Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.

245 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: minist. předseda Tusar; ministři: dr. Engliš, dr. Hotowetz, Johanis, dr. Meissner, Sonntág, Staněk, Stříbrný, Švehla, dr. Winter.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 12. schůzi poslanecké sněmovny.

Omluvili nepřítomnost svou churavostí: posl. Jar. Rouček, Anna Malá, Fanni Blatná, každý na 7 dnů.

Dovolenou na 2 dny udělil jsem posl. Tausikovi pro nutné úřední jednání v Košicích na Slovensku.

Podle sdělení předsedy klubu soc.-demokratického deleguje tento klub do výboru zahraničního místo poslance Lehockého posl. Pociska Jana.

Došly tyto spisy: Žádám pana tajemníka, aby je přečetl.

Zástupce sněmovního tajemníka Mikyška (čte):

Presidium Nejvyššího účetního kontrolního úřadu podalo sem přípisem ze dne 12. června 1920 č. 533/pres. účetní závěrku za rok 1919.

Podány byly tyto návrhy:

Návrh posl. dr. Hálka a soudr. v záležitosti požáru.

Návrh poslanců Jana Černého, Biňovce, Chalupy a soudr., aby prodlouženy byly drobné pachty pozemků.

Návrh posl. Zeminové a spol. na zabezpečení výživy a ošacení obyvatelstva.

Návrh posl. Zeminové a spol. na organisaci výkupu přidělování, prodeje a stanovení levnějších cen mléka.

Návrh posl. Blažka, Ulricha a soudr. na změnu § 8 zákona ze dne 19. prosince 1919 o stálých seznamech voličských (čís. 663 sb. z. a n.).

Návrh posl. dr. Mazance, dr. Noska, Rozsypalové a soudr. o vydání novely k zákonu o starobním pojišťování soukr. úředníků a zřízenců.

Návrh posl. dr. Rašína, dr. Lukavského a soudr. na stanovení dnů svátečních a odstranění jiných svátků náboženských.

Návrh posl. Al. Kříže, Chalupy, Tesky a soudr. na stavbu spojovací trati dráhy mezi městy Týn n./Vlt.-Bechyně.

Návrh posl. Šamalíka, Šrámka, Bezděka a soudr. v záležitosti živelních pohrom v kraji brněnském.

Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na pozvednutí úrovně produkce předloh pro řemesla přísným výběrem, pokud je opatřuje stát pro své školy, a svépomocnými akcemi, vedenými ministerstvem školství a národní osvěty.

Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na úpravu živnostenské správy, žádající, aby při politických úřadech byly zřízeny samostatné, oddělené živnostenské referáty, současně ustaveny na právnických fakultách všech universit Československé republiky stolice pro živnostenské zákonodárství.

Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na utvoření monturního skladiště v Praze.

Návrh posl. Purkyňové a soudr. na změnu §§ 32 a 33 zákona o zamezování a potlačování nemocí sdělných ze dne 14. dubna 1913 č. 67 ř. z.

Podány byly dotazy:

Dotaz posl. Jana Černého a soudr. na ministra veřejných prací ve příčině projektu na využití spádu Vltavy u Štěchovic.

Dotaz posl. Koudelky na ministra vnitra a ministra pro zásobování lidu ve věci uvolnění zboží, zabaveného v Kolíně ve smyslu nařízení ze dne 27. května 1919 č. 267 sb. z. a n.

Dotaz posl. Petrovického, Veverky, Votruby a soudr. na ministra pošt a telegrafů pro opakující se nedostatek poštovních známek a ostatních poštovních cenin na poštách a v obchodech s nimi.

Dotaz posl. dr. Kafky na ministra obchodu o jmenování členů patentního úřadu.

Podány byly interpelace:

Interpelace posl. Marka a soudruhů na ministerského předsedu o výsledcích prohlídky v kanceláři pojišťovny "Phönix".

Interpelace posl. Zeminové, Slavíčka a spol. na ministra veřejných prací v záležitosti zabrání budovy pro nově zřizované veřejné dívčí školy v Třeboni.

Interpelace posl. Koudelky, Chalupy a soudr. na ministra veřejných prací v záležitosti přídělu uhlí pro deputátníky zemědělských podniků.

