Předseda (zvoní):
Za ochuravělého ministra pro zásobování lidu Průšu přihlásil
se k slovu pan odborový přednosta téhož ministerstva inž. Weger.
Uděluji mu slovo.
Odborový přednosta inž. Weger: Slavná sněmovno! V zastoupení onemocnělého p. ministra zásobování Průši, jehož si dovoluji tímto omluviti, činím toto prohlášení (čte):
Co se cukru a zejména jeho cen týče, kteréžto věci dotýká se dotaz pp. poslanců: Zeminové, Drobného, Laube a soudr., sděluji toto:
Výtky činěné vládě v tomto dotaze možno rozlišiti na ústavně právní, pokud šlo o postup při vydání vládního nařízení o cenách cukru, a na meritorní, jež se vztahují na výši cen v nařízení stanovených.
Pokud běží o stránku ústavně právní, dlužno především konstatovati, že stanovení cen cukru náleží cestě nařizovací a že Národnímu shromáždění, pokud se týče Stálému výboru, přísluší zkoumati a schváliti či zamítnouti neb i pozměniti takové vládní nařízení. Nebylo by sice překážky, aby ceny cukru byly stanoveny i zákonem, kdyby iniciativně ze zákonodárného sboru vyšel podobný návrh. Avšak v daném případě nejednalo se o to ve Stálém výboru, aby byly stanoveny ceny cukru opatřením Stálého výboru dle § 54 ústavní listiny, nýbrž otázka cukerních cen dostala se do Stálého výboru dotazem posl. Němce o tom, jak zamýšlí vláda ceny cukru upraviti. Vláda při své odpovědi vycházela z kalkulace, provedené cukerní komisí a revisním odborem ministerstva financí, opírajíc se o daný stav ceny řepy, uhlí, mezd a požadavků velko- a maloobchodů. Stálý výbor chtěje zkoumati odpověď vlády, dosadil subkomisi rekalkulační, v níž jako znalec prováděl rekalkulaci docent dr. Hašek, který snížil rekalkulační náklad z 8 K 34 h za homolový cukr v drobném prodeji na 7 K 97 h. V komisi nebylo stejného mínění o správnosti této rekalkulace, takže většina členů jí neschválila. O tom byla podána zpráva Stálému výboru, jemuž náleželo rozhodnouti o tom, schvaluje-li na základě této informace subkomise Stálého výboru, která žádného konkrétního návrhu neučinila, odpověď vlády čili ne. Odpověď vlády nebyla schválena, avšak vláda samotná hned po hlasování prohlásila, že nestojí už na původním stanovisku, ze kterého vycházejíc svého času dala prohlášení na dotaz poslance Němce, nýbrž že rekalkulačními pracemi subkomise Stálého výboru byla vytvořena nová základna pro stanovení cen cukru. Hlasováním ve Stálém výboru, kterým byla neschválena odpověď vlády, bylo formálně jednání Stálého výboru o tomto předmětu skončeno.
Následkem toho zůstala situace otevřenou a nevyřešenou a bylo možno nastoupiti dvojí cestu: jedna cesta záležela v tom, že vláda nemajíc žádné určité direktivy Stálého výboru, mohla vydati z vlastní kompetence nařízení o cenách cukru, kteréžto nařízení přirozeně jest povinna předložiti Národnímu shromáždění k meritornímu zkoumání a schválení. Druhá cesta byla by záležela v tom, že by se byla vláda vzdala vlastní své kompetence a předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona k vyřízení této otázky tak, aby Národní shromáždění, předem zkoumajíc kalkulační podmínky, stanovilo ceny cukru samo. Není pochyby, že druhou touto cestou by se bylo stanovení cen cukru nejméně o měsíc oddálilo, a kdyby Národní shromáždění nebylo otázky té vyřešilo, i déle, aniž by vláda měla možnost v mezidobí z vlastní kompetence cenu cukru stanoviti, když už jedenkráte otázkou tou se meritorně Národní shromáždění zabývalo, a mohly z toho vzejíti státu škody dosahující několik set milionů korun. Z té příčiny zvolila vláda cestu první, stanovila ihned ceny cukru, přenechávajíc Národnímu shromáždění, aby kalkulace revidovalo a ceny dodatečně upravilo, poněvadž odklad vydání cukru na měsíc říjen nebyl dále možný a prodej za staré ceny by byl vyvolal ztráty veliké a ničím neuhražené.
V meritorním ohledu nedal Stálý výbor vládě žádné konkrétní a přímé direktivy pro stanovení cen cukru. Direktivou nepřímou zůstala do jisté míry kalkulace docenta dr. Haška, která se jen o málo haléřů rozcházela od původní kalkulace, z níž vycházela vládní odpověď a návrh poslance dr. Franke, aby byl cukr prodáván po 6 K.
Než kalkulace docenta dr. Haška nedošla schválení ani většiny subkomitétu Stálého výboru a návrh dr. Franke nestal se z formálních důvodů předmětem jednáni Stálého výboru.
Vládě bylo při vydání dotyčného nařízení nově hledati základ pro stanovení cen cukru tak, aby bylo dle možnosti intencím, vysloveným ve Stálém výboru, vyhověno.
Návrhu dr. Franke, aby cena cukru byla stanovena na 6 K, hleděla vláda vyhověti prozatímně alespoň na měsíc říjen, pro který byly k disposici ještě nepatrné zásoby levně vyrobené. Okolnost tato dovolila snížiti pro měsíc říjen cenu cukru na 6 K 40 h basis homole. Pro další měsíce, pro které současně byla zvýšena cukerní dávka na 1 kg a čtvrt, stanovena byla cena na nové rekalkulační základně, při čemž, poněvadž vláda považovala za vhodno podrobiti rekalkulaci nejen náklady výrobní, jak se stalo v subkomisi Stálého výboru, nýbrž i náklady distribuční, bylo možno stanoviti cenu cukru i pod cenou, vypočtenou docentem dr. Haškem. Stanovení ceny cukru na 7 K 90 h basis homole v drobném prodeji nestalo se tudíž proti intencím Stálého výboru, poněvadž subkomise Stálého výboru nerozhodovala o této výši, nýbrž o Haškově kalkulaci vyšší.
Nařízení dotyčné bude bezodkladně předloženo Národnímu shromáždění, které bude míti možnost dříve ještě, než bude na listopadové období působiti cena nová, provésti na širší základně důkladnou rekalkulaci a při schvalování nařízení upraviti dle vlastního názoru cenu cukru, takže nařízením vlády nebylo rozhodnutí Národního shromáždění prejudikováno, nýbrž byla naopak pro jednání a rozhodnutí Národního shromáždění v této příčině vytvořena formální základna, aniž bylo vyvoláno nebezpečí v průtahu.
Zodpovědění otázek o ochotě vlády,
ze všeobecných státních prostředků snižovati cenu cukru pod výrobní
náklad, stává se pro tu chvíli bezpředmětným, poněvadž nařízení
vlády je vydáno a bude záležeti na suverenní vůli. Národního shromáždění
dle vlastního názoru, bez ohledu na názor vlády ceny cukru upraviti.
Při té příležitosti budou předloženy všechny pomůcky, jež byly
základem pro stanovení cen v nařízení na měsíc říjen i na ostatních
11 měsíců. O ostatním bude pojednáno v nejbližší době v příslušných
výborech.
Předseda: Uděluji
slovo poslednímu řečníku, zapsanému v seznamu řečnickém, panu
poslanci Františku Navrátilovi.
Posl. Frant. Navrátil: Slavná sněmovno! Jako poslední řečník ujímám se slova jako příslušník československé strany lidové k vládnímu prohlášení, které pan ministerský předseda nám ve schůzi dne 26. minulého měsíce přednesl, abych zaujal stanovisko k tomuto vládnímu prohlášení.
Pan předseda ve svém vládním prohlášení dovolával se podpory všech politických stran pro tuto svou novou úřednickou vládu, která podle naší ústavy nevyšla ze zástupců lidu, nýbrž která následkem rozvrácení konsolidace koaličních stran mimo svou vůli hlavou státu nám byla dosazena a má jen dočasně vyplniti mezeru ve vykonávání státní správy, aby klid a pořádek byl v tomto mladém státě zachováván do té doby, než podaří se mezi politickými stranami zjednati dohody, které by nahradily tuto vládu úřednickou vládou parlamentní, vládou demokratickou.
Vážení pánové a paní! Nemám nejmenší pochybnosti, že páni v této vládě zastoupení mají nejlepší vlastnosti kvalifikační a odborné a tu nejlepší vůli svými životními a praktickými zkušenostmi republice v této vážné době prospěti.
Nemůžeme však způsob jejího dosazení schvalovati, poněvadž dosazení její příčí se demokratickým zásadám tohoto státu (Tak jest!) a neodpovídá nikterak tomu, jak by podle ústavního řád u měla býti vláda dosazena.
Nesouhlasíme však, slavná sněmovno, s prohlášením svazu německých pánů kolegů a levice sociálně demokratické, která tuto vládu téměř zapuzuje. Vážení pánové a dámy! Bez této vlády nebylo by dnešního jednání a byla by musela býti zavedena diktatura. Pro republiku naši bylo by to mnohem větší zlo nežli jest toto a proto jest nutno spokojiti se s touto úřednickou vládou a ji ponechati, zvláště proto, že dle svého prohlášení projevila program, pevnou a nezlomnou vůli zavésti v tomto státě pořádek, právo a spravedlnost.
Slavná sněmovno, proto béřeme prohlášení vlády na vědomí a postup vůči ní zachováme podle jejích činů. Stanovisko naše jest sdíleno zajisté větší částí této sněmovny a snad i celého národa. S důrazem však podotýkám, že velká většina československého venkova za vedení starého vládního systému byla by dospěla k všeobecnému úpadku svého národního a hospodářského vývoje.
Slavná sněmovno! Neštěstím české politiky a zavedením dnešního systému bylo zavedení ohraničeného koaličního systému. Po prvých volbách do zákonodárného sboru této republiky byl již tehdy všeobecný názor prozíravých politiků, že tento systém na dlouho se neudrží a udržeti nedá, poněvadž, jak charakterisoval jej ve své řeči pan dr. Kramář, sešel se oheň s vodou, a tyto dva živly svým spojením ještě nikdy nikomu na světě neprospěly. Jak by bývalo mnohem více v té době posílením české politiky, kdyby tehdy byla učiněna koalice všenárodní! My sami v zájmu svorného postupu české delegace byli jsme ochotni o vstupu do koaliční vlády s českými stranami jednat, ale z důvodu našeho kulturního programu bylo nám to stranami socialistickými znemožněno.
Vážené dámy a pánové! Stala se zde jedna z největších chyb ve vedení české politiky. V tu dobu bylo svatou povinností všech českých stran, celé české delegace, skoncentrovati veškeré své síly v tomto sboru a rozluštiti spory stranické a kulturní potud, pokud budoucnost tohoto státu jak uvnitř, tak zevně do budoucna má býti zabezpečena. Myslím, že v době, v dějinách českých tak významné, nebyl odpor proti straně a proti jiným stranám, které nebyly přijaty do koalice, na místě, zvláště proti straně naší, která svým volebním výsledkem byla postavena na druhé místo ve volbách a byla od účasti spoluřízení tohoto státu zapuzena, protože ve svém programu hlásá křesťanský názor světový a pracuje k upevnění jeho mravního života. Rovněž nebylo tehdy správné a demokratické zapuzovati stranu národní demokracie, která ve svém středu čítá zdatné síly vynikajících politiků a nevšedních vlastenců. Dnes teprve, vážené shromáždění, vidíme, že lidé, vynikající svým vzděláním a svou dlouholetou činností, prací pro národ v různých spolcích národních, jednotách a ve veřejném životě a zvláště, což podotýkám, lidé čistých rukou, byli z důvodů stranických z veřejného života zatlačeni, ba přímo přes palubu házeni. Následkem utvoření tehdejšího koaličního systému obsazována byla v republice naší odpovědná místa v úřadech dle klíče stran ve vládě zastoupených bez ohledu na vzdělání a odbornou kvalifikaci. A dnes, vážení přátelé, máme následky této nerozvážnosti. Velectění přátelé! opominutím svědomitého vykonávání úřadu a povinnosti povstávají denně krádeže jak na poště tak na drahách. Podporuje se korupce v úřadech. Tyto zjevy jsou morovou nákazou v zdravém těle naší republiky, a nenastane-li v nejbližší době náprava, tedy přivedou nás do rozkladu takového, jehož následky jsou nedozírné. Podrývají tím jak božskou tak státní autoritu, opovrhují zákony a nařízeními, pohrdají prací, která jest jediným zachráncem našeho života v budoucnosti. Proto s povděkem přijímáme program této vlády, jejímž heslem jest poctivost, pořádek, dílorodá práce ve prospěch všech vrstev zvláště hospodářsky slabých, nerušený demokratický a sociální vývoj doma, klid a mír na venek. Podaří-li se této vládě zjednati podle svého programu v našem novém státě to, co hlásá, učiní pro národ práci neocenitelnou, která v dějinách našeho státu bude zaznamenána.
Vážení přátelé! Co týká se požadavku našeho v oboru státní správy vnitřní, apelujeme na novou vládu, aby co nejdříve provedeny byly veškeré doplňovací volby do sborů zákonodárných, jak do Národního shromáždění, tak i do senátu i do župních sněmů při správě jednotlivých zemí, aby jak v Národním shromáždění, tak v senátě a župách po dvouletém trvání naší republiky mohla býti zahájena pravidelná zákonodárná působnost ve prospěch a rozkvět tohoto státu. Následkem stálého oddalování těchto voleb vzmáhá se u občanstva nespokojenost a dochází k případům, jak stává se to po případě u nás na Moravě v okresu olomouckém, litovelském a prostějovském, kde na funkcionáře, jednotlivé samosprávné úředníky okresního, školského a silničního výboru atd. apeluje se se všech stran politických, aby se svých úřadů vzdali a aby tyto veřejné úřady obsazeny byly dle klíče posledního výsledku voleb do Národního shromáždění, aby tak jedenkráte právní řád mohl vejíti v platnost.
Vážení přátelé! Dále žádáme, aby zákon, který včera se ještě projednával, byl skutečně definitivně co nejdříve vyřízen, aby bylo řádně a svědomitě postaráno o naše státní zaměstnance, zřízence a úředníky, neboť zřízení veřejných úřadů nemůže nikdy býti prováděno dříve, pokud není řádně zabezpečeno jeho státní zaměstnanectvo a zřízenectvo, aby zachována býti mohla dobrá administrativa v tomto státě.
Vážené Národní shromáždění! Řízení veřejných úřadů prováděno buď bez jakýchkoliv vlivů stranicko-politických, aby upevněna byla dnes tak pokleslá státní autorita, neboť není myslitelno, aby pravá demokracie a autorita zákonů byla zachovávána, pokud není bezpečně postaráno o ty, kteří ji mají držeti a prováděti.
Vážení přátelé! Jak hluboce jsme klesli v uznání autority, může mluviti jen ten, který viděl demonstrace v Olomouci a v Mor. Šumperku, kde násilím rozvášněný dav vnikl do budovy politického úřadu, ztýral krvavě šéfa tohoto úřadu a z místnosti jeho vyhodil obraz našeho pana presidenta oknem na náměstí, kdež potupil jej tím, že jej rozšlapal.
Vážení přátelé! Naříkání a napomínání úřadů nepomohlo potud, pokud nebyla dotčena autorita státní. Pokud byly demolovány sochy při veřejných cestách, pokud násilně dobývaly se chrámy římsko-katolické církve příslušníky církve československé, úřady k tomu mlčely a dnes, vážení přátelé, teprve až poznaly, že s prominutím tak velkých trestních zločinů přichází řada na ně, staví se proti těm, kteří chtějí zákon a autoritu státní hájiti. A přece, vážení přátelé, musíme si všichni přiznati, pokud nebude řádně v tomto státě respektována autorita náboženská, potud že nemůžeme žádati na lidu, aby respektoval autority státní, (Tak jest!) neboť s autoritou náboženskou, mravní stojí a padá i autorita státní.
V oboru školském, vážení pánové a dámy, žádáme, aby při dnešních školských zákonech přidržovalo se učitelstvo co nejpřísněji, školských zákonitých předpisů šetřilo, a zejména, aby při vyučování dítek zdrželo se jakýchkoliv výrazů, jimiž by náboženský cit dítek jejich vyučování svěřených byl dotčen. Mám celou řadu stížností na učitelstvo, které nešetrným způsobem v otázkách náboženských vůči svým svěřencům vystupovalo, čímž domácí výchova dítek po stránce mravní a náboženské bývá rodičům stěžována. Katoličtí rodiče nebudou dále trpěti, aby nejdražší jejich poklad, škole na vychování svěřený, jakýmkoli způsobem trpěl zkrácení mravní a náboženské výchovy, a vyvodí nejkrajnější důsledky při porušení svých svatých práv.
V oboru spravedlnosti žádáme, aby zjednán byl u soudů co nejrychleji pořádek, neboť události v oboru spravedlnosti dostoupily u nás do tak kritického stadia, že nestane-li se v nejbližší době nějaká náprava, budeme muset zastaviti stavby dělnických a nouzových bytů a začíti se stavbou nových kriminálů, neboť posud nebyl právní řád diskreditován tak, jako se to stalo v nynější době. Podmínečné odsouzení u soudn buď na nejnižší míru omezeno, respektive úplně odstraněno, jelikož rozmnožuje řady zločinců, kteří v naději na mírný, podmínečný rozsudek neznají mezí v páchání svých zločinů, ohrožují veřejnou bezpečnost a přivádějí klidné obyvatelstvo v pochybnost, žijeme-li v právním státě. Proto žádáme, aby každé porušování právního řádu co nejpřísnějšími tresty bylo stíháno a zvláště pro lichváře budiž vydán nový trestní zákon, jenž by ztrátou majetku i hrdla zabraňoval vykořisťování malého člověka.
V oboru vojenství žádáme odpolitisování armády, poněvadž tím armáda ztrácí na velkém svém významu jako obranný sbor národní. Žádáme, aby volební právo a zasahování do veřejného politického života bylo dovoleno pouze aktivním důstojníkům a gážistům.
V otázce pozemkové reformy žádáme, aby s parcelací velkostatků s největším urychlením bylo postupováno. Lid náš v celé republice, který po 2 roky jest naplňován sliby, dnes pozbývá naděje v uskutečnění této pozemkové reformy a nechá se strhovati podvratnými živly, které mu říkají, že jen tenkráte bude mu dána půda, když bude u nás zaveden bolševismus.
S velkým rozhořčením žalujeme a protestujeme proti nezákonnému vládnímu nařízení o zabavení letošní sklizně. Jest neslýchaným porušením zákonů, jestliže vláda v době, kdy zákonodárný sbor zasedá, prostým vládním nařízením porušuje vlastnické právo zemědělce a sahá mu na ovoce jeho celoroční práce. (Výborně!) Jsme ochotni po této stránce dáti svému národu a této vládě vše, co pro svou potřebu musí míti, dobrovolně, ale nechati se zotročovati tak, jak tomu dosud bylo, za žádnou cenu nedopustíme. Proto zadáme co nejrychlejší odstranění centrál a systematické odbourávání státního obhospodařování zemědělské výroby. (Potlesk.)
V otázce zásobovací máme tolik stesků, že nelze je pro krátkost lhůty řečnické slavné sněmovně vypověděti. Poukazuji jen na to, jakým nedostatkem trpí náš venkov. Nemáme uhlí, nemáme petroleje, v mnohých okresích nedostali již po 3 měsíce dávku cukru. Náš malý lid venkovský bývá tak málo zaopatřen chlebovinami, a když se mu jich dostane, nejsou požívatelny. Po této stránce žádáme co nejrychlejší a nejradikálnější nápravu. Malému člověku není možno se zaopatřiti dřívím, poněvadž 1 metr palivového dříví přijde na 100 K. Proto obracíme se na pana ministra veřejných prací, aby po této stránce pamatoval, aby se lidu dostal příděl uhlí a aby se vláda postarala, aby cena palivového dříví byla zredukována.
Co nejrozhodněji protestujeme proti vládnímu nařízení ze dne 3. srpna č. 471 Sb. z. a n. a jeho uhražení vládním nařízením ze dne 8. října 1919 o úpravě pachtovného z polního hospodářství. Obě vládní nařízení považujeme za naprosto nesprávná oproti dnešním drahotním poměrům, za nejasná a za agitační prostředek socialistických stran, za lichvu zákonem chráněnou.
Vážení pánové a dámy! Uvážíme-li, že u nás nájemné činí za 1 ha 100 K a 50 K obnáší daň, na druhé straně vidíme-li, kolik takový nájemce z tohoto hektaru těží, to jsou zjevy tak smutné, že divíme se, že spravedlnost dnešní je může ještě přezírati. U nás na Hané sklidí se průměrně z 1 hektaru 350 q řepy, za kterou dostane takový nájemce 10.500 K. Pšenice se sklidí průměrně 15 q, za něž dostane nájemce 3250 K atd. atd. Z uvedeného dokladu je vidno, že je nutno vydati nové opravené vládní nařízení, které by ve vzájemné dohodě těchto stran vyhovovalo stranám oběma, aby nebyla strana majitelů půdy poškozena. A proto žádáme vládu, aby co nejdříve zrušila vládní nařízení ze dne 8. října a zrušené vládní nařízení ze dne 3. srpna s opravou k § 1. a to: "Zvýšení pachtovného bez daní, přirážek a jiných veřejných dávek, které nesmí pro rok 1920 přesahovati při 1 ha půdy v oblasti pícnářské 500 K, v oblasti bramborářské a obilnin 600 K a v oblasti řepařské 750 K," doplnila a v právní provádění uvedla.
Slavná sněmovno! I v této debatě
padlo mnohé tvrdé slovo na hlavu našeho zemědělce, který dosud
musí nésti na sobě vinu dnešní drahoty a nedostatku a přece již
tolikráte v tomto Národním shromáždění bylo to vyvráceno. Žádný
stav, vážení pánové a dámy, v tomto státě svou prací a přičiněním
nemůže se k zemědělci rovnati, ač všichni stále slyšíme, že jedině
v práci a šetrnosti jest naše záchrana. Kdyby každý příslušník
tohoto státu tak poctivě a svědomitě pracoval a šetřil jako rolník,
pak jsem pevně přesvědčen, že v krátké době proměnila by se republika
naše v pravý ráj, jak ji ve své národní hymně opěvujeme, a připravili
bychom nejen sobě, ale i svým potomkům a tím i celému národu československému
lepší a šťastnější budoucnost a vlast naše stala by se pak pro
nás ne "rájem jen na pohled", ale rájem v pravé skutečnosti.
Tím končím. (Výborně. Potlesk).
Předseda (zvoní): Řečnická listina jest vyčerpána. Debata je skončena. Budeme hlasovati. Prosím pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se).
Podle § 65 našeho jednacího řádu jest rozpravu o prohlášení vládním zakončiti hlasováním o tom, schvaluje-li sněmovna vládní prohlášení čili nic. Sněmovna ovšem může se také usnésti, že hlasování odkládá. Poněvadž návrh na odklad hlasování učiněn nebyl, dám hlasovati o tom, schvaluje-li sněmovna prohlášení vládní.
Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo schvaluje prohlášení toto, žádám, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Vládní prohlášení jest schváleno.
Tím tento odstavec denního pořadu jest vyřízen.
Přerušuji projednávání dnešního denního pořadu a přistupuji k ukončení schůze.
Sděluji předem, že předseda klubu "Klub der Abgeordneten der deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpartei" vysílá do výboru rozpočtového, konaného dne 13. listopadu t. r., posl. Kreibicha místo posl. dr. Czecha a posl. Dietla místo posl. Schäfra.
Předseda klubu čsl. strany lidové vysílá do výboru vyšetřovacího místo posl. dr. Noska posl. Myslivce.
Došly ještě některé spisy: Návrhy.
Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce snem. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Buřívala, dr. Franke, Pechmanové, Sladkého, ohledně osnovy zákona o služební pragmatice pro státní zaměstnance.
Návrh posl. Tučného, Hrizbyla a spol., aby byl změněn a doplněn zákon ze dne 17. prosince 1919 č. 17 Sb. z. a n. z roku 1920, jímž se upravují služební poměry trvale ustanovených zřízenců a cestářů okresních zastupitelstev v Čechách a okresních silničních výborů na Moravě a ve Slezsku.
Návrh posl. Draxla, dr. Vrbenského
a spol. na novelisaci zákona č. 91. ze dne 19. prosince 1918.
Předseda (zvoní): Ukončím schůzi. Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 17. listopadu 1920 o 2. hodině odpoledne s tímto
1. Zpráva vyšetřujícího výboru o pilných návrzích posl. Udržala, Němce, Šrámka, dra Franke, dra Lukavského, Modráčka. Mlčocha a soudr. a posl. dra Czecha, Čermaka a soudr. o událostech v Teplicích.
2. Rozhodnutí o návrhu posl. Hellera a soudr. a posl. dra Lodgmana, aby jejich návrhy, tisk 76 a tisk 63, které iniciativní výbor odmítl, byly meritorně projednány.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto pořadu mnou navrženému? (Nebyla.)
Není tomu tak. Návrh můj jest přijat,
Končím schůzi.