Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Provedením evidenčních ustanovení, t. j. povinným oznamováním podniků živnostenskému úřadu a povinným vedením seznamů zaměstnanců a sprostředkovatelů, zaměstnaných podnikatelem v domáckém průmyslu (§ 5.) získá se přesný přehled o rozšíření a umístění jednotlivých odvětví domáckého průmyslu v krajích republiky, aby podle toho mohly býti zařízeny a umístěny ústřední a obvodní komise jednotlivých odvětví domáckého průmyslu a umožněna kontrola pracovních a mzdových podmínek, jakož i zachovávání případných ustanovení ochranných a zdravotních. Dále bude získán potřebný statistický podklad pro sociální pojištění domáckého dělnictva. Vzhledem k důležitosti ustanovení o povinném hlášení podniků, vedení a předkládání seznamů zaměstnanců a zprostředkovatelů stanoví § 34. tresty v případě jich neplnění.

Zákon ukládá těm, kdož přímo zadávají práci skladovním mistrům nebo domáckým dělníkům povinnost oznamovati mzdové a pracovní podmínky (§ 6.), totiž dobu zadání a odvedení práce, způsob placení a výši mzdy, způsob súčtování dodaných látek, případy a výměry srážek. Tyto podmínky musejí býti stále viditelně vyvěšeny v místnostech, v nichž se zadává práce, vydává objednané zboží, nebo vyplácí mzda. Dále musejí býti k ověření předkládány živnostenskému úřadu, který bude dbáti o to, aby smluvní podmínky vyhovovaly stanoveným nejnižším mzdám a pracovním podmínkám (řádu domácké práce podle §§ 14. až 18.) neb ujednané tarifní smlouvě (§ 21.).

Aby bylo zajištěno dodržování těchto pracovních a dodávkových podmínek a úmluv zavádějí se dodávkové knížky (§ 7.), do nichž musí ten, kdo přímo zadává prácí skladovním mistrům nebo domáckým dělníkům zapsati uvedené podmínky zadané práce, jakož i súčtování dodaných látek a vyplacených mezd. I tyto dodávkové knížky podléhají kontrole živnostenských úřadů (§ 7., odst. 2.).

V odvětví, kde by stanovení všeobecných pracovních a dodávkových podmínek a zápisy do knížek dodávkových byly příliš obtížné pro různorodost zadávek, odlišnou jakost zpracovaných látek, různý způsob provedení práce (na příklad při paličkování jemných krajek, neb prýmkářství), může ministr sociální péče povoliti výjimku od těchto předpisů (§ 8.).

Soukromoprávní důsledky, týkající se povinnosti náhrady škody zaměstnanci.při nedodržení pracovních a dodávkových podmínek zaměstnavatelem, jakož i trestní ustanovení o přestoupení předpisů o oznamování, předkládání a vyvěšování mzdových a pracovních podmínek, dále trestní ustanovení o přestoupení předpisů o dodávkových knížkách a zápisech v nich, obsahují §§ 33. a 34., pojednávající o ručení zaměstnavatelů a o trestech.

Organisace komisí domácké práce počne zřízením celoříšské komise pro určité odvětví domáckého průmyslu (§ 9., odst. 1.). Sídlo ústředních komisí bude pokud možno v místě, v jehož okolí příslušný průmysl jest nejrozšířenější. Vedle povinné ústřední komise, bude-li toho místní rozvětvenost příslušného oboru vyžadovati, mohou býti v jednotlivých výrobních obvodech toho kterého odvětví zřízeny obvodní komise (§ 22.).

Osnova stanoví, aby pro výrobu textilní, výrobu obuvi, prádla, oděvů prováděnou po domácku, byla ihned, jakmile nabude zákon účinnosti, zřízena ústřední komise. Vyjmenované obory, jak ze statistiky výše uvedené jest zjevné, tvoří větší část domáckého průmyslu u nás. Pro ostatní odvětví domácké práce budou ústřední komise zřízeny postupně (§ 9., odst. 2.), jakmile budou provedena potřebná předběžná šetření.

Hlavním úkolem těchto ústředních komisí jest stanoviti správní závazností mzdové a pracovní poměry zaměstnanců, především nejmenší mzdy a nejnižší ceny materiálu, jež domácký dělník sám dodá (§ 14.). Je tudíž nutno, aby tyto základní mzdové a pracovní podmínky byly stanoveny pokud možno v celé republice jednotně, což jest možno. Kdyby nebylo těchto ústředních komisí a obvodní komise určovaly pro každý kraj zcela samostatně mzdové sazby a pracovní podmínky, unikal by domácký průmysl do krajů s nižšími mzdovými sazbami. V domáckém průmyslu je sice domácký dělník svým bydlištěm a zhusta svým hlavním zaměstnáním vázán na určitý kraj, kdežto podnikatel v domáckém průmyslu, na rozdíl od ostatního průmyslu, není poután nemovitými investicemi, t. j. nepřenosnými továrnami se stroji.

Ovšem ústřední komise musí podle § 14., lit. 9., dbáti pří stanovení mzdové sazby různosti místních poměrů - neboť některá odvětví domácké práce nalezneme v odlehlých horských chatách a v hlučných průmyslových střediscích - a různé jakosti tovarů, vyráběných v tom, kterém kraji. Na příklad v Praze v oděvnickém průmyslu domáckém se vyrábí zboží luxusnější, v Prostějově výrobky hromadné,.kusové. Proto budou k poradám ústředních komisí zváni předsedové obvodních komisí s hlasem poradním a za podklad porad vezme se návrh obvodních komisí (§ 15., odst. 2.). Vznese-li některá z místních komisí proti usnesení ústřední komise svým předsedou námitky, je předseda ústřední komise povinen předložiti toto usnesení ministerstvu sociální péče k prozkoumání (§ 16., odst. 1., a § 17., odst. 2.). Tato opatření zajišťují, aby na odlišné potřeby a poměry jednotlivých krajů byl vzat náležitý zřetel.

Členové ústředních komisí (§§ 10. až 13.) a jich náhradníci budou jmenováni ministrem sociální péče. Jednu třetinu jest jmenovati z podnikatelů, jednu třetinu ze zaměstnanců a jednu třetinu z nestranných odborníků, kteří nepatří k žádné z uvedených zájmových skupin. Vyskytují-li se v některém oboru domácké práce skladovní mistři, dílenští pomocníci a sprostředkovatelé budou povoláni do komise i zástupci těchto zájmových skupin (§ 10., odst. 3.), a to v poměru k jich početnosti; celkový počet zástupců těchto skupin nesmí však nikdy přesahovati počet zástupců podnikatelů a domáckých dělníků, při čemž jest dbáti toho, aby hlasový poměr zástupců podnikatelů domáckých dělníků a neutrálů v komisi nebyl porušen.

Nestranní odborníci, tedy neutrální a nepředpojatý živel mimo řady zájemníků, mají býti zárukou věcného řízení a rozhodování, sprostředkovateli a rozhodčími mezi oběma tábory, nemohou-li se shodnou ti. Svými znalostmi a zkušenostmi k této úloze rozhodčích soudů jsou především povoláni živnostenští inspektoři, obvodní lékaři, soudcové z povolání a političtí úředníci z obvodů, v nichž domácká práce jest rozšířena. Z neutrálů bude též jmenován ministrem sociální péče předseda, jeden z jeho náměstků pak bude volen zástupci podnikatelů, jeden zástupci domáckých dělníků (§ 11.).

Zástupci zájemníků musí býti jmenováni, ježto domáčtí dělníci nemají dosud potřebných a jednotných organisací k delegaci svých zástupců, kdežto podnikatelé zase mohli by činiti obtíže nezvolením zástupců. Případ tento nastal v Austrálii při zavedení zákona o domácké práci, kde měli zaměstnavatelé voliti do mzdových komisí své delegáty. Ježto tak neučinili, musil býti příslušný zákon změněn a volba členů do komisí nahrazena jmenováním členů vládou. Ovšem osnova ustanovuje, že před jmenováním členů má býti vyžádán návrh příslušných zájmových korporací (§ 10., odst. 1.). Zástupcem zájemníků může býti jmenován též sekretář organisace podnikatelů, nebo zaměstnanců, má-li příslušné odborné znalosti a požívá-li důvěry skupiny, již má zastupovati.

Členové jsou jmenováni na 4 léta. V § 12. jsou stanoveny případy, kdy sproštěni nebo zbavení funkce může nastati před uplynutím této doby. Komise jest schopna usnášeti se, jsou-li přítomny aspoň dvě třetiny členů nebo náhradníků. Usnesení děje se většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda (§ 13.), který jinak nehlasuje.

Hlavním úkolem ústředních komisí, jak jíž bylo uvedeno, je stanoviti nejmenší mzdy a nejmenší ceny zboží, jež dělník sám dodá a popřípadě upravovati ostatní pracovní a dodávkové podmínky (§ 14., odst. 2). Souhrn těchto ustanovení nazývá se řádem domácké práce (§ 18.). Tento řád domácké práce je právně závazný pro všechny příslušníky toho kterého odvětví domáckého průmyslu, čili jak § 18. výslovně praví, zavazuje veškeré podnikatele, sprostředkovatele a skladovní mistry příslušného odvětví domácké práce, že svým zaměstnancům nesmějí - s výjimkou ujednaných tarifních smluv (§ 21.) - ukládati nepříznivějších podmínek, než jaké jsou stanoveny řádem. Proto se nezachovávání jeho sazeb a přestupky proti jeho ustanovením trestají, jak stanoveno v § 34., pokutou nebo vězením a při opětování vyloučením z vykonávání podnikatelské neb zprostředkovatelské činnosti.

Vzhledem k této závaznosti a z toho plynoucí trestnosti jsou nutna opatření, aby usnesení ústředních komisí, jednak neodporovala zákonným předpisům, jednak, aby nebyla výsledkem náhodných většin, aby se zabránilo řádům a rozhodnutím, jež by mohla způsobiti nenapravitelné poškození domáckého průmyslu určitého odvětví vůbec aneb v určitém kraji. Tyto ochranné předpisy určeny jsou v §§ 16. a 17.

Předseda ústřední komise je povinen předkládati ministerstvu sociální péče veškerá usnesení ústřední komise. Ministerstvo pak usnesení z úřední své pravomoci a povinnosti zkoumá, zda neodporuje zákonu; odporuje-li, odepře schválení a usnesení nemůže nabýti účinností. Toto schvalovací právo ministerstva co do zákonnosti usnesení vztahuje se i na rozhodnutí ústředních komisí o stížnostech podaných do nálezů obvodních komisí (§§ 14., lit. c), a 28.).

Revise usnesení ústřední komise, nejen po stránce formální zákonnosti, ale i po stránce věcně obsahové, přísluší ministerstvu, dá-li jedna třetina členů ústřední komise neb předseda některé z obvodních komisí příslušného odvětví k tomu podnět tím, že vznesou proti usnesení ústřední komise námitky (§ 16.).

Námitky tyto mohou býti vzneseny proti všem usnesením, o nichž ústřední komise jednala jako I. instance; nemohou tedy býti vzneseny proti rozhodnutí ústředních komisí o stížnostech podaných do nálezů obvodních komisí, ježto v těchto případech ústřední komise jedná jako II. instance. Toto rozhodnutí, jak již bylo uvedeno, může ministerstvo neschváliti, jediné v případě, kdy odporuje zákonným předpisům.

Avšak i v případech, kde jsou vzneseny námitky proti usnesení ústřední komise, zachován a jest značná samospráva ústřední komisi, jako sboru odbornému. Ministerstvo může neschváliti a prostě zavrhnouti usnesení ústřední komise jedině tehdy, odporuje-li zákonným ustanovením. Jinak ministerstvo, uzná-li námitky za správné, může pouze věc vrátiti ústřední komisi k opětnému projednání. Setrvá-li ústřední komise po opětném projednání na svém původním usnesení, přes námitky vznesené z řad jejího členstva neb některou obvodní komisí a přes uznání těchto námitek ministerstvem, nabude toto usnesení - neodporuje-li zákonným ustanovením - konečné platnosti bez dalšího schválení.

Z právní závaznosti řádu přirozeně vyplývá, že ujednání jednotlivých stran, úmluvy mezi jednotlivým zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud jsou v rozporu s řádem (§ 20.), pozbývají platnosti.

Naproti tomu řád domácké práce neruší tarifních smluv, hromadných to ujednání mezi skupinami zaměstnavatelů a zaměstnanců, nýbrž ustanovení tarifních smluv ruší řád, a smlouvy ty jsou platné a závazné pro účastněné strany také potud, pokud jsou v rozporu s předpisy řádu (§ 21.). Předpokladem totiž jest že tarifní smlouvy jsou vlastně dobrovolným řádem domácké práce a budou zhusta ústřední komisí za řád prohlášeny. Dělníci, uzavřou-li novou tarifní smlouvu, odchylnou od řádu, a sleví-li v ní z minimálních podmínek řádem stanovených učiní tak pouze v případech krajní nutnosti, na záchranu svého zaměstnání a domáckého průmyslu v tom kterém kraji, a tomu nesmí býti zákonem zabráněno.

Z této závaznosti tarifních smluv vyplývá, že poruší-li zaměstnavatel tarifní smlouvu, má to pro něho stejné následky pokud se týče soukromoprávní náhrady škody a trestnosti, jako porušení řádu (§ 33., odst 2., a § 34., odst. 2.).

V odvětvích, pro která byla zřízena ústřední komise, budou stanoveny obvodní komise podle potřeby a bude jim vytčena věcná a místní působnost nařízením (§ 22.).

Složení obvodních komisí jest obdobné přesně se složením ústředních komisí jen s tím rozdílem, že členy jmenuje zemský politický úřad.

Úkolem obvodních komisí jest, aby podávaly příslušné ústřední komisi návrhy a dobrá zdání týkající se řádu a všech otázek pracovních a dodávkových podmínek, a účastnily se svým předsedou porad ústředních komisí (§ 15., odst. 2.).

Zároveň jest obvodní komise smírčím a rozhodčím soudem ve sporech vzniklých mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců a zaměstnavatelů i ve sporech mezi jednotlivým zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci v jejich obvodu (§§ 24. až 29.). Tím mají býti spory, vzniklé výkladem řádu, neb otázky řádem neřešené rozhodnuty, a tak řád doplněn. Nálezy obvodních komisí propracují jednotlivosti nebo zvláštnosti příslušné oblasti a řád bude se moci obmeziti na stanovení podmínek jednotných a společných celému odvětví domácké práce ve státě. Ústřední komise bude míti vždy možnost tato rozhodnutí obvodních komisí pojmouti do řádu. Jest samozřejmé, že smíry a nálezy obvodních komisí nesmějí odporovati zákonným předpisům a platnému řádu.

Návrh na projednání vzniklého sporu může býti podán předsedovi příslušné obvodní komise buď jednou ze zúčastněných stran, nebo živnostenským úřadem, nebo živnostenským inspektorem. Předseda komise má se pokusiti, vyslechnuv strany, -po případě přezvědné osoby, projednav případ, spor smírně vyrovnati. Nepodaří-li se spor smírně vyrovnati, budiž svolána schůze obvodní komise, která po ukončeném průvodním řízení rozhodne spor nálezem.

Nedostaví-li se k smírnému jednání některá ze stran, zmaří se smírčí jednání. Aby neměla jedna strana možnost, zmařiti tak i jednání rozhodčí, stanoví se v § 27., odst. 2., že neuposlechne-li strana obeslání k jednání, má jí býti ustanoven opatrovník. Nedostaví-li se k novému jednání opětně ani strana ani její opatrovník (po případě z podnětu strany), bude po provedeném průvodním řízení, bez ohledu na nepřítomnost strany a jejího opatrovníka, nález vydán.

Proti nálezu obvodní komise jest možno stranám do 14 dnů ode dne doručení podati podle § 28., odst. 1., písemnou stížnost k ústřední komisi, čímž má býti zároveň zamezeno, aby nálezy obvodních komisí neodporovaly zákonným předpisům a platnému řádu. O těchto stížnostech rozhoduje příslušná ústřední komise podle obsahu spisů v neveřejném sedění. Tomuto jednání na rozdíl od ostatních porad ústřední komise, nemohou býti přítomni předsedové obvodních komisí (§ 15., odst. 3.).

Nález obvodní komise, nebude-li proti němu podána stížnost, a rozhodnutí ústřední komise o stížnostech proti nálezu obvodních komisí jsou pravoplatná a závazná pro zúčastněné strany; neuposlechnutí jich může podle § 33. býti podkladem k soukromoprávní žalobě o náhradu škody, není však trestné jako porušení řádu nebo tarifní smlouvy.

Ovšem obvodní komise stejně jako ústřední rozhodují pouze o zásadních sporných otázkách, o pracovních a mzdových podmínkách domácké práce, kdežto rozhodnutí sporu o náhradu škody vzniklé z nedodržení řádu (stejně z nedodržení kolektivní smlouvy, ujednání živnostenských společenstev, smírčích a rozhodčích nálezů komise), může se jednotlivec domáhati jediné soukromoprávní žalobou u řádného soudu (§ 33., odst. 3.).

Zastupování stran při smírčím a rozhodčím řízení obvodních komisí stanoví § 27., odst. 1., jenž též určuje, že o přípustném počtu plnomocníků rozhoduje komise, aby tím bylo zabráněno obtížnosti jednání při příliš velkém jich počtu. Při jednání před komisí jest veřejnost až na tři důvěrníky každé strany - za účelem snazší dohody, vyloučena (§ 27., odst. 2.). Publikaci smíru a nálezů stanoví §§ 25., odst. 2., 28., odst. 2., a 29., odst. 2.

§ 30. zakazuje domáckému dělníku zaměstnávati kromě členů vlastní rodiny dílenské pomocníky neb učně, kteréžto právo, jelikož není samostatným živnostníkem, mu nepřísluší ani podle živnostenského řádu. Ochrana dětské práce jest i v domáckém průmyslu zajištěna zákonem o práci dětí ze dne 17. července 1919 čís. 420 sb. z. a n.

Zákon pověřuje živnostenskou inspekci dozorem mimo jiné (§ 33.) též nad dílnami domáckých dělníků, které se mu dosud vymykaly. Toto opatření je zároveň přípravou k vydání ochranných a hygienických předpisů, týkajících se zařízení dílen domáckých dělníků, postupu výroby, po případě zákazu domácké výroby určitého zboží nebo užívání látek, škodlivých zdraví domáckých dělníků a jejich rodin i spotřebitelů. Těchto zdravotních předpisů osnova nestanoví, nýbrž vyhrazuje jich vydání cestě nařizovací (§ 31.). Ukládati domáckým dělníkům povinnosti týkající se zařízení dílen a dodržování hygienických předpisů, bude totiž možno až po úpravě jich mzdových poměrů.

Účinnost zákazů pak užívati škodlivých látek nebo zákazů výroby určitého zboží domáckou prací má býti zajištěna tím, že za šetření těchto předpisů může se činiti zodpovědným podnikatel dodávající takové látky k zpracování nebo zadávající zakázaný druh práce ať přímo, nebo sprostředkovateli. Tím má býti zamezena možnost svalovati zodpovědnost na mezi osoby.

Ručení zaměstnavatelů (§ 33.) a trestní ustanovení (§ 34.) byla při probírání látky již výše vysvětlena.

Zákon má nabýti účinnosti 6 měsíců po uveřejnění (§ 35.).

Tento návrh budiž přikázán výboru sociálně-politickému.