Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Budoucí a definitivní soustava berní v československé republice záviseti bude na organisaci správy, předpokládá ustálení poměrů hospodářských a sociálních, ustálenost měny a musí býti přizpůsobena morálním kvalitám občanstva a politickým názorům demokratickým. Má-li se zavedení definitivní reformy berní obejíti bez větších otřesů hospodářských, musí se díti povlovně a postupně. Nejsou dosud vytvořeny předpoklady pro tuto reformu. Přítomně běží o to, zavésti do státního hospodářství rovnováhu, abychom neutonuli v dluzích. Jest rozlišiti ony skutečně mimořádné výdaje státu, jež jest možno bez námitky a nutno uhraditi dluhem, od řádných výdajů, jež nutno uhraditi daněmi.

Za skutečně mimořádné výdaje mohli bychom považovati investiční výdaje státní, tedy investice dopravní, školské atd., ale též vydáni válečné přesahující náklad na normální stav vojska a p. Žádným způsobem však není v tomto smyslu mimořádným výdajem zvýšení nákladu na normální stav úřednictva, jež vzešlo ze znehodnocené měny a tomu odpovídajícího všeobecného vzestupu hospodářských čísel. Číselně vzrostly peněžní důchody, výnosy a ceny a zmenšil se obsah peněžní jednotky. Stát byl nucen tomu přizpůsobovati platy svých zřízenců a ceny svých běžných potřeb. Tyto drahotní přídavky zřízencům nejsou výdajem mimořádným, za jaký je prohlašuje náš rozpočet, nýbrž výdajem řádným, potřebou věcné normální a běžnou, ježto normální stav úřednictva musí současnost živiti. Řádným výdajem stane se též výživa válečných invalidů, vdov a sirotků. Řádné výdaje v tomto smyslu jest nutno uhraditi daněmi.

Avšak právě tak jako své výdaje, musí stát i své řádné příjmy přizpůsobovati mnohonásobně zvýšeným hospodářským číslům. Trvající berní soustava pak nebyla podle toho zařízena, aby samočinně a stejným tempem přinášela zvýšené výnosy berní, jako rostly peněžní důchody, výnosy a ceny, poněvadž jen výjimečně postihovaly dané, důchody, výnosy a ceny kvotově. Pokud doléhaly na výnosy a spotřebu absolutní a pevnou cifrou, zůstávala soustava strnulou, proto daleko za vzrostlými důchody, výnosy a cenami, a daleko za státní potřebou.

Následkem tohoto poznání uzákoněny nyní vysoké přirážky k trvajícím daním přímým. Ale tu právě se ukazuje jak nedostatečně postihuje nynější berní soustavu důchody a výnosy, výnos přímých daní jest zcela nedostatečný. Jelikož pak není té doby možno od základů změniti berní soustavy, jest nucena vláda sáhnouti k daním nepřímým a to vydatným.

Národní shromážděni jednalo a bude ještě jednati o radě speciálních daní spotřebních, z lihu, z vína, z uhlí, zábav atd., avšak všechny tyto daně nepřímé, ale i všechny daně přímé předčí svou důležitostí, velikostí a všeobecností daně, o níž jest nám nyní jednati. Běží tu vlastně o generální daň spotřební.

Příslušnou osnovu předložil ještě ministr Dr. Rašín. Finanční výbor před prázdninami se usnesl k návrhu podepsaného referenta, aby osnova byla předložena obchodním a živnostenským komorám a zemědělským radám k posouzení. Posudky tyto byly postupně v říjnu ministerstvem přenechány referentu ke zpracování a vláda prohlásila ve finančním výboru, že béře osnovu Rašínovu za svou.

Referent přestudoval vládní osnovu a předložil pozměněný návrh výboru finančnímu, který ho vzal za podklad svého jednání. Finanční výbor vyslechl ještě znalce o výběru přepychových předmětů, podrobiv v několika schůzích návrh obsáhlé a podrobné rozpravě. Výsledkem porad finančního výboru jest přiložená osnova zákona.

