Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Marek, Záruba.
238 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Tusar; ministři: dr. Dérer, dr. Engliš, Habrman, dr. Hotowetz, Johanis, dr. Meissner, Sonntág, Staněk, Stříbrný, Švehla, dr. Vrbenský, dr. Winter, odb. přednosta ministerstva financí Vlasák.
Z kanceláře sněmovní: sněmovní
tajemník dr. Říha, jeho zástupcové: Nebuška a Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 9. schůzi poslanecké sněmovny.
Udělil jsem dovolenou: 5denní poslanci Čunderlíkovi z rodinných důvodů, posl. Darulovi rovněž z rodinných důvodů, posl. Svetlíkovi pro odcestování v odbor. záležitostech strany; 2denní dovolenou udělil jsem posl. Borovszkému pro účastenství na socialistickém kongrese v Podkarpatské Rusi, dr. Holitscherovi z důvodů rodinných; dovolenou pro dnešek posl. Schusterovi pro neodkladné zaměstnání.
Dle oznámení místopředsedy klubu poslanců něm. soc.-demokratické strany dělnické vysílá klub ten do rozpočtového výboru místo poslance dr. Holitschera posl. dr. Hahna a místo posl. Hillebranda posl. Dietla, na místo posl. Patzela vyslal do téhož výboru klub německých nár.-social. posl. inž. Junga.
Rozpočtový výbor ve své dnešní schůzi zvolil předsedou místo posl. Antonína Němce posl. Bohumíra Bradáče, místopředsedou místo posl. dr. Jana Vanovice posl. Rudolfa Chalupu.
Došla žádost okres. soudu v Krňově ze dne 8. t. m. čís. UIV 256, 20, aby poslanecká sněmovna projevila souhlas s trestním řízením proti poslanci Rudolfu Heegerovi pro přestupek proti bezpečnosti cti (podle § 24. ústavní listiny).
Moravský zemský výbor žádá podáním z 8. t. m. čís. 1384/4 pres., aby poslanecká sněmovna projevila souhlas s disciplinárním vyšetřováním posl. dr. SchoIlicha pro výroky proti vládě, Národnímu shromáždění, republice a presidentovi (rovněž podle § 24. ústavní list.).
Obě tyto věci přikáži imunitnímu výboru.
Do schůze dnešní dostavil se pan
poslanec a ministr zahraničních věcí dr. Beneš a vykoná
slib poslanecký. Žádám pana sekretáře, aby formuli slibu přečetl,
a pana posl. dr. Beneše, ministra zahraničního, žádám,
aby přistoupil ke mně a podáním ruky vykonal slib poslanecký.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé
a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého
nejlepšího vědomí a svědomí."
Ministr zahraničních věcí dr.
Beneš (podávaje předsedovi ruku): Slibuji! (Potlesk.)
Předseda: Došly
tyto návrhy: Žádám pana sekretáře, aby je přečetl.
Zástupce sněmovního tajemníka Mikyška (čte): Návrh posl. Suranyiho a súdruhov, aby priznané bolo právo asylu maďarským uprchlíkom na pôde republiky Československej.
Návrh poslanců dr. Hahna, Leibla, Schweichharta, Heegera a spol. na změnu § 9. zákona o pozemkovém úřadě ze dne 11. června 1919 č. 330. sb. z. a n.
Návrh posl. Toužila a soudr. na socialisaci zlatodolu v Roudné.
Návrh posl. dr. Dolanského a soudr. na bezodkladné opravení článku 16. odst. I. úrazového zákona z 21. srpna 1917 čís. 363 ř. z.
Návrh posl. dr. Schollicha, dr. Spiny, dr. Feierfeila, Simma na vydání zatímních ustanovení o německém školství.
Návrh poslanců Pika, Remeše, Ulricha a soudr. na urychlené projednání sanace obecních financí.
Návrh posl. Zierhuta, dr. Spiny, Kaisera, Schuberta, Pittingera, Hellera a soudr. o opatření knihovního řádu.
Návrh posl. Al. Kříže, Tesky a soudr. na úpravu okresní silnice budějovicko-novohradecké a přeměnu její v silnici říšskou.
Návrh posl. Zeminové, Drobného, Slavíčka, Tučného a spol. ve věci těžké živelní pohromy v katastru obce řevnické.
Návrh posl. Veverky a soudr. na zdokonalení řemeslné výroby ve směru technickém i živnostensko-obchodním větší účastí ústavů pro zvelebování živností na odborné výchově řemeslnického dorostu.
