Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Daň z masa se platí:

1. z porážek dobytka hovězího, skopového a kozího, vepřového, dále koní, oslů a mulů,

2. z dovozu zabitých zvířat těchto druhů a jejich částí z ciziny,

3. z prodeje a odběru dobytka zabitého a masa syrového těchto zvířat těmi, kdož po živnostensku prodej masa provozují, neprokáží-li, že maso již bylo podle č. 1. neb 2. zdaněno.

Že maso bylo již zdaněno, lze prokázati

1. stvrzenkou o zapravené dani (stvrzenkou platební), neb

2. stvrzenkou průvodní, kterou dal

a) ten, kdo porážku vykonal nebo maso z ciziny dovezl, neb

b) dozorčí neb obecní úřad neb správa veřejných jatek onoho místa, kde porážka byla vykonána, neb

c) úřad potravní daně na čáře, že maso pochází z uzavřeného obvodu a že tam bylo zdaněno.

Bližší náležitosti těchto stvrzenek a podmínek, za kterých ony tvoří průkaz o zaplacení daně, ustanovuje vykonávací nařízení.

Daň se vyměřuje podle přiložené sazby; sazba tato tvoří součást tohoto zákona.

Kterak se daň zapravuje, stanoví vykonávací nařízení.

Daň z porážek (ze zabitých zvířat v celých kusech) platí se (§ 6.) buď podle váhy v případech, kde lze skutečnou váhu zjistiti způsobem, jak stanoví vykonávací nařízení, neb z kusu.

Finanční úřad může naříditi výlučné zapravování daně z kusu tam, kde sice pomůcky pro zjištění váhy jsou, kde však se váhy zneužívá ke zkracování daně; nařízení toto může býti vydáno buď jen pro jednotlivé živnostníky neb i pro celou obec, a buď na určitou dobu neb do odvolání.

Při důchodkových přestupcích počítá se daň zásadně z kusu. Při tom se daň vyměřuje podle nejvyšší sazby, nemůže-li ten, kdo k placení daně jest povinen, věrohodně prokázati skutečnou váhu, neb nižší sazbu; byla-li však zjištěna váha a činí-li daň podle váhy více, než daň, která by příslušela podle sazby z kusu, počítá se daň podle váhy.

Masem ve smyslu tohoto zákona rozumí se dobytek zabitý v §u 1. uvedený, a veškeré části jeho, syrové neb připravené, jakož i veškeré masné výrobky z nich, pokud jsou k lidskému požívání způsobilé.

Zabitý dobytek v celém kuse pokládá se za kus i tenkráte, když scházejí hlava, nohy a vnitřnosti.

Daň je splatná v případech §u 1. č. 1. před porážkou, v případech §u 1. č. 2. před vypravením z celního řízení, v případech §u 1., č. 3. před nabídnutím k prodeji neb před dopravením do živnostenského podniku.

Nejpozději se zapravením daně má ohlásiti platitel daně u finančního úřadu ústně neb písemně

1. jméno toho, kdo povinen jest daň platiti,

2. úkon (porážku, dovoz z ciziny, prodej neb odběr masa), z kterého se daň zapravuje,

3. dobu, kdy se tento úkon má provésti,

a 4. druh a množství dobytka neb masa.

K zapravení daně jest povinen:

1. při porážce, kdo porážku vykoná, neb vykonati dá,

2. při dovozu z ciziny, kdo maso dováží neb dovážeti dává,

3. při prodeji neb odběru, kdo maso prodává neb do živnosti dopravuje.

Koná-li porážku několik osob, lze rozděliti daň na několik platebních stvrzenek způsobem, jaký jest stanoven ve vykonávacím nařízení.

Podnikatelé masných živností (§ 16.) mají nárok na vrácení daně za maso, které z vlastních porážek vyvezli do míst, prohlášených za uzavřená (s potravní daní na čáře).

Finanční úřad může nárok tento oněm podnikatelům, kteří porušili závažným způsobem podmínky, pro tento nárok stanovené, dočasně neb na určitou dobu odníti.

Nárok na vrácení daně podmíněn jest takto:

1. Daň se vrací pouze za porážky, které byly aspoň 24 hodin napřed ohlášeny dozorčímu úřadu s výhradou navrácení daně a s udáním uzavřeného místa, do kterého maso má býti vyvezeno.

