Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Za dávku a za tresty peněžité ručí:

1. všichni, jimž již na základě zákona o os. daních ručení je uloženo (§§ 157, odst. 6, 263, 266 zák. o os. daních), v rozsahu v těchto ustanoveních vymezeném;

2. všichni, kdož se dopustili zkrácení neb zatajení dávky ve smyslu čl. III, § 3 odst. 1 cís. nař. ze dne 16. března 1917, čís. 124 ř. z., anebo jakýmkoliv jiným způsobem takového jednání neb opomenutí se vědomě zúčastnili, bez rozdílu, byli-li s ohledem na toto jednání neb opomenutí potrestáni čilí nic;

3. všichni, kdož po 1. srpnu 1914 od osoby dávkou povinné nabyli, ať bezplatně, ať bez přiměřené úplaty, ať jednáním tento způsob nabytí zastírajícím, peníze neb jiné dávce zásadně podrobené jmění, pokud hodnota jednotlivě 1000 Kč přesahuje, avšak jen za částku dávky na hodnotu převedeného majetku poměrně vypadající; příjemce může však, dokázav bezelstné spotřebení, obmeziti ručení na obohacení ještě zbývající.

Dále odpadá ručení, dokáže-li se, že převodem ve smyslu odst. předchozího bylo učiněno zadost zákonné povinnosti, anebo že se jedná o obvyklé dary příležitostné.

Dávka požívá na nemovitostech do částky poměrně na ně vypadající, avšak nejvýše do 30% zjištěné čisté hodnoty nemovitosti, zákonného práva zástavního, jemuž přísluší přednost před všemi na nemovitosti váznoucími právy a pohledávkami ze soukromoprávných neb zákonných titulů.

Toto právo promlčuje se ve 3 letech ode dne, kdy poslední lhůta dávky se stala splatnou.

Promlčení přetrhuje se každým úkonem, kterým se zahájí podle zákona soudní vymáhání dávky z nemovitosti; ode dne tohoto zahájení počíná lhůta tří let plynouti znova.

Při soupisu zadržené a dosud neuvolněné bankovky a vklady u peněžních ústavů, dále zadržené kvoty pokladničních poukázek a žírových účtů, jakož i zadržené výplaty ze smluv pojišťovacích ručí za dávku, jež se jimi uhradí v rámci § 55, pokud strana neprokáže, že dávka byla jinakým způsobem zapravena neb zajištěna. o výkonu tohoto práva, jenž nevyžaduje dalšího řízení, budiž strana vyrozuměna.

Přednostního zákonného práva ústavního požívá dávka i na případné pohledávce z nedoplatku kupní ceny, byla-li nemovitost přivedena v době od 1. března 1919 do dne účinnosti tohoto zákona; věřitel nemůže žádati plnění a dlužník není povinen plniti, pokud není prokázáno, že dávka bývalého majitele je zapravena neb jinak zajištěna; platí-li dlužník bez takového průkazu, ručí za dávku bývalého majitele do výše vyplacené pohledávky.

Všeobecná ustanovení hlavy VI. zák. o os. daních (§§ 262, 263, 264, odst. 1 a 3 a 265, 267 až 284, 286) platí obdobně i pro dávku s těmito odchylkami a doplňky:

1. Každý, ať osoba fysická neb právnická, jest povinen, jako svědek neb znalec vypovídati o všech okolnostech sloužících k vyměření dávky; povinnost tato zahrnuje zejména povinnost předložiti listiny, jinaké písemnosti neb cenné předměty, a dáti nahlédnouti do uzavřených schránek.

Svědkem (znalcem) nesmí býti výpověď odepřena z důvodů uvedených v § 321, odst. 1, čís. 1, 2 a 5 zák. ze dne 1. srpna 1895, čís. 113 ř. z., advokáti a notáři nesmí však výpověď odepříti o okolnostech, které jim jako rádcům neb zástupcům v berních záležitostech jsou známy. Svědek (znalec) , ani osoby uvedené v § 321, odst. 1 civilního řádu soudního, nemohou býti stíhány trestně, disciplinárně neb důchodkově, vyjde-li z výpovědi svědecké (znalecké na jevo, že buď on sám, neb osoby v § 321, odst. 1 c. ř. s. jmenovaně se dopustily nějakého trestního činu.

2. K výslechu svědků a znalců, již jsou u poplatníka zaměstnáni, není potřebí svolení jejich zaměstnavatele.

3. Nařízení vlády ze dne 1. března 1919, čís. 96 Sb. z. a n. o působnosti revisního odboru při ministerstvu financí zůstávají těmito ustanoveními nedotčena.

4. Podle volného uvážení berní správy provede se nahlédnutí do obchodních knih buď u ní nebo v místnostech obchodních nebo v bytě poplatníkově.

5. Ustanovení §u 279, odst. 3 zákona o os. daních platí i mimo řízení trestní.

6. Právo úřadů vyměřovacích a předsedů komisí odhadních dáti provésti prohlídku závodních místností (§ 280, zák. o os. daních) rozšiřuje se všeobecně na nemovitosti tvořící předmět dávky neb obsahující předměty majetkové dávce podrobené, pokud jde o zjištění majetkových předmětů v §u 14, odst. 3, lit a) a b) uvedených, na prohlídky bytů, všech k těmto patřících místností (půdy, skladiště a pod.), dále uzavřených schránek poplatníkův u ústavů peněžních, jakož i na prohlídky bytů, uzavřených schránek oněch osob, jimž byly ony předměty pravděpodobně k uschování svěřeny.

Přibrání znalců k prohlídkám jest přípustno. Majitel závodní místnosti, nemovitosti bytu atd., má právo prohlídky osobně nebo svým zástupcem se zúčastniti; orgán prohlídku provádějící musí se vykázati úředním rozkazem.

7. Zákony v hlavě VI. zák. o os. daních dovolané, jakož i ostatní předpisy, týkající se přímých daní, platí obdobně u dávky, pokud zákon jinak neustanovuje.

Výměra úroků z prodlení v čl. I. zákona ze dne 23. ledna 1892, čís. 26 ř. z. stanovená zvyšuje se pro dávku na 10%.

Ministr financí může za čelem vyvarování se dvojího zdanění nebo zachování vzájemně stejného postupu nebo provádění práva odvetného, jakož i v jiných případech, pokud se jedná o cizince, učiniti opatření, odchylující se od ustanovení tohoto zákona.

Opatření všeobecného rázu buďtež uveřejněna ve sbírce zákonů a nařízení.

Dávka netvoří ani při jejím, ani při vyměření jakékoliv daně přímé odpočítatelnou položku. Vznikl-li nárok státu na poplatky dědické po 1. březnu 1919, třeba před uložením dávky, tvoří dávka tato při stanovení základu pro vyměření poplatků dědických odčítatelnou položku.

Dávka není základem přirážek svazků samosprávných ani jiných příspěvků a náleží výhradně státu.

Za rok správní, v němž podle §u 1 a §u 2, odst. 3 zákona ze dne 18. března 1878, čís. 31 ř. z. platební povinnost co do dávky vznikla, pokládán budiž rok 1920.

Podle §u 3 cit. zák. jest splatnost poslední lhůty (§ 55) rozhodnou.

Ministr financí se zmocňuje, aby ve srozumění s ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisace správní, pokud jde o Podkarpatskou Rus ve srozumění se chefem civilní správy Podkarpatské Rusi, v tomto zákoně citované zákony přihlížeje k poměrům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, a zachovávaje zásady jednotného provedení zákona, prováděcím nařízením v platnost uvedl, doplnil, upravil a vůbec vše potřebné zařídil.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem prohlášení, provedením jeho pověřuje se ministr financí a ministr školství a národní osvěty.

Příloha (k § 16).