Návrh posl. Zeminové, Tučného, Laube, Buřívala a spol., aby zvýšena byla státní podpora stavebního ruchu obecně prospěšným stavebním družstvem pro rok 1920 o 20 milionů K a v důsledcích toho upraven byl příslušný zákon.
Návrh posl. Rýpara, dr. Noska, dr. Jurigy a soudr., aby k zákonu ze dne 23. května 1919 č. 274 sb. z. a n. o úpravě služebních příjmů a výslužného učitelstva na veřejných obecných a občanských školách byl připojen dodatek.
Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr., aby lhůta k podávání žádostí živnostníků válkou poškozených o pomocný úvěr poválečný, končící se dne 4. července 1920, byla prodloužena do konce roku 1920.
Návrh posl. Nejezchleba-Marchy, dr. Kubíčka, Stoupala, Mašaty, Vraného a soudr., aby byly prodlouženy krátkodobé drobné pachty.
Návrh posl. Samalíka, Janalíka a soudr. na zabezpečení topiva lesního pro venkovský a městský lid.
Návrh poslancov dr. Kmeťko, dr.
Budaya a ich spoločníkov o revizií prenájomných smlúv, uzavretých
pred 1. januárom r. 1916.
Předseda (zvoní): Došly tyto interpelace: Žádám jich přečtení. Zástupce sněmovního tajemníka Mikyška (čte):
Interpelace posl. dr. Noska, Šamalíka, Koška a soudr. na ministra vnitra a na ministra zásobování lidu o postupu okresní politické správy v Novém Městě nad Metují při repartici vojenských výloh rekvisičních.
Interpelace posl. Tučného a spol. na ministra vnitra a ministerského předsedu jako správce ministerstva Národní obrany ve věci bezdůvodného stíhání a věznění Frant. Záruby.
Interpelace posl. Sladkého, Landové-Štychové, Spatného a soudr. na ministerského předsedu a ministra školství, aby co nejrychleji uprázdněny byly zabrané školy ve Velké Praze a vráceny po letošních prázdninách svému původnímu kulturnímu účelu.
Interpelace poslanců Koudelky, Karpíškové a soudr. na ministerského předsedu ve věci neslýchaných jednání vrchní správy panství lichtensteinských a v záležitosti ničení uměleckých památek zabraného zámku Koloděje.
Interpelace posl. Čuříka, Sedláčka, Bezděka a soudr. na ministra financí o kartelu bank a vázaném úroku ze vkladů na běžný účet.
Interpelace posl. Čuříka a soudr. na ministra vnitra o porušení občanské i náboženské svobody kněží a příslušníků katol. církve v Michálkovicích ve Slezsku.
Interpelace posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. na ministra financí v záležitosti splnění předpokladů pro přiznání dávky z majetku uvedeného v § 11. odstavci 4. zákona ze dne 8. dubna 1920 č. 300 sb. z. a n.
Interpelace posl. Vávry, Horáka a spol. na ministra financí o uvolnění zadržených peněz při okolkování.
Interpelace posl. Netolického, Slavíčka a dr. Franke na ministra obchodu a ministra sociální péče ve věci hrozící nezaměstnanosti obuvnického dělnictva vůbec a ve Skutči zvlášť.
Interpelácia poslancov Bendu a spol. na ministra vňutra ohľadom zodpovedania dotazu, podaného v bývalom Národnom shromaždení členom N. S. Ferdinandom Bendom a spol. o bezdôvodnom cenzurovaní článku v "Robotníckych Novinách". (Tisk č. 1997. zasedaní býv. Národného shromaždenia československého roku 1919).
Interpelace posl. Draxla, Landové-Štychové a soudr. na ministra školství a národní osvěty stran úplného přehlížení autonomie v rozhodování o věcech školských obce a okresu Duchcova, a ve věci rozhodnutí Zemské školní rady v Praze ze dne 2. dubna 1920 č. j. 339.
Interpelace posl. Vávry a spol. na ministra zásobovaní pro obhospodařování surových koží.
Interpelace posl. Vávry, Horáka a spol. na ministra veř. prací pro nedostatečné zásobování uhlím, dřívím a svítivem mistrů pekařských, krejčí a živnostnictva vůbec.
Interpelace posl. Suranyiho, Taussika, Borovszkého a Daruly na ministry národní obrany, vnitra a spravedlnosti ohledně nezákonného zastřelení dvou občanů v Košici.
