Navrhovatel žádá ministerstva financí
a ministerstva železnic, aby opatřila úvěr
pro prozatímní úpravu nejnaléhavějších
výdělkových poměrů dělnictva
a nižších železničních zaměstnancův,
a dále žádá, aby
1. dělníkům, jakož i výpomocným
zaměstnancům všech odborů přiznán
byl zvýšený drahotní přídavek
o 6 K za každý pracovní den;
2. déle než rok zaměstnanému dělnictvu
aby byl přiznán přídavek na byt ve
výši K 100, splatný čtvrtletně,
se zpětnou platností od 1. února 1919;
3. aby tyto prozatímní vedlejší požitky
vyplácely se na tak dlouho, až definitivní
a všeobecná mzdová úprava bude moci
býti provedena;
4. aby byl pro úpravčí trati mimo to stanoven
měsíční paušál ve výši
K 50.- jako náhrada za zvýšené výdaje,
způsobené zaměstnáním mimo
domiciální stanici, konáním služby
na trati;
5. oděv, prádlo a obuv, aby dělnictvu všech
odvětví, jakož i nižším zaměstnancům
prodávány byly ze zásob správy železniční
na úvěr dlouhodobý za mírných
měsíčních splátek. Konečně,
aby správa železniční za podpory ministerstva
pro zásobování lidu postarala se o potraviny
za ceny dostupné pro všecky zaměstnance železniční.
V závěru žádá návrh, aby
dělnictvu vrchní stavby po úradě s
důvěrníky dělníků byl
umožněn přestup do kategorií jiných,
a nemůže-li dělnictvo pro nepohodu venku pracovati,
aby dělnictvu vrchní stavby přikázána
byla práce jiná, nebo zřízena byla
odborná škola, ve které by se dělnictvo
odborně vzdělávalo, a dělnictvo v
takovém případě zkracováno
na své mzdě nebylo.
Potřeba této jen kusé a prozatímní
úpravy odůvodněna jest poukazem na příliš
nízké mzdy, které pro Prahu stanoveny jsou:
5·80 až nejvíce 8 K denně. V jiných
městech mimo Prahu jsou daleko nižší mzdové
sazby a v naprostém nepoměru se mzdami, které
platí soukromé závody a továrny svému
nekvalifikovanému dělnictvu.
Ač návrh tento podán byl již dne 8.
dubna t. r., nebyl výbor státně-zřízenecký
s to, aby se zabýval obsahem návrhu jednak pro jiné
důležité práce, jednak proto, že
zástupce ministerstva železnic pan min. rada Dr. Storch
nemohl prý z příkazu pana ministra železnic
dát určitého prohlášení,
poněvadž prý otázka příplatků
ke mzdě a přiznání paušálu
ostatním zaměstnancům stala se prý
otázkou politickou. Má se, tak prohlašuje pan
min. rada Storch, dle názoru zástupců stran
socialistických dříve provést akce
pro snížení cen životních potřeb
a teprve po té bude se uvažovat o způsobu,
jakým úprava mzdová se má prováděti.
Toto prohlášení, které bylo učiněno
dne 28. května t. r. způsobilo značné
pobouření mezi všemi zaměstnanci, kteří
nedovedli pochopiti, proč vláda zakrývá
zraky své před stále rostoucí bídou
a vzpírá se učiniti ráznější
postup proti lichvě a stále víc a více
se vzmáhajícímu obchodu vyděračskému.
Zaměstnanci až dosud rozumně si počínají.
Nenaléhají, aby v době, kdy otázka
hranic není definitivně rozřešena, a
kdy valuta není upravena, došlo ku pronikavé
úpravě mzdových a platových poměrů,
které by vyžadovaly nadobyčejných finančních
nákladů, žádají však, aby
naléhavé požadavky mzdové ve smyslu
zjednaných úmluv mezi důvěrníky
zaměstnanců s jedné a zástupcem ministerstva
železnic s druhé strany byly provedeny.