Interpelace posl. Koudelky a soudr. na ministra spravedlnosti ve věci sestavování seznamů porotců dle zákona ze dne 23. května 1919 čís. 278 sbírka zák. a nařízení.

Interpelace posl. Koudelky a soudr. na ministra železnic v příčině železničního neštěstí v Českém Brodě a stavby nádraží v Českém Brodě a v Kolíně.

Interpelace posl. Votruby, dr. Stránského a soudr. na ministra spravedlnosti o lichvě cementem v maloměřické cementárně.

Interpelace poslance Petrovického a soudruhů na ministra pošt a telegrafů o uveřejňování statistiky o vyplácení náhrad za ztracené a poškozené poštovní zásilky.

Interpelace posl. Petrovického, dr. Hajna a soudruhů na ministra pošt a telegrafů o rozmnožení přímého vlakového poštovního spojení župního města Hradce Králové s hlavním městem republiky Prahou.

Interpelace posl. Petrovického, Veverky, Votruby a soudr. na ministra financí o velké nouzi drobných mincí.

Interpelace posl. Maška, Bergmana, Zavřela a soudr. na ministra sociální péče v záležitosti zákona starobního a invalidního, jakož i vybudování chudobinců ve venkovských obcích.

Interpelace posl. Maška, Bergmana, Zavřela a soudr. na ministra zemědělství ve věci stanovení maximálních cen na hovězí dobytek a dohledu zdravotního.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Interpelácia posl. Darulu a súdruhov na ministra zásobovania, ohľadom nedostatočného zásobovania zamestnancov košicko-bohumínskej dráhy.

Interpelace posl. Maška, Bergmana, Zavřela a soudr. na ministra pro zásobování lidu ve věci ošacení zemědělského dělnictva.

Interpelácia posl. Hancku a spoločníkov na vládu republiky Československej v záležitosti redukovania úradnického personálu na Slovensku.

Interpelácia posl. Hancku a súdruhov na ministra železníc v záležitosti osvetlenia i čistoty všetkých osobných dopravných vlakov.

Interpelácia posl. Tománka a spoločníkov na ministra národnej obrany a na ministra splnomocníka pre Slovensko, ohľadom kriklavých nespravedlivostí pri oslobodzování (reklamování) od vojenskej služby na Slovensku.

Interpelace posl. Adámka, dr. Noska a soudr. na ministra vnitra o násilnostech při sjezdu katolické mládeže z vých. Čech v Luži dne 5. července 1920.

Interpelace posl. dr. Noska, Adámka a soudruhů na ministra spravedlnosti o násilnostech při sjezdu katolické mládeže na Chlumku u Luže dne 4. července 1920.

Interpelácia posl. Hancku a súdruhov na ministra školstva a národnej osvety o bezprávném zoštátnenie církevné stredné školy na Slovensku.

Interpelace posl. Bezděka, Čuříka, Sedláčka a soudr. na ministra zásobování, veřejných prací a železnic stran obtíží, prováděných správou provozu československých státních drah v Brně při odesílání zásilek Moravsko-slezskou potravní jednotou v Brně.

Interpelace posl. dr. Lukavského a soudr. na ministerského předsedu, ministra sociální péče, veřejných prací, vnitra o katastrofální situaci stavebních živností.

Interpelace posl. dr. Lukavského a soudr. na ministerského předsedu jako zástupce ministra národní obrany a ministra školství a národní osvěty o nastoupení vojenské služby studujících o letošních prázdninách.

Interpelace posl. Skaláka, Geršla, Toužila a soudr. na ministerského předsedu Tusara ve věci bezdůvodného přepadení a ztýrání Aloise Muny, ohrožování jeho osobní svobody částí legionářů 6. legionářského pluku v Olomouci.

Podány byly naléhavé interpelace:

Naléhavá interpelace poslanců dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, dr. Kafky, dr. Raddy, Pittingera a soudruhů na celou vládu o opatřeních proti teroru legionářů.

Naléhavá interpelace posl. dr. Lodgmana, dr. Kafky, Křepka a soudr. na ministra vnitra a ministra Národní obrany o zastavení vojenského teroru a zákazu barev při tělocvičné župní slavnosti v Chomutově dne 10., 11. a 12. července 1920.

Naléhavá interpelace posl. inž. Junga a soudr. na vládu o událostech při krvavém slunovratu v Jihlavě.

