Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zemská rada školní a osvětová jest samostatným úřadem školským a kulturním. Zemskou radu tuto tvoří:

1. předseda zemské rady školní a osvětové, jmenovaný po návrhu ministra školství presidentem republiky, nebo jeho zástupce, kterého z referentů zemské rady školní a osvětové předseda určí,

2. odborní referenti školští i kulturní (zemští kulturní inspektoři), jmenovaní po návrhu ministerstva školství presidentem republiky. Počet jejich i obor jejich působnosti pro jednotlivé zemské školní a osvětové rady určí ministr školství a národní osvěty, přihlížeje při tom k zásadě, že odborný referent musí býti kvalifikován i vědecky i jazykově pro ten obor škol nebo kulturních ústavů, o němž referát podávati má,

3. referenti pro správní a hospodářskou stránku škol a ústavů, jmenovaní po návrhu ministerstva školství a národní osvěty presidentem republiky,

4. referent zdravotní, jmenovaný ministerstvem školství a národní osvěty, pokud se týče presidentem republiky v souhlase s ministerstvem zdravotnictví,

5. zástupcové žup, při čemž platí pravidlo, že každé župní zastupitelstvo má právo zvoliti podle řádu o hlasování v župním zastupitelstvu většinou hlasů jednoho zástupce svého v zemské kulturní radě; má-li župa více než pětsettisíc občanů volí župní zastupitelstvo dalšího zástupce za každých plných čtyřistatisíc občanů nad tento počet, při čemž jest přihlížeti k tomu, aby byla pokud možno, uskutečněna i zásada poměrného zastoupení,

6. zástupcové učitelstva, a to 6 zástupců středních a odborných škol, 6 zástupců škol obecných a 4 zástupci škol občanských.

Zástupce tyto jmenuje ministr školství a národní osvěty, a to učitele škol občanských a obecných po návrhu zemských konferencí učitelských, při čemž budiž přihlíženo k tomu, aby zástupcové učitelstva byli přibíráni z příslušníků národnostní menšiny v poměru, v jakém tato menšina v zemi jest k většině občanstva.

Všichni členové zemské kulturní rady musejí míti řádné bydliště buď v sídle zemské školní a osvětové rady, anebo v jejím blízkém okolí.

Funkcionáři, v §u 11 pod čís. 1. až 4. jmenovaní jsou úředníci státní, a budou jmenováni podle zásad, pro státní úředníky platných. Funkcionáři, župními zastupitelstvy voleni (§ 11, č. 5.) anebo ministerstvem školství, jmenovaní na návrh příslušných organisací učitelských (§ 11, čís. 6.), jsou zvoleni nebo jmenováni na šest let. Pokud nebydlí v sídle zemské škol. a osvětové rady, mají nárok na náhradu cestovních vydání na schůze zemské kulturní rady. Přestane-li jmenovaný (§ 11, čís. 6.) nebo volený (§ 11, čís. 5.) funkcionář býti členem před koncem svého období funkčního, zvolí nebo jmenuje se nový na zbytek tohoto období stejným způsobem.

Zemské školní a osvětové rady zřizují se čtyři, totiž:

1. zemská školní a osvětová rada česká, jejíž působnost vztahuje se na všecky župy bývalého království českého a krajiny, k župám těm přikázané. Sídlem jejím jest hlavní město Praha;

2. zemská školní a osvětová rada moravská, jejíž působnost vztahuje se na všechny župy bývalého markrabství moravského a vévodství slezského a krajiny, k župám těm přikázané. Sídlem jejím jest Brno;

3. zemská školní a osvětová rada slovenská, jejíž působnost vztahuje se na všecky župy slovenské - vyjma župy Přikarpatské Rusi. Sídlem jejím jest Bratislava;

4. zemská školní a osvětová rada přikarpatská pro župy přikarpatské, jejíž sídlem jest hlavní město Rusi Přikarpatské.

Zemské školní a osvětové radě náleží obor působnosti posavadní zemské školní rady, pak obor působnosti dosavadních okresních školních rad, zemských i okresních správ politických ve věcech pokračovacího školství živnostenského, obor působnosti zemských výborů ve věcech školství obecného, pokračovacího i živnostenského, jakož i obor působnosti župních úřadů, komitátů a jejich orgánů, správních výborů nebo inspektorátů na Slovensku a v Přikarpatské Rusi, konečně obor působnosti, který přidělí zemské radě školní a osvětové ministr školství a národní osvěty, a dozor i rozhodování o usneseních místních rad školních a osvětových.

