Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Navrhujeme tudíž tuto resoluci:

Parlamentní mezinárodní konference obchodní,

berouc v úvahu zeměpisné a mezinárodní postavení státu polského, československého a jihoslovanského, a přihlížejíc k nutnosti zajistiti jim dopravní spojení vzájemné i mezinárodní, jakož i usnadniti jim odbyt zboží a přístup k moři.

prohlašuje, že jest nezbytno, zříditi dopravní trať mezi Gdanskem a mořem Jaderským, vedoucí po územích států spřátelených a s vyloučením jakéhokoli vlivu německého nebo maďarského.

Dr. Ludvík Vaněk,

člen Národního shromáždění

republiky československé.

Posléze p. Dr. Ludvík Vaněk, člen Národního shromáždění, odpovídá jménem sněmovního výboru československého:

jménem svých kolegů a jménem Národního shromáždění československé republiky, které nás vyslalo, pokládám si za čest vysloviti naše city živé vděčnosti za laskavé přijetí, jehož se nám dostalo v Belgii a jímž jsme hluboce dojati.

Toužím také vyjádřiti generální radě mezinárodní obchodní konference sněmovní naše nejupřímnější díky, že ráčila svěřiti členu československého parlamentu podání zprávy o spojovací trati gdansko-jaderské.

Po třech stoletích československý národ vstupuje do společnosti národů nezávislých, a dnes po prvé delegáti československého parlamentu mohou se účastniti mezinárodní konference. (Zástupce nového státu je uvítán ovací.) Přišli jsme sem, abychom mezinárodní obchodní konferenci sněmovní předložili návrh spojovací dráhy mezi státy, jež byly vytvořeny na troskách Rakousko-Uherska; nesmí se zapomínati, že válka změnila dopravní soustavu, která před válkou byla ve shodě se zájmy Německa, jemuž Rakousko-Uhersko bylo jen povolným a horlivým nástrojem. (Výborně!)

Zříditi mezispojeneckou dopravu, kterou navrhujeme, značí po našem mínění položiti trvalý základ míru a pevnému řádu ve střední Evropě. (Výborně! Výborně!)

Ale poněvadž nynější konference je jakousi slavností, přišli jsme také, abychom se účastnili této slavnosti osvobození Belgie, která je slavností práva a spravedlnosti. (Potlesk.)

S opravdovým pohnutím vstupovali jsme na půdu státu belgického, státu, který se postavil s tak rázným a statečným odporem proti znásilňování práva.

Neboť my to dobře cítíme, postavení našeho československého státu se podobá postavení státu belgického; ten i onen je vysazen prvnímu útoku německé rozpínavosti.

Naše politická dráha je tedy jasně vyznačena: zavazuje nás především ke spolku se státy středoevropskými, které jsou jako my vysazeny útoku Němců, jakož i ke spolku neméně úzkému s národy, které bojovaly za mír a svobodu světa. (Potlesk.)

Co se týče našich sousedů německých a maďarských, jsme vzdáleni vzhledem k nim vší pomstychtivosti a chceme s nimi žíti v pokoji.

Zásady spravedlnosti povedou také naši politiku vnitřní a to zejména naši politiku v poměru k národnostním menšinám, které zůstávají s námi spojeny v našich hranicích. Těmto menšinám se dostává všech podmínek nezbytných k plnému rozvoji duševnímu i hospodářskému. (Potlesk.)

Doufáme, že rozřešíme závažné sociální otázky cestou hospodářského vývoje, uvarujíce se jakýchkoli činů hrubého násilí.

Národ československý přináší v koncert národů vážnou spolupráci malého národa, proniknutého zásadami mezinárodního práva a spravedlnosti. To jsou zásady, které tvoří základ každé obchodní činnosti. Ale jsou to také zásady, k jejichž hájení je povolán Spolek národů, a záleží mi na tom, abych řekl, že československý národ chová nejvroucnější přání, aby provázel zdar tuto novou instituci práva mezinárodního, která zahájiti má, jak všichni doufáme, novou dobu ve vývoji lidstva. (Dr. Ludvík Vaněk je pozdraven novými ovacemi a se všech stran se mu blahopřeje.)

Konference přechází k projednávání otázky trati gdaňsko-jaderské.

Uděluje se slovo p. Dru Ludvíku Vaňkovi.

Pan Dr. Ludvík Vaněk, člen Národního shromáždění československého:

Pane předsedo,

pánové,

s politickými a hospodářskými cíli Německa, jež se obvykle označují heslem »Mitteleuropa«, byla ve shodě německá politika železniční a vodocestná, s níž souvisela dopravní politika rakouská. Německo a Rakousko snažily se vybudovati co nejlepší spojení na prospěch středisk, jež byla ve službách této politiky: Berlína, Vídně, Budapešti.

Proti této politice třeba klásti novou politiku hospodářskou, zejména pokud se týká dopravních prostředků mezi státy dohodovými a novými státy, jež byly vytvořeny či spíše obnoveny ve středu Evropy.

Přijali jsme včera návrh na trať 45. rovnoběžky.

Je-li tato trať určena, aby se stala osou budoucí soustavy mezispojeneckých železnic, bude nezbytné přičleniti k ní země československé a polské, poněvadž tyto dva státy naprosto potřebují železnice, která, nezávisíc na územích nepřátelských, spojovala by je s Italií a s Francií. Budoucímu Svazu národů osvobozených z německé nadvlády je naprosto třeba železnic jdoucích mimo území nepřátelská a nepodléhajících vlivu německému a maďarskému.

To jest úkolem trati gdaňsko-jaderské.

Severní část této trati, totiž část vedoucí od Gdaňska až k jižní hranici státu československého, nedává podnětu ke zvláštním poznámkám. Gdaňsko, jediný přímořský přístav, který může prostředkovati obchod polského státu, je spojeno s železniční sítí státu československého drahami, jdoucími po území polském.

Jižní část trati, od severní hranice státu jihoslovanského, nepůsobí rovněž nesnází, poněvadž se pohybuje toliko po územích přátelských a užívá drah již zavedených.

Zbývá střední část naší příčné trati; totiž část ležící mezi Bratislavou a severní hranicí státu jihoslovanského. Traťový úsek, jdoucí po území státu maďarského, byl označen jako »trať koridorová«.

Především třeba přihlédnouti k zeměpisné poloze státu československého. Jsa položen přesně ve středu Evropy a se všemi zeměmi spojen četnými železnicemi, mohl by býti v poměrech, příznivých velikému rozvoji obchodnímu. Přes všecky ty výhody bude československý stát v postavení velmi choulostivém právě pro svou ústřední polohu a hlavně pro své špatné sousedství. Kromě severovýchodu, kde sousedí s Poláky, národem spřáteleným, Češi jsou obklopeni se všech ostatních stran národy nepřátelskými, jež nepřátelskými dlouho zůstanou.

S hlediska námořní dopravy bude postavení Čechů obtížnější po válce, než bylo před ní, kdy české zboží dostihovalo Terstu, aniž opustilo železniční síť rakouskou; nezbytný příchod k moři bude jim uzavřen nebo alespoň co možná nejvíce ztížen. Toť věčná námořní blokáda.

Ve své zprávě jsem objasnil postavení československého státu několika číslicemi, vyznačujícími vzdálenosti tohoto státu od přímořských přístavů. Nebudu zneužívati vaší trpělivosti, pánové, opakováním oněch číslic. Řeknu pouze, že přímořský přístav, nejbližší dopravnímu středu Čech, leží ve vzdálenosti asi 500 kilometrů.

Spojení československého státu s mořem Jaderským jest možné toliko železnicemi: jižní drahou rakouskou, alpskými traťmi mezi Lincem, Selzthalem. Sv. Michalem, Rosenbachem, Goricí a Terstem a drahou mezi Bratislavou, Šoproní, Velkou Kaniží, Pragerhofem a Terstem, jež vede větší půlí své trati po území státu Srbů, Chorvátů a Slovinců. Část mezi Bratislavou a severní hranicí státu jihoslovanského jde po území uherském a má býti spojovacím koridorem nepodléhajícím svrchovanosti uherské.

Ze všech dopravních spojení zemí československých s mořem Jaderským jest dráha koridorová s hlediska technického nejvýhodnější.

Poloha československého státu vyžaduje tedy cesty k moři, která by byla naprosto jista a kterou lze uskutečniti jenom vytvořením územního pojítka mezi tímto státem a státem jihoslovanským.

Toto pojítko lze zříditi pouze územní částí uherského státu, která leží rovnoběžně s jeho západní hranicí, má obyvatelstvo smíšené a znamená spojení nejkratší a nejpohodlnější.

Co se týče správy, které tato část by měla podléhati, každé řešení s hlediska svrchovanostních práv je možné, jen když tento obvod nebude podroben územní svrchovanosti státu uherského.

Neboť v dobách, kdy se zapírá podpis stávající se nepohodlným a kdy mezinárodní smlouvy jsou »pouhé papírové cáry«, je třeba žádati vážných záruk, a právě územní záruky jsou z těch, které platí za nejúčinnější. (Výborně! Výborně!)

Je tedy třeba dovolávati se záruk územních, chceme-li, aby příčná trať - jejíž nezbytnost s hlediska mezinárodního, jak se domnívám, jsem dokázal - nezůstala planým záměrem.

Přišed do Bruselu byl jsem překvapen, a mohu říci, velmi příjemně překvapen, když jsem na konferenčním stole našel zprávu našeho vzácného kolegy p. Lémonona, týkající se návrhu na trať z Gdanska do Terstu, o němž mám čest býti zpravodajem. Neměl jsem cti znáti p. Lémonona, nebyl jsem s ním v žádném styku, nedorozuměli jsme se o resoluci, jež má býti navržena, a hle, resoluce, navržená p. Lémononem ve zprávě, kterou předložil konferenci, shoduje se téměř doslovně s resolucí, kterou jsem měl čest navrhnouti ve své zprávě.

Vidím v tom o doklad více pro nezbytnost naší trati.

Na program konference byl zařaděn pouze návrh trati gdansko-jaderské. Úvahy vašeho výboru prokázaly nezbytnost, aby novým státům, znovuzřízeným ve střední Evropě, byla dána větší možnost dopravních spojení, a aby se užilo téže dopravní zásady, kterou výbor navrhl pro trať gdansko-jaderskou, i pro obchodní spojení mezi Baltem a mořem Černým. (Hlučný potlesk.)

Mám čest, pánové, předložiti vám návrh resoluce, který váš výbor jednomyslně přijal:

Mezinárodní obchodní konference parlamentní vyslovuje přání, aby od Baltu jednak k moři Jaderskému, jednak k moři Černému byly zřízeny dráhy, nejdoucí v nižádné části po územích mocností nepřátelských a zajišťující obchodní spojení mezi Polskem, Československem, královstvím srbsko-chorvatsko-slovinským a Rumunsekm.

P. podplukovník Powall, člen dolní sněmovny, předčítá anglický překlad resoluce.

O resoluci provedeno hlasování a jednomyslně přijata.

Článek 1. - Pod nejvyšším protektorátem krále Belgičanů a za vedení Stálé kanceláře Mezinárodní obchodní konference parlamentní v souhlase s rozhodnutím jejího V. plenárního shromáždění, jest založen Mezinárodní obchodní ústav.

Sídlo Ústavu je v Bruselu.

Čl. 2. - Účelem Mezinárodního obchodního ústavu jest, aby soustřeďoval, řadil, společným nákladem vydával a co nejrychleji rozšiřoval zprávy vztahující se k obchodní statistice a k obchodnímu zákonodárství, jakož i k obchodním smlouvám.

Čl. 3. - K tomu cíli se zřídí při Ústavu dvojí mezinárodní Úřad.

Čl. 4. - Úkolem prvního Úřadu bude, aby vedl - mimo obchodní statistiku uveřejňovanou každou zemí - statistiku založenou na společném názvosloví, třídící, v omezeném počtu druhů, zboží dovážené i vyvážené, s označením ceny a pokud možná i váhy. Úřad se bude říditi společným názvoslovím, jehož znění je připojeno k bruselské smlouvě z 31. prosince 1913. Kromě toho bude Úřad uveřejňovati statistické výkazy, týkající se pojišťování, přístavního ruchu, lodního dovozného, cen na rozličných trzích, dopravy a všeho, co se vztahuje k všeobecnému rozvoji kapitálovému a obchodnímu.

Čl. 5. - Úkolem druhého Úřadu bude:

a) Překládati a uveřejňovati znění obchodních zákonů rozličných států, jakož i opatření zákonodárných nebo správních, kterými budou pozměňovány:

b) překládati a uveřejňovati znění obchodních smluv a změn, kterým tyto smlouvy budou snad podléhati.

Čl. 6. - Zúčastněné země se zavazují, že budou Ústavu dodávati všecky údaje nezbytné k provádění společných prací, jež na se berou jeho dva Úřady.

Čl. 7. - Tyto zprávy budou se uveřejňovati podle potřeby v několika řečích:

a) v statistickém měsíčníku, vydávaném Mezinárodním úřadem pro obchodní statistiku;

b) v měsíčníku pro obchodní zákonodárství, vydávaném Mezinárodním úřadem pro obchodní zákonodárství.

Čl. 8. - Ústav je podřízen nejvyššímu vedení Generální rady Mezinárodní obchodní konference parlamentní, z jejíhož lůna vzešla Stálá kancelář. Pracuje za jejího dozoru.

Čl. 9. - Jeden z členů Stálé kanceláře Mezinárodní obchodní konference parlamentní stojí v čele Mezinárodního obchodního ústavu jako vyslaný zástupce s titulem předsedy.

Čl. 10. - Každý z obou Úřadů je podřízen technickému a správnímu dozoru ředitele, odpovědného za jeho úřední službu, zabývajícího se řízením zaměstnanců a přijímajícího od předsedy Ústavu pokyny nezbytné k vykonávání jeho úkolu.

Čl. 11. - Zaměstnanci jsou jmenováni Stálou kanceláří k návrhu předsedy Ústavu.

Čl. 12. - Přidělení činovníků a úředníků, jakož i jejich služné stanoví Stálá kancelář k návrhu předsedy Ústavu.

Čl. 13. - Výdaje Ústavu jsou uhrazovány zúčastněnými zeměmi.

Čl. 14. - Aby se spravedlivě určily příspěvky smluvních zemí na roční výdaje Mezinárodní kanceláře, rozvrhnou se tyto země ve čtyři třídy podle významu příslušného svého zvláštního obchodu a každá platí poměrně podle určitého počtu jednotek:

První třída: přes 4 miliardy franků: 10 jednotek;

druhá třída: přes 3 miliardy až do 4 miliard franků: 6 jednotek;

třetí třída: přes miliardu franků: 4 jednotky;

čtvrtá třída: méně než miliarda franků: 2 jednotky.

Jednotka je stanovena 2.500 franků.

Čl. 15. - Příspěvky připadající na smluvní země platí se v prvním čtvrtletí každého správního roku, a to v penězích, které jsou v zákonitém oběhu v Belgii.

Čl. 16. - Země, které se zúčastnily založení Ústavu, budou moci na pouhou žádost býti připuštěny za členy Ústavu.

Přistoupení má plným právem za následek přijetí všech ustanovení, určených těmito stanovami, a nabude platnosti 1. lednem příštího roku.

Čl. 17. - Tyto stanovy vejdou v platnost dne 1. ledna 1920 a v platnosti zůstanou šest let.

Jestliže do dvanácti měsíců před uplynutím prvních šesti let tyto stanovy nebudou prohlášeny za zrušené, budou platiti dalších šest let a tak postupně vždy po šestiletí.

Čl. 18. - Země, které vypovědí smlouvu, pozbudou práva na spoluvlastnictví společného jmění.

Čl. 19. - Dojde-li k rozpuštění, bude společné jmění vyúčtováno mezi země, v oné době zúčastněné, poměrně podle příspěvků určených 14. článkem stanov.

Čl. 20. - Případný přebytek v rozpočtu správního roku se přenese do rozpočtu roku příštího. V tom případě se zřídí z přebytků reservní fond, určený k úhradě nepředvídaných výdajů.

Čl. 21. - Předseda Ústavu předkládá každoročně Generální radě Mezinárodní obchodní konference parlamentní a zúčastněným zemím zprávu o finančním vedení Mezinárodního ústavu, jakož i o postupu prací.

Čl. 22. - Předpisy domácího řádu stanoví se úřadování Mezinárodního obchodního ústavu.

Čl. 23. - O každém případě nepředvídaném rozhodne Generální rada Mezinárodní obchodní konference parlamentní.

Tyto stanovy může změniti Generální rada dvoutřetinovou většinou hlasů.

Případné návrhy na změny nutno Radě předložiti alespoň tři měsíce před její schůzí.