Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění československé, račiž se usnésti:

Ustanovení § 57. zákona zemského ze dne 25. července 1864, zák. a nařízení pro král. České č. 27, jenž se týče zastupitelstva okresního, doplňují se a částečně mění se ustanoveními tohoto zákona.

Zřízencem podle § 57. zák. zem. ze dne 25. července 1864 a nařízení č. 27 může býti platně ustanoven ten:

1. kdo jest občanem československé re publiky;

2. kdo jest svéprávný, pokud zákon tento výslovně nepřipouští výjimky, a

3. kdo prokázal způsobilost podle § 3. tohoto zákona.

Zřízencem (domovníkem okr. chorobince, opatrovníkem okr. stravovny, úředním sluhou, školníkem hospodářské a hospodyňské školy, okresním cestářem, topičem okr. nemocnice a p.) může býti ustanoven, kdo podal průkaz o stáří nejméně 24 let a nabyl všeobecného vzdělání.

Pokud se týče odborných zřízenců (jako strojníci při okresních parních válcích, strojníci nemocnic, zahradničtí pomocníci atd.), požaduje se mimo to průkaz o náležitých vědomostech odborných.

Zřízencem podle tohoto zákona nemůže býti ustanoven:

l. kdo není podle § 6. zákona ze dne 15. listopadu 1837. čís. 131 ř. z., dále dle § 6. zákona ze dne 28. května 1881, cís. 47 r. z., a dle § 2. zákona ze dne 25. května 1883, cís. 78 ř. z., způsobilý nabýti služby státní neb zemské neb obecní, zvláště pak i ten, kdo pro přestupky označené v §§ 460., 461., 463.. 464. ob. trest. zákona byl odsouzen, a to po dobu 3 let od dokonaného trestu;

2. kdo byl pro disciplinární přečin, spáchaný ze zištnosti, propuštěn ze služby veřejné, avšak tato nezpůsobilost pomine uplynutím tří let ode dne propuštění.

Jakmile zákon tento nabude moci, buďtež ustanovovány za zřízence jenom takové osoby, které podle ustanoveni § 2. a 4. tohoto zákona jsou k tomu způsobilé.

Ustanovení osoby, jež nemá této způsobilosti, jest neplatno.

Okresnímu zastupitelstvu přísluší usnášeti se o tom, kolik míst služebních a pro který obor služby má se zříditi, a vydati bližší pravidla o jejich ustanovení. (§ 57. zákona ze dne 25. července 1864, zák. a nařízení č. 27).

Zřízence ustanovuje po veřejném konkursu okresní výbor volbou, a to nadpoloviční většinou hlasů.

Hlasování o ustanovení zřízence nesmí se zúčastniti ten člen okresního výboru, který jest s tím, o jehož ustanovení se hlasuje, pří buzen nebo sešvakřen, až do druhého stupně.

Prozatímní ustanovení zřízence nesmí trvati déle jednoho roku.

Pokud zřízenec není ustanoven skutečným, může býti usnesením okresního výboru propuštěn, a to, nebylo-li při přijetí zřízence smluveno jinak po čtvrtletní výpovědi.

Z usnesení okresního výboru může býti podáno odvolání k okresnímu zastupitelstvu.

Ustanovení zřízence děje se doručováním listiny o ustanovení (§ 61. zákona ze dne 25. července 1864 zák. a nař. cís. 27), obsahující ustanovení o tom, pro který obor služby byl zřízenec ustanoven, dále zdali jest ustanoven prozatím či skutečně, jaký jest jeho služební titul, jaké mu náležejí služební příjmy a jaký má nárok na výslužné a jaké požitky zaopatřovací jsou zabezpečeny po jeho smrti jeho manželce a dítkám.

Zároveň budiž mu vydán služební řád, kterým vytčeny jsou všeobecné povinnosti, vyplývající z poměru služebního, jakož i práce služební, jež náleží zřízenci vykonávati.

Buďtež vydány pro všechny zřízence jednotné služební instrukce rámcové podle jednotlivých kategorií.

Není-li v listině o ustanovení jinak vysloveno, pokládá se ustanovení zřízence za skutečné.

Každé ustanovení zřízence budiž oznámeno zemskému výboru.

Pokud listinnou o ustanovení (§ 8.) nebo později, nebylo o příjmech služebních, o nároku na jejich zvýšení, o výslužném a zaopatřovacích požitcích vdov a sirotků ustanoveno příznivěji, platí v těchto směrech ustanovení, obsažená v §§ 18.-38. tohoto zákona.

Dříve než zřízenec náležitě ustanovený (§ 8.) nastoupí službu, budiž vzat do služební přísahy, kterou vykoná do rukou okresního starosty a při nepřítomnosti starostově do rukou náměstka okresního starosty ve schůzi okresního výboru, a kterou slíbí, že bude přesně plniti povinnosti úřední listinou o ustanovení a služebním řádem jemu uložené.

Poruší-li zřízenec své povinnosti, jež jsou mu uloženy listinou o ustanovení nebo služebním řádem, budiž disciplinárně potrestán.

Tresty disciplinární jsou:

1. domluva;

2. písemná důtka;

3. pokuta na penězích, která může se vyměřiti až do 50 korun, při čemž sluší určiti lhůty, ve kterých má pokuta tato zřízenci ze služného býti srážena;

4. odnětí nároku na jedno neb několik příštích zvýšení příjmů služebních;

5. nucené dáni do výslužby, třeba i se snížením výslužného, na něž by zřízenec měl nárok, a to nejvýše o 15%;

6. propuštění ze služby bez nároků na služné, výslužné neb odbytné.

Propuštění ze služby nastane, když zřízenec stal se podle § 4. č. 1. tohoto zákona nezpůsobilým nabýti službu.

Kromě toho případu může trest nuceného dání do výslužby (čís. 5.) a propuštění ze služby (čís. 6.) býti uložen jen tehdy:

a) odepře-li zřízenec výslovně i po písemném vyzvání konati povinnosti ve svém služebním poměru, aneb vzdálil-li se o své ujmě a bez důvodné omluvy ze služby na dobu delší osmi dnů;

b) porušil-li zúmyslně hrubým způsobem své povinnosti služební ke značné škodě okresu;

c) choval-li se přes to. že z toho důvodu byl již disciplinárně potrestán, způsobem takovým, že ztrácí veřejnou vážnost.

Domluvu a písemnou důtku udělí okresní starosta podle usnesení okresního výboru při lehkém porušení povinností služebních.

Ostatní disciplinární tresty mohou býti zřízenci uloženy jen po provedeném disciplinárním řízeni § 13. a 15. tohoto zákona.

Pozbyl-li však zřízenec způsobilosti ke službě podle § 4. č. 1. tohoto zákona, vydá nález o propuštění (§ 11.) okresní zastupitelstvo, aniž předcházelo řízení, ustanovené §§ 13.-15. tohoto zákona.