Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění československé, račiž se usnésti:

Ustanovení § 32. zákona zemského ze dne 16. dubna 1864, zák. a nařízení pro král. České č. 7, jímžto se vydává zřízení obecní a řád volení v obcích, doplňují se a částečně mění se ustanoveními tohoto zákona.

Zřízencem podle § 32. zák. zem. ze dne 16. dubna 1864 zák. a nařízení č. 7, může platně býti ustanoven toliko:

1. kdo jest občanem československé re publiky;

2. kdo jest svéprávný, pokud zákon tento připouští výjimky, a

3. kdo prokázal způsobilost podle § 3. tohoto zákona.

Zřízencem může býti ustanoven, kdo po dal průkaz, že nabyl všeobecného vzdělání a že jest způsobilý úkony služby této úspěšně vykonávati a zřízencem odborným, kdo pro kázal mimo to zvláštní způsobilost odbornou.

Zřízencem podle tohoto zákona nemůže vsak býti ustanoven:

1. kdo není podle § 6. zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 131 r. z., dále podle § 6. zákona ze dne 28. května 1881, čís. 47 r. z., a podle § 2. zákona ze dne 2 5. května 1883, čís. 78 ř. z., způsobilý nabýti služby státní neb jiné služby veřejné zemské neb obecní, zvláště však i ten, kdo pro přestupky označené v §§ 460., 461., 463. a 464. ob. trest. zák. byl odsouzen, a to po dobu 3 let od dokonaného trestu;

2. kdo by byl pro disciplinární přečin, spáchaný ze zištnosti, propuštěn ze služby veřejné; tato nezpůsobilost pomine však uplynutím tří let ode dne propuštění.

Jakmile zákon tento nabude moci, buďtež ustanovovány za zřízence jenom takové osoby, které podle ustanovení § 2. až 4. tohoto zákona jsou k tomu způsobilé.

Ustanovení osoby, jež nemá způsobilosti podle tohoto zákona, jest neplatno.

Obecnímu výboru přísluší usnášeti se na tom, kolik míst služebních, zřízeneckých a pro který obor služby má se zříditi a vydati bližší pravidla o jejich ustanovení (§ 32. zák. ze dne 16. dubna 1864, zák. a nařízení č. 7.).

Zřízence, kromě povýšení, volí po pro vedeném veřejném konkursu obecní výbor volbou, a to nadpoloviční většinou hlasů.

Prozatímní ustanovení zřízence nesmí trvati zpravidla déle jednoho roku. Pokud zřízenec není ustanoven skutečným, může býti usnesením obecního úřadu propuštěn, a to, nebylo-li při přijetí zřízence smluveno jinak, po čtvrtletní výpovědi.

Ustanovení zřízence děje se doručením listiny o ustanovení (§ 55. zákona ze dne 16. dubna 1864, zák. a nar. čís. 7), obsahu jící ustanovení o tom, pro který obor služby byl zřízenec ustanoven, dále zdali jest ustanoven prozatím či skutečně, jaký jest jeho služební titul, jaké mu náležejí služební příjmy a jaký má nárok na jejich zvýšení, jaký má nárok na výslužné a jaké požitky zaopatřovací jsou zabezpečeny po jeho úmrtí jeho manželce a dítkám. Zároveň budiž mu vydán služební řád, kterým vytčeny jsou všeobecné povinnosti, vyplývající z poměru služebního, jakož i práce služební, jež náleží zřízenci vykonávati.

Služební instrukce buďtež vydány pro všechny zřízence jednotné rámcové podle jednotlivých kategorii.

Nebyl-li zřízenci s listinou o ustanovení vydán rád služební, platí pro něho řád, který vydá zemský výbor podle ustanovení § 40. tohoto zákona.

Není-li v listině o ustanovení jinak vy sloveno, pokládá se ustanovení zřízence za skutečné.

Každé ustanovení zřízence oznámeno budiž okresnímu výboru.

Pokud listinou o ustanovení (§ 8.) nebo později nebylo o příjmech služebních, o nároku na jejich zvýšení, o výslužném, o zaopatřovacích požitcích vdov a sirotků ustanoveno příznivěji, platí v těchto směrech ustanovení, obsažená v §§ 18.- 38. tohoto zákona.

