Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Roku 1913 obchodní výbor parlamentu anglického dal podnět k založení parlamentní mezinárodní konference obchodní a již ve dnech 18., 19. a 20. června 1914 konalo se první zasedání této konference v Bruselu, jehož se zúčastnili zástupci parlamentních výborů obchodních Německa, Rakouska, Belgie, Francie, Velké Britanie, Nizozemí a Ruska (Italie a Uhry projevily svůj souhlas).

Účel konference jest vyjádřen prvým článkem stanov:

Sloučiti výbory, jež jednotlivé parlamenty zřídily pro obchodní věci neb obchodní zákonodárství, v souhlasné akci za tím účelem, aby společně pečovaly o sjednocení zákonů, nařízení a zvyklostí obchodních, obmezujíce se na otázky, jež mohou býti řešeny mezinárodně.

Každý stát jest na konferenci zastoupen pouze jednou skupinou, skládající se hlavně z členů parlamentu, jimž dohromady přísluší jeden hlas. Sídlem konference jest Brusel, avšak shromáždění plenární, která se konají aspoň každý druhý rok, svolávána jsou do různých měst. Shromáždění konferenční připravuje a řídí generální rada, do níž každá skupina vysílá dva delegáty. Kancelář rady generální, skládající se z předsedy, místopředsedy, generálního tajemníka a pokladníka, jest zároveň stálým pracovním výborem.

Šest neděl po založení konference a její první plenární schůzi vypukla válka, i zdálo se, že tato nová, slibná instituce mezinárodní bude smetena světovou vichřicí válečnou.

Přes to generální rada ve shodě s obchodními výbory parlamentu anglického a francouzského rozhodla se svolati druhé shromáždění plenární roku 1916 do Paříže. Konference, obmezivší se na kruh států, které spojily se k ochraně potupeného práva, rozšířila svůj program na všecky otázky hospodářské, jež válka ukládala spojencům.

S touto tendencí konána za bouře válečné druhá schůze konference v Paříži dne 27., 28. a 29. dubna 1916, třetí v Římě dne 16., 17., 18. a 19. května 1917 a čtvrtá v Londýně dne 2., 3., 4. a 5. července 1918.

Zastoupeny byly na druhé schůzi konference v Paříži roku 1916 parlamentní výbory Belgie, Francie, Velké Britanie, Italie, Portugalska, Ruska a Srbska, na třetí schůzi, konané v Římě roku 1917 parlamentní výbory Belgie, Francie, Velké Britanie, Italie, Japonska, Portugalska, Ruska a Srbska, na čtvrté schůzi v Londýně roku 1918 parlamentní výbory Belgie, Francie, Velké Britanie, Řecka, Italie, Japonska, Portugalska a Srbska.

K pátému plenárnímu shromáždění parlamentní mezinárodní konference obchodní, která po skončené válce svolána byla roku 1919 do Bruselu, došlo Národního shromáždění republiky československé prostřednictvím pana ministra věcí zahraničních dra. Eduarda Beneše pozvání generálního sekretariátu konference ze dne 3. ledna 1919, v němž se žádá, aby obchodní výbor Národního shromáždění vyslal delegáty k řečenému plenárnímu shromáždění konference.

V pozvání se připomíná, že vítězství práva a osvobození Belgie dodají zasedání bruselskému zvláštního lesku a vysokého významu; Belgie by byla šťastna, kdyby v těchto památných dobách parlament československý vyslal do Bruselu delegaci, aby se zúčastnila slavnosti osvobození a všech prací směřujících k tomu, aby sjednána byla mezi spojenci užší a plodnější součinnost hospodářská. Podotýká se v pozvání, že jako jedna z nejdůležitějších otázek položen byl na program konference projekt železničního spojení Gdánska s Varšavou, Prahou, Adrií a Jugoslavií, a že bylo usneseno, aby k poctě parlamentu československého ustanoven byl člen tohoto parlamentu za generálního zpravodaje o této otázce; zároveň se žádá, aby referát zpravodajův s návrhem příslušné resoluce zaslán byl stálé kanceláři konference.

Poněvadž program konference, jenž k pozvání byl připojen, obsahoval vedle otázek mezinárodní dopravy železniční (trať Gdánsko-Adrie, trať 45. rovnoběžky, Bordeaux-Milán-Terst-Oděsa, trať Gdánsko-Adrie, trať španělsko-marokánská) a mezinárodní dopravy říční (Rýn a Šelda, Dunaj) též různé jiné otázky, jako mezinárodní zákonodárství o obchodních společnostech, z dělnického zákonodárství otázku obmezení práce, dále smlouvy mezinárodní o účincích zákonodárství berního a zřízení mezinárodního ústavu obchodního a poněvadž Národní shromáždění nezvolilo výboru obchodního, bylo pozvání ke konferenci zároveň přikázáno k předběžné poradě oněm výborům Národního shromáždění, v jejichž obor spadaly jednotlivé body programu.

Výbor železniční, jenž v schůzi dne 28. února a 13. března 1919 vzal v úvahu svrchu řečené otázky mezinárodní železniční dopravy a zvláště ovšem projekt dráhy z Gdánska k Adrii, zvolil referentem pro tento projekt poslance Dra. Ludvíka Vaňka, a když bylo patrno, že ostatní výbory posud neučinily usnesení a doba konference se blížila, dal podnět k společné schůzi zástupců výborů národohospodářského, právního, finančního, sociálně - politického a železničního, která dne 17. března 1919 se usnesla, aby Národnímu shromáždění bylo doporučeno, vyslati ke konferenci bruselské zvláštní delegaci, jejíž členy by navrhly jednotlivé strany politické, a aby jinak celá věc konference se týkající byla ponechána výboru železničnímu. Dne 9. dubna 1919 schválil výbor železniční referát Dra. Vaňka o linii z Gdánska k Adrii (viz příl. I. k této zprávě) a dne 10. dubna 1919 zvolilo Národní shromáždění delegací k pátému zasedání parlamentní mezinárodní konference v Bruselu, skládající se z těchto poslanců:

Dr, Cyrill Dušek, Antonín Němec, Dr. František Rambousek, Dr. Rudolf Rolíček, Dr. Juraj Slávik, profesor Jan Šrámek, Dr. Ludvík Vaněk. Delegáti zvolili Dra. Vaňka za předsedu a Dra. Rambouska za sekretáře delegace. Tento podal o průběhu bruselského shromáždění konference zprávu, která dne 24. července 1919, č. 2220 pres. byla přikázána výboru dopravnímu, jenž zatím nastoupil na místo výboru železničního. Ve zprávě této vylíčen průběh celého zasedání konference, činnost delegace Národního shromáždění a zaznamenány všechny významnější projevy, které učinil předseda jménem delegace.

Jelikož výbor obchodní posud zřízen nebyl [Přihlížeje k tomuto nedostatku podal poslanec Dr. Frant. Rambousek a spol. Národnímu shromáždění návrh, číslo tisku 1451, aby byla zřízena československá parlamentní rada obchodní dle vzoru belgického, jenž přikázán byl výboru finančnímu.] a všecky zúčastněné výbory postoupily věc parlamentní mezinárodní konference obchodní výboru dopravnímu, pokládá se tento výbor za příslušna, aby projednal věc, a podává Národnímu shromáždění zprávu.

V této zprávě vedle referátu o květnovém plenárním shromáždění konference v Bruselu a říjnovém zasedaní generální rady konferenční v Paříži vylíčena jest činnost první delegace Národního shromáždění, která vstoupila na půdu mezinárodních styků; zároveň podán přehled zevního průběhu shromáždění a různých projevů, jež politickým významem mnohdy přesahovaly rámec, vytčený úkolům konference.

Delegace Národního shromáždění dorazivši na cestě do Bruselu do Paříže, dostavila se nejprve k ministrovi věcí zahraničních Dru. Benešovi, aby mu jakožto první poselství parlamentu československého a všech politických stran vyjádřila díky za neúnavné úsilí, které vynaložil k utvoření neodvislého státu československého.

Dny následující věnovány poradám s předsedou ministerstva Drem Kramářem a ministrem Drem Benešem, různým informacím a sbíráním materiálu o konferenci obchodní, jehož v Praze nebylo lze získati. Dne 17. května 1919 přijal delegaci předseda komory poslanců pan Pavel Deschanel, kdežto jako starého přítele snah českých pozdravil předseda delegace Dr. Vaněk, vyslovuje díky za vše, co Francie vykonala ve prospěch národa československého, jehož místo jest po boku těch, kdož zápasili za vítězství práva, spravedlnosti a svobody a jenž proniknut jest myšlenkou spojenství s Francií, ke které odedávna lnul láskou. Pan Deschanel uvítav srdečně delegáty, v delším rozhovoru dotkl se různých otázek důležitých pro stav republiky československé.

Dne 18. května 1919 obchodní výbor francouzského parlamentu pozval k snídaní všecky delegace, které se v Paříži shromáždily, aby se odebraly ke schůzi konference v Bruselu.

Na proslov předsedy, jenž delegaci československou vřele uvítal jako poselství nového státu, přistupujícího ke konferenci, odpověděl Dr. Vaněk, poukazuje k tomu, že národ československý, ač má historii tisíciletou, teprve nyní jako posléze příchozí vstupuje opět ve spolek národů neodvislých, což jest zásluhou národů, které vítězně obhájily zásad práva, spravedlnosti a svobody.

Přinášíme společnosti národů součinnost malého, pracovitého národa, proniknutého týmiž zásadami, jež jsou nezbytným základem civilisace lidské solidarity. Odpověď tato byla přijata s všeobecným souhlasem a členové delegace byli při tomto prvním vystoupení od všech ostatních delegátů srdečně pozdravováni.

Následujícího dne, 19. května 1919 odejely delegace do Bruselu, kdež byly uvítány slavnostně parlamentním výborem belgickým.

Dne 20. května 1919 přijal král belgický všecky delegace na konferenci zúčastněné. Ve svém proslovu připomenul, že při první schůzi konference roku 1914, rovněž v Bruselu konané, byli též zástupci parlamentu německého a rakouského; a hned na to parlament německý vyslovil souhlas se surovým vpádem do neutrální, mírumilovné země. Národy zúčastněné na konferenci, osvobodily Belgii a rozlomily pouta staletá na druhém konci Evropy. Jen společná, svorná práce v oboru hospodářském může zachrániti ovoce draze vykoupeného vítězství, stvoří bohatství k blahu lidu a zaručí harmonický vývoj lidstva. Odpovědi předsedů francouzské a anglické delegace k proslovu královu byly protkány vzpomínkami na skončenou válku a prodchnuty nadějí, že se podaří obnovenou činností průmyslovou a obchodní zahojiti rány, jež válka národům způsobila. Král po té rozmlouval s jednotlivými delegacemi a přistoupiv k delegaci československé a odpověděv na proslov jejího předsedy, zapředl rozhovor s každým jednotlivým členem.

Téhož dne odpoledne zahájeno bylo zasedání konference slavnostní schůzí v zasedací síni senátu belgického.

V proslovu předsedy konference, jenž uvítal zejména zástupce nových států, československého a polského, kteří poprvé ke konferenci se dostavili, a na to v projevech předsedů všech delegací dán byl výraz radosti nad osvobozením Belgie od nepřítele, jenž, porušiv neslýchaným způsobem právo, vrhl se na malý, mezinárodní neutralitou chráněný národ. Vysloven obdiv Belgii, která postavila idealismus práva proti surové přesile a obětovala svou existenci, aby zachránila čest a svobodu.

Ve všech projevech ozývala se pevná vůle, zachovati i po válce na poli hospodářském solidaritu spojenců, kteří jsou odhodláni zůstati i nadále přáteli, aby se bránili proti hospodářské hegemonii Německa a pracovali pro znovuzřízení světa. Mír může býti zabezpečen jen hospodářskou součinností svobodných národů. Obchodní výbor parlamentu italského, jenž tentokráte na konferenci zastoupen nebyl, zaslal sympatický projev písemný.

Projev předsedy delegace československé obsažen jest v příloze II.

Podobné projevy opakovaly se večer téhož dne při diner, které belgická parlamentní rada obchodní nabídla cizím delegacím.

Následujícího dne 21. května 1919 ráno, zahájeny práce konference a pokračováno v nich dne 22. a 23. května 1919. Uspořádány byly tak, že dopoledne zasedaly současně komise, jímž přikázány byly tištěné zprávy referentů o jednotlivých bodech programu. Byl pak konečný program prací tento:

1. Trať nazvaná linie 45. rovnoběžky.

Referent Ernest Lemonon. člen francouzského parlamentního výboru obchodního.

2. Linie Gdánsko - Varšava - Praha - Adrie.

Referent Dr. Ludvík Vaněk, člen Národního shromáždění republiky československé.

3. Linie španělsko - marokánská, spojení s latinskou Amerikou.

Referent Georges Reynald, senátor za l´ Ariége.

1. Zmezinárodnění Rýna a Dunaje.

Referent Leon Hennebicq, člen stále komise práva mezinárodního při belgických ministerstvech spravedlnosti a věcí zahraničních.

2. Doprava po Dunaji.

Referent Drago Joksimovič, člen skupštiny srbsko-chorvatsko-slovinské.

3. Doprava po Šeldě.

Referent Leon Hennebicq.

Referent André Mechalacopulo, státní ministr, člen kabinetu helénského.

Referent Jaques Stern, poslanec za Basses-Alpes.

a) Dvojí zdanění,

b) vymykání se z povinnosti berní.

Referent Adolphe Landry, poslanec za Korsiku, místopředseda obchodního výboru komory poslanců.

Referent Charles Guernier, poslanec za Ile-et-Vilaine.

Referent R. W. Barnett, člen anglické poslanecké sněmovny.

Referent P. Wauwermans, poslanec za Brusel.

Podkladem prací ve výborech byly tištěné zprávy referentů, napřed rozdané účastníkům konference. Referenti podávali vedle toho ústní zprávy v příslušných výborech ostatním delegátům zůstaveno na vůli, zúčastniti se porad těch výborů, o jejichž jednání měli zájem. Tohoto práva naši delegáti užili v hojné míře, dostavujíce se postupně a současně téměř do všech výborů a berouce podíl na jejích poradách. Odpoledne byla vyhrazena schůzím plenárním, v nichž jednáno a hlasováno o návrzích usnesených ve výborech. Návrhy výborů namnoze neshodovaly se s původními návrhy referentů, obsaženými v tištěných a rozdaných zprávách, byvše měněny usnesením výborů, často po delších debatách. V plenu poradu zahajoval referent zprávou, kterou předkládal a odůvodňoval návrh podle usnesení výboru; návrh tento plenum po provedené debatě schvalovalo, a to ve většině případů beze změny.

Tak dospěla konference k těchto resolucím:

Mezinárodní parlamentní konference obchodní vyslovuje toto přání:

Spojenecké vlády zařídí v době co možno nejkratší železnice, spojující přístavy anglické, belgické, francouzské a portugalské s mořem Černým, aniž se použije v kterémkoliv bodu trati území nepřátelských mocností.

Za tou příčinou každá ze spojeneckých vlád dá vybudovati na svém vlastním území potřebné stavby, a to tyto:

a) spojení mezi přístavy francouzskými na oceánu Atlantickém, kanálu la Manche a na moři Severním se středem Francie bude zlepšeno,

b) spojení mezí belgickými přístavy a Italií po území východní Francie a Švýcarska bude zlepšeno,

c) spojení mezi královstvím Srbů, Charvatů a Slovinců a královstvím Rumunským bude zřízeno tratí co nejvýhodnější.

Spojenecké vlády postarají se o zavedení společných tarifů pro cestující a zboží a obzvláště o tarify smíšené (železniční a plavební), aby takto usnadnily vzájemný obchod.

Tyto tarify mají býti ustanoveny na stejných základech pro všechny příslušné trati.

Uvedené tarify budou oznámeny nejširší veřejností, aby vešly ve známost a užívání.

Před každou novou organisací a aby se mohly bez odkladu utvořiti nové obchodní vztahy, spojenecké vlády se dohodnou o zlepšení na nynějších obchodních tratích jak pro zboží, tak pro cestující.

Přímá spojení buďtež bez odkladu zavedena od přístavů spojeneckých svrchu uvedených k moři Černému.

Mezinárodní parlamentní konference obchodní vyslovuje přání,

aby od Baltu jednak k moři Jaderskému, jednak k moří Černému byly zřízeny dráhy, nejdoucí v ní žádné části po území mocností nepřátelských a zajišťující obchodní spojení mezi Polskem, Československem, královstvím Srbsko - Chorvatsko - Slovinským a Rumunskem.

