Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Prvé volby poslanecké sněmovny budou se konati s vyloučením volebních krajů dvacátého druhého a dvacátého třetího, jakož i s vyloučením okresu hlučínského ve volebním kraji čtrnáctém, Vitorazska ve volebním kraji devátém území Valčic ve volebním kraji třináctém a s vyloučením území plebiscitu ve Spiši a Oravě.

Druhé o třetí skrutinium provede se při těchto prvých volbách bez ohledu na volby těchto územích.

Při prvých volbách bude voliti volební kraj čtrnáctý poslanců toliko 13.

Území z prvých voleb vyloučená zvolí dodatečně na první volební období poslance způsobem, který upraví se cestou nařizovací.

Vláda učiní opatření pro volbu legionářů a přikáže právoplatně případné přebytečné mandáty některému z volebních krajů.

Předseda reklamační komise je povinen z moci úřední škrtnouti ze stálých voličských seznamů osoby, které nejsou státními občany československými. Tato pravomoc pomíjí 31. prosincem 1920.

Právo voliti poslance přísluší všem státním občanům Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení seznamů voličských překročili 21. rok věku svého, mají bydliště v některé obci Československé republiky aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.

Pro vojíny podmínka tříměsíčního bydliště neplatí (§ 4.).

Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučení ze zápisu do stálých seznamů voličských (§ 3. zák. z 19. prosince 1919, č. 663 sb. z. a nař.).

Předloží-li se obvodní volební komisi úřední doklad o tom, že volič, zapsaný do voličských seznamů v den volby není státním občanem, anebo jest vyloučen z práva voliti podle ustanovení § 3., č. 1., 3. a 4. zákona o stálých seznamech voličských, aneb rozhodnutí volebního soudu, že občan neprávem do voličských seznamů byl zapsán, nesmí býti připuštěn k hlasování (§ 39.).

Každý občan má volební právo jen v jediné obci a vykonává je osobně.

Vojíni mají právo volební v obci, ve které jsou službou přikázáni v den vyložení voličských seznamů.

Za poslance mohou býti voleni státní občané Československé republiky, bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 30 roků věku svého, jsou aspoň tři léta státními občany Československé republiky, a kteří nejsou podle § 2. vyloučeni z práva voliti.

Pro volby, které se vykonají do 31. prosince 1924, neplatí podmínka o tříletém státním občanství.

Každý volič jest povinen volby se zúčastniti. Od této povinnosti jsou osvobozeny osoby, které:

a) jsou starší než 70 let, nebo

b) pro nemoc nebo vadu tělesnou nemohou se dostaviti do místnosti volební,

c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě,

d) jsou v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km,

e) jsou zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.

Rovněž vojenská služba budiž v den volby upravena takovým způsobem, aby, pokud služební poměry to dovolují, i vojínové, kteří mimo místo služební mají právo volební, mohli toto právo vykonati.

Ku provedení voleb jsou povolány:

1. Místní komise (§ 8.).

2. Obvodní volební komise (§ 9.).

3. Krajská volební komise (§ 10.).

4. Ústřední volební komise (§ 11.).

Místní komise, která podle zákona o stálých voličských seznamech ze dne 19. prosince 1919, čís. 663 sb. zák. a nař. sestavuje voličské seznamy, dohlíží vůbec k tomu, aby obecní úřad šetřil ustanovení daných pro řízení volební.

Obvodní volební komise řídí volbu v obcích.

Pro každou volební místnost zřídí se obvodní volební komise.

Členy jejími jsou zástupcové volebních stran, a to za každou stranu po jednom zástupci a jednom náhradníku; jsou-li jen dvě nebo tři volební strany, po dvou členech a dvou náhradnících.

Zmocněnec volební strany (§ 22., čís. 3) jmenuje zástupce své strany a jeho náhradníka, které ohlásí aspoň čtrnáct dnů přede dnem volby u politického úřadu, jemuž přísluší přímý dozor v obci.

