Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Všichni zřízenci, kteří mají nárok na výslužné, jsou povinni, dokud jsou v činné službě, platiti do pensijního fondu obecního, po případě, dokud fond takový zřízen není, do fondu obecního roční příspěvek 3% svého platu, vpočítatelného do výslužného.

Příspěvek tento sráží se v měsíčních lhůtách ze služného, počínajíc od měsíce následujícího po tom, kdy tento zákon nabude platnosti.

Zřízenec, který byl podle § 13. tohoto zákona propuštěn, má nárok na vrácení bezúročné sumy 3% příspěvku, jež sám zaplatil.

Pensionovaní zřízenci a jejich pozůstalí neztrácejí nároků na zaopatřovací požitky odsouzením pro jakýkoliv trestný čin.

Spory o příjmy služební a výslužné zřízence, o zaopatřovací požitky vdov a sirotků, jakož i ostatní spory, vzešlé ze služebních poměrů rozhodují se pořadem soudním.

Zřízenci, kteří byli ustanoveni dříve, než tento zákon nabyl platnosti, zůstanou jsou-li státními občany republiky československé - i na dále ve svém dosavadním služebním postavení.

V každém případě přísluší jim však do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona právo vyslovit se, má-li pro budoucnost jejich služební poměr býti posuzován na dále podle ustanovení tohoto zákona, či nic, jinak platí jejich dosavadní smlouva.

Zřízenci, který se podrobí ustanovením tohoto zákona, započítají se léta ztrávená v dosavadní službě.

Nehledě k tomu zůstávají zvláštní výhody, přiznané takovýmto zřízencům jich služební smlouvou, na dále v platnosti.

Pokud zřízenci ti nebyli již dříve ustanoveni definitivně náleží obecnímu zastupitelstvu učiniti opatření, aby prozatímní ustanovení jich netrvalo déle, nežli po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon tento nabyl účinnosti, ač-li podle dřívější úmluvy nenabývají nároků na ustanovení trvalé již dříve.

Zákon tento platí obdobně pro trvale ustanovené zřízence obcí školních, osad i pro zřízence trvale ustanovené několika obcemi společně.

Je-li někdo trvalým zřízencem několika obcí, má nárok z tohoto zákona pro něho plynoucí přímo vůči jednotlivým obcím podle poměrů, jak mají zúčastněné obce stanoveny příspěvky na úhradu nákladů, spojených s jeho služebním poměrem společného zřízence.

Nároky z tohoto zákona vyplývající počítají se ode dne 1. září 1919.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento provedl.

Ustanovení zákonná o okresních zastupitelstvech v Čechách a okresních silničních výborech na Moravě a ve Slezsku mění a doplňují se takto:

Okresní zastupitelstvo se usnáší, které služby ve správě okresní a podniků okresních mají býti konány zřízenci trvale ustanovenými a jakých zvláštních způsobilostí jest pro jednotlivá místa zřízenecká třeba.

Neučiní-li tak okresní zastupitelstvo do 3 měsíců ode dne, kdy byl tento zákon vyhlášen, rozhodne o tom s konečnou platností nadřízený samosprávný úřad.

Obdobně rozhodne nadřízený samosprávný úřad, jestliže vzniknou nové obory služby, vyžadující ustanovení trvalých zřízenců.

Zřízencem podle tohoto zákona jest ten, kdo jest u okresu plně a trvale zaměstnán, tak že jeho služba jest jeho stálým a výhradným povoláním, které musí konati po celou v jeho oboru platnou pracovní dobu. Není-li možno takového zřízence okresního v jednom oboru dostatečně zaměstnávati, může mu okresní zastupitelstvo přikázati ještě jiné jeho schopnostem odpovídající práce, aby výkon zřízencův odpovídal pojmu plně a trvale zaměstnaného.

Stejně tak po smyslu tohoto zákona i cestáři zaměstnaní u okresních zastupitelstev neb okresních silničních výborů jsou okresními zřízenci, pokud vyhovují výše uvedeným podmínkám a neustanovuje-li tento zákon pro ně úchylky.

Trvalým zřízencem okresním může býti platně ustanoven toliko:

1. kdo jest státním občanem republiky československé,

2. kdo je svéprávným.

Zřízencem podle tohoto zákona nemůže však býti ustanoven:

1. kdo není podle §u 6. zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 131. ř. zák., dále podle § 2. zákona ze dne 25. května 1883, č. 78. ř. z., způsobilý nabýti služby státní neb jiné služby veřejné, zemské neb obecní, kdo je podle §u 3. volebního řádu do obcí ze dne 31. ledna 1919, č. 75. sb. zák. a nař., vyloučen z práva volebního a podle §u 22. zákona ze dne 17. října 1919, č. 588. sb. zák. a nař. o trestání válečné lichvy vyloučen z práva volebního a volitelnosti, zvláště však i ten, kdo pro přestupky označené v §§ 460., 461., 463. a 464. ob. trest. zák. byl odsouzen, a to po dobu tří let od dokonaného trestu;

2. kdo byl pro čin spáchaný ze zištností neb z jiných nízkých pohnutek trestán disciplinárně propuštěním ze služby veřejné; tato nezpůsobilost pomine však uplynutím tří let ode dne propuštění.

Zřízence volí po provedeném veřejném konkursu okresní výbor prozatímně na jeden rok.

Prozatímní ustanovení zřízence nesmí trvati déle jednoho roku.

Pokud ustanovení zřízence není trvalým, může býti zřízenec usnesením okresního výboru propuštěn, a to, nebylo-li při přijetí jeho smluveno jinak, po šestinedělní výpovědi. Výpověď může býti dána nejdéle do ukončení roku prozatímního.

Trvale ustanovenému zřízenci doručí se listina o jmenování, obsahující ustanovení o tom, pro který obor služby byl zřízenec jmenován, jaké mu náležejí služební příjmy a jaký má nárok na jejich zvýšení, jaký má nárok na výslužné a jaké požitky zaopatřovací jsou zabezpečeny po jeho úmrtí jeho manželce a dítkám. Zároveň budiž mu vydán okresním zastupitelstvem usnesený služební řád, kterým vytčeny jsou všeobecné povinnosti, vyplývající z poměru služebního, jakož i práce služební, jež náleží zřízenci vykonávati.

Pro zvláštní úkony jednotlivých zřízenců může okresní zastupitelstvo vydati zvláštní služební předpisy.

Dříve, než zřízenec trvale ustanovený nastoupí službu, složí do rukou okresního starosty neb jeho náměstka slib, kterým slíbí, že bude přesně plniti povinnosti služební. O vykonaném slibu sepíše se protokol.

Trvale ustanovený zřízenec může býti propuštěn usnesením okresního výboru toliko na základě provedeného disciplinárního řízení podle obdoby služební pragmatiky pro státní zřízence, o čemž bližší ustanovení budou vydána zvláštním vládním nařízením.

Příjmy služební, výslužné a jiné platy zaopatřovací.

I. Zastupitelstvu okresnímu přísluší ustanoviti, jaké příjmy služební mají míti zřízenci při okresu trvale ustanovení a plně zaměstnaní.

II. Neustanoví-li okresní zastupitelstvo služného vyššího, činí počáteční základní služné:

okresního zřízence 1800 K ročně;

okresního cestaře podle přidělené trati v I. stupnici 1600 K, v II. stupnici 1400 K, v III. stupnici 1200 K ročně.

Okresní zastupitelstvo zařadí do tří měsíců ode dne vyhlášení tohoto zákona silniční trati do platových stupnic podle toho, jaké obsluhy vyžadují a jakých poskytují vedlejších požitků.

III. Zřízenci, kteří službu svou nepřetržitě konali, mají nárok na pravidelné automatické zvyšování počátečního základního služného (bez drahotních a jiných přídavků) v trienálkách, činících vždy 12.5% počátečního základního služného, tak dlouho, až se služné zvýší o 100% proti počátečnímu služnému základnímu. Trienálky počítají se, není-li nic výhodnějšího se zřízencem zvlášť ujednáno, od nastoupení do služby.

IV. Po dobu mimořádných poměrů, způsobených válkou náleží zřízencům trvale ustanoveným 50% drahotního přídavku z jejich celkového služného.

V. Zřízenec definitivní má nárok na naturální byt neb příbytečné, jež se vyměřuje 20% z celkového ročního služného zřízencova (bez drahotních a jiných přídavků). Ustanoví-li okresní zastupitelstvo zřízenci byt naturální, odpadá nárok na příbytečné.

VI. Všem zřízencům budiž každého roku poskytnuta dovolená ku zotavení podle služebních let po dobu 10 dnů až 3 neděl.

VII. Zřízenci přísluší jeden den klidu v týdnu. Vyžaduje-li toho služba, může býti zřízenec povolán do služby také v den klidu neb mimo pracovní hodiny, za což mu přísluší zvláštní odměna, jejíž výši stanoví okresní zastupitelstvo tak, aby obnášela nejméně tolik, kolik připadá z požitků zřízence na normální pracovní hodiny.

VIII. Plat zřízencův vyplácí se měsíčně předem.

Povinná doba služební stanoví se zásadně 40 lety.

Nárok na výslužné nabývá zřízenec trvale ustanovený nepřetržitou službou u téhož okresu nejméně desetiletou, prokáže-li, že stal se bez vlastního zavinění k další službě neschopným. Průkazu toho netřeba u zřízence, který - maje již nárok na výslužné - dosáhl 60 let věku.

Prozatímní služební rok započítává se do pense.

Stane-li se zřízenec, který již aspoň pět let, ale méně než deset let službu vykonával, bez vlastního zavinění pro nemoc, poranění neb jinou pohromu, kterou utrpěl při zastávání své služby, neschopným k dalšímu vykonávání služby, budiž s ním naloženo tak, jako by již plných deset let byl sloužil.

Požívá-li zřízenec v takovém případě důchodu úrazového, započítá se tento do zaopatřovacích požitků, jimiž by okres byl povinen.

Nároku na výslužné pozbude:

1. Zřízenec, který vzdal se služby dobrovolně, aneb vystoupí z ní, o své vůli, neprokázav neschopnosti k službě, je-li k podání takového průkazu povinen podle §u 12. tohoto zákona.

Není-li jiného ustanovení, může se zřízenec vzdáti své služby teprve po šestinedělní výpovědi.

2. Zřízenec, který disciplinárním nálezem byl ze služby propuštěn.

Trvalé i dočasné výslužné vyměřuje se zřízencům tím způsobem, že za prvních deset let ve službě ztrávených připadá jim kvota 40% platu ročního, který ve službě činné posléze brali i s příbytečným, nepočítajíc do toho drahotní přídavky a jakékoliv příjmy vedlejší. U těch, jež mají naturální byt, započítává se příbytečné, na něž by měli nárok.

Každým dalším rokem služebním kvota tato vzrůstá a to o 2% jejich celkového služného (bez drahotních a jiných přídavků), nejvýše však na 100% posledních zřízencových požitků do pense vpočítatelných.

Byl-li zřízenec dočasně dán na odpočinek a vstoupí-li pak opět do služby a odejde později na trvalý odpočinek, počítají se při vyměření definitivního výslužného toliko léta, která v činné službě ztrávil, a nikoliv doba, po kterou byl na dočasném odpočinku.

Vdově po zřízenci přísluší plat vdovský, když:

a) zemřelý již v době smrti měl nárok na výslužné, aneb sám již výslužné měl;

b) sňatek uzavřen byl před vstoupením do služby, anebo po čas služby, a zemřelý tenkráte nepřekročil 55. rok svého věku.

Plat vdovský nepřísluší vdově, která v čase, když zřízenec zemřel, byla z vlastního provinění již soudně rozvedena.

Nároky vdov rozloučených upravuje zvláštní zákon.

