Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zákon ze dne 3. října 1907, čís. 63. z. z. pro Čechy mění se v následujících paragrafech takto:

Úředníkem může býti platně ustanoven toliko:

1. kdo je státním občanem republiky Československé,

2. kdo jest svéprávný, pokud zákon tento výslovně nepřipouští výjimky, a

3. kdo prokázal způsobilost podle § 3. tohoto zákona.

Úředníci, ustanovení ve smyslu tohoto zákona, jsou úředníky veřejnými.

Úředníkem pro obor konceptní služby může býti ustanoven pouze ten, kdo podal průkaz, že vykonal studia právnická a státovědecká a že podrobil se s prospěchem všem theoretickým státním zkouškám právnickým, aneb že dosáhl hodnosti doktora práv na některé universitě tuzemské.

V okresech, v nichž roční průměr sumy daní přímých, předepsaných ve třech letech ustanovení úředníka předcházejících, činí méně než 150.000 K, a jež podle posledního úředního sčítání lidu mají méně než 20.000 obyvatelů, může úředníkem pro obor služby konceptní býti ustanoven, kdo podal průkaz, že s prospěchem vykonal zkoušku maturitní na vyšším gymnasiu, vyšší reálce, neb s prospěchem absolvoval školu obchodní nebo hospodářskou, pokud tyto školy obchodní nebo hospodářské jsou postaveny na roveň školám středním.

Úředníkem pro obor služby účetní neb pokladniční může býti ustanoven, kdo prokázal, že s prospěchem absolvoval některou veřejnou vyšší obchodní školu, vyšší reálku nebo vyšší gymnasium. Průkaz o složené zkoušce maturitní se nežádá.

Úředníkem pro obor služby manipulační může býti ustanoven, kdo podal průkaz, že jest způsobilý úkony služby této úspěšně vykonávati; pro úřad tento stačí věk dokonaných 20 let, byť i úředník nebyl svéprávným.

Úředníkem pro obor služby silniční (okresní cestmistr) může býti ustanoven, kdo patřičnou kvalifikaci prokázal.

Pokud pro jiné odborné úředníky (jako úředníky lesní, hospodářské, archivální, zvěrolékaře a jiné) předepsána jest zvláštní způsobilost, budiž, ustanovují-li se úředníci takoví, šetřeno těchto pravidel.

Okresnímu zastupitelstvu přísluší usnášeti se o tom, kolik míst úřednických a pro který obor služby má se zříditi, a vydávati bližší pravidla o jejich ustanovení.

Úředníky - kromě případu povýšení - ustanovuje po provedení veřejného konkursu okresní výbor volbou, a to nadpoloviční většinou hlasů.

Hlasování o ustanovení úředníka nesmí súčastniti se ten člen okresního výboru, který je s tím, o jehož ustanovení se hlasuje, příbuzen nebo sešvakřen v prvním nebo druhém stupni.

Prozatímní ustanovení úředníka nesmí trvati déle jednoho roku. Pokud ustanovení úředníka není trvalým, může býti úředník usnesením okresního výboru propuštěn, a to - nebylo-li při přijetí jeho smluveno jinak - po čtvrtletní výpovědi. Výpověď může býti dána nejdéle do ukončení čtvrtého čtvrtletí roku prozatímního. Z usnesení okresního výboru může býti podáno odvolání k okresnímu zastupitelstvu.

I. Zastupitelstvu okresnímu přísluší ustanoviti, jaké příjmy služební mají míti úředníci okresního výboru.

II. 1. Neustanovilo-li okresní zastupitelstvo služné vyšší, činí základní služné trvale ustanovených úředníků konceptních ročně aspoň tolik, aby se rovnalo základnímu služnému druhého stupně IX. třídy dosavadního systému -hodnostních tříd úředníků státních. Vedoucí (první) úředník konceptní, může-li se vykázati po absolvovaných studiích právnických předběžnou aspoň pětiletou praxí konceptní, má nárok na základní služné, rovnající se základnímu služnému prvého stupně VIII. třídy dosavadního systému hodnostních tříd úředníků státních.

2. Ustanovení o úřednicích konceptních platí též o úřednících technických, zvěrolékařských a jiných, kteří podle podmínek konkursních při ustanovení svém prokázali, že vykonali studia na vysoké škole a podrobili se s prospěchem všem předepsaným zkouškám státním.

3. Je-li úředník technický ustanoven pro konání služby v několika okresech zastupitelských, rozumí se služným ve smyslu tohoto paragrafu úhrnné příjmy služební, které úředník přijímá ode všech těchto okresů. V tomto případě jsou jednotlivé okresy, není-li nic jiného zvlášť ujednáno, povinny přispívati stejným dílem na jeho služební plat.

4. Je-li okresní zvěrolékař současně pověřen funkcemi zvěrolékaře městského v sídle okresního zastupitelstva, počítají se do služného ve smyslu tohoto paragrafu úhrnné příjmy služební, které úředník ten přijímá od okresního zastupitelstva i od města, pokud snad nebylo jinak ujednáno,

5. Neustanovilo-li okresní zastupitelstvo služného vyššího, činí základní služné trvale ustanoveného okresního cestmistra, jakož i úředníka účetního nebo pokladničního ročně aspoň tolik, aby se rovnalo základnímu služnému druhého stupně X. třídy dosavadního systému hodnostních tříd úředníků státních. Může-li se takový úředník vykázati předběžnou aspoň pětiletou praxí v oboru účetním nebo pokladničním (resp. u okresního cestmistra v oboru stavby silnic), má nárok na základní služné, rovnající se základnímu služnému prvého stupně IX. třídy dosavadního systému hodnostních tříd úředníků státních. Základní služné trvale ustanoveného úředníka pro obor služby manipulační, neustanovilo-li okresní zastupitelstvo služného vyššího, činí ročně aspoň tolik, aby se rovnalo základnímu služnému prvého stupně X. třídy dosavadního systému hodnostních tříd úředníků státních.

6. Jsou-li u okresního výboru ustanoveni jiní úředníci odborní, od nichž nebyla žádána vyšší kvalifikace, než od úředníků manipulačních podle §u 3. tohoto zákona, platí o jejich základním služném ustanovení, platné pro úředníky manipulační.

7. Jsou-li u okresního výboru trvale ustanoveni jiní odborní úředníci (stavební, lesní, hospodářští atd.) s vyšší kvalifikací a zkouškami (vyšší školy lesnické, průmyslové, hospodářské a pod.), buď jim vyměřeno základní služné roční tak, aby se rovnalo aspoň ročnímu základnímu služnému druhého stupně X. třídy dosavadního systému hodnostních tříd úředníků státních. Může-li se takový úředník vykázati předběžnou aspoň pětiletou praxí ve svém oboru, má nárok na základní služné, rovnající se aspoň ročnímu základnímu služnému posledního stupně X. třídy dosavadního systému hodnostních tříd úředníků státních.

III. Úředníci, kteří službu úřední nepřetržitě konali, mají nárok na pravidelné automatické zvyšování služného v trienálkách, činících vždy 12.5% služného základního, tak dlouho, až se služné zvýší o 100% proti služnému základnímu. Trienálky počítají se, není-li nic výhodnějšího s úředníkem zvlášť ujednáno, od nastoupení do služby.

IV. Úředník definitivní má nárok na příbytečné, jež se vyměřuje v obcích, majících do 5000 obyvatel, 20 %, v obcích od 5000 do 10.000 obyvatel 25% a v obcích větších 30% z celkového ročního služného úředníkova. Rozhodným pro výpočet příbytečného je počet obyvatel oné obce, kde je sídlo okresního výboru. Přijme-li úředník od okresu byt naturální, odpadá tento nárok.

V. Změna v počtu obyvatel má na příjmy úředníka již ustanoveného a na jeho služební poměr vliv pouze tehdy, znamená-li změnu k jeho dobru. Počet obyvatelstva posuzuje se podle výsledku všeobecného úředního sčítání lidu.

Povinná doba služební stanoví se zásadně 35 lety, pro úředníky, kteří podle §u 19. lI. 1. a 2. nastoupili vzhledem k prokázané předchozí aspoň pětileté praxi s vyšším základním služným, 30 lety.

Nároku na výslužné nabývá úředník trvale ustanovený nepřetržitou službou u téhož okresu nejméně desetiletou, prokáže-li, že se stal bez vlastního zavinění k další službě neschopným.

Průkazu toho netřeba u úředníka, který maje již nárok na výslužné - dosáhl 60 let věku.

Provisorní léta služební započítávají se do pense.

Stane-li se úředník, který již aspoň pět let, ale méně než 10 let službu vykonával, bez vlastního zavinění pro nemoc, poranění neb jinou pohromu, kterou utrpěl při zastávání své služby anebo následkem vykonávání služby, neschopným k dalšímu vykonávání služby, budiž s ním naloženo tak, jako by již plných deset let byl sloužil.

Nároku na výslužné pozbude:

1. Úředník, který vzdá se služby dobrovolně, aneb vystoupí z ní o své vůli, neprokázav neschopnosti ke službě, je-li k podání takového průkazu povinen podle § 21. tohoto zákona.

Pokud není jiného ustanovení, může se úředník vzdáti své služby teprve po čtvrtletní výpovědi.

2. Úředník, který disciplinárním nálezem byl ze služby propuštěn.

Nároku na výslužné nenabude úředník, jenž ustanoven byl jen na čas, pokud nebylo smluveno jinak.

Trvalé i dočasné výslužné vyměřuje se úředníkům tím způsobem, že za prvních deset let ve službě ztrávených připadá jim kvota 40% platu ročního, který ve službě činné posléze brali, i s příbytečným, nepočítajíc do toho jakékoliv příjmy vedlejší. U těch, kdož mají naturální byt započítává se příbytečné, na něž by měli nárok.

Každým dalším rokem služebním pak kvota tato vzrůstá, a to při těch úřednících, kterým jest podle § 21. dosloužiti 30 let, o 3%, při ostatních pak o 2.4% jejich celkového služného za každý rok, nejvýše však na 100% posledních úředníkových služebních požitků, do pense vpočítatelných.

Pense úředníkova rovnejž se však, má-li úředník nezaopatřené dítky, nejméně platu vdovskému, který by vdově úředníkově v té době příslušel, počítajíc v to příspěvky na vychování dětí.

Byl-li úředník dočasně dán na odpočinek a vstoupí pak opět do služby a odejde později definitivního výslužného toliko léta, která v činné službě ztrávil, a nikoli doba, po kterou byl na dočasném odpočinku.

Vdovský plat vyměřuje se podle služebních požitků, které by pro vyměření výslužného manželova byly vpočítatelny, tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský z platu manželova včetně do 6.000 K 40% a z toho, co nad to bral, 15 procent. Plat vdovský vyplácí se měsíčně předem.

Spory o příjmy služební a výslužné úředníka, o zaopatřovací požitky vdov a sirotkův, jakož i ostatní spory, vzešlé ze služebních poměrů úředníka, rozhodují se pořadem instancí samosprávných.

V žádném případě však - a to ani z moci úřední ani ke stížnosti - není zemský výbor oprávněn úředníka ve smyslu tohoto zákona ustanoviti. Pravidla o úřednících již ustanovených.

Úředníci, kteří byli ustanoveni dříve, než tento zákon nabyl platnosti, zůstanou jsou-li státními občany republiky Československé - i na dále ve svém dosavadním úředním postavení.

V každém případě přísluší jim však právo volby, má-li pro budoucnost jejich služební poměr býti posuzován na dále podle ustanovení tohoto zákona, či ne. Nehledě k tomu, zůstávají zvláštní výhody, přiznané takovýmto úředníkům jich služební smlouvou, na dále v platnosti.

Slouží-li takový úředník déle, než 20 let od platnosti tohoto zákona zpět počítaje, není povinen prokazovati praxi, které nabyl před ustanovením do služby u okresu, aby dosáhl výhody, zabezpečené mu §em 19, lI. tohoto zákona (počáteční základní služné).

Pokud úředníci ti nebyli již dříve ustanoveni definitivně, náleží okresnímu zastupitelstvu učiniti opatření, aby prozatímní ustanovení jich netrvalo déle, nežli po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon tento nabyl platnosti, ač-li podle dřívější úmluvy nenabývají nároku na ustanovení trvalé již dříve.

Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na úředníky, kteří nevykonávají úřadu svého u okresu jako stálé a výhradné povolání, dále na síly výpomocné a jiné zřízence, kteří se ustanovují, aby vykonávali podřízenější práce (písaře na denní plat, cestáře a pod.).

Zákon tento nabývá účinnosti 1. dne měsíce, následujícího po jeho vyhlášení.

Ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento provedl,