Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1388.

Zpráva

státně-zřízeneckého výboru

o návrhu člena Národního shromáždění Buřívala a spol. (tisk 808),

aby byly přiznány zvýšené drahotní vedlejší požitky a přídavky na činži pro veškeré dělnictvo čsl. drah, jakož i pro veškery provisorní, skladištní a staniční zaměstnance a dále, aby přiznán byl dlouholetý úvěr za mírných splátek na opatření potravin, oděvů, prádla a obuvi.

Navrhovatel žádá ministerstva financí a ministerstva železnic, aby opatřila úvěr pro prozatímní úpravu nejnaléhavějších výdělkových poměrů dělnictva a nižších železničních zaměstnancův, a dále žádá, aby

1. dělníkům, jakož i výpomocným zaměstnancům všech odborů přiznán byl zvýšený drahotní přídavek o 6 K za každý pracovní den;

2. déle než rok zaměstnanému dělnictvu aby byl přiznán přídavek na byt ve výši K 100, splatný čtvrtletně, se zpětnou platností od 1. února 1919;

3. aby tyto prozatímní vedlejší požitky vyplácely se na tak dlouho, až definitivní a všeobecná mzdová úprava bude moci býti provedena;

4. aby byl pro úpravčí trati mimo to stanoven měsíční paušál ve výši K 50.- jako náhrada za zvýšené výdaje, způsobené zaměstnáním mimo domiciální stanici, konáním služby na trati;

5. oděv, prádlo a obuv, aby dělnictvu všech odvětví, jakož i nižším zaměstnancům prodávány byly ze zásob správy železniční na úvěr dlouhodobý za mírných měsíčních splátek. Konečně, aby správa železniční za podpory ministerstva pro zásobování lidu postarala se o potraviny za ceny dostupné pro všecky zaměstnance železniční.

V závěru žádá návrh, aby dělnictvu vrchní stavby po úradě s důvěrníky dělníků byl umožněn přestup do kategorií jiných, a nemůže-li dělnictvo pro nepohodu venku pracovati, aby dělnictvu vrchní stavby přikázána byla práce jiná, nebo zřízena byla odborná škola, ve které by se dělnictvo odborně vzdělávalo, a dělnictvo v takovém případě zkracováno na své mzdě nebylo.

Potřeba této jen kusé a prozatímní úpravy odůvodněna jest poukazem na příliš nízké mzdy, které pro Prahu stanoveny jsou: 5·80 až nejvíce 8 K denně. V jiných městech mimo Prahu jsou daleko nižší mzdové sazby a v naprostém nepoměru se mzdami, které platí soukromé závody a továrny svému nekvalifikovanému dělnictvu.

Ač návrh tento podán byl již dne 8. dubna t. r., nebyl výbor státně-zřízenecký s to, aby se zabýval obsahem návrhu jednak pro jiné důležité práce, jednak proto, že zástupce ministerstva železnic pan min. rada Dr. Storch nemohl prý z příkazu pana ministra železnic dát určitého prohlášení, poněvadž prý otázka příplatků ke mzdě a přiznání paušálu ostatním zaměstnancům stala se prý otázkou politickou. Má se, tak prohlašuje pan min. rada Storch, dle názoru zástupců stran socialistických dříve provést akce pro snížení cen životních potřeb a teprve po té bude se uvažovat o způsobu, jakým úprava mzdová se má prováděti.

Toto prohlášení, které bylo učiněno dne 28. května t. r. způsobilo značné pobouření mezi všemi zaměstnanci, kteří nedovedli pochopiti, proč vláda zakrývá zraky své před stále rostoucí bídou a vzpírá se učiniti ráznější postup proti lichvě a stále víc a více se vzmáhajícímu obchodu vyděračskému.

Zaměstnanci až dosud rozumně si počínají. Nenaléhají, aby v době, kdy otázka hranic není definitivně rozřešena, a kdy valuta není upravena, došlo ku pronikavé úpravě mzdových a platových poměrů, které by vyžadovaly nadobyčejných finančních nákladů, žádají však, aby naléhavé požadavky mzdové ve smyslu zjednaných úmluv mezi důvěrníky zaměstnanců s jedné a zástupcem ministerstva železnic s druhé strany byly provedeny.

Přiznání vedlejších mzdových požitků za zvýšenou odpovědnost při práci a risiko zaměstnání všem, kteří práci takovou vykonávají, za výkony namáhavé a nebezpečné, jako jsou výkony dělmistrů a strojmistrů, úředníků dopravních, staničních mistrů, výpravčích, staničních dozorců, telegrafistů, placmistrů, vozmistrů, zapisovačů vozů, pošinovačů, dozorců posunování, vrch. pošinovačů, výhybkářů, hradlařů, skladních dozorců a mistrů transiteurů, dělníků skladišť, jimž svěřen jest úkol těžný, vrch, topičů, traťmistrů, úpravčích trati, předtápěčů strojů, kontrolorů výhybek, strážníků, pochůzkářů, dozorců čerpadel, lampářů, návěstních mistrův a zámečníků, řemeslných dělníků při službě udržovací, jakož i při osvětlování atd. jest příkazem, který nesnese odkladu.

Dělmistři a strojmistři žádají paušál v náhradu za ušlé tantiemy a premie, traťmistři a pošinovači právem usilují o to, aby dosavadní paušál byl zvýšen způsobem odpovídajícím drahotním poměrům. Rovněž u výhybkářů jde o zvýšení nynějšího paušálu.

Otázka paušálu pro veškeré zaměstnance vůbec stala se heslem dne. Co zatím veliké rámcové organisace usilovaly o reformu, která by znamenala bezpečnou základnu pro příští výstavbu příjmového regulativu, vidouce v tomto opatření onen kýžený lék pro ozdravění příštích poměrů, vyvíjel Spolek strojvůdců bez souhlasu Železniční Unie činnost odstředivou a usiloval o to, přesvědčiti vládu o tom, že splnění požadavků jedné skupiny bude míti v zápětí uklidnění všeho personálu, a tak se stalo, že v březnu přiznány byly strojvůdcům paušály. Tento ústupek přirozeně měl v zápětí, že ostatní kategorie usilovaly o přiznání požitků pod stejným titulem, a přirozeně nedaly se přesvědčit o tom, že jediné stlačení cen za životní potřeby je s to, aby zjednalo kýženou nápravu.

Úsilí zástupců Železniční Unie u vlády naší, ba co více, u samotného pana presidenta republiky Masaryka bylo tím značně zeslabeno a nedošlo k tomu, aby akce vlády s konsumenty korunována byla zdarem.

Důvěrníci zaměstnanců však mimo to byli různými nepravdivými zprávami jednak od ředitelstev (plzeňského ředitelství), jednak od ministerstva železnic znepokojeni. Pravilo se, že otázka paušálu nebude vyřešena z té příčiny, jelikož se politické strany proti tomu vyslovily, či lépe řečeno tvrdilo se, že otázka paušálu jest odsunuta, jelikož zástupci socialistických stran uznali za prospěšnější řešit otázku cen produktů, resp. snížení cen všech životních potřeb, za přednější, a dále se tvrdilo, že akce paušálu se úřadům vymyká z rukou, jelikož pp. Buříval a Brodecký to znemožnili. Další zmatek byl způsoben prohlášením ministra dr. Zahradníka dne 15. dubna 1919, k zástupcům pošinovačů, naléhajícím, aby paušál byl rychle vyřízen. Pan ministr vyslovil svůj podiv nad tím, proč prý zástupci organisací, členové státně-zřízeneckého výboru, nezahrnuli paušál pošinovačů do požadavku strojvůdců, když za to žádali, a mohlo prý se tak státi jako u průvodčího personálu.

Zdá se, že podstatu paušálů pan ministr vůbec ani neznal, anebo není-li tomu tak, pak tvrdil opětně něco, aby vlastní vinu setřásl na bedra jiná a učinil si situaci proti zaměstnancům příznivější. - Těmito událostmi prestyž Železniční Unie poklesla a musily tyto události pochopitelně vésti k rozpadnutí Unie.

Zaměstnanci pochopitelně nedovedli postřehnouti celý běh těchto událostí týkajících se přiznání paušálu a proto nespokojenost stále rostla.

