Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Kulturní výbor zvolil k projednávání obou návrhů subkomitét, jehož členy byli: předseda Dr. Srdínko a členové N. S.: Houser, Dr. Kolísko, Dr. Krejčí, Dr. Metelka, Smrtka a Zavoral. Jako poradci byli pozváni za zemské výbory členové N. S.: Dr. Budínský, rada zem. soudu Lukeš a vrch. rada Dr. Stráník, za Ústřední radu zemských organisací učitelských pp. Hanus, Obsta paní Zelinková, za menšinové školství pp.: ředitel Bělehrádek a taj. Dvořák, za město Prahu mag. rada Jarolímek. Subkomitét konal 5 schůzí a zvolil referentem o návrhu vládním posl. Smrtku, o návrhu Dra Lukavského posl. Dra Metelku. Po vyslechnutí dobrého zdání znalců a ministra školství a zástupců vlády, a po všeobecné debatě o obou návrzích, usnesl se subkomitét vzíti za podklad jednání návrh vládní a doporučil výboru některé změny tohoto návrhu.

Kulturní výbor vyslechnuv zprávy obou referentů subkomitétu a sdělení ministra školství a národní osvěty G. Habrmana vzal tolikéž za základ návrh vládní.

Výbor želí toho, že nebyl předložen zákon základní, který by organisaci školství a jeho správu upravoval nezávisle na zákonech z doby před 28. říjnem 1918, ale přiznává, že práci tu nebylo lze vykonati, pokud nebylo rozhodnuto o ústavním zřízení. Nezbude, než zůstaviti ji příštímu Národnímu shromáždění. Jest však alespoň správu školství přizpůsobiti změněným poměrům.

Výbor věnoval velkou pozornost otázce instancí ve školské administrativě, složení školních úřadů a jejich kompetenci, vzájemnému poměru navrhovaných úřadů školských k jiným ministerstvům, zejména k ministerstvu vnitra, otázce menšin národnostních a nákladu na školství.

Schváleno po návrhu vládním, aby zrušeny byly okresní a zemské rady školní a aby působnost zemských školních rad byla z části přenesena na ministerstvo školství a národní osvěty, většinou však na župní rady školní, které se mají nově zříditi. Ty mají býti též pověřeny agendou okresních školních rad. V místních a župních radách školních mají býti zástupci učitelstva a zástupci občanstva. Z toho, že předsedou župní rady školní má býti župan, vznikly ve výboru pochybnosti, že by úřady školské mohly býti závisly na úřadech politických. Ministr vnitra Švehla vyložil, že jednota správy a ohled na zájem občanstva toho vyžaduje, aby župní úřady nebyly rozrůzňovány podle jednotlivých ministerstev, čímž by se administrativa velmi komplikovala, počet úřednictva a režijní náklady, by ohromné a zbytečné vzrostly, zdůraznil však, že vláda přikládá školství, zejména národnímu, tak velikou důležitost, že přes to navrhuje zřízení zvláštních školních rad při úřadě župním. Vysvětlil pak ze zákona o zřízení župním, že župan bude jmenován presidentem republiky na návrh celé vlády a bude ve věcech, spadajících do kompetence jednotlivých ministrů podléhati výhradně ministru, jehož se věc týkati bude, při čemž jest absolutně vyloučeno, aby některý ministr mohl svým vlivem zasahovati do kompetence ministra jiného.

Jest tudíž také ve svobodné republice naší naprosto vyloučeno, aby mohl některý ministr vykonávati jakýkoliv vliv na župana ve věcech, ve kterých mu nepodléhá. Pochybnosti, které v té příčině vznikly, povstaly z mylného předpokladu, že župana bude jmenovati ministr vnitra a ten že bude jeho nejvyšším představeným, jak jím byl při okresních hejtmanech za staré éry.

Při úvahách o školství národnostních menšin uznal výbor, že je třeba zákonem postarati se o to, aby o menšiny bylo s naprostou nestranností pečováno jednostejně bez ohledu na to, o kterou národnost jde, a proto se rozhodl, aby školství to vyňato bylo z kompetence žup a aby tato kompetence byla přenesena na ministerstvo školství, čímž bude vyproštěno z jednostranného vlivu většiny jiných národností.

Ve 2. odstavci § 2 návrhu zákona vypočítává se, které školy jest míti za menšinové školy.

Velmi významný čin znamená též pře. nesení veškerého nákladu osobního na stát.

