Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Bylo by zajisté nesprávno hledati příčinu větší nákladnosti úrazového pojišťování v Rakousku ve větší nebezpečnosti provozu rak. st. drah, poněvadž číslo úmrtnosti z úrazů (která jest nejdokonalejším obrazem nebezpečnosti podniku) činí podle pozorování z let 1908-1912 u pruských drah 1.21%, kdežto u rakouských pouze 1.11%. Bylo by stejně nesprávným, chtěli-li bychom hledati příčinu tohoto zjevu v různosti positivních ustanovení, která platí co do výměry úrazových rent, nebo ve způsobu, jak se opatřují finanční prostředky pro úhradu nákladů úrazových potřebné u úrazovky železniční v Rakousku s jedné strany a u úrazoven v německé říši se strany druhé neboť jsou tu poměry přibližně stejné (průměrné renty před rokem 1917, kteroužto dobu srovnáváme, byly co do procent u Rakouska 72% a v Německu 66 2/3% a systém úhrady roční potřeby panující v Německu, poněvadž trvá již od roku 1885, vyžaduje týž, ne-li větší, úhradní kapitál než systém úhrady kapitálové v Rakousku).

Pro správné posouzení této otázky jsou význačna tato statistická data:

Z 1000 zaměstnanců v aktivitě jsoucích odchází pro úraz do výslužby: 1. u rakouských státních drah (pozorovací období 1900-191 1) 3.516; 2. u pruských státních drah (pozorovací období 1907-1911) 0.295; 3. v obvodu Spolku německých železničních správ (pozorovací období 1877-1886; srovnej dr. Hermann Zimmermann: Beiträge zur Theorie der Dienstunfähigkeits- und Sterbensstatistik, III. Heft, Berlin 1888) 0.677.

Z 1000 pensistů (případně provisitů) dostává pensi (provisi) a úrazovou rentu: 1. u rakouských st. drah 276.7, 2. u pruských st. drah 23.9, 3. v obvodu Spolku némeckých železničních správ 53.0.

To jsou zajisté úžasné, pro odborníka nezasvěceného do poměrů u rak. st. drah takřka neuvěřitelné rozdíly mezi poměry v Rakousku (nyní u nás) a v Německu a příčina jich kotví jistě ve vylíčeném placení celých pensí a úrazových rent vedle sebe.

Přes to by býval státně zřízenecký výbor na tomto skutečném stavu nic neměnil, poněvadž drahotní poměry nynější znehodnotily sumy odpočivných požitků (pensí a úraz. rent) většinou za doby předválečné přiznaných, kdyby nebyly novým zákonem o zvýšení aktivních platů a navrhovaným zákonem pensijním pense a renty pro budoucnost značně zvýšeny, event. i zdvojnásobeny.

Proto bylo nutno pro dobu budoucí pro dobu minulou učiněno opatření v návrhu o staropensistech - stanoviti částečné krácení pensí (provisí) při současném požitku úrazové renty, což stalo se článkem IX.

Při tom rozhodl se výbor pro řešení velmi mírné, neboť v jiných zákonech a předpisech tuto otázku řešících se při konkurenci pensí a rent dokonce krátí pense nebo renta celá a vyplácí se jen požitek jeden, vyšší.

Článek IX. připouští totiž:

1. že z pense musí 1/4 zůstati nezkrácena,

2. že se nekrátí vůbec, jde-li o nejtěžší případy zranění, a

3. že se krátí pense jen, když by pense s rentou u zřízence přesahovala pensijní základnu a u pozůstalých 1 a 1/2 násobek řádné pense (zde pensijní základna nemohla tvořiti mez, poněvadž by krácení bylo nikdy nenastalo).

Příklady:.

1. Průvodčí vlaku (skup. B služebníků st. drah) se základním platem 2904 K, sloužící v Praze, ženatý a otec 3 dítek, po 15letém členství v provis. fondu st. drah utrpěl dopravní úraz, který způsobil 100% ztrátu výděl. schopnosti.

Renta:

Provis. základna:

Provise po 15 letech = 52% provis. z. = 1887.60.

Provis. základna je menší než sama renta, nastává tedy krácení provise, takže obdrží celou úraz. rentu a pouze 25% provise = 471.90 K.

Krácení činí 1415.70 K.

2. Vdova po zraněném č 1 s 3 dítkami mladšími 15 let. Vdovská renta 33 1/3%, renta 3 dítek a 25% 75% = 108 1/3.

Krátí se na 100% roč. prac. výd., tudíž má nárok na úrazovou rentu v částce K 8424.24.

Provise = 1887.60.

Úrazový důchod sám je vyšší než 1 a 1/2 násobek provise a vých. příspěvků; vdova s dětmi tedy dostane vedle celé renty 25% zaopatřovacích požitků = 471.90 K.

Krácení činí 1415.70 K.

Protože tento součet je nižší než provisijní základna, bude zaměstnanec bráti plnou provisi a plnou rentu.

4. Případ ad 2. renta pouze 20%, respektive 15%. Renta s příspěvky dětskými = K 5,475.76.

I zde obdrží vdova vedle celé renty pouze 25% zaopatřovacích požitků, t. j. 5,475.76 = K 580.80. Krácení činí K 1742.40.

5. Strojvůdce (podúředník) se základním platem 4308 K, sloužící v Praze, ženatý, otec 1 dítka, utrpěl po 30tiletém členství v provis. fondě dopravní úraz, který má za následek 50% ztrátu výdělkové schopnosti.

Renta (základ):

50% ze 14050 K jest dopravní úrazová renta 7025 K.

Provise:

Krácení činí 4038 K 75 h.

6. Vdova po strojvůdci sub 5 uvedeném.

Renta:

Vdovská renta = 8195.36 K.

Provise:

2/3 provise manželovy

5385: 3 = 1795 X 2 = 3590 K

maximální vdovská provise

5385/2 = 2692.50 K

příspěvek na výchovu = 538.50 K

Zaopatřovací požitky dohromady 3231 K

jsou vyšší než 1 1/2 násobek zaopatřovacích požitků. Vdova dostane mimo rentu ještě čtvrtinu zaopatřovacích požitků, t. j. 807.75 K, dohromady 9003.11 K.

Krácení činí 2423.25 K.

7. Strojvůdce téhož služebního stupně a těchže osobních poměrů utrpěl dopravní úraz a je následkem jeho po skončeném léčení bezmocným.

Základ pro rentu 14050 K:

maximální dopravní renta

133 1/3% ze 14050 K

Provise 5385 K:

8. Úředník centrální služby, služné 3108 K, sloužící v Praze, ženatý, otec 1 dítka, člen pensijního fondu 3 3/4 roku, utrpěl provozní úraz, 33 1/3% ztráta výdělečné schopnosti.

Renta (základ):

Renta 33 1/3% = 1865 K 48 h.

Pense (základna):

Jelikož je součet renty a pense menší než pensijní základna, nenastává krácení.

9. Vdova po úředníku ad 8.

Renta:

Pense a výchovné:

Renta s pensí a výchovným je větší než 1 1/2 násobek zaopatřovacích požitků (pense a výchovného): vdova dostane celou rentu (2833.33 K) a čtvrtinu zaopatřovacích požitků (450 K). Krácení činí 1350 K.

10. Kancelářský výpravčí, sloužící v Praze, ženatý, bezdětný, člen pensijního fondu 8 let, provozní úraz, 33 1/3% ztráta výdělečné schopnosti.

Renta (základ):

Pense (základ):

krácení tudíž není.

11. Vdova po něm:

Renta vdovská 20% 1315.20 K

Pense 40% z pens. zákl. 1200 K

Vdova dostane rentu (1315.20 K) a z pense 485 K.

Krácení činí 715 K.

Státně zřízenecký výbor zamýšlel, dva předpisy dáti platiti i pro případy minulé a to předně, aby se mohly poskytovati příspěvky na výchovu přes 24. rok i sirotkům po pensistech a pensistkách z doby před 1. zářím 1919 a za druhé, aby se úmrtní kvartál i po smrti pensistů z doby před 1. zářím 1919 mohl počítati dle nových norem a nemusila se vylučovati část pense připadající na kvotu příbytečného.

Je přirozeno, že výbor musil státi na stanovisku, že se výhod nového zákona nesmí trvale dostati zaměstnancům a pozůstalým po zaměstnancích, kteří nebyli československým státem převzati.

Státně zřízenecký výbor navrhuje Národnímu Shromáždění ku schválení připojený zákon a resoluci.

Vláda schválila navrženou osnovu zákona až na následující změny, které byly státně zřízeneckým výborem na schůzi ze dne 16. prosince 1919 schváleny a do zákonné osnovy pojaty:

V čl. I., § 5. původní osnovy byl škrtnut předposlední odstavec, dle něhož může se povoliti družkám pense i když tu jest oprávněná vdova. Zvláštním poměrům, kterým mělo býti tímto ustanovením vyhověno, možno vždy vyhověti také cestou milosti.

Dále bylo jako poslední odstavec čl. I., § 9. zařazeno toto ustanovení:

"Mají-li nebo získají-li děti v § 8., odst. 2. jmenované ještě jiný nárok na příspěvek na výchovu nebo sirotčí pensi z pokladny státní nebo z jiných prostředků veřejných, započte se tento požitek do příspěvku na výchovu, jenž dítěti náleží dle tohoto zákona."

Tím má býti zabráněno tomu, aby schovanci a adoptované a nemanželské děti, mají-li nárok na zaopatřovací požitek také z titulu jiného rodinného poměru, nebraly tyto oba požitky vedle sebe.

Konečně nutno, aby pro syny staropensistů snížila se věková hranice na 21 let, aby byla tak odstraněna nesrovnalost, že by se synům novopensistů povoloval příspěvek na výchovu jen do 21 let, kdežto synům staropensistů do 24 let, i když nestudují. To má se státi úpravou čl. XI., který pak by zněl:

"Změny tímto zákonem stanovené, kromě ustanovení čl. 1., § 8., odst. 1., č. 2. a odst. 3. a kromě zrušení § 2. zákona ze dne 24.května 1906, č. 105 ř. z. (čl. IV.)....."

Kulturní výbor, pojednav o předložené osnově zákona a o zprávě důvodové, kterou vypracoval výbor státně zřízenecký, shledává nutným, aby z důvodu úplnosti navrhovaného zákona, byl do osnovy vsunut článek III. A., jehož znění i odůvodnění pojato jest do osnovy zákona a důvodové zprávy výboru státně zřízeneckého.