Interpelácia poslancov Svetlíka, Jozefa Križa a súdruhov na pana správca ministerstva národnej obrany o preloženia stavby vojenských barákov za mesto Ružomberok.
Interpelace posl. Hudce a soudr. na ministra zásobovaní a ministra spravedlnosti ohledně lichvářského obchodování se sodou, přidělovanou určitým firmám státním ústavem pro tuky, oleje a mléko.
Interpelace posl. Bergmana, Maška, Zavřela a soudr. na ministra zemědělství a veřejných prací stran kritické situace našeho zemědělství.
Interpelace poslance dr. Matouška, dr. Lukavského, G. Navrátila a soudr. na vládu o zařazení měst do vyšší třídy místních přídavků státních úředníků.
Interpelace posl. Bergmana, Maška, Zavřela a soudruhů na vládu republiky Čsl. o stanovení obilních cen z nové sklizně a o zřízení cenové obilní komise.
Interpelace posl. Toblera, dr. Lelleye a soudr. k ministru vnitra a železnic ve věci železničních a poštovních zaměstnanců na Slovensku.
Interpelace posl. Nejezchleba-Marchy a spol. na ministra financí o instrukcích daných úředníkům revisního odboru ministerstva financí pro vykonávání revise u zemědělců za účelem vyměření osobní daně z příjmu.
Interpelace posl. Zeminové, Pechmanové, Laube a soudr. na ministra sociální péče o přidělení úplně prázdných místností v Bělidle u Hrabačova pro úřednictvo a zřízence Jilemnické, jsoucí bez přístřeší.
Interpelace posl. Böllmanna, Kaisera, Zierhuta a soudr. k ministru veřejných prací o zajištění deputátního uhlí pro zemědělské dělníky.
Interpelácia posl. Surányiho a soudr. na ministra školstva a národnej osvety v záležitosti škol na východnom Slovensku.
Interpelace posl. Šamalíka, Adámka, Fr. Navrátila, Tomíka, Kopřivy, Janalíka, Rýpara a soudr. na pana ministerského předsedu a vládu republiky Československé o zabavení a státním obhospodařování letošní polní sklizně.
Interpelácia poslanca Tománka a spoločníkov na pána ministra školstva a na pána ministra plnomocníka pre Slovensko, pre ubíjanie povedomia kresťansko-katolického i slovenského, slovenských žiakov, na gymnáziume v Uhorskej Skalici.
Interpelace posl. Skaláka, dr.
Smerala a soudr. na celou vládu o návratu ruských zajatců z území
Československé republiky do sovětského Ruska.
Naléhavá interpelace posl. dr. Feierfeila, Bobka, Scharnagla a soudr. o repatriaci válečných zajatců.
Pilná interpelace posl. dr. Feierfeila, Bobka, Böhra, Scharnagla a soudr. k vládě Čsl. republiky ve věci stažení nesprávně kolkovaných bankovek.
Pilná interpelace posl. Junga, dr. Schollicha a soudr. k ministru spravedlnosti o zabavení deníku "Deutche Post" v Opavě.
Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána zpráva:
Tisk č. 118. Zpráva rozpočtového výboru o vládní osnově zákona (tisk č. 92) o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o čtvrté státní půjčce republiky Československé.
Dále byly tiskem rozdány návrhy:
Tisk č. 120. Návrh poslanců Windirsche, Hellera, dr. Lehnerta, Bobka, Kostky a soudruhů na změnu zákona ze dne 29. února 1920 č. 123 (Volební řád do poslanecké sněmovny).
Tisk č. 121. Návrh poslanců Svobody, Ulricha, Mikulíčka a soudruhů na zřízení správních komisí k výkonu práv a vedení záležitostí a správy okresních silničních výborů na Moravě.
Tisk č. 122. Návrh poslanců Pika, Remeše a soudr., aby doplněno bylo ustanovení o vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Počátkem dnešní schůze byl dále tiskem rozdán vládní návrh:
Tisk č. 114. Vládní návrh zákona, kterým se mění působnost ministerstva zemědělství a min. veřejných prací ve věcech vodního práva.
Mimo to byly tiskem rozdány tyto interpelace:
Tisk č. 107. Naléhavá interpelace poslanců Kaisera, dr. Hanreicha, Zierhuta, J. Fischera a soudr. k ministru pro zásobování lidu a ministru pro veřejné práce o přídělu výmlatového uhlí pro ranní výmlaty.
Tisk č. 109. Interpelace poslanců Jokla, Heegera dr. Haase a soudr. k ministru národní obrany, min. školství a národní osvěty a min. vnitra o násilí v okresu hlučínském.
Tisk č. 110. Interpelace poslance dr. Schollicha a soudr. na ministerského předsedu jako správce ministerstva národní obrany o chování vojenského podplukovníka v Bludovicích u Nového Jičína.
Tisk č. 115. Interpelace poslance dr. Lukavského a soudr. na ministra veřejných prací a obchodu, týkající se dodávek vápna a cementu.
Tisk č. 116. Interpelace poslance dr. Lukavského a druhů na min. školství a národní osvěty, jakým způsobem chce opatřiti na všech pražských školách pravidelné vyučování po hlavních prázdninách letošních, čili co učiní, by ve školním roce 1920-1921 nebylo na žádné pražské škole vyučování střídavého.
Tisk č. 117. Interpelace poslanců Berana. Tůmy a soudr. na ministra vnitra stran násilného počínání si dělnictva v Poříčí u Čes. Budějovic.
Tisk č. 119. Interpelácia poslancov dra Kmeťko a jeho společníkov na min. školstva a národnej osvety ohľadom vydania slovenských učebných knih pre školy ľudové a stredné na Slovensku.
Dále:
Tisk č. 108. Vládní návrh zákona,
kterým se částečně mění zákon ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb.
z. a n. o řádu volení v obcích republiky Československé.
Předseda (zvoní): Navrhuje se, aby výboru ústavnímu, kterému se tento návrh současně přikazuje, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 5 dnů.
Konstatuji, že sněmovna jest schopna usnášení.
Kdo jest pro navrženou lhůtu pětidenní, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Navržená lhůta jest přijata.
Přikazuji tyto počátkem dnešní
schůze rozdané návrhy výboru iniciativnímu. Žádám, aby
byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
Tisk č. 120. Návrh poslanců Windirsche, Hellera, dr. Lehnerta, Bobka, Kostky a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920 č. 123 (Volební řád do poslanecké sněmovny).
Tisk č. 121. Návrh poslanců Svobody, Ulricha, Mikulíčka a soudr. na zřízení správních komisí k výkonu práv a vedení záležitostí a správy okresních silničních výborů na Moravě.
Tisk č. 122. Návrh poslanců Pika,
Remeše a soudr., aby doplněno bylo ustanovení o vyměřování dávky
z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Předseda (zvoní):
Přistupujeme k prvnímu
odstavci dnešního
Tím jest
1. pokračování v jednání o zprávě výboru pro obchod, průmysl a živnosti o vládním návrhu zákona (tisk 21) o zřízení úřadu pro obchod zahraniční (tisk 113).
Nejprve žádám, aby byly přečteny
došlé dva resoluční návrhy posl. Hackenberga, dr. Czecha
a Čermáka.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte): Návrh poslanců Hackenberga, dr. Czecha a Čermáka k zákonu o zřízení úřadu pro zahraniční obchod.
Při ustanovení úředníků úřadu pro zahraniční obchod nechť platí tyto zásady:
Pro úřad ten buďte ustanoveni němečtí úředníci v počtu přiměřeném jazykovým potřebám obyvatelstva za předpokladu stejné odborné kvalifikace.
Návrh poslanců Hackenberga, dr. Czecha a Čermáka k § 3 zákona o úřadě pro zahraniční obchod.
Stanovení výše manipulačních poplatků, jakož i vůbec všech dávek jež mají býti vybírány při dovozu a vývozu, vyhražuje se Národnímu shromáždění.
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve
podala příslušný návrh zákona.
Předseda (zvoní): Oba tyto návrhy nesou dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Jelikož k slovu dále nikdo není
přihlášen, debata je skončena a uděluji slovo zpravodaji
panu posl. Kleinovi k doslovu.
Zpravodaj posl. Klein: Vážená sněmovno! Debata o vládním návrhu, kterým se má zřizovati úřad pro zahraniční obchod, celkově nás mohla uspokojiti. Všeobecně byla vyslovena touha, by záležitosti, týkající se našeho zahraničního obchodu, byly konsolidovány, sjednoceny jako záruka, že konečně aspoň v jednom odvětví našeho hospodářského života bude pořádek.
Považuji za svou povinnost - aby bylo na všechny strany jasno - reagovat stručně na některé vývod pánů kolegů, kteří mluvili proti předloze, neboť mám za to, že mnohý tento argument vzešel z nepochopení a neporozumění pro věc, kterou sleduje vládní předloha.
Kolega Hackenberg si stěžoval, že předloha jest velmi kusá, že jest povrchní a že naprosto nemůže vyhovovati. Já jsem vám pánové, řekl ve své důvodové zprávě, že jsme si všichni přáli, aby naše ministerstva již stávající měla vymezenu svoji kompetenci a pravomoc, a to jest to, co nám právě schází. Kdykoliv mluvíme o reformě naší administrativy, vždycky přijdeme k tomu kořeni, že nová ministerstva, která jsme vytvořili po převratu, nemají právě svoji hranici působnosti vymezenu a tu právě také přicházíme k tomu, že nelze v okamžiku hned všecko zreformovati Přeje-li si někdo, aby v novém vládním návrhu byla vymezena přesně kompetence nového úřadu, jest přirozeno, že bychom musili nejdříve vymeziti kompetenci stávajících ministerstev, abychom z této vyhraněné kompetence mohli odvoditi přesnou linii nového úřadu. A to nám pánové, schází, a kdybychom chtěli reformovati naše ministerstva a kdybychom se chtěli pokoušeti, abychom vymezili zde působnost jednotlivých ministerstev, pak bychom ten nový úřad nemohli vytvořiti ani za jeden rok, ani za dva roky. A já jsem řekl, že nám jde o to, abychom co nejrychleji, a řekl bych hned, v hodině poslední, regulovali náš zahraniční obchod (Výborně!), poněvadž krise našeho hospodářského života dostoupila toho vrcholu, že vlastně nevíme, zdali již nepřichází pozdě ten nový úřad, a jest naší povinností zachraňovati to, co se dá zachrániti. Jest tedy přirozené, že nemůžeme čekati, až ta ohromná administrativa se bude u nás reformovati a až se nám podaří konečně vytvořiti takové republikánské moderní úřady, jak si jich jistě všichni přejeme. Já jsem zde zdůraznil, vážení pánové, že nám jde o to, abychom si zabezpečili dovoz potravin a také jsem vám řekl, že se nám dostalo ve výboru našem závazného ujištění se strany ministerstva zásobování, že se novému úřadu již podařilo zakoupiti takové kvantum pro naše zásobení, že za toho starého aparátu nebylo to možné ani za dobu šesti měsíců. Tedy z tohoto důvodu, poněvadž všichni stejně bez rozdílu, ať patříme ke kterékoli straně, musíme sledovati to, aby byl lid náš zabezpečen po stránce zásobovací, když máme možnost, abychom vytvořili úřad, který nám dává tu záruku, jest přirozeně povinností naší, abychom spolupůsobili k tomu, aby se nový úřad také vytvořil.
Pokud jde o otázku dělnickou, i o tom jsem mluvil ve své důvodové zprávě a jest přirozeno, že v okamžiku, kdy nový správce úřadu pro obchod zahraniční bude regulovati vývoz a dovoz, že přijde do styku s našimi producenty, s továrníky a že také, i kdyby nechtěl, musí luštiti otázku dělnickou a s tím také souvisící nezaměstnanost. Já jsem zejména poukázal na stávající krisi průmyslu obuvnického, textilního a pod. Víme, že tento průmysl má ohromné zásoby, že nechce za levnější cenu na domácí trh dáti, co potřebuje lid, ale že vyvážeti nemůže proto, poněvadž stagnace hospodářská postihla nejen naši republiku, nýbrž i ostatní země.
Jest tedy přirozeno, že je to doba přechodní a že vládě musí na tom záležeti, aby naše podniky průmyslové zůstaly v chodu, ale zejména, aby dělnictvo a úřednictvo nebylo propouštěno. Já jsem jistě do té míry byl tak upřímný, že jsem řekl, že finance našich průmyslníků jsou jistě v takovém dobrém stavu, že konec konců, když se nalézáme v takové krisi hospodářské, musí s dělnictvem společně nésti i nějakou tu škodu a nesmějí dělnictvo propouštěti. To je věc přirozená a nový ministr musí jistě i v tomto smyslu míti na paměti, že otázka dělnická souvisí také s jeho úřadem. Byla zde vyslovena žádost, aby do poradních sborů byli přibíráni zástupcové různých našich organisací i zájmových skupin, a tu je tedy přirozeno a také nám to bylo závazně panem ministrem prohlášeno, že vedle dělníků, vedle konsumentů, vedle fabrikantů budou tam zastoupeny i ostatní vrstvy, tedy ovšem i zemědělci, živnostníci, prostě každý, který je na této otázce interesován. (Posl. Mlčoch: Bylo to živnostnictvu slíbeno, ale dosud toho zastoupení nemají!) Úřad se teprve tvoří, dnes dáváme mu sankci, pan ministr, který vede úřad, dnes prohlásil, že je tam povolá, my mu důvěřujeme, že své slovo splní. Domnívám se, že v tomto smyslu bude všem těm vrstvám vyhověno.
Pokud jde o žádost p. kol. Petrovického, aby pododbory komise pro zahraniční obchod byly revidovány, to jsem vyslovil ve své důvodové zprávě a pan ministr naznačil, že je nutno, aby zde byl učiněn pořádek. Je přirozeno, že cenová politika také úzce souvisí s úřadováním nového pana ministra, že i zde musí míti na paměti zejména potřeby širokých mass konsumentů. Otázka soukromého podnikání která je nám všem jasná, byla i mnou zdůrazněna v důvodové zprávě, já jsem docela loyálně doznal, že soukromé podnikání, bylo do nedávna jedinou hnací silou našeho podnikání, a je přirozeno, že se nesmíme uzavírati skutečnosti, že vedle soukromého podnikání máme podnikání společenské, společenstevní a že jsou stejne interesována na otázce vývozu a dovozu. Pánové se jistě také pamatují, že jsem zde zdůraznil jedno, že otázka vývozu a dovozu je otázkou eminentně mezinárodní a že, máme-li navazovati mezinárodní hospodářské styky, je naší povinností, abychom s cizími národy žili v míru a přátelství. Bez tohoto předpokladu není žádný hospodářský život možný a je tedy přirozeno, když to žádáme na venek, že musíme stejně žádati, aby se to stalo v rámci naší republiky. A proto jsme jistě všichni uvítali při příležitosti naší debaty politické názory kolegů německých, že oni chtějí pracovati společně na vývoji naší republiky a že konec konců nabízejí přátelskou ruku, aby ukázali, že mají dostatek pochopení a porozumění. Tedy žádost pana kolegy Kostky a jiných kolegů z tábora německého jest oprávněna a je přirozeno, že i při otázkách hospodářských i otázkách obchodních a průmyslových nemůže rozhodovati ani náboženství a národnost. Právě v těchto otázkách hospodářských a při novém úřadování může rozhodovati jedině a pouze kvalifikace bez ohledu na politické příslušenství, bez ohledu na národnost a náboženství. Tedy, pánové, v tomto směru bychom si přáli, aby pan ministr své závazné prohlášení, které učinil v plenu sněmovny, také dodržel. Pan kol. Kostka se také právě zmínil o nekvalifikovaných zástupcích našich vyslanectví, pokud jde o otázku obchodu a průmyslu.
I o tom jsme zde mluvili, že požadujeme kategoricky, aby naše obchodní zpravodajská síť byla vybudována, a řekli jsme otevřeně, že v obchodu a průmyslu mohou jedině a pouze rozhodovati odborníci, Kdo tomu nerozumí, přirozeně poškozuje jen náš zahraniční obchod. To je požadavek, který jistě musí býti také spleen.
Pan kolega dr. Kubíček ještě ve svém referátu dal také dostatek direktiv, které mohou býti novému úřadu směrodatny pro vývoj našeho obchodu mezinárodního.
Ale, vážení pánové, ani na příklad otázce reklamy a podobně u nás nikdy nebyla věnována péče a pozornost. To už je, myslím, věcí, která spadá do dob normálních, a já jsem vyslovil ve své zprávě důvodové přání, aby při ministerstvu obchodu pro dobu normální byl zřízen zvláštní odbor pro obchod mezinárodní, tak jako už to mají jiné země, a poukázal jsem zejména na Anglii. Je přirozeno, že toto nové oddělení, koncentrované v ministerstvu obchodu, musí se starati také o otázku účelné reklamy. Pánové, to nám scházelo. Já jsem v této otázce několik let pracoval a vím, co jiné národy v reklamě již vykonaly. Je přirozeno, že budeme-li chtíti obstáti na mezinárodním trhu, musíme stejně fedrovat reklamu, musíme prostě cizině a světu ukázat, co se u nás vyrábí a tedy jistým postupem obeznámiti svůj průmysl a obchod s cizinou. Ale to je věcí, myslím, dob normálních. My dnes potřebujeme co nejrychleji luštiti otázku obchodu mezinárodního a je přirozeno, že nám nezbývá času, abychom se obírali otázkou, jako je reklama.