Dále došel návrh:

Návrh posl. dr. Kafky a soudr., aby dosazen byl 24členný výbor vyšetřovací, který by vyšetřoval případy národnostního, hospodářského a náboženského teroru.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy:

Tisk č. 261. Návrh poslanců dr. Feyerfeila, dr. Brunara a soudr. na vydání zákona o přiznání titulu "paní" určitým neprovdaným osobám ženského pohlaví.

Tisk č. 262. Návrh poslanců Hrušovského, dr. Bartoška, Landové-Štychové, Zeminové, Špatného a spol., aby byl vydán zákon o zřízení trestních pracovních oddílů.

Tisk č. 263. Návrh poslance Chalupy a soudr. na převzetí obchodní akademie v Hořicích do správy státní.

Tisk č. 264. Návrh poslanců dr. Spiny, Hellera, Röttela, Zierhuta, Pittingera a soudr. na zřízení prozatímního zvěrolékařského studia na lékařské fakultě německé university v Praze.

Tisk č. 268. Návrh poslance dr. Schollicha a soudr. na vrácení částek zadržených při okolkování bankovek.

Tisk č. 269. Návrh poslance dr. Brunara a soudr. na vydání zákona o ochraně jména.

Tisk č. 270. Návrh poslanců Adámka, Záruby a soudr. na zrušení nařízení o mlecím řízení a mlecích výkazech.

Tisk č. 271. Návrh posl. Schälzkyho, dr. Petersilky a soudr. na započítání učitelské činnosti, ztrávené v duchovní správě na školách, do postupu.

Tisk č. 278 Návrh poslanců Palme, Hausmanna, Hackenberga a soudr, aby zemědělské smlouvy o drobném pachtu pozemků do 5 ha podřízeny byly ustanovením zákona o ochraně pachtýřů.

Tisk č. 282. Návrh poslanců Pechmanové, Pelikána a spol., aby byl vydán zákon o přejímání a zařaďování bývalých uherských státních zaměstnanců do hodnostních tříd a platových stupňů státních zřízenců československých.

Tisk č. 283. Návrh poslanců dr. Schollicha, dr. Spiny, dr. Feierfeila, Simma a soudr. na vydání přechodných ustanovení pro německé školství.

Tisk č. 285. Návrh poslanců dr. Hahna, Hackenberga, Leibla, Schweichharta a soudr., aby vláda předložila osnovu zákona o ochraně drobných pachtýřů.

Počátkem dnešní schůze byly rozdány tiskem interpelace:

Tisk č. 265. Interpelace poslanců dr. Brunara, dr. Schollicha, Matznera a soudr. na ministra zemědělství ve věci státního hospodaření na velkostatcích.

Tisk č. 266. Interpelace poslanců Schälzkyho, Scharnagla, Budiga a soudr. na ministra pro zásobování lidu ve věci zrušení maximálních cen třešní.

Tisk č. 267. Interpelace poslanců Deutschové, Blattné, Kirpalové, Hillebranda a soudr. na ministra školství a národní osvěty o vyloučení dívek ze studií středoškolských v místech, kde jsou lycea.

Tisk č. 272. Interpelace poslance dr. Brunara a soudruhů na ministra financí a celou vládu o upisování státních půjček.

Tisk č. 273. Interpelace poslanců Schäfera Grünznera, Roschera, Hausmanna a soudr. na ministra pošt a telegrafů ve věci pronásledování poštovních úředníků pro řeči na schůzích.

Tisk č. 281. Interpelace poslanců Heegera, Leibla, Deutschové, Beutla a soudr. na vládu o ochraně drobných pachtýřů proti nezákonným soudním rozhodnutím.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy:

Tisk č. 274. Vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona o soudní příslušnosti a soudním řízení v občanských věcech a o projednání pozůstalostí.

Tisk č. 275. Vládní návrh zákona o dani z obchodu cennými papíry.

Tisk č. 276. Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje § 191. trest. zákona čl. V. z roku 1878 a § 560 vojenského trest. zákona ze dne 15. ledna 1855 čís. 19 ř. z.

Tisk č. 290. Vládní návrh zákona o částečném přesunu příslušnosti soudů trestních změnou některých sazeb trestních.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi:

Tisk č. 279. Odpověď ministra pro zásobování lidu na interpelaci poslanců Horáka, Vávry a spol. o zastoupení příslušníků československé živnostensko obchodnické strany středostavovské v občanské kontrole (č. t. 91).