Nejmenuje-li některá strana včas svých zástupců, může jmenovati politický úřad sám členy a náhradníky za tuto stranu.

V obcích, kde práce konceptní obstarává zvláštní úředník, jest tento úředník dalším členem komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných sil, dodá je obec; nestane-li se tak, učiní vhodné opatření předseda volební komise na vrub obce.

Komise volí za předsednictví svého nejstaršího člena před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje los.

Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně, leč by byli jmenováni toliko zástupcové jedné strany.

Krajská volební komise jest povolána, aby upravila kandidátní listiny (§ 25.) a provedla prvé skrutinium (§ 46.).

Předsedu a jeho zástupce jmenuje ministr vnitra. Členy jsou zmocněnci volebních stran (§ 22., čís. 3). Je-li volebních stran více nežli 10, jmenuje ministr vnitra 10 až 12 členů a tolikéž náhradníků ze zmocněnců volebních stran a jejich náhradníků. Zmocněnci stran, kteří nebyli jmenováni členy, mají právo účastniti se schůzí komise s hlasem poradním a buďtež do schůzí zváni.

Ku provedení druhého a třetího skrutinia jest určena 12členná ústřední volební komise při ministerstvu vnitra. Předsedou její jest úředník, ministrem vnitra určený.

Každá strana, která ohlásila platnou kandidátní listinu, navrhne ministerstvu vnitra jednoho člena a jednoho náhradníka aspoň čtrnácte dnů přede dnem volby. Z navržených jmenuje ministr vnitra členy komise. Ostatní mohou jako důvěrníci býti přítomni, nemají však práva do jednání komise zasahovati. Za každou stranu smí býti přítomna jen jedna osoba, buď jako člen nebo jako důvěrník.

Členem komisí, v §§ech 9. až 11. uvedených, může býti občan, který má podmínky práva volebního a není z práva voliti vyloučen, byť i neměl bydliště v obci, v níž komise jest zřízena.

Kandidáti nemohou býti členy těchto komisí.

Týž občan může býti členem dvou nebo několika komisí.

Komise v §§ 9. až 11. jmenované mohou se platně usnášeti za přítomnosti jakéhokoli počtu členů.

Rozhodují nadpoloviční většinou hlasů: předseda hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný.

Konají-li se volby do poslanecké sněmovny nejpozději do 4 neděl po dni, kdy se konaly volby do senátu, jsou obvodní volební komise a ústřední volební komise, které prováděly volby do senátu, také povolány prováděti volby do poslanecké sněmovny. Členy těchto komisí nesmějí však býti zástupcové stran, které neohlásily platných kandidátních listin pro volby do poslanecké sněmovny, naopak buďtež komise ty doplněny zástupci stran, které nekandidovaly do senátu, avšak ohlásily platné kandidátní listiny pro volby do poslanecké sněmovny; při tom sluší užíti předpisů §§ 9. a 11.

Vyjma případ prvého odstavce nutno ustaviti nově obvodní volební komise i ústřední volební komisi.

Ministerstvo vnitra rozepíše volbu tak, aby přípravy k volbě včas mohly býti skončeny.

Volba se vyhlásí v úředních listech, dále v každé obci vyhláškami na veřejných místech po dobu 14 dnů, jakož i jinakým způsobem v místě obvyklým. Tvoří-li obec několik osad, budiž volba vyhlášena také ve všech osadách.

Vyhláška v úředním listě musí obsahovati den, v který se volba koná, den, kdy voličské seznamy ve všech obcích musí býti vyloženy, jakož i vyzvání, aby strany do zákonných lhůt navrhly zástupce do komisí. Vyhláška v obci musí obsahovati den volby a počet poslanců, kteří mají v příslušném volebním kraji býti voleni, vyzvání, aby strany do lhůt zákonných navrhly své zástupce do komisí (§§ 9. až 11.), jakož i počet těchto komisí, dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských seznamů, lhůtu a místo ku předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne, a ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.

Volby vykonají se podle stálých seznamů voličských (§ 14. zák. o stál. vol. sezn.).

