Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Rozpočtový výbor, podrobiv vážné úvaze veškeré kapitoly státního rozpočtu pro rok 1919, dospěl k radostnému poznání, že hospodářská potence státu našeho jest uspokojivá a ze jsou dány možnosti pro krásný rozvoj státu tohoto i pro další budoucnost, od důvěřivého tohoto nazírání nedal se rozpočtový výbor odvrátiti ani celkovou sumou deficitových položek. Rozpočtový výbor vychází ze stanoviska, že tento schodek v položkách vydání mimořádného není ničím jiným než přímým důsledkem války a těžkých hříchů, spáchaných na zemích našich předchozími rakouskými vládami. Na tomto svém přesvědčení trvá rozpočtový výbor i přes to, že vzhledem na vyvinuvší se zatím válečné poměry na Slovensku byl nucen sáhnouti k dalšímu ještě zvýšení několika rozpočtových položek ministerstva Národní obrany, jakož i ke zvýšení nákladu druhých ministerstev, jelikož po sestavení státního rozpočtu Národním shromážděním schváleny byly zákony, jichž provedení nezbytné spojeno je s dalším zatížením rozpočtu.

Zvýšený tento náklad jeví se v úhrnné sumě K 759,511.364, čímž úhrnná položka nehrazených výdajů mimořádných dostupuje výše K 3,901,141.413. V zájmu řádného hospodářství státního jest postarati se též o úhradu této mimořádnými poměry vyvolané výdajové položky.

Výbor má za to, že bez újmy pro přehlednost rozpočtu jest dostatečně postaráno o zařazení nutně zvýšených kapitol tím, že nebyly vsunuty přímo do předloženého rozpočtu, nýbrž že k vyúčtování jich zvolena forma dodatku, čímž umožněno bylo ponechati rozpočet v úpravě, v jaké byl předložen ministerstvem financí a není také po názoru rozpočtového výboru zapotřebí v jednotlivých kapitolách příslušnou změnou zvýšených položek měniti vlastní úhrnný obnos veškerých rozpočtových kapitol. Jinak nebylo by zbývalo nic jiného, než jednotlivé kapitoly státního rozpočtu vytisknouti znova, což z technických důvodů tím méně bylo možno, ježto předsednictvem sněmovny rozpočtovému výboru přesná lhůta ku projednání rozpočtu byla stanovena. Jeví se pak rozpočet náš i s dodatkem rozpočtovým výborem schváleným takto:

Ježto pak dle článku 5. finančního zákona vláda se zmocňuje, aby opatřila peníze pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje až do 3200 milionů úvěrními operacemi, jest zapotřebí, aby pro další úhradu toto zmocnění zvýšeno bylo o položku 703 milionů korun. Tím bude finančnímu ministerstvu umožněno postarati se o úhradu celé nedostávající se částky.

Rozpočtový výbor podrobil - jak bylo jeho právem i povinností - veškeré státní hospodářství svědomité úvaze, která vyzněla jednomyslným názorem, že celková činnost státního aparátu byla by na jednom místě vyžadovala dalšího ještě zvýšení, dalších ještě dotací, omezil se však na míru nejmenší vzhledem na přetěžké poměry, za nichž došlo k sestavování rozpočtu mladé naší republiky. Z těchto důvodů také výbor rozpočtový přání svá i tužby mnoha jiných činitelů našeho národního i státního života vtělil ve formu resolucí. Učinil tak v pevném přesvědčení, že při sestavování budoucího rozpočtu a při dalším vybudování státu k těmto přáním skutečně bude přihlíženo a jim vyhověno.

Po bedlivých úvahách jednotlivých referentů dospěl výbor k jednomyslnému uznání, že při budování definitivní ústavy záhodné bude dbáti náležitě osobitého rázu národa, zdaru širokých vrstev lidových i prospěchu obchodu a průmyslu, a že tudíž základy budoucího státu utvořeny býti musí za většího zřetele na rozvoj skutečného života, než na zastaralé státovědecké zásady a doktríny, jejichž úzkostlivým duchem provanuta byla dosavadní ústava.

Rozpočtový výbor již dnes příslušné kruhy upozorňuje, že nutno přihlížeti k účelnému seskupování příbuzných agend ministerských, k jejich zhuštění a zjednodušení. Součásti státního stroje našeho zapadati musí do sebe přímo bez neúčelných převodů a mezikoleček.

Rozpočet - a to jest jistě jeho velkou předností - sestaven jest jasně, bez příkras a zbytečného šperkování. Není v něm nijak zatajena ani skutečnost, že položky vztahující se na Čechy, Moravu a Slezsko, zbudovány jsou na přesných předpokladech, kdežto položky, našeho Slovenska se dotýkající, zakládají se více méně na předpokladech jasně nedoložených. Zde sluší poznamenati, že výkazy pro Slovensko sdělány jsou z číslic paušálních, celkových a bude nezbytno, aby vyúčtování jejich doloženo bylo podrobnými doložkami a aby, jak jejich oprávněnost, tak jejich rozložení a použití stanoveno bylo předem.

Oproti výtkám, jež z různých stran činěny byly našemu prvnímu rozpočtu a které vrcholily v tom, že sestavován jest v duchu i tradici bývalého Rakouska, poukazuje výbor k tomu, že neměla-li v počátečním našem životě nastati jistá prázdnota a nebezpečná neurčitost, bylo nezbytným příkazem prohlásiti i po převratu dosavadní zákony za platné a je teprve podle potřeby postupné přeměňovati. Tím ovšem zůstaly v platnosti i veškeré normy úřední a tudíž i účetní mechanismus, jemuž při sestavování rozpočtu bylo třeba se přizpůsobiti. Přes to nutno uznati, že ve mnohém jeví se podstatné rozdíly, podmíněné jiným rozčleněním působnosti ministerstev, než tomu bylo v bývalém Rakousku.

Sestavování prvého rozpočtu našeho bylo, jako každá počáteční práce, nemálo ztíženo krátkou lhůtou k tomu vyměřenou a sluší proto nazvati je činem záslužným. Jemu lze děkovati, že seznali jsme skutečný stav a že získali jsme vážný podklad pro posuzování státní mohoucnosti naší; odtud čerpáme přesvědčení, že republika naše je schopna samostatného života i zdárného vývoje dalšího.

Rozpočtová čísla mluví k nám řečí srozumitelnou: ona dokazují nám, že zdárný vývoj naší republiky, který ovládal druhdy naše sny, jest myslitelný jenom za oduševnělé, cílevědomé a upřímné součinnosti všech, kdož ke zdaru státu chtějí pracovati a jejichž práce prodchnuta jest chutí úsilnou a vůlí dobrou. Práce opravdová, práce produktivní, práce nejen rukou, ale i rozumem, toť jediné hybné síly, které vyvésti nás mohou z běd a pohrom válečných, opravdoví přátelé státu našeho pak studiem rozpočtu tohoto dospějí bohdá k jasnému přesvědčení, že jakékoliv ochromování našeho průmyslu a znemožňování jeho zahraniční konkurence bylo by nejnebezpečnějším počinem, jenž znamenal by počátek rozvratu pro milovanou naši republiku. Stát, který hraditi by musil potřeby své finančními operacemi, vydán by byl v područí ciziny a pozbyl by schopnosti ku provádění nezbytných sociálních úprav a oprav. K těmto reformám musí v plné míře dojít i ve státě našem, čím dříve, tím lépe pro všecky. Klid a štěstí jednotlivce přispívá k vytouženému zdaru celého státního tělesa.

Chtěje umožniti včasné ústavní projednání prvního našeho státního rozpočtu přes velmi opožděné jeho dodání, rozpočtový výbor téměř před samým uplynutím rozpočtového provisoria v nepřetržitých schůzích probral veškeré jeho hlavní i detailní položky, spojenému úsilí všech pánů referentů sluší vděčiti, že první náš státní rozpočet pro rok 1919 můžeme slavnému Národnímu shromáždění předložiti s doporučením, aby schválen byl tak, jak panem ministrem financí byl předložen i s dodatky, týkajícími se zvýšení jednotlivých kapitol, které buď již Národním shromážděním jsou schváleny nebo byly ujednány s panem ministrem financí.

Položky vesměs po sestavení rozpočtu povoleny v Národním shromáždění pozdějšími zákony.

Činí tudíž celkový výdaj státního rozpočtu pro

Veškeré státní výdaje pro rok 1919 stanoví se v prvním oddílu připojeného

Povolených úvěrů, jak řádných, tak mimořádných smí býti použito jen ku potřebám naznačeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních státního rozpočtu.

K hrazení státních potřeb v čl. I. uvedených ustanovují se příjmy v druhém oddílu

Státní potřeb těmito příjmy nekryté uhradí se výnosem úvěrních operací v čl. V. naznačených.

Vláda se zmocňuje, by vybírala daně, dávky a poplatky, jakož i jiné státní důchody, včetně nedoplatků do 31. října 1918 vzešlých, podle platných ustanovení.

Vláda se zmocňuje, by opatřila peníze pro veškeré, státními příjmy nehrazené státní výdaje až do obnosu 3.903,000,000 K úvěrními operacemi.

Všech pro rok 1919 povolených úvěrů výdajových smí jen do 31. prosince 1919 použito býti.

Toto ustanovení nevztahuje se k částkám, určeným na zapravení stálých platů, totiž služného, pensí, atd., nebo na splnění takových dávek, které se zakládají na právním titulu, jako jsou úroky ze státního dluhu atd.; tyto částky mohou až do uplynutí lhůty promlčecí požadovány býti.

Ministr financí se zmocňuje, by mohl v roce 1919 bez předchozího schválení Národního shromáždění, ale na dodatečné ospravedlnění:

nemovitý státní majetek až do celkového obnosu 1,000.000 K zciziti, pakliže odhadní cena jednotlivého předmětu nepřesahuje 50.000 K;

nemovitý státní majetek služebnostmi až do celkové hodnoty 200.000 K zatížiti, jestliže hodnota propůjčovaného práva v jednotlivém případu 50.00 K nepřevyšuje;

nemovitý státní majetek stavebními právy zatížiti.

Provedení tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ukládá se ministru financí.