo spotřeby dříve, než nastanou mrazy, za kterých je doprava nemožná. V zásobovacím plánu našem je počítáno s průměrnou sklizní 60 q na jeden hektar a podle toho odhadu je potřeba neuhrazená v Čechách 14.000 vagonů, kdežto Morava je o 6.941 vagonů aktivní. Ve Slezsku opavském chybí 252 vagonů, ve Slezsku Těšínském přes 3000 vagonů. Naproti tomu Slovensko a Podkarpatská Rus je tou měrou aktivní, že odtud značnou část zásobujeme jak Čechy, tak Moravskou Ostravu. Z Podkarpatské Rusi bylo dopraveno málo bramborů, poněvadž dopravou se náramně zdražují. Stav tento je takový, že Podkarpatská Rus a Slovensko nepotřebuje co do zásobení brambory žádného opatření. Z Moravy podle ujištění Státního obilního ústavu zbývá pro Moravskou Ostravu dodati asi 800 vagónů bramborů, kdežto ostatní část zeme je zásobena. Jedině v Čechách nutno vynaložiti všechny síly na to, aby z okresů aktivních byly brambory včas dodány do okresů pasivních. Celková, na 10 měsíců počítaná potřeba po 120 kg na osobu, činí v Čechách více než 50 tisíc vagonů. Z toho však nejméně 20 tisíc vagonů bude dodáno uvnitř jednotlivých okresů t. zv. místním zásobováním, takže na vývoz z okresů aktivních zbývá okrouhle 30.000 vagonů bramborů. Tento úkol je značnou měrou již splněn a byl by býval splněn úplně, kdyby počasí tomu bylo přálo. Úmyslem ministerstva pro zásobování lidu, jakož i obilního ústavu je, pokud to pohoda dovolí, aby byly zbývající brambory do všech okresů dodány.

Podle zprávy státního obilního ústavu je nyní již do okresů pasivních dodáno a disponováno přes 18 tisíc vagonů, - v tom asi 5000 vagonů ze Slovenska. Potřeba další pro období po jaru je zakrechtována a bude dodána na jaře. Kdyby to však počasí dovolilo, bude doprava bramborů dále prováděna. Při dodávkách bramborů na dráhu působí značnou obtíž kulhavka a slintavka, takže obilní ústav byl nucen najmout 50 vojenských automobilů, z kterých nyní v Čechách 40 a na Moravě 10 dovoz bramborů na dráhu obstarává.

Přicházím k zásobování masem. Na rozdíl od zásobování moukou a brambory nelze v oboru masném mluviti o pevném zásobovacím plánu s určitou týdenní neb měsíční dávkou masa, jak tomu je při zásobování moukou, brambory a cukrem. Maso je potravinou velmi různorodou, takže nelze všechny druhy masa pojmouti v pevný hospodářský plán: Různé zásady musí platiti na příklad pro zvěřinu, uzeniny, pro koňské maso a jiné druhy masa. Nejdůležitější je ovšem maso hovězí. Proto vliv státní správy v otázce masné se soustřeďoval za války i po ní hlavně na tento druh masa. Obchod dobytkem byl monopolisován, spotřeba hovězího masa pro vojsko i civilní obyvatelstvo stanovena určitými měsíčními kontingenty jatečného skotu a tyto kontingenty byly po případě opatřovány cestou rekvisice, nebyl-li dobytek dodán dobrovolně a odváděny za úředně stanovené maximální ceny dobytka.

Několikaleté rekvisice ohrožovaly zvláště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku racionelní chov dobytka a při tom zejména v posledních měsících roku 1919 selhaly ve směru zásobovacím. Přes použití velikého a nákladného administrativního aparátu, obecních třídících komisí, hospodářských rad, politických úřadů, asistencí vojenských a četnických, výkupy povážlivě vázly, vyvolávajíce ostré rozmíšky v obcích, ba na Slovensku, které nebylo zvyklé na systém rekvisiční, přímo odpor. Z popudu Národního shromáždění a za souhlasu všech politických stran došlo v lednu 1920 ke zrušení vázaného hospodářství hovězím masem, zejména tudíž k odstranění rekvisicí.

Od té doby se omezoval a omezuje se vliv státní správy jen na stanovení a kontrolu spotřeby hovězího masa, jakož i na kontrolu ceny dobytka i masa.

Co do masa telecího je spotřeba jeho dle platných předpisů vyhražena pro ústavy zdravotní, eventuelně přebytky jsou určeny k výseku pro nemocné a choré osoby. I tu nutno přiznati, že mnoho telecího masa spotřebuje se doma a že se zdravotním ústavům, zejména ve velkých městech dostává telecího masa v míře nepatrné.

Ostatní druhy masa, zejména maso vepřové a skopové, jsou volny a nejsou vázány ani maximálními cenami. Trh vepřového masa je značně obeslán a lze očekávati, že nabídka v nejbližší době ještě stoupne. Produkce skopového masa v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je slabá, silnější produkci vykazuje Slovensko, kdež ovšem se platí poměrně vysoké ceny, které se zvyšují ještě nákladným dovozem. Nedostatek hovězího masa přiměl ministerstvo pro zásobování lidu, že svolalo na polovici října celostátní anketu, k níž byly pozvány organisace všech interesentů, aby se s nimi poradilo jednak o příčině nedostatku masa na trhu a jednak o cestách k nápravě. Při anketě té stály proti sobě dva zásadní rozchodné názory: jeden, který žádal úplné uvolnění obchodu hovězím masem, tedy i zrušení centrál a druhý, který požadoval utužení nynějšího hospodářství. Vláda, resp. ministerstvo pro zásobování lidu, považovalo však vzhledem k tomuto výsledku ankety zásobování za potřebné vstoupiti v jistý styk se zásobovacím výborem poslanecké sněmovny a je toho náhledu, že bude otázku eventuelní nové úpravy obchodu s masem hovězím řešiti co možná opatrně, a to tak, aby kompetentní vůle zákonodárných činitelů v této příčině byla rozhodujícím vodítkem, takže definitivní disposice stane se teprve, až v této příčině bude zjednáno úplné jasno.

Pokud běží o zásobování obyvatelstva zvěřinou a sladkovodními rybami, sluší míti na mysli, že těchto potravin jest po ruce poměrně velice málo a že mohou představovati pouze výpomoc dočasnou a celkem nepatrnou. Ale nicméně stala se i po této stránce všechna vhodná opatření, aby z těchto dvou druhů potravin bylo do konsumu přivedeno množství za daných poměrů dosažitelné.

Zásobování jedlými tuky. Nařízením vlády republiky Československé ze dne 3. srpna letošního roku čís. 473, Sb. z. a n., stanovena byla likvidace Státního ústavu pro tuky, oleje a mléko. Následkem toho zastavil tento úřad svoji činnost a obchod byl uvolněn. V době, v níž obchod jedlými tuky byl uvolněn, bylo až do 30. listopadu žádáno za povolení dovozu 2047 vagonů tuků (sádla, margarinu, loje a slaniny), pro obchod a zásobovací střediska. Z tohoto množství, jehož dovezení bylo povoleno, dovezlo se skutečně celkem 1033 vagonů tuků. Zbytek 1014 vagonů se dováží. Směrné ceny pro nákup cizozemských tuků jsou úřadem pro zahraniční obchod stanoveny podle světového trhu. Ministerstvo pro zásobování lidu schvaluje při tom distribuci a prodejní ceny dovážených tuků.

Zásobování mlékem. Mléka je ve velikých konsumních střediskách citelný nedostatek. Příčiny tohoto stavu jsou: malý počet dojnic na velkostatcích, úbytek jadrných krmiv a jejich vysoké ceny, špatný stav dojnic následkem nedostatečného krmiva, veliké deputátní dávky mléka pro zaměstnance, místy také disposice místních úřadů, směřující k tomu, aby z mléka, určeného pro některé konsumní středisko, byl napřed hražen místní konsum beze všeho zřetele na mléko maloproducentů, dále soukromý obchod a lichva s mlékem, jakož i drahý nákup dojnic.

Zkušenosti mlékárenských odborníků dokazují, že nejvhodnějším pramenem pro zásobování malých konsumních středisek mlékem jsou velkostatky. Mají vlastní velkou produkci krmiv, snazší výběr krav a snazší produkci mléka, a při tom i řádné zařízení mlékařské. Mléka maloproducentů lze využíti pro potřebu v místě a v nejbližším jeho okolí. Vzhledem na tyto zkušenosti ministerstvo pro zásobování lidu připravilo nařízení o obchodu mlékem a mléčnými výrobky, které se nyní meziministersky projednává.

Vážení pánové a dámy! Byl jsem si vždycky toho plně vědom, že pouhými slovy nikoho nenasytíme, že pouhými slovy neuklidníme znepokojené. Obyvatelstvo chce viditelné výsledky, chce míti pocit jistoty, že výživa jeho je zabezpečena. V té příčině mohu říci, ne ze zdvořilosti, nýbrž z přesvědčení, že za úřadování předchůdce stalo se vše, co té doby mohlo býti provedeno, po případě připraveno, ale mám tolik sebedůvěry, že si troufám tvrditi, že i v té krátké době, po kterou sám stojím v čele ministerstva pro zásobování lidu, děje se a bude se ještě díti vše, čeho jest potřebí, abychom úkolům svým plně dostáli, že i pro budoucnost bude všemi prostředky působeno k tomu, aby výživa lidu byla zajištěna a to nejen na provádění výkupu všech zbytků domácí sklizně, nýbrž i na včasný nákup a dovoz ostatních zásob, které musíme opatřiti v cizině, jak jsem již v prvním prohlášení naznačil. Již z úředního názvu ministerstva pro zásobování lidu se podává, že jest to úřad, který v první řadě musí míti na starosti zájmy konsumentů, že jest to tedy ministerstvo pro konsumenty v nejširším toho slova smyslu. Ovšem působnost ministerstva toho nevyčerpává se jenom funkcí distribuční, t. j. přidělováním potravin, nýbrž značnou měrou také předcházejícím jich získáváním. Značná část práce, kterou provádělo ministerstvo pro zásobování lidu svými orgány, soustřeďuje se na výkup a dovoz potravin. Je tedy ministerstvo pro zásobování lidu odkázáno na spolupráci a ochotnou podporu celé řady skupin hospodářských činitelů, především na zemědělství, pak dopravnictví, živností i průmyslu potravinového, obcí, úřadů politických a finančních, nemocenských pokladen, hospodářských rad a dobrovolné občanské kontroly.

Má-li ministerstvo pro zásobování lidu svému úkolu dostáti - a to jest zajisté nejen přáním všeobecným, ale přímo státní nezbytností, - jest nutno, aby se mu této podpory a spolupráce se strany všech činitelů skutečně dostalo, neboť jenom v opravdové a usilovné práci všech pro všechny skrývá se tajemství úspěchů našich snah o návrat lepších časů. (Potlesk.)