Předseda (zvoní): Navrhuji, aby výborům brannému a rozpočtovému, kterým tyto návrhy se současně přikazují, stanoveny byly ku podání zpráv tyto lhůty:
výboru brannému:
Tisk 563. Vládní návrh zákona o úpravě požitků pro mužstvo čsl. vojska, jemuž není vojenská služba povoláním. (Návrh je současně přikázán též výboru rozpočtovému.)
Navržena je lhůta 4 nedělní.
výboru rozpočtovému:
Tisk 564. Vládní návrh zákona o mimořádné výpomoci voj. gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání a jejich pozůstalým, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým, vyjímaje válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., pak patent. invalidům a osobám požívajícím pouze darů z milosti. (Současně přikázán tento návrh výboru brannému.)
Navržena je lhůta 8denní.
Dále navrhuji, aby výboru právnímu, kterému se následující návrh přikazuje, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 8denní:
Tisk 565. Vládní návrh zákona, kterým se určuje podle § 99 úst. list. ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n. doba organisace řádných soudů I. a II. stolice a veškerých soudů vojenských.
Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Kdo jest pro navržené lhůty, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, navržené lhůty jsou schváleny.
Předseda zahraničního výboru žádá za prodloužení lhůty k podání zprávy zahraničního výboru o návrzích číslo tisku 530 a 531.
Jsou to:
Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní smlouva ve příčině schválení ujednáni, přijatých na mezinárodní konferenci práce ve Washingtoně r. 1919,
a vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva s Maďarskem, Bulharskem, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a ltalií.
Kdo souhlasí s tím, aby lhůta byla prodloužena o 3 týdny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Prodloužení lhůty se schvaluje.
Předseda výboru sociálně-politického žádá za prodloužení lhůty k podání zprávy o návrhu číslo tisku 530.
Kdo souhlasí s prodloužením lhůty o 3 týdny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, prodloužení lhůty jest povoleno.
Předseda rozpočtového výboru žádá za prodloužení lhůty k podání zprávy o návrhu číslo tisku 275.
Je to vládní návrh zákona o dani z obchodu cennými papíry.
Kdo souhlasí s prodloužením lhůty o 3 týdny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, lhůta se prodlužuje.
Stálým výborem postoupena byla
k dodatečnému schválení tato vládní nařízení, která ve Stálém
výboru nemohla již býti projednána. Žádám o jejich přečtení:
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 3. října 1920 č. 559 Sb. z. a n., kterým se
nově upravuje obchod výrobky železářských hutí.
Předseda: Přikazuji
je výboru pro obchod, živnosti a průmysl.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 5. října 1920 č. 557 Sb. z. a n. o obchodu
bramborovou sadbou.
Předseda: Přikazuji
je výboru zemědělskému.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 28. září 1920 č. 550 Sb. z. a n. o osvobození
darů pro národní fond Masarykův od daní a poplatků.
Předseda: Přikazuji
je výboru rozpočtovému.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 5. října 1920 č. 556 Sb. z. a n. o výpomoci
při škodách válečných.
Předseda: Přikazuji
je výboru právnímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 3. září 1920 č. 568 Sb. z. a n., jímž se stanoví
příspěvková sazba pro pojištění úrazové pro Zemskou úrazovnu pro
dělnické pojištění na Slovensku.
Předseda: Přikazuji
je výboru sociálně-politickému.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 12. října 1920 č. 566 Sb. z. a n. o likvidaci
zásob bavlny zakoupených na úvěr pod zárukou státu a o jednotném
súčtování zahraničního obchodu s bavlnou a bavlněným zbožím.
Předseda: Přikazuji
je výboru pro obchod, živnosti a průmysl.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 3. září 1920 č. 544 Sb. z. a n. o zřízení
Československé pivovarské komise se sídlem v Praze.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 23. září 1920 č. 546 Sb. z. a n. o úpravě
úhrad ze smluv o zařízení a provozu drah a vleček, o jejich připojení
a o úpravě smluvních sazeb přepravných.
Předseda: Přikazuji
je výboru dopravnímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 23. září 1920 č. 540 Sb. z. a n. o úpravě
zpracování ovoce na líh a o výrobě jemné kořalky.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 23. září 1920 č. 539 Sb. z. a n., jímž upravuje
se obchod zvěří.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 3. září 1920 č. 501 Sb. z. a n. o rozšíření
pravomoci policejního komisařství v Moravské Ostravě na Hlučínsko.
