Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Osnovu jednacího řádu senátu Národního shromáždění vypracoval výbor pro změnu jednacího řádu podle stejných zásad a zcela obdobně jako osnovu jednacího řádu sněmovny poslanecké. To odpovídá postavení i složení senátu, který až na určité odchylky bude sborem, pro jehož jednání nutně platiti bude vše, oč běží při jednání sněmovny poslanecké.

Odchylky osnovy pro senát plynou tedy toliko ze tří hledisk. Předně z polovičního počtu senátorů, dále ze zásadního ustanovení ústavy, že vláda jest politicky zodpovědna jen sněmovně poslanecké a konečně z ustanovení ústavy, kterými se řeší ústavní konflikty mezi oběma sněmovnami (§§ 44 a 48 úst. list.). Z těchto ústavních předpisů vyplývá nutnost, aby při některých usneseních senátu konstatován byl poměr hlasů; poněvadž pak řešiti tu bude otázky politicky důležité, jest výbor toho náhledu, že je účelno, aby jednací řád sám pro tato hlasování určoval, jak poměr hlasů se zjišťuje, t. j. hlasováním podle jmen (§ 59).

Výbor ústavní projednal osnovu přijatou výborem pro změnu jednacího řádu, vyslovil s ní svůj souhlas a doporučuje Národnímu shromáždění, aby ji schválilo.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Tato ustanovení jednacího řádu senátu mohou býti změněna autonomním (§ 37, 2. věta úst. list.) usnesením senátu:

§ 2, odst. 2.;

ustanovení § 5 o počtu zapisovatelů a pořadatelů, jakož i skrutatorů;

§ 9 vyjímaje ustanovení a) a b);

§ 14, odst. 1.;

§ 15, 16 a 17;

§ 25, odst. 2.; § 29; §§ 31, 32, 33, 34 a 36;

§ 40, odst. 1. a 2.; §§ 43 a 44; § 45 vyjma odst. 6.;

§§ 61 a 62;

§§ 66 a 69;

§§70 a 71;

§u 72 vyjma odst. 1. a § 73.

(2) Návrhy na autonomní změnu těchto ustanovení neb doplnění řádu jednacího v mezích zákona projednávají se v senátě jako osnovy zákonů.

(1) Zákon o jednacím řádě senátu nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení a provede jej ministr vnitra.

(1) Počet senátorů určují ústavní zákony. Jak se nahrazují mandáty uprázdněné stanoví zákon o složení a pravomoci senátu ze dne 29. února 1920, č. 124 sb. z. a n.

(1) Senátoři jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací senátních.

(2) Pro každou schůzi plnou i výborovou vyloží se presenční listina, do níž přítomní senátoři se podepíší.

(3) Onemocní-li senátor, oznámí to předsedovi; trvá-lI nemoc déle než týden, předloží vysvědčení lékařské.

(4) Dovolenou do sedmi dnů dává předseda, o delší dovolené rozhoduje senát na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním.

(5) Senátor obdrží jako úřední průkaz legitimaci opatřenou fotografií a podepsanou předsedou senátu a zapisovatelem.

(1) Nezúčastní-li se člen výboru bez platné omluvy tří za sebou jdoucích schůzí výboru, ztrácí mandát výborový a polovici náhrady podle § 81 mu příslušející pro měsíc nejblíže následující.

(2) Nezúčastní-li se senátor bez platné omluvy šesti plenárních schůzí za sebou jdoucích, ztrácí nárok na celou náhradu podle § 81 pro měsíc nejblíže následující.

(3) Byl-li senátor v témže roce třikráte podle odst. 2 pokutován, přikáže předseda senátu věc výboru imunitnímu, aby podal senátu zprávu s návrhem. Výbor tento může navrhnouti ztrátu nároků podle § 81 nejvýše pro 6 měsíců nejblíže následujících; o návrhu imunitního výboru rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním.

(4) Ve všech případech budiž dána senátoru možnost, aby se v dané lhůtě vyjádřil.

(1) Senát schází se ke dvěma řádným zasedáním v roce: jarnímu a podzimnímu, kromě toho podle potřeby k zasedáním mimořádným, svolán byv presidentem republiky, výjimečně předsedou senátu (§ 28 úst. list.).

(2) Zasedání senátu se začíná a končí vždy zároveň se zasedáním poslanecké sněmovny (§ 29 úst. list.).

(3) Zasedání senátu se končí neb odročuje a senát se rozpouští prohlášením presidenta republiky (§§ 30 a 31 úst. list.).

(4) Skončilo-li se zasedání (§ 30, odst. 1 úst. list.), pokračuje senát při novém zasedání v pracích podle stavu, v jakém byly při ukončení skončeného zasedání. President republiky může však v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené prohlásiti, že se práce senátní přerušují; tím veškeré věci, o nichž senát již před tím konečného usnesení neučinil, přestávají býti předmětem jednání senátu. Po takovém přerušení prací senátních může se v novém zasedání týž senát jen k návrhu vlády nebo iniciativního výboru za souhlasu vlády usnésti, že výboru, jemuž se přikazuje návrh zákona v předchozím zasedání již projednávaný, se ukládá, aby pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání již učiněných. O návrhu takovém rozhodne senát bez porady výborové a bez rozpravy prostým hlasováním; může jej však odkázati i výboru Výbory, které senát prohlásil permanentními, mohou jednati i po skončení zasedání, souhlasí-li vláda.

(5) Bylo-li zasedání odročeno (§ 30, odst. 2 úst. list.), nastává v pracích senátu pouze přestávka; všecky výbory mohou i po odročení pokračovati ve svých pracích.

(1) Nově zvolený senát se ustavuje v plné schůzi.

(2) Schůzi tu zahájí předseda vlády, přijme slib senátorů (§ 6, odst. 1), dá neprodleně provésti volbu předsedy a dotáže se ho, zda volbu přijímá.

(3) Přijme-li předseda volbu, vykoná v senátu do rukou předsedy vlád slib (§ 7), ujme se předsednictví, dá provésti volbu dvou místopředsedů, 6 zapisovatelů a 4 pořadatelů, načež místopředsedové vykonají do rukou předsedových slib (§ 7).

(4) Sčítání hlasů provedou čtyři skrutátoři jmenovaní předsedou vlády ze senátorů.

(5) Všechny tyto volby jsou prozatímní; volby konečné vykonají se po uplynutí jednoho měsíce po schůzi ustavující a platí na celé volební období, leč, že by na začátku nového zasedání nadpoloviční většina všech senátorů písemně žádala o nové volby; k žádosti té položí se volby na pořad příští schůze.

(1) Senátoři vykonají v prvé schůzi před volbou předsednictva do rukou předsedy vlády slib podle § 22 úst. list. tímto způsobem: Dříve než senátor vstoupí do jednací síně, prohlásí v senátní kanceláři, ku které národnosti se hlásí a podpíše tam prohlášení obsahující tento slib, což mu kancelář senátní na certifikátu potvrdí a tím je mu zjednán přístup do schůze; ve schůzi pak předseda vlády dá přečísti formuli slibu a senátoři na jeho vyzvání jednotlivě podáním ruky a slovem: »Slibuji« slib složí (§ 49, odst. 6).

(2) Senátoři, kteří vstoupí do senátu později, vykonávají stejným způsobem slib do rukou předsedy senátu.

(3) Odepření slibu nebo slib s výhradou má bez dalšího v zápětí ztrátu mandátu (§ 22 úst. list.), kterou prohlásí v prvé schůzi předseda vlády, jinak předseda senátu.

(1) Předseda a místopředsedové slibují, »že budou zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí«.

(1) Předseda s místopředsedy tvoří předsednictvo, jemuž přísluší vésti senát a spravovati věci jeho se týkající.

(2) Své úkoly vykonává předsednictvo:

a) v plných schůzích,

b) předsedou neb úřadujícím místopředsedou.

(3) Pomocnými orgány předsednictva jsou:

a) zapisovatelé,

b) pořadatelé,

c) kancelář senátní a těsnopisecká

d) kancelář knihovní.

(4) Předseda a předsednictvo úřadují po skončení funkčního období senátního až do prvé schůze nově zvoleného senátu.

