Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Referenti produktivních ministerstev při projednávání rozpočtu státního republiky československé pro rok 1919 seznávají: že jest nezbytně nutno, má-li náš stát vyvinouti se v moderní stát, aby jeho ústava vybudována byla na základech zájmů širokých mas lidových, prospěchu průmyslu a obchodu, a aby jeho vývoj spjat byl se skutečným životem, i vývojem technickým a nikoli jen a jen na šablonových formách ústavních a na schématech státovědeckých. Naše ústava měj na zřeteli odlišné tradice, hospodářské poměry a sociální rozvrstvení národa a přihlížeje k praktickému životu národa více, než k abstraktním dedukcím doktríny.

Ústavní výbor budiž dožádán o dobrozdání, nebylo-li by žádoucné z důvodů úsporných zmenšiti počet ministerstev, což rozpočtový výbor by doporučoval.

Vláda se žádá, aby vzhledem k výdajům, požadovaným státním rozpočtem na civilní a vojenskou kancelář presidenta republiky, která dosud nebyla ústavně zřízena, podala neprodleně návrh takového zákona, který by se přikázal ústavnímu výboru, by podal o něm ihned zprávu v nejbližší schůzi N. S.

Stenografické protokoly sněmovní buďte tisknuty úplné i se zprávami ve sněmu přijatými a tak, aby mohly býti také budoucnosti zachovány.

Rozpočtový výbor trvá na svém usnesení, aby požadované objekty jízdeckých kasáren v Brně pro umístění vysoké školy zvěrolékařské, kteréžto objekty jsou stále prázdné a neupotřebované a tvoří menší část celých jmenovaných kasáren, byly ihned postoupeny ministerstvu školství k provedení adaptací pro umístění zvěrolékařských klinik, potřebných snad větší měrou pro účely vojenské než civilní.

Ministerstvo Národní obrany se žádá, aby vyřídilo akt ministerstva veřej. prací a vyučování, týkající se uprázdnění budovy Konviktu pro chovance učitelského ústavu ve Slezské Ostravě.

Ministerstvo veřejných prací a min. vyučování souhlasí s propůjčením budovy této k bezplatnému umístění v ní dívčího lycea "Vlasty" ve Slez. Ostravě, ale odevzdalo akt tento k vyjádření ministerstvu N. O., jelikož do převratu byl v ní umístěn lazaret Červ. kříže, nyní dávno zrušený. Ale ač jde jen o přičinění klausule: "Není námitek" leží akt už asi 6 neděl v ministerstvu N. O. bez vyřízení.

Žádá se tudíž ministerstvo N. O., by ten akt ihned vyřídilo, protože budova musí býti během léta nákladem soukromým (horních závodů) od důlních škod restaurována, ale k tomu nelze přistoupiti, dokud akt není formálně vyřízen.

Po prázdninách má býti v opravené budově již vyučováno, tudíž věc spěchá.

Vláda, resp. ministerstvo Nár. obrany se žádá, aby vzhledem k velkému zatížení pensemi vojenskými, které státnímu rozpočtu prostým přijímáním býv. rak.-uh. a rakouských důstojníků do občanství naší Republiky vzniká, užila přísného šetření a přísných pravidel pro uznávání státní příslušnosti těchto lidí, aby podala, bude-li potřeba, návrh zákona, změňujícího nárok bývalých důstojníků rak.-uh. a rakouské neb -uherské armády, aby z požitků pensijních vyloučeni byli zvláště ti, kteří na našem národě těžce hřešili a aby pensijní nárok vysokých šarží určen byl níže, resp. jen minimálně.

Hmotné poměry stráže bezpečnosti v Praze, v Brně a obdobně také jinde buďtež tak upraveny, aby příslušníci mohli bez mučivé starosti o výživu plně věnovati se povinnostem svým. Zejména budiž denní mzda mužstva zvýšena, jakož i ostatní požitky době nynější přiměřeně upraveny. Zvýšený náklad budiž jako dodatek zařazen do řádného rozpočtu státních výdajů v titulu 2, § 2. ministerstva vnitra.

Položka na odborové školství titul 5. budiž ve státním rozpočtu zvýšena o příslušnou částku, aby mohlo být odborové školství řádně vybudováno.

Vláda se žádá, aby všechny zvěrolékařské diplomy, ode dne 6. prosince 1918 ve Vídni získané, byly podrobeny revisi, co se týče započitatelnosti semestrů a zkoušek, dříve než jejich platnost v československém státě bude zákonem uznána.

Aby toto opatření neminulo se cíle, budiž okresním politickým správám uloženo, by diplomy oněch zvěrolékařů, kteří od 6. prosince minulého roku praxi započali, příslušnému úřadu k revisi předložili.

Vláda se žádá:

1. aby, hledíc ke změněným poměrům a v uznání důležitosti a významu akademie umění v Praze, jediného vysokého uměleckého učiliště v našem státě, vzala v přední řadě v úvahu otázku vhodné úpravy poměrů na tomto dosud utrakvistickém ústavě,

2. aby, hledíc k nedostatečnosti prostředků k účelům ústavu toho, navržených na rok 1919, zařadila do rozpočtu roku 1920 na veškeré jeho potřeby, zvláště však na potřeby vyučovací, na stipendia a školní ceny, částky přiměřené jeho úkolům, a

3. aby, hledíc k nynějšímu oddělenému umístění jednotlivých škol, takřka po celé Praze rozstrkaných, vyšla co nejdříve vstříc snahám tohoto ústavu po vybudování nedostatečných jeho místností a zvláště též pro zřízení kamenické dílny při škole sochařské.

Vláda se žádá:

1. aby co nejdříve zestátnila všechny zemské střední školy na Moravě, jichž sestátnění bylo závazně vídeňskou vládou již před válkou přislíbeno,

2. aby co nejdříve převzala do státní správy soukromá dívčí reálná gymnasia (jako v Brně) a do té doby, než se tak stane, aby poskytla správám ústavů těchto vydatnou subvenci a to jak na běžné potřeby na vydržování ústavu, tak i na vybavení se z dluhů, učiněných k účelům ústavů těchto,

3. aby přihlíženo bylo k brzkému sestátnění dívčích průmyslových škol.

Pro potřebu povznesení domácího a lidového průmyslu na Moravě buďtež ministerstvem školství a národní osvěty co nejdříve zřízeny státní vyučovací dílny pro výrobu hraček (na odborné škole dřevařské ve Val. Meziříčí) a v Brně pro výšivky lidové a příslušných obcích na Slovensku (Javorník), pro pletařství z lýka a slámy ve Vel. Blatnici, pro výrobu lidové keramiky v Hodoníně.

Ministerstvo školství a národní osvěty nechť v době co nejbližší předloží osnovu zákona o sestátnění živnostenského školství pokračovacího v československé republice.

Neudržitelné poměry ve vybudování průmyslových škol a odborných škol pro jednotlivá průmyslová odvětví, zejména na Moravě (kde vedle 2 českých prům. škol jsou tři německé a vedle tří českých odborných 6 německých) a ve Slezsku, kde není vůbec žádné české průmyslové a odborné školy vedle pěti škol německých, vyžadují, by ministerstvo školství a národní osvěty postaralo se nejen o vybudování školství odborného s náležitým vhodným umístěním, nýbrž i školy německé snížilo na příslušný počet.

1. Universita německá budiž odloučena od české university Karlovy;

2. budova Karolina budiž podle práva majetkem pouze české university Karlovy;

3. universitní archiv a insignie buďtež vlastnictvím české university Karlovy podle práva;

4. odkaz jakož i nadání Fuchsovo spravované arcibiskupstvím, budiž dáno do správy a užívání české university;

5. předměty inventární po českých učencích (Purkyně), zadržené v německých ústavech, buďtež odevzdány příslušným ústavům českým. Budiž podrobeno revisi inventární zařízení (knihy i jiné předměty), jež německé universitě bylo ponecháno z inventáře nerozdělené pražské university před r. 1882.

6. Studium na všech školách budiž zlevněno do té míry, aby bylo přístupno i chudým neb nemajetným třídám národa. Studium na školách středních a vysokých budiž pro chudé a nemajetné úplně bezplatné, naproti tomu zámožní mohou platiti vyšší poplatky, než se děje nyní.

7. Fakulty theologické v Praze buďtež odděleny od university ve fakulty samostatné.

8. Báňská akademie v Příbrami budiž vybudována v řádnou státní vysokou školu s českou vyučovací řečí.

9. Vláda nechť učiní ihned přípravy ke sloučení obou německých technik v republice.

10. Právní poměry universitního velkostatku buďtež vyšetřeny a statek tento vrácen svému původnímu účelu.

11. Ministerstvo školství a národní osvěty se žádá, aby hledělo co nejdříve doplniti případně vyměniti stav inspektorů nad veškerým školstvím a vybíralo k tomu síly pokrokové, všestranně kvalifikované.

12. Vláda nechť připravuje sestátnění městských reálných gymnasií v Berouně, v Chotěboři, Mělníku, Hranicích na Moravě, Moravských Budějovicích a orlové (Matiční).

13. Vláda nechť učiní přípravy, aby ulehčila břemena, která na sebe vzaly české obce stavbou budov pro střední školy, jako Česká Třebová, Nová Paka, Sušice, Benešov.

14. Vláda se žádá, aby převzala vedlejší náklady na vydržování státních středních škol.

15. Vláda nechť se postará o nové budovy pro české státní školy, které jsou leckde velmi chatrné, jako v Hradci Králové (gymnasium), Jindřichově Hradci, v Rychnove n. Kn.; nebo kde budov dosud není, jako druhá reálka na Král. Vinohradech, gymnasium na Malé Straně a jiné.

16. Vláda nechť co nejdříve zřídí nové české střední školy státní pro menšiny české v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.

17. Vláda nechť co nejdříve zruší řadu zbytečných středních a jiných škol německých v hlavních městech i mimo ně, tím, že sloučí vždy dvě německé střední školy s menší frekvencí.

18. Ženské gymnasium Krásnohorské budiž zestátněno.

19. Dívčím lyceím, pokud nebudou zestátněna, buďtež poskytnuty značnější subvence.

20. Z pedagogií nutno sestátniti městské ženské pedagogium v Litomyšli a v Plzni a zprostiti závazků pro mužské pedagogium v Budějovicích tamnější Matici.

21. Síť škol odborných českých budiž náležitě doplněna po provedení důkladné ankety, ku které přizvány buďtež české menšiny a národní jednoty obranné.

22. obchodní školství budiž doplněno a postupem času zestátněno. K tomu třeba svolati anketu povolaných činitelův a vypracovati podrobný plán pro příští léta.

23. Než bude možno veškeré obchodní školství sestátniti, nechť vláda podle možnosti poskytuje zvýšené subvence na vydržování.

24. Vláda se žádá, vzhledem k tit. 3. (kultus) rozpočtu ministerstva školství a n. osv., aby vyšetřovala právní podklad všech příslušných položek tohoto titulu a podle toho zařídila jich poukázání a výplatu, nebo ji odepřela. Rozpočtový výbor plně důvěřuje vládě, že šetříc právního stavu bude se říditi při tom pokrokovým stanoviskem většiny občanstva republiky.

1. Ministerstvo školství a národní osvěty se žádá,

a) aby až do vyrovnání nepoměru mezi německým a českým úřednictvem universitních knihoven přijímalo do statu úřednictva těchto knihoven jen české uchazeče,

b) aby postupně zrušovalo zbytečné germanizační střední školy německé v českých krajích Republiky, zvláště na Moravě a ve Slezsku (např. v Kroměříži, Hodoníně, Břeclavě, Lipníku, Hranicích, Frýdku, Uh. Hradišti atd.).

2. Subvence českým středním školám matičním a středním dívčím školám soukromým buďtež dávány v dostatečné míře, případně i za zvýšení dotyčných položek rozpočtu. Jmenovitě budiž dána dostatečná subvence jediné dívčí soukromé střední škole ve Slezsku, dívčímu lyceu "Vlasty" ve Slezské Ostravě a dívčímu reálnému gymnasiu ve Valaš. Meziříčí dle jejich doložené žádosti.

3. Subvence pro kursy občanské výchovy (kap. XIII., 7, 1) budiž přiměřené zvýšena ze 180.000 K na 250.000 K, subvence lidovým školám a kursům (kap. XIII., 7, 3) a subvence na veřejné lidové knihovny (kap. XIII., 7, 5) rovněž.

4. Místo zbytečného německého gymnasia ve Frýdku zřízena buď tamtéž, případně v Opavě neb Těšíně, prvá česká reálka pro Slezsko.

5. Matici opavské a Matici osvěty lidové pro Těšínsko buďtež poskytnuty pro jich činnost národně-uvědomovací a osvětovou, jmenovitě na Ratibořsku a Těšínsku z příslušných položek rozpočtu subvence, každé aspoň po 100.000 K, nehledě k subvencím na jednotlivé školy jimi vydržované. 6. Budiž zřízena státní česká obchodní akademie a státní průmyslová škola v Moravské Ostravě.

Ministerstvo obchodu se žádá, by zvelebovací akci živnostenskou, jíž týkají se položky 8. až 12., vybudovalo na nejmodernějších základech a dožadovalo pro ni na r. 1920 náležitých finančních prostředků. Rozpočtový výbor zejména má zájem na řádném vybudování státních ústavů na zvelebování živností v Praze, v Brně a na Slovensku a vybavení jich také náležitými prostředky k vybudování technického, didaktického a hospodářského zvelebování živností.

Budiž náležitě vybudována obchodně-politická služba při ministerstvu obchodu. Zejména pak obchodně-politická a konsulární služba zahraniční budiž budována za součinnosti tohoto ministerstva, které jest dojista povoláno k tomu, by zpravodajství obchodně-politické bylo co nejlépe opatřeno.

K sjednocení agendy pro povznesení návštěvy cizinců v Republice a turistiky v ní budiž přikázána agenda ta v celém svém rozsahu ministerstvu obchodu a zvýšena budiž dotace pro tuto rozpočtovou položkou na 250.000 K.

V zájmu bezvadného konání služby poštovní a telegrafní žádá se ministerstvo pošt a telegrafů, by platové, mzdové a postupové poměry personálu služebního, sil výpomocných, oficiantův a oficiantek jak ve službě technické i kancelářské upravilo tak, jak toho poměry drahotní nevyhnutelně vyžadují.

Ministerstvo pošt a telegrafů se žádá, aby učinilo všechna možná opatření, by dodávání dopisů a telegramů adresátům bylo opatřováno včas, alespoň v míře takové, jak se dělo před válkou.

Ministerstvo pošt a telegrafů se žádá, by poplatky telefonní z telefonů, užívaných v zájmu veřejném (jako u obcí, okresů atd.) byly přiměřeně sníženy.

Ministerstvo pošt a telegrafů se žádá, by neprodleně přistoupilo k zřízení přímé telefonní linky z Mor. Ostravy do Prahy pro usnadnění telefonického spojení veledůležitého národohospodářsky Ostravska, revíru Ostravsko-karvínského a Slezska s ústředím státu, hlavním městem Prahou.

Vláda se žádá, aby provedla důsledky zákona o osmihodinné pracovní době i při provozu státních drah a resultující z toho zvýšený náklad 50,250.000 K uhradila z výnosu zvýšených příjmů dopravních (který co do zvýšení v rozpočtu vykázán není), jakož i z úspor dosažených na jiných položkách rozpočtu.

Podle novinářských zpráv vykazuje rozpočet československého ministerstva železnic schodek, který činí v ordináriu asi 44 a v extraordináriu asi 307 mil. korun. Příčinou schodku v extraordináriu jsou asi investice na vozidla a na stavby, rozpočtené asi 298 mil. korun. Investice na vozidla a na stavby jsou bezpochyby plodné, ale přes to mají být uhrazeny právě tak, jako schodek v ordináriu, zvýšením tarifů, jež má býti podle uvedeného pramene takové, aby se československé státní dráhy během rozpočtového roku dodělaly příjmů větších as o 500 mil. korun.

Poukazujíce k tomu, že nákladní tarify československých státních drah byly z části teprve nedávno (od 1. března t. r.) zvýšeny a že jsou nyní v celku již asi o 270% dražší, než tarify bývalých c. k. rak. státních drah na počátku roku 1914, a asi o 140% dražší, než nynější nákladní tarify pruských státních drah, varujeme před dalším zvyšováním nákladních tarifů československých státních drah co nejdůtklivěji z těchto důvodů:

1. Kdyby se nákladní tarify československých železnic zvýšily tak, aby příjmy těchto železnic stouply za rok as o 500 mil. korun, není nikterak jisto, že by tyto příjmy opravdu tak vzrostly, ale jest jisto, že by konsum zvýšení nákladních tarifů československých drah zaplatil nejméně dvojnásobně, poněvadž jak výrobce, tak obchodník, chtěje uhraditi zdražení dopravy a chrániti se proti nesprávnému čítání dovozného, převalí zvýšení dopravného dle starého ustáleného zvyku na spotřebu částkou nejméně dvojnásobnou. Kdyby československé státní dráhy dosáhly zvýšením dopravného během roku příjmů větších asi o 500 mil. korun, byl by konsum nucen během jednoho roku zaplatiti za nákup zboží asi o 1000 mil. korun více než nyní. Prvním následkem zamýšleného zvýšení dopravného bylo by tedy značné stoupnutí nynější nesnesitelné drahoty.

2. Stoupne-li cena všeho zboží, stoupnou přirozeně také nároky železničních zaměstnanců, a správa československých státních drah nebude s to, aby těmto, stoupnuvší cenou všech životních potřeb odůvodněným nárokům, nevyhověla. Tím vzrostou výdaje této správy tak, že zvýšení příjmů bude ve skutečnosti o mnoho menší než je zamýšleno. Tímto způsobem a se zřetelem na všeobecné podražení také nejnutnějších potřeb životních nevznikl by ze zamýšleného zvýšení nákladních tarifů nijaký prospěch, nýbrž jen škoda.

3. Tato škoda by byla tím osudnější, že zvýšením tarifů byly by těžce a vážně ohroženy skoro všechny zdejší podniky hospodářského rázu. Zdejší výrobce, jsa nucen platiti dopravné již asi o 140% větší, než výrobce německý, není již nyní s to, by s úspěchem soutěžil s výrobcem německým. Kdyby pak byl zdejší výrobce zatížen dopravným ještě větším, nemohl by soutěžiti s výrobcem německým po zahájení mezinárodního obchodu snad ani v odbytu tuzemském, poněvadž výrobní podmínky v Německu jsou a byly by také později nejen po stránce dopravní, nýbrž i jinak daleko příznivější než u nás, a to tak, že bychom byli přes celní ochranu zaplaveni zejména výrobky velice vyvinutého kovodělného průmyslu německého, kdežto náš průmysl kovodělný, nemoha s průmyslem německým soutěžit ani v tuzemsku, trpěl by nezaměstnaností.

4. Že by potom nemožností vývozu a hromadným dovozem znehodnocená valuta naše neozdravěla, nýbrž jen utrpěla další znehodnocení, nepotřebujeme snad dokazovati.

Ze všech těchto důvodů v zájmu všeobecném se žádá, aby tarify byly co možná brzo sníženy tak, abychom po zahájení pravidelného mezinárodního obchodu mohli přikročiti k normální výrobě a mohli pomýšleti netoliko na úhradu domácí spotřeby, nýbrž i na vývoz, jenž je pro nás jako stát vývozní nejlepším a nejtrvalejším základem obecného blahobytu.

Ministerstvo zemědělství se žádá, aby přihlíželo při vyvlastňování pozemků velkostatkářských k potřebě přidělení pozemků těch také školám, kde by jich užito bylo jako pokusných polí při hospodářských školách pokračovacích, je v nejbližší době bude nutno na venkově našem vybudovati. Pokud naše zimní školy hospodářské nemají potřebných pozemků, budiž i na tyto vyvlastněnými pozemky pamatováno; rovněž i na školy zemědělské a výzkumné stanice.

Ministerstvo spravedlnosti se žádá, aby v dílnách trestnických byla práce řemeslná na nejmenší míru omezena a nahrazena výrobou polotovarů a předmětů průmyslových pro stát nezbytně nutných, které nekonkurují oprávněným živnostníkům.

Řemeslné výrobky, pokud nutno jimi se v trestnicích zabývati, buďtež prodávány jedině prostřednictvím společenstev a družstev živnostenských.

1. K titulu 6. stát. stavby silniční ve Slezsku žádá se ministerstvo veřej. prací, by provedlo vydláždění hlavní silnice z Ostravy do Těšína v obvodu obce Pol. Ostravy u jámy Trojice jako stavby nouzové z položek 290.000 K a 664.910 K.

2. Budiž provedena regulace řeky Luciny (k titulu 7) v Těšínsku jako stavby nouzové z položek 195.000 K a 460.000 K.

Ministerstvo veřejných prací se žádá, aby učinilo všechna opatření, by v nouzových pracích a jich provádění nenastala nikde porucha, a v případě potřeby a včas nechť ministerstvo předloží Národnímu shromáždění osnovu zákona, bude-li potřebovati zvláštních kreditů.

Kdyby se takováto potřeba vyskytla za prázdnin Národního shromáždění, je předseda rozpočtového výboru zmocněn, aby ihned svolal schůzi rozpočtového výboru, která rozhodne o těchto kreditech.

Ministerstvo veřejných prací se žádá, aby všechny nouzové stavby a práce byly prováděny, a kde toho okolnosti vyžadují, aby byl rozpočet kryt dotací státní v částce 3/5, eventuelně aby v krajinách chudších tato subvence byla zvýšena.

1. zřízení tělovýchovného ústavu s programem:

a) příprava učitelů tělesné výchovy pro všecky druhy škol,

b) příprava cvičitelů pro všechny spolky tělocvičné a sportovní,

c) příprava školních lékařů jako odborných znalcův a poradců o tělesné výchově,

d) vědecké výzkumy v oboru tělesné výchovy,

e) organisace těl. výchovy pro veškerou mládež a dozor nad tělesnou výchovou po stránce zdravotní i pedagogické; zřízení tohoto ústavu vyžaduje dohody s ministerstvem školství;

2. zřízení hygienického musea v oboru těl. výchovy;

3. podpory učitelům tělocviku, cvičitelům a lékařům, aby se mohli náležitě vzdělati v tělesné výchově se zřením k požadavkům dneška;

4. podpory na vědecké práce v oboru tělesné výchovy;

5. cestovní stipendia na studium pokroku těl. výchovy v cizině;

6. podpory spolkům tělocvičným a sportovním na zřizování tělocvičen, hřišť, plováren, lázní a j.;

7. podpory na propagaci těl. výchovy tiskem, přednáškami.

Při všeobecném ústavě pro zkoumání potravin v Praze je potřeba z úsporných důvodů přistoupiti co nejdříve k sloučení stávajících dvou ústavů v Praze, českého a německého, v ústav jediný, jehož správa přirozeně bude v rukou českých.

Vláda se žádá, by s výplatou zadržených pohledávek o zaplacení státních dodávek, dodaných maloživnostníky, maloživnostenskými družstvy i společenstvy před 28. říjnem 1918, co nejdříve započato bylo. Zejména budiž přihlíženo též k výplatám složených vádií a kaucí.