Zároveň s volební vyhláškou vyloženy buďtež po čtrnácte dnů stálé seznamy voličské. Spadá-li první den vyložení voličských seznamů do doby mezi 1. únorem a 31. červencem, vyloženy buďtež seznamy, upravené řízením, které podle § 8. zákona o stálých seznamech voličských má býti zahájeno 15. prosincem roku předcházejícího; spadá-li den vyložení voličských seznamů do doby mezi 1. srpnem a 31. lednem následujícího roku, buďtež vyloženy seznamy, upravené řízením, které podle §u 8. zákona o stálých seznamech voličských má býti zahájeno 15. červnem. Pro volby, které se rozepíší do 31. července 1920, vyloženy buďtež seznamy z 15. ledna 1920.

Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně po tři hodiny denně, v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně po osm hodin denně, avšak ve všech obcích po dvě soboty i v hodinách poledních, v neděli vždy od 8. do 12. hodiny polední.

Do seznamů má každý právo nahlížeti a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva.

Ke správnému dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové místní komise.

Voličské seznamy upravenné řízením, které podle § 8. zákona o stálých voličských seznamech má býti zahájeno 15. prosince, budou podkladem pro hlasování, které se provede v době ode dne 1. února do 31. července následujícího roku, a seznamy upravené řízením, které má býti zahájeno 15. červnem, pro hlasování, které se provede v době ode dne 1. srpna téhož roku do konce ledna roku následujícího.

Voličské seznamy, upravené řízením, které bylo zahájeno 15. ledna 1920, budou podkladem pro volby, při nichž se hlasy odevzdají v době od 1. března do 31. červenci 1920 (§ 14. zák. o stál. s zn. vol.).

Změny v seznamech voličských mohou býti provedeny toliko, pokud je připouští zákon o stálých seznamech voličských. V posledních osmi dnech přede dnem volby nesmí býti v seznamech voličských nic měněno.

Voličské seznamy, které podle § 18. budou podkladem pro hlasování, vyloženy buďtež po osm dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí. O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy, a o hodinách, po které seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 17.

Nejpozději dvacátý prvý den přede dnem volby do 12. hodiny polední předloží strany předsedovi krajské volební komise kandidátní listiny ve dvojím stejnopise. Předseda jest povinen podateli potvrditi den a hodinu podání. Žadatel může předložiti další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou předseda krajské volební komise potvrdí.

Aby kandidátní listina byla platna, budiž opatřena úředně ověřenými podpisy nejméně sto voličů, zapsaných do voličských seznamů v obcích volebního kraje, o nějž jde Jsou-li podkladem pro odevzdání hlasů (§ 18.) jiné voličské seznamy, než které byly vyloženy zároveň s volební vyhláškou (§ 17.), stačí zápis v jednom neb druhém voličském seznamu.

U podpisu voličova budiž uvedena obec, v níž jest volič v seznamech zapsán. Podpisy ověřuje notář, soud, nebo politický úřad.

Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny.

Až do 1. ledna 1935 platí pro volební kraje patnáctý až dvacátý prvý tyto úchylky:

1. vyžaduje se podpisů nejméně jednoho tisíce voličů;

2. podpisy buďtež ověřeny přednostou politického úřadu druhé stolice (županem) oné župy, na jejímž území leží sídlo krajské volební komise, aneb osobou jím k tomu pověřenou.

Kandidátní listina musí dále obsahovati:

1. označení strany;

2. jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště kandidátů. Pořadí každého kandidáta budiž označen o arabskými číslicemi:

3. označení zmocněnce strany a jeho náhradníků s udáním přesné adresy. Nejsou-li označeni, považuje se první podepsaný za zmocněnce a voličové na druhém a dalším místě podepsaní za jeho náhradníky. Kandidáti nemohou býti označeni za zmocněnce strany ani za jejich náhradníky.

Strana může kandidovati nejvýše o třetinu osob více, než má býti ve volebním kraji voleno poslanců. Při výpočtu třetiny urovná se zlomek na nejblíže vyšší celé číslo.

