Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Disciplinární komisi zvolí na dobu své působnosti obecní výbor, když se byl ustavil, a doplní ji, kdykoli počet členů je menší než šest.

Obviněný zřízenec má právo dva cleny komise bez uvedení důvodu odmítnouti.

Ku provedení řízení vyšetřovacího podle § 13. tohoto zákona, jest potřebí součinnosti nejméně 3 členů komise.

Bližší ustanovení o složení a jednání komise vydá zemský výbor podle § 41. tohoto zákona.

K návrhu, jež podá disciplinární komise podle § 13. tohoto zákona vydá obecní výbor nález disciplinární, vyslechna podle potřeby referenta, disciplinární komisí vyslaného a poskytna prve obviněnému zřízenci příležitosti, aby před obecním výborem osobně neb svým zástupcem se hájil.

Nález disciplinární, jímž vyslovuje se nucené dání do výslužby neb propuštění ze služby, jest předložiti okresnímu zastupitelstvu, aby jej schválilo.

Z disciplinárního nálezu, vyneseného podle § 12. neb 15. tohoto zákona, lze se odvolati podle ustanovení § 99. zákona ze dne 16. dubna 1864, zák. a nař. č. 7. Shledá-li okresní, nebo zemský výbor toho potřebu, může dáti znovu provésti neb doplniti vyšetřování disciplinární.

Peněžní pokuty disciplinární, nálezem zřízenci uložené, plynou do pensijního fondu obecních úředníků a zřízenců a kde fondu takového není, do fondu obecního.

Zřízenec budiž dočasně zbaven služby (suspendován):

1. uvalí-li se na jmění jeho konkurs;

2. zahájí-li se proti němu řízení trestní pro takový skutek trestní, pro který nemohl by se podle § 4. č. 1. tohoto zákona státi zřízencem aneb

3. zahájí-li se proti němu svoláním disciplinární komise (§ 13.) řízení disciplinární pro disciplinární přestupek, jenž by mohl míti za následek jeho propuštění.

S dočasným zbavením služby může býti zřízenci zastavena výplata příjmů služebních, jest mu vsak v tomto případě, nemá-li jiné výživy, poskytnouti přiměřené alimentace, kterou stanoví obecní výbor.

Nebyl-li zřízenec v řízení trestním (č. 2.) neb právoplatným nálezem disciplinárním (č. 3.) uznán vinným, budiž mu zadržené služné vyplaceno.

Zbaviti zřízence dočasné služby, náleží obecnímu starostovi s dodatným schválením výboru.

Byl-li zřízenec dočasně zbaven služby vzhledem k zahájení řízení disciplinárního (č. 3.) budiž řízení toto provedeno nejdéle v osmi týdnech od té doby kdy zřízenec byl služby dočasně zbaven.

Přestupky disciplinární nebuďtež stíhány po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy vesly ve známost obecního starosty neb obecního výboru.

I. Výboru obecnímu přísluší ustanoviti, jaké příjmy služební mají míti služebníci při obci ustanovení.

II. Neustanovil-li obecní výbor služné vyšší, činí služné skutečně ustanoveného sluhy, revisora při dávkách, měst. výběrcích, hosp. dozorce, pak nadstrážníků, sluhy měst. spořitelny, dozorců hřbitovů (hrobníků), školníků obec. a měšť. škol a zřízenců odborných u obce ustanovených, jako strojmistrů vodáren, plynáren, elektráren, plynmistrů, stavebních dozorců, vrchních vodáků, zahradníků, jateckých, lázeňských a podobně, ročně 2400 K.

III. Neustanovil-li obecní výbor služné vyšší, činí služné druhého skutečně ustanoveného sluhy, doručovatele, sluhy při ústavech obecních, strážníků v městech přes 5000 obyvatel, pak ze zřízenců odborných, strojníků vodáren, plynáren a elektráren II. tř. ročně 2000 K, jakož i lesních hajných, majících svěřené lesy míry přes 5000 jiter.

IV. Neustanovil-li obecní výbor služné vyšší, činí služné skutečně ustanovených obecních cestářů, hajných, jimž k hájení svěřené lesy míry pod 5000 jiter, strážníků a školníků v obcích do 5000 obyvatel, polní stráže, hlídačů sadů, vězných, noční stráže, lampářů, pak topičů obecních plynáren, vodáren, elektráren, jatek, lázní a pod. ročně 1600 K.

V. Zřízenci, kteří službu nepřetržitě konali, mají nárok, aby po prvém tříletí služby služné jejich činilo o 20 proc., po druhém tříletí služby o 40 procent, po třetím tříletí služby o 60 proc., po čtvrtém tříletí služby o 80 proc. a po pátém tříletí služby o 100 procent více, než činilo služné, se kterým byli skutečně ustanoveni.

VI. Zřízenci v nemoci, jeho rodině budiž poskytnuto bezplatné lékařské pomoci a léků.

VII. Zřízenci přísluší nedělní a sváteční klid a jen v době, když toho služba nevyhnutelně vyžaduje, budiž do služby povolán, za to ale budiž mimořádně odměněn i za práce mimo úřední hodiny.

VIII. Léta válečná 5 let, buďtež dvojnásobně započítána do postupu i do pense.

IX. Všem zřízencům, budiž každoročně poskytnuto zákonité dovolené k zotavení po dobu 1 měsíce.

X. Kde zaměstnána (jako u školníků) manželka zřízence, budiž jako pomocnice placena.

XI. Všem zřízencům, skutečně ustanoveným přísluší po dobu jejich činné služby příbytečné ve výši 20 procent jejich základního služného.

Výboru obecnímu přísluší ustanoviti, jaké výslužné náleží zřízencům skutečně ustanoveným a jaké požitky zaopatřovací náleží jejich vdovám a sirotkům.

Nárok zřízence na výslužné, jakož i nároky vdov a sirotků na požitky zaopatřovací nebuďtež však vyměřeny méně příznivě, než jak stanoví §§ 20. - 38. tohoto zákona.

Nárok na výslužné má skutečně ustanovený zřízenec po desetileté nepřetržité službě, když stal se bez vlastního provinění k službě neschopným; bez průkazu neschopnosti k službě mají nárok na výslužné zřízenci po nepřetržité službě trvající pres 30 let.

Provisorní léta služební započítají se do pense.

Stane-li se zřízenec, který již aspoň pět let službu vykonával, bez vlastního zavinění pro nemoc, poranění neb jinou pohromu, kterou utrpěl při zastávání své služby, neschopným k dalšímu vykonávání služby, budiž s ním naloženo tak, jako by již plných deset let byl sloužil.

Nároku na výslužné pozbude:

1. Zřízenec, který vzdá se služby dobrovolně aneb vystoupí z ní o své vůli, neprokáže neschopnosti ke službě podle § 20. tohoto zákona.

Pokud není jiného ustanovení, může se zřízenec vzdáti své služby teprve po čtvrtletní výpovědi.

2. Zřízenec, který disciplinárním nálezem byl ze služby propuštěn.

Nároků na výslužné nenabude zřízenec, jenž ustanoven byl jen na čas, pokud nebylo smluveno jinak.

Stane-li se zřízenec neschopným ke službě bez vlastního zavinění a trvá-li jeho neschopnost ke službě déle než rok, není-li však vyloučeno, ze neschopnost tato pomine, může býti zřízenec, jenž má již nárok na výslužné (§ 20.), dán jen na dočasný odpočinek.

Trvalé i dočasné výslužné vyměřuje se zřízencům tím způsobem, že za prvních 10 let ve službě ztrávených připadá jim kvota 50 proc. platu ročního, který ve službě činné posléze na penězích brali, nepočítajíc v to jakékoli příjmy vedlejší. Kvota tato rovněž se však, má-li zřízenec nezaopatřené dítky, nejméně platu vdovskému, který by vdově zřízencově v té době příslušel, počítajíc v to příspěvky na vychovávání dětí.

Každým dalším rokem služebním pak kvota tato vzrůstá o 4 proc. jejich služného za každý rok.

Byl-li zřízenec dočasně dán na odpočinek a vstoupí pak opět do služby a přijde později na trvalý odpočinek, počítají se při vyměření definitivního výslužného toliko léta, která v činné službě ztrávil a nikoli doba, po kterou byl na dočasném odpočinku.

Zřízenci skutečně ustanovenému, který byl propuštěn pro nezaviněnou neschopnost ke službě, aniž má nárok na výslužné (§ 20.), přísluší odbytné, jež se rovná platu jednoho roku, který v aktivní službě posléze bral.

Mimo případ propuštění nálezem disciplinárním může býti skutečně ustanovený zřízenec, pokud nebyl ustanoven jen na určitý čas, propuštěn jen tehdy, prokáže-li se jeho neschopnost ke službě.

Vdově po zřízenci přísluší plat vdovský, když:

a) zemřelý již v době smrti měl nárok na výslužné aneb sám již výslužné měl (§ 20);

b) sňatek uzavřen byl před vstoupením do služby anebo po čas služby a zemřelý tenkráte nepřekročil 55. rok svého věku;

c) vdova v čase, kdy zřízenec zemřel, nebyla z vlastního provinění soudně rozvedená.

Vdova má podati žádost za plat vdovský k obecnímu výboru a opatřiti ji svým listem oddacím a listem úmrtním manžela, pak vysvědčením správce duchovního o tom, že manželé spolu žili, nebo, bylo-li manželství rozvedeno, soudním rozsudkem anebo usnesením o rozvodu.

Vdovský plat vyměřuje se podle platu, který zemřelý manžel v činné službě posléze bral, nepočítajíc v to jakékoliv platy vedlejší, a který byl po vyměření jeho vlastního výslužného vpočítatelný, tím způsobem, ze vdově náleží jako plat vdovský z platu manželova, 50 proc.

Plat vdovský vyplácí se měsíčně napřed.

Vdovský plat přestává, jakmile se vdova provdá. Při provdání náleží vdově odbytné jednou pro vždy ve výši jednoročního platu vdovského.

Každému zůstalému manželskému dítěti zřízence, který měl právo na výslužné, neb již byl ve výslužbě, přísluší po smrti otcově příspěvek na vychování.

Příspěvek tento přísluší dítěti, pokud ne dovrší 20. rok věku svého, pomine však, na stalo-li dříve zaopatření. V případech zvláště ohledů hodných může obecní výbor povoliti příspěvky výchovné do 24 roků. Navštěvuje-li dítě školy vysoké, náleží mu příspěvek výchovný do dokonaného 24. roku.

Příspěvek na vychování jednoho dítěte vyměřuje se sumou rovnající se jedné třetině vdovského platu, který náleží jeho ovdovělé matce, anebo který by jí podle § 28. tohoto zákona náležel, nikdy vsak nemá příspěvek na vychování dohromady převyšovati výměru vdovského platu, a to ani tehdy, když pozůstalé děti pocházejí z několika manželstev.

Není-li matka na živu, neb byl-li její plat vdovský zastaven, buďtež příspěvky na vychování zvýšeny, zvýšení však nemá přesahovati 50 proc. příspěvku prvotního.

Všecky platy zaopatřovací poukáží se ode dne, kdy se zastavil plat aneb výslužné, podle nichž se vyměření dělo, a vyplácejí se ve lhůtách měsíčních, napřed jdoucích.

Jakýkoli zaopatřovací plat přestává, když ten, komu náleží, uznán byl vinným buď zločinem nějakým vůbec anebo přestupkem krádeže, podvodu, zpronevěření neb podílnictvím v některém z těchto přestupků (§§ 460, 461., 463., 464. trest. zák.), konečně přečinem § 1. zákona ze dne 28. května 1881, čís. 47 r. z., aneb přečinem nebo přestupkem zákona ze dne 25. května 1883, č. 78 ř. z.

V případě takovém budiž dotčený plat zastaven koncem toho měsíce, kdy trestní rozsudek nabyl moci práva.

Zůstalé vdově i dítkám po zřízenci, nechť zemřel v činné službě nebo ve výslužbě, přísluší na zapravení útrat nemoci a pohřbu čtvrtletní úmrtné, rovnající se 40 proc. ročního platu nebožtíkova, do výslužného vpočítatelného, nebo výslužného, jež měl.

Vdova po zřízenci, který ještě neměl práva na výslužbu, má kromě čtvrtletního úmrtného toliko nárok na odbytné, rovnající se 40 proc. ročního služebního platu zemřelého manžela. Není-li manželka zřízence na živu, náleží tento nárok zůstalým nezaopatřeným manželským dítkám, které nedovršily ještě 24. roku svého věku.

Nároky vdov a sirotků po zřízencích ne jsou nikterak dotčeny tím, skončí-li zřízenec sebevraždou.

Spory o příjmy služební a výslužné zřízence, jakož i zaopatřovací požitky vdov a sirotků rozhodují řádné soudy.

Ostatní spory, vzešlé ze služebních poměrů zřízence, rozhodují se pořadem úřadů samosprávných § 99. zák. ze dne 16. dubna 1864 č. 7., z. z. § 77, zákona ze dne 25. července 1864 z. z. resp. ze dne 25. října 1868, č. 36 z. z.

V žádném případě, a to ani z moci úřední, ani k stížnosti není vsak zemský výbor oprávněn zřízence ve smyslu tohoto zákona ustanoviti.

Zřízenci, kteří byli ustanoveni dříve, než zákon tento nabyl platnosti, zůstanou i na dále ve službě podle dosavadních služebních poměrů, platí však pro ně ustanovení §§ 2., 4., 8. až 38. a 40. tohoto zákona, pokud jejich smlouva služební s obcí učiněná neobsahuje pro ně větších výhod.

Krajský výbor vykonává z úřední moci dohled nad tím, aby zákona toho bylo šetřeno.

K tomu konci jest oprávněn učiniti všeliká opatření, jez podle zákona tohoto náležejí učiniti výboru, pokud by úřad tento opominul je učiniti.

Rovněž jest výbor oprávněn zrušiti z povinnosti úřední všeliká usnesení obecního výboru neb disciplinární komise, jež se příčí ustanovením tohoto zákona.

Zemskému výboru náleží vydávati v mezích tohoto zákona podrobná pro všechny obce závazná ustanovení k jeho provedení. Ustanovení tato nesmějí však se vztahovati na jazykovou kvalifikaci žadatelů za místa zřízenecká.

Zákon nabude moci dnem vyhlášení.

Ministrům vnitra a spravedlnosti ukládá se, aby zákon tento uvedli ve skutek.

Ve směru formálním navrhujeme odkázati tento návrh výboru ústavnímu se lhůtou čtrnáctidenní.