Vdovský plat vyměřuje se podle služebních požitků, které by pro vyměření výslužného manželova byly počítatelny tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský 40% z platu manželova včetně do 3000 korun, a z toho, co nad to bral, 15%.

Plat vdovský vyplácí se měsíčně předem.

Vdovský plat přestává, jakmile se vdova provdá.

Každému zůstalému manželskému dítěti zřízence, který měl právo na výslužné, neb již byl ve výslužbě, přísluší po smrti otcově příspěvek na vychování.

Příspěvek tento přísluší dítěti, pokud nedovrší 20. rok věku svého, pomine však, nastalo-li dříve zaopatření. V případech zvláště ohledů hodných, zejména navštěvuje-li vysoké školy, může okresní zastupitelstvo povoliti příspěvky výchovné do 24 roků.

Příspěvek na vychování jednoho dítěte vyměřuje se sumou, rovnající se jedné pětině vdovského platu, který náleží jeho ovdovělé matce, anebo který by jí podle §u 17. tohoto zákona náležel, nikdy však nemá příspěvek na vychování dohromady převyšovati výměru vdovského platu, a to ani tehdy, když pozůstalé děti pocházejí z několika manželstev.

Není-li matka na živu, neb byl-li její plat vdovský zastaven, buďtež příspěvky na vychování zvýšeny, zvýšení však nemá přesahovati 50 procent příspěvku prvotního.

Zůstalé vdově nebo dítkám po zřízenci, nechť zemřel v činné službě nebo ve výslužbě, přísluší na zapravení útrat nemoci a pohřbu čtvrtletní úmrtné, rovnající se 25% ročního platu nebožtíkova, do výslužného vpočítatelného, nebo výslužného, jež měl.

Všichni zřízenci, kteří mají nárok na výslužné, jsou povinni, dokud jsou v činné službě, platiti do pensijního fondu okresního, po případě, dokud fond takový zřízen není, do fondu okresního roční příspěvek 3% svého platu, vpočítatelného do výslužného.

Příspěvek tento sráží se v měsíčních lhůtách ze služného, počítajíc od měsíce následujícího po tom, kdy tento zákon nabude platnosti.

Zřízenec, který byl podle § 13. tohoto zákona propuštěn, má nárok na vrácení bezúročné sumy 3% příspěvku, jež sám zaplatil.

Pensionovaní zřízenci a jejich pozůstalí neztrácejí nároků na zaopatřovací požitky odsouzením pro jakýkoliv trestný čin.

Spory o příjmy služební a výslužné zřízence, o zaopatřovací požitky vdov a sirotků, jakož i ostatní spory, vzešlé ze služebních poměrů, rozhodují se pořadem soudním.

Zřízenci, kteří byli ustanoveni dříve, než tento zákon nabyl platnosti, zůstanou jsou-li státními občany republiky československé - i na dále ve svém dosavadním služebním postavení.

V každém případě přísluší jim však do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona právo vyslovit se, má-li pro budoucnost jejich služební poměr býti posuzován na dále podle ustanovení tohoto zákona, či nic, jinak platí jejich dosavadní smlouva.

Zřízenci, který se podrobí ustanovením tohoto zákona, započítají se léta strávená v dosavadní službě.

Nehledě k tomu zůstávají zvláštní výhody, přiznané takovýmto zřízencům jich služební smlouvou, na dále v platnosti.

Pokud zřízenci ti nebyli již dříve ustanoveni definitivně, náleží okresnímu zastupitelstvu učiniti opatření, aby prozatímní ustanovení jich netrvalo déle, nežli po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon tento nabyl účinnosti, ač-li podle dřívější úmluvy nenabývají nároků na ustanovení trvalé již dříve.

Kde mluví zákon tento o okresním zastupitelstvu neb okresním výboru, rozumí se tím pro Moravu a Slezsko silniční výbor.

Nároky z tohoto zákona vyplývající počítají se ode dne 1. září 1919.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento provedl.

Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době předložila osnovu zákona, kterým upravují

se finance obcí, okresů a okresních silničních výborů.