Dříve než zřízenec náležitě ustanovený (§ 8.) nastoupí službu, budiž vzat do služební přísahy, kterou vykoná do rukou obecního starosty a při nepřítomnosti starostově do rukou náměstka obecního starosty ve schůzi představenstva obecního a kterou slíbí, že bude přesně plniti povinnosti úřední listinou o ustanovení a služebním řádem jemu uložené.

Poruší-li zřízenec své povinnosti, jež jsou mu uloženy listinou o ustanovení nebo služebním řádem, budiž disciplinárně potrestán.

Tresty disciplinární jsou:

1. domluva;

2. písemná důtka;

3. pokuta na penězích, která může se vyměřiti až do 50 korun, při čemž sluší určiti lhůty, ve kterých má pokuta tato zřízenci ze služného býti srážena;

4. odnětí nároku na jedno neb několik příštích zvýšení příjmů služebních;

5. nucené dání do výslužby, třeba i se snížením výslužného, na něž by zřízenec měl nárok a to nejvýše 15 procent;

6. propuštění ze služby bez nároku na výslužné, neb odbytné.

Propuštění ze služby nastane, když zřízenec stal se podle § 4. č. 1 tohoto zákona nezpůsobilým nabýti služby.

Kromě toho případu může trest nuceného dání do výslužby (čís. 5.) a propuštění ze služby (čís. 6.) býti uložen jen tehdy:

a) odepře-li zřízenec výslovně i po písemném vyzvání konati povinnosti své služby, aneb vzdálil-li se o své ujmě a bez důvodné omluvy ze služby na dobu delší osmi dnů;

b) porušil-li zúmyslně hrubým způsobem své povinnosti služební ke značné škodě obce;

c) choval-li se přes to, že z tohoto důvodu byl již disciplinárně potrestán, způsobem takovým, že ztrácí veřejnou vážnost.

Domluvu a písemnou důtku udělí obecní starosta při lehkém porušení povinností služebních.

Ostatní disciplinární tresty mohou býti zřízenci uloženy jen po provedeném disciplinárním řízení § 13. až 15. tohoto zákona.

Pozbyl-li však zřízenec způsobilosti vy. konávati službu podle § 4. č. 1. tohoto zákona, vydá nález o propuštění (§ 11.) obecní výbor, aniž předcházelo řízení, určené §§ 13. až 15. tohoto zákona.

Byl-li zřízenec obviněn, že porušil své služební povinnosti a nebyl-li potrestán podle § 12., náleží obecnímu výboru, neshledá-li obvinění zjevně nepravdivým, svolati disciplinární komisi a o tom zřízence zpraviti.

Disciplinární komise vyšetří, zda-li ob vinění zřízence jest odůvodněno čili nic; k tomu konci vyslechne obviněného a pokud toho potřebí i svědky a znalce a prozkoumá listiny věci se týkající.

Obecní starosta jest povinen předložiti komisi k její žádosti své listiny úřední.

Členové obecního výboru a zřízenci obce jsou povinni před disciplinární komisí vypovídati jako svědci.

Po skončeném vyšetřování předloží disciplinární komise výsledky vyšetřování obecnímu výboru a podá mu zároveň odůvodněný písemný návrh, má-li obviněný zřízenec býti uznán vinným čili nic a jaký má býti vinníkovi uložen trest.

Komise může též učiniti návrh, aby řízení bylo zastaveno aneb aby proti obviněnému bylo postupováno podle § 12. odstavce 1. tohoto zákona.

Návrh komisí učiněný budiž v opisu oznámen obviněnému zřízenci.

Shledá-li obecní výbor, že vyšetřování komisí provedené jest neúplné, vrátí návrh a vyšetřovací spisy komisi, aby je doplnila.

K okolnostem jiným, než které vyšetřeny byly disciplinární komisí, nebudiž v řízení před obecním výborem (§ 15.) přihlíženo.

Obviněný zřízenec má právo žádati, aby mu bylo dovoleno nahlédnouti do protokolu, sepsaného o řízení vyšetřovacím, a do spisů vyšetřovacích.