Ministr financí předložil Národnímu
shromáždění československému
návrh státního rozpočtu na rok 1920,
ve kterém jsou rozpočteny:
Potřeba: | 4.926,691.823 K | 5.489,484.097 K | 10.416,175.920 K |
Úhrada: | 5.323,582.361 K | 2.427,188.412 K | 7.750,770.773 K |
Přebytek: | 396,890.538 K | ||
Schodek: | 3.062,295.685 K | 2.665,405.147 K |
Srovná-li se rozpočtový návrh pro
rok 1920 s celkovým rozpočtem (schváleným
rozpočtem a navrženým dodatkem) pro r. 1919,
jeví se pro r. 1920
potřeba řádná o | 2.316,868.104 K | větší |
potřeba mimořádná o | 516,037.976 K | menší |
potřeba celková o | 1.800,830.128 K | větší |
úhrada řádná o | 2.709,914.859 K | větší |
úhrada mimořádná o | 1.331,101.414 K | větší |
úhrada celková o | 4.041,016.273 K | větší |
a podle toho resultující
přebytek řádný o | 393,046.755 K | větší |
schodek mimořádný o | 1.847,139.390 K | menší |
schodek celkový o | 2.240,186.145 K | menší |
Stoupnutí celkové potřeby podle schváleného
rozpočtu
pro rok 1919 i s navrženým dodatkem sumy | 8.615.3 mil. K |
pro rok 1920 na sumu | 10.416.1 mil. K |
má svůj původ hlavně ve zvýšení
potřeby u těchto rozpočtových
kapitol:
2. | Kancelář presidenta republiky | 7.1 mil. K | |
Nově zařaděna potřeba na správu hradních budov. | |||
6. | Příděly zemím | 58.0 mil. K | |
Větší potřeba následkem nedostatečnosti dosavadních státních přídělů. | |||
7. | Státní dluh republiky československé | 746.2 mil. K | |
Větší potřeba hlavně vzhledem k nastávajícím závazkům, plynoucím z ustanovení mírové smlouvy, převzetím části předválečných dluhů rakouských a uherských. | |||
9. | Předsednictvo min. rady | 2.9 mil. K | |
Zvýšení následkem nově zařaděných potřeb pro státní tiskárnu a pozemkový úřad. | |||
10. | Ministerstvo zahraniční | 25.8 mil. K | |
Zvýšená potřeba na vybudování jednak ústřední správy, jednak služby zahraniční u vyslanectev a konsulátů. | |||
12. | Ministerstvo vnitra | 39.7 mil. K | |
Větší potřeba pro sbírku zák. a nař., pro státní bezpečnost, úpravu hranic, sčítání lidu, pro vybudování politických a policejních úřadů a četnictva, zejména též na Slovensku. | |||
13. | Ministerstvo školství a nár. osvěty | 53.0 mil. K | |
Zvýšení potřeby odůvodňuje se dalším vybudováním vysokého školství, zejména zřízením vysoké školy zvěrolékařské a zemědělské a vyšším nákladem na školství střední, obecní a průmyslové. | |||
14. | Ministerstvo financí | 536.8 mil. K | |
Zvýšení potřeby odůvodněno vyšším nákladem na nákup tabáku a zvětšením výroby tabákových tovarů, zařazením většího peníze na kursovní ztráty při poukazování platů státním zaměstnancům za hranicemi a vyšším nákladem na služební platy státních zaměstnanců v důsledcích zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. z. a nař., kterýžto náklad byl pro rok 1920 prozatím zařazen do pokladniční správy. | |||
16. | Ministerstvo pošt a telegrafů | 109.4 mil. K | |
Zvýšení potřeby jest odůvodněno při provozu následkem vybudování poštovní správy na Slovensku a v Přikarpatské Rusi, dále při výdajích osobních různými opatřeními ke zlepšení hmotných poměrů zřízenectva, při věcných výdajích následkem vysokých cen všech materialií provozovacích; zvýšením investičních nákladů na poštovní budovy v nádražích, na vybudování telegrafní a telefonní sítě a pneumatické pošty; u poštovního úřadu šekového následkem dalšího vybudování tohoto úřadu. | |||
Toto zvýšení jest aspoň z části hrazeno zvýšenými příjmy u příslušné kapitoly příjmové. | |||
17. | Ministerstvo železnic | 384.1 mil. K | |
Zvýšení osobních a věcných výdajů při provozu z těchže důvodů, jak u min. pošt a telegrafů. Kromě toho se zvyšuje podstatně náklad investiční na železniční stavby. | |||
Též u této kapitoly se zvýšené výdaje částečně hradí zvýšenými příjmy. | |||
18. | Ministerstvo zemědělství | 79.3 mil. K | |
Důvody zvýšené potřeby: | |||
Vyšší náklad na zemědělské vyučování a pokusnictví, na další vybudování zemědělské správy a reformu lesní správy, na subvence pro všechna odvětví zemědělství a lesnictví, zejména však pro chov dobytka, mlékařství a pěstování drobného zvířectva; zvýšení nákladu na píci a jiné provozovací potřeby při státních ústavech pro chov koní a nákup plemenného materiálu. Dále se požadují vyšší sumy na tlumení zvířecích nákaz, na vybudování ředitelství lesův a statkův a zvýšení provozovacích nákladů pro ně. | |||
Zvýšení nákladu na zemědělství je z větší části vyváženo značným zvýšením příjmů u příslušné kapitoly příjmové. | |||
19. | Ministerstvo spravedlnosti | 19.2 mil. K | |
Zvýšení potřeby jest odůvodněno zvýšeným nákladem na poradní referát na Slovensku, vybudováním justiční služby a správy trestnic tamtéž, novou úpravou trestního soudnictví, u správy trestnic vysokými cenami potravin a potřeb ostatních. | |||