Předseda: Přikazuji
je výboru ústavnímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 13. září 1920 č. 532 Sb. z. a n., kterým se
stanoví, pokud mohou cizozemské akciové společnosti peněžní býti
připuštěny k provozování obchodu v tuzemsku.
Předseda: Přikazuji
je výboru právnímu a výboru pro obchod, živnosti a průmysl.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení o úpravě obchodu lnem ze dne 17. září 1920 č. 534
Sb. z. a n.
Předseda: Přikazuji
je výboru zemědělskému a výboru pro obchod, živnosti
a průmysl.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 27. července 1920 č. 524 Sb. z. a n., jímž
se povoluje pojišťovnám vybírati drahotní přirážky.
Předseda: Přikazuji
je výboru právnímu a rozpočtovému.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 13. září 1920 č. 529 Sb. z. a n., kterým se
rozpouští představenstvo všeobecného pensijního ústavu v Praze.
Předseda: Přikazuji
je výboru sociálně-politickému.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 13. září 1920 č. 520 Sb. z. a n., jímž se
upravuje obchod brambory.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 3. září 1920 č. 516 Sb. z. a n. o zásobování
obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty denní
potřeby.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 3. září 1920 č. 510 Sb. z. a n., jímž zrušuje
se nařízení ministerstva financí, obchodu a orby ze dne 22. ledna
1915 c. 15 ř. z. o úpravě vývozu a průvozu pytlů.
Předseda: Přikazuji
je výboru pro obchod, živnosti a průmysl.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 3. září 1920 č. 509 Sb. z. a n., jímž se upravuje
úrazové pojištění dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Předseda: Přikazuji
je výboru sociálně-politickému.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 2. září 1920 č. 499 Sb. z. a n. o úpravě spotřeby
obilí, mlýnských výrobků, luštěnin a máku.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 3. srpna 1920 č. 496 Sb. z. a n. o Státním
obilním ústavě.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 27. července 1920 č. 465 Sb. z. a n. o zřizování
společností s r. o. a společností akciových (komanditních na akcie)
o zvyšování základního kapitálu těchto společností a zakládání
pobočných ústavů.
Předseda: Přikazuji
je výboru právnímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 20. srpna 1920 č. 491 Sb. z. a n. o zákazu
přeregistrování a prodeje československých říčních lodí do ciziny.
Předseda: Přikazuji
je výboru dopravnímu a výboru pro obchod, živnosti
a průmysl.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 23. října 1920 o spotřební dávce cukru konsumního,
č. 582 Sb. z. a n.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 23. října 1920 o úpravě obchodu řepovým cukrem
ve výrobním období 1920/21, č. 581 Sb. z. a n.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu, výboru pro záležitosti
obchodu, průmyslu a živností a výboru rozpočtovému.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 28. září 1920 o úpravě obchodu olejnatými
plodinami a výrobky z těchto plodin, č. 570 Sb. z. a n.
Předseda: Přikazuji
je výboru zásobovacímu, zemědělskému a výboru pro
záležitosti průmyslu, obchodu a živností.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 12. října 1920 o měně na Podkarpatské Rusi
a na Slovensku, pokud tam nebylo okolkováno, č. 576 Sb. z. a n.
Předseda: Přikazuji
je výboru rozpočtovému.
Sněm. taj. dr. Říha (čte):
Nařízení ze dne 19. října 1920, jímž se zrušuje nařízení vlády
republiky Československé ze dne 3. září 1920 č. 24 Sb. z. a n.
o požadovacím právu na předměty doličné, uložené u občanských
a vojenských soudů trestních, č. 579 Sb. z. a n.
Předseda: Přikazuji je výboru právnímu.
Jednací zápisy o 1. až 15. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73. jednacího řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Než přistoupíme k dennímu pořadu, sděluji, že p. posl. Švehla omlouvá se pro dnešní schůzi nemocí. Dále o dovolenou zdravotní na neurčitý delší čas než 1 týden žádá p. posl. Pelikán.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená je povolena.
Dále žádá pan posl. Slavíček za dovolenou na 1 měsíc ze studijních důvodů, poněvadž ubírá se do ciziny.
Kdo souhlasí s mým návrhem, aby dovolená p. posl. Slavíčkovi byla udělena, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená je povolena.
Sedmidenní dovolenou udělil jsem panu poslanci Svobodovi z důvodů rodinných.
Přistupujeme k dennímu pořadu,
a to nejprve ke
1. druhému čtení osnovy zákona, jímž se mění zákon ze dne 27. prosince 1909 č. 98 mor. z. z., kterým upravena jest zdravotní služba v obcích (tisk 191).
Předloha tato byla v prvním čtení přijata v poslanecké sněmovně ve schůzi dne 27. října 1920 na základě zprávy výboru rozpočtového a výboru ústavního. Zpravodajem výboru rozpočtového byl p. posl. Votruba a ústavního pan posl. Marek.
Přeje si některý z pánů zpravodajů
slovo?
Zpravodaj posl. Marek: Nikoli.
Zpravodaj posl. Votruba: Nikoli.
Předseda: Není
tomu tak. Jsou snad nějaké návrhy oprav chyb jazykových, písma
neb tisku a změn slohových?
Zpravodaj posl. Marek: Nikoli.
Předseda: Není jich. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili. (Děje se.) Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí ve druhém čtení s celou osnovou zákona právě uvedeného, jak byl přijat ve čtení prvním, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je potřebná většina. Tím osnova
zákona usnesena jest poslaneckou sněmovnou také
ve druhém čtení a přistoupíme ke druhému
odstavci denního pořadu
2. k rozpravě o vládním prohlášení, které učinil ve 14. schůzi správce ministerského předsednictva pan ministr Černý.
Prve nežli sdělím řečnickou listinu, oznamuji, že podány byly dvě naléhavé interpelace s návrhem, aby debata o nich provedena byla ve všeobecné rozpravě o vládním prohlášení.
Jest to naléhavá interpelace poslanců Dietla a soudr. na ministra pro zásob. lidu za příčinou hrozícího shroucení se vyživovacího hospodářství (tisk 592) a naléhavá interpelace posl. Zeminové a spol. na ministra pro zásobování lidu a financí pro náhlé úřední vyhlášení neslýchaně vysokých cen cukru den před sejitím se parlamentu a pro neústavní ignorování zamítavého stanoviska majority Stálého výboru N. S. v této věci (tisk 593).
obě interpelace rozdány byly na počátku dnešní schůze tiskem.
Podle § 69 jedn. řádu, je-li podaná interpelace označena za naléhavou, rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním, zda a kdy jest o ní zahájiti rozpravu. Dám tudíž hlasovati o návrzích interpelantů na provedení rozpravy.
Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili. (Děje se.) Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem, aby o naléhavé interpelaci poslanců Dietla a soudr. stran shroucení se vyživovacího hospodářství (tisk 592) provedena byla rozprava, a to současně s rozpravou o vládním prohlášení, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Kdo souhlasí, aby o naléhavé interpelaci posl. Zeminové a soudr. stran vysokých cen cukru (tisk 593) byla provedena rozprava, a to ve všeobecné rozpravě o vládním prohlášení, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Přikročíme tedy k rozpravě o vládním prohlášení, usnesené ve 14. schůzi poslanecké sněmovny.
Sděluji, že dosud přihlášeni jsou tito řečníci:
"pro": posl. Stříbrný, Udržal, dr. Kramář, Tayerle, Najman, dr. Luschka, Zeminová, dr. Meissner, dr. Stránský;
"proti": posl. Křepek, Hillebrand, Teska, dr. Feierfeil, Kallina, Simm, dr. Kafka, Szentiványi, Böhr, dr. Brunar, dr. Šmeral, Knirsch, Dietl, Kostka, dr. Spina, Budig, Schälzky.
Než udělím slovo prvému řečníku
proti, vyžádal si slovo pan správce ministerstva financí dr. Engliš.
Uděluji mu je.
Správce ministerstva financí dr. Engliš: Slavná sněmovno! Jednání v rozpočtovém výboru o finančním zákonu na rok 1921 ukázalo účelným, abych i zde v této slavné sněmovně doprovodil předlohu finančního zákona některými poznámkami.
Dovolte, velectění pánové a dámy, abych především upozornil na jinou formální konstrukci finančního zákona a rozpočtu proti dřívějšku. Nejdůležitější změna pozůstává v tom, že jsme postavili proti sobě vlastní státní rozpočet řádných i mimořádných příjmů a výdajů na straně jedné, a rozpočet hospodářských investic na straně druhé. Tento protiklad se stal z více důvodů: hospodářských, budgetních a formálně finančních.
Jest především zásadní rozdíl mezi správním výdajem státu a mezi výdajem investičním, poněvadž o investičním výdaji předpokládáme, že z vlastní rentability se uhradí. Proto nemůžeme žádati, aby hospodářské investice byly uhražovány běžnými příjmy, daněmi a berněmi vůbec, nýbrž se stanoviska národohospodářského jest oprávněno a odůvodněno, aby investice byly hrazeny kreditem. Ba musili bychom se proti tomu i vzepříti, kdybychom měli na příklad výnosu dávky z majetku použíti k investicím, poněvadž nemohou býti investice hrazeny nucenými příspěvky občanů, nýbrž úvěrem. Mezi investičním rozpočtem a ostatním státním rozpočtem jest postavena zeď, tak že na dále běžných státních příjmů se nesmí použíti k investicím. Ale také kreditu určeného pro investice se nesmí použíti k úhradě běžného rozpočtu. A to má býti garantováno zákonem.
Ale povaha těch výdajů, které jsme označili jako investiční - na rozdíl od ostatních ve státním rozpočtu obsažených - spočívá v tom, že budou prováděny jen potud a jen tenkrát, když budeme míti kredit. Závisí tudíž na úspěchu investičních půjček, které chceme podniknouti doma i v cizině - a sice tentokráte půjček speciálních, určených pro určité druhy investic, na příklad stavební úvěr, dopravní úvěr a pod. - jak a do jaké míry se investice dělati budou, kdežto o jiných státních výdajích toto pravidlo neplatí. Ty se konají bez ohledu na to, má-li stát příjem neb ne; byly uznány za naprosto nutné.
K programu investičnímu chtěl bych napřed říci, že ho musíte posuzovati jako rozpočet a ne jako program, jak vytkl včera v rozpočtovém výboru bývalý pan ministr financí Sonntág, poněvadž postavíme-li se jedenkráte na stanovisko investičního rozpočtu zvláštního, vyžaduje to, abychom si učinili celý program, co jest nutné, a abychom omezenými kredity, které dostaneme, disponovali co nejúčelněji.
Ve formálním ohledu jest dále poukázati k tomu, že finanční zákon obsahuje proti dřívějšímu celou radu přísných opatření, která směřují k nejvyšší úspornosti ve státě. Tyto přísné kautely spočívají v tom, že žádny resort nesmí ze svých pravidelných výdajů vydati měsíčně více než jednu dvanáctinu a z mimořádných výdajů ne více než 50 tisíc korun.
My, velectění pánové a dámy, chceme onu rovnováhu, o které budu ještě mluviti, míti také opravdu pojištěnou. A tu nemůžeme jinak míti pojištěnou, než když budeme nadále vázati výdaj na skutečny příjem. (Výborně!) Překročení rozpočtu smělo se podle dosavadního zákona státi usnesením ministerské rady za souhlasu ministerstva financí a kontrolního úřadu. To na příště nebude vůbec možno, jen přesuny budou vázány na takovou podmínku. Překročení rozpočtu musí bezpodmínečně napřed do parlamentu, po případě do Stálého výboru, pokud by parlament nezasedal.
Drahotní přídavky, které byly dříve účtovány ve státním rozpočtu mezi přechodným hospodářstvím poválečným a mezi mimořádnými výdaji, zařadili jsme k jedno tlivým resortům, abychom dostali pravý obraz o tom, je-li ten který podnik a ten který resort aktivní čili nic. Abych mluvil konkretně, na příklad při poštách v loňském rozpočtu veškeré příjmy i ze zdražených známek byly mezi příjmem ministerstva pošt, avšak mezi výdaji byly pouze mírové platy úředníků a drahotní přídavky byly stranou, takže se objevila rovnováha, ale byla to rovnováha mírových platů úředníků a zvýšených sazeb poštovních. Nyní tedy drahotní přídavky zařazujeme tam, kam patří, vždyť je to plat úředníků, a obdržíme pak pravý obraz, při němž železnice i pošty budou i v budoucím rozpočtu v rovnováze.
Reformy budgetování nejsou ještě skončeny. Nebylo možná je všecky provésti. Máme na přiklad v budgetu tabákovou režii s celým svým příjmem strženým z tabáku a s výdajem, vlastním administrativním, ale také s výrobním nákladem a s nákupní cenou tabáku v cizině. Povaha rozpočtu nesnáší, aby čistě komerční příjmy a výdaje byly zákonem stanoveny. Můžeme stanoviti, že tolik a tolik úředníků může se platiti a kolik mají dostati, ale kolik se má koupiti a prodati tabáku, to se nemůže zákonem stanoviti, to záleží na konjunktuře, na odbytu. Vydání toho druhu petrifikovati zákonem, toto komerční vydání ustalovati zákonem, není účelno. Proto v příštím rozpočtu tabáková režie objeví se nám na straně výdajů jen administrativním vydáním a na straně příjmů pravděpodobným čistým ziskem, poněvadž není to nic jiného, nežli čistě komerční podnik. V této situaci jsou však také naše ústředny státní, které obhospodařují cukr, líh atd. a do státního rozpočtu dostává se jen přeplatkový fond, tedy saldo aktivní nebo pasivní, aniž by bylo zřejmo, z jakých položek příjmových a výdajových toto saldo vzchází. Bylo tedy úmyslem, jakožto přílohu ke státnímu rozpočtu dáti pravděpodobnou kalkulaci obchodních ústředen pro nejbližší rok, z kteréžto kalkulace by vyplývaly difference, které by přišly do rozpočtu jako položka příjmová nebo výdajová, ale nepodařilo se nám tuto novotu provést, a proto alespoň předkládám administrativní výlohy, tedy ty, které vlastně patří do samotného rozpočtu právě tak, jako u tabákové režie a které také jedině mohou být předmětem schvalování a rozhodování, poněvadž nemůže parlament rozhodovat, má-li se více nebo méně cukru prodat. To záleží přece na tom, jaká bude konjunktura, možnost odbytu a p.
Velectění pánové, dovolte, abych se nyní obrátil k materielní stránce rozpočtu, k absolutním cifrám, ke kterým dospíváme. Náš státní rozpočet dosáhl 14 miliard korun, a do jisté míry správně uvedl včera dr. Rašín v rozpočtovém výboru, že náš rozpočet jest poněkud přepjaty v tom smyslu, ze, kdybychom porovnali rozpočet Rakouska a Uherska před válkou, kdybychom určili kvotu - pan dr. Rašín počítal čtvrtinu, ale mohli bychom počítati víc, poněvadž nepřijde jen na území a obyvatelstvo, nýbrž také na poplatnost obyvatelstva, která je nesporně u nás větší než ve staré monarchii rakousko-uherské - a násobili to příslušným koeficientem podle znehodnocení peněz, dospěli bychom k obnosu 10 až 12 miliard. My máme rozpočet 14 miliard. Velectění přátelé! Kdyby ten rozpočet měl být pouze rozpočtem těch výdajů a těch úkolů, které stát měl před válkou, nesporně bychom musili říci, že je přepjatý, ale my máme nyní po válce zcela mimořádné úkoly, především sociální a branné. To jsou vlastně dvě zcela nejdůležitější položky, které náš rozpočet nejvíce zatěžují.
Nepotřebuji vám vyličovat, v jakém rozvratu jsme přejali po válce hospodářství, invalidy, nezaměstnanost, že bylo nutno budovat celou brannou moc, ale my máme také mimořádné příjmy, které Rakousko nemohlo míti, především z našeho obchodování na venek, z cukru, sladu, líhu atd., jak o tom ještě budu mluviti.
Nuž přes to, že dosahujeme 14 miliard výdajů, máme i na 14 miliard příjmů, a náš rozpočet jest v rovnováze. Fakt, že máme rozpočet v rovnováze, nemůžeme ani dosti doceniti. Bruselská konference finanční nevytkla snad mnoho nových pravd, jen snad některé věcné pravdy, ale vydala napomenutí ke všem státům, aby co nejdříve hleděly, byť i jen fiskálně, udržeti ve svých financích rovnováhu, neboť jen tím způsobem bude možno, aby byl konec inflace, úhrady státních deficitů tiskem státovek a návrat k normálnímu řádnému hospodářství ve státě a veřejných svazcích. I když tato pravda vyslovená bruselskou konferencí je nám všem samozřejmou, nestačí ji přece dosti zdůrazňovati, poněvadž vidíme všude okolo, že tato pravda plněna není a že jsme oasou v Evropě, že můžeme udržet svůj rozpočet v rovnováze. Význam tohoto fakta pro náš zahraniční obchod, průmysl a úvěr zůstane a náš průmyslník a poplatník bude si moci říci: Víme konečně, na čem jsme, ta břemena nebudou moci býti rozpínána jako dříve, a teď teprve, od rovnováhy vycházejíce, můžeme pomýšleti na všechny ony reformy na straně příjmů a výdajů, jak o nich budu mluviti.