Tisk č. 284. Odpověď ministra financí na dotaz poslance Nejezchleba-Marchy a soudruhů (tisk 133) v záležitosti splnění předpokladu pro přiznání dávky z majetku, uvedeného v § 11 odst. 4. zákona ze dne 8. dubna 1920 č. 309 sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Přikazuji tyto počátkem dnešní schůze tiskem rozdané návrhy výboru iniciativnímu: Žádám pana tajemníka, aby je přečetl.

Zástupce sněmovního tajemníka Mikyška (čte):

Tisk č. 261. Návrh poslanců dr. Feyerfeila, dr. Brunara a soudr. na vydání zákona o přiznání titulu "paní" určitým neprovdaným osobám ženského pohlaví.

Tisk č. 262. Návrh poslanců Hrušovského, dr. Bartoška, Landové-Štychové, Zeminové, Špatného a spol., aby byl vydán zákon o zřízení trestních pracovních oddílů.

Tisk č. 263. Návrh poslance Rudolfa Chalupy a soudr. na převzetí obchodní akademie v Hořicích do správy státní.

Tisk č. 264. Návrh poslanců dr. Spiny, Hellera, Röttela, Zierhuta, Pittingera a soudr. na zřízení prozatímního zvěrolékařského studia na lékařské fakultě německé university v Praze.

Tisk č. 268. Návrh poslance dr. Schollicha a soudr. na vrácení částek zadržených při okolkování bankovek.

Tisk č. 269. Návrh poslance dr. Brunara a soudr. na vydání zákona o ochraně jména.

Tisk č. 270. Návrh poslance Adámka, Záruby a soudr. na zrušení nařízení o mlecím řízení a mlecích výkazech.

Tisk č. 271. Návrh poslanců Schälzkyho, dr. Petersilky a soudr. na započítání učitelské činnosti, strávené v duchovní správě, na školách do postupu.

Tisk č. 278. Návrh poslanců Palmého, Hausmanna, Hackenberga a soudr., aby zemědělské smlouvy o drobném pachtu pozemků do 5 ha podřízeny byly ustanovením zákona o ochraně pachtýřů.

Tisk č. 282. Návrh poslanců Pechmanové, Pelikána a spol., aby byl vydán zákon o přejímání a zařaďování bývalých uherských státních zaměstnanců do hodnostních tříd a platových stupňů státních zřízenců československých.

Tisk č. 283. Návrh poslanců dr. Schollicha, dr. Spiny, dr. Feierfeila, Simma a soudr. na vydání přechodných ustanovení pro německé školství.

Tisk č. 285. Návrh poslanců dr. Hahna, Hackenberga, Leibla, Schweichharta a soudruhů, aby vláda předložila osnovu zákona o ochraně drobných pachtýřů.

Předseda (zvoní): Než přistoupíme k projednávání denního pořadu, vyžádal si slovo pan ministerský předseda. Uděluji mu je.

Ministerský předseda Tusar:

Slavná sněmovno! Vážení pánové a dámy! Vláda chápe se ráda příležitosti, aby mými ústy zaujala stanovisko k celé řadě interpelací, jež byly na vládu v tomto zasedání podány stran událostí v různých místech a částech republiky. Interpelanti kladou své dotazy se svého vlastního jednostranného stanoviska. Vláda má však nejen možnost, nýbrž i povinnost pozorovati různé zjevy v našem veřejném životě nestranně a má možnost viděti zjevy ty všechny současně, a tudíž používáme rádi této příležitosti, abychom poukázali na spojitost mnohých zjevů a ukázali také cestu, která podle našeho názoru jedině vede k ozdravění celého našeho veřejného života.

Úvodem chci říci: Žijeme v době politicky, sociálně i hospodářsky neklidné. V této době jest přirozeno, že se všeobecně přehání v řečech, projevech, článcích, brožurách, knihách; všeobecné přehánění jest tendencí doby. Jest to pochopitelné. Po tom nesmírném útlaku válečných let, kdy byl každý volný projev přísně potlačován, přišla nyní reakce. A tak jakou dělníka, který byl svázán v době válečné povinností pracovní, jakmile tato doba ustala, pracovní i duševní síla jeho reagovala náhlým rychlým povolením a jako vidíme, že kruhy na příklad zemědělské na ty tuhé předpisy doby válečné zase reagují nyní zvýšeným voláním po uvolnění, tak jest tomu rovněž i po stránce politické. Jest samozřejmo, že po tom velkém útlaku doby válečné zase jeví se na mnoze tendence využíti svobody, která zde jest nejkrajnější měrou až do všech nejzazších konsenkvencí, bez ohledu, zdali to druhého občana neb druhou vrstvu společenskou ve státě poškodí anebo zdali to činí někomu bezpráví.

Z těchto důvodů vláda posuzuje dosud všechny ty zjevy velmi objektivně a snažili jsme se jednotlivé případy na jejich významu nepřeháněti, naopak, kde bylo možno, zasahovati způsobem vyrovnávacím. Pánové, bylo a jest vládě velmi často vyčítáno - a jest to zajímavo, že obyčejně jak z nejkrajnější pravice, tak i z nejkrajnější levice jsou ty výtky nejostřejší - že vláda jest slabá, že má slabou ruku, že nedělá to či ono. To volání po silné ruce jsem již v minulém Národním shromáždění charakterisoval tak: Každý chce míti vládu, která by vládla silnou rukou proti tomu druhému a ne proti němu samotnému. Pánové, vláda nemůže tomuto volání po silné ruce tak vyhovovati, poněvadž my vidíme u našich pracovních stolů, kde sbíhají se nitky veřejného a správního života, že ta nervosa jest všeobecná a že nějaké příkré zasahování do veřejného života vyvolávalo by ve většině případů odezvu daleko horší, nežli byl případ počáteční, a proto snažíme se působit na vyrovnání různých případů. Kde se něco stane, když k nějakému případu dojde, snažíme se mírným a klidným způsobem zasahovati, a já docela otevřeně prohlašuji, že když někde vypuknou nějaké dělnické nepokoje, raději vždycky do toho místa pošlu předem dělnické důvěrníky, snažím se působit vyjednáváním a vyrovnáváním, poněvadž užívat zbraně a užívat trestních soudů, to už jsou prostředky až poslední, když napřed selhou všechny mírné prostředky, kterými se napřed vždycky snažím působiti.

Domnívám se, že s postupující konsolidací hospodářských poměrů, s umírněním rozčilení válečné doby pominou také tyto příznaky doby samy sebou, a to, že právě občanstvo všech stran tak žive reaguje proti každému případu bezpráví nebo porušení zákona, je nám zárukou, že v širokých vrstvách obyvatelstva smysl pro zákonnost zde jest a že jsou to právě jen důsledky válečných dob, když dochází k výstřelkům, které se stanoviska celku nemohou býti schvalovány. Ale cesta, která vede k nápravě a ozdravění, pánové, je nám dána a to je cesta demokratického vývoje našeho státu, to jest poznání, že jest nutno čeliti každému terroru, ať již pochází s kterékoli strany nebo z kteréhokoli směru, a že jenom vzájemným respektováním jednotlivých občanů mezi sebou a občanských vrstev mezi sebou dovedeme si uhájiti republikánskou svobodu. (Tak jest!) Jiné cesty, pánové, do budoucnosti není.

Stížnosti, které interpelanti přednesli, rozpadají se v řadu bodů. Nevím, nebudou-li muset zasahovati do debaty také někteří páni ressortní ministři; mně, prosím, abyste dovolili, abych zůstal jaksi pokud možno na tom stanovisku vyšším, abych nebyl nucen zacházeti do přílišných detailů, ale přece jen jsem nucen na některé ty případy poukázati.

První skupina těch dotazů, která jaksi je nejvehementnější v těch svých útocích a namnoze je adresována přímo na adresu vlády a činí vládu zodpovědnou, je ta skupina, která se stanoviska nacionálně-německého snaží se některé události vylíčiti - zejména ty události ve Znojmě a Jihlavě - jako soustavné potlačování Němců v tomto státě.