Finanční výbor jest si toho vědom, že nepředkládá Národnímu shromáždění dílo dokonalé. Zákon takového významu, jako jest tento, byl by zasluhoval ještě důkladnějšího propracování a zejména obsáhlejších porad s organisacemi hospodářskými. Posudky obchodních a živnostenských komor byly sdělávány a sebrány v největším chvatu. Komory ve svých dobrých zdáních žádaly, aby byly ještě před kodifikací zákona slyšeny. Přání tomu nebylo lze bohužel vyhověti, poněvadž jednání ve výboru byl vymezen termín velmi krátký, nejen usnesením Národního shromáždění, ale povahou věcí. Povaha daně vyžaduje, aby začala platiti počátkem kalendářního roku. Při složitosti daně bylo nutno počítati s tím, že budou podnikatelé potřebovati aspoň krátké lhůty, aby se se zákonem obeznámili, ministerstvo potřebuje též času, aby vypracovalo na základě zákona prováděcí nařízeni. Vše to ukládalo finančnímu výboru všemožný spěch, měl-li zákon působiti 1. lednem 1920. Mimo to byla práce finančního výboru velmi stížena tím, že již předloha vládni nebyla právě dokonalá, a zejména tím, že předloze vládní nepředcházelo slyšení zúčastněných hospodářských korporací.

Finanční výbor jest si tudíž toho vědom, že základna této daně je schopna dalšího vybudování a že ho bude potřebovati. Avšak další vybudování daně bude možné, až se předem ve své jednoduché formě nynější poněkud vžije. Pro první krok nebylo lze více učiniti. Daň tato bude uhelným kamenem pro sanaci státních financí.

Nejbližším vzorem vládní osnovy byla daň z obratu, jak jest zavedena v Německu. Přepychová daň toho druhu jest zavedena ve Francii. V Anglii a v Rakousku se daň toho druhu chystá. Zdá se, že nynější krise státních financí vřadí všude tuto daň do berní soustavy. K vůli přehlednosti přejímáme zde z důvodové zprávy vládní osnovy, (jak byla rozšířena pro obchodní komory, jimž byla osnova předložena k posouzení) výklad o dotyčných zákonech v Německu a ve Francii.

1. Německo.

Vláda říšsko - německá předložila dne 13. března 1916 návrh zákona o všeobecném kvitančním kolku; komise říšského sněmu navrhla však zavésti pouze kolek z úplatných dodávek zboží. Zákon byl usnesen dne 26. VI. 1916 a byl pokusem zdaniti všecky dodávky zboží. K zákonu tomu vyšla obsáhlá prováděcí nařízení, poněvadž materielní ustanovení zákona se ukázala nedostatečnými. Daň činí 1 pro mille z obratů tuzemských obchodů a platila se na základě roční přihlášky současně s přihláškou stranou samou. Odvedení daně bylo dodatečně přezkoumáno finančními úřady. Vedle toho byl zaveden kvitanční kolek pro dodávky mezi soukromníky v ceně přes 100 M.

Dne 30. května 1917 vydán byl zákon, kterým se zakazovalo daň v úctu zvláště súčtovati.

Již během porad o původním zákonu bylo jednáno o tom, že zákon je schopen dalšího vývoje. Tento vedl k zavedení všeobecné daně z obratu zboží ve výši 5 pro mille = ¹/₂% a ke zdanění posledního obratu přepychových věcí 10%. Během parlamentárního jednáni byla daň rozšířena na veškeré úplatné úkony. Zákon byl publikován 26. VII. 1918. Zákon tento tvořil společně s dosud nepublikovanou předlohou, vypracovanou bývalým rak. ministerstvem financí ve Vídni, podklad české vládní předlohy.

Koncem července 1919 podala vláda říšskoněmecká národnímu shromážděni návrh novely o dani z obratu. Hlavní rysy této osnovy jsou:

I. Sazba všeobecné daně z obratu zboží a z úplatných výkonů se zvyšuje z ¹/₂% na 1%.

II. Daň zvyšuje se na 5% při úplatných dodávkách na spotřebitele, týkají-li se předmětů určených k potřebě a spotřebě v domácnosti (t. zv. předměty domácího hospodářství, sem patří také věci, které slouží jak k potřebě domácnosti, tak i k vykonávání povolání (na př. nábytek, psací potřeby atd.). Výbor států říšsko - německých se zmocňuje, aby vydal seznam předmětů této dani podrobených.

III. Daň zvyšuje se na 10% při prodeji následujících předmětů osobou, která je živnostensky vyrábí, na spotřebitele. Zvýšení nenastane, nejsou-li určeny předměty podle povahy své pro domácí hospodářství, nýbrž k užití nebo soužití při živnostenském a jiném podniku anebo ke stavbě. Dani této podléhají bez ohledu na výší úplaty:

1. Předměty vyrobené z drahých kovů, výjma předměty vyrobené klenotníky a zlatníky (tyto jsou podrobeny dani 15%), pak předměty vyrobené ze směsi obyčejných kovů s drahými kovy, platinované, pozlacené nebo postříbřené anebo plátované platinou, zlatem nebo stříbrem.

2. Polodrahokamy, napodobeniny drahokamů, polodrahokamů a perli, pak předměty vyrobené z polodrahokamů anebo padělků nebo ve spojení s nimi, předpokládaje, že předměty nejsou z drahého kovu.

3. Předměty z jantaru, tugagatu (jet), korálů, slonoviny, mořské pěny, želvoviny anebo předměty s těmito spojené, pak napodobeniny předmětů takových.

4. Šperky všech druhů, nejsou-li vyrobeny z drahého kovu, anebo neobsahují-li drahokamů (včetně syntetických drahokamů anebo perlí, viz IV.).

5. Předměty, které jsou vyrobeny z obyčejných kovů anebo ze směsi obyčejných kovů. Vyňaty jsou předměty ze železa nebo železného plechu, smaltované anebo nepomalované, dále konservové krabice z pozinkovaného nebo pocínovaného železného plechu.

6. Kožešiny k výrobě kožešin s výjimkou ovčí kůže.

7. Předměty oděvního průmyslu vyrobené z kožešin nebo s použitím kožešin, vyjímaje obyčejné ovčí kožešiny, díle jinaké zvláště neuvedené předměty oděvního průmyslu a výbavy, při jichž nosení se jeví zvláštní přepych, při čemž jakost látky nerozhoduje.

8. Voňavky a předměty k pěstění krásy; tajné prostředky.

9. Chemicky připravené požívatiny a jiné pharmaceutické výrobky pro lidi a zvířata, které jsou chráněny zákonem o patentech nebo vzorcích.

10. Výrobky tisku na zvláštním papíře s omezeným počtem výtisků.

11. Vazby knih, sbírkové nebo diplomové mapy z pravé kůže. Vyšší daň vztahuje se při současné dodávce také na knihu anebo obsah mapy, leda že by se jednalo o předměty uvedené v oddílu IV. pod číslem 1.-3.

12. Obrázková díla, pak ozdobné předměty k zařízení bytu, obrazy a plastiky v to čítaje, pokud se nejedná o výrobky klenotnické nebo zlatnické podléhající dani 15%. K předmětům ozdobným náležejí také předměty, které mají sloužiti k praktické potřebě, při které však možnost upotřebení patrně jest zatlačena úmyslem působiti dekorativně. Knihy nepodléhají ještě větší dani, obsahuji-li obrázky. Zvýšené dani nejsou podrobeny pomníky jednoduchého provedení, pak originály děl plastických, malířských a grafických (jsou podrobeny dani 15%). K původním dílům grafiky patří též dřevorytiny a mědirytiny.

13. Plnící péra jakéhokoliv druhu.

14. Fotografické ruční přístroje, jich součástky a příslušenství.

15. Klavíry, harmonia, hudební nástroje, smyčcové a jiné strunové hudební nástroje, stroje na mechanické opakování hudebních kousků a deklamací (samočinné klavíry, mluvící přístroje, fonografy, orchestriony atd.), pak desky, válce k tomu patřící.

16. Ruční zbraně, jejich součástky a příslušenství, pak náboje k ručním střelným zbraním.

17. Sportovní nářadí všeho druhu, které jest určeno ke cvičení těla, vyjímaje sport chytání ryb udicí.

18. Parketové dlaždice, dlaždičky z porcelánu nebo z jiné hlíny pro podlahy a stěny, dále kachle ke kamnům jakéhokoliv druhu.

19. Keksy, perník, cukroví, čokoláda v tabulkách anebo v kouskách; předměty vyrobené částečně nebo úplně z kakaového prášku, čokolády a čokoládových náhražek.

Zvýšené daní 10%ní podléhají také tyto předměty, obsahují-li určité podmínky ohledně jich vypravení a pokud je zvýšená daň závislou na výši úplaty, pokud přesahují tuto sumu. Jsou to: 1. předměty ze skla, 2. z porculánu, 3. z jiné hlíny, 4. předměty vyrobené z rostlinných nebo zvířecích tkaniv, klobouky, 5. předměty z kůže, 6. předměty z kaučuku, 7. nábytek, 8. předměty z rostlinných tkaniv mimo přízi, 9. krytiny podlahy a stěn, pokud nespadají pod číslo 18 předešlého odstavce, 10. hodiny, 11. hole, 12. rámy pro obrazy, zrcadla a jinaká výzdoba bytová, 13. předměty osvětlovací, 14. dopisový a kancelářský papír, 15. hry a hračky, které slouží k poučení, zábavě nebo obveselení dospělých nebo dětí, 16. ozdoba pro vánoční stromky, toiletní mýdlo.

Výbor států se zmocňuje vydati seznam předmětů a popsati předměty podléhající zvýšené dani. Pokud toho stejnoměrnost zdanění žádati bude, může i jiné předměty do seznamu pojmouti.

Výrobcem jest každý, kdo suroviny nebo polotovary přepracuje tak, že jsou hotovými k užití nebo spotřebě. Jest-li živnostník některý zdaněný výrobek ještě dále zpracuje, podléhá výrobek znovu dani; finanční úřad nahradí však novému výrobci rozdíl mezi všeobecnou daní z obratu a daní zvýšenou (10 - 1 = 9%).

Nabyvateli předmětů těch se nahradí 5% z kupní ceny, prokáže-li, že 1. nabyl předmětů těch ve veřejném zájmu, zvláště pro církevní a vědecké účely; 2. jde-li o klavíry, harmonia, smyčcové a ostatní strunové nástroje, že jich nabyl pro své povolání, nebo k účelům vyučovacím; jde-li o orchestriony a samočinné klavírní stroje, že jich nabyl k živnostenským účelům.

IV. Daň se zvyšuje na 15%, dodají-li se tyto předměty:

1. drahé kovy, předměty klenotnické a zlatnické vyrobené z drahých kovů nebo ve spojení s nimi, nejde-li pouze o chemické nebo mechanické potažení obyčejných kovů drahými kovy; drahokamy včetně syntetických drahokamů, perle, pak předměty vyrobené z drahokamů nebo z perlí nebo ve spojení s nimi. Za směs obyčejných kovů s drahými kovy platí též směs, která nemá více než ⁵⁰⁰/₁₀₀₀ stříbra (Směs také podléhá dani dle odst. III.). Výrobky, které slouží k odstranění tělesných vad nejsou zvýšené dani podrobeny.

2. originální díla plastická, malířská, grafická, rytiny, dřevorytiny, mědirytiny platí za originální díla.

3. Starožitnosti včetně starých tisků a předměty, které se kupují sběrateli ze záliby, pokud se nenabývá předmětů těch za účelem vědeckého pátrání.

4. Prostředky k dopravě osob na souši, vodě a vzduchu, které jsou poháněny motorickou silou, nebo které jsou podle své povahy (vypravení, způsob stavby) určeny pro zábavní a sportovní účely.

5. Kulečníky a příslušenství.

6. Květiny, květinové cibule, květináčové rostliny a dary květinové, pokud přesahuje úplata s úpravou 10 M.

7. Jízdecké a kočárové koně.

8. Psi a kočky.

9. Ptactvo chované pro zábavu.

10. Živá zvěr.

11. Lahůdky, jižní ovoce, dále připravená lahůdková jídla, pokud se neprodávají na místě prodeje.

Kupci se nahradí rozdíl mezi všeobecnou daní 1%ní a 15%ní prokáže-li se, že nabyl předmětů těch ve všeobecném zájmu, zvláště také pro církevní a vědecké účely. Totéž platí, jestli se prokáže, že předmětů pod 4. a 7. uvedené nabyl za účelem provozování živnosti nebo povolání, a pokud se nejedná podle okolností o přepychový náklad.

V. Zvýšené dani 10%ní jsou podrobeny následující úplatné výkony:

1. Převzetí návěští (provede-li se návěští tiskem nebo jiným způsobem než rukopisem, psacím strojem, ruční kresbou nebo ruční malbou; dani podrobeny jsou inseráty v novinách, přenechání ploch a místností k návěštím a provedení návěští jiným způsobem, na př. osvětlováním, nosením tabulí po ulicích, jízda s reklamními vozy, vyvolávání).

2. Pronájem zařízených pokojů ke spaní a bydlení v hotelích, pensích a soukromých budovách za účelem přechodného pobytu (ne déle než 2 měsíce), obnáší-li úplata za den neb noc 2 M. nebo více. Daň se platí z každého pokoje a za každý den. Úplata za stravu se vyloučí. Dani nejsou podrobeny ústavy pro nemocné a pro osoby osvěžení potřebující.

3. Úschova zlata, cenných papírů, cennosti, předmětů uvedených pod IV., 1 - 3., úschova kožešin, obleků úplně nebo částečně z kožešin pozůstávajících, nábytku a jiných předmětů domácnosti.

Za pronájem uzavřených schránek peněžních ústavů (safesů) platí se daň i tehdy, když není zjištěno, že jde o úschovu věci shora uvedených.

Při výkonech uvedených pod 1. a 2. nastává povinnost také tehdy, když osoba výkon provádějící není podnikatelem.

VI. Poplatníci musí oznámiti své podniky finančním úřadům a udati, které předměty podléhající zvýšené dani prodávají. Poplatníci musí vésti záznamy ke zjištění úhrnu úplat. Z těch musí býti patrno, kolik připadá na jednotlivé obraty zboží podléhající různé dani. Poplatnici platící daň 5-, 10- a 15%ní musí vésti knihu skladní a daňovou.

Úřad má právo prováděti revise v obchodních místnostech ku přezkoumání správnosti záznamů a přihlášky daňové. Zjistí-li při tom, že daň jest ohrožena, může žádati složení jistoty. Ministr financí může přenésti vyměřováni daně nebo právo dozorčí odborným svazům a zájmovým zastupitelstvům.

VII. Daň se vypočte z úhrnného obnosu obratů dosažených za rok. Při dani zvýšené činí zdaňovací období čtvrt roku.

Vyměření děje se na základě přiznání daňového. V případě potřeby se úhrnná suma ročních úplat vyšetří odhadem.

Při dodávkách neobchodníků jsou podrobeny dani toliko dodávky předmětů uvedených v odstavci IV., 1. - 4., pak prodeje klavírů, harmonií a koberců, pokud činí úplata více než 500 M., konečně při pronajímání pokojů soukromníky. V tomto případě musí vydati dodavatel věci nebo výkonů příjemci kvitanci do 14 dnů. Daň platí se v kolcích (zavedeny jsou zvláštní tiskopisy se vtištěnou známkou).

Pokud není v inserátu nebo ve vyhlášce udána adresa inserujícího, musí se oznámiti jméno a adresa nakladateli tiskopisu nebo tiskaři. Tito musí hned po vytisknutí tiskopisu neobsahujícího adresu jej sděliti finančnímu úřadu, který ho zašle finančnímu úřadu bydliště osoby nabízející koupi.

Výbor států německých může za účelem odstranění zvláštních příkrostí daň snížiti nebo odpustiti, nebo naříditi snížení a osvobození daně pro určité případy.

VIII. Trestní ustanovení.

Zkrácení daně tresce se zpravidla peněžitou pokutou až do 20násobné částky zkrácené daně, nebo vězením. Vedle toho jsou různé menší tresty a pořádkové pokuty.

Zákon vstoupí v platnost 1. ledna 1920. Dle zprávy časopisu "Wiener Mittag" z 13. srpna 1918 má vynésti daň takto navržená v Německu 5 miliard při celkové potřebě říše 24 miliard.

2. Francie.

Účelem tohoto zákona jest zdaniti přepych, ať se již jeví v povaze zboží koupeného, nebo tím, že se určité předměty spotřebují v závodech, které mají ráz přepychový.

Z důvodu stejného zatížení a spravedlnosti daňové zavedl zákonodárce vedle zdanění přepychového konsumu též zdanění všech ostatních prodejů obchodníka konsumentovi a veškerých platů neobchodních. Týž důvod přiměl ho k tomu, aby současně kolek směnečný zvýšil na čtyrnásobnou částku.

Zákon jedná o

1. kolku ze směnek a jiných kupeckých papírů. Ten činí 20 centimů z každých 100 franků nebo z menši části;

2. proměnění kolku kvitančního na taxu 2 pro mille z listin, týkajících se platů neobchodních;

3. zavedení daně 2 pro mille z prodejů zboží a potravin v drobném anebo za účelem spotřeby;

4. zavedení daně přepychové 10%ní ze zboží, potravin a dodávek při prodeji v drobném nebo za účelem spotřeby;

5. zavedení daně přepychové 10%ní z výloh placených za ubytování nebo za spotřebu u nápojů a jídel v závodech, které jsou klasifikovány jako přepychové.

Předmětem dávky ad 2. až 5. jest placení, ad 4. a 5. vlastně spotřeba luxusního předmětu anebo ubytování se, pokud se obojí děje v přepychovém závodu.

Krátký obsah jednotlivých zákonných ustanovení jest:

ad 2: Dani 20 centimů z každých 100 franků a z menší části jsou podrobeny všecky listiny podepsané a nepodepsané, konstatující zaplacení nebo zánik pohledávky, ať jsou vyhotoveny neobchodníky z jakéhokoliv důvodu nebo obchodníky, pokud platy nespadají do rámce živnosti. Daň nahražuje kolek kvitanční. Od poplatku jsou osvobozeny platy do 10 franků. Podmínkou daně jest vyhotovení kvitance ať ve formě jakékoliv.

ad 3: Dani 20 centimů z každých 100 franků jsou podrobeny dále veškeré platy konané při prodeji v drobném nebo za účelem spotřeby, týkající se veškerého zboží, požívatin, dále dodávek, pokud platy přesahují 150 franků.

Dani této jsou podrobeny též kvitance podepsané nebo nepodepsané vydané obchodníkem kupci při částkách od 10 do 150 franků.

Obchodník prodávající musí vésti knihu daňovou.

ad 4.: Dani 10%ní podrobeny jsou platy za zboží, požívatiny, dodávky a jakékoliv předměty dodané při prodeji v drobném anebo ke spotřebě ať obchodníkem či neobchodníkem za jakýchkoliv podmínek, předpokládaje, že tyto věci, požívatiny, dodávky a předměty jsou určeny zákonem za předměty přepychové.

Daň se platí též z protokolů o soudních dražbách vyjímaje nucenou dražbu.

Je-li prodavatel kupcem, musí každý prodej přepychového zboží zanésti do knihy daňové; prodavatel neobchodník musí vydati kupci kvitanci.

Cena se zaokrouhluje na jeden frank nahoru, ceny do 1 franku se nezdaňují.

Věci přepychové stanoveny byly zvláštním zákonem ze dne 22. března 1918 dle návrhů komise k tomu určené, a sice takto: