Národní shromáždění československé 1918 – 1920

a) Podle smlouvy z února 1919 slíbila Americká zásobovací komise, že dodá republice československé měsíčně 27.500 tun mouky, 4000 tun tuku a 500 tun kondensovaného mléka nebo náhradních výrobků, jejichž cena odhaduje se asi na 8,000.000 dolarů měsíčně, tedy na dobu 6 až 7 měsíců v částce asi 54,000.000 dolarů, (zákonné zmocnění ze dne 10. dubna 1919, č. 186 sb. z. a n.).

Tento úvěr byl nejen vyčerpán, nýbrž dodáno bylo potravin více, takže úvěr ten činí okrouhle asi 58 milionů dolarů.

b) Podle sdělení ministerstva financí povolen byl dále zvláštní vojenský úvěr v částce asi 19¹/₂ milionů dolarů na zakoupení vojenských zásob amerických ve Francii, úvěr ten byl však určen pro ministerstvo zásobování jen z části, neboť část jeho vyčerpána byla ministerstvem Národní obrany.

c) Povolen byl podle téhož sdělení ještě zvláštní úvěr na zakoupení dalších vojenských zásob amerických ve výši 6 milionů dolarů. Pokud úvěr ten určen byl pro ministerstvo zásobování, nebyly dodávky ještě skončeny a jsou dosud v chodu.

Potraviny, dodané nám z amerického úvěru, přebírány byly v Hamburku a v Terstu zvláštními kontrolními orgány ministerstva pro zásobování lidu a jeho ústavův a dopraveny z Hamburku po Labi a z Terstu po dráze k nám. Mimo to část amerických armádních zásob ve Francii dopravena byla k nám po dráze přes Buchs.

Potraviny převzaly jménem ministerstva pro zásobování Státní obilní ústav v Praze. Státní ústav pro tuky, oleje a mléko v Praze a konečně Ústředny pro obchod dobytkem v Čechách a Moravě, pak ve Slezsku a Slovensku, Zemská politická správa v Brně, Zemský hospodářský ústav v Mor. Ostravě, Zemská vláda slezská v Opavě a Zásobovací ústav pro Slovensko v Bratislavě.

Stav amerických dodávek jest tento:

Převzato bylo:

Za potraviny tyto strženo bylo dosud Státním obilním ústavem:

Od této částky dlužno však odečísti:

Této částky užívá Státní obilní ústav jako část provozovacího kapitálu a to z toho důvodu, že následkem nepříznivé cenové politiky sklizně 1919 - 1920, na základě které přikazovací ceny obilí jsou nižší než ceny výkupní, doznal provozovací kapitál ústavu značného snížení. Důvodem toho je také ta okolnost, že režie ústavu ve sklizni letošní je podstatně vyšší než v letech minulých.

Převzato bylo:

Nedoplatky:

Česká zemědělská společnost v Praze, Německá zemědělská společnost v Praze, Zemská politická správa v Brně, Zemský hospodářský ústav v Mor. Ostravě a Zemská vláda slezská v Opavě a Zásobovací ústav pro Slovensko v Bratislavě přejímaly vedle Státního ústavu pro tuky, oleje a mléko jménem ministerstva zásobování americké konservy masové, konservy rybí, francouzské porce, kteréžto potraviny nám dodány byly na zvláštní úvěr, z předu vyznačený. Značnou část potravin z úvěru toho převzalo ministerstvo Národní obrany.

Stav dodávek těch, pokud je převzalo ministerstvo pro zásobování lidu, je:

Peníz stržený v případech, uvedených pod položkou 4, 5 a 6, uložen jest u peněžních ústavů, zbytek vykázán je v nevydaných dosud konservách.

Stejně jako při úvěru americkém nebyla ani smlouva o úvěru anglickém sjednávána ministerstvem pro zásobování lidu a nebyla také smlouva ta dosud ministerstvu zásobování odevzdána. Podle informací, vyznačených z předu, poskytla nám vláda anglická úvěr celkem v částce 304.116 lib. šterlingů na nákup fazolí, mýdla, látek a léčiv. Pro ministerstvo zásobování určeny byly fazole, mýdlo a částečně látky. Ve skutečnosti objednáno bylo z úvěru toho celkem 1000 tun mýdla, pevně však dosud potvrzena jen smlouva o dodávce 490 tun mýdla v celkové ceně 31. 545 Ł mimo dovozného a pojištění, které činí 1000 - 2000 lib. šterl. za tunu. Dosud dovezeno bylo:

Prvé dvě lodní zásilky byly již převzaty, nebyly však dosud do konsumu uvedeny a nebylo proto dosud ničeho strženo.

Dále převzal Státní obilní ústav z úvěru anglického 15.020.70 kg žitné mouky po 30 libr. šterl. za tunu, 125.846 kg oves. vloček po 39 libr. šterl. za tunu, 4,202.000 kg bobů po 35 libr. šterl. za tunu.

Strženo bylo za tyto potraviny z anglického úvěru:

kteréžto částky Státní obilní ústav užívá jako dalšího kapitálu provozovacího.

Podle smlouvy ze dne 31. srpna 1919, kterou sjednal vyslanec Borský v Římě, měla vláda italská dodati nám na úvěr 500 vagonů masa a slaniny. Pro špatnou jakost zboží odmítlo ministerstvo zásobování převzetí zboží a převzalo prostřednictvím Státního ústavu pro tuky, oleje a mléko pouze zboží za 8,752.495.88 lir ital. při smluvené ceně 625 lir ital. za 100 kg hrubé váhy a 1% provise. Částka tato není zapravena, vláda italská žádá zaplacení kompensací v dříví a jiných předmětech.

Podle smlouvy sjednané ministerstvem financí a francouzským státním podsekretariátem zásobování dodati měla nám vláda francouzská za 20.000 tun cukru (v ceně 145 franků za 100 kg cukru krystalového, 157 franků za 100 kg cukru, srovnaného v kostkách cubes, a 155 Frs. za 100 kg cukru, srovnaného v kostkách obdélníkových, dominos) asi 3000 tun dos gras slaniny hřbetové za cenu 365 Frs. za 100 kg, asi 1000 tun rýžového zlomu za 75 Frs. 100 kg, dále asi 5000 tun indické čočky v ceně 98.- Frs. za 100 kg a asi 8000 tun rýže z Indočíny v ceně 95.- Frs. za 100 kg.

Pro špatnou jakost bylo převzetí rýžového zlomu a čočky ministerstvem pro zásobování lidu odepřeno, takže vláda francouzská dodala pouze slaninu a rýži.

Státním obilním ústavem převzato bylo v Terstu 64.107.95 kg rýže, začež účtováno při smluvené ceně 95 Frs. za 100 kg.

Frs. 6,090.255.25 Státní obilní ústav strží za rýži 27,451.200 Kč, částky té užil k zaplacení cukru Československé komisi cukerní, kterýžto cukr byl dodán jako kompensace do Francie.

Státním ústavem pro tuky, oleje a mléko převzata byla slanina a to v účtovaném množství 2,520.420.40 kg, což při smluvené ceně 365.- Frs. representuje částku 6,090.255 Frs. Částka ta, pokud stržena byla Státním ústavem tukovým, vykázána jest v položkách amerických.

Rozpočet poštovního úřadu šekového pro rok 1920 vykazuje jak v potřebě, tak i v úhradě značné zvýšení jednotlivých položek proti rozpočtu na rok 1919, které jest ovšem opodstatněno mohutným vzrůstem ústavu v uplynulém roce. Vývoj ústavu osvětlí nejlépe přehled o rozsahu jeho činnosti v roce 1919. Za uplynulý rok činí počet vkladů 15,193.704 a výplat 5,952.960 položek, tedy celkem bylo provedeno 21,146.664 položek. Z toho připadá na složenky 13,998.051, šeky pokladní 66.062 a odeslané platební poukázky 4,597.964 položek. Stav vkladů pohybuje se koncem roku 1919 okolo 1.200,000.000 K. Peněžní obrat za první ¹/₄letí roku 1919 činil 5.279,271.018 K, za druhé ¹/₄letí tohoto roku již 9.799,625.712 K, za třetí ¹/₄letí 10.910,841.394 K, a za čtvrté ¹/₄letí 17.632,129.120 K, tedy celkem za celý rok 1919 43.621,867.244 K. Denní obrat peněžní pohyboval se v prosinci 1919 mezi 200 - 350 miliony korun. Srovnáním s vídeňskou poštovní spořitelnou dojdeme zajímavého výsledku. Kdežto počet majitelův účtů dosáhl u šekového úřadu koncem roku 1919 asi 55.000, tedy více než třetinu kont vídeňské spořitelny, nezůstává počet transakcí, šekovým úřadem provedených, již daleko za rozsahem vídeňské poštovní spořitelny. Tak v poslední době činí počet průměrně denně zpracovaných složenek již více než 90.000 kusů proti průměrnému dennímu počtu jejich ve Vídni ve válečných letech (intensivnějších u srovnání s mírovým stavem), pohybujícího se okolo 120.000, tedy tři čtvrtiny vídeňského pracovního výkonu. Ze srovnání toho je zřejmo, že to byly české země, které svým vyvinutým obchodem a průmyslem v největší míře participovaly na agendě poštovní spořitelny vídeňské a jak škodlivým byl rakouský centralism, který sám sobě byl účelem, ač hospodářský prospěch obchodu a průmyslu rozhodoval pro soustředění transakcí spořitelny v Praze. Agenda šekového úřadu však ještě stále vzrůstá. Tak počet majitelův účtu vzrůstá měsíčně nejméně o 2.000 nově přihlášených. Tohoto enormního vzrůstu mohlo býti dosaženo pouze za nejusilovnějšího spolupůsobení všech činitelů súčastněných na ústavě.