O vojsku a jeho poslání ve státě chci mluviti zvláště, ale pánové zde dovolí mi upřímnost, když specielně na adresu německou chci říci toto: Pánové by měli již jednou s tím přestat, aby stále žalovali, že stát je potlačuje a ze vláda je potlačuje. Pánové, my jsme v tomto státě zavedli takové demokratické volební právo, jakého není v celém světě. Já jsem v prvním svém prohlášení v této nové sněmovně (Různé výkřiky a hluk na levici.) jasně řekl na adresu německou, že prosím pány, aby pracovali s námi společně. (Hluk.) Když budou pánové s námi společně pracovati, když se postaví bezvýhradně na půdu zákona a tohoto státu, pak přestane samo sebou 9/10 těch věcí, o kterých se zde mluví a o kterých se píše.

Logika pana dr. Lodgmana pan doktor mně promine - jest opravdu zvláštní. Já jsem již uvedl to včera ve schůzi předsedů, já jsem uvedl proti pánům s německé strany doklad, co se všechno s německé strany proti státu, nejen proti vládě, nýbrž i proti státu a jeho existenci píše a mluví. Pan dr. Lodgman mně na to odpověděl s parátností jemu vlastní, ale s tou právě zvláštní logikou: "My jsme do toho státu nešli dobrovolně, vy jste nás do toho státu vpresovali", a tedy logika jeho jest, že tím omlouvá všecko, co se píše a co se mluví a co stojí ve přímém rozporu s našimi zákony. Ale na druhé straně pan dr. Lodgman sám a páni v interpelacích dovolávají se zákonů našich, volají vládu a úřady naše na pomoc a tyto zákony a zařízení, kterých neuznávají, zase najednou uznávají. (Posl. dr. Lodgman [německy]: Myslím, že vznik států má býti skrz na skrz demokratický. To zde jest stát z donucení!) Pane dre Lodgmane, stát dělají... (Hluk na levici. Německé výkřiky: Policejní stát! Legionářský stát! Stát špiclů! - Předseda zvoní.) Pánové, já nevím... (Německé výkřiky: Staré Rakousko! - Hluk na levici.) Pánové, já nevím, zda-li děláte dobře, když se sami vemlouváte do takového vzdoru proti našemu státu a když sami kydáte hanu na ten náš stát, jehož jste občany a jehož osudy, ať je vám to libo či ne, dnes spolu sdílíte, a když se tomu státu bude dařiti špatně, bude se dařiti také špatně vám. To si přece musíte také uvědomiti, je-li ve vašem zajmu, abyste pořád na ten stát kydali hanu. Jestliže pan dr. Lodgman mluví o demokracii, jest to úplně správné, já tu demokracii při každé příležitosti zdůrazňuji, že jenom demokracie nás přivede v tomto státě ke spořádaným poměrům, ale pak musíte spolu pracovati na té demokracii. (Posl. dr. Lodgman: Podklady zde musí býti demokratické!) Ty jsou zde; ani v Německu, ani v německém Rakousku nenajdete takový demokratický volební řád a ústavu jako právě v našem státě. Ale co děláte, pánové? Pan ministr spravedlnosti, bude-li třeba, pak vám zde přečte... (Hluk. Různé výkřiky na levici.)

Předseda (zvoní): Prosím, aby pan ministerský předseda nebyl vyrušován.

