Předseda (zvoní):
Slovo dále má p. kol.
Wittich.
Poslanec Wittich (německy): Slavná sněmovno! Jménem svých politických přátel činím toto prohlášení. My německo-maďarští sociální demokraté přicházíme jako poslanci do této sněmovny z území, které po celá století tvořilo podstatnou část Uher. Jako sociální demokraté bojovali jsme v Uhrách pro duševní a kulturní vzestup našeho národa bez rozdílu národností a požadovali od vládnoucích tříd v Uhrách řešení otázky národnostní dle práva sebeurčení. Nositelé vlády v Uhrách odpověděli na tento požadavek po politické rovnoprávnosti potlačovaných stran a národů soustavným brutálním bezprávím a znásilňováním pracujících tříd všech nemaďarských národností, kteréžto násilí dnes se stupňuje v úžasný teror, kterého dějiny neznaly a proti němuž my z této sněmovny co nejostřeji protestujeme. Vítězná dohoda odmítá pak požadavek užití pravá sebeurčení právě v okamžiku, kdy pracující třída v Uhrách vlastní silou setřásla se sebe stoleté jho a kdy se strojila, rozřešiti otázku národnostní. Zjišťujíce tuto dějinnou událost, činíme spojené mocnosti spolu i s maďarskou panskou třídou zodpovědny za poměry současné v Uhrách a prohlašujeme proto, že my německo-maďarští sociální demokraté nezlomně budeme trvati na právu sebeurčení, jakožto záruky trvalého míru národů i v této Československé republice, jež podle světových dějinných rozhodnutí byla zřízena. (Souhlas německých poslanců.) V úvaze, že nerespektování práva sebeurčení děje se následkem řádu kapitalistické, imperialistické společnosti, a že zrušení stálého potlačování i národnostního může býti docíleno pouze za cenu rozvratu nynějšího řádu společenského, spatřujeme v tom my německo-maďarští sociální demokraté dějinou povinnost, spolupracovati společně s proletariátem všech ostatních národností v tomto státě k vítězství socialismu v Československé republice. (Bravo!)
Slavná sněmovno! Naše stanovisko ku vládě záleží podstatně na její politice, kterou bude sledovati. Orgánové vládní dopustili se v minulosti mnoha přehmatů, takže se může dnes konstatovati, že se v obyvatelstvu vzmáhá velký neklid a hluboký hněv.
Ve svém vládním prohlášení pravil pan ministerský předseda, že vláda československá se staví na půdu nového světa.
Nepochybuji nikterak, že jest panu ministerskému předsedovi jeho výrok úplně jasný, ale, pánové, co nám prospěje, staví-li se pan ministerský předseda na půdu nového světa, kdežto jeho úředníci vězí ještě v středověku?
Jak by také jinak bylo možno, že úpí ještě dnes Slovensko pod vojenskou diktaturou, že se tam provádí listovní a novinářská censura? Také na poli správy, říkal pan ministerský předseda, že vláda československá má v tomto směru nejliberálnější zákony. Chci, slavná sněmovno, beze všeho přiznati, že se poměry na Slovensku od posledních voleb, t. j. od 18. dubna t. r., trochu zlepšily; co však se bylo událo až do 18. dubna na Slovensku, to jest a zůstane věčnou skvrnou v kulturních dějinách českého národa.
Chci jen částečně poukázati na tuto liberálnost. Město Bratislava se obává o svoje právo sebeurčení. Článek zákona č. 233 chce město omeziti v právu, aby si mohlo voliti své úředníky, jmenovitě chce, aby starosta a magistrátní radové byli jmenováni vládou. Myslím tedy, ctění pánové, že něco podobného jest naprosto neslučitelno se zásadou svobodné správy.
Slavná sněmovno! Přesně a jasně stojí v mírové smlouvě, kterou uzavřela republika Československá:
Republika Československá uzná za československé státní občany ony německé, rakouské a uherské státní občany, kteří mají v den vstoupení v platnost této smlouvy své bydliště nebo své domovské právo na území, které ve smyslu mírové smlouvy náleží ku československému státu. Ač znění mírové smlouvy bylo docela jasné, přece nepřestala vláda vykazovati na Slovensku tisíce a tisíce uherských státních občanů.
Nejprve tak činila docela zjevně, později způsobem skrytým a sice tak, že se prostě řeklo, vypoví se mu byt, respektive jest deložovan, takže když mu bytový úřad jiného bytu nepřikázal, musil jednoduše Bratislavu opustiti. Avšak nejen tuto část mírové smlouvy porušila vláda a její orgány, nýbrž i jinou část, kde se na př. praví, že republika Československá různým národnostem, tedy i nečeským státním občanům přizná právo, že neovládání české řeči nebude překážkou v dosažení úřadů, služeb i na nejvyšších místech ve státě.
Tu má, ctěné shromáždění, národ český ještě velkou čestnou povinnost splniti na Slovensku vůči propuštěným slovenským úředníkům, po případě oněm úředníkům, kteří dříve stáli ve službách uherského státu. Když se dálo obsazení Slovenska v lednu 1919, tu povolal k sobě tehdejší vládní referent Stodola úředníky a zaměstnance a kategoricky jim oznamoval... (Výkřik: Streikovali.) - pardon, já se k tomu vrátím - že vláda udílí mnohým jednoroční dovolenou a ponechává si právo, že převezme po uplynutí této lhůty onu část, kterou jí bude libo. S druhé strany zanedbala vláda upraviti platy, požitky a vůbec veškeré poměry úřednické.
Výsledek toho byl, že skutečně dne 3. února minulého roku propukla stávka, jíž užila vláda jako důvodu pro propouštění lidí ze zaměstnání.
Myslím však, pánové, že toto nyní nemůže býti příčinou, aby byli tito zaměstnanci ještě dnes ponecháni největší bídě a strádání.
Myslím tedy a v tom se se mnou zajisté slavná sněmovna bude shodovati, že je zapotřebí, aby byl vládě dán poukaz, aby tyto zaměstnance přijala zpět na dřívější místa a je po čas, kdy byli bez chleba, přiměřeným způsobem odškodnila. (Výkřiky.)
Slavná sněmovno! Již z ohledů na kulturní politiku vládní musíme námitky německo-maďarských sociálních demokratů vyšetřiti. Zákonný článek 38 z roku 1868 kategoricky prohlašuje, že v každé obci, čítající přes 5000 obyvatel, musí býti vedle elementárních škol ještě nějaká škola střední. Chci ovšem ihned připojiti, že tento zákon ani uherská vláda ještě nesplnila. To však nemůže býti žádným právním poukazem pro československou vládu, aby dosavadní školy činila privilejem pouze pro slovenské děti a aby byly maďarské a německé děti natlačeny v jedné škole, čímž jsou přinuceny buďto jíti do slováckých škol anebo vůbec jest jim návštěva školní znemožněna.
Proto též nemůžeme a nesmíme sankcionovati politiku vládní z ohledu na byty a nemocnice. Dnes, kdy následkem světové války a podvýživy obyvatelstva spěje toto den ode dne k stále novým nemocem, které jen počet válečných mrzáků a obětí množí, tu by bylo lze zcela rozhodně očekávati, aby vláda ve své péči přihlížela hlavně k tomu, aby byly nemocnice stavěny, zdokonalovány a spravovány. Říká se, Bratislava jest hlavním městem na Slovensku, ale veřejné poměry zdravotní, sanitní poměry činí Bratislavu rovnou i malé, titěrné vesnici.
Také v otázce bytové jest tomu tak. Očekávali jsme, že vláda skutečně zahájí rozsáhlou akci v zájmu stavby nových bytů. Nic jiného se však nekonalo, než stále odkazovalo na bytový úřad, jenž nekoná ničeho jiného, než ze jednotlivé partaje vystěhuje, aby na jich místo jiné umístil. (Souhlas německých poslanců.)
Slavná sněmovno! Myslím, že se mnou souhlasíte, že tyto poměry, o kterých jsem zcela krátce a suše pojednal, - nechci totiž déle vyžadovati vaší trpělivosti, když již přede mnou mluvili jiní dva řečníci - nepředstavují onen nový svět, o kterém ministerský předseda Tusar mluvil. Chceme-li, slavná sněmovno, skutečně nový svět vystavěti, pak musíme se tázati, kdo budou nositelé tohoto nového světa?
A tu si říkám, že světová válka odhodila to staré, že světová válka přihnala na hladinu nové síly, tyto nové síly že jsou dělníci.
Chceme-li tedy skutečně nový svět zříditi, pak musíme hleděti, aby tato sněmovna fakticky vykonala nějakou positivní práci přeměnou nynějšího společenského řádu od kapitalistického v sociální. (Bravo!)
Žádáme tudíž, jako německo-maďarští sociální demokraté, aby vláda zahájila neprodleně takovou politiku, která, jsouc ve svém nitru skutečně liberální, by započala neprodleně se socialisací na poli sociálně politickém.
Jsme toho náhledu, že již též dnes může se beze všeho díti socialisace půdy a pozemků, socialisace dolů a velkých podniků bez otřesů průmyslového života a národního hospodářství. Jsme však dále toho mínění, že v ohledu zahraniční politiky musí nastati změny. Žádáme v tomto směru, aby vláda uzavřela neprodleně mír s ruskou sovětovou vládou. Žádáme, aby udržovala vláda se všemi národy přátelské styky, žádáme však zejména, aby se vláda emancipovala z poručníkování francouzského kapitalismu. (Výkřiky.) Tato politika uvrhne Československou republiku do zhouby.
Uskuteční-li vláda ony politické
zásady, které jsem zde krátce přednesl, v tom případě může počítati
s naší podporou. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Přerušuji projednávání
prvního odstavce denního pořadu dnešní schůze a přistoupíme k
odstavci druhému, to jest k
2. volbě výborů 24členného zahraničního, 24členného branného, 24členného kulturního a 24členného pro dopravu a veřejné práce.
Nebude-li proti tomu námitek, dám volbu tuto provésti povstáním. Poněvadž byla v poradě předsedů klubů jednomyslně učiněna dohoda, myslím, že námitek proti tomu nebude. (Nebyly.)
Námitek žádných učiněno nebylo,
žádám pana tajemníka, aby přečetl kandidátní listinu.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Výbor zahraniční: posl. dr. Uhlíř, Hrušovský, dr. Blaho, Udržal, dr. Hnídek, dr. Kramář, dr. Hajn, Burian, dr. Charvát, Lehocký, Němec, Prokeš, Skalák, dr. Czech, Čermak, Kreibich, Mayer Jos., dr. Brunar, dr. Feierfeil, dr. Kafka, Šrámek, dr. Kmeťko, Myslivec, Pastyřík.
Výbor branný: Špatný, Hrizbyl, Bradáč, Udržal, Vahala, Špaček, Zavřel, Aster, Hummelhans, Karpíšková, Novák, Pik, Zverec, Kreibich, Jokl, Kaufmann, Mayer Josef, dr. Feyerfeil, Budig, Knirsch, Myslivec, Navrátil František, Vrabec, Najman.
Výbor kulturní: posl. Sladký, Landová-Štychová, dr. Srdínko. dr. Klimo, Hálek, dr. Lukavský, Dyk, Ertl, Haken, Houser, dr. Charvát, Rouček, Sychravová, Warmbrunn, Hillebrand, Wittich, dr. Spina, dr. Schollich, dr. Petersilka, Simm, Rozsypalová, Hancko, Rýpar, Horák.
Výbor
pro dopravu a veřejné práce:
posl. Pelikán, Draxl, Černý Jan (rep.
strana čs. venkova), Stodola, Křemen, Bečka,
Bergman, Biňovec, Brodecký, Kříž Josef,
Marek, Mikulíček, Oktávec, Grünzner,
Schuster, Hackenberg, Böllmann, Kallina,
Mark, Wenzel, Tománek, Záruba, Kopřiva,
Vávra.
Předseda (zvoní): Než přistoupím k hlasování sděluji, že mezi kandidáty do výboru branného jest uvedeno pouze jméno dr. Feyerfeil. Místo toho má státi dr. Feyerfeil Edvín. Do výboru zahraničního jest zase uvedeno jméno dr. Feierfeil. Jde zase o dra Feierfeila Václava.
Kdo s navrženými souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, všichni navržení jsou zvoleni.
V důsledku dohody dnešní konference klubovních předsedů podán byl dostatečně podporovaný návrh posl. Stivína a soudr. podle § 22. jedn. řádu na zřízení dalších výborů a to výboru
1. zemědělského o 24 členech,
2. pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o 32 členech,
3. zásobovacího o 24 členech,
4. socialisačního o 24 členech,
5. sociálně-politického o 32 členech,
6. státně-zřízeneckého o 24 členech,
7. ústavního a pro jednací řád o 32 členech,
8. právního o 24 členech.
Žádám pány poslance, kteří souhlasí se zřízením těchto navržených výborů, aby povstali. (Děje se.)
To je většina, navržené výbory jsou tímto zřízeny.
Přijetím návrhu na zřízení těchto výborů jsou - není-li námitek - v řízeny, po případě staly se bezpředmětnými návrhy:
1. návrh posl. Stivína, dra Franke, Udržala a soudruhů, pokud navrhuje se zřízení výboru národohospodářského a ústavně-právního,
2. návrh posl. Lukavského a soudr. na zřízení výboru státně-zřízeneckého,
3. návrh posl. Čuříka, Bezděka a soudr., jakož i návrh posl. Seligera, Dietla a soudr. na zřízení výboru zásobovacího,
4. návrh posl. Šamalíka a soudr. na zřízení výboru zemědělského,
5. návrh posl. Sedláčka a soudr. na zřízení výboru živnostenského,
6. návrh posl. Petrovického, dra Lukavského a soudr. na zřízení výboru živnostensko-obchodního,
7. návrh posl. dra Brunara a soudr. na zřízení výboru pro jednací řád.
Námitek proti tomu není. (Nebyly.)
Přijetím návrhu prve uvedeného jsou tyto návrhy vyřízeny.
Přistupuji k ukončení schůze. Podle usnesení předsednictva sněmovny navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek 10. června 1920 o 11. hodině dopolední s tímto
1. Pokračování v rozpravě o vládním prohlášení.
2. Volba výborů:
24členného zemědělského,
32členného pro záležitosti průmyslu,
živností a obchodu,
24členného zásobovacího,
24členného socialisačního,
32členného sociálně-politického,
24členného státně-zřízeneckého,
32členného ústavního,
24členného právního.
3. Jednání o návrhu vlády, aby zkráceným řízením dle § 55. jedn. řádu projednány byly tyto vládní návrhy:
a) Vládní návrh zákona o zřízení úřadu pro zahraniční obchod (tisk č. 21).
b) Vládní návrh zákona o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o IV. státní půjčce republiky Československé (tisk č. 28).
Jsou snad proti tomu mému návrhu námitky? (Nebyly.)
Není jich, návrh můj je přijat
a končím schůzi.