Župan a okresní náčelník nemohou býti kandidováni.

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině, ani v jiném volebním kraji navrženi nejsou. Dlí-li kandidát mimo území Československé republiky, není třeba tohoto prohlášení.

Předseda krajské volební komise opatří kandidátní listiny řadovým číslem arabským podle pořadí, jak došly, a vykoná přípravy pro rozhodování krajské volební komise. Zejména učiní tato opatření:

Má-li kandidátní listina formální vady, na př. nedostatečný počet podpisů, nebo větší počet kandidátů, než jest přípustno, nebo není-li označení strany uvedeno, nebo pořadí kandidátů vyznačeno, nebo není-li opatřen souhlas kandidátův a pod., vyzve zmocněnce, aby do tří dnů vadu tu odstranil.

Je-li několik kandidátních listin označeno stejným anebo nesnadno rozeznatelným označením strany, vyzve zmocněnce těchto kandidátních listin, aby do tří dnů kandidátní listiny opravili.

Je-li kandidát na několika listinách, dotáže se ho písemné se lhůtou třídenní, kterou kandidaturu přijímá.

Předseda svolá zároveň do pěti dnů krajskou volební komisi, aby zmocněnci stran do kandidátních listin nahlédli a přednesli své námitky, a aby komise o úpravě kandidátních listin rozhodla.

Komise zejména rozhoduje, neshodly-li se strany, jejichž kandidátní listiny jsou označeny stejným anebo nesnadno rozeznatelným označením strany.

Neodpoví-li kandidát, uvedený na několika listinách, do lhůty, dané mu předsedou komise, škrtne ho komise na listině, k níž nebyl připojen vlastnoručně stvrzený souhlas s kandidaturou; jinak škrtne ho na listině později došlé.

Nepředloží-li zmocněnec do lhůty, dané mu předsedou komise, prohlášení kandidátovo, pokud ho podle § 23. jest třeba, škrtne komise kandidáta z kandidátní listiny.

Nezmenší-li zmocněnec kandidátní listinu na přípustný počet kandidátů (§ 22.), škrtne komise poslední nadpočetné kandidáty.

Kandidátní listinu, která ani po tomto řízení nemá potřebného počtu podpisů, anebo označení strany, prohlásí komise za neplatnou. Usnesení o tom vyhlásí v úředních listech s udáním důvodů.

Je-li kandidován župan nebo okresní náčelník (§ 22. poslední odst.), škrtne ho komise z kandidátní listiny.

Krajská volební komise rozhoduje s platností konečnou.

Předseda krajské volební komise zašle jeden stejnopis kandidátních listin ministerstvu vnitra.

Ministerstvo vnitra provede ihned řízení, aby žádný z kandidátů nebyl kandidován v několika volebních krajích. Řízení toto se děje za účasti stran. Nebylo-li docíleno dohody zmocněnců za jediný den, škrtne ministerstvo z vlastní pravomoci kandidáta tak, aby zbyla kandidatura jen v jediném kraji.

Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže stranou, v různých volebních krajích označeny odchylně, vyzve ministerstvo vnitra zmocněnce této strany, aby se vyjádřili, anebo se shodli na jednotném označení kandidátních listin. Neučiní-li tak ve lhůtě ministerstvem jim dané, považují se kandidátní listiny, jejichž označení je různé, za kandidátní listiny různých stran.

Výsledek řízení oznámí ministerstvo vnitra zúčastněným krajským volebním komisím a stranám.

Když se kandidát kandidatury vzdá a předloží o tom předsedovi krajské volební komise ověřeně podepsané prohlášení, což se však může státi nejdéle pátý den před volbou, vyhlásí předseda krajské volební komise odvolání kandidatury tak, aby vešlo co nejvíce ve veřejnou známost.

Byla-li kandidatura odvolána po čtrnáctém dnu před volbou, zůstává jméno kandidátovo na kandidátní listině, avšak při skrutiniu se k němu nepřihlíží.