Ministerský předseda Tusar (pokračuje): My jsme včera již řekli pánům, že německé noviny píší proti státu způsobem, který není odpovědný. (Německý výkřik: O špatném hospodářství v tomto státě!) Pánové, kdybyste kritisovali různé zjevy snad a nepořádky nebo podobné, to vám nikdo nebude vyčítati, k tomu máte plné právo jako občané, ale vy jdete dále, vy jdete přímo na kořen tohoto státu. (Různé výkřiky na levici.) Páni poslanci a senátoři někteří mluví na schůzích - podle zpráv, které čteme ne v nějakých policejních relacích, nýbrž v referátech v novinách - takovým způsobem, který přece jenom, pánové, račte mne dovoliti, zákonodárců, mužů tedy odpovědných, přece jenom není dosti důstojný. Ale, pánové, nejenom to... (Výkřiky u německých poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministerský předseda Tusar (pokračuje): Pánové si nemohou stěžovat na to. Páni tady volali: "Polizeistaat, Spitzelstaat", ale pánové, podívejte se, co vy všecko... (Posl. Tobler [německy]: Ani za noci nemůže člověk v Bratislavě jíti, hned mu jdou v patách špiclové a doprovázejí ho do bytu!) Ale pane kolego...! Ale pánové ať se podívají do svých časopisů, co oni mohou všechno volně v tomto státě dělati a dosud jsme ke všemu klidně přihlíželi. Já vám ukáži hned jednu ukázku toho, co je v republice naší všecko možno a co je v naší republice, k čemu jsme dosud klidně přihlíželi. Pánové, jde... (Hluk. Výkřiky německých poslanců. - Předseda zvoní.) Jde, pánové, o otázku válečné půjčky. Válečná půjčka, jak víte, rozvířila veřejný život a tu, prosím, v Čechách byla zahájena veliká agitace proti vládní předloze, a když byl náš lichevní úřad upozorněn, že se dějí s válečnou půjčkou nesprávnosti a že se sem pašuje ve velkém množství z ciziny, aby se súčastnili cizí kapitalisté na výhodách nového zákona (Slyšte!), tak, pánové, byla z nařízení lichevního úřadu provedena prohlídka jedné kanceláře v Praze, byla provedena řada výslechů a dovolte mi, abych citoval jenom maličkost z těch všech věcí. Je zjištěno, že za celou touto akcí stála vídeňská pojišťovna "Phönix" a její vídeňský ředitel pan dr. Berliner. Ten pan dr. Wilhelm Berliner je narozen ve Lvově v Haliči, tedy podle všeho není příslušníkem našeho státu. Druhým jeho hlavním agitátorem je pan Salomon Hauptman. (Veselost.) Ten pochází zase z Vižnic v Bukovině, to také není v Československé republice. Ti pánové bydleli v hotelu Štěpán několik měsíců, měli sebou písařky, měli sebou velkou kancelář. A nyní, prosím, je zajímavo: Co bylo při prohlídce této kanceláře nalezeno? Byly zabaveny písemnosti, skládající se ponejvíce z velikého množství konceptů propagačních článků, jež byly tištěny za úplatu v různých německých i českých časopisech. Kromě toho byly nalezeny koncepty parlamentárních řečí (Slyšte!), koncepty veškerých pozměňovacích návrhů pro parlamentární jednání s příslušnými odůvodněními, pak koncepty resolucí a telegramů, které byly posílány ministerskému předsedovi, kanceláři presidenta atd.

Pánové! Zde jest prokázáno, že cizinci, lidé, kteří nejsou občany tohoto státu, mohli se několik měsíců v Praze zdržovati, psáti soustavně nejenom agitační články v novinách - a bohužel, že naše noviny, celá řada listů českých i německých, se našla, které této společnosti šly na lep nýbrž že dokonce jejich vliv sahal i do této zasedací síně. (Slyšte! - Posl. Kallina [německy]: Prosím, aby se zjistilo, že pan Berliner není žádným Němcem! - Posl. dr. Stránský: Kdo vám posílal ty telegramy! Jmenujte ho! - Hluk. Předseda zvoní.) Ale, pánové, já jsem přece konstatoval, že byli to páni z Haliče, že nejsou to občané tohoto státu. Pánové z Bukoviny a Haliče nebudou bez pochyby příslušníky českého státu. Je to smutné, že články cizinců, kteří měli notoricky osobní zájem na celé věci, proti Československé republice, okamžitě byly v masách v německém tisku otisknuty. Ukáži vám, jak takový pan Berliner dovedl to v Čechách, poněvadž se tady v těchto poměrech okoukal a viděl, jak to chodí, šikovně stylisovati. Tak tam byla nalezena takováto zajímavá ukázka: "Notiz für die Rede eines deutschen Abgeordneten". (Slyšte! - Hluk na levici. Předseda zvoní. - Posl. dr. Hnídek: Srovnáme to se stenografickým protokolem!) Budu citovati dále, když vás to tak zajímá (čte): "Es sind zur Zeit eine Reihe ausländischer, vor allem Schweizer Jurnalisten hier, welche an Sokolkongre teilnahmen. Die Jurnalisten wären zu apostrophieren, daß sie außer den Festlichkeiten auch in die Verwüstungen Einblick nehmen, welche der Čechoslovakische Staat durch sein wortbrüchiges Verhalten an der eigenen Volkswirtschaft anrichtet." Prosím, pánové, pan Berliner mluví "von unserer eigenen Volkswirtschaft" a tady udává koncept, jak se má mluviti k švýcarským žurnalistům. (Slyšte! Veselost.) Teď to jde dále (čte): "Es wäre darauf hinzuweisen, daß eben durch dieses wortbrüchige Verhalten des Staates schon die bisherigen Staatsanleihen mit einem vollen Mißerfolg geendet haben und daß diese Anleihe dergleichen Mißerfolg beschieden sein wird und daß ein Staat, welcher das Vertrauen bei den eigenen Bürgern nicht finden kann, auch des Vertrauens des Auslandes nicht würdig ist." (Výkřiky.) Na této věci jest pořád charakteristické to, že tuto propagandu - nebudu vás unavovati dalšími citáty - dělali tady cizinci.

