Srovnávací tabulka

zákonů o požitcích váleč. poškozenců dle vládního návrhu čs. republiky, zákona republiky francouzské, republiky rakouské a spojených království anglických

I. důchod invalidův.

Plný důchod pro invalidu činí ve státě:
československémročně (§ 6.) bez ohledu na hodnost a místo pobytu 1.800. - K
francouzskémAdjudant-chef (gážista mimo hodnostní třídu) 2.600. - fr.
(tabulka III. k zákonu ze dne 31. března 1919) Adjudant (důstojnický zástupce) 2.550. - fr.
Aspirant (štábní šikovatel) 2.520. - fr.
Sergent-major (šikovatel) 2.490. - fr.
Sergent (četař) 2.460. - fr.
Caporal (desátník) 2.430. - fr.
Soldat (vojín) 2.400. - fr.
bez ohledu na místo pobytu,

A.

rakouském (§ 11., 12., 13. ze dne 25. dubna 1919):

1.2. 3.4.5.
I.3.360. - K3.120. - K 2.880. - K2.640. - K 2.400. - K
II.2.400. - K2.160. - K 1.920. - K1.800. - K 1.680. - K
III.1.680. - K1.560. - K 1.440. - K1.320. - K 1.200. - K

I. třída je určena pro invalidy, kteří započali vysokoškolská studia,

II. třída pro ty, kteří kromě obecné školy mají aspoň dvouleté vzdělání, ať školní, ať praktické,

III. třída pro ty, kteří mají nepatrnější předběžné vzdělání.

Dle stupně:

1. bude přiznán důchod těm, kteří bydlí v obcích s více než 250.000 obyvateli,

2.   "       "         "      "      "     "         "   s počtem obyvatelů nad 50.000 do 250.000,

3.   "       "         "      "      "     "         "         "          "        "  15.000  "  50.000,

4.   "       "         "      "      "     "         "         "          "        "   5.000  "  15.000,

5.   "       "         "      "      "     "         "         "          "       do  5.000

B.

Na místě pense dle způsobu A vyměří se pense dle příjmů, jež měl invalida z pravidelné občanské výdělečné činnosti před poškozením, je-li tato výměra pro invalidu příznivější:

při ročním příjmu přes 1.200. - K do 1.440. - K vyměří se pense 1.320. - K ročně,

 "    "        "      "    1.440. - K  "  1.680. - K     "     "     "    1.440. - K    "   

 "    "        "      "    1.680. - K  "  1.920. - K     "     "     "    1.560. - K    "   

 "    "        "      "    1.920. - K  "  2.160. - K     "     "     "    1.680. - K    "   

 "    "        "      "    2.160. - K  "  2.400. - K     "     "     "    1.800. - K    "   

 "    "        "      "    2.400. - K  "  2.640. - K     "     "     "    1.920. - K    "   

 "    "        "      "    2.640. - K  "  3.120. - K     "     "     "    2 160. - K    "   

při ročním příjmu přes 3.120. - K do 3.500. - K vyměří se pense 2.400. - K ročně

 "    "        "      "    3.600. - K  "  4.080. - K     "     "     "    2.640. - K    "   

 "    "        "      "    4.080. - K  "  4.560. - K     "     "     "    2.880. - K    "   

 "    "        "      "    4.560. - K  "  5.040. - K     "     "     "    3.120. - K    "   

 "    "        "      "    5.040. - K  "  5 520. - K     "     "     "    3.360. - K    "   

 "    "        "      "    5.520. - K  "  6.000. - K     "     "     "    3.600. - K    "   

 "    "        "      "    6.000. - K  "  6.480. - K     "     "     "    3.840. - K    "   

 "    "        "      "    6.480. - K  "  6.960. - K     "     "     "    4.080. - K    "   

 "    "        "      "    6.960. - K  "                 "     "     "     " 4.320. - K    "   

                           bez ohledu na hodnost

anglickém ............ jde-li o vojína neb důstojníka s nárokem na pensi ve výši 27.6 šil. týdně

                           jde-li o důstojníka bez nároku na služební pensi, obdrží dle hodnosti 30 - 42.6 šil. týdně

Nejmenší % neschopnosti k výdělku, při němž má invalida nárok na pensi:
dle čs. zákona20% (§ 7.),
dle francouzského zákona 10% (čl. 4.),
dle rakouského zákonavíce než 15% (§ 9.),
dle anglického zákona20%.

Neschopnost k výdělku se stanoví ve stupních po %:
dle čs. zákona10% (§ 7.),
dle francouzského zákona 5% (čl.9.),
dle rakouského zákona10% (§ 9.),
dle anglického zákona10%.


Plný důchod patří invalidovi již při % neschopnosti k výdělku:
dle čs. zákonapři 85% (§ 6.)
dle francouzského zákona při 100% (tab.III.)
dle rakouského zákonapři více než 75% (§ 9.)
dle anglického zákonapři 100%

Při úplné bezmocnosti přiznává se invalidovi příplatek k důchodu:
dle zákona čs.až o 1/2, v případech zvláštního ohledu nutných až o 100% důchodu (§ 8.), (slepcům ve výši celého důchodu),
dle francouzského zákona ve výši 1/4 důchodu (čl. 10.),
dle rakouského zákonave výši, jež se řídí dle místa pobytu a sice dle stupně: 1. 1600. - K, 2. 1400. - K, 3. 1200. - K, 4. 1000. - K, 5. 800. - K (§ 15.),
dle anglického zákonave výši až do 20 š. týdně, jest-li třeba stálé pomoci druhé osoby.

Příspěvek na děti přiznává se a činí:
v čs. republicedo 15 let 10% důchodu invalidova (§ 9.),
ve Franciido 18 let 300. - fr. při 100% neschopnosti invalidy k výdělku, a při menší neschopnosti k výdělku dle % úměrně méně (čl. 13.),
v Rakouskudo 18 let 10% důchodu invalidova (§ 15.),
v Angliido 16 let za prvé dítě týdně 6 š. 8 d., za druhé dítě týdně 5 š., za každé další dítě týdně 4 š. 2 d.

Mimořádné požitky invalidů.

Onemocní-li invalida na následky zranění nebo choroby vojenskou službou přivoděné, má nárok:
v čs. republicena ošetřování a léčení v nemocnici na státní náklad a rodina (žena) má nárok na 50% jeho důchodu (§ 10.),
ve Franciina bezplatnou (státem hraženou) pomoc lékařskou, chirurgickou i lékárnickou, jakož i pobyt v léčebném ústavě. O zkrácení nebo přenesení jeho důchodu na rodinu není zmínky (čl. 64.). Dle článku 55. francouzského zákona se stanoví:
Pense definitivní neb dočasná, povolená pro duševní chorobu vojínu neb námořníku, internovanému ve veřejném ústavu choromyslných, neb v soukromém ústavu, konajícím funkce asylu veřejného, bude vynaložena až do povinné částky k zaplacení výdajů za jeho pobyt v ústavu.
Jsou-li tu však žena nebo děti, jest povinen kurátor majetku ošetřovancova neb jeho poručník před každým jiným výdajem odevzdati v prvních dvou týdnech každého čtvrtletí manželce nebo zákonnému zástupci dětí nadlepšení dětská a částku, rovnající se pensi vdovské dle sazby, uvedené ve stupnici III.
Stát samojediný platí tu část nákladů pobytu ústavního, kterou by nebylo bývalo možno uhraditi následkem srážky z pense, avšak pouze do výšky denních sazeb, schválených pro obvyklou ošetřovací třídu,
v Rakouskunepožívá-li dosud invalidní pense, za každá den na 1/30 nejmenšího plného důchodu invalidního a na příspěvek na děti, menší požitky pensijní se na tuto výši doplní. Má-li však v léčebném ústavě celé zaopatření, obdrží K 2. - denně. V tomto případě, jestliže živil příslušníky své rodiny, přistupuje k těmto K 2. - polovina výše uvedeného důchodu (§ 17.).

Vzdělává-li se invalida dále, nebo učí-li se novému povolání, aby zvýšil svou schopnost výdělečnou, má nárok:
v čs. republicejako při léčení,
ve Franciinemá mzdy, na přídavek 1 - 2 fr. denně, nebo má-li mzdu, na 1/5 této mzdy, avšak nejméně 1 fr., nejvíce 2 fr. denně (čl. 76.),
v Rakouskuna 1/30 nejmenší plné renty invalidní denně, avšak jen v tom případě, nemá-li již invalidní pensi přiznánu. Menší požitky pensijní se na tuto výši doplní (§ 17.).

II. Důchod vdovský a sirotčí.

Vdovský důchod činí ročně:

v čs. republice                       500. - K (§ 16.)

ve Francii                                    I.                    II.                       III.

            u vdovy po vojínu        800. - fr.        800. - fr.        500. - fr.

            "    "     " desátníku       900. - fr.        875. - fr.        600. - fr.

            "    "     " četaři            1100. - fr.        950. - fr.        700. - fr.

            "    "     " šikovateli      1200. - fr.      1050. - fr.       800. - fr.

            "    "     " štáb. šikov.   1250. - fr.     1075. - fr.        850. - fr.

            "    "     " důst. zástup.1300. - fr.     1100. - fr.        900. - fr.

            "    "     " gážistovi mimo                                            

            hodnostní třídu           1400. - fr.     1150. - fr.        950. - fr.

Do I. třídy patří vdova po tom, jenž zemřel následkem poranění.

Do II. třídy patří vdova po zemřelém následkem nemoci.

Do III. třídy patří vdova po invalidovi, jehož neschopnost ku práci byla nejméně 60% stanovena (čl. 14. tab. X.),

v Rakousku 30% plného důchodu, jenž by patřil invalidovi. (§ 22.),

v Anglii      13% š. 9 d. týdně vdova po prostém vojínu nebo důstojníku s nárokem na služební pensi.

Vdova po důstojníku bez nároku na služební pensi obdrží týdně 15 - 21.3 š.

Vdovský důchod se zvyšuje:
v čs. republiceje-li vdova trvale neschopna k výdělku nebo starší 55 let o 120. - K ročně (§ 16.)
ve Franciinezvyšuje se,
v Rakouskuje-li vdova trvale neschopna k výdělku nebo starší 55 let na 50% plného důchodu, jejž by požíval invalida (§ 22.),
v Angliidovršila-li vdova 45 let o 1 š 3 d. týdně.

Sirotčí důchod činí ročně:
v čs. republiceu prvního dítka K 200. - do 16 roku věku
u dalších K 150. - do 16 roku věku
Dítě, jež pro chorobu není schopno samo se živiti, může požívati důchodu do 21. roku (§ 19. a 22.),
ve Franciiu každého dítka 300. - fr. do 18. roku věku. Sirotci, postižení chorobou nevyléčitelnou, požívají důchodu i po své zletilosti (čl. 19. a 20.),
v Rakouskuu prvního dítka 20% plného důchodu invalidova do 18. roku věku.
u dalších 15% plného důchodu invalidova do 18. roku věku.
Vyžaduje-li toho odborné vzdělání, může požívati důchodu až do 24. roku. (§ 25.)
v Angliiu prvního dítka 6 š. 8 d. týdně do 16 roku věku
u druhého dítka 5 š. - týdně do 16 roku věku
u dalších 4 š. 2 d. týdně do 16 roku věku

Je-li sirotek úplný, zvyšuje se důchod jeho:
v čs. republiceo 50% (§ 22.)
ve Franciina důchod vdovský dle těchže podmínek, avšak pouze počínaje druhým dítětem mladším než 18 let (čl. 19. tab. X.),
v Rakouskuna 30% plného důchodu invalidova (§ 25.),
v Angliiu prvého na 10 š. týdně, u dalších 9.2 š. týdně.

Důchod vdovy a sirotků smí dosahovat nejvýše:
v čs. republiceK 1800. - (§ 23.),
ve Franciivýše není omezena,
v Rakouskuvýše není omezena,
v Angliivýše není omezena.

Provdá-li se vdova znovu, obdrží odbytné ve výši:
v čs. republicetrojnásobného ročního důchodu svého (§ 18.),
ve Franciibuď a) trojnásobného ročního důchodu svého a důchod její se přenáší na děti
buď b) ponechá se jí dále jedna polovina důchodu k požívání a druhá polovina přenáší se na děti (čl. 18.),
v Rakouskua) trojnásobného důchodu svého,
b) provdá-li se za invalidu, podrží důchod (§ 22.),
v Angliive výši jednoročního důchodu.

Pohřebné za zemřelého invalidu:
v čs. republicenení stanoveno
ve Franciinení stanoveno
v Rakouskudle místa pobytu: 1.400. - K, 2.350. - K, 3.300. - K, 4.250. - K, 5.200. - K (§ 27),
v Angliido 5 l. vdově a 1 l. za každé dítě.

Jestliže invalida oženil se již v době své invalidity, má vdova nárok na důchod vdovský:
v čs. republicebyl-li invalida v té době aspoň z 80% neschopen výdělku, vstoupil-li ve svazek manželský před dokonaným 30. rokem věku anebo v pěti letech po zjištění invalidity a trvalo-li manželství aspoň jeden rok anebo bylo-li dříve přerušeno náhodnou smrtí manželovou (§ 13.)
ve Franciibyl-li invalida v té době aspoň z 80% neschopen výdělku, bylo-li manželství uzavřeno ve dvou letech od superarbitrace manžela nebo od ukončení nepřátelství a když manželství toto trvalo rok anebo bylo rozvázáno náhodnou smrtí manželovou. Důchod vdovský se vyměří dle stupnice III. (čl. 14. t. X.),
v Rakouskutrvalo-li manželství nejméně rok (§ 21.),

III. Důchod rodičů a sourozenců.

Důchod rodičů:
v čs. republicejestliže zemřelý byl jich živitelem a jestliže není vyčerpán obnos K 1800. - důchodem vdovským a sirotčím, obdrží jednotlivec nejvýše K 300. - ročně (§ 24);
ve Franciirodiče mají nárok jen, nepodléhají-li dani z příjmu a jsou-li nezhojitelně nemocni nebo otec, je-li starší 60 let a matka 55 let, nebo je-li matka vdova a má na starosti aspoň jedno dítko mladší 16 let; důchod činí pro otce 400. - fr., pro matku ovdovělou a znovu provdanou 400. - fr, pro matku ovdovělou 800. - fr., pro oba rodiče 800.- fr. ročně.
Pozbyli-li rodiče více dětí tímto způsobem, zvyšuje se důchod jejich o 100. - fr. ročně za každé dítě, počínaje druhým včetně. Práva rodičů mají, kdož se ujali sirotků a tak nahradili jim rodiče až do jejich zletilosti nebo do povolání k vojsku (čl. 30., 31., 33.);
v Rakouskurodiče obdrží důchod pouze tehdy, nevyčerpávají-li důchody dětské a vdovské plnou rentu invalidovu, a sice ve výši 15% tohoto plného důchodu invalidova (§ 26);
v Angliiobdrží rodiče týdně 3 š. 6 d. až 15 š. podle toho, kolik vojín přispíval jim; stejnou částku, jsou-li rodiče neschopni, aby se sami živili.

Důchod sourozenců:
v čs. republicenení stanoven;
ve Franciinení stanoven;
v Rakouskumají nárok, jsou-li zcela osiřelí, na tentýž důchod jako rodiče, za týchž podmínek a jen do 18. roku věku svého (§ 26.);
v Angliidůchod se rovná podpoře, kterou dostával od vojína, nejvýše týdně 13 š. 9 d., dokud neschopen sám se živiti a je v peněžní nouzi.

IV. Důchody dalších předků.

Další předci mají nárok na důchod jen, není-li rodičů a sice:
v čs. republicena důchod rodičů (§ 24.);
ve Franciiročně 300. - fr. pro děda nebo bábu opět provdanou, 600. - fr. pro děda a bábu společně, 600. - fr. pro bábu-vdovu.
Požitek bude zvětšen o 100. - fr. za každé zemřelé vnouče, až do konkurence tří, počínaje druhým včetně (čl. 32.);
v Rakouskuna důchod rodičů (§ 26.);
v Angliijako sourozenci.

V. Poznámky.

Ve francouzském zákoně jsou na roveň vojínům a jich příslušníkům postaveny tyto osoby a jich příslušníci:

Hasiči z pevností, daní k disposici vojenské správě (čl. 48.).

Zmilitarisovaní funkcionáři, zřízenci a civilní dělníci ministerstev války a námořnictví (čl. 49.).

Mobilisovaní, přikázaní závodům, továrnám, dolům a podnikům, pracujícím na obranu národa (čl. 50.).

Mobilisovaní, přidělení zemědělským podnikům, jichž nejsou majiteli (čl. 51.).

Personál služby zdravotní i formací vojenských, dočasných nebo pomocných, ku jmenované službě přibraných (čl. 57.).

Ku oddělení II. nutno poznamenati:

Ustanovení zákona francouzského: Když zemřelý zanechá nezletilé děti, zrozené v manželství dřívějším, rozdělí se základní pense, na kterou by měla vdova právo, stejnou měrou oběma rodům. Jedna část přidělí se dětem z prvního manželství až do doby, kdy nejmladší dožije věku 21 let; druhá přidělí se vdově a odpadne-li vdova, dětem, zrozeným z jejího manželství se zemřelým. Pokud vdova žije a jest způsobilá vykonávati svá práva, zvětší se tato druhá část, když je to nezbytně nutno tak, aby nebyla menší příslušné částky, určené pro vdovskou pensi. Zanikne-li právo na pensi v některé z obou větví, přirůstá podíl její větvi druhé, má-li tato ještě právo na pensi. Povoluje se mimo to za každé dítě mladší 18. let přídavek 300. - fr. ročně. Je-li tu více manželství předcházejících, dělí se pense dle týchž pravidel.

Všechny důchody - pokud jinak není udáno - rozumí se za dobu jednoho roku.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP