Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předložená vládní osnova zákona upravuje námořní právo republiky Československé dle zásad námořního práva býv. Rakouska, jež souhlasilo s hlavními normami mezinárodního práva námořního.

Ustanovení osnovou navrhovaná týkají se podmínek pro uznání československé národnosti, námořních lodí a vlajkového práva, jména lodí a rejstříkového přístavu, zcizení námořní lodi a lodního podílu, lodního rejstříku námořního, poměrů osobních, úřadů, podpory námořní plavby, pravidel pro plavbu lodí námořních, ustanovení trestních a ustanovení prováděcích.

Osnova podrobně upravuje podmínky i řízení ohledně přiznání práva námořní vlajky československé, jež propůjčuje lodi státní ochranu republiky na moři širém i ve vodách pobřežních a přístavech.

Vlajkové právo přiznává úřad plavební, jenž vydává lodní certifikát. Podmínky pro žádost o propůjčení vlajky jsou podrobně uvedeny v § 5. Obsah lodního certifikátu udává § 7.

Pro československé lodi námořní, sloužící plavbě výdělkové a mající hrubou prostornost nejméně 15 rejstříkových britských tun, zřizuje se za účelem zápisu jejich lodní rejstřík námořní při obchodním soudu v Praze. Rejstřík tento jest veřejny a zápis do něho děje se k písemné přihlášce loďaře.

Podmínky pro přihlášku k rejstříku udány jsou v § 18.

Tento lodní rejstřík jest rozhodujícím pro určité majetkově-právní poměry lodi (§ 21.).

V části o poměrech osobních upravují se poměry loďaře a lodní posádky se zřetelem k průkazům její způsobilosti.

Ministerstvo obchodu se zmocňuje, aby ve zvláštních případech poskytovalo loďařským podnikatelům příspěvky neb úvěry k získání lodi.

Pro plavbu lodí námořních zůstávají prozatímně v platnosti pravidla platná ve starém Rakousku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

O československé národnosti námořních lodí a vlajkovém právu.

Námořní vlajka československá jest zevním znakem námořních lodí československé národnosti a jest v barvách a v jejich složení i poměrech totožná s vlajkou státní.

Práva námořní vlajky československé lze nabyti pro lodi o hrubé prostornosti nejméně 15 rejstříkových britských tun za podmínek vytčených v tomto zákoně. Podmínky, za nichž i lodi prostornosti menší mohou získati právo námořní vlajky československé, budou stanoveny nařízením.

Národnost československá přísluší lodím, jejichž vlastníky jsou aspoň ze dvou třetin státní občané republiky, domácí osoby právnické, domácí společnosti obchodní, při nichž společnici ručící případně neobmezeně, je-li jich více než dva, aspoň ze dvou třetin, jsou státními občany republiky, nebo domácí společenstva podle zákona z 9. dubna 1873, č. 70 r. z., pokud se tyče podle 11. titulu I. dílu uherského zákona obchodního a pozdějších ustanovení k němu vydaných. Domácí ve smyslu tohoto zákona jsou právnická osoba, obchodní společnost a společenstvo, které mají sídlo na území republiky Československé.

Není-li loď ve vlastnictví provozovatele, t. j. toho, kdo jí provozuje plavbu buď sám anebo skrze jinou osobu, posuzovati jest její československou národnost za přiměřeného užití odstavce 3. tohoto paragrafu podle státní příslušnosti, pokud se týče, podle sídla nikoli vlastníka lodi, nýbrž provozovatele.

Pokud jest loď zapsána v cizozemském lodním rejstříku, nepřísluší jí národnost československá.

Námořní lodi československé podléhají právnímu řádu republiky a požívají, bylo-li jim přiznáno právo českoslov. vlajky námořní, státní ochrany republiky jak na moři širém, tak i ve vodách pobřežních a v přístavech.

Vlajkové právo ukládá povinnost nésti vlajku poctivě a ve cti, přiznávati ji všude, kde toho vyžadují mezinárodní pravidla a zvyklosti a dbáti všech mezinárodních pravidel a zvyklostí na sirém moři, ve vodách pobřežních i v přístavech.

O přiznání vlajkového práva žádati jest přihláškou lodi u plavebního úřadu. Přihlášku podejž provozovatel plavby nebo jeho zástupce řádně vykázány.

O československé národnosti lodi a o jejím vlajkovém právu vydává plavební úřad potvrzení lodním certifikátem (§ 7).

V případech pilných, kde nelze si včas opatřiti lodního certifikátu, svolují Československé konsuláty k užívání československé vlajky zatímním listem průvodním (interimním pasem), osvědčí-li se v přihlášce podmínky § 1. a zažádá-li se zároveň o vydání lodního certifikátu. Zatímní list průvodní zastupuje lodní certifikát až do řádného jeho vydání, nejdéle však do lhůty jednoroční.

Lodní certifikát, pokud se týče zatímní list průvodní, dlužno na lodi chovati jakožto povinnou listinu lodní.

Skutečnosti a poměry, které v přihlášce jest udati a podle potřeby řádně doložiti, jsou tyto:

1. jméno a druh lodi, místo a čas její stavby, její hrubá prostornost v rejstříkových britských tunách i rozměry, způsob stavby a pohonu, zamýšlená plavební oblast, přístav rejstříkový (domovský) (§ 12.), přístav základní (kde má loď základnu plavebně-technickou) a při lodích, určených k plavbě na pravidelných tratích, také přístav výjezdní.

Rozměry lodi doloženy buďtež podle možnosti plánem a vždy průkazem o řádném cejchování lodí buď úředním orgánem československým neb podle ustanovení některého ze států, s nimiž republika učiní smlouvy o vzájemném uznání úředních měření.

Podle plavební oblasti dělí se plavba na dálnou, t. j. místně neobmezenou, a na plavbu pobřežní (kabotáž). Tato jest buď velká, t. j. mezi přístavy téhož moře a to Baltického, severního, Černého, Středozemního, moře Rudé v to počítajíc, anebo malá, jež se obmezuje na krátké vzdálenosti podél pobřeží a na výustní trati řek. Blíže určeny budou hranice plavebních oblastí nařízením.

2. Předmět (účel) plavebního podniku.

3. Jméno a příjmení neb firma, sídlo podniku a státní příslušnost loďaře (§ 24., odst. 1.), všech spoluloďařů, s údajem jejich lodních podílů (lodních part, karátů) a člena loďařstvo zastupujícího (loďaře-korespondenta), pokud se týče, obdobné údaje o provozovateli, jenž není vlastníkem lodi (§ 1., odst. 4., § 24., odst 2.); při osobách právnických, při společenstvech a při obchodních společnostech také jejich sídlo, při těchto pak také jméno a státní příslušnost společníků ručících neobmezeně. Není-li loď ve vlastnictví provozovatele, jest udati též jméno a příjmení, státní příslušnost a bydliště vlastníka lodi.

4. Jméno a příjmení, den a rok narození, státní příslušnost, domovská obec a bydliště kapitána, prvního důstojníka a prvního strojmistra, jsou-li v době přihlášky již známy. Nejsou-li ještě známy, nutno je oznámiti, jakmile byla loď odevzdána velení kapitánovu, nejpozději však, než loď plavbu započne. Doplnění lodního certifikátu údajem o těchto osobách může opatřiti v případech pilných také československý konsulát.

Spolu s oznámením kapitána, prvního důstojníka a prvního strojmistra, ať počátečným, ať dodatečným, vykázati jest také jejich způsobilost, vyhovující požadavkům uvedeným níže v § 26. až 28.

5. Přihláška obsahujž cestné ujištění provozovatelovo, že loď není zapsána v cizozemském lodním rejstříku.

Uzná-li plavební úřad, uváživ obsah přihlášky a jejich dokladů, jakož i výsledky dalšího šetření snad potřebného, zejména vyjádření československých konsulátů přístavu základního i výjezdního, že žádosti za přiznání vlajkového práva jest vyhověti, vydá žadateli lodní certifikát, nepodléhá-li loď zápisu v lodní rejstřík námořní, bezprostředně jakmile byly zapraveny přihlašovací poplatky.

Při lodích podléhajících zápisu v rejstřík (§ 15.) se žadatel vyrozumí o přiznání vlajkového práva pro loď přihlášenou s tím, že mu lodní certifikát bude vydán, jakož i že vlajkové právo bude lze vykonávati teprve po zápisu lodi v lodní rejstřík námořní a po zaplacení přihlašovacích poplatků. Že byl zápis v rejstřík proveden, potvrdí plavební úřad podle úředního oznámení soudu obchodního (§ 19.) na lodním certifikátu, dříve než ho vydá žadateli.

O vydání lodního certifikátu uvědomí plavební úřad všechny československé konsuláty.

Lodní certifikát udává:

1. jméno lodi, její druh a plavební oblast, rozeznávací signál, výsledky úředního měření, místo a čas stavby a přístav rejstříkový (domovský) (§ 12.);

2. předmět (účel) plavebního podniku, jméno a příjmení nebo firmu loďaře, pokud se týče provozovatele (§ 5., c. 3.) všech spoluloďařů s údajem jejich lodních podílův a loďaře-korespondenta, při osobách právnických, při společenstvech a při obchodních společnostech jejich sídlo;

3. podmínky československé národnosti lodí podle § 1., odst 3. a 4.;

4. normální počet mužstva, t. j. počet pro lodní službu nutně potřebný;

5. jméno a příjmení, den a rok narození, domovskou obec a bydliště kapitána, prvního důstojníka a prvního strojmistra;

6. den a řadové číslo zapsání lodi v soupisu, vedeném u plavebního úřadu;

7. při lodi, zapsané v lodní rejstřík námořní, potvrzení o zápisu tom podle ustanovení § 6., odst. 2.

Přihlášce podléhají také změny skutečností a poměrů vytčených v § 5. Jest je oznámiti a podle potřeby doložiti do šesti neděl ode dne, kdy provozovatel nebo jeho zástupce, oprávněny ku přihlášce, o nich zvěděl. Týkají-li se změny ty údajů v lodním certifikátu, dlužno jej k vyznačení jejich co nejdříve předložiti plavebnímu úřadu nebo v případech pilných československému konsulátu nejbližšímu podle přistání lodi.

Právo vlajkové odňato bude lodi výrokem plavebního úřadu, nastala-li při ní změna odporující podmínkám, uvedeným v § 1., odst. 3. a 4., nebo podmínkám způsobilosti osob, jmenovaných v § 5., čís. 4, a nebylo-li provozovatelem plavebního podniku vyhověno vyzvání plavebního úřadu, aby se stala náprava do lhůty, kterou jest ustanoviti nejméně na šest měsícův a lze prodloužiti ze závažných důvodů. Odnímací výrok sdělí plavební úřad všem konsulátům československým, jakož i obchodnímu soudu v Praze. Lodní certifikát vyžádati jest od provozovatele plavebního podniku a učiniti nepotřebným.

Bližší ustanovení o postupu plavebního úřadu při vyřizování přihlášek, o soupisu námořních lodí, jím vedeném, o vydávání lodních certifikátův a povinných poplatcích vyhrazují se prováděcímu nařízení.

Každá námořní loď budiž opatřena nápisem svého jména a rejstříkového domovského přístavu.

Jméno lodi musí se zřetelně lišiti ode všech jmen námořních lodí československých, přihlášených u plavebního úřadu a zapsaných v soupis u něho vedeny. Ke změně lodního jména jest potřebí svolení plavebního úřadu.

Pro československé lodi námořní jest přístavem rejstříkovým (domovským) Praha.

Při zcizení námořní lodi nebo lodního podílu lze nahradit odevzdání potřebné ku převodu vlastnictví úmluvou zcizitele s nabyvatelem, že vlastnictví přejíti má hned bez odevzdání.

Zcizitel lodi nebo lodního podílu jest povinen vydati nabyvateli k jeho žádosti listinu o zcizení s podpisem ověřeným soudně nebo notářsky.

Československé námořní lodi, sloužící plavbě výdělkové a mající hrubou prostornost nejméně 15 rejstříkových britských tun, jimž přizná no jest od plavebního úřadu vlajkové právo, dlužno přihlásiti k zápisu do lodního rejstříku námořního, zřízeného u obchodního soudu v Praze.

Nařízením bude ustanoveno, pokud takovému zápisu podléhají lodi nesloužící plavbě výdělkové.

Lodní rejstřík námořní jest veřejný a jest každému volno v něj nahlédnouti v hodinách úředních. Za poplatek lze si vyžádat u obchodního soudu opis zápisů provedených v rejstříku neb výtah z nich.

Zápis děje se k písemné přihlášce loďaře s podpisem žadatele, ověřeným soudně nebo notářsky. Zástupce vykaž svou zastupovací moc listinou veřejnou nebo soukromou, ověřenou soudně neb notářsky. Ku přihlášce připoj žadatel vyrozumění plavebního úřadu dotčené v § 6.

V přihlášce k rejstříku udati jest tyto skutečnosti a poměry:

1. Jméno a druh lodi s rozeznávacím si málem náležejícím jí, místo a čas stavby její, její hrubou prostornost v rejstříkových britských tunách i rozměry, způsob stavby a pohonu, předmět (účel) plavebního podniku, plavební oblast a přístav základní, pokud se týče i výjezdní (§ 5. č. 1.)

2. Jméno a příjmení, státní příslušnost, rodiště a bydliště loďaře, při loďařstvu všech spoluloďařů s údajem lodních podílů jejich a loďaře, korespondenta. Je-li loďařem společnost veřejná nebo komanditní, přihlásiti jest údaje ty o každém společníku neobmezeně ručícím. Při osobě právnické (společnosti akciové, společnosti s ručením obmezeným), a společenstvu přihlásiti jest jméno nebo firmu a sídlo jejich, jakož i jméno, příjmení a bydliště zástupců zákonných anebo statutárních.

3. Právní důvod, z něhož loďař nebo spoluloďaři nabyli vlastnictví nebo spoluvlastnictví lodi.

Nenáleží-li 10% osobám těmto za vlastní, jest udati právní důvod, z něhož užívají lodi ku provozu plavby, spolu se jménem, příjmením, státní příslušností a bydlištěm vlastníka lodi. Průkaz o vlastnictví lodi podati jest řádně vyhotoveným listem stavebním, pokud se týče prohlášením právního předchůdce, ověřeným řádně podle zákonů místa.

4. Práva, jež si stát na lodi zvláště vyhradil k zabezpečení svých nároků nebo co do jejího užívání.

5. Práva věcná, váznoucí na lodi, zejména dobrovolná práva zástavní, také podle § 22. zřízená.

6. Byla-li loď zapsána již ve stavbě (§ 22.), údaj o zápisu tom.

Skutečnosti a poměry tuto uvedené, jež nejsou prokázány vyrozuměním plavebního úřadu (§ 6. odst. 2.), jest rádně doložiti.

Údaje uvedené pod číslem 1. (-5.) zapisují se do rejstříku a vyhlašují se objemem, vytčeným v prováděcím nařízení, v listech veřejných, ustanovených k tomu.

O provedeném zápisu a obsahu jeho vydá soud žadateli list rejstříkový a učiní spolu sdělení o plném obsahu zápisu plavebnímu úřadu.

Rejstříkový list dlužno na lodi chovati jakožto povinnou listinu lodní.

Přihlášce k zápisu v rejstřík a sdělení podle § 19. podléhají také změny zapsaných skutečností a poměrů, při čemž jest předložiti doklady po rozumu § 18. c. 3 a odst. 2. téhož paragrafu. Změnu přihlásiti jest k zápisu nejdéle do šesti neděl ode dne, kdy strana k přihlášce povinná o ní zvěděla. Potřebné změny vyznačí se také v rejstříkovém listu, kterýž jest soudu co nejdříve předložiti. V případech pilných přísluší vyznačení změn v rejstříkovém listu československým konsulátům na základě rozhodnutí rejstříkového soudu.

Obchodní soud nařídí výmaz lodi z rejstříku, když loď podle sdělení plavebního úřadu zahynula, nebo prohlášena byla za neopravnou, nebo pozbyla-li podle odnímacího výroku plavebního úřadu (§§ 9. a 38.) práva vlajkového. Zahynutí lodi je na rovni nezvěstnost trvající po jeden rok, potvrzená plavebním úřadem, u lodi plavících se v oblastech arktických nezvěstnost tříletá. Výmaz lodí z rejstříku nedotýká se platnosti zástavních práv, zápisem dříve již vzniklých.

Rejstříkový list jest od loďaře vyžádat a učiniti nepotřebným; nemožnost předložení jeho budiž, není-li zjevnou, loďařem osvědčena.

Vznik a smluvní změny včítajíc i převod dobrovolného zástavního práva na lodi zapsané v rejstříku nebo na zapsaném podílu jejím jsou podmíněny zápisem v rejstříku; při tom chrání se původní i pozdější nabyvatel zástavního práva v důvěře co do zápisu v rejstříku o vlastnictví k zapsané lodi a o zástavním právu jím nabývaném.

Zapsaná zástavní práva působí také proti poctivým nabyvatelům věcných práv lodi nevědoucím o zápisu.

Dobrovolná zástavní práva zřízená ještě před zápisem lodi v rejstřík (s výhradou případu § 22.), jakož i zástavní práva neprávem vymazaná v rejstříku působí proti nabyvateli zástavních práv k zapsané lodi jen, když o jejich trvání v době nabytí věděl, nebo při obyčejné dbalosti věděti musil.

Ustanovení tato nevztahují se na zástavní práva pro pohledávky z lodních zápůjček (čl. 271., čís. 4 všeobecného obchodního zákona, § 258., č. 5 obchodního zákona uherského), poskytnutých za trvání námořní cesty.

K zápisu v rejstřík může stavebník se souhlasem čsl. plavebního úřadu přihlásiti také loď ve stavbě a dáti v něm poznamenávati postup stavby, jakož i doložené stavební náklady.

O zastavení také takovéto lodi platí v zásadě, co ustanoveno v § 21. Zástavní práva zapisují se tu jen se souhlasem stavitele (loděnice) vykázaným listinou ověřenou soudně nebo notářsky.

Zápisy tyto dějí se ve zvláštním oddělení rejstříku. Loď určuje se tu prohlášením stavitele a stavebníka o výměrách lodi stavbou té doby již ustálených, jakož i o umístění lodi v loděnici.

Zapisuje-li se v rejstřík loď dohotovená, přenesou se v její vložku zástavní práva zřízená podle odst. 2.

Zevnější zařízení lodního rejstříku námořního, druhy zápisů (vklady, záznamy, poznámky) a jejich podmínky podle obdoby práva knihovního, jakož i povinné poplatky budou upraveny v mezích tohoto zákona vládním nařízením.

Pokud v nařízení tomto nebude zvláštních ustanovení, podléhá řízení obchodního soudu ve věcech lodního rejstříku námořního ustanovením o soudním řízení ve věcech nesporných.

Postup při nuceném výkonu zástavního práva k zapsané lodi bude ustanoven zákonem zvláštním.

Loďařem jest vlastník lodi, jenž jí užívá buď sám anebo skrze jinou osobu k námořní plavbě výdělkové.

Kdo jako provozovatel užívá k tomu lodi, nenáležející jemu, platí v poměru k osobám třetím i k úřadům za loďaře. Vlastník může tu nárokům těch, kdo z používání toho odvozují práva privilegovaných lodních věřitelův, odpírati jen, bylo-li užívání lodi vůči němu bezprávné a provinil-li se věřitel v době, kdy nabyl pohledávky, nedostatkem poctivosti a víry.

Lodní posádka skládá se z velitele lodi (kapitána), lod. důstojníků, lod. mužstva a ostatních osob ustanovených na lodi.

Velitelem Československé lodi dálné, pokud se týče velké pobřežní plavby (§ 5., č. 1), může býti:

1. Občan republiky československé, který získal československý patent kapitána dálné, pokud se týče, velké pobřežní plavby. Vydati patent přísluší úřadu plavebnímu, vykáže-li žadatel:

a) že patentu kapitána plavby, o kterou jde, nabyl v Rakousku nebo v Uhersku před 28. říjnem 1918,

b) nebo že splnil podmínky pro dosazení kapitánského patentu plavby, o kterou jde, jak byly platny v Rakousku a v Uhersku do 28. října 1918,

c) nebo, že získal patent kapitána plavby, o kterou jde, v některém ze státův, uvedených v prováděcím nařízení, nebo ve státě, s nímž republika Československá uzavřela zvláštní smlouvu o námořních průkazech způsobilosti pro námořní službu lodní.

2. Občan některého cizího státu, uvedeného v prováděcím nařízení nebo státu, s nímž republika Československá uzavřela smlouvu o průkazech způsobilosti, jestliže prokáže, že získal ve svém státě patent kapitána plavby, o kterou jde, a požádá-li československý plavební úřad skrze některý československý konsulát za vydání ověřovací listiny pro vedení lodi pod vlajkou československou; při tom musí potvrditi podpisem, že ovládá zákonná ustanovení československá o lodích obchodních a zaručiti čestným slovem, že bude svědomitě dbáti jich i cti vlajky československé. Československé konsuláty jsou povolány zjistiti, zda žadatel zasluhuje důvěry a zda jeho údaje, zejména též o znalosti zákonů československých, jsou správné.

Ověřovací listina taková uděluje se nejdéle na dvě léta a lze ji obnoviti. Konsuláty mohou, je-li věc pilná, vydati žadateli osvědčení zatímní, opravňující ho k vedení lodi pod vlajkou československou, platné nejdéle po šest měsíců.

Podmínky pro oprávnění k malé pobřežní plavbě upraveny budou nařízením.

O průkazech námořního poručíka, pokud zastává na lodi československé úřad prvního důstojníka, platí stejná ustanovení jako při veliteli lodi.

Průkaz způsobilosti odpovědného správce strojů (prvního strojmistra) upraven bude nařízením.

Podmínky pro průkaz způsobilosti strojníků, topičův a ostatní lodní posádky budou upraveny nařízením.

K nařízení plavebního úřadu jest loďař pozívající výhod podle § 34. po předchozím slyšení povinen přijmouti do lodní služby na dobu nejvýše jednoho roku osoby, označené úřadem, s nařízenou průpravou pro službu lodní, aby vyhověti mohly podmínkám potřebným k získání úředních průkazů způsobilosti.

Působnost plavebního úřadu upravuje se, pokud se tak neděje v zákone tomto, zákonem zvláštním.

O stížnostech do rozhodnutí a opatření plavebního úřadu ve věcech upravených tímto zákonem rozhoduje ministerstvo obchodu, vyjmouc stížnosti ve věcech upravených v §§ 25. až 30., včetně § 33. a 36., jakož i ve věcech trestních, vzešlých z překročení pravidel právě uvedených, o kterýchžto stížnostech rozhoduje ministerstvo veřejných prací, a to ve věcech § 26. v dohodě s ministerstvem obchodu.

Stížnost podati jest do čtyř neděl u čsl. plavebního úřadu.

Vysvědčení o mírách a nosnosti lodí mohou vydati podle zvláštních ustanovení lodní měřící autorisovaní k tomu plavebním úřadem.

Vysvědčením těmto jsou na rovni průkazy o cejchování lodí vydané v cizině, vyhovují-li podmínkám § 5. čís. 1.