Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Na základě usnesení Národního shromáždění nařizuje se:

Na soustavnou elektrisaci v státě československém, která má za účel co možno nejdokonalejší využitkování všech přírodních zdrojů energie a hospodárné její rozvedení ve všeobecném zájmu, povoluje se částka 75,000.000 K, jež v letech 1919 až 1928 zařaděna bude ve lhůtách do státního rozpočtu.

Peněz těchto použije ministerstvo veřejných prací na vybudování vodních elektráren a na účast státu na elektrických podnicích tvořících podstatnou část soustavné elektrisace československého státu, v nichž zastoupeny budou země neb korporace místní samosprávy, které buď samy aneb s dosavadními elektrárenskými družstvy neb svazy převezmou spolu se státem alespoň šedesát procent základního kapitálu podniku a zajistí si trvale rozhodující vliv na jeho správu.

Roku 1919 uvolní se z povolených prostředků 8,000.000 korun.

1. Podniky pro výrobu nebo dodávku elektrické energie pro všeobecnou potřebu (elektrické podniky), náležející státu neb zemi neb korporacím místní samosprávy neb smíšeným společnostem, v nichž veřejné korporace súčastněny jsou alespoň šedesáti procenty kapitálu, aneb společnostem zřízeným podle § 2., dále podniky jimi projektované, slouží-li soustavné elektrisaci, může ministerstvo veřejných prací po dohodě se súčastněnými ministerstvy a súčastněnými zemskými autonomními správami prohlásiti za všeužitečné.

Toto prohlášení nahražuje koncesi k živnostenskému provozování výroby a rozvodu elektrické energie podle ministerského nařízení ze dne 25. března 1883, č. 41 ř. z.; na Slovensku podle uherského zákonného čl. XVII z r. 1884.

2. Za stejných podmínek mohou býti prohlášeny všeužitečnými elektrické podniky výdělkových a hospodářských družstev podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XXIII. z r. 1898 (zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 sb. zák. a nař.) zřízených, vyhoví-li tato družstva a jejich podniky dalším podmínkám, které ministerstvo veřejných prací vydá nařízením.

1. K žádosti za prohlášení elektrického podniku za všeužitečný nutno připojiti průkaz o jeho právní existenci, o účasti veřejných korporací na podniku a veškeré podklady, z nichž je patrno zařízení podniku po stránce právní, technické a hospodářské.

2. Ve výměru, jímž se podnik prohlašuje za všeužitečný, budou vymezena jeho práva, jakož i povinnosti v zájmu veřejném, zejména v zájmu obrany státu i vůči interesentům.

1. Elektrickému podniku může býti uděleno právo vydati v určité sumě dílčí dlužní úpisy.

Pro tyto platí obdobně předpisy zákona ze dne 27. prosince 1905, čís. 213 ř. z. (na Slovensku uherského zákonného čl. XXXVI z r. 1876).

2. Ministerstvo financí může všeužitečným elektrickým podnikům propůjčiti dočasně výhodu, že částky sloužící k zúrokování zápůjček hypotekárně zajištěných neb uzavřených na prioritní obligace neb jiné dlužní úpisy nemají býti zahrnovány v základ pro zdanění podle druhé hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (pro Slovensko podle uherského zákonného čl. VIII. z r. 1909 a zákonných čl. LIII. z r. 1912 a XXXIV z r. 1916).

1. Prohlášením elektrického podniku za všeužitečný dostane se mu v mezích schváleného projektu (§ 16.) neb úředně schváleného díla (§ 24.) pro případy, kde se strany předem jinak nedohodly, těchto výhod:

a) práva bezplatně neb za uznávací činži užívati železničních, silničních, cestních, vodních a vodocestných pozemků, jež se nalézají ve správě státní;

b) právo bezplatně užívati pozemků železničních, silničních, cestních a vodních, jež jsou ve správě ostatních veřejných korporací, neb soukromých společností, pro elektrická vedení průchodní, pro vedení k účelům státním, aneb k účelům veřejné dopravy;

c) práva užívati jiných veřejných a soukromých pozemků (§ 14.);

d) nárok na vyvlastnění nemovitostí a práv, po případě nárok na zřízení služebností (§ 12.).

1. Všeužitečným elektrickým podnikům dovoluje se v mezích § 7.:

a) zřizovati a udržovati vedení elektrická s příslušenstvím;

b) zřizovati a udržovati stanice spojovací a transformační;

c) odstraňovati překážející stromoví (okleštění).

Z užívání podle a) a b) vyloučeny jsou pozemky sloužící účelům bohoslužebním, hřbitovy, nádvoří a vojenská opevnění, muniční skladiště a továrny na třaskaviny.

2. Okleštění přípustno jest pouze v rozsahu nezbytně nutném ku zřízení a udržování rozvodných sítí a zamezení poruch při provozu.

3. Před uvedením díla do provozu provede okleštění na vyzvání elektrického podniku v přiměřené lhůtě vlastník neb uživatel nemovitosti, (správa veřejného pozemku); uplyne-li lhůta marně, neb je-li nebezpečí z prodlení, může okleštění provésti oprávněný podnik. Za provozu díla provádí okleštění v každém případě elektrický podnik v dohodě s vlastníkem neb užívatelem (správou) pozemku. Podnik hradí vždy výlohy s okleštěním spojené.

4. Při výkonu užívacích práv nutno co nejvíce šetřiti použité nemovitosti i práv vlastníka neb užívatele pozemku a osob třetích. Pozemek nutno uvésti po jeho užití s urychlením do náležitého stavu. Jiných zařízení (železničních, silničních, telegrafních a telefonních, melioračních, plynovodů a vodovodů, kanálů a pod.), která jsou na pozemku neb v pozemku, nutno náležitě šetřiti.

5. Vedení musí býti provedeno se šetřením krás přírodních a krajinných, historických památek a uměleckých staveb.

1. Elektrické podniky všeužitečné mohou pro zřizování a udržování rozvodných sítí a jich příslušenství užívati pozemků nacházejících se ve správě veřejné v mezích § 7. jen tehdá, netrpí-li tím užívání, jemuž pozemky ty podle svého určení slouží a nejsou-li tím dotčeny důležité veřejné zájmy (doprava, provoz, slaboproudá státní zařízení a pod.).

2. Užívání pozemku při stavbě a provozu elektrických zařízení nesmí překážeti jeho vlastníku neb užívateli v právu na pozemku hospodařiti neb jím nakládati (jej měniti, zastavěti a pod.). Vyžaduje-li nakládání pozemkem odstranění neb změnu elektrického zařízení, neb mohlo-li by elektrické zařízení býti při tom poškozeno, musí vlastník neb užívatel pozemku nejpozději 4 týdny před početím prací vlastníka elektrického zařízení o zamýšleném nakládání s pozemkem zpraviti.

Vlastník elektrických zařízení musí pak včas na vlastní útraty potřebné opatřiti, po případě zařízení přemístiti.

Nestačí-li k tomu 4 nedělní lhůta, může býti lhůta na žádost vlastníka elektrického zařízení politickým úřadem prvé stolice, při pozemcích železničních železniční správou, prodloužena, nejdéle však na 3 měsíce. O podání žádosti třeba vlastníka neb užívatele pozemku současně zpraviti.

Nebyla-li zamýšlená změna na pozemku ohlášena vinou vlastníka neb užívatele pozemku, aneb nebyla-li ohlášena včas a jsou-li opatření vlastníka neb užívatele pozemku trvání neb provozu elektrického díla na újmu, jest tento povinen škodu nahraditi.

3. Rovněž jest vlastník neb užívatel pozemku povinen škodu nahraditi, jestli úmyslně nesprávným sdělením o zamýšleném použití pozemku způsobil odstranění, neb přeložení elektrického zařízení, aneb jestli zamítl opatření vlastníkem elektrického zařízení navržené, jímž by se bylo žádaného účelu dosáhlo, aniž by bylo třeba elektrické zařízení měniti, a když se vlastník elektrického zařízení současně nabídl, že ponese větší náklady, které tím případně vlastníku neb užívateli pozemku vzejdou.

4. O nárocích na náhradu škody rozhodují řádné soudy nesporným řízením, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z r. 1881.

1. Užívání nemovitostí železniční správě náležejících pro vedení silnoproudá může býti povoleno, netrpí-li tím bezpečnost a pravidelnost železničního provozu.

O přípustnosti a podmínkách užívání těchto nemovitostí, jakož i o způsobu provedení zařízení elektrických na nich, dohodne se podnik se železniční správou, která se dorozumí se státní správou pošt a telegrafů.

Nedojde-li mezi správou železniční a elektrickým podnikem k dohodě, rozhoduje ministerstvo železnic v souhlasu se súčastněnými ministerstvy.

Stavba silnoproudých vedení s příslušenstvím na pozemcích železničních může býti provedena pouze na základě projektu železničním úřadem schváleného, o němž jest jednati podle zákonných ustanovení, platných o stavbách na pozemcích železničních.

2. O přípustnosti a podmínkách užívání silničních, cestních, vodních a vodocestných pozemků, jež jsou ve veřejné správě, rozhoduje, nedojde-li mezi příslušnou správou a elektrickým podnikem k dohodě, ministerstvo veřejných prací v souhlase se súčastněnými ministerstvy.

3. Mají-li se zříditi silnoproudá vedení na pozemcích silničních, cestních, vodních a vodocestných ve státní správě aneb v jejich bezprostředním sousedství, jest též třeba předchozího souhlasu státní telegrafní správy.

4. Jde-li o pozemek ve správě samosprávného úřadu a nedojde-li s ním k dohodě, rozhodne ministerstvo veřejných prací po slyšení zemské autonomní správy.

1. Práva užívací přecházejí s povinnostmi, které s nimi jsou spojeny, na právního nástupce elektrického podniku, vyhovuje-li podmínkám § 4. Práva tato jsou účinna proti každému držiteli nemovitosti.

2. Užívací práva nejsou předmětem zápisu do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy soukromého práva o vydržení a promlčení.

3. Způsob, jak práva tato budou vedena v patrnosti, stanoven bude nařízením.

1. Pro elektrická vedení a jejich příslušenství, včetně zařízení transformačních a spojovacích, může se všeužitečným elektrickým podnikům povoliti vyvlastnění (§ 7), vyžadují-li toho důležité důvody technické, neb je-li náklad na jich zřízení na jiném místě nepoměrně vysoký; pravidelně povoluje se pro díla tato zřízení služebnosti.

2. Pro výrobny proudu a jich příslušenství (cesty, vlečné a lanové dráhy, zdvihadla a jiné) může se povoliti vyvlastnění, je-li ho třeba pro využitkování určité vodní síly nebo jiného zdroje energie, anebo vyžadují-li toho jiné důvody technicko-hospodářské.

3. Jde-li o nezastavené plochy, může vyvlastněný žádati, aby byla převzata za přiměřenou náhradu ona část pozemku, na níž se má zříditi služebnost.

4. Nemůže-li následkem vyvlastnění části pozemku vlastník zbývající jeho části účelně užívati, musí podnik vykoupiti celý pozemek.

1. Předmět a rozsah vyvlastnění určuje úřad projekt schvalující (§ 16), při čemž vydá nález vyvlastňovací podle obdoby předpisů zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z roku 1881.

Jde-li o pozemky železniční, třeba k tomu souhlasu příslušného železničního úřadu; jde-li o pozemky vodocestné a splavných řek, třeba souhlasu plavební po případě poříční správy.

2. V náleze vyvlastňovacím stanoví se výše odškodného. Tato určí se odhadem znalců. Odškodné může býti poskytnuto v penězích nebo, k návrhu strany v dodávce proudu, neb směnou za jiný pozemek, aneb v poskytnutí jiných majetkových výhod.

3. Proti výši odškodného stanoveného cestou správní nepřipouští se odvolání. Pokládá-li se však některá ze stran vyvlastňovacím nálezem za zkrácenu, může žádati během roku ode dne, kdy nález vyvlastňovací nabyl právní moci, za stanovení odškodného u místně příslušného okresního soudu řízením nesporným, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z r. 1881.

4. Výkonu právoplatného vyvlastňovacího nálezu nemůže býti zabráněno, bylo-li odškodné, stanovené správním úřadem, složeno k soudu aneb jinak zajištěno.

5. Pro soudní řízení, jímž se vyšetřuje odškodné, pro jeho stanovení dohodou a pro zajištění nároků, které mají třetí osoby na náhradu z odškodného na základě svých věcných práv, platí obdobně předpisy zákona ze dne 18. února 1878, čís. 30. ř. z., na Slovensku uherského zákonného čl. XLI z r. 1881.

1. Elektrické podniky jsou povinny nahraditi každou majetkovou újmu, která vzejde správám veřejného statku a vlastníkům soukromým povolením užívacích práv a jich výkonem, zvláště pak zřízením elektrických děl, jich udržováním a změnou a jich odstraňováním, nevznikla-li újma ta vinou toho, jenž má nárok na náhradu.

2. Odškodné stanoví se též se zřetelem na újmy, způsobené držitelům práv věcných, jichž náhrada náleží zatíženému.

3. Stejnou povinnost platiti náhradu mají podniky, v jichž prospěch se zřídí služebnost ohledně oněch škod, na něž nebyl vzat zřetel již při stanovení odškodného za vyvlastnění.

1. Na návrh zatíženého stanoví schvalovací úřad současně s povolením práv užívacích na základě odhadu znalců podle zásad §§ 6. a 7. zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z r. 1881, odškodné za ony majetkové újmy, které povolení práv užívacích má pro zatíženého v zápětí, přes to, že vyhověno bude ustanovením § 9.

2. Za majetkové újmy se opětující stanoví se odškodné jednou pro vždy neb roční rentou. Bylo-li dohodou stran stanoveno odbytné jednou pro vždy, odpadá placení náhrady též právním nástupcům zatíženého.

3. Pro konečné stanovení odškodného soudem a vykonatelnost rozhodnutí, kterým práva se povolila, platí ustanovení § 13., odst. 3., 4. a 5.

4. Zatížený musí nárok na náhradu škody, která se nestanoví cestou správní, jakož i odškodného za služebnosti při vyvlastnění podle § 14., odst. 3, uplatniti u řádného soudu do roka ode dne, kdy o škodě zvěděl.

1. Ku zřízení díla elektrických podniků všeužitečných třeba úředního schválení, jež udílí na základě předloženého projektu pro obvod Čech, Moravy a Slezska příslušná zemská politická správa, pro Slovensko nejvyšší politický úřad.

Rozkládá-li se projektované dílo po obvodu více než jedné zemské politické správy, stanoví ministerstvo veřejných prací, která správa v dohodě s druhou aneb, třeba-li za její součinností, řízení provede a rozhodne.

Provedením komisionelního řízení mohou býti též pověřeny politické úřady prvé stolice. Tyto mohou býti zmocněny, aby udělily schválení jménem úřadu schvalovacího, nevyskytnou-li se při jednání závady.

2. Schválení toto nahražuje živnostensko-úřední schválení podniku.

3. K žádosti za schválení projektovaného díla musí býti připojen průkaz o prohlášení podniku za všeužitečný. Pro schvalování těchto elektrických podniků platí věcná ustanovení živnostenského řádu, pro Slovensko uherského zákonného čl. XVII z r. 1884 s odchylkami podmíněnými tímto zákonem.

1. Třeba-li ku zřízení díla všeužitečného elektrického podniku využíti vodní síly, neb provésti stavby budov, udílí zemská politická správa, na Slovensku nejvyšší politický úřad, též povolení vodoprávní a stavební, řídíce se platnými zákonnými předpisy. Jednání na místě samém, která podle předpisů těchto jakož i podle řádů stavebních nutno provésti, vykonají se společně s komisionelním řízením nutným podle tohoto zákona, za účasti zástupců úřadu vodoprávního, který by byl jinak příslušným a úřadu stavebního.

Na pozemcích železničních uděluje povolení dozorčí úřad železniční.

1. Řízení o schvalování projektovaných děl všeužitečných podniků a udílení práv na elektrická vedení provádí se podle předpisů v § 29. až 31. živnostenského řádu, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XVII. z r. 1884 se zřetelem na předpisy tohoto zákona.

2. Bližší předpisy budou vydány cestou nařizovací.

3. Žádá-li se za povolení práv užívacích neb za vyvlastnění, musí býti vyloženy plány vedení, podrobný popis, současně s vyhláškou v súčastněných obcích aspoň po 14 dnů před komisionelním řízením.

4. K jednání pozvou se mimo účastníků naznačených v § 29. živnostenského řádu, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XVII. z r. 1884, zástupci veškerých súčastněných úřadů státních a samosprávných, osoby, které navrhuje podnikatel, jakož i osoby, jichž práva mohou zamýšleným podnikem býti dotčena, jakož i elektrické podniky sousední.

5. Útraty řízení nese podnikatel dle zásad vodního zákona.

1. V rozhodnutí třeba vysloviti, zda a za jakých podmínek se povoluje zamýšlený podnik s veškerým svým příslušenstvím.

2. Dále musí tam býti stanoveny: předmět a rozsah práv na užívání a na vyvlastnění, odškodné vyšetřené správním úřadem, opatření zajišťovací pro styk s jinými elektrickými děly, povinnost opatření tato udržovati, nésti výlohy s tím spojené jakož i výlohy řízení povolovacího, a musí býti předepsána lhůta, ve které jest uvésti dílo v činnost, jakmile rozhodnutí vejde v moc práva.

3. Bližší ustanovení budou vydána nařízením.

1. Dokončení díla ohlásí podnikatel schvalovacímu úřadu, který buď sám, neb úřadem první stolice (§ 16., odst. 1.) komisí zjistí, zda-li dílo odpovídá veškerým podmínkám povolení a podle výsledku rozhodne, zda se dílo může uvésti v činnost.

Komisionelní zjištění musí se provésti nejdéle do 14 dnů ode dne doručení oznámení a musí k němu býti pozváni veškeří zájemníci (§ 18., odst. 4.).

2. O útratách platí obdobně ustanovení § 18., odst. 5.

Též každá změna nebo rozšíření elektrických děl musí býti před zahájením stavby oznámena schvalovacímu úřadu, žádá-li se za povolení práv na užívání neb vyvlastnění nemovitostí, neb jde-li o změny, které mohou míti vliv na státní vedení slaboproudá (zvýšení napětí).

Třeba-li, provede se před schválením komisionelní řízení.

Zemská politická správa může na určitou dobu, kterou z podstatných důvodů lze prodloužiti, povoliti ku zvláštní žádosti přípravné práce pro zřízení elektrického podniku. Povolení toto zahrnuje v sobě právo vstupovati na cizí pozemky vyjma železniční, vyšetřovati na nich půdu a prováděti tam i jiné technické práce, potřebné k vypracování stavebního návrhu.

Škoda těmito pracemi způsobená musí býti poškozenému nahražena. O nutnosti výkonu jednotlivých prací rozhoduje politický úřad prvé stolice, jenž stanoví s výhradou dovolání se řádných soudů ve lhůtě tříměsíční - náhradu za způsobenou škodu. O vykonatelnosti platí obdobně předpisy § 13., odst. 4. a 5.

Ohledně pozemků železničních rozhoduje správa železniční.

1. Ve sporech o rozsahu a lhůtě okleštění a v případech §§ 8. a 9., odst. 3. a § 22., rozhoduje s konečnou platností politický úřad prvé stolice. V ostatních záležitostech připouští se odvolání, nejde-li o dvě souhlasná rozhodnutí.

2. O odvoláních rozhoduje v nejvyšší stolici ministerstvo veřejných prací.

3. Odvolání nutno podati ve 4 týdnech počínaje dnem následujícím po dni dodání výměru. Ostatně platí pro odvolání předpisy zákona ze dne 12. května 1896, č. 101 ř. z., na Slovensku uherského zákonného čl. XX z r. 1901.

1. Elektrické podniky, které jsou již v provozu, kdy zákon tento vstoupil v účinnost, použíti mohou výhod tohoto zákona jen tenkráte, budou-li prohlášeny za všeužitečné (§ 4.).

2. Schválení oné části díla, pro kterou podnik žádá výhody dle § 7., příslušné řízení a rozhodnutí stane se dle §§ 16. až 19.