20. | Ministerstvo veřejných prací | 206.1 mil. K | |
Zvýšení potřeby následkem opatření pro Slovensko a Přikarpatskou Rus u jednotlivých titulů, dále následkem dalšího vybudování ústředny, podporováním vzduchoplavecké techniky, vybudováním cejchovnictví, státního geologického a radiologického ústavu, zvýšením investičních nákladův u bánských závodův a nákladů na správu státních, budov vybudováním vodní dopravy a zvýšením nákladu na elektrisaci státu. | |||
I zde zvýšeným výdajům odpovídají aspoň částečně zvýšené příjmy u příslušné kapitoly příjmové. | |||
21. | Ministerstvo sociální péče | 933.6 mil. K | |
Zvýšení potřeby následkem dalšího vybudování bytové péče, péče o mládež, zejména však péče invalidní. | |||
22. | Ministerstvo pro zásobování lidu | 4.8 mil. K | |
Zvýšení potřeby následkem dalšího vybudování ústřední správy, lichevního dohledu a vnější zásobovací služby, zejména okresních hospodářských rad. | |||
23. | Ministerstvo zdravotnictví | 25.9 mil. K | |
Zvýšení potřeby následkem dalšího vybudování státních ústavů zdravotnických, vybudování zdravotní služby na Slovensku a v Přikarpatské Rusi, zvýšením nákladu na potírání lidových nemocí, na výstavbu nemocnic a převzetí Pražské všeobecné nemocnice do státní správy. |
Naproti tomu vykazují následující
kapitoly zmenšení potřeby proti potřebě
na rok 1919:
Kap. | 8. | Pensijní a zaopatřovací platy | 29.8 mil. K | |
Zmenšení preliminované potřeby bylo umožněno přesným jejím stanovením, kdežto na rok 1919 byla potřeba zejména na Slovensku odhadována bez pevnějších podkladů. | ||||
Kap. | 11. | Ministerstvo Národní obrany | 471.9 mil. K | |
Zmenšení potřeby jest odůvodněno ukončením válečného stavu na Slovensku. | ||||
Kap. | 15. | Ministerstvo obchodu | 34.8 mil. K | |
Zmenšení potřeby následkem přenesení agendy vodní dopravy na ministerstvo veřejných prací. | ||||
Kap. | 24. | V roce 1919 "Válečná opatření", pro rok 1920 "Opatření přechodné doby poválečné" | 833.4 mil. K | |
Zmenšení potřeby následkem menší sumy pro vyživovací příspěvky, pro nezaměstnanost a pro zlevnění potravin. | ||||
Kap. | 25. | Kap. 25. rozpočtu pro rok 1919 "Likvidace Rakouska a Uher" | 10.2 mil. K | |
Pro rok 1920 odpadá, protože likvidační komise bude zrušena. Na místo této kapitoly nastupuje nová kap. 25. "Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisaci správní" s paušální potřebou 1,000.000 K. |
Co se týče státních příjmů,
vykazují proti roku 1919 značnější
zvýšení tyto kapitoly:
Kap. | 11. | Ministerstvo Národní obrany | + | 98.9 mil. K |
Zvýšení příjmů jest odůvodněno příjmem z výroby třaskavin a ze statků toho času ve správě Národní obrany se nalézajících. | ||||
Kap. | 14. | Ministerstvo financí | + | 1791.5 mil. K |
Zvýšení příjmů jest odůvodněno přirážkami k daním reálným a osobním, zvětšeným příjmem z dovozních a vývozních cel, větším výnosem dávky z kořalky, daně z piva, cukru, ze zapalovadel, daní z vína v lahvích, všeobecnou daní nápojovou, zvýšením dopravních daní železničních, očekávaným výnosem zamýšlené daně z obratu zboží, přirážkou k poplatkům, daní ze zábav, zvýšeným výnosem tabákového monopolu a státní loterie, jakož i očekávaným příjmem z mincovnictví. | ||||
Kap. | 16. | Ministerstvo pošt a telegrafů | + | 66.6 mil. K |
Zvýšení příjmů následkem zvýšení sazeb poštovních, telegrafních a telefonních, které v roce 1919 jen po část roku byly v platnosti. | ||||
Kap. | 17. | Ministerstvo železnic | + | 362.9 mil. K |
Zvýšení příjmů následkem zvýšení dopravních sazeb, které v roce 1919 jen po část roku byly v platnosti. | ||||
Kap. | 18. | Ministerstvo zemědělství | + | 61.8 mil. K |
Zvýšení příjmů následkem zvýšení příjmu ze státních lesů a statků, zejména na Slovensku a v Přikarpatské Rusi. | ||||
Kap. | 20. | Ministerstvo veřejných prací | + | 155.4 mil. K |
Zvýšení příjmů následkem zvýšení příjmů ze zásobování uhlím a naftou, zvýšením poplatků z měr a kutišť, zvýšením výnosu státních báňských závodů a přenesením příjmu z vodní dopravy, který pro rok 1919 byl preliminován u ministerstva obchodu. | ||||
Kap. | 24. | Opatření přechodné doby poválečné | + | 153.1 mil. K |
Zvýšení příjmu následkem větších příjmů z přeplatkového fondu komise cukerní, lihové a sladové. |
Posléze dlužno ještě poukázati
k tomu, že v mimořádných výdajích
jsou obsaženy též značné náklady,
které se označují jako výdaje investiční;
tyto výdaje znamenají nejen rozmnožení
aneb zlepšení majetku státního, nýbrž
směřují přímo k získání
nových neb k rozšíření a zlepšení
dosavadních pramenů státních příjmů
a vliv jejich bude na státní finance i v příštích
obdobích příznivě působiti.