2. U telat a hříbat, u dobytka skopového, kozího a vepřového musí býti vyvezen celý kus (§ 5.) a u dobytka ostatního aspoň 25 kg masa syrového z jednoho kusu.

3. Daň budiž zapravena jak při porážce, tak na čáře potravní daně v místě uzavřeném, podle váhy; daň se vrací částkou, která byla v uzavřeném místě na čáře potravní daně znovu zapravena.

4. Maso budiž nejdéle třetí den po porážce vyvezeno z místa porážky. Při vstupu do uzavřeného místa musí býti maso ohlášeno příslušnému úřadu potravní daně na čáře s výslovným odvoláním se na výhradu, v čl. 1. uvedenou; úřad tento poznamená na původní platební stvrzence (§ 2.), kdy a v jakém množství vstoupilo do uzavřeného obvodu a jakým způsobem zde bylo opět zdaněno, s udáním data a čísla platební stvrzenky.

5. Dozorčí úřad má právo, poznamenati maso, ohlášené pro vývoz, razítkem a okolnost tuto na platební stvrzence vyznačiti; v tomto případě musí i úřad potravní daně na čáře na platební stvrzence poznamenati, zda maso, které bylo s touto stvrzenkou dovezeno, bylo vyznačeným znamením opatřeno.

O vrácení daně musí ten, kdo porážku zdanil, 14 dnů po zapravení této daně žádati ústně neb písemně s předložením platební stvrzenky, podle §u 8., č. 4. a 5. potvrzené, u dozorčího úřadu, který nárok i s doklady prozkoumá, ústně přednesenou žádost protokolárně sepíše, a žádost, shledá-li ji odůvodněnou, finančnímu úřadu I. stol. odevzdá; neshledá-li dozorčí úřad žádost odůvodněnou, vrátí ji straně, neb odmítne ji sepsati, a strana má pak právo, ji během dalších 14 dnů, počínajíc odmítnutím nároku, předložiti písemně finančnímu úřadu I. stol., který rozhodne postupem instančním.

Daň se vrací tomu, kdo daň z porážky zapravil, i tenkráte, když maso bylo do uzavřeného místa dopraveno a tam znovu zdaněno někým jiným. Nedodržení shora uvedených lhůt má za následek ztrátu nároku.

Ukáže-li se hned po vykonané porážce, že maso neb část jeho není způsobilá k lidskému požívání, povolí finanční úřad za podmínek, stanovených vykonávacím nařízením, navrácení daně za toto nepožívatelné maso.

Porážky, které se konají s nařízení úředního, aby čeleno bylo nákazám dobytčím, není třeba napřed ohlašovati a zdaňovati; porážky takové nutno však ohlásiti během následujícího všedního dne po vykonané porážce, vždy však dříve ještě, než i jen část masa k lidskému požívání způsobilého byla odstraněna z místnosti, kde porážka byla vykonána; zároveň s ohláškou nutno, s uvedením řečeného úředního rozkazu, zapraviti daň z onoho masa, které k lidskému požívání jest způsobilé.

Na požádání finančních orgánů musí strana předložiti úřední rozkaz k nahlédnutí.

Musí-li býti vykonána nutná porážka dobytka v době, kdy předběžné zapravení daně není možné, může býti daň zapravena s udáním důvodů během 24 hodin po porážce; lhůta tato se počítá podle doby, kdy úřad, oprávněný přijímati daň, jest otevřen; na požádání finančních orgánů musí býti okolnost, že šlo o nutnou porážku, věrohodně prokázána.

Živnostník, který porážku vykonává pro někoho jiného, jest povinen, přesvědčiti se o tom, že daň byla správně zapravena, a potvrditi svým podpisem platební stvrzenku.

Živnostník tento ručí za daň nebo případné nedoplatky i s pokutou, a to i tenkráte, dá-li vykonati porážku svým zřízencem.

Stejné závazky mají podnikatelé veřejných jatek co do všech porážek, v těchto jatkách kýmkoli konaných.

Nezapravené berní částky vymáhají se způsobem, jaký jest stanoven pro vymáhání zadržených přímých daní.

O promlčení daně z masa platí ustanovení zákona ze dne 18. března 1878, č. 31. ř. z.

Kdo po živnostensku koná porážky dobytka, vyjmenovaného v § 1., neb maso prodává neb zpracovává, jest povinen tento podnik, jakož i každou pozdější změnu ohlásiti finančnímu úřadu podle ustanovení vykonávacího nařízení a označiti podnik zvenčí případným nápisem.

Veškeré živnosti masné (§ 15.) podléhají důchodkovému dozoru.

Zřízenci, pověření tímto dozorem, jsou oprávněni, ve dne kdykoliv a v jinou dobu, je-li podnik v činnosti, do podniku a s ním spojených místností vstupovati, tam po dobu úředního jednání prodlévati, zjišťovati stav dobytka a zásoby masa, prohlížeti předepsané zápisy, účty a dopravní listiny a jiné pomůcky, pokud sloužiti mohou jako doklady pro toto maso, činiti z nich výpisy a na stvrzenku je odebrati.

Totéž právo přísluší těmto zřízencům kdykoli též v jinou než uvedenou dobu, dostaví-li se v průvodu zástupce obce.

Podnikatel živnosti masné a v jeho nepřítomnosti jeho zástupce jest povinen, při úředním jednání konati na požádání sám neb svými zaměstnanci potřebné pomocné práce, dovoliti bezplatné používání vah s příslušenstvím a podati vůbec každé vysvětlení, kterého jest pro daň z masa zapotřebí.

Zvláště jest povinen, vykázati se doklady, že maso u něho nalezené jest zdaněno.

V každé živnosti masné musí býti váha, způsobilá k zvážení onoho množství masa, které jest v živnosti; jinak jest finanční orgán oprávněn, dáti maso zvážiti jinde na útraty podnikatelovy.

K živnostenskému podniku (§§ 15., 16.) počítají se:

1. prodejna masa,

2. jatky a vůbec místnosti, v kterých se porážky konají,

3. místnosti, ve kterých se maso ukládá a živý dobytek přechovává.

Veřejné jatky a ony soukromé jatky, které slouží několika živnostníkům k vykonávání porážek, jsou kdykoli přístupny orgánům, pověřeným přímým důchodkovým dozorem. Tito orgánové mají právo nahlížeti do zápisů o porážkách (jatečních protokolů) a o dovozu masa a vůbec do všech zápisů a listin, týkajících se dobytka a masa.

Důchodkovému dozoru podle §u 16. podléhají i ony osoby, na které se nevztahuje ustanovení §u 15., potud, pokud ohlásily úkon, podléhající dani z masa, neb pokud o nich mají dozorčí orgánové odůvodněnou domněnku, že úkon takový provedly neb že vůbec mají ve svých místnostech uloženo nezdaněné maso v množství, jež přesahuje jejich obvyklou domácí potřebu.

Prohlídky v domácnostech těchto osob mohou býti vykonávány buď podle ustanovení celního a monopolního řádu nebo za intervence zástupce obce.

Finanční úřad jest oprávněn, má-li odůvodněnou domněnku, že předcházející ustavení k zajištění daně nepostačují, uvaliti na jednotlivé podnikatele masných živností podle ustanovení vykonávacího nařízení zostřený důchodkový dozor, záležející v tom, že jmenovaným se uloží povinnost, by ohlašovali v určité lhůtě napřed každý přírůstek a úbytek v počtu dobytka, dále každou porážku i každý odběr masa a buď konali o těchto ohláškách zevrubné zápisy na zvláštním tiskopisu (ohlašovacím a revisním archu) neb je dali zapisovati od dozorčího úřadu.

Představený obce jest povinen, poskytnouti zřízencům, kteří jsou pověřeni důchodkovým dozorem, na požádání neprodleně zákonité pomoci při zjištění daně z masa a zvláště jim dovoliti, by nahlíželi do zápisů, konaných o vydávání dobytčích pasů, o zdravotní prohlídce, o porážkách a o dovozu masa, činili v nich poznámky a pořizovali si výpisy.

Povinnost tato uložena jest také oněm zřízencům neb činovníkům obecním, kteří jsou pověřeni úkoly označenými.

Veškeré dopravní podniky jsou povinny, dodávati podle ustanovení vykonávacího nařízení finančnímu úřadu výkazy o dopravě dobytka a masa, podléhajícího tomuto zákonu.

Přestupky tohoto zákona se stíhají podle důchodkového trestního zákona se změnami, stanovenými v tomto zákoně.

Ustanovení důchodkového trestního zákona o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu, převyšujícího tuto výměru, uloží se trest vězení.

Kdo buď vůbec nevyhoví ustanovením tohoto zákona o povinných záznamech, nebo záznamy ty koná nesprávně, nebo neúplně, nebo kdo neučiní povinného ohlášení, pokutuje se i tehdy, nebyla-li daň zkrácena, částkou od 20 do 1000 K.

Stejné pokutě propadá i ten, kdo finančním orgánům proti ustanovením §§ů 18. až 21. tohoto zákona odepře poskytnouti pomoci neb použití zápisů, tam uvedených, pokud není stanoven v důchodkovém trestním zákoně trest těžší.

Stejně se pokutují zřízenci dopravních podniků, kteří v mezích své působnosti opominuli podati výkazy, uložené těmto podnikům podle § 22., nebo je podali v podstatných bodech neúplně, nebo nesprávně, nebo kteří porušením svých povinností zmařili tyto výkazy zcela nebo z části.

Maso, které jest uloženo jinde, nežli v místnostech ohlášených podnikatelem podle § 17., neb jehož zdanění se nařízeným způsobem neprokáže, může býti u osob, vytčených v §u 15., prohlášeno za propadlé nehledě na to, komu patří a zavede-li se proti určité osobě trestní řízení.

Zřízenec, pověřený důchodkovým dozorem, jest oprávněn, jsou-li zde podmínky odst. 1., postarati se na útraty podnikatelovy o bezpečné uschování masa až do rozhodnutí povolaného úřadu, po případě o prodej jeho ve veřejné dražbě.

Totéž platí o mase pocházejícím z porážek neb z ciziny, když měly zapraviti daň podle §u 1. č. 1. a č. 2. osoby, na které se nevztahuje ustanovení §u 15.

Nejmenší výměra peněžitých trestů, neb částek, na jejichž složení se podle důchodkového trestního zákona povoluje upuštění od právního řízení, stanoví se částkou 100 korun, byla-li zkrácena daň, a jinak částkou 20 K.

Živnostníkovi (§ 15.), který proti ustanovením zákona (§§ 7., 13.), vykonal neohlášenou a nezdaněnou porážku, může na žádost finančního úřadu býti odňato živnostenské oprávnění.

V místech, prohlášených za uzavřená (s potravní daní na čáře), vybírá se daň z masa:

1. při vstupu přes čáru potravní daně z dobytka drobného (telat, hříbat, dobytka skopového a kozího a dobytka vepřového) a z masa, a

2. před porážkou z dobytka drobného, které se nachází v uzavřeném obvodě, a z dobytka jatečného (býků, volů, krav, mladého dobytka hovězího, koní, mulů, oslů).

Zásoby masa, podléhajícího tomuto zákonu, mimo ony, které v den, kdy zákon tento nabyl účinnosti, jsou v držení veřejných dopravních podniků, povinen jest vlastník neb dočasný držitel ohlásiti a dodatečně zdaniti podle ustanovení vykonávacího nařízení.

Osvobozeny od dodatečného zdanění jsou zásoby, z nichž daň nečiní více, než 10 K.

Odečtena smí býti daň, která podle zákonů dosud platných byla podle tarifu zapravena.

Zákon tento nebývá účinnosti dnem 1. ledna 1920.

Tímto dnem pozbývají platnosti dosavadní ustanovení, týkající se státních spotřebních daní z dobytka a masa, podléhajícího tomuto zákonu.

Zároveň pozbývají platnosti smlouvy pachtovní a smlouvy o vyrovnání, ujednané o dani z masa, a vůbec všechny smlouvy, podle nichž někdo jiný než státní finanční správa vybírá dosavadní daně z masa.

Ministr financí jest zmocněn, za podmínek, stanovených ve vykonávacím nařízení, svěřiti obcím vybírání daně podle pravidel tohoto zákona a za náhradu, která nesmí přesahovati 10% vybrané daně.

Dosud udělená povolení neb vydaná usnesení o vybírání obecních přirážek k dani z masa zanikají dnem, kdy zákon tento nabyl účinnosti.

Ministru financí se ukládá, by zákon tento provedl, a to co do § 22. v dohodě s ministrem železnic, s ministrem pošt a telegrafů a s ministrem obchodu.