Věcný náklad na školy ponechává se s vyloučením nákladu na učebné pomůcky a knihovny - hraditi obcím; přenesení nákladu toho na župy vyhrazuje se příští zákonité úpravě. Však i tu osvědčuje se zvláštní péče o školství menšin tím, že návrh sňal s obcí břímě věcného nákladu na menšinové školy před 28. říjnem 1918 zřízené a přenáší je tolikéž na stát.

Výbor věnoval těž pozornost přání, aby školství bylo spravováno odborníky a aby se uplatnila součinnost učitelstva v úřadech školských a samospráva učitelstva ve věcech vnitřní jeho práce školské i v otázkách stavovských, čemuž dán důraz v samotném zákoně, zejména v §§ 4 a 5 (o náměstkovi předsedy župní rady školní), v §§ 4, 6, 18 a 20 (o složení župních a místních školních rad a v resolucích, čímž vyhověno bylo, pokud na tu dobu bylo možno, dávným tužbám učitelstva, projevovaným v četných peticích, ke kterým bývalo absolutistické Rakousko hlucho.

Kulturní výbor očekává s jistotou, že ministerstvo školství a národní osvěty bude míti o to všemožnou péci, aby resolucím bylo plné a co nejdříve vyhověno a že zejména co nejdříve uskuteční resoluci, která se odnáší k § 10.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Státu přísluší nejvyšší správa veškerého vychovávání a vyučování a dozor k němu. Správu tu vykonává stát ministerstvem školství a nár. osvěty, pokud se týče ministerstvem zemědělství.

Ministerstvo školství a národní osvěty přejímá k dosavadnímu oboru své působnosti:

1. působnost, kterou měly ve věcech vysokého, středního a odborného školství dosud zemské školní rady a zemské správy politické,

2. právo rozhodovací, vyhrazené zákonem ve věcech národního (obecného a občanského) školství předsedům zemských školních rad,

3. působnost ve věci menšinových škol národních a mateřských, zejména škol podle zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n.

Menšinové školy ve smyslu předcházejícího odstavce jsou jednak školy, zřízené podle zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., jednak školy národní a mateřské, zřízené pro národnostní menšiny před účinností právě uvedeného zákona podle posavadních předpisů, a to zejména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podle článku 19. bývalého zákona ze dne 21. prosince 1867, č. 142 ř. z.

Školy menšinové nepodléhají ani místním ani župním školním radám ani jejich orgánům a spravují se vesměs podle zákona ze dne 3. dubna 1919. č. 189 Sb. z. a n.

Dosavadní působnost zemských výborů ve věcech škol středních a odborných, menšinových a soukromých kromě škol zemědělských přechází na jmenované ministerstvo, které převezme také správu zemských fondů školních.

V hlavním městě Praze zřídí se samostatná školní rada téhož složení a s touze pravomocí jako župní rady školní.

U každého župního úřadu zřizuje se župní rada školní.

Župní rada školní se skládá:

1. ze župana jako předsedy,

2. z předsedova náměstka,

3. ze zástupcův učitelstva,

4. ze zástupcův občanstva,

5. z referentů pro věci paedagogické, administrativní a právní.

Náměstek županův ve funkci předsedy župní rady školní jest jmenován ze státních úředníkův a má titul: "náměstek předsedy župní rady školní".

Zástupců učitelstva bude 5. Zástupci ti volí se na župních konferencích učitelstva škol obecných a občanských. V župách národně smíšených zvolí konference učitelstva ze škol národní menšiny, činí-li podle posledního soupisu lidu aspoň 20% všeho občanstva v župě, 1 zástupce, ostatní zástupce zvolí konference z učitelstva škol národní většiny; nejméně jeden z nich budiž vzat z učitelstva škol občanských.

Členy župní rady školní mohou býti jen učitelé a učitelky volitelní do župního zastupitelstva.

Podrobná ustanovení o župních konferencích učitelstva a o volbách zástupcův učitelstva do župní školní rady budou vydána nařízením vlády.

Zástupcův občanstva je vždy dvakrát tolik jako zástupcův učitelstva. Zástupce ty zvolí župní zastupitelstvo podle zásady poměrného zastoupení.

Volitelní jsou i nečlenové župního zastupitelstva. mající volitelnost do tohoto sboru, i doporučuje se, aby volen byl jeden lékař (lékař školní).

Referenti župní školní rady (§ 4, bod 5.) jsou státními úředníky. Bude-li referentů více než 3, náleží toliko třem právo hlasovací, a to těm, které určí předseda schůze.

Funkční období zástupcův učitelstva a zástupcův občanstva trvá 6 let. Zástupci učitelstva mají nárok na náhradu cestovních výloh a diety ke schůzím župní rady školní a k jiným úkolům, s funkcí jejich spojeným, podle pravidel pro státní úředníky platných; pro zástupce občanstva platí ustanovení § 62 zákona o zřízení župních a okresních úřadů.

V obor působnosti župní rady školní náleží rozhodovati o všech věcech veřejné i soukromé výchovy a vyučování v župě, pokud není rozhodování to výslovně vyhrazeno ministerstvu školství a národní osvěty neb jemu podřízeným orgánům, nebo ministerstvu zemědělství.

Přechází tedy na župní radu školní zejména obor působnosti zemských školních rad ve věcech škol obecných a občanských a ostatních ústavů výchovných, pokud náležejí do oboru národního školství, dále obor působnosti dosavadních okresních rad školních, obor působnosti zemských i okresních správ politických ve věcech pokračovacího školství živnostenského, obor působnosti zemských výborů ve věcech školství národního a pokračovacího živnostenského, jakož i na Slovensku obdobný obor působnosti župních úřadů, komitátů, jejich orgánů, správních výborů, pokud se týče inspektorátů.

Nařízením vládním může býti část působnosti župní školní rady přikázána jiným úřadům školním a orgánům správy školní.

Řádná schůze župní školní rady koná se aspoň jednou za měsíc. K žádosti tří členů jest předseda povinen svolati do osmi dnů schůzi mimořádnou. Schůze sborové usnášejí se o věcech, jež se týkají všeho školství v župě, náležejícího v obor působnosti župní rady školní, nebo některé kategorie jeho, nebo jsou povahy zásadní. Program schůze stanoví předseda.

Běžná agenda administrativní a věci neodkladné, vyřizují se příslušnými referenty za odpovědnosti předsedovy. Předseda je však povinen v nejbližší schůzi župní rady školní oznámit opatření, jež bylo učiněno. Schůze župní rady může se usnášeti, byli-li všichni členové pozváni a je-li přítomna většina členů. Rozhodnutí činí se nadpoloviční většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, který jinak nehlasuje.

Župní rada školní může si pro jedno tlivé otázky přibrati znalce s hlasem poradným.

Jednací řád župní školní rady vydá ministerstvo školství a národní osvěty.

Předseda župní rady školní jest povolán, aby bděl nad zachováváním zákonův a nařízení při všem školském úřadování v župě a nad tím, aby se při všem usnášení a rozhodování dbalo zájmů státních a prospěchu školy.

Má právo a povinnost, aby zastavil usnesení, které podle jeho názoru odporuje zákonu nebo nařízení, nebo poškozuje zájem státu nebo prospěch školy. V takovém případě má si vyžádati hned rozhodnutí ministra školství a národní osvěty.

O stížnostech do rozhodnutí župní rady školní rozhoduje ministr školství a nár. osvěty. Stížnosti podati jest u župní rady školní do 14 dnů, počítaných ode dne, který následuje po dnu, kdy rozhodnutí straně bylo dodáno, a mají odkládací účinek.

Župan jako předseda župního úřadu a župní rady školní rozděluje práci jednotlivým členům a vykonává její usnesení.

Členové župní rady školní jsou povinni slíbiti do rukou předsedových věrnost republice, jakož i že zachovávati budou zákony a platná nařízení a dbáti zájmu a prospěchu školy.

V každé školní obci zřídí se místní školní rada jakožto úřad veřejný.

Založí-li se pro několik školních obcí veřejná škola národní (škola újezdní), zřídí se pro tuto školu zvláštní místní školní rada újezdní.

Místní školní rada se skládá:

1. z předsedy,

2. ze zástupců školy,

3. ze zástupcův obce školní.

Předsedu místní školní rady a jeho náměstka, který jej zastupuje v jeho nepřítomnosti nebo na požádání, zvolí místní školní rada ze sebe většinou hlasů.

Zástupce školy volí konference učitelstva, ustanoveného při veřejných školách obecných a občanských téhož jazyka vyučovacího ve školní obci, po případě v újezdě.

Ve školních obcích (v újezdě), kde jest na veřejné škole trvale nebo zatímně méně učitelův ustanoveno než tři, vstoupí do místní školní rady všichni. Jsou-li na škole tři až pět učitelů, zvolí tito ze sebe dva členy. Je-li jich šest až devět, zvolí ze sebe tři členy. Je-li jich deset až dvanáct, zvolí čtyři členy, jinak pět členů do místní školní rady.

