Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Předem sděluji, že klub poslanců československé strany národně-demokratické se usnesl, že vzhledem k prohlášení p. ministra dr. Hotowtze odvolává pozměňovací návrh k § 4. vládní předlohy, podaný kol. dr. Rašínem a dr. Lukavským.
Míním dáti hlasovati tímto způsobem:
O §§ 1. a 2. dám hlasovati podle zprávy výborové, protože k nim není pozměňovacích návrhů.
K § 3. navrhuje pan posl. Kostka škrtnutí odstavce 2. a podává eventuelní návrh na změnu tohoto odstavce a návrh na dodatek k poslednímu odstavci tohoto paragrafu.
Budeme tedy hlasovati nejprve o prvním odstavci § 3., k němuž není pozměňovacích návrhů. Potom o návrhu posl. Kostky na škrtnutí druhého odstavce. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o znění tohoto odstavce podle event. návrhu posl. Kostky, a bude-li i tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o tomto odstavci podle zprávy výborové.
Na to bude hlasováno o dodatku k § 3., navrženém posl. Kostkou.
O § 4. bude hlasováno podle zprávy výborové, neboť doplňovací návrh posl. dr. Rašína byl odvolán.
Po té bude hlasováno o dodatku k tomuto paragrafu, navrženém posl. Krausem.
Pak bude hlasováno o vsunutí § 4. a), jak navrženo posl. dr. Medingerem a soudr.
Bude-li přijat návrh tento, bude hlasováno o první větě § 5. podle zprávy výborové; hlasování o větě druhé vzhledem ke vsunutému § 4. a), by odpadlo.
Po té by se hlasovalo o § 6., o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Bude-li návrh dr. Medingera na vsunutí § 4. a) zamítnut, pak bude hlasováno o §§ 5. a 6., jakož i o nadpisu i úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Pak bude hlasováno o vedlejším návrhu dr. Medingera k § 3.
Dále bude hlasováno o resoluci posl. Netolického, přijaté též výborem a o I. resoluci dr. Kubíčka, Vaculy a soudr.
Na to budeme hlasovati o II. resoluci týchž poslanců a pak o I. resoluci posl. Hackenberga, dr. Czecha, Čermáka, pak o II. resoluci týchž poslanců.
Jsou snad proti způsobu mnou právě prohlášenému nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí tedy s § 1. a 2. předlohy podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§ 1. a 2. jsou přijaty podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o prvém odstavci § 3. podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. První odstavec § 3. podle zprávy výborové jest schválen.
Teď jest nám hlasovati o návrhu pana kolegy Kostky, aby byl škrtnut 2. odstavec § 3. Kdo souhlasí se škrtnutím 2. odstavce § 3. podle návrhu pana posl. Kostky, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Teď dám hlasovati o eventuelním
návrhu pana poslance Kostky na eventuelní znění tohoto
odstavce. Žádám pana sekretáře, aby toto eventuelní znění přečetl,
aby pánové věděli, oč jde.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte): V případě nepřijetí tohoto škrtnutí navrhuje
se toto znění: "Úmyslné klamání úřadů za účelem zkrácení
takovýchto poplatků trestá se" podle důchodkového trestního
zákona... atd. ve znění podle zprávy výborové.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto eventuelním návrhem pana poslance Kostky, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí tedy s tímto odstavcem § 3. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Odstavec tento podle zprávy výborové jest schválen.
Teď nám je hlasovati o dodatku
k § 3. podle návrhu p. posl. Kostky. Žádám, aby byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
K § 3. ke konci budiž připojeno: "Těchto poplatků smí
se užívat výhradně k úhradě správních výloh tohoto úřadu."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatečným návrhem pana kolegy Kostky, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Teď je nám hlasovati o § 4. a to podle zprávy výborové, poněvadž byl návrh pana kolegy dr. Rašína odvolán.
Kdo s § 4. podle zprávy výborové souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, návrh je přijat podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovat o dodatku
k § 4. navrženém panem posl. Krausem. Žádám, aby byl přečten.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte):"Úřednictvo úřadu pro zahraniční obchod
budiž sestaveno v poměru sil jednotlivých národů a státu."
Předseda: Kdo s tímto návrhem pana poslance Krause souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Teď je nám hlasovat o návrhu pana
dr. Medingera na vsunutí nového § 4 a). Žádám, aby byl
přečten.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte): "Zákon pozbývá platnosti dnem 31. prosince
1921.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem pana dr. Medingera, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Teď je nám hlasovati o §§ 5. a 6., jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové. Kdo s návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, §§ 5. a 6. podle zprávy výborové, nadpis zákona a úvodní formule jeho jsou schváleny.
Teď budeme hlasovati o vedlejším
návrhu dr. Medingera k § 3. Žádám, aby byl přečten.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte): "Vláda se vyzývá, aby při sestavování odborných
sborů poradních, zmíněných v § 3., měla zřetel na průmysl zabývající
se dotčeným vývozem a aby se přidržovala toho se týkajících návrhů
svazu průmyslníků a obchodních komor."
Předseda: Kdo souhlasí s vedlejším návrhem dr. Medingera k § 3, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Teď je nám hlasovati o resolucích.
Žádám, aby byla přečtena resoluce pana poslance Netolického,
která již byla přijata ve výboru.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte): Resoluční návrh Jos. Netolického přijatý
výborem pro průmysl, živnosti a obchod. Vzhledem na důležitost
zahraničního obchodu činíme resoluční návrh, aby úřad pro tento
obchod podával občasně zprávy v intervalech alespoň tříměsíčních
výboru pro průmysl, živnosti a obchod.
Předseda: Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, je přijat.
Žádám o přečtení prvé resoluce dr. Kubíčka, Vaculy
a soudruhů:
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte): Národní shromáždění vyslovuje pevné přesvědčení, že nová organisace služby pro zahraniční obchod jen tehdy bude moci vyvíjeti úspěšnou činnost pro stát, budou-li směrnice pro náš zahraniční obchod v době přechodné rozličně upraveny a to dle toho, jedná-li se o skupinu zboží:
1. jehož cizina nutně potřebuje a téhož se od nás domáhá,
2. jehož dovoz jest pro cizinu méně důležitý, ačkoliv témuž dovozu cizina neklade zvláštních překážek a
3. jehož dovoz jest pro cizinu nežádoucí a tudíž cizinou ztěžován.
V souhlase s tímto roztříděním
zboží buďtež praktikovány důsledně zásady dodávek kompensačních,
jakož i opatření valutární.
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou právě resolucí dr. Kubíčka, Vaculy a soudruhů, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, je přijata.
Žádám za přečtení druhé resoluce.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte): Národní shromáždění souhlasí s tím, aby nařízením
veškerého ministerstva mohly býti předměty, jimiž stát hospodaří,
z působnosti ministerstva pro zahraniční obchod vyňaty, takže
nadále podléhají pouze příslušným ministerstvům.
Předseda: Kdo s touto druhou resolucí pánů posl. dr. Kubíčka, Vaculy a soudr. souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, resoluce je zamítnuta.
Žádám o přečtení první resoluce
posl. Hackenberga, dr. Czecha, Čermáka.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte): Při ustanovení úředníků úřadu pro zahraniční
obchod nechť platí tyto zásady: Pro úřad ten buďtež ustanoveni
němečtí úředníci v počtu přiměřeném potřebám obyvatelstva za předpokladu
stejné odborné kvalifikace.
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí p. posl. Hackenberga, dr. Czecha a Čermáka, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Žádám o přečtení druhé resoluce
týchž pánů poslanců k § 3. zákona o úřadu pro zahraniční obchod.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte): Stanovení výše manipulačních poplatků, jakož
i vůbec všech dávek, které mají býti vybírány při dovozu a vývozu,
vyhražuje se Národnímu shromáždění. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve
podala příslušný návrh zákona.
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí pana posl. Hackenberga, dr. Czecha a Čermáka, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.
Tím je osnova vyřízena v prvém čtení.
Podle 10. odst. § 55 našeho jednacího řádu, jednajícího o zkráceném řízení lze druhé čtení provésti ne, jak je to předepsáno u jiných předloh, 24 hodin po prvním čtení, nýbrž v tomto případě bezprostředně po skončení čtení prvého.
Navrhuji tudíž, aby sněmovna hned
přistoupila ke čtení druhému. (Souhlas.) Námitek proti
tomu není a přistupujeme tedy ke druhému čtení. Přeje si p. zpravodaj
slova ku druhému čtení?
Zpravodaj posl. Klein: Nikoli.
Předseda: Pan zpravodaj opravil již v prvním čtení chybu, která se vloudila do druhého odstavce § 3., totiž ve 2. řádce stojí tam "trestního zákona a jako". Ta spojka "a" má býti eliminována, žádné jiné korektury není.
Kdo tedy souhlasí se zákonem přijatým v prvním čtení, s touto právě uvedenou korekturou také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen také ve druhém čtení a tím prvý odstavec denního pořadu dnešní schůze je vyřízen.
Přistoupíme k odstavci druhému,
jímž je
2. zpráva výboru imunitního o žádosti posl. Kreibicha o zavedení řízení podle § 51. jedn. řádu proti posl. Windirschovi a o žádosti posl. Windirsche o zavedení téhož řízení proti posl. Kreibichovi.
Zpravodajem v této věci je posl.
Dyk. Žádám ho, aby přednesl zprávu.
Zpravodaj posl. Dyk: Vážení pánové! Imunitnímu výboru byla předložena žádost posl. Windirsche o zavedení řízení podle § 51. jedn. řádu proti posl. Krebichovi pro výrok dle jeho tvrzení ve schůzi dne 10. června t. r. v jazyku německém učiněný. "Windirsch přichází po odsouzení lichevním soudem přímo do poslanecké sněmovny," v originále "Windirsch kommt nach der Verurteilung durch das Wuchergericht direkt in das Angeordnetenhaus.
Dále žádá posl. Kreibich
o zavedení téhož řízení proti posl. Windirschovi pro výrok
"rudý ras vojáků", v originále "roter Soldatenschinder".
Byly-li učiněny výroky posl. Windirsche proti posl. Kreibichovi
a naopak, mají jako takové smysl urážlivý a navrhuje tudíž imunitní
výbor, aby byla oběma poslancům udělena důtka. (Hluk.)
Předseda (zvoní):
Podle § 51. našeho
j. řádu má dostati slovo jak uražený tak i obviněný. Ježto v tomto
případě jedná se o vzájemné obvinění a obranu, udílím oběma členům
poslanecké sněmovny slovo, každému jednak jako uraženému a současně
jako provinilému. Žádám p. posl. Kreibicha, aby se ujal
slova. - (Hluk.) Prosím o klid.
Poslanec Kreibich (německy): Slavná sněmovno! Neobtěžoval bych vás touto osobní záležitostí, kdyby šlo o obyčejnou urážku na cti nebo nadávku. Běží zde však o výčitku nečestného jednání.
Poslanec Windirsch pojmenoval mne červeným rasem vojáků. Jako řádný člověk, obzvláště ale jako sociální demokrat, pohlížím na rasovství na vojácích jako na nečestné jednání. Tento dojem mohl býti na mne vyvolán již tím, poněvadž jsem sloužil ve staré rakouské armádě jako poddůstojník a jako důstojník.