Zemská rada školní a osvětová povoluje zřizování škol obecných i občanských a ústavů, jim na roveň postavených, opatroven a školek mateřských, pak učebných kursů, pokud nespadají do kategorie školství středního nebo vysokého a stanoví obvody školní.

Agenda zemské školní a osvětové rady vyřizuje se jednak předsedou (presidentem), na něhož přicházejí funkce presidenta zemské školní rady, jednak referenty za odpovědnosti presidentovy, jednak ve schůzích.

Řádná schůze zemské školní a osvětové rady koná se zpravidla jednou za měsíc. Na písemnou žádost tří členů jest předseda povinen svolati do osmi dnů schůzi mimořádnou, určiti den i hodinu, kdy se konati má.

Jednací řád zemské rady školní a osvětové podléhá schválení ministerstva školství a národní osvěty.

Program schůze zemské školní a osvětové rady určuje její předseda. Ve schůzích zemské školní a osvětové rady rozhoduje se pouze o věcech, jež se týkají všeho školství, anebo některé jeho kategorie, o nichž není rozhodnutí vyhrazeno přímo předsedou. Ostatní agendu vyřizují příslušní referenti za odpovědnosti předsedovy. Vyskytnou-li se věci neodkladné, o nichž by měla rozhodovati schůze, vyřídí je sice příslušný referent, ale předseda je povinen v nejbližší schůzí zemské rady školní a osvětové oznámiti učiněná opatření tím, že dá kolovati ve schůzi seznam věcí takto vyřízených. Kromě toho každý člen zemské rady školní a osvětové má právo den před schůzí informovati se v seznamu spisů o tom, co a jak vyřízeno.

Schůze zemské školní a osvětové rady může se usnášeti, je-li přítomna většina členů. Rozhodnutí činí se nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů a tu hlas jeho rozhoduje.

Předseda zemské školní a osvětové rady jest povolán, aby bděl nad zachováváním zákonů a nařízení při všem úřadování školském, osvětovém a výchovném v území, na něž se vztahuje působnost zemské školní a osvětové rady, jakož i nad tím, aby se při všem rozhodování dbalo zájmů státních a prospěchu školy i vzdělání. Má právo a povinnost, aby zastavil usnesení, ať je učinila zemská školní a osvětová rada či úřad podřízený - odporuje-li usnesení to podle jeho názoru zákonu nebo nařízení, anebo poškozuje-li zájem státu či prospěch školy. V takovém případě má si vyžádati ihned rozhodnutí ministra školství a národní osvěty.

O stížnostech na rozhodnutí zemské školní a osvětové rady rozhoduje ministr školství a národní osvěty. Stížnost podati jest prostřednictvím příslušného okresního inspektora (kulturního komisaře) u zemské rady školní a osvětové do 14 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí straně dodáno, a má odkládací účinek, pokud zákony není stanoveno jinak.

Předseda zemské rady školní a osvětové rozděluje práci mezi jednotlivé členy i referenty a vykonává usnesení. Potřebný personál kancelářský i konceptní přikáže mu ministr školství a národní osvěty.

Uzná-li toho potřebu, může předseda pro jednotlivé obory činnosti zemské školní a osvětové rady ustanoviti zvláštní odborné sekce a porady a stanoviti jim předsedu (nepředsedá-li sám), i program a jednací řád.

Jednací řeč zemské školní a osvětové rady jest státní řeč československá.

Předsedu zemské školní a osvětové rady zastupuje jeho náměstek (§ 11, čís. 1.).

V sídlech okresních úřadů ustanoveni jsou okresní kulturní inspektoři (kulturní komisaři), jmenovaní ministrem školství a národní osvěty po návrhu zemské rady školní a osvětové, kteří jsou prostředníky mezi zemskou radou školní a osvětovou, jejím předsedou, a občanstvem, školami i nižšími úřady kulturními. Úřad svůj vykonávají jménem zemské rady školní a osvětové. Povinnosti jejich jsou stanoveny instrukcí, kterou vydá předseda zemské školní a osvětové rady. Instrukce tato schválena budiž ministerstvem školství a národní osvěty. Mimo to přísluší jim úkol posavadních okresních školních inspektorů s tím toliko rozdílem, že okresní kulturní inspektor podává o své činnosti a svých opatřeních zprávu zemské radě školní a osvětové, po případě jejímu předsedovi. Ve styku s občanstvem řídí se pravidly jazykového zákona ze dne 29. února 1920, č. 122. sb. z. a nař.

Členové zemské školní a osvětové rady jsou povinni do rukou jejího předsedy slíbiti věrnost republice Československé, jakož i, že budou zachovávati platná nařízení a dbáti zájmů a prospěchu školství i osvěty a státu.

Každá místní (politická) obec, která nese sama věcný náklad na národní školství ve svém obvodu, zove se v tomto smyslu školní obcí a volí na obstarávání těchto úkolů místní školní a osvětovou radu. Je-li některá škola určena pro více místních obcí nebo částí místních obcí, utvoří tyto místní obce neb jejich části ze sebe školní obec. Společným plnomocným orgánem všech těchto místních obcí je místní školní a osvětová rada, která obec školní zastupuje. Majetkovým subjektem práv povinností není nikdy obec školní, nýbrž obec místní (politická). Je-li obec školní utvořena z několika obcí místních neb částí obcí místních jsou subjektem práv a povinností tyto místní obce podle platných zákonů.

Jsou-li ve školní obci národní školy podle vyučovacího jazyka různé, zřídí se místní školní rada osvětová jen pro ty školy, jichž jazyk vyučovací jest stejný s jazykem většiny zastupitelstva obecního. Rozhodným pro posouzení je tu den, kdy zákon tento nabyl působnosti. Školy jiného jazyka vyučovacího jsou školy menšinové a spravují a vydržují se nadále nákladem státu podle zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 sb. z. a nař.

Vlastnictví reality takové školy menšinové přechází s místní obce (školní obce) nebo osady bezplatně na stát se všemi právy a povinnostmi, které byly pravoplatně vloženy do knih pozemkových před 20. březnem 1920 a také se vším zařízením a inventářem, po případě i s fondy, jež pro tuto školu jsou určeny. Také zpráva ze smluv nájemních o takových realitách přecházejí na stát.

Místní rada školní a osvětová se skládá:

1. z předsedy,

2. ze zástupců školy,

3. ze zástupců obce školní.

Předsedou místní školní a osvětové rady zvolí ze sebe tato místní školní a osvětová rada za předsednictví svého člena věkem nejstaršího. Předsedu zastupuje v jeho nepřítomnosti nebo na požádání místopředseda, kterého místní školní a osvětová rada zvolí ze sebe většinou hlasů za předsednictví předsedova.

Zástupce školy volí konference učitelstva, ustanoveného při veřejných školách obecných a občanských téhož jazyka vyučovacího ve školní obci.

Ve školních obcích, kde jest na veřejné škole trvale nebo zatímně méně učitelů ustanoveno než tři, vstoupí do místní školní a osvětové rady všichni. Jsou-li na škole tři až pět učitelů, zvolí tito ze sebe dva členy. Je-li jich šest až devět, zvolí ze sebe členy tři. Je-li jich deset až dvanáct, zvolí čtyři členy, jinak pět členů do místní rady školní a osvětové.

Ve školních obcích, v nichž zastoupeny jsou různé kategorie škol a učitelů téhož jazyka, zvolí po jednom členu odděleně tyto skupiny literních učitelů:

1. učitele škol občanských,

2. učitelky škol občanských,

3. učitele škol obecných,

4. učitelky škol obecných.

V každé skupině přísluší právo voliti jednoho člena, má-li aspoň tři příslušníky, jinak spojí se k volbě se skupinou téže kategorie školní druhého pohlaví. Zbylý počet členů zvolí podle předcházejícího odstavce plenum konference. Správcové veřejných škol a výchovných ústavů ve školní obci, nejsou-li volenými členy, účastní se schůzí místní školní a osvětové rady téhož jazyka s hlasem poradním.

Zástupců školní obce jest vždy dvakrát tolik jako zástupců školy. Volbu zástupců vykonají obecní zastupitelstva přiškolených obcí podle předpisu §u 64 volebního řádu ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 sb. zák. a nař. Náleží-li k obci školní několik obcí nebo částí obcí politických, volí každé obecní zastupitelství tolik členů místní školní a osvětové rady, kolik jich podle počtu obyvatelstva na každou obec připadá. Počet ten určí školní a osvětová rada zemská. Vedle těchto členů zvolí obecní zastupitelství sídla školního tři náhradníky. Při volbě těchto členů místní školní a osvětové rady i náhradníků jest přihlížeti k tomu, aby mezi zvolenými byli otcové a matky dítek ve školní obci školou povinných, neb jich zástupcové.

Školní obec, v níž jest značnější počet škol, lze se svolením zemské školní a osvětové rady rozděliti ve více obvodů školních, z nichž každý se podřídí zvláštní školní a osvětové radě místní; obecní zastupitelstvo i učitelstvo volí pak své zástupce z toho obvodu školního a z těch škol, pro které jest místní rada školní a osvětová zřízena podle analogie § 24 a 25.

Funkční období místní rady školní a osvětové trvá tři léta.

Předseda místní rady školní a osvětové svolává a řídí schůze, pečuje o to, aby usnesení byla provedena, jest prostředníkem mezi místní radou školní a osvětovou a ostatními úřady a zastupuje ji na venek.

Místní rada školní a osvětová jest povinna:

1. aby spravovala místní fond školní a nadace školní, pokud nadační listinou není něco jiného ustanoveno;

2. aby přechovávala cenné papíry, listiny atd., škole náležející, pokud nejsou v uschování správce školy:

3. aby dozírala k budovám a pozemkům škol a ústavů osvětovým, k nářadí školy a k pomůckám učebným, jakož i kontrolovala školní inventář;

4. aby opatřovala věcné potřeby školní, jakož i předsebrala úkony nařízením ministerstva nebo zemské školní osvětové rady jí uložené;

5. aby sestavovala rozpočet a výroční účty školní, i na potřeby kulturní;

6. aby pořizovala soupis školní mládeže, starala se o řádné vedení školní matriky, rozhodovala o přijímání žáků z cizí školní obce do školy, aby dohlédala k návštěvě školy, ji zvelebovala a spolupůsobila, když zanedbání školy se tresce;

7. aby učitelstvo podporovala v jeho povolání, zvláště pak při vykonávání kázně, aby bděla nad tím, jak se mládež mimo školu chová a nad vším, co vliv má na vychování mládeže;

8. aby měla v patrností památky kulturní, archaeologické, historické, etnografické a umělecké i přírodní ve své školní obci a bděla nad jích zachováváním, aby spolupůsobila při zřizování a správě veřejných a obecních knihoven i čítáren;

9. aby odměňovala letopisce obecní a obecní letopisy a kroniky od nich sepsané přijímala do uschování a k další potřebě vědecké;

10. aby zakládala místní musea a starala se o pečlivé uschovávání předmětů musejních;

11. aby dozírala na programy divadelních představení a zábav lidových všeho druhu a bděla nad tím, by nebyly pořádány zábavy a divadla, jež jsou na odpor snahám kulturním a osvětovým, pokud péče o to není vládou svěřena jiným orgánům;

12. aby byla spolučinna při další výchově a vzdělávání mládeže až do zletilosti.

Mimo to přísluší místní radě školní a osvětové povinnosti a práva, jež jsou jí přikázány ostatními zákony školními a nařízeními vládních orgánů.

Působnost místní rady kulturní nevztahuje se na školy menšinové a věci tuto v odst. 8. - 12. vyjmenované, týkají-li se jiné národnosti, než pro kterou jest zřízena místní rada školní a osvětová. Péče o takové podniky jiné národnosti přísluší orgánům zemskou radou školní a osvětovou ustanoveným. Tím však nejsou nijak dotčeny povinnosti, stanovené jinými zákony obci k těmto podnikům osvětovým jiné národnosti.

Místní školní a osvětová rada koná schůze nejméně jednou za měsíc. K písemné žádosti tří členů má předseda svolati schůzi mimořádnou do osmi dnů.