Prosím, abyste mně dovolili, abych ještě něco přečetl a ukázal vám, jakými prostředky se tady pracovalo. Ze zachycené korespondence plyne, že Morgenzeitung obdržela od odbočky "Phönix" v Opavě vyplaceno K 45.000˙- jako "Insertionskosten im Interesse des Kriegsanleiheschutzverbandes", dále zachycen byl dopis odbočky v Olomouci prokuristovi Salo Hauptmannovi z 13. května 1920 se sdělením, že odbočka vyplatila třem redaktorům (nejmenovaným) po 500 K za propagandu ve prospěch honorování válečných půjček. Nejdůležitější však jest, že celá akce, kterou prováděla ve prospěch válečných půjček brněnská "Moravská Orlice" uveřejňováním článků, přípisů postižených jednotlivců, vkládáním celých příloh o válečné půjčce do listu, jakož i redakční akce u veškerých poslanců a senátorů, dělá se na útraty "Phönixu". Cizí kapitalistická společnost může u nás dělati takové věci. Projevy postižených jednotlivců, jako chudého pensisty, staré panny, učitele, domkáře a t. d. a líčení jejich strastí, tak jakoby byly redakci "Moravské orlice" došly, psal nynější zaměstnanec "Phönixu" Karásek, inspektor tělocviku ve výslužbě v Brně.

Ve službách této společnosti byl podle jistých písemných sdělení i "Ostravský Kraj". "Duch Času" v Moravské Ostravě vystoupil proti válečným půjčkám nepřátelsky a byla nalezena celá korespondence dr. Berlinera s úředníkem "Phönixu" Ujhelym, z níž jde na jevo, že prostřednictvím administrátora zmíněného listu bývalého poslance Štěpánka mělo býti působeno na list, aby své stanovisko změnil.

Bylo dále zjištěno, že včasné vypracovávání pozměňovacích návrhů v zákonné osnově a rychlé zavedení příslušné agitace umožněno bylo dr. Berlinerovi a Hauptmannovi jedině tím, že z ministerstva financi byly jim vydány proklepy chystaných předloh zákona, dříve než předloha byla předložena Národnímu shromáždění. (Slyšte! - Hluk. - Předseda zvoní.)

Tedy, pánové, z toho plyne jeden závěr, že u vás na německé straně může přijíti kdokoliv, jen když to oděje do roucha nepřátelství ke státu a vládě, vy mu sednete hned na lep (Výborně! Potlesk. - Odpor u Němců.), a že celá ta kampaň, kterou jste vedli v tisku, kterou vedete nyní na schůzích a která jest vedena dokonce některými pány poslanci a senátory v tom směru, aby prý němečtí poplatníci odepřeli státu platiti daně, byla zahájena cizozemskou kapitalistickou společností. (Hluk a odpor na německé straně. Různé výkřiky. Posl. dr. Kafka [německy]: Tedy poslanci a senátoři, kteří se zasadili o válečné půjčky, jsou podplaceni Phönixem!!)

Pane kol. dre Kafko! Vy se rozčilujete zbytečně. Já jsem nemluvil o žádném z panů poslanců, že by byl Phönixem podplacen. (Hluk a výkřiky se strany německých poslanců.)

Pánové, já jsem nikoho z vás nepodezříval, poněvadž kdybych měl proti vám kterémukoliv nějaký důkaz, tady bych ho otevřeně přednesl. Já jen poukázal na to, jak je u vás nebezpečná - odpusťte to slovo - mentalita, jak jest nebezpečné ovzduší politické u vás, že prostě stačí taková uměle zvednutá agitace, že se to kriticky z vaší strany nijak neposuzuje, jen když to má osten proti státu. (Hluk a výkřiky se strany německých poslanců.)