Pan poslanec Windirsch nemůže míti příčiny, aby mi činil takové výčitky. Naopak, jako představený počínal jsem si na vojně vždy tak, jak se na člověka a sociálního demokrata sluší a patří. Mohu poukazovati na to, že jednak vojáci dlouho po svém odchodu mi zasílali dopisy, děkujíce mi, jednak, že pod mým velením nalézali se čeští vojáci pronásledovaného 36. pěšího pluku, kteří, když ode mne odcházeli, obzvláštní dík mi vzdali deputací, poněvadž jsem se jich vždy obzvláště zastával na rozdíl od ostatních představených a svých kolegů. Není vůbec příčiny, aby mi zde byla činěna taková výtka.
Na druhé straně stojím zde jako
obžalovaný. Tvrdil jsem, že pan poslanec Windirsch přichází
sem přímo od lichevního soudu. Připomínám, že zde běží prostě
jen o konstatování fakta. Pan poslanec Windirsch byl lichevním
soudem v Chrastavě odsouzen pro vybízení ku předražování.
Proti tomuto rozsudku bylo podáno státním zástupcem odvolání k
druhé instanci pro malou výměru trestu. Věcí se zaměstnává nyní
druhá instance. (Souhlas u sociálních demokratů.)
Předseda: Slovo
má dále p. poslanec Windirsch.
Posl. Windirsch (německy): Slavná sněmovno! Jest velice politováníhodné, že k vůli této osobní záležitosti se vyžaduje vůbec vaší trpělivosti.
Že jsem užil naproti panu poslanci Kreibichovi výtky "ras vojáků", spočívá ostatně na informacích, jež jsem obdržel od lidí, kteří byli pohromadě s poslancem Kreibichem, když byl svého času vojákem, a to na italské frontě.
Dále se musím proti tomu ohraditi,
aby se i mně činila výtka nějakého nečestného jednání. Pan posl.
Kreibich na mne volal: "Poslanec Windirsch
přichází přímo od lichevního soudu do poslanecké sněmovny!"
Když se již stalo, že měl skutečně nějaký soud příležitost zabývati
se podobnou věcí, pak poukazuji jen na to, že ona záležitost se
mne netýká a týkati nemůže, a sice proto, že moje známost s lichevním
soudem stala se čistě v důsledku mého statečného zastupování hospodářských
zájmů. (Smích u něm. sociálních demokratů.) ostatně bude
míti slavná sněmovna ještě jednou příležitost, aby sama zaujala
stanovisko k této věci, poněvadž, jak jste již slyšeli, přešla
tato záležitost zároveň od druhé instance do výboru imunitního.
Jestliže mi byla činěna výtka, že jsem sváděl ku předražování,
a jestliže jsem proto přišel na lavici obžalovaných (Posl.
Kreibich [německy]: A byl odsouzen!), pak patřil také zároveň
se mnou na lavici obžalovaných ten dotyčný, jenž nám podával špatné
zprávy z úředního místa, jakožto úředník Československé republiky,
takže my, jako zástupci hospodářství okresu libereckého, dostávali
jsme špatné informace se strany úředníka od okresní politické
správy. (Posl. dr. Hahn [německy]: Uveďte jméno!) Dovíte
se je ctěný pane; nemusíte mne proto přerušovati a kokrhati, ctěný
pane Hahne! Slavná sněmovna bude míti ještě příležitost,
aby se touto věcí zaměstnávala. Prosím, račte vzíti na vědomí
vše to, o čem zde bylo až potud jednáno.
Předseda: Jelikož podle § 51 našeho jedn. řádu rozhodne o udělení či neudělení důtky sněmovna bez další rozprav, dám nejprve hlasovati, zda má býti členu této sněmovny panu poslanci Windirschovi udělena důtka či nikoliv.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s udělením důtky panu posl. Windirschovi, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Návrh na udělení důtky jest přijat.
Teď dám hlasovati o tom, zda má býti udělena důtka panu posl. Kreibichovi. Kdo souhlasí s udělením důtky, nechť povstane. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Odpor na levici a výkřiky [německé]: Račte sečíst hlasy!)
Prosím, již jsem enuncoval; nemohu tedy vyhověti přání. Kdyby bylo vysloveno před tím, milerád bych mu vyhověl. (Hluk.)
Přistoupíme k třetímu bodu pořádku
dnešní schůze, to jest
3. ku zprávě (Hluk.) - prosím o klid, prosím, abyste mi neztěžovali můj úřad totiž ke zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o IV. státní půjčce republiky Československé, kterážto osnova... (Hluk.) - prosím pány zde na pravici, aby laskavě zachovali klid - je podle usnesení páté schůze této sněmovny projednávána podle § 55. jedn. řádu jednáním zkráceným.
Zpravodajem jest posl. pan kol. Jan Černý.
Do schůze se dostavil jako zástupce ministerstva financí p. sekční šéf Vlasák.
Prve než udělím slovo panu zpravodaji, upozorňuji, že podle § 55 odst. 7. před zahájením prvého čtení usnese se sněmovna k návrhu předsedovu bez rozpravy, prostým hlasováním, zda se má konati o věci pilné při prvém čtení rozprava povšechná, v jaké části se rozvrhne rozprava podrobná, v jaké lhůtě nejpozději jest každou část jednání vyříditi a jak smí nejdéle jednotlivý řečník mluviti.
Navrhuji, ježto jde o osnovu s obsahem jednotným a nikoliv obsáhlou, aby rozprava nebyla rozdělena na všeobecnou a podrobnou, aby tedy generální debata odpadla a byla sloučena a provedena rozprava jednotná, dále, aby jednání bylo skončeno nejpozději zítra do 10. hod. večerní a aby jednotlivý řečník směl mluviti nejdéle 3/4 hodiny.
Dám o tomto návrhu svém hlasovati. Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
V řečnické listině jsou dosud zaznamenáni tito řečníci: na straně "proti": dr. Lelley, inž. Jung, Schubert, dr. Rašín, dr. Baeran, Kostka, Mayer, Böllmann, dr. Lodgman, dr. Hanreich a Windirsch; na straně "pro": dr. Srdínko, Remeš a dr. Lehnert.
Uděluji slovo p. zpravodaji Janu
Černému.
Zpravodaj posl. Jan Černý: Slavná sněmovno! Vláda předložila návrh zákona tisk čís. 28 o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o IV. státní půjčce republiky Československé. Důvodová zpráva vládní, vydaná k tomuto vládnímu návrhu, mluví v přední řadě o obnově hospodářského podnikání, kteréžto způsobuje zvýšenou potřebu kapitálu. Má-li být tomuto vyhověno, je potřeba pracovati k tomu, aby bylo odstraněno napětí na peněžním trhu. Toto odstranění je možno řešiti také tím, kdyby vláda připustila rozmnožení peněžního oběhu. Ovšem z důvodů národohospodářských nelze to připustiti a také vláda nechce na takovéto stanovisko přistoupiti, poněvadž, jak dnes stoupá úrok, tak by v tomto případě stoupaly ceny a obtíže, které máme stále větší a větší v tomto žití, ještě by zvyšovaly.
Nedostatek oběživa způsobuje se vlastně neustále se zvyšující thesaurací hotových peněz. Co je příčinou této thesaurace? Jednou z těchto příčin je obava před imobilitou bank. Vklady u bank nestoupají, potřeba peněz stále roste a je třeba skutečně sledovati, proč nastávají tyto úkazy. Důvod imobility peněžních ústavů je dlužno hledat jistě v tom, že banky jsou držiteli značného množství válečných půjček bývalého státu, kteréžto jako papíry bez výnosu a hodnoty problematické způsobují značné zhoršení důvěry k peněžním ústavům. Samozřejmě, že obtíže tyto způsobují na druhé straně též finanční obtíže státu.
V nynější době stát potřebuje veliké úhrady na přechodné mimořádné náklady státní, vzniklé událostmi válečnými i poválečnými, a poněvadž zmenšená poplatní síla obyvatelstva neskýtá dosti prostředků finančních, potřebuje úvěru. Stát vypsal před krátkou dobou prémiovou půjčku. Výnos této prémiové půjčky však nestačil ke krytí všech schodků, které státu vznikly. Jak jsem již dříve řekl, k úhradě těchto schodků nechce stát vydávati státovky, aby národohospodářská rovnováha nebyla porušena. Řešiti příčinu imobility bank a tím také napjatost na peněžním trhu znamená skoro příkaz, že nutno nějakým způsobem řešiti otázku válečných půjček.
Článek 205. saint-germainské smlouvy přímo vyslovuje, že nemůže býti povinností naší hraditi půjčky, nepřiznává nám však také žádných nároků vůči Rakousku. V případě, že by zaujato bylo stanovisko, aby odmítnuto bylo honorování půjček válečných, je jisto, že bychom se mohli dočkati velikých hospodářských škod i katastrof, poněvadž některé i naše peněžní ústavy by tím dohnány byly k nejhoršímu. Jest to však spíše třeba řešiti způsobem jiným, totiž sanovati tyto ústavy, aby se z nich staly národohospodářsky silné jednotky, které nám pomohou v našich obtížích příslušné finance státu upravovati. (Místopředseda Buříval převzal předsednictví.)
Vláda naše spojila tuto otázku s tím, že chce to řešiti ve spojení s opatřením úvěru pro další vedení státní správy. Vládní návrh zákona čís. tisku 28 řeší to tím způsobem, že navrhuje výměnu válečných půjček za titry na státní půjčku s doplatkem v hotovosti. Řešení to ovšem majitelům válečných půjček jest dáno pouze fakultativně, mohou ji vyměniti, mohou však počkati na eventuelní řešení, přijde-li nějaké, a nemusí této akce se zúčastniti. V tomto návrhu zákona je jen řečeno, že žádné jiné řešení nemůže býti výhodnější, než jaké v tomto vládním návrhu zákona jest navrženo.
Provádění jest v tomto zákoně navrženo se dvojího stanoviska a majitelé válečných půjček rozvrženi jsou na dvě kategorie, a to na jedné straně ústavy všeužitečné a na druhé straně subjekty ostatní a podniky soukromé. Obě tyto kategorie jsou zde posuzovány různým způsobem a na každé straně je jiný návrh, jakým způsobem řešení honorování válečných půjček má býti provedeno. U ústavů všeužitečných jde v prvé řadě o to, aby udrženy byly při životě a aby byl umožněn normální chod hospodářského života. Vyhovuje se těmto ústavům tím, že stará válečná půjčka uznává se v lepším kursu a nové titry nových půjček dávají se na úrok vyšší a přiznávají se jí dále ještě některé jiné výhody. Subjekty ostatní a podniky soukromé na druhé straně řešeny jsou tím způsobem, že půjčka jim uznává se nižším kursem, novým titrům má býti povoleno nižší zúročení a žádá se vyšší příplatek na půjčky. Samozřejmo, že všem těmto subjektům, které zde mají býti k řešení válečných půjček, ale tím také příslušného úvěru státu přivolány, má býti umožněno, aby mohly na základě zatímního listu, na základě předložených válečných půjček získati dalších prostředků k vykonávání své povinnosti, použitím lombardu.
Teror vládního návrhu jest také ten, že válečné půjčky uznány mají býti jen příslušníkům republiky. Nepříslušníkům znemožňuje se to řadou obranných opatření s důsledky trestními. Půjčkové titry deponované v cizině, byť i našeho příslušníka, předpokládají zmocnění vlády, aby při návratu stejně jako zdejší půjčky je posuzovati mohla, což jest v návrhu obsaženo. Předlohou touto nemění se ustanovení zákona z 15. února 1920, při němž kolkování ve východním Slovensku a Podkarpatské Rusi jest první podmínkou tohoto zákona. Slosování půjčky nové má býti provedeno v době 45 let.
Předlohu tuto projednával rozpočtový výbor ve mnoha schůzích dlouhými a dlouhými debatami s největšími obtížemi a vládní předloha nevyhověla plně, nýbrž byly zjištěny vady. Některé části byly nove zpracovány a výsledkem je návrh, který spolu s důvodovou zprávou byl právě pánům kolegům rozdán. Rozpočtový výbor na základě zprávy důvodové vyslovil souhlas spojiti otázku válečných půjček s řešením návrhu nového státního úvěru. Byly sice námitky proti tomu, na mnoha stranách bylo konstatováno, že stát náš nemá dle saint-germainské smlouvy povinnost hraditi půjčky. Tímto zákonem je stát neuznává přece za státní dluh, ale z důvodů národohospodářských a sociálně-politických jich nelze úplně popírat. A proto rozpočtový výbor řeší tuto otázku podrobněji a hlouběji nežli původní osnova vládní. Předloha vypracovaná rozpočtovým výborem odsunuje s předního stanoviska otázku odškodnění válečných půjček a staví do popředí získání úvěru státu. Ovšem ústavy naše, jsoucí bez prostředků, kdyby měly skutečně vyhověti v té míře zvýšené upisovací povinnosti, musily by zvýšit znatně své závazky a možno že očekávaná důvěra obyvatelstva a očekávané zvýšení vkladů u našich ústavů bylo by tím ohroženo a tím i sanace těchto ústavů znemožněna. Politika našeho státu chce čeliti rozmnožení státovek, působí napětí na trhu peněz a jest si vědoma toho, že lombardní úrok při tom jest značně vysoký. Samozřejmo, že ústavy, které by zúčastnily se upisování půjček našeho státu by si tím, že by musily přistoupiti k tomu, aby příslušné prostředky získaly si lombardem, při dnešních drahých penězích poškodily rentabilitu zde vložených peněz, jak poukazoval návrh vládní. A je jistě nutno, aby v té příčině nastala nějaká náprava. Vezměme jaká výhoda je na příklad pro spořitelny dle původního vládního návrhu. Spořitelny umístí při té půjčce nominale 100 K za 65 korun. Jsou povinny, aby na každých těchto 65 K respektive 100 K nominale původní půjčky upsaly dalších 135 K lombardem. Tedy kdyby získaly těchto 135 korun lombardem, zaplatily by z toho 6 1/2% jako úroků a byly by nuceny zaplatiti z této položky 8˙77 K úroků. Od státu však dle úpisů takto vystavených ob držely by úroků 11 korun. Tedy zbyly by 2 K 23 h. Naproti tomu musí své prostředky k tomuto účelu získané, totiž vklady, zúročiti nejméně 4 1/2%. Je tedy jisto, že ztráta z toho vznikající skoro 50% na úrocích nezískala by velkého nadšení u spořitelen, a poněvadž zde bylo stanoveno fakultativní upisování, jistě by výsledek půjčky nebyl takový, jak bychom si přáli. Značné obtíže by ještě vznikly při tom, že nízký přejímací kurs 65 korun oproti kursu, ve kterém mají naše peněžní ústavy staré ty půjčky bilancovány, totiž 92-93, způsobil by nutnost amortisovat velkou diferenci nejméně 28 korun, na 100 korun, což by ústavu značně vázalo možnost konati své kulturní a jiné povinnosti, ke kterým je ústav povolán, na dlouhou řadu let. Mimo to ještě nutno vzíti v úvahu, že se nedoporučuje použíti upisování dle návrhu vládního z toho důvodu, že by vznikla ústavům, které zde musejí takové značné obnosy amortisovat na dlouhou řadu let, v bilancích tato fiktivní položka, která by jistě působila značnou nedůvěru k ústavu, a nedocílili bychom sanace těchto ústavů. Na druhé straně důvěry k těmto ústavům bychom vlastně nezískali a tím příslušný účel celé vládní předlohy by selhal.