Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Daní z obratu zboží a z pracovních výkonů jsou podrobeny tuzemské úplaty za dodávky a jinaké výkony osob, provozujících samostatný živnostenský nebo obchodní podnik, čítajíc v to prvotnou výrobu, a to i tehdy, když dodávky a výkony tyto nespadají do rámce živnosti.

Úplaty za převody nemovitostí a příslušenství, pokud podléhají poplatku z nemovitostí, nespadají pod tento zákon.

Daň platí se i tehdy, když výkon děje se na základě nařízení zákonného neb úředního nebo když zákon stanoví, že určitý výkon platí za uskutečněný.

Úplaty z dobrovolných prodejů dražebních jsou podrobeny dani i tehdy, když zmocňovatel, v jehož jménu dražba se děje, neprovozuje samostatné živnosti. Předpis tento neplatí však pro vnucené dražby a pro dobrovolné dražební prodeje mezi dědici za účelem rozdělení dědictví.

Dani podrobeny jsou též platy za příležitostné dodávky osob, které obchodů těchto neprovozují po živnostensku. Předpokládá se ovšem, že výkony tyto nejsou výslovně zakázány. Úplaty takové se zdaní toliko za podmínek uvedených v § 7.

Dodávkou rozumí se odevzdání, pokud se týče převod movité věci za účelem splnění scizovací smlouvy nebo smlouvy o dílo a obchody komisionářské.

Věcmi movitými rozumí se také tekuté a plynové látky (voda, plyn na svícení a topení atd.), dále věci spojené s pozemky, pokud se neprodávají současně s pozemkem, a to i tehdy, děje-li se tak před odloučením od pozemku. S podíly na věcech naloží se právě tak, jako s věcmi samými.

Ku věcem v tomto smyslu se zvláště také počítají: elektrický proud, vodní a jiné přírodní síly, jež jsou předměty obchodů, dále patenty a jinaká autorská práva, rovněž práva, vyplývající z ochrany známek a vzorků, jiná výhradní práva (licence, koncesse, provozovací právo atd.) a výdělkové podniky.

Platy za dodávání potravin a jiných předmětů spotřeby zřízencům, dělníkům a učedníkům na základě služební smlouvy nejsou podrobeny dani.

Výkonem rozumí se vše, co může býti předmětem smluvního závazku.

Dani jsou podrobeny tedy také úplaty za výkony živností, které se vyčerpávají v pracovních úkonech. Jsou to zvláště výkony řemesel a průmyslu zušlechťovacího, podniků dopravních, zábavních (divadel, kinematografů, koncertů), živností stavebních, hotelových, instalačních podniků, půjčoven, schováren, živností sprostředkujících práci, informačních kanceláří, lázeňských podniků, živností holičských, masérských a pod.

U komisionářských živností jsou platy za obchody mezi komisionářem a třetí osobou a obchody mezi komisionářem a kommitentem podrobeny dani samostatně.

Za obchodníky a živnostníky ve smyslu tohoto zákona sluší pokládati osoby, které provozují samostatnou činnost z povolání zákonem objektivně dovolenou, jejíž předmětem jest provozování obchodů v §§ 1. a 2. vyznačených. Úmysl docíliti zisku se nepředpokládá, stačí úmysl docíliti příjmů.

Živnostníky ve smyslu tohoto zákona rozumí se také osoby, které provozují polní a lesní hospodářství, chov dobytka, honbu, rybolov, chov včel, zahradnictví, ovocnářství, zelinářství, hornictví nebo lámání kamene.

Nezáleží na tom, vykonává-li činnost dani podléhající veřejná korporace. Spolky, společnosti a společenstva sluší pokládati za obchodníky a živnostníky i tehdy, když výkony v §§ 1. a 2. uvedené omezeny jsou na jejich členy.

Výkony umělecké, spisovatelské a hudební vyššího rázu nepodléhají dani. Spadá-li pod tento zákon pouze vedlejší zaměstnání té které osoby, zdaní se toto jen tehdy, přesahuje-li úhrn platů ročně 4000 K (§ 5., odst. 1. č. 3.).

Lhostejno je, je-li obchodník a živnostník tuzemcem či cizozemcem.

Dani nejsou podrobeny úplaty:

1. za obraty drahých kovů a jejich směsi, pokud nabytí děje se za účelem ražení peněz a sesílení kovového pokladu státu nebo příští cedulové banky za podmínek, které se ustanoví prováděcím nařízením;

2. za poskytování úvěru a převody peněžitých pohledávek, zvláště směnek a šeků, dále za převody cenných papírů, losů, podílů na společnostech a jiných korporacích, tuzemských i cizozemských zákonných platidel;

3. za prodej předmětů státních monopolů jejich správou nebo prodejnami;

4. za prodej platných neznehodnocenných úředních známek a tiskopisů;

5. za prodej hracích karet, podrobených kolku dle zákona ze dne 15. dubna 1881, č. 43 ř. z. pro Rakousko, pokud se karty prodávají výrobcem;

6. z pachtovních a nájemních smluv ohledně pozemků, budov a jejich součástí, ohledně práv, které za nemovitosti pokládati sluší a ohledně státních výsostních práv týkajících se pozemků (horní regál);

7. za dodávky vody státem, zemí, obcemi a jinými veřejnými korporacemi;

8. za výkony dopravní podléhající dopravní daní ze zboží, osob a zavazadel dle zákona ze dne 10. ledna 1917, č. 14 ř. z. pro Rakousko;

9. ze smluv pojišťovacích podrobených poplatku dle zákona ze dne 15. září 1915, č. 280 ř. z. pro Rakousko;

10. při společenstvech prodejních a nákupních, která obmezují působnost svojí na členstvo, za onu část obratu, která jest úplatou za odpadky získané při výrobě a dodané členům zpět, dále vrácené částky úplatky za zboží dodané členům;

11. za dodávky a výkony pracovní, které provádějí stát, země a obce nižšího a vyššího řádu za výjimečných poměrů vyvolaných válkou, aby zaopatřily obecenstvo potravinami a jinými potřebami životními, krmivem pro dobytek a hnojivem, pokud se obchody a výkony ty nedějí ve vlastních podnicích zřízených k tomu těmito korporacemi.

Prováděcí nařízení určí podmínky, za kterých se povolí obdobné užití tohoto ustanovení na obraty zboží a výkony, které provádějí nákupny, sloužící těmto účelům; dále může býti nařízeno, zda a pokud se s jinými nezbytně nutnými spotřebními a užitkovými předměty obdobně naložiti má.

Vláda se zmocňuje, aby poskytla zvláštním nařízením osvobození od daně pro obchody s cizinou.

Od daně jsou osvobozeny:

1. Stát ohledně poštovní a telegrafní služby a veřejné podniky dopravní ohledně výkonů pro tuto státní službu.

2. Podniky výhradně dobročinné nebo všeobecně prospěšné, pokud se nejedná o takové obchody, které směřují k docílení zisku. Osvobození tohoto přiřkne ministerstvo financí na zvláštní žádost. Toto se zmocňuje, aby vydalo předpisy ohledně podmínek osvobození.

3. Podniky, jichž hrubý roční obrat (§ 20. odst. 1.) nečiní více než 4000 K.

Obraty poboček anebo několika podniků témuž podnikateli náležejících se sečtou.

Na žádost finančního úřadu jest podnikatel povinen podati podrobné údaje a doklady potřebné k posouzení nároku na osvobození.

Při obchodech, které se uzavírají postupně mezi několika různými osobami o týchž předmětech neb o předmětech stejného druhu, jsou dani podrobeny toliko - úplaty za obchody, kterými se fysická držba převádí; úplaty za ostatní obchody podléhají snížené sazbě 1 pro mille.

Při dodávkách pomocí konosamentu, nákladního a skladního listu, jest podrobena dani pouze úplata za převod s prvního tuzemského majitele.

Úplaty za příležitostné dodávky (§ 1., odst. 5) prováděné osobami obchod nebo živnost neprovozujícími jsou dani podrobeny jen tehdy, přesahuje-li úplata v každém jednotlivém případě 200 K a v případech uvedených v § 10. obnos 10 K. V případě tomto jest povinen dodavatel pod následky v § 33. vyznačenými vydati nabyvateli potvrzení obsahující jméno obou smluvních stran, předmět smlouvy, kupní cenu, den uzavření smlouvy, jakož i potvrzení, zda a co z úplaty obdržel.

Listiny tyto podléhají kolku dle stupnice III. podle saz. pol. 95/65 zákona ze dne 13. prosince 1862, ř. z. č. 89, jedná-li se však o předměty uvedené v § 10. tohoto zákona, dani 10 ze sta.

Daň obnáší ¹/₂% úplaty přijaté za dodaný předmět nebo provedený výkon.

Úplatou jest souhrn všeho, co nabyvatel dodávky nebo výkonu vynaložiti musil, aby jich nabyl. Zvláště nesmí se vyloučiti to, co nabyvatel zaplatil na clu, dani spotřební, dále v případě posečkání kupní ceny na úrocích započítaných do kupní ceny. Povolí-li se při placení do určité lhůty srážka (skonto), tvoří vyměřovací základ cena skutečně placená.

Výlohy zasílací a pojišťovací se vylučují jen tehdy, dostane-li je nahraženy dodavatel od nabyvatele.

Výlohy obalu lze vyloučiti jen tehdy, když se obal na záruku toliko zapůjčuje. Jinak tvoří součást úplaty, i když nabyvatel se zavázal, obal za určitou náhradu vrátiti.

Není-li úplata cenitelná, tvoří vyměřovací základ obvyklá cena překupníky placená. Při oceňování zboží neb úplaty v penězích nepozůstávající použije se obdobně předpisů pro vyměřování poplatků.

Má-li podnik několik různých závodů, z nichž jeden druhému předměty jím vyrobené dodává, jsou dani podrobeny dodávky tyto, přesahují-li ročně cenu 100.000 K; základ daně tvoří cena obvykle placená překupníky v místě a v době dodávky.

Při rozhodnutí otázky, je-li obnos 100.000 korun překročen, se dodávky několika závodů sečtou.

Daň zvyšuje se při dodávkách přepychových předmětů na deset ze sta. Obnos daňový se zaokrouhlí na 10 h dolů.

Zvýšení toto nastane s výmínkami uvedenými v § 12. pouze v drobném prodeji.

Přepychovými předměty jsou ve smyslu tohoto zákona:

1. Drahé kovy (zlato, stříbro, platina), perle, drahokamy, synthetické drahokamy, polodrahokamy, předměty vyrobené z těchto kovů nebo ve spojení s těmito kovy, čítajíc v to předměty drahými kovy doublované, plátované, platinované, pozlacené a postříbřené.

Při předmětech, které jsou složeny z látek tuto vyjmenovaných, rozhoduje pro sazbu daňovou cennější součástka.

2. Kapesní hodinky, pokud přesahuje úplata cenu 100 K.

3. Díla spadající do oboru plastiky (reliefy, plakety, medaile v to čítajíc), malířství a grafiky, dále kopie a rozmnožení těchto děl, pokud úplata přesahuje při každém jednotlivém předmětu obnos 200 K.

Zvýšené dani nepodléhají původní díla plastiky, malířství a grafiky umělců žijících nebo v posledním pětiletí zesnulých, kteří jsou příslušníky československého státu. Předpokládá se, že byla díla ta scizena umělcem samým anebo po jeho smrti jeho manželkou, dětmi nebo rodiči a sice buď přímo nebo prostřednictvím družstev, skládajících se výhradně z umělců a prodávajících toliko díla sdružených umělců. Lhůta pětiletá počítá se zpět od doby uzavření obchodu.

4. Výrobky uměleckého průmyslu, pokud cena jednoho předmětu přesahuje 50 K.

5. Starožitnosti, včetně starých knih; knihy tyto však pouze tehdy, když byly vytištěny před rokem 1850.

6. Předměty, které jsou sbírány sběrateli ze záliby, pokud sbírky se nekonají výhradně k účelům vědeckým.

7. Knihy vydané na zvláštním papíře a v obmezeném množství pro milovníky přepychových vydání, krvavé, sensační spisy a jiný literární brak, vydávaný s úmyslem docíliti značného zisku.

8. Autogramy a manuskripty, obnáší-li úplata více nežli 100 K.

9. Fotografické ruční přístroje, jejich součástky a příslušenství.

10. Klavíry, harmonia a mechanické hudební nástroje (gramofony, orchestriony, fonogramy atd.), jakož i k tomu příslušné desky, válce a jiné příslušenství.

11. Hračky, hry a sportovní předměty, galanterní zboží.

12. Kulečníky a jejích příslušenství.

13. Ruční zbraně, jich součástky a příslušenství, střelivo v to počítajíc.

14. Prostředky k dopravě osob na souši, ve vodě a vzduchu, které poháněny jsou motorickou silou nebo jsou-li dle stavby určeny pro zábavy a sportovní účely, dále jejich součástky a příslušenství. O způsobu určení rozhodují výhradně úřady finanční.

15. Koberce, čítajíc v to nástěnné koberce (gobelíny), jichž cena přesahuje 40 K za kvadr. metr.

16. Upravené kůže za účelem zhotovení oděvů s kožešinami, předměty oděvního průmyslu a jinaké věci, které jsou úplně nebo částečně zhotoveny z kožešiny nebo podšity kožešinou, pokud se nejedná o pouhou přípravu a ozdobu.

Kožešinové límce a podšívky neplatí za pouhou ozdobu. Obyčejné ovčí kožešiny a z ní vyhotovené předměty nejsou podrobeny zvýšené dani.

17. Skleníkové květiny a dary květinové, pokud cena jednotlivého kusu přesahuje obnos 50 K.

18. Kosmetické prostředky, vyjímaje obyčejná a medicinální mýdla; umělé vlasy a vlasové práce.

19. Rukavičky, vyjímajíc rukavičky pletené.

20. Krajky, výšivky, záclony, pokud jednotlivé předměty přesahují cenu 200 K za jeden kus.

21. Výrobky cukrářských živností a jemných pečiv.

22. Tělesa ohňostrojná a jich příslušenství.

23. Předměty oděvního průmyslu, pokud předválečná cena jednoho kusu přesahuje 200 K, klobouky, pokud cena předválečná přesahuje 50 K, prádlo hedvábné, batistové a hedvábné látky bez omezení.

24. Předměty přepychové výživy, na př. kaviár, ústřice, mořští raci, tetřevi, bažanti, jižní ovoce.

25. Nábytek, pokud předválečná cena jednoho kusu přesahuje 500 K.

Za dodávky předmětů přepychových sluší pokládati také dodávky na základě smluv o dílo, při kterých podnikatel dodá dílo z látky, kterou si sám opatří, pokud se nejedná při těchto látkách o pouhou přípravu a vedlejší věc.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením přesně vymezila podmínky, za kterých shora jmenované předměty za přepychové pokládati sluší.

Ustanovení uvedeného pod č. 1. nelze užíti na předměty, kterých dle povahy jejich dá se použití jen k technickým, vědeckým, vyučovacím účelům.

Při rozhodnutí otázky, jsou-li ceny v předcházejících odstavcích překročeny, rozhoduje z pravidla cena smluvená za jednotlivé předměty; při předmětech společně dodaných, které dle obchodních názorů tvoří věc jednotnou, rozhoduje cena úhrnná.

Vláda jest po dobu výminečných poměrů zmocněna, cenové hranice změniti nařízením.

Pokud tu není podmínek pro použití zvýšené sazby pro zboží přepychové, podléhají úplaty při obchodech těchto všeobecné dani.