Parlamentní mezinárodní konference vyslovuje přání:

a) aby studie pro trať Tanger - Dakar byly provedeny co nejrychleji,

b) aby tato trať byla vystavěna s rozchodem kolejí trati francouzské, který se shoduje s rozchodem tratí evropských, vyjímaje Rusko, Španělsko a Portugalsko,

c) k dosažení navrženého cíle budiž tato trať zařízena způsobem, který by připouštěl jízdu rychlíků, vylučujíc každé prodloužení trati, které by nebylo nevyhnutelno,

d) aby francouzský protektorát nad Marokem byl vyproštěn ze závad způsobených smlouvou algeciraskou,

e) aby vláda francouzská vstoupila ve vyjednávání s vládou španělskou k tomu konci, aby vymohla od ní, že Španělsko se zavazuje vystavěti na území svých držav neb krajin jsoucích pod jeho ochranou, část trati, která by tam byla obsažena, ve stejných lhůtách, jakých bude použito pro území francouzské a s úplně shodnými podmínkami technickými,

f) aby se dohodla s vládou španělskou o tom, aby Španělsko přijalo rozchod, 1.445 m, jenž jest v užívání u všech národů evropských, vyjímaje Portugalsko a Rusko,

g ) aby všechny výhody, poskytnuté trati hlavní, byly zajištěny i jejich odbočkám portugalským,

h) konečně, aby hlavní linie byla prodloužena tak, aby se zajistilo její připojení k tratím nynějším nebo navrženým v koloniích spojeneckých.

Parlamentní konference mezinárodní vyslovuje toto přání:

1. aby byly zmezinárodněny Dunaj a Rýn k tomu konci, aby se na těchto řekách zajistila jednota a svoboda plavby s výhradou zvláštních práv stanovených smlouvami mírovými,

2. aby byla zřízena mezinárodní komise dozorčí, které by Svaz Národů svěřil příkaz, aby byla zachována od moře Severního k moři Černému plná svoboda a nejvyšší výkonnost cesty plavební, ve shodě s právy pobřežních států a se stanovením jednotných zásad, jejichž provedení budiž ponecháno pobřežním státům pod dohledem Svazu Národů.

Parlamentní mezinárodní konference obchodní vyslovuje přání, aby bylo Belgii zajištěno volné používání Šeldy a jejích břehů, jak vzhledem k správě vodotechnické, tak vzhledem k bezpečnosti vojenské, nutné pro hlavní město Antverpy; totéž platí pro průplav gantský a terneuzenský tak, aby zmizely všechny závady volného vývoje Belgie směrem k spojovacím vodám zélandským a směrem k moři.

Parlamentní mezinárodní konference obchodní berouc na vědomí smlouvu ze dne 31. prosince 1913, týkající se zřízení obchodní statistiky mezinárodní, jejíž provedení žádá, rozhoduje se založiti v Bruselu stálý mezinárodní Ústav Obchodní, mající úkolem soustřeďovati a uveřejňovati veškeré zprávy a pokyny napomáhající k sjednocení obchodního zákonodárství a k všeobecnému rozvoji bohatství a obchodu.

Ústav budiž podřízen ředitelství »Stálé kanceláře konferenční v Bruselu«.

Parlamentní mezinárodní konference doporučuje státům dohody tato přání:

1. aby styky obchodní mezi státy dohodovými byly co nejvíce rozšířeny, budiž ve smlouvách uzavřených mezi těmito státy přiznáno ve prospěch příslušníků každého z těchto států právo, aby se směli zúčastniti měrou co nejširší na společnostech zřízených v ostatních státech dohodových jako správci, ředitelé, členové dozorčích rad neb akcionáři, společníci jakéhokoliv druhu,

2. hledíc však k vážným nepřístojnostem, které se naskytaly před nynější válkou, jest nejvýše nutno, aby byla učiněna opatření zákonná v každém ze států dohodových v tom směru, aby byl ve společnostech obmezen neb vyloučen přílišný a mnohdy nebezpečný vliv jistých cizinců.

Parlamentní mezinárodní konference obchodní pokládá za nejvýše žádoucí, aby mezi státy byla zřízena všeobecná dohoda:

1. aby se učinil konec dvojímu zdanění, jemuž často podrobeny jsou osoby, společností a majetky následkem různosti berního zákonodárství;

2. aby bylo možno státům účinněji čeliti vymykání se z povinnosti berní.

Parlamentní mezinárodní konference obchodní, hledíc na důležitost všech druhů paliva (uhlí lignitu, rašeliny, petroleje atd.) vyzývá vlády států spojeneckých, aby zřídily mezinárodní výbor k tomu konci, aby se informovaly o produkci, přepravě a spotřebě paliva, konaly šetření a opatřily statistická data tak, aby mohla býti spojeneckým vládám navržena opatření nutná k dosažení všemožných úspor.

Mezinárodní parlamentní konference obchodní prohlašuje, že by bylo žádoucno, aby se při statistice různých států, obzvláště při zjišťování jmění národního, postupovalo dle jednotných method a pravidel.