Ve školních obcích (v újezdě), v nichž zastoupeny jsou různé kategorie škol a učitelů téhož jazyka, zvolí po jednom členu odděleně tyto skupiny učitelstva:

1. učitelé škol občanských,

2. učitelky škol občanských,

3. učitelé škol obecných,

4. učitelky škol obecných.

V každé skupině přísluší právo voliti jednoho člena, má-li aspoň tři příslušníky, jinak spojí se k volbě se skupinou téže kategorie školní druhého pohlaví. Zbylý počet členů zvolí podle předcházejícího odstavce plenum konference. Správcové veřejných škol a výchovných ústavů ve školní obci a učitelky ženských ručních prací, nejsou-li členy podle odstavce 2 nebo 3, mohou se súčastniti schůzí místní školní rady téhož jazyka s hlasem poradním.

Členy místní rady školní mohou býti jen učitelé a učitelky volitelní do obecního zastupitelstva.

Zástupců školní obce (újezdu), je vždy dvakráte tolik jako zástupců školy. Volbu zástupců vykonávají obecní zastupitelstva přiškolených obcí podle ustanovení § 63 po případě § 64 volebního řádu ze dne 31. ledna 1919, č. 75 sb. z. a n. Náleží-li k obci školní několik obcí nebo částí obcí politických, volí každé obecní zastupitelstvo tolik členů místní školní rady, kolik jich podle počtu obyvatelstva na každou obec připadá. Počet ten určí župní rada školní. Vedle těchto členů zvolí obecní zastupitelstvo sídla školního tři náhradníky. Při volbě těchto členů místní školní rady i náhradníků doporučuje se přihlížeti k tomu, aby mezi zvolenými byli rodiče dítek ve školní obci školou povinných, neb jejich zástupci.

Školní obec, v níž je značnější počet škol, lze se svolením župní školní rady rozděliti v několik obvodů školních, z nichž každý lze podříditi zvláštní školní radě.

Funkční období místní školní rady trvá čtyři léta.

Předseda svolá a řídí schůze, pečuje o to, aby usnesení byla provedena, je prostředníkem mezi místní školní radou a nadřízenými úřady a zastupuje místní školní radu na venek.

Předseda hlasuje jenom při rovnosti hlasů.

Místní školní rada jest povinna a oprávněna:

1. aby spravovala místní školní fond a nadání školní, pokud nadání samým není jinak ustanoveno,

2. aby přechovávala cenné papíry, listiny atd., škole náležející,

3. aby pečovala o budovy a pozemky školní, o nářadí školy, o pomůcky učebné a vedla příslušný inventář,

4. aby vykonávala veškeré práce, spojené s opatřováním věcných potřeb školních, jakož i práce, nařízením župní rady školní, jejího předsedy, nebo ministerstva jí uložené,

5. aby sestavovala rozpočet a výroční účty školní,

6. aby sdělala soupis školní mládeže, vedla školní matriku, rozhodovala o přijímání žáků z cizí školní obce do školy, aby dohlédala k docházce do školy, jí zvelebovala a spolupůsobila, když zanedbání školy se tresce,

7. aby učitelstvo podporovala v jeho povolání, zvláště pak při vykonávání kázně, aby bděla nad tím, jak se mládež mimo školu chová, a nade vším, co vliv má na vychování mládeže mimo školu.

Mimo to, přísluší místní školní radě povinnosti a práva, jež jsou jí přikázány ostatními zákony školními a nařízeními vládními v mezích místní působnosti těchto zákonů a nařízení.

Místní školní rada koná schůzi nejméně jednou za měsíc; k žádosti tří členů má předseda svolati schůzi mimořádnou do osmi dnů.

Místní školní rada může se usnášeti, byli-li všichni členové pozváni, a je-li přítomna většina členů. Usnesení činí se nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje. Předseda jest povinen, aby bděl nad zachováním zákonův a nařízení a nad tím, aby se šetřilo zájmu a prospěchu školy. Má právo a povinnost zastavit usnesení, které odporuje zákonům a nařízením nebo prospěchu školy. V takovém případě jest povinen vyžádati si rozhodnuti župní rady školní.

O stížnostech na rozhodnutí místní školní rady rozhoduje župní rada školní. Stížnost podati jest u místní školní rady do osmi dnů po oznámení rozhodnutí a působí odkladně.

Kdo byl do místní školní rady zvolen, je povinen volbu přijmouti, nezastával-li funkce této v předchozím období.