Místní školní a osvětová rada může se usnášeti, byli-li všichni členové písemně pozváni, a je-li přítomna většina členů. Usnesení činí se nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje. Předseda jest povinen, aby bděl nad zachováváním zákonů a nařízení a nad tím, aby se šetřilo zájmů a prospěchu školy. Má právo zastaviti usnesení, které odporuje zákonu a nařízení, anebo prospěchu školy, kulturního ústavu nebo státu. V takovém případě jest povinen vyžádati si rozhodnutí zemské rady školní a osvětové.

O schůzích místní školní a osvětové rady sepisuje se protokol, jehož opis se předkládá kulturnímu okresnímu inspektorovi do osmi dnů po schůzi.

Jednací řečí místní školní a osvětové rady je jazyk státní a jazyk vyučovací oněch škol, na něž dozírá; písemná vyřízení vydává jazykem státním; jiného jazyka používá podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 sb. zák. a nař.

O stížnostech na rozhodnutí místní školní a osvětové rady rozhoduje zemská rada školní a osvětová.

Stížnost podati jest u místní školní a osvětové rady do osmi dnů po oznámení rozhodnutí a působí odkladně, pokud snad není jinak ustanoveno. Stížnost tuto předloží místní kulturní rada prostřednictvím okresního kulturního inspektora (kulturního komisaře) zemské radě školní a osvětové se všemi spisy příslušnými do tří dnů po dodání stížností.

Kdo byl do místní školní a osvětové rady zvolen, jest povinen volbu přijmouti, nezastával-li funkce této v předchozím období.

Kdo by odepřel zastávati funkce ty, neb bez omluvy se nedostavil do dvou schůzí této rady po sobě konaných, toho potrestá zemská kulturní rada pokutou od Kč 20 až do Kč 500 ve prospěch místního fondu chudých.

Zemská rada školní a osvětová může v případech, kdyby činnost místní rady školní a osvětové poškozovala zájem státu nebo prospěch školy, místní radu školní a osvětovou rozpustiti a opatřiti správu školství i zařízení osvětových zvláštními orgány státními na náklad školní obce, a to až do konce běžného funkčního období místní rady školní a osvětové. Odvolání, v takovém případě podané, nemá odkládacího účinku.

Členové místní školní a osvětové rady jsou povinni slíbiti do rukou zmocněnce zemské kulturní rady věrnost republice, jakož i že budou zachovávati zákony a platná nařízení a dbáti zájmů a prospěchu školství i osvěty a státu.

Veškerý náklad věcný na veřejné školství obecné uhrazuje školní obec, pokud jinak není ustanoveno. Ostatní náklad - a zejména veškerý náklad osobní - hradí se z peněz státních.

Veškerá ustanovení starších zákonů a nařízení, pokud odporují tomuto zákonu, pozbývají platnosti. Okresní školní rady a zemské školní rady se zrušují.

Práva a povinnosti, vyhrazené předsedům zemských školních rad zákonem ze dne 3. dubna 1919, č. 189, přecházejí na předsedy zemských školních a osvětových rad, při čemž práva, vyhrazená předsedovi zemské školní rady ve Slezsku, přecházejí na předsedu zemské školní a osvětové rady v Brně.

Zákon tento nabude působnosti dnem 1. srpna 1920. Kdy nabude působnosti na Slovensku a v Přikarpatské Rusi, určí se nařízením vlády.

Zemští výborové a zemští správní výborové odevzdají spisy, týkající se zřizování a vydržování škol, předsedům zemské školní rady osvětové. Zemské školní rady a politické správy zemské odevzdají zemským školním radám a osvětovým své školské spisy, archiv, zařízení a pod. ihned, jakmile tyto zemské rady školní a osvětové budou ustaveny. Do té doby povedou agendu zemských kulturních rad presidenti nebo místopředsedové zemských rad školních. Agendu dosavadních okresních školních rad povedou zatím, než budou ustanoveni okresní kulturní inspektoři (kulturní komisaři) zatím dosavadní okresní inspektoři školní v dohodě s přednosty okresních úřadů (okresních politických správ). Okresní kulturní inspektoři pak převezmou, až nastoupí, spisy, archiv, zařízení a pod. od okresních rad školních.

Zákon tento uskuteční ministr školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.