Přiznání vedlejších mzdových
požitků za zvýšenou odpovědnost
při práci a risiko zaměstnání
všem, kteří práci takovou vykonávají,
za výkony namáhavé a nebezpečné,
jako jsou výkony dělmistrů a strojmistrů,
úředníků dopravních, staničních
mistrů, výpravčích, staničních
dozorců, telegrafistů, placmistrů, vozmistrů,
zapisovačů vozů, pošinovačů,
dozorců posunování, vrch. pošinovačů,
výhybkářů, hradlařů,
skladních dozorců a mistrů transiteurů,
dělníků skladišť, jimž svěřen
jest úkol těžný, vrch, topičů,
traťmistrů, úpravčích trati,
předtápěčů strojů, kontrolorů
výhybek, strážníků, pochůzkářů,
dozorců čerpadel, lampářů,
návěstních mistrův a zámečníků,
řemeslných dělníků při
službě udržovací, jakož i při
osvětlování atd. jest příkazem,
který nesnese odkladu.
Dělmistři a strojmistři žádají
paušál v náhradu za ušlé tantiemy
a premie, traťmistři a pošinovači právem
usilují o to, aby dosavadní paušál byl
zvýšen způsobem odpovídajícím
drahotním poměrům. Rovněž u výhybkářů
jde o zvýšení nynějšího
paušálu.
Otázka paušálu pro veškeré zaměstnance
vůbec stala se heslem dne. Co zatím veliké
rámcové organisace usilovaly o reformu, která
by znamenala bezpečnou základnu pro příští
výstavbu příjmového regulativu, vidouce
v tomto opatření onen kýžený
lék pro ozdravění příštích
poměrů, vyvíjel Spolek strojvůdců
bez souhlasu Železniční Unie činnost
odstředivou a usiloval o to, přesvědčiti
vládu o tom, že splnění požadavků
jedné skupiny bude míti v zápětí
uklidnění všeho personálu, a tak se
stalo, že v březnu přiznány byly strojvůdcům
paušály. Tento ústupek přirozeně
měl v zápětí, že ostatní
kategorie usilovaly o přiznání požitků
pod stejným titulem, a přirozeně nedaly se
přesvědčit o tom, že jediné stlačení
cen za životní potřeby je s to, aby zjednalo
kýženou nápravu.
Úsilí zástupců Železniční
Unie u vlády naší, ba co více, u samotného
pana presidenta republiky Masaryka bylo tím značně
zeslabeno a nedošlo k tomu, aby akce vlády s konsumenty
korunována byla zdarem.
Důvěrníci zaměstnanců však
mimo to byli různými nepravdivými zprávami
jednak od ředitelstev (plzeňského ředitelství),
jednak od ministerstva železnic znepokojeni. Pravilo se,
že otázka paušálu nebude vyřešena
z té příčiny, jelikož se politické
strany proti tomu vyslovily, či lépe řečeno
tvrdilo se, že otázka paušálu jest odsunuta,
jelikož zástupci socialistických stran uznali
za prospěšnější řešit
otázku cen produktů, resp. snížení
cen všech životních potřeb, za přednější,
a dále se tvrdilo, že akce paušálu se
úřadům vymyká z rukou, jelikož
pp. Buříval a Brodecký to znemožnili.
Další zmatek byl způsoben prohlášením
ministra dr. Zahradníka dne 15. dubna 1919, k zástupcům
pošinovačů, naléhajícím,
aby paušál byl rychle vyřízen. Pan ministr
vyslovil svůj podiv nad tím, proč prý
zástupci organisací, členové státně-zřízeneckého
výboru, nezahrnuli paušál pošinovačů
do požadavku strojvůdců, když za to žádali,
a mohlo prý se tak státi jako u průvodčího
personálu.
Zdá se, že podstatu paušálů pan
ministr vůbec ani neznal, anebo není-li tomu tak,
pak tvrdil opětně něco, aby vlastní
vinu setřásl na bedra jiná a učinil
si situaci proti zaměstnancům příznivější.
- Těmito událostmi prestyž Železniční
Unie poklesla a musily tyto události pochopitelně
vésti k rozpadnutí Unie.
Zaměstnanci pochopitelně nedovedli postřehnouti
celý běh těchto událostí týkajících
se přiznání paušálu a proto nespokojenost
stále rostla.
Příčinou další nespokojenosti
jest neprovádění zákona o 8hodinné
době pracovní, na železnicích. §
6. tohoto zákona uznává rozdílné
poměry u železnic, které vyžadují,
aby o práci přes čas rozhodovaly příslušné
odborné úřady. Prakticky prováděti
zákon tak, jak zní, ovšem dobře nelze
při službě železniční, a
chápeme rozpaky, které byly proto u správy
železniční způsobeny. Důvodová
zpráva, připojená k zákonu, ovšem
z plna nevyčerpala příčiny těchto
rozpakův a neběží pouze o strážníky
tratí, jak se praví, nýbrž o veškeré
zaměstnance služby výkonné, konající
práce ať doma, nebo mimo domov.
Nedostatek zapracovaných zaměstnanců, nedostatek
úvěru, způsobil, že zákon, který
dne 13. ledna t. r. vešel v platnost u železnic, se
dosud neprovádí. Odkladem při provádění
zákona o 8hod. době pracovní způsobeno
zdání, že u správy železniční
není ochoty zákon prováděti.
Nové prodloužení lhůty až do 30.
září t. r. přijato bylo zaměstnanci
s nedůvěrou. Jde dále o to, co by úprava
tak, jak je navrhována, stála. Přiznáváme,
že vyžaduje nákladu značného. A
není prozatím úhrady. Počítáme-li,
že u státních drah je zaměstnáno
77.000 dělníkův a výpomocných
zřízenců, jemuž se má podle návrhu
dostati zvýšené mzdy o 6 K denně, byla
by nutna úhrada při počítání
300 pracovních dnů za rok pro osobu 1800 K, čili
při 77.000 osobách | K | 138,600.000·- ročně. |
Příplatek na činži podle návrhu vyžádal by asi | K | 24,000.000·- ročně, |
dohromady | K | 162,600.000·- ročně. |
Třeba že by tato úprava uspokojila dělnictvo,
způsobila by odpor zaměstnanců definitivních
v kategorii služebnické, podúřednické
a úřednické, jichž je celkem 50.242
osob, neboť by se ukázalo, že příjmy
starších, na pevný plat odkázaných.
zaměstnanců byly by menší proti požitkům
dělníků. Bylo tedy přemýšlet
o úpravě takové, která by byla s to,
aby dala každému něco.
Je nesporno, že při řešení soc.
polit. úkolů otázka finanční
musí býti předmětem úvah. Tomu
nemůže se vyhnouti v prvé řadě
rozpočtový výbor. Bylo tedy nutno, povoliti
částku nutnou ku provádění
těchto úkolů.
Je třeba zdůrazniti, že resoluce, které
rozpočet ciferně zatěžují, byly
zásadně vyloučeny až na jedinou, kterou
se vládě ukládá, by částka
K 50,250.000 byla vydána proto, že potřeba
této částky vyplývá ze zákona
o 8hodinné době pracovní. Po té bylo
výslovně prohlášeno, že resoluce
tato je kategorickým imperativem.
Dne 13. června t. r. jedná státně-zřízenecký
výbor opětně o návrhu nahoře
řečeném, a žádá, by do
schůze přišlí zástupci ministerstva
železnic oznámili nejen proposice, podle kterých
hodlá mzdovou úpravu a úpravu paušálu
provésti, ale aby současně podala zprávu
o činnosti ústřední hospodářské
skupiny ve směru organisace zásobovací. To
se stalo, a dne 25. června t. r. předkládá
odborový přednosta pan dr. Kepka tyto proposice:
Proposice ministerstva železnic, schůze státně-zřízeneckého
výboru dne 26. června 1919. 1. přechodný
příplatek ke mzdě a platům činil
by denně pro: 1. dělníky a pomocné
zřízence v denní mzdě
a) kvalifikované řemeslníky | |||
b) nekvalifikované dělníky |
2. podúředníkům a služebníkům,
jejichž služební příjem by po tomto
příplatku ke mzdám byl nižší,
nežli mzda dělníka a výpomocných
sil, bude vyplácen obdobný příplatek.
Celkový náklad pololetní ad 1. a 2. páčí
se na 37,740.000 K.