Přes neobyčejné obtíže za prvního správního období, jako trojí stěhování ústavu atd., podařilo se nyní pokračujícím zapracováním personálu, který, ač z 90% nově přijatý, osvojil si vědomí svých povinností k republice, konečně dojíti již tak spořádaných poměrů, že šekový úřad vyřídí vždy během 24 hodin došlý materiál, tedy provede zápis vkladův a vyřídí rozkazy k výplatám mu dané šeky.

Nastane-li tedy opoždění v provedení poukazu majitele účtu, tedy příčinu toho sluší hledati jedině v poměrech dopravních (nedostatečném vlakovém spojení atd.).

Dík značně pokročilé konsolidaci mohl úřad šekový v mnohých směrech rozšířiti svoji působnost. Na základě prováděcího nařízení k zákonu o zřízení šekových úřadů ze dne 21. července 1919, č. 415 sb. z. a n., zahájil šekový úřad 1. srpna 1919 svoji samostatnou činnost, obstarávanou do té doby co do pokladní služby a disposicí přebytky poštovní správou. Vlastní pokladna ústavu vyplácí denně hotově 2 - 4 miliony korun. Kromě toho jest šekový úřad již od 1. června 1919 členem odúčtovacího sdružení pražských bank, kdež částky jím samým odúčtované dosáhly do konce roku 1919 výše 4.145,006.872 K 58 hal.

Vhodným a bezpečným uložením svěřených peněz docílil šekový úřad příznivého zúročení vkladů, nezbytného pro prosperitu ústavu při neznačném zvýšení poplatků, zavedených u vídeňské poštovní spořitelny. Šekový úřad byl účasten též emise státní půjčky 1919 jako hlavní upisovací místo a dosáhl úpisů v částce více než 50,000.000 K. Ústav jest i po jiné stránce veledůležitou součástí státní správy, jsa obstaravatelem platů téměř veškerých státních úřadů. Připravuje se také na základě chystaného zákona pro zaopatření válečných invalidů, vdov a sirotků po padlých vojínech na vyplácení pensí, jež bude sám obstarávati. Počet výplat stoupne tím as o 600.000 položek měsíčně. V dohodě s finanční správou obstarává šekový úřad také výplaty poukazův amerických Čechoslováků do domoviny a zavedl pro ně zvláštní běžné účty za výhodných podmínek. Šekový úřad bude i v roce 1920 pokračovati na cestě vývoje, tak zdárně započaté v prvním roce činnosti; předložil již poradnímu sboru a zavádí právě jednotlivá odvětví obchodní zákonem dovolená, jako eskompt směnek, lombard a obchod cennými papíry a zřídí oddělení depositní, jakmile tresory jeho budou vybudovány.

Šekový úřad zařídí, jakmile mu bude technicky možno, úsporné řízení aspoň pro Slovensko, kde je ho nejvíce potřebí. Dokončíc vybudování ústavu a jeho úplnou konsolidaci, přikročí pak správa šekového úřadu ke zdokonalení svého řízení a k reformám, v první řadě, aby dosáhla větší oběžnosti svého šeku a tím ještě dokonalejší úspory hotového placení, aby ústav po této stránce stal se moderní institucí, odpovídající v každém ohledu vyvinutým hospodářským formám v Československé republice.

Položky rozpočtu šekového úřadu na rok 1920 odpovídají vzrůstu, jehož ústav za uplynulý rok dosáhl. Zvláště však proti příjmovému prelimináři na rok 1919 vykazuje úhrada, daná do rozpočtu pro rok 1920, značné zvýšení čistého výnosu ústavu, čímž prokazuje ústav, že si slibuje státi se aktivní složkou hospodářství státního. Úkol ten bude moci splniti s pokračující konsolidací hospodářských poměrů.

Následkem nedostatku surovin a nedostatku uhlí a to hlavně v průmyslu textilním, kovoprůmyslovém a sklářském trvá stav nezaměstnanosti dále, a nutno vypláceti podpory v nezaměstnanosti podle zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 65 sb. z. a n. a podle zákonů pozdějších, zejména zákona ze dne 17. října 1919, č. 569 sb. z. a n., a vyžadovati budou podpory tyto ještě dále značného nákladu.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku vyplaceno bylo na podporách v nezaměstnanosti za měsíce leden až červen 1919 úhrnem 179,545.389 K, za další dobu do 12. října 1919 vyplaceno asi 60,000.000 korun, dohromady 239,545.389 K.

V měsících červenci až říjnu 1919 byla výplata podpor v nezaměstnanosti zastavena neb omezena v té míře, že dnes není v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jediného okresu, v němž by byly podpory vypláceny v původním rozsahu. V Čechách a na Moravě vyplácejí se podpory téměř toliko v krajích pohraničních, více méně průmyslových, kdežto ve větší části těchto zemí jsou úplně zastaveny. Podotýká se, že v sumách shora uvedených v úhrnné částce 240 milionů není obsažen náklad podpor, vyplacených podnikateli samými, které nutno refundovat a že v něm není obsažena suma podpor vyplacených na Slovensku.

Podle zákona o úpravě obchodu řepovým cukrem ve výrobním období 1919/20 ze dne 23./9. 1919 a sice podle § 17. stanoví se cena za cukr vyvezený (surový i čistěný) komisí cukerní v dohodě s ministerstvem. Peníz, továrnou stržený za cukr pro jiný účel, než pro potřebu domácnosti, nad cenu, v § 14. stanovenou, (257 K za 100 kg), odvádí se zvláštnímu státnímu fondu přeplatkovému.

Počítá se následovně:

Ale poněvadž jde o sumy jen odhadnuté, za které cukerní komise v době sestavení rozpočtu plně zodpovědnost převzíti nemohla, zařaděno do rozpočtu jen 1.500.000.000 K.

Ministerstvo sociální péče podalo v rozpočt. výboru tuto zprávu o živnostenské inspekci:

Podle nynějšího stavu je v Čechách, na Moravě a ve Slezsku celkem 19 teritoriálních živnostenských inspektorátův a jeden inspektorát pro stavbu vodních cest a prováděné regulace řek v území vodocestného ředitelství v Praze. Rozdělení těchto teritoriálních inspektorátů je totéž, jak bylo naposled stanoveno nařízením ministerstva obchodu ze dne 7. května 1911, č. 109 ř. z. Pro odborné řízení služby živnostenské inspekce v republice Československé byl po státním převratu zřízen ústřední živnostenský inspektorát. Na Slovensku, kde byla živnostenská inspekce sloučena s dozorem na parní kotle, bylo osamostatnění živnostenské inspekce odloučením kotelního dozoru provedeno nařízením ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 20. dubna 1919, č. 78, a byly zřízeny živnostenské inspektoráty v Bratislavě, Trenčíně, Báňské Bystrici, Spišské Nové Vsi, v Košici a Lučenci. Tyto živnostenské inspektoráty, až na inspektorát v Lučenci, zahájily úřední činnost v druhé polovici měsíce dubna 1919. Posledně zmíněný inspektorát nebylo lze pro nedostatek starších zapracovaných úředníků aktivovat, agendy dotyčného dozorčího okresu obstarává prozatím živnostenský inspektorát v Bratislavě.

Schváleným rozpočtem pro rok 1919 bylo povoleno zříditi 3 specielní živnostenské inspektoráty, a to 2 pro průmysl chemický (se sídlem v Praze a v Brně) a jeden pro stavební práce pro Prahu a okolí se sídlem v Praze. Tyto inspektoráty budou hned uvedeny v činnost, jakmile bude lze pro ně ve jmenovaných místech opařiti kancelářské místnosti; potřebné konceptní pomocné síly pro tyto inspektoráty byly již přijaty a k odbornému výcviku přiděleny teritoriálním inspektorátům v Praze a v Brně. Přibráním těchto sil, jakož i dalších 6 pomocných sil pro shora zmíněné živnostenské inspektoráty na Slovensku činí počet úředníků s akademickým vzděláním nyní 61. Mimo to obstarávají službu inspekční 4 asistentky.

V zájmu intensivnějšího dozoru je nezbytným požadavkem, aby tovární podniky mohly být aspoň jednou v roce revidovány. V posledním roce předválečném bylo při dosud valně nezměněném počtu úředníků možno prohlédnouti jen 74.8% továrních podnikův a z živnostenských podniků, podléhajících úrazovému pojištění (továrny jsou v těchto zahrnuty), jen 23.9%. Daleko nepříznivější jsou pak poměrná čísla o prohlídkách maloživnostenských podnikův a ostatních živností (obchodních atd.), nepodrobených úrazovému pojištění. Za války původní úkoly živnostenských inspektorů, již samy o sobě obsáhlé, značně vzrostly a válkou způsobené nynější těžké poměry hospodářské vyvolávají celé řady sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jejichž řešení klade stále větší požadavky na službu živnostenské inspekce a to zvláště v poslední době, kdy živnostenští inspektoři jsou povoláváni též prostředkovati při řešení různých otázek zaměstnancův i v oněch pracovních odvětvích, které živnostenskému dozoru nepodléhají.

Aby bylo lze vyhověti předeslaným požadavkům a též umožniti účinnější dozor na zaměstnání žen a mladistvých dělníků v podnicích živnostenských a obchodních, je nutno rozmnožiti personál jak úředníků, tak i asistentek živnostenské inspekce. Nutná ochrana dělníků zaměstnaných na stavbách vyžaduje pak, aby živnostenským inspektorátům přidělen byl přiměřený počet stavebních inspicientů z řad zaměstnanců.

Značného rozšíření dozná věcná příslušnost živnostenské inspekce schválením zákona o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce. Živnostenská inspekce bude totiž podle ustanovení dotčeného zákona pověřena dozorem na pracovní poměr domáckých dělníkův a na veškeré místnosti, v nichž výrobky domáckého průmyslu se zhotovují, práce se zadává a hotová odvádí.

Úrazovému pojištění podléhající podniky polního a lesního hospodářství nejsou dosud podrobeny odbornému dozoru a mohou býti revidovány živnostenskými inspektory toliko jednotlivě na zvláštní žádost příslušné úrazové pojišťovny, pokud se týče ochranných opatření u používaných motorů a pracovních strojů. Těchto podniků jest jen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 469.816 a každoročně vykazují velký počet těžkých úrazů, z nichž značnou část bylo by lze při náležitém odborném dozoru zameziti. Mimo to jsou ještě jiná pracovní odvětví, pro které stanoveny byly na ochranu zaměstnaných osob zvláštní zákonitá pravidla, jejichž provádění však postrádá náležitého odborného dozoru.

Vzhledem k okolnostem těmto připravuje ministerstvo sociální péče osnovu zákona, na jehož základě vytvořila by se pro veškerá odvětví hospodářského života - vyjma podniky železniční, poštovní a telegrafní, námořní plavbu a práci osob stojících v činné službě vojenské - pracovní inspekce, která by měla dozor na provádění sociálně-politických zákonů, resp. dohlédala na zachovávání pravidel, směřujících k ochraně života, zdraví a mravnosti zaměstnanců, jakož i smluv upravujících jejich pracovní poměr a podmínky, a bděla nad výchovou, výcvikem a vzděláním zaměstnanců, zejména pak dorostu. Mimo to další úlohou pracovní inspekce bylo by věnovati péči veškerým životním, hospodářským a kulturním poměrům zaměstnancův a zaujímala by proti úřadům povolaným ku provádění předem zmíněných ustanovení místo zvláštního zástupce veřejných zájmů, za něž třeba ochranu dělnictva považovati.

Tato inspekce práce vybuduje se z nynější živnostenské inspekce, jejíž personál nutno včas rozmnožiti, aby bylo dosti zkušených a zapracovaných sil, jichž bude třeba ku provádění četných a důležitých sociálních úkolů řečené nové instituce.

Rozpočtový výbor navrhuje:

Slavné Národní shromáždění československé račiž schváliti:

I. státní rozpočet republiky československé na r. 1920 podle přiloženého elaborátu rozpočtového výboru;

II. finanční zákon na r. 1920 podle návrhu vládního;

III. přiložené resoluční návrhy.