Příčinou další nespokojenosti jest neprovádění zákona o 8hodinné době pracovní, na železnicích. § 6. tohoto zákona uznává rozdílné poměry u železnic, které vyžadují, aby o práci přes čas rozhodovaly příslušné odborné úřady. Prakticky prováděti zákon tak, jak zní, ovšem dobře nelze při službě železniční, a chápeme rozpaky, které byly proto u správy železniční způsobeny. Důvodová zpráva, připojená k zákonu, ovšem z plna nevyčerpala příčiny těchto rozpakův a neběží pouze o strážníky tratí, jak se praví, nýbrž o veškeré zaměstnance služby výkonné, konající práce ať doma, nebo mimo domov.

Nedostatek zapracovaných zaměstnanců, nedostatek úvěru, způsobil, že zákon, který dne 13. ledna t. r. vešel v platnost u železnic, se dosud neprovádí. Odkladem při provádění zákona o 8hod. době pracovní způsobeno zdání, že u správy železniční není ochoty zákon prováděti.

Nové prodloužení lhůty až do 30. září t. r. přijato bylo zaměstnanci s nedůvěrou. Jde dále o to, co by úprava tak, jak je navrhována, stála. Přiznáváme, že vyžaduje nákladu značného. A není prozatím úhrady. Počítáme-li, že u státních drah je zaměstnáno 77.000 dělníkův a výpomocných zřízenců, jemuž se má podle návrhu dostati zvýšené mzdy o 6 K denně, byla by nutna úhrada při počítání 300 pracovních dnů za rok pro osobu 1800 K, čili

při 77.000 osobáchK 138,600.000·- ročně.
Příplatek na činži podle návrhu vyžádal by asi K24,000.000·- ročně,
dohromadyK162,600.000·- ročně.

Třeba že by tato úprava uspokojila dělnictvo, způsobila by odpor zaměstnanců definitivních v kategorii služebnické, podúřednické a úřednické, jichž je celkem 50.242 osob, neboť by se ukázalo, že příjmy starších, na pevný plat odkázaných. zaměstnanců byly by menší proti požitkům dělníků. Bylo tedy přemýšlet o úpravě takové, která by byla s to, aby dala každému něco.

Je nesporno, že při řešení soc. polit. úkolů otázka finanční musí býti předmětem úvah. Tomu nemůže se vyhnouti v prvé řadě rozpočtový výbor. Bylo tedy nutno, povoliti částku nutnou ku provádění těchto úkolů.

Je třeba zdůrazniti, že resoluce, které rozpočet ciferně zatěžují, byly zásadně vyloučeny až na jedinou, kterou se vládě ukládá, by částka K 50,250.000 byla vydána proto, že potřeba této částky vyplývá ze zákona o 8hodinné době pracovní. Po té bylo výslovně prohlášeno, že resoluce tato je kategorickým imperativem.

Dne 13. června t. r. jedná státně-zřízenecký výbor opětně o návrhu nahoře řečeném, a žádá, by do schůze přišlí zástupci ministerstva železnic oznámili nejen proposice, podle kterých hodlá mzdovou úpravu a úpravu paušálu provésti, ale aby současně podala zprávu o činnosti ústřední hospodářské skupiny ve směru organisace zásobovací. To se stalo, a dne 25. června t. r. předkládá odborový přednosta pan dr. Kepka tyto proposice:

Proposice ministerstva železnic, schůze státně-zřízeneckého výboru dne 26. června 1919. 1. přechodný příplatek ke mzdě a platům činil by denně pro: 1. dělníky a pomocné zřízence v denní mzdě

v Praze
v místech
v ostatních místech
a) kvalifikované řemeslníky
2.50
2.-  
1.50
b) nekvalifikované dělníky
2.-  
1.50
1.00

2. podúředníkům a služebníkům, jejichž služební příjem by po tomto příplatku ke mzdám byl nižší, nežli mzda dělníka a výpomocných sil, bude vyplácen obdobný příplatek. Celkový náklad pololetní ad 1. a 2. páčí se na 37,740.000 K.