II. Paušály. Dosavadní vedlejší
nestálé příjmy nahradí se úhrnnými
měsíčními odměnami, jež
současně plně hradí práci přes
čas a t. zv. pohotovost, a to: 1. Ve službě
strojní a dílenské: Pumpaři 20 K a
40 K, vozmistři 45 K, strojmistři 180 K a 210 K,
vrchní topiči 60 K a 90 K, dělmistři
180 K a 210 K, posunovači ve výtopnách 45
K a 66 K, výhybkáři ve výtopnách
39 K a 54 K.
2. Ve službě staniční, dopravní
úředníci 75 K a 120 K, výpravčí
vlaků z kateg. podúředníků
a služeb. nádražní mistři 60 K
a 90 K, dozorci posunování 54 K a 75 K, posunovači
45 K a 66 K, výhybkáři, hradlaři 39
K a 54 K.
3. Ve službě dozorčí a udržovací:
traťmistři 78 K a 108 K, budovní mistři
54 K, návěštní mistři 120 K,
dělmistři v návěštních
dílnách 75 K, dělmistři v impregnačních
stanicích 60 K, úpravčí trati 39 K,
zámečníci návěštní
75 K, strážníci a pochůzkáři
30 K - 45 K.
Dále chystá se úprava paušálu
přednostův a správců stanic a přednostů
sekcí. Celkový náklad na r. 1919 činí
12,000.000 korun.
V rozpravě, která přímo po té
následovala, označen tento způsob úpravy
za nedostatečný, poněvadž by znamenala
rozmnožení beztak již dosti četných
zmatků, dále úprava, která shrnuje
všecky vedlejší požitky v jedno a jež
současně hraditi má práci přes
čas, pohotovost a noční přídavky,
nedává zaměstnancům toho, po čem
právem volají, t. j. řádné
odměny za výkon služební, které
jsou nanejvýše namahavé, těžké,
odpovědné, a při kterých přihlíží
se i k risiku, kterému jsou zaměstnanci vydáni.
Paušál, nově přiznaný některým
kategoriím, není ani tak velký, aby hradil
výlohy způsobené životosprávou
mimo domov.
Následkem tohoto zamítavého stanoviska přijat
návrh, aby členové státně-zřízeneckého
výboru jako mluvčí největších
rámcových organisací železničních
zaměstnanců, Brodecký, Buříval,
Navrátil, pozváni byli do ministerstva železnic
na den 5. července t. r. pro podrobnější
rozpravu a přípravy pro konečné vyřešení
této otázky. V důsledcích tohoto jednání
stanoveny určité zásady pro úpravu
mzdovou, jakož i pro přiznání paušálu.
Zatímní úprava musí býti vybudována
v duchu demokratickém. Do úpravy této zahrnuti
musí býti všichni zaměstnanci státních
drah. Paušály přiznány buďte zaměstnancům
podle skutečného služebního výkonu
a považovány buďte za odměnu zvýšené
pilnosti, odpovědné práce, nebo za zvýšené
výdaje, způsobené pobytem mimo domicil, anebo
za odměny, způsobené jednak opožděním
vlaku, nebo jinými mimořádnými okolnostmi
po rozumu § 6. zákona o 8hodinné době
pracovní, jednak odkladem provádění
zákona poslednějšího a konečně
prací přes čas a pohotovostí po rozumu
§ 7. téhož zákona.
Aby správa železniční byla s to, aby
podle těchto směrů vypracovala nové
návrhy, přerušena byla konference tohoto dne
a stanovena příští na den 8. července
t. r., při které bedlivě probrány
byly jednotlivé ústupky a přijaty posléze
pro zatímní úpravu tyto zásady:
I. Počínaje 1. červencem 1919 náleží
veškerým zaměstnancům státních
drah tyto přechodní příplatky k jejich
požitkům:
zaměstnancům v denní mzdě:
a) ve služebních místech v policejním
obvodě pražském denně 2 K,
b) v ostatních služebních místech denně
K 1·50.
Zaměstnancům požívajícím
pevného platu či adjuta:
a) ve služebních místech v policejním
obvodu pražském 60 K měs.,
b) v ostatních služebních místech 45
K měsíčně.
II. Dosavadní vedlejší (nestálé)
příjmy upravují se počínajíc
1. lednem 1919 prozatímně takto:
Při službě strojní a dílenské
nahrazuje se měsíční příjem
úhrnnou odměnou. U čerpařů
(pumpařů), strojních topičův
a topičů stabilních kotlů, je-li výkon
spojen s noční službou, 42 K, bez noční
služby 30 K.
U vozmistrův a dozorců vozů, je-li výkon
spojen s noční službou, 90 K, bez noční
služby 60 K.
U strojmistrů a dělmistrů, je-li výkon
spojen s noční službou, 225 K, bez noční
služby 195 K. U vrchních topičů, je-li
výkon spojen s noční službou, 90 K,
bez 60 K.
U vrchních topičů, je-li výkon spojen
s noční službou, 90 K, bez 60 K.
U posunovačů ve výtopnách, je-li výkon
spojen s noční službou, 69 K, bez 54 K.
U výhybkářů ve výtopnách,
je-li výkon spojen s noční službou,
54 K, bez 39 K.
U služby staniční rozlišuje se služba
v disposičních stanicích se zvláštně
obtížnou službou:
b) v ostatních stanicích hlavních drah prvého
a druhého řádu s noční službou,
c) ve stanicích hlavních drah prvého a druhého
řádu bez nočních služeb a ve
stanicích lokálních drah.
Úprava měsíční co úhrnná
odměna stanovena u dopravních úředníkův:
ad a) 135, ad b) 105, ad c) 75,
u výpravčích vlaků kategorie podúřednické
a služebnické, placmistrův: ad a) 105, ad b)
84, ad c) 60,
u posunovačův: ad a) 90, ad b) 69, ad c) 54,
u kontrolorů výhybek: ad a) 66 ad b) 60,
u výhybkářů a hradlářů:
ad a) 60, ad b) 54, ad c) 39,
u telegrafistů: ad a) 54, ad b) 54, ad c) 30.
Služba dozorčí a udržovací je rovněž
rozdělena do 3 skupin.
V prvé skupině zařaděny jsou staniční
služby obzvláště těžké,
ve skupině druhé stanice hlavních tratí
prvního a druhého řádu a stanice tratí
místních, kde připojeny jsou větší
závody, na př. štěrkovny a pod., a konečně
skupiny třetí, kde není služby těžké.
Podrobný seznam bude obsažen v prováděcím
nařízení. Traťmistrům zvyšuje
se nynější paušál a drahotní
příplatek ve skupině 1. o 71 K, ve skupině
druhé o 56 K, ve skupině třetí o 41
K.
U návěstních mistrů stanoveny dvě
třídy: do 1. řadí se veliké
nádraží, ve kterém občas vyžaduje
se i služby noční, pokud se týče
těchto zaměstnanců; do skupiny druhé
řadí se ostatní stanoviště návěstních
mistrů. Doposud platné požitky zvyšují
se u skupiny 1. o 53 K, u skupiny 2. o 41 K. U budovních
mistrů činí zvýšení o
56 K, u dělmistrů v návěstních
dílnách o 25 K, u dělmistrů v impregnacích
o 25 K, u návěstních zámečníků
o 25 K.
Úpravčím trati, kteří až
doposud neměli nároků na příplatky,
přiznává se z těchže důvodů
jako traťmistrům, paušál ve výši
45 K. U strážníkův a pochůzkářů
jeví se zvýšení, či lépe
řečeno přiznání, příplatků
podle pracovní intensity a měří se
podle těchže zásad jako u služby dopravní.
Paušál upraven podle rozdělení služby
přiznává se strážníkům,
konajícím službu, 12/24 K 54, při službě
12/18 K 48, při službě 16/16 K 33.
Za dobu zameškání, nemoci a dovolené
tyto odměny a dosavadní paušály i s
novými příplatky nenáleží;
částky jejich odpovídající
této době, se odpočítají podle
kalendářních dnů, t. j. za dobu od
půlnoci k půlnoci. Podrobnosti, týkající
se práce přes čas, hrazené těmito
příplatky, stanoví se zvláštním
prováděcím nařízením.
Poněvadž nebylo lze přezírati nedostatky
způsobené tím, že mnohé kategorie
nejsou zahrnuty do příjmového regulativu,
ale přes to musí býti zařaděny
mezi zaměstnance, o kterých podle nahoře
stanovených zásad lze předpokládati,
že náleží k zaměstnancům,
na které tyto zásady přiléhají,
jako na př. byly stanoveny určité nové
příplatky pro předtápěče,
vymývače strojů, cídiče strojů,
cídiče vozů, desinfekci podléhajících,
jakož i noční hlídače, zapisovače
vozů, skladní dozorce a mistry, profesionisty podle
kap. XX B, mazače, žumpaře a pod., a v zásadě
vyřčeno, aby odměňováni byli
tak, aby odměna odpovídala zvýšené
výkonnosti, pokud jsou zaměstnáni při
určitých výkonech zvýšeným
příplatkem.
Úředníci techničtí zůstanou
v požitcích tantiem i na dále. Stejně
tak mizné a paušály, jakož i cestovné
úsporné premie zaměstnanců při
službě návěstní, psací
paušály, paušály na čištění
stanic, uniformní paušály zůstanou úpravou
nedotčeny, čili jinak potrvají v platnosti.
Pro úpravčí trati bude učiněno
další, a to budou přeskupeni do skupiny A)
a odtud jmenováni budou do kategorie podúřednické.
Co do řemeslných dělníků u
vrchní stavby zavazuje se správa železniční
ústy p. rady. Hauera, opatřiti je náčiním,
aby je nemusili kupovati ze svého, dále přiznati
jim i definitivu. Správa železniční
prohlašuje, že otázka intimování
a stabilisace dělníků jest jeden z předních
úkolů, který musí býti proveden.
Úprava služební pragmatiky bude se díti
za spoluúčasti důvěrníků
zaměstnanců podle zásad pokrokových.
Služba žen turnusová pro příště
odpadá a zbývá jen služba žen,
která se dobrovolně provádí.
Co zatím premie z úspor zůstávají,
nemají dělmistři a strojmistři na
příště nároků na tantiemy
a jiné požitky. V zásadě vysloveno,
aby veškeré příplatky platily také
pro úředníky státní, jakož
i státní sluhy ve službě železniční.
Úprava cestovného pro přednosty sekcí
byla založena na nové normě. Stejně
tak upraveny služební přídavky přednostův
a správců stanic.
Celkový náklad na tuto úspravu činí
50,180.000 K. Tedy o 70.000 K méně, než je
v resoluci rozpočtového výboru obsaženo.
Z té příčiny navrhuje státně-zřízenecký
výbor toto:
Slavné Národní shromáždění,
račiž se usnésti:
Ministerstvo železnic a ministerstvo financí
se zmocňují, aby pro zatímní úpravu
požitků zaměstnanců státních
drah, kterými hradí se příplatky a
odměny za služební výkon, způsobený
jednak opožděním se vlaku, nebo jinými
mimořádnými okolnostmi, po rozumu §
6. zákona o 8hod. době pracovní, jednak odkladem
provádění téhož zákona,
a konečně pohotovostí po rozumu § 7.
cit. zák. vydána byla částka K
50,180.000, a to ze zvýšených příjmů,
zvýšených tarifů v duchu resoluce rozpočtového
výboru přijaté v Národním shromáždění.
Částka tato budiž rozdělena takto:
I. Příplatky ke mzdě a platům pro
zaměstnance nalézající se v denní
mzdě, bydlící v policejním rayoně
pražském, celkem
pro 16.500 osob | K | 5,680.500·- |
pro zaměstnance na venkově celkem 113.300 osob | K | 29,066.625·- |
K | 34,747.125·- |
II. Paušály:
Zvýšený náklad na rok 1919:
pro 1800 zaměstnanců ve službě strojní a dílenské | K | 1,105.320·- |
pro službu staniční 12.600. zaměstnanců | K | 8,417.040·- |
při službě dozorčí a udržovací 7.139 zaměstnanců | K | 3,562.140·- |
K | 13,084.500·- |
III. Úprava cestovného
pro přednosty sekcí | K | 170.000·- |
úprava služeb. přídavků přednostů a spr. stanic | K | 2,256.980·- |
Od této částky se odpočítá
dřívější náklad na přednosty
a úspora na paušál pro dopravní zřízence
staniční služby, jelikož požitek
přednostenského přídavku vylučuje
požitek paušálu 685.000 K, zbývá
zvýšený náklad 1,910.000 K.
Celkový přehled úpravy platu a mzdy 35,000.000
K, paušál 13,600.000 K, úprava přednostenských
přídavků a paušály 2,080.000
K činí úhrnem 50,180.000 K.
Provésti tuto úpravu zmocňuje se ministerstvo
železnic podle prováděcích nařízení
k tomu konci vydaných.