Jsou to zejména:
Kap. | 16. | Ministerstvo pošt a telegrafů. | |
Vydání na zařizování telegrafů, telefonů a pneumatické pošty | 51.0 mil. K | ||
a na zřizování poštovních automobilů | 22.0 mil. K | ||
Kap. | 17. | Ministerstvo železnic. | |
Mimořádné náklady na stavby železniční a na pořizování vozidel na veškeré síti | 350.0 mil. K | ||
Kap. | 18. | Ministerstvo zemědělství. | |
Doplňování plemenného materiálu při chovu koní | 7.8 mil. K | ||
Novostavby a koupě realit u statků státních a statků nábož. fondu | 5.6 mil. K | ||
Kap. | 20. | Ministerstvo veřejných prací. | |
Novostavby a koupě pozemků u státních báňských závodů | 13.2 mil. K | ||
Na kutání a poplatky z kutišť na získání horních oprávněních | 2.1 mil. K | ||
Náklad na elektrisaci státu | 11.1 mil. K | ||
Úhrnem | 462.8 mil. K |
"Postup, jaký byl zvolen letos, uzavříti
rozpočet deficitem, nesmí se opakovati. Ovšem
nesmí sanace spočívati v tom, aby byl deficit
zastřen výpůjčkou, nýbrž
musí býti zavedena reelní rovnováha.
Tedy buď šetření, při čemž
ovšem jest nebezpečí, že národohospodářský
vývoj bude podvázán, anebo nové příjmy:
to je volba, před kterou stojíme." Těmito
větami posoudil zpravodaj rozpočtový dr.
Steinwender státní rozpočet v bývalém
vídeňském parlamentě na rok 1910;
deficit rozpočtový činil tenkrát 53
miliony korun a vláda navrhovala jeho hražení
z pokladních hotovostí, které byly po ruce
částkou přes půl miliardy.
Názor hořejší je stejně platným
pro rozpočet jakýkoliv, ať státní
nebo soukromý, předpokládáme-li normální
poměry, a musí býti proto také příkazem
pro každého finančního ministra naší
republiky. Čím více se budeme vzdalovati
válce a blížiti se normálním
poměrům, tím doléhavějším
bude příkaz, aby v našem státním
rozpočtu se zřela reelní rovnováha.
První rozpočet náš, jak je v paměti,
skončil deficitem 4.9 miliardy, druhý rozpočet
odhaduje deficit na 2.6 miliardy (tedy menší o 2.24
miliardy), třetí rozpočet veškerých
státních vydání na rok 1921 musí
být uzavřen bez deficitu. Toť veliký
a neodkladný úkol jak státní správy,
tak Národního shromáždění
nynějšího i příštího,
který musí býti příznivě
rozřešen v průběhu r. 1920 v předpokladu,
že stát náš se bude těšiti
míru vnějšímu i vnitřnímu.
V rozpočtu se musí zračiti reelní
rovnováha, a toho se dosáhne, je-li rozpočet
sděláván podle dosažitelných
příjmův a nikoliv podle vydání.
Této vlastnosti, bohužel, dosavadní státní
naše oba rozpočty postrádají. Je to
vysvětlitelno a omluvitelno? Ano, a to mimořádnými
poměry poválečnými. Oba rozpočty
byly sestaveny podle naléhavých vydání,
zvláště mimořádných a
pak teprve počítána byla úhrada, provedeny
škrty některých vydání, a co
se nedostává, musí se hraditi výpůjčkou.
Dosavadní dluhy můžeme s klidným svědomím
před příštími generacemi odůvodniti,
lehkomyslnost nebude nám vytknuta. Další postup
státního hospodářství však
upraviti musíme za velmi přísných
podmínek, za kterými nám svědomí
smí napříště dovoliti dělat
další dluhy. Jinými slovy, bude velmi těžko
předstoupiti na podzim r. 1920 před parlament náš
s pasivním rozpočtem na r. 1921, ba ani se tak státi
nesmí. Aktivní státní rozpočet,
reelně aktivní, nikoliv fingovaně, musí
býti tužbou nejenom vlády a parlamentu, nýbrž
i každého občana, jemuž blaho republiky
a tím blaho vlastní leží na srdci. A
toho lze dosíci, zachová-li osud mír naší
republice, šetrností každého jednotlivce,
která zmenšuje vydání celku, a prací,
která se stává zdrojem nových státních
příjmů.
Charakter státního rozpočtu na rok 1920 je
zjevným z poměru, jaký je mezi rozpočtovým
vydáním řádným a mimořádným;
ono činí částku 4.92 miliardy korun,
t. j. 47%, toto 5.48 miliardy korun, t. j. 53% veškerých
vydání. V tomto směru se rozpočet
na r. 1920 sice zlepšil, neboť v rozpočtu na
r. 1919 tvořilo řádné vydání
pouze 30%, mimořádné však celých
70% všeho vydání, leč zlepšení
to není ani zdaleka možno nazvat uspokojivým
a procento vydání mimořádných
musí se ještě velmi snížiti.
Příznivých známek ve státním
rozpočtu na rok 1920 jest několik a patří
mezi ně zejména toto: Řádné
výdaje jsou kryty řádnými příjmy,
ba zbývá ještě přebytek 396 milionů
K. To jest velmi potěšitelným zjevem, uvážíme-li,
že řádné vydání proti
loňsku stouplo o 2.31 miliardy K; onen přebytek
se stal možným jen velikým vzestupem řádných
státních příjmů, které
ze 2.61 miliardy K v r. 1919 stouply na 5.32 miliardy K, t. j.
o 2.7 miliardy, čili o 103%. Rovněž příznivě
působí snížení položek na
ministerstvo Národní obrany (- 471 milionu K) a
na "opatření přechodné doby poválečné"
(- 833 milionů K), takže jen tyto dvě kapitoly
zatěžují pokladnu o 1.3 miliardy korun méně
proti loňsku. Třetí velmi příznivou
známkou je zvětšení příjmů
ministerstva financí, které vykazuje plus 1791 milionů
korun.
Celkový posudek o rozpočtu tedy vyplyne z uvedeného
velmi uspokojivě a, což jest věcí hlavní,
perspektiva pro další rozpočty je velmi nadějná
a slibuje brzké dosažení rozpočtové
rovnováhy. Vždyť deficit na r. 1920, který
činí 2.66 miliardy K, jest téměř
úplně vysvětlen mimořádnými
opatřeními přechodné doby poválečné,
jež vyžadují částky 2.57 miliardy
korun. Možno proto zakončiti tuto úvahu přáním
a současně slibem: Kéž jest státu
našemu popřán osudem klid a mír vnější
i vnitřní a v krátce budou míti radost
z republiky i největší naši pessimisté!
Jistě významným pro rozpočet kteréhokoli
státu jest ono číslo, které udává
státní výlohy na obor státní
správy, zastupovaný ministerstvem školství,
a neméně pozoruhodným jest poměr tohoto
vydání k výlohám, věnovaným
na vojsko. Tak v Rakousku činilo vydání na
věci ministerstva kultu a vyučování
v r. 1905 4.0% a na vojsko asi 45% všech státních
vydání, v r. 1910 klesl náklad na kultus
a školství na 3.8% a v r. 1917-18, kdy záležitosti
kulturní za války ztratily v centrálních
státech vůbec veškerou cenu, bylo určeno
pro ministerstvo vyučování pouze 1/2%,
kdežto na vojsko jistě 60% všech státních
vydání.
V naší republice určoval první rozpočet
státní pro resort ministerstva školství
a národní osvěty 1.7%, kdežto pro ministerstvo
Národní obrany 22% ze všeho vydání:
pro rok 1920 se tato čísla poněkud zlepšují,
takže vydání na věci kultu, školství
a osvěty činí 1.9% a na vojsko 111/2%.
Ovšem je třeba připomenouti, že daleko
větší náklad na školství
nesou jednotlivé země, a že také obce
nesou veliký věcný náklad školství,
takže možno odhadovati sumu, kterou v republice vydáváme
na školství a osvětu, okrouhle částkou
jedné miliardy korun. Velká část
tohoto nákladu po zavedení nové ústavy
přejde na stát, takže kapitola, která
obsahuje rozpočet vydání ministerstva školství
a národní osvěty, v příštích
letech se nikoli zdvojnásobí, nýbrž
jistě zečtyřnásobí. Za to však
očekáváme, že výlohy vojenské
a náklady na opatření poválečná
značně poklesnou.
Povšechný rozbor státních příjmů
nám ukazuje, že 7 rozpočtových kapitol
ze všech 25 dodává až na 1/2%
všechny státní rozpočtové příjmy.
Kapitoly ony jsou: ministerstvo financí (46.5% všech
příjmů), opatření přechodné
doby poválečné (27.2% všech státních
příjmů; výtěžek komise
cukerní 11/2 miliardy korun, komise
lihové 1/2 miliardy, komise sladové
100 mil. K), ministerstvo železnic (17.2% všech příjmů),
ministerstvo veřejných prací (3.2% všech
příjmů), ministerstvo pošt a telegrafů
(3.2% všech příjmů), ministerstvo vojenství
(1.2% všech příjmů) a ministerstvo zemědělství
(1% všech státních příjmů).
