Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Dani z obchodu cennými papíry podrobeny jsou všechny obchody cennými papíry, uzavřené na burse i mimo ni, způsobilé, aby byly předmětem obchodu na tuzemské burse.

Podmíněné obchody jsou stejně zdanitelny jako obchody nepodmíněné, prodloužené jako původní. Při obchodech stravních (reportních a deportních) nezáleží na tom, je-li příjemce do stravy (stravovatel) oprávněn volně nakládati přejatými kusy nebo ne. Má-li strana právo volby mezi různým plněním, podléhajícím dani v nestejné výši, řídí se daň vyšší sazbou. Zálohové obchody, uzavřené mimo bursu, jsou poplatnými podle saz. pol. 73/36 zákona ze dne 13. prosince 1862, č. 89 ř. z., a nepodléhají dani podle tohoto zákona.

Obchody směnné považují se za dvojí obrat; rovněž obchody obstaravatelské (komisionářské) podléhají dani jak za obchod mezi obstaravatelem a osobou třetí, tak i za vypořádání mezi obstaravatelem (komisionářem) a komitentem.

Poukáže-li osoba zavázaná k dodání nebo přijetí cenných papírů osobou jinou, od ní právně se lišící, k dodání nebo přijetí. zdaní se jak obchod mezi původními smluvníky, tak i mezi poukazovatelem a onou osobou třetí (adresátem).

Nárok státu na daň vzniká uzavřením obchodu. Zrušení obchodu (storno) osvobozuje od placení daně pouze tenkráte, stalo-li se při obchodech premiových v den uzavření obchodu, při obchodech za hotové (kasovních) pak ve lhůtě, stanovené bursovními předpisy pro splnění takovýchto obchodů, nejdéle však do 3 dnů. Jinak má zrušení obchodu nebo propadnutí premie po stránce daňové stejný význam, jako kdyby papíry byly dodány.

Obchody, uzavřené v cizině, podléhají plné dani, nalézají-li se oba smluvníci po případě i jejich zástupci při tom obchodě v tuzemsku; bydlí-li v tuzemsku pouze jedna strana, podléhá obchod toliko dani poloviční. Při obchodních firmách rozhoduje pro otázku bydliště sídlo podniku (po případě závodu odštěpného, filiálky a pod.), který obchod uzavřel, při obchodech na burse sídlo bursy. Za obchody uzavřené v cizině čítají se i ty, které vznikly písemně nebo telegraficky či telefonicky mezi místy v tuzemsku a v cizině.

Dani podle tohoto zákona nepodléhá:

a) Tržba tuzemských směnek a kupeckých poukázek;

b) tržba jiných cenných papírů s určitým platebním dnem a obnosem (tažených papírů. úrokových a dividendových kuponů s určitým výplatným obnosem, pokladničních poukázek atd.).

Tržba dlužních úpisů slosovatelných nebo zúročitelných v opětovných obdobích nebo vydaných na dobu delší jednoho roku podléhá dani. Prodlouží-li se původní doba splatnosti kratší jednoho roku na dobu delší jednoho roku (s původní platební lhůtou), jsou podrobeny dani obchody následující po tomto prodloužení;

c) tržba ražených i neražených kovů, devis a jinakých cizozemských platidel;

d) tržba československých státních půjček, pokud není při vydání jich výslovně prohlášeno. že dani podle tohoto zákona podléhají.

Od daně podle tohoto zákona osvobozeny jsou dále:

a) Obchody, uzavřené bez jakékoliv účasti (i sprostředkování) osob uvedených v § 15 odst. 2, u kterých daňový základ nepřesahuje 20.000 Kč. Obchody, uzavřené mezi týmiž osobami v témže poměru téhož dne, pokládají se za obchod jediný;

b) výměna jednotlivých kusů stejného druhu. stala-li se úplně bezúplatně nebo za poplatek nepřesahující částky stanovené nařízením;

c) výpůjčka cenných papírů s podmínkou, že vráceny budou kusy stejného druhu, stala-li se bez jakéhokoliv obratu peněz i bez jiné náhrady, a provede-li se vrácení nejdéle do týdne;

d) vrácení cenných papírů z obchodu stravního tomu, kdo papíry dal do stravy, pokud vráceni to stalo se ve smluvené lhůtě a nebylo vypořádáno uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy nebo stalo-li se v tomto případě ve formě prohlášené nařízením za prostou daně.

Záměna cenných papírů, vykonaná během stravního obchodu za cenné papíry jiného druhu, považuje se za nový stravní obchod, podléhající dani;

e) vydání nových cenných papírů vydatelem prvnímu nabyvateli, a výměna konvertovaných cenných papírů za nové kusy.

Osvobození toto vztahuje se i na převod cenných papírů syndikátem (konsorciem) jako prvním nabyvatelem na jeho členy (podílníky syndikátu, konsorty), pokud syndikátní smlouva uzavřena byla dříve nežli smlouva o vydání cenných papírů a pokud převod stal se za cenu nabývací.

f) Poskytují-li hypoteční úvěrní ústavy zápůjčky vydáním zástavních listů dlužníkům, je kromě tohoto odevzdání také současné nabytí těchto zástavních listů hypotečním ústavem prosto daně.

Rovněž nepodléhá dani splacení zápůjček, poskytnutých hypotečním ústavem vydávajícím zástavní listy v zástavních listech téhož druhu.

g) Provádí-li obstaravatelský (komisionářský) příkaz tuzemský obchodník cennými papíry, mající svůj závod mimo sídlo tuzemské bursy prostřednictvím obchodníka cennými papíry v sídle bursy, nepodléhá obchod mezi těmito obchodníky dani podle tohoto zákona, souhlasí-li oba obchody přesně co do druhu. množství a kursu cenných papírů. V rejstřících obou obchodníků musí však býti vyznačeno, že jedná se o komisionářský obchod tohoto rázu.

a) Od daně z obchodu cennými papíry osvobozen je stát.

b) Pro cedulovou banku, až bude zřízena, vymezeno bude osvobození od daně zvláštním předpisem.

c) Jsou-li při obchodech vyřizovaných uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy dohodcové sami podavateli, jsou jejich podání prosta daně, má-li býti jimi stejné množství cenných papírů téhož druhu za téhož kursu přejato i dodáno, a použije-li se ku podání těm zvláštních formulářů, určených k tomuto účelu.

d) Stejná výhoda přísluší i jiným oprávněným sprostředkovatelům z povolání za podmínek, které stanoveny budou nařízením, pokud provádí se obchod vskutku jen na příkaz a účet osob třetích a není tu žádného poměru komisionářského.

Dani podléhá cena kupní pokud se týče dodávací, tedy peněžitý obnos (kurs), tvořící úplatu za cenné papíry, které jsou předmětem obchodu.

Pro ocenění rozhoduje doba uzavření obchodu. Nedá-li se však cena kupní (dodavací) pokud se týče cena zdanutelná v ten den urciti, nýbrž až v den splnění obchodu, sečká se s výpočtem zdanitelné ceny a daně až do té doby.

Je-li udáno více kursů, mezi nimiž má strana právo volby, rozhoduje pro daň kurs vyšší.

Není-li úplata za cenné papíry nebo cena jejich udána v hodnotě peněžité, rozhoduje pro daň průměrná cena kursovní na tuzemské burse; nemá-li tato v den obchodu žádného záznamu kursovního pro dotčený cenný papír, řídí se daň posledním kursem tuzemským ne starším jednoho měsíce, jinak poslední cenou odhadní z téže doby, vyšetřenou tuzemskou bursou, a není-li ani té, tedy cenou jmenovitou.

Vláda se zmocňuje, aby pro obchody, vyřizované uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy, jakož i pro případy, ve kterých cena papírů není určena úplatou, upravila otázku ocenění cenných papírů jiným vhodným způsobem (zejména stanovením likvidačního kursu), přihlížejíc ke zvyklostem tuzemské bursy.

Cena běžných nebo neoddělených kuponů úrokových a dividendových, jakož i premie, pokud jejich obnos je zvlášť vyznačen, nečítá se do daňového základu, rovněž ne dohodné, kurtáž a podobné vedlejší platy.

Přepočítání cizí měny stane se podle zásad předpisů poplatkových, pokud by pro případy takové nebyl vydán vládou zvláštní přepočítací klíč.

Jsou-li předmětem jediného obchodu různé cenné papíry, podléhající různé sazbě, vypočítá se daňový základ pro každý druh zvlášť s tou výhradou, že použití nižší sazby pro část cenných papírů nemá býti na újmu poplatníkovu. Provede-li se v týž den mezi týmiž osobami v témže poměru více obchodů, mohou se všechny tyto obchody podle vůle strany podrobiti dani jako jediný obchod.

Daň z každého třeba jen započatého tisíce Kč obnáší:

a) Při papírech dividendových a premiových s vynětím státních papírů uvedených pod písmenou b) 60 h (0.6‰ = šest desetin jednoho promile).

Pro mimobursovní obchody nepremiové, pokud nejsou spojeny se žádným jiným (ani vzájemným) obchodem cenných papírů a pokud cena jejich (podle § 8) obnáší nejvíce 500 Kč, stanoví se daň na 30 h.

b) Při státních dluhopisech československých (i premiových), pokud nejsou vůbec prosty daně podle tohoto zákona (§ 5 lit. d), jakož i těch státních dluhopisech bývalého státu rakouského a uherského, které při soupisu válečných dluhopisů a cenných papírů v československé republice byly okolkovány pokud se týče označeny, po případě které takovýmto okolkovaným a označeným papírům na roveň jsou postaveny, 10 h (0.1‰ = jedna desítina jednoho promile).

c) Při jiných veřejných dluhopisech (zemských. obecních atd.), vydaných v území nynější republiky československé 20 h (0.2‰ = dvě desítiny jednoho promile):

d) ze všech ostatních cenných papírů 30 h (0.3‰ = tři desítiny jednoho promile).

Za premiové obchody cennými papíry zvyšuje se sazba na obnos dvojnásobný.

Vláda se zmocňuje, aby i pro jiné státní a veřejn. dluhopisy bývalého státu rakouskouherského, jakož i jiných států na základě mezinárodních smluv podle zásad vzájemnosti poskytla určité výhody, avšak ne větší, nežli stanoveny jsou pro tuzemské cenné papíry stejného druhu.

Obchody bursovní, uvedené v § 1. jež se vyřizují uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy, zdaňují se hotově (přímo) na základě podacích listů. jež třeba po 2 léta uschovávati.

Rovněž hotově (přímo) zdaňuji se ostatní obchody na tuzemské burse, jakož i obchody mimobursovní, prováděné za účasti neb sprostředkování tuzemského obchodního dohodce neb jiného oprávněného sprostředkovatele z povolání, peněžního ústavu nebo podobné obchodní firmy, obchodníka cennými papíry neb zapsaného návštěvníka tuzemské bursy. Všechny tyto osoby (ústavy, firmy) jsou povinny vésti rejstříky (denníky neb zápisníky, jez v dalším zahrnuty budou vesměs pod všeobecným výrazem »rejstříků«) a zároveň s přílohami je po 2 léta uschovávati.

Povinnost vésti rejstříky vztahuje se na obě smluvní strany i na sprostředkovatele, pokud patří k ústavům a osobám uvedeným v předchozím odstavci.

Zápis do rejstříku státi se musí do tří dnů po uzavření obchodu. V téže lhůtě povinni jsou smluvníci vydati sobě navzájem účty pokud se týče závěrečné listy, při obchodech stravních účty pokud se týče depositní listy nebo jiné stvrzenky na příjem cenných papírů do stravy. Listiny tyto obsahovati musí též číslo rejstříkové a obnos daně, který pod tím číslem se odvádí.

Doklady ty tvoří přílohy rejstříku. Byly-li při obchodech sprostředkovaných osobou třetí, povinnou ku vedení rejstříku, uvedené doklady vydány oběma stranám tímto sprostředkovatelem (hlavně též dohodcem), netřeba, aby ještě smluvníci sami stejné listiny sobě navzájem vydávali.

Podrobnější předpisy o formě a vedení rejstříků i vydávání listin v předchozím paragrafu uvedených, jakož i o lhůtách, v nichž daň odvésti se má, vydá vláda nebo na základě jejího zmocněni finanční ministerstvo, které mohou z podstatných důvodů poskytovati též úlevy ve způsobu zapravování daně.

Prováděcímu nařízení ponechává se také úprava podacích listů, rejstříků atd. po stránce daňové, i způsob odvádění daně uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy.

Finanční úřady oprávněny jsou nahlédati do podacích listů, rejstříků a jejich příloh, přezkoumávati správnost zápisů v nich s jinými obchodními knihami po případě i jiným vhodným způsobem; jsou však povinny zachovávati obchodní tajemství tam obsažená v téže míře, jako při nahlédání do knih k účelům daní přímých a poplatků.

Ústavy a osoby zavázané vésti rejstřík povinny jsou zaříditi svoje obchodní zápisky tak, aby srovnáním s rejstříkem mohlo se snadně a jasně zjistiti, že všechny obchody, podrobené dani, také vskutku řádně jsou zapsány a zdaněny

Všechny osoby (firmy, ústavy), které podle § 15 povinny jsou vésti rejstříky, musí oznámiti do 30 dnů po vyhlášení zákona svoji adresu (jméno firmy, bydliště i sídlo závodu), jakož i druh a způsob svého obchodování cennými papíry jednak pražské burse, jednak i poplatkovému úřadu, pokud se týče okresnímu finančnímu ředitelství, v jehož obvodě závod se nalézá.

Rovněž ve 30denní lhůtě oznámiti třeba i zánik a každou změnu obchodu v uvedeném směru.

Nové obchody přihlásiti dlužno nejdéle do 8 dnů před započetím obchodování.

Na základě přihlášek těch pořízen a veden bude seznam všech osob povinných vedením rejstříků. Jeden výtisk seznamu toho uložen bude na tuzemské burse a vyhrazen k nahlédnutí jejím návštěvníkům. Vláda ustanoví a veřejně vyhlásí, u kterých úřadů finančních, soudních, po případě obecních a jiných seznam ten rovněž bude vyložen, a pokud a za jakých okolností obecenstvo bude míti právo v něj nahlížeti.

Každá osoba, která uzavírati chce nějaký obchod cennými papíry podléhající dani, povinna je v těch případech, ve kterých okolnost ta má význam pro způsob odvedení daně a osobni závazek k tomu, přesvědčiti se o tom, patří-li druhá strana k osobám uvedeným v § 15 odst. 2. Nedbá-li této opatrnosti, nese následky tohoto opomenutí.

Při jiných obchodech, nežli které spadají pod ustanovení § 15-20, odvádí se daň vše

obecnými kolkovými známkami, určenými pro zapravování poplatků (pokud by pro daň z obchodů cennými papíry nebyly zavedeny zvláštní kolkové známky) na účtu, který o obchodu dotčeném povinen je vydati prodavatel (při obchodech stravních ten, kdo dává do stravy) do tři dnů kupitelovi (příjemci cenných papírů do stravy, stravovateli). Kolek dlužno přepsat doložkou »Daň z obchodu cennými papíry«.

Bydlí-li prodavatel (osoba, dávající cenné papíry do stravy) v cizině a nedá-li se zastupovati při dotčeném obchodu tuzemcem, povinna je druhá strana kolkovati duplikát závěrečného (stvrzenkového) listu, určeného pro cizozemskou (druhou) stranu; duplikát ten ponechá tuzemská strana u sebe jako průkaz o zapravení daně.

Při tuzemských obchodech nese každá z obou smlouvajících stran polovici daně. Sestává-li strana z více osob (což platí též při metistech), jsou zavázánu všechny rukou nedílnou za daňovou částku připadající na jejich stranu; týž závazek stíhá i tuzemského zástupce některé strany. Není-li strana bydlící v cizině zúčastněna ani sama, ani tuzemským zástupcem při tuzemském obchodě, nese druhá strana (tuzemská) celou daň. Při cizozemských obchodech odpadá v tomto případě vzhledem na ustanovení § 4 polovice daně připadající na stranu bydlící v cizině. Není-li strana zavázaná podle tohoto paragrafu ku placení daně nebo její části zároveň povinna odvésti daň státní pokladně nebo zapraviti v kolcích, složí částku na ni připadající té osobě (ústavu), která podle následujícího paragrafu povinna je daň odvésti.

Daň odvede státní pokladně, pokud se týče zapraví v kolcích:

a) při obchodech vyřizovaných u pořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy tento ústav (kancelář);

b) při obchodech uzavřených za účasti některého tuzemského obchodního dohodce nebo jiného oprávněného sprostředkovatele z povolání, patřícího k osobám uvedeným v § 15 odst. 2, tento obchodní dohodce, pokud se týče sprostředkovatel;

c) při obchodech uzavřených mezi osobami uvedenými v § 15 odst. 2. každá strana, a sice polovici připadající na ni podle § 22;

d) při obchodech, při nichž potíže jedna strana patří k osobám uvedený n. v § 15 odst. 2, tato strana;

e) při obchodech uzavíraných bez účasti nebo sprostředkování některé osoby uvedené v § 15 odst. 2, prodavatel (při obchodech stravních ten, kdo dává do stravy);

f) při obchodech uzavíraných s cizozemskou stranou nezastoupenou tuzemcem, tuzemská strana.

Pokud osoby uvedené v předchozím paragrafu nenesou (podle § 22) z části nebo zúplna daně, vyberou od osob k tomu zavázaných částky daně na osoby tyto připadající; před zaplacením částek těch nejsou povinny uzavříti obchod se stranami pokud se týče sprostředkovati jej stranám, které své daňové povinnosti podle § 22 nevyhověly; učiní-li tak přece, ručí i za jejich daňové nedoplatky, mají však právo regresní ohledně těchto nedoplatků vůči jejich dlužníkům; kromě toho mají na vůli učiniti příslušnému finančnímu úřadu do 14 dnů oznámení o takových nedoplatcích daně a žádati za náhradu daňových částek jimi zaplacených za jiné pro případ, že by obnosy ty od vlastních povinníků byly vybrány.

Každý příjemce listiny, která má býti kolkována podle § 21 neb opatřena obnosem daně a číslem rejstříku, pod kterým daň byla odvedena (podle § 16), jest povinen přezkoumati správnost zápisu na listině a oznámiti zjištěné snad nedostatky po stránce daňové ve 14 dnech po doručení vadné listiny příslušnému finančnímu úřadu.

Oznámení učiniti třeba také v tom případě, nedošla-li listina ta vůbec do 14 dnů po době, kdy dojíti měla (podle § 16).

Nedostojí-li strana této povinnosti, ručí za daň i za pokutu vyplývající z neoznámené vadnosti.

Zastoupený ručí za činy a opomenutí svého zástupce, ústavy, korporace a majitelé firmy též za činy a opomenutí svých zřízenců; ručení se vztahuje jak na daň tak i na pokutu, došlo-li k ní.

Pokutou ve výši 50násobné daně stíhá se:

a) nebyl-li nějaký obchod podléhající dani do rejstříku vůbec pojat nebo v něm, pokud se týče v listině vydané podle § 16 tak neúplně či nesprávně uveden, že připadla by z obchodu tak zapsaného daň nižší.

Byla-li však na základě zjištění uspořádacího ústavu (kanceláře) tuzemské bursy scházející protipoložka doplněna podáním dodatečného podacího listu ve lhůtě předepsané uspořádacím řádem, odpadá pokuta;

b) nesprávné kolkování účtu (závěrečného listu resp. jeho duplikátu) ve smyslu § 21;

c) každé jiné jednání neb opomenutí, směřující k nesprávnému odvedení daně splatné ať v kolcích, ať hotovými. Základem pro vyměření pokuty je daň, připadající na zamlčený obchod, pokud se týče rozdíl mezi daní z obchodu skutečného a daní z obchodu nesprávně zapsaného. Daň uniklá státu nevčítává se do pokuty.

Jiné přestupky tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. pokud nespadají pod předchozí paragraf, podléhají pořádkové pokutě do 10.000 Kč.

Sem spadá také zanedbání povinnosti vydati druhému smluvníkovi, pokud se týče (jedná-li se o sprostředkovatele) oběma stranám smluvním předepsané listiny, dále nesprávné zapsání obchodu do rejstříku nebo do listin, tvořících jeho přílohy, byla-li daň řádně vypočtena a odvedena, pokud ze zápisu samotného nebo z jiných okolností nevysvítá, že jedná se o pouhý omyl nebo přepsání.

Byly-li zjištěny u některé osoby uvedené v § 15 odst. 2, častější úmyslné činy trestné podle předchozích paragrafů, hlavně opakuje-li se nesprávné vedení rejstříků, může býti v dohodě s bursou, pokud se týče s politickou správou II. stolice vinník zbaven úřadu dohodce a práva k návštěvě bursy, pokud se týče oprávnění obchodovati cennými papíry; přestoupí-li tento zákaz nebo dopustí-li se opětně skutků trestných podle §§ 27 a 28. může býti vedle pokut podle těchto paragrafů potrestán i vězením do 6 měsíců.

K ustanovením trestním podle §§ 27 až 29 budiž přiblíženo i tehdy, bylo-li proti provinilcům některým zavedeno trestní řízení důchodkové.

Oznámí-li provinilec příslušnému finančnímu úřadu svůj přestupek dříve, nežli úřad ten odjinud o něm zví, nejdéle však do 8 dnů ode dne, kdy přestupek byl spáchán, osvobodí se tím od pokuty podle §§ 27 a 28, zaplatí-li daň ušlou státu a trojnásobný obnos. který je podle ustanovení § 27 základem pro vyměření pokuty. Nárok na výhodu podle tohoto ustanovení se ztrácí, byl-li během dvou let pětkráte trestán na základě §§ 27-30, pokud se týče použil-li pětkráte v téže době tohoto ustanovení.

Nesprávné odvedení daně spočívající toliko na početní nebo účetní chybě lze opraviti beze vší pokuty do 14 dnů po odvedení daně, prokáže-li strana příslušnému finančnímu úřadu, že rejstřík až na onu chybu správně jest veden.

Uzavřel-li obchodní dohodce protizákonným způsobem obchod cennými papíry na svůj účet nebo jako komisionář, může mu býti uložena pokuta až do 20.000 Kč, a to vedle pokut podle předchozích paragrafů, povinnosti k odvedení daně přímé a disciplinárního stíhání podle zákona ze dne 4. dubna 1875, c. 68 ř. z.

Platební rozkazy na pokuty podle předchozích paragrafů vydávají poplatkové úřady, pokud se týče okresní finanční ředitelství; proti rozkazům těm podati lze rekurs u téhož úřadu ve 30 dnech po doručení platebního rozkazu na finanční úřad lI. stolice, který o něm rozhoduje v konečné stolici.

Tytéž úřady rozhodují také o žádostech za vrácení přeplacené daně; žádosti podati lze u jmenovaných úřadů do 3 let od uplynutí roku, do kterého přeplacení spadá.

Promlčení daně i trestů podle tohoto zákona řídí se předpisy platnými pro promlčení poplatků, vymáhání děje se týmž způsobem jako u daní přímých. Ani o otázce daňové povinnosti ani výměře daně nemá místa řízení před řádnými soudy.

Listiny vydávané o obchodech cennými papíry ve smyslu §§ 16 a 21 prosty jsou poplatku podle zákona poplatkového a jeho dodatků, je-li listina řádně kolkována podle § 21, pokud se týče je-li v listině uveden obnos daně podle tohoto zákona i číslo rejstříku, pod nímž daň byla odvedena.

Vztahuje-li se tento zákon pouze na část obchodu, platí osvobození od poplatku právě uvedené také jen ohledně této části.

Zákon tento nabývá působnosti dva měsíce po vyhlášení; pro Slovensko bude působnost vyhlášena zvláštním zákonem.

Dnem působnosti tohoto zákona pozbývají platnosti zákon ze dne 9. března 1897, č. 195 ř. z., a uherský zákon čl. XI. z r. 1900 (se sankcí ze dne 4. srpna 1900) se všemi dodatky a prováděcími nařízeními v dotčeném území Československé republiky.

Provésti zákon tento ukládá se ministrům financí a obchodu, ohledně Slovenska ve srozuměni s ministerstvem pro sjednocení zákonodárství a organisaci správní v Československé republice.