(1) Plná schůze předsednictva usnáší se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy:

a) o výkladu jednacího řádu;

b) o odnětí náhrady senátoru nedbalému (§ 3.), neb vyloučenému (§ 52.);

c) o organisaci kanceláře senátní, těsnopisecké a knihovní (§ 14.);

d) o době a pořadu jednání schůzí senátu, pokud jich senát sám neurčil;

e) o pořadí, v jakém místopředsedové úřadují na místě předsedy (§ 11.);

f) o pořadí, v jakém úřadují zapisovatelé (§ 12.);

g) o výdajích v rámci rozpočtu senátního;

h) o rozdělení místností v senátní budově, o úpravě přístupu posluchačstva na galerii a o způsobu uveřejňování úředních zpráv o jednání senátu a výborů;

i) o tisku návrhů (§ 19.);

j) o překladech (§ 49.);

k) o žádostech (peticích) (§ 70.);

l) o zřízení senátní stráže (§ 10, odst. 5);

m) o vyloučení projevů hrubě urážejících mravnost, projevů velezrádných nebo bezpečnost státu ohrožujících z návrhů, dotazů, interpelací a zpráv těsnopiseckých.

(2) Předsednictvo je způsobilé se usnášeti za přítomnosti aspoň dvou svých členů a usnáší se prostou většinou hlasů; předseda hlasuje spolu a při rovnosti hlasů hlas jeho rozhoduje.

(1) Předseda svolává plné schůze senátu, řídí je, pečuje, aby zachován byl jednací řád a pořádek při schůzích, dává slovo, stanoví a klade otázky při hlasování a prohlašuje jeho výsledek.

(2) Kdyby porušen pořádek byl ve schůzi, přeruší nebo skončí schůzi: ruší-li schůzi posluchači, dá rušitele vyvésti z galerie a je-li potřeba, vykliditi galerii.

(3) Předseda ukončuje schůzi a při tom podle usnesení předsednictva navrhuje den, hodinu a pořad jednání schůze příští. O námitkách proti tomu neb o návrzích na doplnění nebo na změnu navrženého jednacího pořadu rozhodne se bez rozpravy prostým hlasováním.

(4) Předseda zastupuje senát na venek a podpisuje spolu s jedním zapisovatelem a senátním tajemníkem listiny vydávané senátem. Předsedovi je bezprostředně podřízena kancelář senátní a těsnopisecká, jakož i knihovní.

(5) K výkonu úředních opatření, i v případech § 52, slouží předsedovi stráž, kterou opatří pro každé zasedání předsednictvo v dohodě s ministerstvem vnitra: tato stráž podléhá v této své činnosti jakožto senátní stráž výhradně předsedovi.

(1) Místopředsedové zastupují předsedu na jeho příkaz se všemi jeho právy a po vinnostmi v pořadí usneseném předsednictvem.

(1) Zapisovatelé dohlížejí na hlasování a konání voleb, sčítají hlasy, provádějí losování a výsledek ohlašují předsedovi; ověřují zápisy jednací, podpisují spolu listiny senátní a dohlížejí na kancelář těsnopiseckou. Úřadují v pořadí určeném předsednictvem.

(1) Pořadatelé jsou povinni pečovati o pořádek v síni i v senátní budově.

(1) Ke senátní kanceláři, jejíž ředitelem je senátní tajemník, patří jeho zástupce a potřebný počet úředníků konceptních, účetních a odborných kancelářských. Senátní kancelář zřizuje zápisy, vyřizuje usnesení schůzí a senátních orgánů, pokud to uloženo není činitelům jiným, spravuje archiv a opatřuje službu účetní, pokladní a kancelářskou. Kancelář vede také listiny o volbách. (Část IX.)

(2) Jak se ustanovují úředníci kanceláře senátní, těsnopisecké a knihovní, jakož i zřízenci a jak se upraví právní a hmotné jejich poměry, ustanoví zvláštní zákon.

(1) Za příslušníka klubu považuje se senátor, jenž spolu s předsednictvem dotčeného klubu ohlásí písemně senátní kanceláři, že je členem neb hospitantem klubu a zůstává jím potud, pokud senátor neb předsednictvo klubu neohlásí stejným způsobem, že senátor přestal býti členem klubu.

(1) Podpíše-li předseda klubu nebo jeho zástupce jménem klubu volební lístek při volbě podle § 63, má se za to, že podepsali všichni členové klubu. Prohlásí-li hospitant písemně v senátní kanceláři, že jej pravoplatně zastupuje předsednictvo klubu, v němž hospituje, má se za to, že podpis předsednictva klubu zastupuje i podpis hospitantův.

(1) Předsednictvo přibírá podle potřeby ke svým poradám předsedy klubů s hlasem poradním.

(1) Senát jedná:

1. o zprávách a podnětech presidenta republiky (§ 64. č. 6. úst. list.);

2. o návrzích a prohlášeních vlády;

3. o osnovách zákonů a usneseních došlých z poslanecké sněmovny;

4. o návrzích předsedy a senátorů;

5. o zprávách výborů a stálého výboru Národního shromáždění podle § 54. úst. list.;

6. o dotazích;

7. o žádostech (peticích);

8. provádí volby jemu příslušející;

a 9. provádí trestní řízení v případech §§ 67. a 79. úst. list.

(1) Návrhy vládní, pak samostatné (iniciativní) návrhy senátorů, podané písemně v senátní kanceláři a podepsané aspoň 10 jinými senátory se vytisknou a rozdají co nejdříve senátorům. Návrh musí obsahovati přesnou formulaci toho, na čem se senát usnésti má a musí míti náležitosti § 41 odst. 2 úst. list. Návrhy bez dostatečného počtu podpisů, nedostatečně formulované a bez náležitostí § 41, odst. 2 úst. list. nejsou předmětem jednání.

(2) Je-li návrhů tolik neb jsou-li tak rozsáhlé, že včasné rozmnožení jich tiskem působí značné obtíže, může předsednictvo upustiti od úplného jich vytištění a místo toho rozdati seznam těchto návrhů se stručným označením obsahu a s tím, že v úplné návrhy lze nahlédnouti v senátní kanceláři.

(1) Když byl vládní návrh rozdán, přikáže jej předseda ve schůzi příští výboru, jejž považuje za příslušný.

(2) Navrhne-li některý senátor, aby vládní návrh přikázán byl výboru jinému než předsedou určenému, rozhodne o tom senát bez rozpravy prostým hlasováním.

(3) Vláda může své návrhy odvolati, dokud senát nepřikročil ke druhému čtení

(1) Samostatné návrhy senátorů nutno podati písemně v senátní kanceláři; když byly tiskem rozdány, přikáže je předseda výboru iniciativnímu.

(2) Jakmile byly tiskem rozdány, nemohou býti odvolány. Byly-li pravoplatně iniciativním výborem nebo v prvém či druhém čtení zamítnuty, nemohou býti znova podány, dokud neuplynulo šest měsíců od zamítavého usnesení.

(3) Nedotčeno je ustanovení §u 44 odst. 3. úst. list.

(1) Počátkem prvého zasedání zvolí senát tyto výbory:

a) výbor iniciativní;

b) výbor rozpočtový.

(2) K návrhu vlády nebo k písemnému návrhu nejméně 11 senátorů může zříditi senát bez rozpravy prostým hlasováním i výbory jiné a stanoví, kolik členů mají. Předseda určí, kdy a kde mají konati prvou schůzi (ustavující).

(3) Senát se může k návrhu vlády, předsedy, neb 11 senátorů usnésti bez rozpravy prostým hlasováním, že určitý výbor jest permanentní (§ 4, odst. 4).

(1) Výbor iniciativní zkoumá samostatné (iniciativní) návrhy senátorů předběžné, a je povinen rozhodnouti, neurčil-li mu senát lhůty kratší, do 30 dnů po tom, co návrh mu byl přikázán. Bylo-li zasedání mezi touto lhůtou skončeno, počítá se nová lhůta ode dne, kdy počne nové zasedání.

(2) Předseda iniciativního výboru přikáže návrh některému členu jako zpravodaji; je-li námitka proti osobě zpravodajově, zvolí zpravodaje výbor bez rozpravy prostým hlasováním. Menšina, která hlasovala proti osobě zvoleného zpravodaje, má právo zvoliti si koreferenta. K věci promluví pouze referent a koreferent; k návrhu předsedově může výbor bez rozpravy prostým hlasováním pro referenta a koreferenta obmeziti dobu řeči, ne však pod 10 minut. Výbor rozhodne bez dalšího rokování prostým hlasováním o tom, zda návrh přikazuje k řádnému projednání výboru, jejž považuje za příslušný či zda návrh se zamítá. O usnesení vyrozumí výbor předsedu senátu a prvého z navrhovatelů.

(3) Kterýkoliv z navrhovatelů může do 3 dnů po tom u předsedy senátu navrhnouti, aby senát zamítavé usnesení iniciativního výboru změnil, načež předseda v jedné z nejbližších schůzí senátu věc předloží. Senát rozhodne bez rozpravy prostým hlasováním.

(4) Vyhoví-li senát návrhu, přikáže předseda návrh výboru, který uznává za příslušný.

(5) K návrhu předsedovu může se senát bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, že rozhodne o různých návrzích iniciativních jediným hromadným hlasováním.

(6) Návrhy, o nichž iniciativní výbor včas nerozhodl, přikáže předseda senátu na návrh kteréhokoli z navrhovatelů výboru, jejž za příslušný považuje.

(1) Kromě vlastních osnov rozpočtových a berních sluší každou osnovu zákona nebo návrh, kterými se zatěžuje státní pokladna nad rozpočet již povolený, i když je projednal výbor jiný, postoupiti před vytištěním zprávy dotčeného výboru a před projednáním jejím v plné schůzi výboru rozpočtovému, aby o ní podal zprávu s hlediska úhrady.

(1) Předsedou senátu označený člen výboru řídí volbu předsedy. Kromě předsedy zvolí výbor jednoho až tři náměstky a jednoho až tři zapisovatele; výsledek voleb sdělí předseda senátní kanceláři, aby se oznámil senátu. V případech důležitých může výbor svolati i předseda senátu.

(2) Nadpoloviční většina všech členů výboru může kdykoli písemně žádati za nové volby všech neb některých funkcionářů výboru; to platí i o zpravodaji (§§ 30 a 33. odst. 1.). Nové volby vykonají se ihned.

(3) Pro jednání výboru platí obdobně pravidla daná pro plnou schůzi senátu, pokud není zvláštních ustanovení, a předsedovi výboru příslušejí ohledně řízení jednání a disciplinárních prostředků obdobná práva jako předsedovi senátu.

(4) Jde-li o návrhy krátké a jednoduché a usnadní-li se tím jednání, může předseda připustiti, aby se podávaly ústně, nepodá-li většina přítomných členů výboru proti tomu písemné námitky.

(5) Usnesení výboru o návrzích formálních, dále, o všech návrzích, kterými se nenavrhují věcné změny neb doplňky k projednávané věci, děje se vždy, i když to výslovně v jednacím řádě ustanoveno není, bez rozpravy prostým hlasováním, leč by se na rozpravě usnesl výbor bez rozpravy prostým hlasováním.

(6) Výbor může se bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, že jednání jest důvěrné.

(1) O každé schůzi pořídí zapisovatel jednací zápis a podpíše jej s předsedou. Zápisy s presenční listinou se odevzdají jakmile jich ve výboru není třeba, senátní kanceláři.

(2) Výbor se může se souhlasem předsedy senátu bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, aby o jeho jednání byl sepsán záznam těsnopisný.

(3) Výbor se může bez rozpravy prostým hlasováním usnésti že jeho jednání se neuveřejní.

(1) Členové vlády, úředníci jimi povolaní a předseda senátu jsou oprávněni dostaviti se do schůzí výborových a ujmouti se tam slova kdykoli, jakož i činiti návrhy.

(2) Usnesl-li se výbor, aby se některý ministr osobně dostavil do jeho schůze, pozve jej předseda výboru do schůze podle usnesení (§ 40 úst. list.), aby žádaná vysvětlení podal. Usnesení stane se bez rozpravy prostým hlasováním.

(3) Senátoři mají právo býti přítomni při jednání výborů, ač-li se výbor neusnesl, že jeho jednání jest důvěrné (§ 25. odst. 6); senát má právo toto usnesení k návrhu 11 senátorů bez rozpravy prostým hlasováním změniti.

(4) Při jednání o rozpočtu, o věcech daňových a o povolení branců, přítomnost senátorů nesmí býti vyloučena.