Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zemědělská komora a okresní politický, úřad sídla společenstva mají právo vysílati do valné hromady a výboru společenstva své zástupce s hlasem poradním.

Výbor společenstevní může podle potřeby ustanoviti si v jednotlivých obcích svého obvodu ze středu členstva důvěrníky jako místní orgány společenstevní.

Zvláštního schválení zemědělské komory jest zapotřebí, chce-li společenstvo zjednati si zápůjčku, nebo převzíti ručení, aneb chce-li utvořiti si zvláštní peněžní fond pro určité účely, jestliže závazek takto vzniklý s připočtením všech dosavadních závazků nebo výše fondu činí více než roční příspěvky, jež společenstvo bez vyššího schválení svým členům může ukládati.

Společenstva mají o svých příjmech a výdajích vésti řádné účetnictví. Závěrku účtů za uplynulý rok dlužno předložiti za účelem revisním zemědělské komoře, jakmile ji schválila valná hromada společenstevní.

Úřadování společenstev podléhá revisi zemědělské komory, která ji provede aspoň jedenkráte za příslušné období. Výsledek revise oznámí se výboru společenstevnímu. Výbor jest povinen zjištěné nesprávnosti ihned odstraniti. Zjistila-li revise hrubé nepořádky, nebo neodstranil-li výbor vytknuté závady, může zemědělská komora s konečnou platností uložiti funkcionářům provinilým pořádkovou pokutu až do výše 200 Kč. Pokuty tyto vymáhají úřady politické ve prospěch společenstevní pokladny.

Jestliže orgány společenstva trvale zanedbávají povinnosti jim zákonem uložené, může zemědělská komora příslušný orgán zbaviti úřadu, případně rozpustiti společenstvo a učiniti nutná opatření s tím spojená až do provedení příslušných nových voleb.

Z rozhodnutí učiněných ve smyslu tohoto ustanovení možno se odvolati u komory do 14 dnů ode dne doručení příslušného rozhodnutí k ministerstvu zemědělství.

Zemědělské komory sdružují v sobě zemědělská společenstva. Zřizují se v Praze, Brně, Opavě a Bratislavě. Bližší ustanovení obvodů jednotlivých komor provede se nařízením.

Zemědělské komory jsou veřejnoprávné korporace samosprávné, které mají za účel zastupovati a podporovati osvětové, sociální a hmotné zájmy zemědělského stavu a jeho příslušníků. Jim přísluší zejména tato práva a povinnosti:

1. říditi a podporovati zemědělská společenstva v jejich zákonem stanovené působnosti, vydávati jim za tím účelem závazná nařízení a dozírati na jejich činnost;

2. podávati dobrá zdání úřadům vyžádaná i z vlastní iniciativy nebo na podkladě návrhů zemědělských společenstev stran všech zájmů zemědělských;

3. býti slyšenu o zákonných osnovách zemědělství se týkajících dříve, než vláda je předloží k ústavnímu projednání;

4. býti slyšenu o důležitých opatřeních, jež vláda hodlá provésti v oboru zájmů zemědělských;

5. spolupůsobiti při opatřeních veřejné správy sledujících zvelebení zemědělství, zejména při používání veřejných peněz k tomuto účelu;

6. činiti a prováděti opatření, nesoucí se k povznesení zemědělské výroby a jejího průmyslu, pokud péče o ně není státem přímo převzata;

7. zakládati a spravovati ústavy, mající za účel zlepšení a ochranu zemědělské výroby nebo ústavy, pečující o kulturní a sociální potřeby příslušníků zemědělské výroby;

8. opatřovati věci hospodářských účelišť, pokud zemědělským komorám svěřeny budou;

9. vysílati zástupce do poradních sborův a korporací, v nichž projednává nebo rozhoduje se o zájmech zemědělských;

10. obstarávati ty obory veřejné správy, které zvláštními zákony a nařízeními přikázány budou zemědělským komorám, nebo zemědělským radám přikázány byly, a spravovati veškeré ústavy až dosud zemědělským radám přičleněné;

11. pečovati o řádné upotřebení veřejných příspěvků, jež zemědělskými komorami na zvelebení zemědělství věnovány byly;

12. vésti řádné účty o svém finančním hospodářství a podávati ministerstvu zemědělství každoročně zprávy o své činnosti.

K přímé účasti zemědělských komor na výdělkových podnicích jakéhokoliv druhu jest potřebí souhlasu ministerstva zemědělství.

Orgány, jimž přísluší prováděti úkoly uvedené v § 43. jsou:

1. valné shromáždění,

2. výbor,

3. předsednictvo zemědělské komory.

Valné shromáždění zemědělské komory skládá se:

1. ze zástupců zemědělských společenstev,

2. ze zástupců těch odborných korporací, které mají podle § 47. právo vysílati zástupce do valného shromáždění.

Zemědělská společenstva vysílají do valného shromáždění zemědělské komory z každé volební skupiny po jednom zástupci.

Spolkovým a družstevním korporacím, jakož i společnostem s obmezeným ručením, které podle stanov mají za účel podporovati zemědělství, lesnictví a jeho průmysl, nebo některé jeho odvětví, svou působnost vztahují na obvod zemědělské komory, nebo značnou jeho část a prokazují nejméně již dvě léta řádnou činnost, může ministerstvo zemědělství v dohodě se zemědělskou komorou uděliti právo vysílati svého zástupce do valného shromáždění, nebo do výboru komorního. Zástupcové tito nemají účast na volbách výboru, jinak mají veškerá práva a povinnosti jako ostatní členové. Právo toto uděluje se buď na neurčito nebo na dobu volebního období.

Valnému shromáždění přísluší:

1. usnášeti se o věcech, které podle výslovného ustanovení ministerstva zemědělství valnému shromáždění mají býti předloženy, nebo které výbor pro vynikající jejich důležitost usnesl se předložiti valnému shromáždění,

2. schvalovati výroční zprávu,

3. usnášeti se na jednacím řádu,

4. dávati souhlas k zjednání zápůjček,

5. voliti výbor.

Valné shromáždění koná se jednou ročně. Ukáže-li se toho potřeba, může býti svoláno mimořádné valné shromáždění. Toto musí býti svoláno, žádá-li je aspoň polovina společenstev.

Valné shromáždění může se platně usnášeti, je-li mimo předsedajícího přítomna nejméně třetina členů. K usnesení jest potřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných; při rovnosti hlasů přijat jest návrh k němuž se přidal předseda.

Výbor zemědělské komory skládá se:

1. z 12 členů volených zástupci společenstev,

2. ze členů, jež vysílají do výboru korporace k tomu oprávněné (§ 47.).

Počet členů uvedených ad 2 nesmí přesahovati polovinu členů volených.

Volby výboru konají se písemným hlasováním podle zájmových skupin (§ 18.). Každé zájmové skupině přísluší voliti stejný počet členů. Zvolenými jsou ti, kdož obdrželi nadpoloviční počet hlasů přítomných z dotyčné skupiny.

Výbor řídí všechny věci, spadající v obor působnosti zemědělské komory, pokud nejsou výslovně vyhrazeny valnému shromáždění. Výbor připravuje návrhy pro valné shromáždění a provádí jeho usnesení, sestavuje rozpočet, systemisuje a obsazuje místa úřednická, vykonává moc disciplinární nad úřednictvem, vysílá zástupce do korporací a sborů, v nichž zemědělská komora je zastoupena a stanoví stálé odborné poradce pro odbory komorní (§ 34.).

Výbor schází se k poradám zpravidla každý druhý měsíc. Usnáší se právoplatně, je-li přítomna mimo předsedajícího aspoň polovina všech členů výborových.

Výbor projednává věci v působnost jeho spadající buď přímo, nebo teprve tehdy, když byly řádně projednány v odborech poradců. Za tím účelem zřídí podle potřeby jednotlivé odbory, v nichž zasedají odborníci těchže oborů. Bližší ustanovení o zřízení odborův a jejich jednání obsahuje jednací řád.

Výbor volí ze svého středu písemným hlasováním předsednictvo, jež skládá se z předsedy a dvou místopředsedů. Zvolenými jsou, kdož obdrželi nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných členů výborových.

Výsledky voleb výborových a předsednictva dlužno sděliti ministerstvu zemědělství.

Volby předsednictva vyžadují potvrzení presidentem republiky.

Předseda jest zákonným zástupcem zemědělské komory. Bdí nad šetřením zákonné působnosti komory a nad prováděním jejích usnesení. Domnívá-li se, že nemůže převzíti zodpovědnost za určité usnesení, má právo je zastaviti a vrátiti je k novému projednání. Setrvá-li se přes to na původním usnesení, rozhodne o věci ministerstvo zemědělství.

Předseda svolává schůze valných shromáždění, jakož i výboru a jim předsedá. Podpisuje vyřízení za spolupodpisu jednoho z vedoucích úředníků. Veškerá tato práva a povinnosti přecházejí podle opatření předsedy na místopředsedu, nemůže-li předseda dočasně svého úřadu zastávati.

Listiny o právních jednáních, která zakládají závazky komory proti třetím osobám, musí býti podepsány předsedou nebo místopředsedou a jedním členem výboru. Týká-li se listina jednání, k jehož platnosti jest třeba souhlasu valného shromáždění (§ 48. ad 4.), budiž souhlas tento osvědčen na listině podpisy dvou členů výboru.

Volební období výboru a předsednictva jest šestileté. Předsednictvo však úřaduje dotud, dokud není zvoleno a potvrzeno nové předsednictvo.

Uprázdní-li se mezidobí místo člena výboru nebo předsednictva, provedou se volby doplňovací na zbytek volebního období.

Zemědělská společenstva a jejich členové jsou povinni zemědělským komorám podávati žádané zprávy, doklady a vysvětlení. Zemědělská společenstva a zemědělské komory jsou oprávněny v oboru své činnosti dožadovati se součinnosti a podpory státní a jiných úřadů.

Ministerstvo zemědělství vysílá do valných shromáždění, výborův a odborů komorních své zástupce s hlasem poradním, provádí účetní a pokladní revise zemědělských komor, schvaluje jednací řád a rozhoduje o stížnostech, podaných jemu do 14 dnů do usnesení valného shromáždění a schůzí výborových.

Ministerstvo zemědělství může z podstatných důvodů rozpustiti předsednictvo a výbor zemědělské komory a učiniti nutná opatření k řízení komorní kanceláře a její agendy. V případu tomto dlužno nejdéle do 3 měsíců vykonati nové volby.

Zemědělské komory mají své vlastní kanceláře, které jsou podřízeny předsednictvu.

Trvale ustanovení úředníci a zřízenci zemědělských komor a ústavů jim podřízených jsou svými právními a služebními poměry postaveni na roveň úředníkům státním.

Pensijní zaopatření úředníkův a zřízencův a pozůstalých po úřednících a zřízencích zemědělských komor zabezpečeno jest z těchže fondů jako úředníkům státním, pokud nebudou zřízeny zvláštní fondy pensijní, nebo pokud jejich pensijní požitky nejsou zabezpečeny z pensijních fondů zemských (§ 71.).

V zemích, kde jsou zřízeny zemědělské fondy, přecházejí tyto na zemědělské komory. O rozdělení těchto fondů na zúčastněné komory rozhodne ministerstvo zemědělství, nebylo-li předem mezi nimi docíleno shody. Nemovitosti, připsané knihovně zemědělským fondům, připadají té zemědělské komoře, v jejímž obvodě nemovitosti leží. Pokuty a jiné platy, ukládané podle příslušných zákonů ve prospěch zemědělských fondů neb k účelům zemědělským, připadají místně příslušné zemědělské komoře.

Členové výboru společenstev a členové zemědělských komor konají své práce jako úřad čestný.

Předseda a místopředseda společenstva, dále předsednictvo, členové výboru a poradci zemědělské komory mají však nárok na náhradu hotových výloh, spojených s výkonem jejich funkcí. Zástupcům společenstev, vysílaným do valných shromáždění zemědělské komory, přísluší z pokladny společenstva náhrada jízdného.

Jednacímu řádu společenstev a zemědělských komor vyhražují se o této věci ustanovení podrobnější.

Správní náklady společenstev, pokud nejsou hraženy jinými vlastními příjmy, hradí se příspěvky členů.

Správní náklady zemědělských komor, jakož i náklady, potřebné k plnění úkolů, přikázaných zemědělským komorám podle § 43., hradí se vlastními příjmy, příspěvky členů společenstev a příspěvky, jež každoročně stát a země zemědělským komorám povolují.

Základem pro vyměření příspěvků pro zemědělská společenstva a zemědělské komory jest:

a) daň pozemková, placená vlastníky a poživateli ze všech pozemků dani této podléhajících bez zřetele, jsou-li ve vlastní správě, či v pachtu buď z části nebo úplně;

b) všeobecná daň výdělková, placená pachtýři;

c) počet členů, nebo čistý zisk u členů, uvedených v § 47.

Členové, jimž není předepsána daň základní, uvedená ad a) a b), příspěvků neplatí.

Společenstva mohou ročně vypisovati společenstevní příspěvky až do výše 5% daně pozemkové, nebo všeobecné daně výdělkové, a to pouhým usnesením, vyšší příspěvky - nejvýše však 10% těchto daní - se schválením zemědělské komory.

Příspěvky vypsané zemědělskými komorami, nesmějí ročně přesahovati 5%, se schválením ministerstva zemědělství 10% daně pozemkové nebo daně výdělkové.

Procentní sazba musí býti u obou základních daní stejná.

Členům, uvedeným v § 47., jsou zemědělské komory oprávněny ukládati příspěvky, a to u korporací spolkových až do výše 1 K za každého člena, u ostatních korporací až do 5% čistého zisku.

Příspěvky společenstevní i komorní vybírají a vymáhají státní úřady jako daň pozemkovou nebo výdělkovou a odvedou je společenstvům a zemědělským komorám. Příspěvky tyto požívají veškerých, základním daním příslušících zákonných práv zástavních i přednostních.

Odpisy daně pozemkové podle cís. nařízení ze dne 16. března 1917, čís. 124 ř. z. a podle zákona ze dne 23. května 1883. čís. 83. ř. z., nesnižují základny pro vyměření příspěvků.

Příspěvků členů, uvedených v § 47., vybírají přímo zemědělské komory. Jsou vymahatelny politickou exekucí.

O promlčení a úrocích z prodlení platí pro příspěvky vyměřované podle § 67. vyjímajíc poslední odstavec § 67. táž ustanovení, jako pro daně základní.

Proti předpisům k placení příspěvků na zemědělská společenstva a zemědělské komory vydaným podle §§ 66. - 68. tohoto zákona možno se odvolati bez odkládacího účinku do 14 dnů po dodání platebního příkazu k politické správě okresní, v druhé a poslední instanci v této lhůtě k politické správě druhé stolice.

Zemědělská společenstva a zemědělské komory jsou osvobozeny:

a) od poplatků ze stvrzenek o společenstevních příspěvcích, dále od poplatků za zápis zákonného nebo exekučního práva za ně;

b) od poplatků ze smluv, které by činily podle tohoto zákona s výdělkovými a hospodářskými společenstvy nebo svazy;

c) od poštovních a kolkovních poplatků z úřední korespondence;

d) od poplatků z knih a obchodních zápisů, které vedou společenstva nebo komory výlučně o svých právních vztazích ke svým členům;

e) od poplatkového ekvivalentu ze svého movitého jmění. Svým nemovitým jměním podrobeny jsou poplatkovému ekvivalentu výměrou 1¹/₂% hodnoty s příslušenstvím.

Zemědělská společenstva a zemědělské komory podrobeny jsou státnímu dozoru, zda šetří působnosti jim zákonem vymezené. Za účelem zjednání nápravy v tom směru zjištěných nesprávností může ministerstvo zemědělství zemědělským komorám nebo okresní politické správy společenstvům uložiti příslušná opatření.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.

Současně pozbývají platnosti zákony ze dne 20. března 1891, čís. 20. z. z. o zemědělské radě pro království České a ze dne 19. května 1897, čís. 40. z. z. o zemědělské radě pro markrabství Moravské.

Zemědělské rady v Praze a Brně úřadují však na základě těchto zákonů tak dlouho, až se ustaví zemědělské komory podle tohoto zákona.

Dosavadním úředníkům a zřízencům zemědělských rad zabezpečuje se převzetí do služby v zemědělských komorách v Praze a Brně a zachovávají se nabytá práva, jakož i nároky na postup podle zásad, platných v době převzetí. Pensijní zaopatření veškerých úředníkův a zřízenců, zaměstnaných v zemědělských komorách v Praze a Brně, zabezpečují se podle těchže zásad a z těchže fondů pensijních, z nichž hraženy byly pensijní požitky úředníkův a zřízenců zemědělské rady v Praze a Brně.

Pokud na Slovensku zvláštní poměry budou toho vyžadovati, může ministerstvo zemědělství dočasně nařízením stanoviti úchylky od jednotlivých ustanovení tohoto zákona.

Provedení tohoto zákona přísluší ministerstvům zemědělství, vnitra a financí.

Po stránce formální budiž návrh tento odevzdán výboru zemědělskému, aby jej projednal.