Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Byl-li zřízenec obviněn, že porušil své úřední povinnosti a nebyl-li potrestán podle § 12., náleží okresnímu výboru, neshledá-li obvinění zjevně nepravdivým, svolati disciplinární komisi a o tom zřízence zpraviti.

Disciplinární komise vyšetří, zda-li obvinění zřízence jest odůvodněno, čili nic; k tomu konci vyslechne obviněného a pokud toho potřebí, i svědky a znalce a prozkoumá listiny věci se týkající.

Okresní výbor jest povinen komisi předložiti k její žádosti své listiny úřední.

Členové okresního zastupitelstva a zřízenci okresu jsou povinni před disciplinární komisí vypovídati jako svědci.

Po skončeném vyšetřování předloží disciplinární komise výsledky vyšetřování okresnímu výboru a podá mu zároveň odůvodněný písemný návrh, má-li obviněný zřízenec býti uznán vinným čili nic a jaký má vinníkovi býti uložen trest.

Komise může též učiniti návrh, aby řízení bylo zastaveno aneb aby proti obviněnému bylo postupováno podle § 12. odstavce 1. tohoto zákona.

Návrh komisí učiněný budiž v opisu oznámen obviněnému zřízenci.

Shledá-li okresní výbor, že vyšetřování komisí provedené jest neúplné, vrátí návrh a vyšetřovací spisy komisi, aby je doplnila.

K okolnostem jiným, než které vyšetřeny byly disciplinární komisí, nebudiž v řízení před okresním výborem (§ 15.) přihlíženo.

Obviněný zřízenec má právo žádati, aby mu bylo dovoleno nahlédnouti do protokolu, sepsaného o řízení vyšetřovacím, a do spisů vyšetřovacích.

Disciplinární komisi zvolí na dobu své působnosti okresní zastupitelstvo, když se bylo ustavilo, a doplní ji, kdykoli počet členů je menší než šest.

Obviněný zřízenec má právo dva cleny komise bez uvedení důvodu odmítnouti.

Aby bylo provedeno řízení vyšetřovací (podle § 13.), jest potřebí součinnosti nejméně 3 členů komise.

Bližší ustanovení o složení a jednání komise vydá zemský výbor podle § 41. tohoto zákona.

K návrhu, jejž podá disciplinární komise podle § 13., vydá okresní výbor nález disciplinární, vyslechna podle potřeby referenta, disciplinární komisí vyslaného a poskytna prve obviněnému zřízenci příležitosti, aby před okresním výborem osobně neb svým zástupcem se hájil.

Nález disciplinární, jímž vyslovuje se nucené dání do výslužby neb propuštění ze služby, jest předložiti okresnímu zastupitelstvu, aby jej schválilo.

Z disciplinárního nálezu, vyneseného podle § 12.-15. tohoto zákona, lze se odvolati podle ustanovení § 77. zákona ze dne 25. července 1864 zák. a nař. č. 27, nebo podle zákona ze dne 25. října 1868, c. 36 z. z., k zemskému výboru.

Shledá-li zemský výhor toho potřebu, může dáti znovu provésti neb doplniti vyšetřování disciplinární.

Peněžní pokuty, disciplinárním nálezem zřízencům uložené, plynou do pensijního fondu okresních úředníků a zřízenců a kde fondu takového není, do fondu okresního.

Zřízenec budiž dočasně zbaven své služby (suspendován):

1. uvalí-li se na jmění jeho konkurs;

2. zahájí-li se proti němu řízení trestní pro takový skutek trestný, pro který nemohl by se podle § 4. č. 1. tohoto zákona státi zřízencem, aneb

3. zahájí-li se proti němu svoláním disciplinární komise (§ 13.) řízení disciplinární pro disciplinární přestupek, jenž by mohl míti za následek jeho propuštění.

S dočasným zbavením služby může býti zřízenci zastavena výplata příjmů služebních, jest mu však v tomto případě, nemá-li jiné výživy, poskytnouti přiměřené alimentace, kterou stanoví okresní výbor.

Nebyl-li zřízenec v řízení trestním (č. 2.) neb právoplatným nálezem disciplinárním (č. 3.) uznán vinným, budiž mu zadržené služné vyplaceno.

Zbaviti zřízence dočasné služby, náleží okresnímu výboru i okresnímu zastupitelstvu.

Byl-li zřízenec dočasně zbaven služby vzhledem k zahájení řízení disciplinárního (č. 3.) budiž řízení toto provedeno nejdéle v osmi týdnech od té doby, kdy zřízenec byl služby dočasně zbaven.

Přestupky disciplinární nebuďtež stíhány po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy vešly ve známost okresního starosty neb okresního výboru.

I. Zastupitelstvu okresnímu přísluší ustanoviti, jaké příjmy služební mají míti zřízenci okresního výboru.

II. Neustanovilo-li okresní zastupitelstvo služné vyšší, činí služné skutečně ustanoveného úředního sluhy a zřízence s odborným. vzděláním, jako strojníka při parních válcích, školníků hospodářských a hospodyňských škol, opatrovníků stravoven, domovníků okr. chorobinců, strojníků nemocnic a zahradnických pomocníků ročně 2400 K.

Neustanovilo-li okresní zastupitelstvo služné vyšší, činí služné u okresního cestáře, sluhy okres. nemocnice a topiče ročně 1800 K.

III. Zřízenci, kteří službu nepřetržitě konali, mají nárok, aby po prvém tříletí služby služné jejich činilo o 20%, po druhém tříletí služby o 40%, po třetím tříletí služby o 60%, po čtvrtém tříletí služby o 80% a po pátém tříletí služby o 100% více, než činilo služné, se kterým byli skutečně ustanoveni.

IV. Zřízenci v nemoci, i jeho rodině budiž poskytnuto bezplatně lékařské pomoci a léků.

V. Zřízenci přísluší nedělní a sváteční klid a jen v době, když by toho služba vyžadovala, budiž povolán a mimořádně odměněn i za práce vykonané mimo úřední hodiny.

VI. Léta válečná 5 let, buďtež dvojnásobně započítána do postupu i do pense.

VII. Všem zřízencům okresním budiž každoročně poskytnuto zákonité dovolené k zotavení po dobu 1 měsíce.

VIII. Kdo zaměstnán je u školníka hospodářských škol, budiž jako výpomocný školník placen.

IX. Cestáři, jenž koná práce na frekventované silnici, budiž přidělen placený pomocník.

Paušál na nádobí budiž upraven podle výše stanovených cen.

X. Zřízenci, kteří jsou skutečně ustanoveni, mají nárok na 20% příbytečného, vyměřeného ze základního služného, které zřízenec má, neustanovilo-li okresní zastupitelstvo příbytečné vyšší.

Zastupitelstvu okresnímu přísluší ustanoviti, jaké výslužné náleží zřízencům skutečně ustanoveným a jaké požitky zaopatřovací náleží jejich vdovám a sirotkům.

Nárok zřízence na výslužné, jakož i nároky vdov i sirotků na požitky zaopatřovací nebuďtež však vyměněny méně příznivě, než jak stanoví §§ 20.-38. tohoto zákona.

Nárok na výslužné má skutečně ustanovený zřízenec po desetileté nepřetržité službě, když stal se bez vlastního proviněni k službě neschopným; bez průkazu neschopnosti k službě mají nárok na výslužné zřízenci po nepřetržité době 30 let.

Stane-li se zřízenec, který již aspoň pět let službu vykonával, bez vlastního zavinění pro nemoc, poranění neb jinou pohromu, kterou utrpěl při konání své služby neschopným dále vykonávati službu, budiž s ním naloženo tak. jako by již plných deset let byl sloužil.

Nároku na výslužné pozbude:

1. Zřízenec, který vzdá se služby dobrovolně aneb vystoupí z ní o své vůli, neprokáže neschopnosti ke službě podle § 20.

Pokud není jiného ustanovení, může se zřízenec vzdáti své služby teprve po čtvrtletní výpovědi.

2. Zřízenec, který disciplinárním nálezem byl ze služby propuštěn; nároku na výslužné nenabude zřízenec, jenž ustanoven byl jen na čas, pokud nebylo smluveno jinak.

Stane-li se zřízenec neschopným ke službě bez vlastního zaviněni a trvá-li jeho neschopnost ke službě déle než rok, není-li však vyloučeno, že neschopnost tato pomine, může býti zřízenec, jenž má nárok na výslužné (§ 20.), dán jen na dočasný odpočinek.

Trvalé i dočasné výslužné vyměřuje se zřízencům tím způsobem, že za prvních 10 let ve službě ztrávených připadá jim kvota 50% platu ročního, který ve službě činné posléze na penězích brali, nepočítajíc do toho jakékoli příjmy vedlejší. Kvota tato rovnějž se však má-li zřízenec nezaopatřené dítky, nejméně platu vdovskému, který by vdově zřízencově v té době příslušel, počítajíc v to příspěvky na vychovávání dětí.

Každým dalším rokem služebním pak kvota tato vzrůstá o 3% jejich služného na každý rok. -

Byl-li zřízenec dočasně dán na odpočinek a vstoupí pak opět do služby a přijde později na trvalý odpočinek, počítají se při vyměření definitivního výslužného toliko léta, která v činné službě sloužil a nikoli doba, po kterou byl na dočasném odpočinku.

Zřízenci skutečně ustanovenému, který byl propuštěn pro nezaviněnou neschopnost ke službě, aniž má nárok na výslužné (§ 20.), přísluší odbytné, jež se rovná platu jednoho roku, který v aktivní službě posléze bral.

Mimo případ propuštění nálezem disciplinárním může býti skutečně ustanovený zřízenec, pokud nebyl ustanoven jen na určitý čas, propuštěn jen tehdy, prokáže-li se jeho neschopnost ke službě.

Vdově po zřízenci přísluší plat vdovský, když:

a) zemřelý již v době smrti měl nárok na výslužné aneb sám již výslužné měl (§ 21.);

b) sňatek uzavřen byl před vstoupením do služby anebo po čas služby a zemřelý tenkráte nepřekročil 55. rok svého věku;

c) vdova v čase, kdy zřízenec zemřel, nebyla z vlastního provinění soudně rozvedena.

Vdova má podati žádost za plat vdovský okresnímu výboru a opatřiti ji svým listem oddávacím a úmrtním listem manžela, pak vysvědčením správce duchovního o tom, že manželé spolu žili, nebo, bylo-li manželství rozvedeno, soudním rozsudkem aneb usnesením o rozvodu.

Vdovský plat vyměřuje se podle platu, který zemřelý manžel v činné službě posléze bral, nepočítaje v to jakékoliv platy vedlejší a který by pro vyměření jeho vlastního služného byl vpočítatelný, tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský z platu manželova 50%.

Plat vdovský vyplácí se měsíčně napřed.

Vdovský plat přestává, jakmile se vdova opět vdá.

Každému zůstalému manželskému dítěti zřízence, který měl právo na výslužné, neb již byl ve výslužbě, přísluší po smrti otcově příspěvek na vychování.

Příspěvek tento přísluší dítěti, pokud nedovrší 20. roku věku svého, pomine však, nastalo-li dříve zaopatření; v případech zvláštních zřetelů hodných může okresní zastupitelstvo povoliti příspěvky výchovné do 24 roků.

Navštěvuje-li dítě školy vysoké, náleží mu příspěvek do dokonalého 24. roku.

Příspěvek na vychování jednoho dítěte vyměřuje se sumou rovnající se jedné třetině vdovského platu, který náleží jeho ovdovělé matce, anebo který by jí podle § 28. tohoto zákona náležel; nikdy však nemá příspěvek na vychování dohromady převyšovati výměru vdovského platu, a to sni tehdy, když pozůstalé děti pocházejí z několika manželstev.

Není-li matka na živu, neb byl-li její plat vdovský zastaven, buďtež příspěvky na vychování zvýšeny; zvýšení však nemá přesahovati 50% příspěvku prvotního.

Všecky platy zaopatřovací poukáží se ode dne, kdy se zastavil plat nebo výslužné, podle nichž se vyměření dělo, a vyplácejí se ve lhůtách měsíčních, napřed jdoucích.

Jakýkoliv zaopatřovací plat přestává, když ten. komu náleží. uznán byl vinným buďto zločinem nějakým vůbec anebo přestupkem krádeže, podvodu, zpronevěření neb podílnictvím v některém z těchto přestupků (§§ 460., 461., 463., 464. trest. zák.), konečně přečinem § 1. zákona ze dne 28. května 1881, cís. 47 ř. z., aneb přečinem nebo přestupkem zákona ze dne 25. května 1883, č. 78 ř. z.

V případě takovém budiž dotčený plat zastaven koncem toho měsíce, kdy trestní rozsudek nabyl moci práva.

Zůstalé v době i dítkám po zřízenci, nechť zemřel v činné službě nebo ve výslužbě, přísluší na zapravení útrat nemoci a pohřbu čtvrtletní úmrtné, rovnající se 40% ročního platu nebožtíkova, do výslužného vpočítatelného, nebo výslužného, jehož posléze požíval.

Vdova po zřízenci, který ještě neměl práva na výslužbu, má kromě čtvrtletního úmrtného toliko nárok na odbytné, rovnající se 40% ročního platu zemřelého manžela. Není-li manželka zřízence na živu, náleží nárok ten zůstalým nezaopatřeným manželským dítkám, které nedovršily ještě 24. roku věku svého.

Nároky vdov a sirotků po zřízencích ne jsou nikterak dotčeny tím, skončí-li zřízenec sebevraždou.

Spory o příjmy služební a výslužné zřízence, jakož i zaopatřovací požitky vdov a sirotků rozhodují řádné soudy.

Ostatní spory, vzešlé ze služebních poměrů zřízence, rozhodují se s konečnou platností pořadem úřadů samosprávných (§ 77. zák. ze dne 25. července 1864 a nař. č. 27, pokud se týče zákon ze dne 25. října 1868, č. 36 z. z.).

V žádném případě, a to ani z moci úřední, ani ke stížnosti není však zemský výbor oprávněn zřízence podle tohoto zákona ustanoviti.

Zřízenci, kteří byli ustanoveni dříve, než zákon tento nabyl platnosti, zůstanou o nadále ve službě podle dosavadního služebního poměru, platí však pro ně ustanovení §§ 7., 11. až 38. a 40. tohoto zákona, pokud jejich smlouva služební se zastupitelským okresem učiněná neobsahuje pro ně větších výhod.

Zemský výbor vykonává z úřední moci dohled nad tím, aby zákona toho bylo šetřeno.

K tomu konci jest oprávněn učiniti všeliká opatření, jež podle zákona tohoto náležejí učiniti okresnímu výboru neb okresnímu zastupitelstvu, pokud by úřady tyto opominuly je učiniti.

Rovněž je zemský výbor oprávněn zrušiti z povinnosti úřední všeliká usnesení okresního zastupitelstva, okresního výboru neb disciplinární komise, jež příčí se ustanovením tohoto zákona.

Zemskému výboru náleží také vydávati v mezích tohoto zákona podrobná, pro všechny okresy závazná ustanovení k jeho provedení.

Ustanovení tato nesmějí se však vztahovati na jazykovou kvalifikaci žadatelů za místa zřízenecká.

Zákon tento nabude moci dnem vyhlášení.

Ministrům vnitra a spravedlnosti se ukládá, aby zákon ten uvedli ve skutek.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh odkázán byl výboru ústavnímu se lhůtou čtrnáctidenní.