Kdo by odepřel zastávati funkce v místní školní radě, nebo bez omluvy se nedostavil do dvou schůzí po sobě konaných, bude potrestán župním úřadem školním pokutou od 20 Kč do 500 Kč ve prospěch místního fondu.

Župní školní rada může v případě, že by činnost místní školní rady poškozovala zájem státu nebo prospěch školy, místní (újezdní) školní radu rozpustit a opatřiti správu školství zvláštním orgánem na náklad obce školní a to až do konce běžného funkčního období místní školní rady. Odvolání v takovém případě nemá odkládacího účinku.

Členové místní (újezdní) školní rady jsou povinni slíbiti do rukou zmocněnce župní školní rady věrnost republice, jakož i že budou zachovávati zákony a platná nařízení a dbáti zájmu a prospěchu školy.

Pro školy menšinové (§ 2) může se zříditi místní školní výbor. Složení a působnost místních školních výborů určí vláda nařízením.

Pro přímý dozor ke školám středním a odborným, s vyloučením hospodářských akademií, středních a nižších škol hospodářských a lidových škol zemědělských, a k ústavům učitelským zřídí se při ministerstvu školství a nár. osvěty potřebný počet ministerských inspektorů školních. Inspektoři tito převezmou úkol dosavadních zemských školních inspektorů, ministr školství a nár. osvěty určí obor i obvod působnosti každého inspektora i jeho úřední sídlo a vyměří mu cestovní a dietní paušál.

Pro přímý dozor ke školám obecným a občanským a k ústavům výchovným, jež náležejí do oboru národního školství, zřídí se v každé župě potřebný počet župních a obvodních inspektorů (inspektorek) školních po návrhu župní rady školní.

Ministr školství a nár. osvěty je zmocněn službu těchto inspektorů přiměřeným způsobem organisovat a nařízením obor působnosti jednotlivých inspektorů župních i obvodních určiti. Ministr určí také úřední sídla těchto inspektorů.

Župní inspektoři jsou státními úředníky.

Jmenování obvodních inspektorů jest prozatímní. Aktivní učitelé veřejných škol, byvše na základě veřejné soutěže jmenováni obvodovými inspektory, budou, pokud jejich funkce trvá, úřadu učitelského zproštěni.

Také těmto inspektorům vyměří ministr školství a národní osvěty příslušný cestovní a dietní paušál. Náklad na tyto paušály a na zastupování obvodních inspektorů uhradí se z peněz státních. Také pro školství národní může ministr zříditi potřebný počet míst inspektorů ministerských.

Ministr školství a národní osvěty ustanoví, jakým způsobem se bude vykonávati dozor pedagogický a správa hospodářská škol menšinových.

Veškerý náklad věcný na veřejné školství národní uhrazuje školní obec pokud jinak není stanoveno dosavadními zákony.

Náklad na sbírky učebných pomůcek a knihovny školní, jakož i ostatní náklad, zejména všechen náklad osobní hradí se ze státních peněz. Školy menšinové (§ 2) vydržují se nákladem státu.

Zvláštním zákonem bude ustanoveno, jakou měrou k uhrazení nákladu tohoto přispívati jest z peněz župních.

Obce, v nichž budou župní školní rady zřízeny, jsou povinny opatřiti a k bezplatnému užívání odevzdati vhodné místnosti pro úřad potřebné. Též exponovaným orgánům správy školní mají obce, jež budou sídlem orgánů těch, potřebné místnosti opatřiti a k bezplatnému užívaní odevzdati.

Veškerá ustanovení starších zákonův a nařízení, pokud odporují tomuto zákonu, pozbývají platnosti.

Ustanovení tohoto zákona o školách menšinových (veřejných i soukromých) vstoupí v platnost dnem 1. ledna 1921.

Nařízením vlády bude určena doba, kdy ostatní ustanovení tohoto zákona budou zcela nebo z části provedena a tímže způsobem budou učiněna jinaká nutná opatření k provedení zákona. Rovněž nařízením vlády bude určeno, kdy provedeno bude zrušení zemských a okresních školních rad a tímže způsobem lze na dobu přechodní zřídit orgán, jenž by funkce zrušených úřadů zatímně vykonával.

Nařízením vlády budou na Slovensku zřízeny orgány, které budou pověřeny vykonáváním oborů působnosti, jež tento zákon přikazuje úřadům a orgánům školním. Týmž způsobem bude určen den, kterým ustanovení tohoto zákona nabudou z části nebo zcela účinnosti na Slovensku.

Správa školní v území Podkarpatské Rusi bude upravena zvláštním zákonem.

Zákon tento provede ministr školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.