Rozpočtový výbor začal jednat o řádném
rozpočtu na r. 1920 dne 30. prosince 1919 a skončil
práce svoje dne 15. ledna 1920.
Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli tito členové
N. S.;
I. | President republiky zpravodaj Dr. Gustav Heidler. | |
II. | Kancelář presidenta republiky zpravodaj Dr. Gustav Heidler. | |
III. | Národní shromáždění zpravodaj Dr. Gustav Heidler. | |
IV. | Nejvyšší správní soud zpravodaj Dr. Vlad. Fáček. | |
V. | Nejvyšší účetní kontrolní úřad zpravodaj Dr. Vlad. Fáček. | |
VI. | Příděly zemím zpravodaj A. Němec. | |
VII. | Státní dluh republiky československé zpravodaj Dr. Gustav Heidler. | |
VIII. | Pensijní a zaopatřovací platy zpravodaj V. Paulíny. | |
IX. | Předsednictvo ministerské rady zpravodaj V. Paulíny. | |
X. | Ministerstvo zahraniční zpravodaj Dr. C. Horáček. | |
XI. | Ministerstvo Národní obrany zpravodaj B. Bradáč | |
XII. | Ministerstvo vnitra zpravodaj Jos. Šolle. | |
XIII. | Ministerstvo školství a národní osvěty zpravodaj Dr. O. Srdínko. | |
XIV. | Ministerstvo financí zpravodaj Dr. C. Horáček. | |
XV. | Ministerstvo obchodu zpravodaj J. Slavíček. | |
XVI. | Ministerstvo pošt a telegrafů zpravodaj R. Pilát. | |
XVII. | Ministerstvo železnic zpravodaj Fr. Buříval | |
XVIII. | Ministerstvo zemědělství zpravodaj J. Rychtera. | |
XIX. | Ministerstvo spravedlnosti zpravodaj Dr. J. Dolanský. | |
XX. | Ministerstvo veřejných prací zpravodaj Ing. B. Bečka. | |
XXI. | Ministerstvo sociální péče zpravodaj Ferd. Jirásek. | |
XXII. | Ministerstvo pro zásobování lidu zpravodaj R. Jaroš. | |
XXIII. | Ministerstvo veř. zdravot. a těles. výchovy zpravodaj K. Moudrý. | |
XXIV. | Opatření přechodné doby poválečné zpravodaj A. Němec. | |
XXV. | Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisaci správní zpravodaj R. Pilát. |
Hlavním zpravodajem o státním rozpočtu
zvolen byl Dr. O. Srdínko.
Okolnost, že rozpočtový výbor měl
uloženou lhůtu ke svým pracem do 15. ledna
1920, vysvětluje skutečnost, že tentokráte
ještě nebylo možno podati tiskem podrobné
jednotlivé zprávy o všech kapitolách
rozpočtových a že připojeny jsou pouze
nejdůležitější vysvětlivky
ke stavu státního dluhu, zpráva o zahraničních
úvěrech k nákupu potravin, zpráva
o stavu poštovního úřadu šekového
zpráva o vydání na nezaměstnanost,
zpráva o rozpočtovém výnosu produkce
cukerní a konečně zpráva o vybudování
živnostenské inspekce.
V návrhu vládním provedl rozpočtový
výbor pouze dvě změny:
A) Kapit. VII. titul 1. upravil takto:
§ 1. Zúročení | 165,800.000 | 114,678.087 | 280,478.087 |
§ 2. Záloha na revoluční půjčku na Rusi | 4,000.000 | 4.000.000 | |
§ 3. Záloha na předválečný dluh rakouský, společný a uherský | 810,000.000 | 81,000.000 | |
Titul 1. (úhrn) | 165.800.000 | 928,678.087 | 1.094,478.087 |
B) Kapit. XXII., titul 2., upravil takto:
řádné | mimořádné | úhrn | |
§ 1. Všeobecné výdaje | 6,831.770 | 6,831.770 | |
§ 2. Občanská kontrola pro věci zásobovací | - | 2,378.000 | 2,378.000 |
Titul 2. (úhrn) | - | 9,209.770 | 9,209.770 |
Vydání na státní dluh roztříděna
jsou pro rok 1920 takto:
I. | Půjčka národní svobody: | |
Celoroční daně prosté úroky ze 4%ních, dne 1. prosince 1922, splatných dlužních úpisů v obnosu 500,000.000 Kč, a ze 4%ního, dne 1. prosince 1923, splatného dluhopisu dne 7. listopadu 1919 na druhou polovinu této půjčky v sumě 500,000.000 Kč | 40,000.000 K | |
(zákon ze dne 25. listopadu 1918, čís. 27 sb. z. a n.) | ||
4%ní úroky splatné 1. června a 1. prosince každého roku a to jednak z dílčích dlužních úpisů v sumě 500,000.000 K, jednak z dluhopisu finanční správy ze dne 7. listopadu 1919 na druhou polovinu této půjčky v obnosu 500,000.000 K, převzatou poštovním úřadem šekovým v Praze za podmínek pro zúročení stanovených při dílčích dlužních úpisech na prvou polovinu. Splatným jest dluhopis dne 1. prosince 1923. | ||
II. | Půjčka dolarová: | |
Celoroční úroky splatné ve zlatě dne 30. června a 31. prosince 1920 z 5%ních, na požádání aspoň ve čtyřech letech splatných dlužních úpisů v sumě 54,000.000 dolarů | 86,400.000 K | |
(zákon ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n.) | ||
Z úvěru povoleného zákonem ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. zák. a nař. byla částka, určená k nákupu potravin, k tomuto účelu upotřebena. Při výpočtu úroků bylo přihlíženo k průměrné kursovní stabilitě jednoho dolaru v roce 1920. | ||
III. | Druhá státní půjčka: | |
Daně prosté ze 4%ních, dne 1. října 1923 a 1924 splatných, pokladničních poukázek v přibližné sumě 880,000.000 Kč | 35,200.000 K | |
(zmocnění ve finančním zákonu republiky Československé, ze dne 27. června 1919, č. 433 Sb. z. a n.) | ||
Půjčka tato byla vypsána na základě zmocnění ve finančním zákonu ze dne 27. června 1919, čís. 433 Sb. zák. a nař. ve formě dílčích dlužních úpisů s 8 a 10 kupony, splatnými vždy 1. dubna a 1. října každého roku. Výtěžku bylo užito na část výdajů v roce 1919 běžnými příjmy nehražených. | ||
IV. | Půjčka lirová: | |
Celoroční 6%ní úroky ze zápůjčky, uzavřené s konsorciem bank italských na směnky v dosavadní sumě 20.000.000 lir. | 4,200.000 K | |
(zákon ze dne 24. července 1919, čís. 459 Sb. z. a n.) | ||
Peníz 20,000.000 lir určen jako příděl průmyslu k nákupu surovin. Úrok byl preliminován na celý rok, poněvadž směnky, jak už úmluva sama této možnosti nevylučuje, budou postupně prolongovány. Při tom bylo přihlíženo k průměrné stabilitě kursovní jedné liry v roce 1920. | ||
V. | Státní půjčka bankovková: | |
Úroky z 1%ní, kdykoliv splatné zápůjčky, záležející ze stažených bankovek v přibližné sumě 700,000.000 Kč | 7,000.000 K | |
(zákon ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n.) | ||
Při okolkování bankovek bylo jich staženo celkem za 2.300,000.000 K. Z toho důsledku vládního nařízení ze dne 7. března 1919, čís. 118 Sb. z. a n., uvolněno asi 300,000.000 K, a dalším nařízením ministerstva financí uvolněno rovněž asi 300,000.000 K. Přihlíží-li se při tom ku předběžné dávce z majetku, kterou bude možno zapraviti do jisté výše těmito bankovkami, dosahoval by zbývající zúročitelný pasivní kapitál přibližné výše 700,000.000 K. | ||
VI. | Další zápůjčka dolarová: | |
a) v sumě 4,000.000 dolarů, | ||
úroky splatné ve zlatě dne 30. června a 31. prosince 1920 z 5%ních, na požádání aspoň ve 4 letech splatných dlužních úpisů | 6,400.000 K | |
b) v sumě 7.000.000 dolarů, | ||
úroky splatné ve zlatě dne 30. června a 31. prosince 1920 z 5%ních, na požádání aspoň ve čtyřech letech splatných dlužních úpisů | 11,200.000 K | |
c) v sumě 20.000 dolarů, | ||
úroky, splatné ve zlatě dne 30. června a 31. prosince 1920, z 5%ních, v částkách po 5,000.000 dolarů dnem 30. června 1922, 1923, a sumou 10,000.000 dolarů dnem 30. června 1924, splatných pokladničních poukázek s datem 30. června 1919 | 32,000.000 K | |
d) v sumě 6,000.000 dolarů, | ||
úroky splatné ve zlatě dne 30. června a 31. prosince 1920 z 5%ních dne 30. června 1921 splatných pokladničních poukázek | 9,600.000 K | |
Ad a) Za dovezené potraviny. | ||
Ad b) Za vojenský materiál pro sibiřskou armádu československou a pro transport této armády. | ||
Ad d) Za potraviny a jiné potřebné věci. | ||
Všechny tyto sumy byly dány k disposici zástupcům vlády republiky československé k uvedeným účelům vládou Spojených států severoamerických pouze za podmínek vyjmenovaných, bez všelikých výloh vedlejších. Pro výpočet úroků byla rozhodnou přibližná průměrná hodnota jednoho dolaru v roce 1920. | ||
VII. | Půjčka ve Francii: | |
Celoroční úroky z 5%ní obligací s datem ze 24. července 1919 v sumě asi 110,000.000 franků | 22,000.000 K | |
Účelem této zápůjčky bylo za výhodných podmínek působiti na zmírnění nedostatku válečného materiálu. Pokud se týká propočtené výše úroků, byla tato stanovena vzhledem ku pravděpodobné sazbě úrokové a vzhledem ku průměrné hodnotě jednoho franku v roce 1920. | ||
VIII. | Půjčka v Anglii: | |
Celoroční úroky z 5%ních dlužních úpisů z 1. července 1919 na 237.116 liber sterlinků s právem prolongace na další rok a ze sumy 67.000 liber šterlinků | 228.087 K | |
Úroky z této zápůjčky, která byla kontrahována k plnění závazků z dodávek potravin a tukových výrobků průmyslových, byly preliminovány průměrnou hodnotou jedné libry v roce 1920 na celý rok v očekávání, že bude předmětem dalšího jednání prodloužení splatnosti těchto obligací. | ||
IX. | Půjčka v Italii: | |
Přibližné 5%ní úroky ze sumy celkem asi 150.000.000 lir. | 26,250.000 K | |
K plnění závazků z dodávky výzbroje a ze zásobování příslušníků československých legií a vojska v Italii bylo nutno úvěrem opatřovati prostředky, jež povlovně dosáhly asi 150,000.000 lir. Úroky byly preliminovány vzhledem ku průměrné kursovní stabilitě jedné liry v roce 1920. | ||
X. | Předválečný dluh rakouský, společný a uherský: | |
Přibližná suma na zálohy úroků a splátky kapitálu v jisté části těchto dluhů, které budou asi přikázány reparační komisí na podkladě mírové smlouvy podle hodnot, v nichž jsou splatny | 810 000.000 K | |
Ačkoli nelze zcela přesně udati podíl, který při rozdělování těchto dluhů na podkladě mírové smlouvy na republiku naši připadne, nutno vzhledem k tomu, že v roce 1920 zúročení a částečná amortisace určitě nastane, aspoň aproximativně potřebu zálohy pro tuto službu zajistiti. Byly tedy suma tohoto dluhu a úroky z něho, jakož i stabilita kursovní jednotlivých hodnot, v nichž jsou splatny a zúročitelny, odhadem stanoveny. | ||
XI. | Revoluční půjčka na Rusi: | |
Přibližná záloha na splátku kapitálu v obnosu 20.000 franků, emisse pro Rusko 5,000.000 franků, v sumě 1,000.000 franků | 4,000.000 K | |
Preliminovaná suma 1,000.000 franků, rovná se 4,000.000 K, je vzhledem k okolnostem, za jakých půjčka byla emitována, upisována a splácena, úplně přiměřena pro všechny eventuality, tedy i pro tu, že by navrátivší se legionáři ji k realisaci za stanovený denní kurs franku předkládali. |
Finanční hospodářství státní
naší republiky mělo a má velké
úkoly. Hned po převratu musela býti vytvořena
pevná základna, by správa státní
mohla nerušeně jíti dále; za tím
účelem byla hned na počátku samostatnosti
čsl. republiky učiněna půjčka
Národní Svobody podle zákona ze dne 25. listopadu
1918, čís. 27., sb. z. a n. ve výši
1.000,000.000 Kč. - Aby mohly býti zdolány
další úkoly, plynoucí z politické
samostatnosti čsl. republiky, totiž úkoly,
tkvící jednak ve státní administrativě
vůbec, jednak v národohospodářských
a sociálních úkolech státu a hlavně
v zachování mocenského postavení říše,
bylo nutno uzavříti další půjčky.
Kontokorentní zálohy a zápůjčky
peněžních ústavů, poštovní
správy a poštovního úřadu šekového
a druhá státní půjčka, jejichž
zúrokování je v rozpočtu udáno
ve výši přes 88 milionů korun, sloužily
k tomu, by běžná administrativa státní
byla udržena v nerušeném chodu. Abychom vyplnili
veledůležitý národohospodářský
úkol našeho státu, totiž úpravu
valuty, znehodnocené převýdajem bankovek
rakousko-uherské banky, nalézajících
se na našem území, a abychom dále provedli
separaci naší měny od měn jiných
států, vzniklých z rozpadlého Rakousko-Uherska,
byli jsme nuceni bankovky tyto na svém území
okolkovati. V této akci mají svůj původ
státní dluhy, poznačené ve státním
rozpočtu jako státní půjčka
bankovková, pak žírové účty
a pokladniční poukázky rakousko-uherské
banky. Žírové účty a pokladniční
poukázky rakousko-uherské banky nejsou totiž
ničím jiným, než dluhem rakousko-uherské
banky, které mohla tato banka proplatiti svými bankovkami.
Proto bylo nutno, aby také i tyto účty a
poukázky byly finančním ministrem převzaty.
Při okolkování bankovek bylo těchto
bankovek staženo celkem za 2.300,000.000 K; rozpočet
počítá z důvodů, naznačených
ve vysvětlivkách, s passivním kapitálem
přibližně 700,000.000 K. - Jako při
tomto dluhu, tak i při žírových účtech
a pokladničních poukázkách rakousko-uherské
banky má být užito dávky z majetku ke
zmenšení těchto dluhů, takže rozpočet
snižuje tento dluh z převzatých 2.078,000.000
na 250,000.000 K.
Ostatní půjčky, uvedené v rozpočtu,
totiž půjčky americké, půjčky
ve Francii, v Anglii a Italii měly býti prostředkem
k tomu, by mohly býti plněny hospodářské
a sociální úkoly státní a úkoly,
vyplývající z mocenského postavení
říše. Tyto půjčky byly určeny
k nákupu potravin pro tuzemské obyvatelstvo, k nákupu
surovin pro tuzemský průmysl a hlavně pro
nákup vojenského materiálu a výzbroj
a výstroj našich legií v cizině. Účel
těchto půjček s dostatek odůvodňuje
jejich nutnost.
Jako neblahé dědictví po býv. rakousko-uherské
monarchii převzali jsme miliardy bezcenných bankovek
rakousko-uherské banky. Kromě tohoto břemena,
zatíživšího náš hospodářský
život, jsme však nuceni podle mírové
smlouvy St. Germainské převzíti ještě
velmi značné břemeno, zatěžující
naše státní hospodářství
finanční. Mírová smlouva nám
totiž uložila jistou část předválečného
dluhu rakouského, společného a uherského.
Tato část jest nyní ještě neznáma
a bude určena později reparační komisí.
V rozpočtu jest úrok, připadající
na tuto část, preliminován sumou 720,000.000
K ročně, amortisační splátka
kapitálu pak sumou 90,000.000 K. Výpočet
úroků stal se takto: rakouský a společný
dluh činí asi 4.500,000.000 korun, z čehož
připadá část 2.000,000.000 K na cizí
valuty a část 2.500,000.000 K na koruny. Uherský
dluh jest odhadnut na korun 1.500,000.000, z čehož
připadá část korun 1.000,000.000 na
cizí valutu a část 500,000.000 K na koruny.
Dohromady tedy připadá korun 3.000,000.000 na cizí
valuty a 3.000,000.000 K na koruny. Úrok 4procentní
v prvé skupině páčí se tudíž
na 120 milionů jednotek v cizích valutách
a dosahuje, počítáme-li jednotku cizí
valuty 5 K výše 600,000.000 K. Úrok 4procentní
druhé skupiny činí 120,000.000 K; celkový
úrok tedy 720,000.000 korun ročně.
Konečně dlužno zmíniti se o revoluční
půjčce na Rusi. Tato půjčka byla vypsána
československou Národní Radou na Rusi a mělo
býti užito jejího výnosu k zabezpečení
hrdinných dobrovolníků našeho revolučního
čsl. vojska a k získání fondů,
nutných k vedení našeho revolučního
a osvobozovacího hnutí. Zápůjčkou
mělo býti získáno 20,000.000 fr. francouzských,
a to: emisí americkou 10,000.000, emisí pro Francii,
Anglii a Italii 5,000.000 franků a emisí pro Rusko
5,000.000 franků. Za veškeré závazky
z této půjčky ručí podle prospektu
v prvé řadě budoucí československý
stát.
Půjčka byla vyplácena v Rusku v rublech,
při čemž čítán 1 rubl
za 1 frank. Legionáři se dožadovali u ministerstva
financí výplaty této půjčky
v téže relaci, nechtějíce se spokojiti
s původním kursem, který Bankovní
úřad vyplácel na prozatímní
poukaz ministerstva financí, t. j. 1 rubl = 2 korunám
československým. Bylo proto ministerskou radou usneseno,
že půjčka tato bude vyplácena v kursu
franků. Za státní půjčku nebyla
tato půjčka ještě uznána, poněvadž
dosavad není známa ani její výše,
ani bližší modality jak upisování,
tak splácení. Až budou bližší
data známa, podá ministerstvo financí Národnímu
shromáždění návrh, aby tato půjčka
byla uznána za půjčku státní.
Bylo však nutno zařaditi do rozpočtu již
předem jistou částku na splácení
půjčky.
Rozpočt. výbor pozměnil návrh vládní
o sumě na úroky a část. splátku
kapitálu předválečného dluhu
rakouského, společného a uherského
v tom směru, že částku určenou
na úroky (720 mil. K) a částku, určenou
na splátku kapitálu (90 mil. K) zařadil do
§ 3. titulu 1. úhrnnou sumou 810 mil. K mezi vydání
mimořádná jako zálohu na předválečné
označené dluhy.
Rovněž splátka kapitálu revoluční
půjčky na Rusi označena byla rozpočtovým
výborem za zálohu na tuto půjčku.
Ve 102. schůzi Národního shromáždění
československého byla dne 19. prosince 1919 přijata
tato resoluce:
"Ministerstvu pro zásobování lidu se
ukládá, aby nejdéle do 5. ledna 1920 předložilo
finančnímu výboru vyúčtování
o tom, jakých částek užito bylo z dosavadních
zahraničních úvěrů k nákupu
potravin a jaký peníz v československých
korunách byl za tyto potraviny od konsumentů stržen."
V důsledku této resoluce podalo ministerstvo pro
zásobování lidu v rozpočtovém
výboru tuto zprávu:
Smlouvy o zahraničních úvěrech neujednávalo
ministerstvo pro zásobování lidu, nýbrž
samo nabylo o nich vědomosti pouze ze zpráv své
hospodářské misse, kterou svého času
vyslalo do Paříže, a mimo to z ústních
informací, jež u ministerstva financí samo
si opatřilo.
Dle těchto pramenů jde o tyto zahraniční
úvěry:
1. americký,
2. anglický,
3. italský,