II. Paušály. Dosavadní vedlejší nestálé příjmy nahradí se úhrnnými měsíčními odměnami, jež současně plně hradí práci přes čas a t. zv. pohotovost, a to: 1. Ve službě strojní a dílenské: Pumpaři 20 K a 40 K, vozmistři 45 K, strojmistři 180 K a 210 K, vrchní topiči 60 K a 90 K, dělmistři 180 K a 210 K, posunovači ve výtopnách 45 K a 66 K, výhybkáři ve výtopnách 39 K a 54 K.

2. Ve službě staniční, dopravní úředníci 75 K a 120 K, výpravčí vlaků z kateg. podúředníků a služeb. nádražní mistři 60 K a 90 K, dozorci posunování 54 K a 75 K, posunovači 45 K a 66 K, výhybkáři, hradlaři 39 K a 54 K.

3. Ve službě dozorčí a udržovací: traťmistři 78 K a 108 K, budovní mistři 54 K, návěštní mistři 120 K, dělmistři v návěštních dílnách 75 K, dělmistři v impregnačních stanicích 60 K, úpravčí trati 39 K, zámečníci návěštní 75 K, strážníci a pochůzkáři 30 K - 45 K.

Dále chystá se úprava paušálu přednostův a správců stanic a přednostů sekcí. Celkový náklad na r. 1919 činí 12,000.000 korun.

V rozpravě, která přímo po té následovala, označen tento způsob úpravy za nedostatečný, poněvadž by znamenala rozmnožení beztak již dosti četných zmatků, dále úprava, která shrnuje všecky vedlejší požitky v jedno a jež současně hraditi má práci přes čas, pohotovost a noční přídavky, nedává zaměstnancům toho, po čem právem volají, t. j. řádné odměny za výkon služební, které jsou nanejvýše namahavé, těžké, odpovědné, a při kterých přihlíží se i k risiku, kterému jsou zaměstnanci vydáni. Paušál, nově přiznaný některým kategoriím, není ani tak velký, aby hradil výlohy způsobené životosprávou mimo domov.

Následkem tohoto zamítavého stanoviska přijat návrh, aby členové státně-zřízeneckého výboru jako mluvčí největších rámcových organisací železničních zaměstnanců, Brodecký, Buříval, Navrátil, pozváni byli do ministerstva železnic na den 5. července t. r. pro podrobnější rozpravu a přípravy pro konečné vyřešení této otázky. V důsledcích tohoto jednání stanoveny určité zásady pro úpravu mzdovou, jakož i pro přiznání paušálu. Zatímní úprava musí býti vybudována v duchu demokratickém. Do úpravy této zahrnuti musí býti všichni zaměstnanci státních drah. Paušály přiznány buďte zaměstnancům podle skutečného služebního výkonu a považovány buďte za odměnu zvýšené pilnosti, odpovědné práce, nebo za zvýšené výdaje, způsobené pobytem mimo domicil, anebo za odměny, způsobené jednak opožděním vlaku, nebo jinými mimořádnými okolnostmi po rozumu § 6. zákona o 8hodinné době pracovní, jednak odkladem provádění zákona poslednějšího a konečně prací přes čas a pohotovostí po rozumu § 7. téhož zákona.

Aby správa železniční byla s to, aby podle těchto směrů vypracovala nové návrhy, přerušena byla konference tohoto dne a stanovena příští na den 8. července t. r., při které bedlivě probrány byly jednotlivé ústupky a přijaty posléze pro zatímní úpravu tyto zásady:

I. Počínaje 1. červencem 1919 náleží veškerým zaměstnancům státních drah tyto přechodní příplatky k jejich požitkům:

zaměstnancům v denní mzdě:

a) ve služebních místech v policejním obvodě pražském denně 2 K,

b) v ostatních služebních místech denně K 1·50.

Zaměstnancům požívajícím pevného platu či adjuta:

a) ve služebních místech v policejním obvodu pražském 60 K měs.,

b) v ostatních služebních místech 45 K měsíčně.

II. Dosavadní vedlejší (nestálé) příjmy upravují se počínajíc 1. lednem 1919 prozatímně takto:

Při službě strojní a dílenské nahrazuje se měsíční příjem úhrnnou odměnou. U čerpařů (pumpařů), strojních topičův a topičů stabilních kotlů, je-li výkon spojen s noční službou, 42 K, bez noční služby 30 K.

U vozmistrův a dozorců vozů, je-li výkon spojen s noční službou, 90 K, bez noční služby 60 K.

U strojmistrů a dělmistrů, je-li výkon spojen s noční službou, 225 K, bez noční služby 195 K. U vrchních topičů, je-li výkon spojen s noční službou, 90 K, bez 60 K.

U vrchních topičů, je-li výkon spojen s noční službou, 90 K, bez 60 K.

U posunovačů ve výtopnách, je-li výkon spojen s noční službou, 69 K, bez 54 K.

U výhybkářů ve výtopnách, je-li výkon spojen s noční službou, 54 K, bez 39 K.

U služby staniční rozlišuje se služba v disposičních stanicích se zvláštně obtížnou službou:

b) v ostatních stanicích hlavních drah prvého a druhého řádu s noční službou,

c) ve stanicích hlavních drah prvého a druhého řádu bez nočních služeb a ve stanicích lokálních drah.

Úprava měsíční co úhrnná odměna stanovena u dopravních úředníkův: ad a) 135, ad b) 105, ad c) 75,

u výpravčích vlaků kategorie podúřednické a služebnické, placmistrův: ad a) 105, ad b) 84, ad c) 60,

u posunovačův: ad a) 90, ad b) 69, ad c) 54,

u kontrolorů výhybek: ad a) 66 ad b) 60,

u výhybkářů a hradlářů: ad a) 60, ad b) 54, ad c) 39,

u telegrafistů: ad a) 54, ad b) 54, ad c) 30.

Služba dozorčí a udržovací je rovněž rozdělena do 3 skupin.

V prvé skupině zařaděny jsou staniční služby obzvláště těžké, ve skupině druhé stanice hlavních tratí prvního a druhého řádu a stanice tratí místních, kde připojeny jsou větší závody, na př. štěrkovny a pod., a konečně skupiny třetí, kde není služby těžké.

Podrobný seznam bude obsažen v prováděcím nařízení. Traťmistrům zvyšuje se nynější paušál a drahotní příplatek ve skupině 1. o 71 K, ve skupině druhé o 56 K, ve skupině třetí o 41 K.

U návěstních mistrů stanoveny dvě třídy: do 1. řadí se veliké nádraží, ve kterém občas vyžaduje se i služby noční, pokud se týče těchto zaměstnanců; do skupiny druhé řadí se ostatní stanoviště návěstních mistrů. Doposud platné požitky zvyšují se u skupiny 1. o 53 K, u skupiny 2. o 41 K. U budovních mistrů činí zvýšení o 56 K, u dělmistrů v návěstních dílnách o 25 K, u dělmistrů v impregnacích o 25 K, u návěstních zámečníků o 25 K.

Úpravčím trati, kteří až doposud neměli nároků na příplatky, přiznává se z těchže důvodů jako traťmistrům, paušál ve výši 45 K. U strážníkův a pochůzkářů jeví se zvýšení, či lépe řečeno přiznání, příplatků podle pracovní intensity a měří se podle těchže zásad jako u služby dopravní. Paušál upraven podle rozdělení služby přiznává se strážníkům, konajícím službu, 12/24 K 54, při službě 12/18 K 48, při službě 16/16 K 33.

Za dobu zameškání, nemoci a dovolené tyto odměny a dosavadní paušály i s novými příplatky nenáleží; částky jejich odpovídající této době, se odpočítají podle kalendářních dnů, t. j. za dobu od půlnoci k půlnoci. Podrobnosti, týkající se práce přes čas, hrazené těmito příplatky, stanoví se zvláštním prováděcím nařízením. Poněvadž nebylo lze přezírati nedostatky způsobené tím, že mnohé kategorie nejsou zahrnuty do příjmového regulativu, ale přes to musí býti zařaděny mezi zaměstnance, o kterých podle nahoře stanovených zásad lze předpokládati, že náleží k zaměstnancům, na které tyto zásady přiléhají, jako na př. byly stanoveny určité nové příplatky pro předtápěče, vymývače strojů, cídiče strojů, cídiče vozů, desinfekci podléhajících, jakož i noční hlídače, zapisovače vozů, skladní dozorce a mistry, profesionisty podle kap. XX B, mazače, žumpaře a pod., a v zásadě vyřčeno, aby odměňováni byli tak, aby odměna odpovídala zvýšené výkonnosti, pokud jsou zaměstnáni při určitých výkonech zvýšeným příplatkem.

Úředníci techničtí zůstanou v požitcích tantiem i na dále. Stejně tak mizné a paušály, jakož i cestovné úsporné premie zaměstnanců při službě návěstní, psací paušály, paušály na čištění stanic, uniformní paušály zůstanou úpravou nedotčeny, čili jinak potrvají v platnosti. Pro úpravčí trati bude učiněno další, a to budou přeskupeni do skupiny A) a odtud jmenováni budou do kategorie podúřednické. Co do řemeslných dělníků u vrchní stavby zavazuje se správa železniční ústy p. rady. Hauera, opatřiti je náčiním, aby je nemusili kupovati ze svého, dále přiznati jim i definitivu. Správa železniční prohlašuje, že otázka intimování a stabilisace dělníků jest jeden z předních úkolů, který musí býti proveden. Úprava služební pragmatiky bude se díti za spoluúčasti důvěrníků zaměstnanců podle zásad pokrokových.

Služba žen turnusová pro příště odpadá a zbývá jen služba žen, která se dobrovolně provádí.

Co zatím premie z úspor zůstávají, nemají dělmistři a strojmistři na příště nároků na tantiemy a jiné požitky. V zásadě vysloveno, aby veškeré příplatky platily také pro úředníky státní, jakož i státní sluhy ve službě železniční. Úprava cestovného pro přednosty sekcí byla založena na nové normě. Stejně tak upraveny služební přídavky přednostův a správců stanic.

Celkový náklad na tuto úspravu činí 50,180.000 K. Tedy o 70.000 K méně, než je v resoluci rozpočtového výboru obsaženo.

Z té příčiny navrhuje státně-zřízenecký výbor toto:

Slavné Národní shromáždění, račiž se usnésti:

Ministerstvo železnic a ministerstvo financí se zmocňují, aby pro zatímní úpravu požitků zaměstnanců státních drah, kterými hradí se příplatky a odměny za služební výkon, způsobený jednak opožděním se vlaku, nebo jinými mimořádnými okolnostmi, po rozumu § 6. zákona o 8hod. době pracovní, jednak odkladem provádění téhož zákona, a konečně pohotovostí po rozumu § 7. cit. zák. vydána byla částka K 50,180.000, a to ze zvýšených příjmů, zvýšených tarifů v duchu resoluce rozpočtového výboru přijaté v Národním shromáždění.

Částka tato budiž rozdělena takto:

I. Příplatky ke mzdě a platům pro zaměstnance nalézající se v denní mzdě, bydlící v policejním rayoně pražském, celkem

pro 16.500 osobK5,680.500·-
pro zaměstnance na venkově celkem 113.300 osob K29,066.625·-
dohromady
K 34,747.125·-

II. Paušály:

Zvýšený náklad na rok 1919:

pro 1800 zaměstnanců ve službě strojní a dílenské K1,105.320·-
pro službu staniční 12.600. zaměstnanců K8,417.040·-
při službě dozorčí a udržovací 7.139 zaměstnanců K3,562.140·-
dohromady
K 13,084.500·-

III. Úprava cestovného

pro přednosty sekcíK 170.000·-
úprava služeb. přídavků přednostů a spr. stanic K2,256.980·-

Od této částky se odpočítá dřívější náklad na přednosty a úspora na paušál pro dopravní zřízence staniční služby, jelikož požitek přednostenského přídavku vylučuje požitek paušálu 685.000 K, zbývá zvýšený náklad 1,910.000 K.

Celkový přehled úpravy platu a mzdy 35,000.000 K, paušál 13,600.000 K, úprava přednostenských přídavků a paušály 2,080.000 K činí úhrnem 50,180.000 K.

Provésti tuto úpravu zmocňuje se ministerstvo železnic podle prováděcích nařízení k tomu konci vydaných.

V Praze 9. července 1919.

Předseda:
Zpravodaj:
G. Navrátil v. r.
Buříval v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP