Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zařaďují-li se učitelky ženských ručních prací do skupiny D, započítá se jim do postupu doba nad 4 roky, při zařadění do skupiny C doba nad 3 roky počátečné služby, a to i v tom případě, byl-li jejich plat dříve vyměřen percentuálně podle platů státních zaměstnanců.

Vedlejším učitelům s vysvědčením způsobilosti vyučovati nepovinným předmětům z povolání a vyučujícím nejméně 16 hodin týdně, náležejí v počáteční službě příjmy učitelů literních ve službě počáteční.

Ustanovení odstavce 2. § 18 platí i pro vedlejší učitele, vyučující méně než 16 hodin týdně.

Vyučují-li vedlejší učitelé z povolání nejméně 16 hodin týdně, budou po tříletém působení ve službě počáteční zařaděni do skupiny C a obdrží příjmy učitelů literních kategorie škol, na nichž vyučují. Při tom se jim započítává doba nad tři roky počátečné služby do postupu.

Ustanovení 3. odst. § 19 použije se pro vedlejší učitele, pokud vyučují méně než 16 hodin týdně, se záměnou skupin, což platí též o ustanovení § 21.

Odměna za vyučování předmětům nepovinným, udílená učitelům, kteří se vyučováním tím nezabývají jako zvláštním povoláním (viz §§ 22 a 23), činí 100 K na školách obecných a 120 K na školách občanských ročně za každou učebnou hodinu týdenní.

Převyšuje-li učebná doba povinnost nebo míru předepsanou v zemských zákonech, obdrží učitelé v §§ 15 až 23 uvedení za každou hodinu nad tuto povinnost touž odměnu, jako státní úředníci příslušné hodnostní třídy nejméně však 100 K za týdenní učebnou hodinu.

Vedlejší učitelé z povolání, uvedení v § 23, mají nárok na tuto odměnu, převyšuje-li učebná povinnost míru, stanovenou pro učitele literní.

Zvláštní odměny za vyučování ženským ručním pracem, stanovené zemskými zákony školními za hodiny pod výměru 20 učebných hodin, se zrušují, působí-li učitelka ženských ručních prací pouze v jednom školním místě; působí-li ve více školních místech, stanoví se tento počet na 18 hodin týdně. K mimořádným příjmům učitelstva a učitelských rodin náležejí též mimořádná nadlepšení a výhody, uvedené ve článku II.

Pravidla o tom, jak jest dávati učitele do výslužby a kterak zaopatřovati pozůstalé po nich, jakož i kdy se dává učitelům nebo pozůstalým po nich odbytné, řídí se zákonnými předpisy platnými v jednotlivých zemích, se změnami, jež vyplývají z tohoto zákona.

Všeobecně zavádí se pro učitele 35letá doba služební.

Učitelé, kteří dokončili 60. rok věku, mají právní nárok, aby byli dání po vlastní žádosti a bez průkazu nezpůsobilosti ke školní službě na odpočinek. Tento nárok přísluší také bez zřetele na věk učitelům po dokonaném 40. roce služebním.

Do služební doby ve smyslu tohoto zákona započítatelné k nároku na odpočinek, na výslužné (odbytné) a zaopatřovací požitky pozůstalých po učiteli jest započítati také veškerou služební dobu, kterou strávil v počáteční službě školní na veřejných školách, než byl zařaděn do platů hodnostních tříd některé skupiny úřednické (§§ 15 až 23).

Výslužné (odbytné) vyměří se na základě platů do výslužného (odbytného) započitatelných.

Po dokonané 35leté služební době mají učitelé nárok na plné započitatelné výslužné (odbytné), jež po dokonané 10leté započítatelné služební době činí 40%, a každý další rok ještě 2.4% výslužného (odbytného) započitatelných platů.

Pro vyměření výslužného (odbytného) jsou započitatelny tytéž platy, jako u státních úředníků. Vyměření stane se podle platů, na které měl učitel podle §§ 15 až 23 tohoto zákona nárok v době, kdy odchází do výslužby. Do výslužného (odbytného) započítá se činovnický přídavek učitelům, kteří školu řídí, jakož i přídavek osobní, který podle zákonů zemských jest započitatelný do výslužného.

Oslepne-li učitel nebo trpí-li duševní chorobou, aniž toho úmyslně zavinil, takže jest neschopen vykonávati další službu nebo jakoukoli živnost, připočte se mu pro výměru výslužného k jeho započitatelné době služební 10 let.

Stane-li se pro nezaviněný úraz neschopným ke službě, připočítá se mu táž doba za těchto předpokladů:

1. stal-li se úraz při určeném výkonu služebním a v přímé s ní spojitosti;

2. prokáže-li se lékařským vyšetřením úředně nařízeným, že nezpůsobilost k další službě vznikla výhradně úrazem;

3. nastala-li nezpůsobilost k další službě nejdéle v roce po úrazu a ohlásil-li učitel v téže době svůj nárok u nadřízeného školního úřadu.

Za okolností zvláště závažných může zemská školní rada v případech odstavce druhého přiznati výslužné ještě ve vyšší výměře až do celé částí platů započitatelných pro vyměření výslužného.

Tolikéž může zemská školní rada připočísti k započítatelné služební době učitele až 10 roků pro výměru výslužného, stal-li se neschopným vykonávati službu další pro těžkou a nezhojitelnou nezaviněnou nemoc jinou, nežli uvedeno v prvém odstavci.

Je-li učitel podroben pojišťovací povinnosti úrazové, zmenší se výslužné takto zvýšené o peníz jeho úrazového důchodu.

Na učitele v počáteční službě, kteří nebylí ještě zařaděni do platů hodnostních tříd, anebo kteří požívají určitého procenta platů úřednické skupiny, vztahují se předpisy předcházející s tou změnou, že místo výhody v nich uvedené, přizná se jim výslužné vyměřené z platů, jichž požívali v rozhodujícím okamžiku.

Zaopatřovací požitky pozůstalých po učitelích v §§ 15 až 23 a v §§ 27 až 29 uvedených vyměří se podle pravidel o zaopatřovacích požitcích osob, pozůstalých po státních úřednících a podle platů hodnostní třídy, jichž zemřelý požíval (§ 28). Dosáhl-li však učitel již nároku na požitky nejvyššího stupně služného své hodnostní třídy, buďtež zaopatřovací požitky pozůstalých vyměřeny podle nejblíže vyšší třídy hodnostní, leč že by učitelská osoba ve smyslu odstavce 3. § 5 byla vyloučena z časového postupu do platu vyšší třídy hodnostní.

V případech, v nichž by pozůstalým po učitelích podle platných zemských zákonů příslušely vyšší zaopatřovací požitky, než je v předešlém odstavci a v §§ 27-29 uvedeno, řídí se vyměření těchto požitků výhodnějším ustanovením zemského zákona.

Zemře-li učitel úrazem nezaviněně utrpěným a nenabyl-li ještě nároků na výslužné, obdrží pozůstalí pravidelné požitky zaopatřovací za obdobného použití předpokladů v § 29 naznačených.

Měl-li učitel podle tohoto zákona již nárok na výslužné, může zem. školní rada za okolností zvláště hodných pozoru povoliti vyšší nežli pravidelné požitky zaopatřovací a to pozůstalým po učiteli s požitky XI., X. nebo IX. třídy hodnostní až do výměry požitků zaopatřovacích třídy hodnostní o dvě vyšší, pozůstalým ostatních učitelů až do požitku zaopatřovacího třídy hodnostní nejblíže vyšší.

Vdově po učiteli náleží pohřebné, jež podle pravidel pro státní úředníky vyměřuje zemská rada školní.

Jestliže se manželé vzdali manželského spolužití, nemá vdova nároku na pohřebné, leč že by manželé žili odloučeně jen z důvodů zdravotních, za příčinou výchovy dítek, z důvodů hospodářských nebo podobných, nespočívajících v jejich osobních vztazích.

Není-li po učiteli vdovy, která by měla nárok na pohřebné, náleží pohřebné rukou společnou a nerozdílnou především manželským potomkům, o něž pečoval zemřelý učitel, a není-li jich, těm manželským potomkům, kteří ze svého hradili náklady pohřbu stavu přiměřeného, nebo zemřelého v jeho poslední nemoci před smrtí ošetřovali, bylo-li o pohřeb jinak postaráno.

Předpisy třetího odstavce platí obdobně ve prospěch zákonitých dědiců po každém svobodném nebo ovdovělém bezdětném učiteli.

Ve všech ostatních případech může se pohřebné zcela nebo částečně povoliti těm osobám, které prokáží, že ze svého hradily pohřební útraty nebo opatrovaly zemřelého v jeho poslední nemoci před smrtí.

Učitelé, kteří byli podle tohoto zákona zařaděni do platů hodnostní třídy některé úřednické skupiny (§§ 16-23) nebo požívají percentuální odměny těchto hodnostních tříd a tím nabyli nároku na výslužné (odbytné), jsou povinni platiti pensijní příspěvky do pensijních fondů země, ve které působí. Tyto příspěvky platí se ve výši a po dobu, jak je zákonem stanoveno pro státní úředníky.

Pravidelné výslužné (odbytné) se vypočítává na základě dat, obsažených v osobním výkaze.

Domáhá-li se učitel vyššího pravidelného výslužného (odbytného), počne ho užívati teprve od okamžiku, kdy uplatnil a prokázal tento nárok, leč že by dovodil, že není vinen nedostatečnými a nesprávnými zápisy v osobním výkaze.

Tohoto předpisu dlužno užíti obdobně, uplatní-li učitel nárok na trvalé výslužné, jež mu podle osobního výkazu nepřísluší. Částka odbytného snad přebraného vymůže se v takovém případě v přiměřené lhůtě srážkou z trvalého výslužného dodatečně přiznaného.

Každá změna, kterou by se za platnosti tohoto zákona nově upravovaly nároky na odpočinek, jakož i na výslužné (odbytné) a zaopatřovací požitky nebo pensijní příspěvky a na jiné výhody (viz čl. II.) státních praktikantů, úředníků a jejich pozůstalých, vztahuje se také na učitele v počáteční službě a na učitele zařaděné ve smyslu tohoto zákona do platů hodnostních tříd některé skupiny úřednické, jakož i na pozůstalé po nich.

Totéž platí i o učitelích, kteří požívají odměny vyměřené částkou služebních příjmů osob, zařaděných do příslušné skupiny.

Učiteli, danému před 1. listopadem 1918 na odpočinek, vdově a sirotkům po učiteli do téhož dne zemřelém, náležejí požitky a výhody, které má nebo bude míti státní úředník případně vdova a sirotci.

Služební dobu, hodnost, lhůty postupu činné služby učitelů, jichž se týče, a jiné případné podmínky, přicházející v úvahu, jest posuzovati podle ustanovení §§ 15 až 23 a 26 až 35.

Pro učitele, dosazené v úřad před vydáním tohoto zákona, platí předpisy předcházejících ustanovení tak, že se jim nepřetržitá služební doba před působností tohoto zákona do vršená započítá pro zařadění do platů hodnostních tříd, do časového postupu a do výměry všech řádných a mimořádných služebních příjmů. Při zařadění do hodnostních tříd a stupňů služného počítá se doba ta literním učitelům škol obecných a občanských od složení zkoušky způsobilosti pro školy obecné, zvláštním učitelům náboženství od prvního ustanovení se stálým platem podle posavadních zákonů zemských, učitelkám ženských ručních prací a vedlejším učitelům z povolání tak, že se od doby, která uplynula od prvního jich ustanovení, odečtou ve skupině D 4 léta, ve skupině C 3 léta. Poslední dva odstavce § 4 vztahují se i na tyto případy. Mají-li tyto osoby podle zákonů zemských při definitivním jmenování nárok na započítání delší doby do postupu, buďtež jim léta služební započítána podle zákonů zemských.

Ustanovení čtvrtého odstavce § 5 tohoto zákona o učitelích, kteří dosáhli 60. roku věku a 35 let služby, netýká se osob, které před vydáním tohoto zákona dosáhly 60. roku věku.

Učitelům, kteří byli ustanoveni trvale pouze s vysvědčením dospělosti, budou se počítati služební léta do postupu a povýšení od doby, kdy byli prvně definitivně ustanoveni.

Nárok na dřívější vyšší požitky přestává, nastoupil-li učitel po vlastní žádosti na jiné místo služební, nebo byl-li odvolán z příčin služebních z místa, na němž není ustanoven trvale.

Učitelé, kterým se podle tohoto zákona posavadní platy zvýší, zaplatí pensijní příspěvek podle § 33 z té části, o kterou se zvýší jejich požitky započitatelné do výslužného.

Příspěvky a dávky plynoucí z tohoto nebo jiných právních důvodů, jež odváděti jest státní úřednictvo sproštěno, budou učitelstvu nahraženy za dobu od 31. října 1918 uplynulou.

Učitelům, kteří byli dáni na odpočinek nebo opustili školní službu po 31. říjnu 1918, vyměří se a doplatí odpočivné (odbytné) podle §§ 26 až 29, 34 a 35 a pensijní příspěvek podle § 33 tohoto zákona.

Pozůstalým po učitelích, kteří zemřeli po 31. říjnu 1918, vyměří se zaopatřovací požitky tolikéž podle §§ 30 až 35.

1. Vláda se zmocňuje, aby za účelem urychleného provedení zákona, kterým se upravují služební příjmy a výslužné učitelstvu na veřejných školách obecných a občanských, poskytla zemím potřebné zálohy.

2. Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá pečovati o to, aby osoby do školní služby přijaté byly tak zaměstnány, by si zasloužily a obdržely platy, které zabezpečují alespoň zákonné eksistenční minimum. Učiniž opatření, aby za nižší plat, nežli kolik je potřebí k eksistenci mohli býti vyučováním na školách pověření jenom ti, jimž jest zaměstnání to výdělkem vedlejším.

3. Ministerstvo školství a národní osvěty se vyzývá, aby příprava a kvalifikace učitelek ženských ručních prací, vedlejších učitelů a učitelek z povolání byla pokud možno nejvíce zdokonalena a aby učebná osnova k tomu cíli byla náležitě upravena a doplněna.

4. Ministerstvo školství a národní osvěty zahájiž šetření, jakým způsobem by mohla býti provedena úprava právních poměrů pěstounek ustanovených na mateřských školách.

5. Při sestavování návrhu na konečnou úpravu právních poměrů učitelstva, buď postaráno o to, by učitelům a učitelkám škol obecných a občanských, jakož se již v některých českých zemích stalo, byl zabezpečen řádný byt.

6. Při nové úpravě místních (aktivitních), drahotních a jiných přídavků pro státní úřednictvo buďte místo počtu obyvatelstva vzaty za základ místní ceny průměrného úhrnku nejdůležitějších potřeb pro všecky členy rodiny, jakož i zřetel k možnosti zaopatřiti dětem vzdělání.

7. Při upravování služebních příjmů aktivního úřednictva státního měj ministerstvo školství a národní osvěty péči o to, aby požitky učitelů, kteří jsou již na odpočinku, jakož i zaopatřovací požitky vdov a sirotků učitelských rovnaly se požitkům, na které má nárok učitelstvo posud aktivní, když odchází na odpočinek.

8. Ministerstvo školství a národní osvěty předlož Národnímu shromáždění co nejdříve návrhy o těchto věcech.

Státnězřízenecký výbor porokoval o změnách, které v původním tekstu návrhu byly po přání vlády vykonány a schválil po návrhu referenta prof. dra Lukavského celý návrh v konečném znění i navrhuje, aby Národní shromáždění usneslo se naříditi, by zákon byl proveden.

s

Školský výbor po jednání s ministrem financí provedl některé změny na svém návrhu původním.

Podstatná změna se stala ve čl. V., dle něhož osobní náklad na učitelstvo hraditi mají až do konečné úpravy posavadních poměrů nynější vydržovatelé, tedy hlavně země a nikoli stát.

Poněvadž však země nejsou s to, aby z vlastních prostředků zvýšený náklad uhradily má býti resolucí vláda zmocněna, aby zemím poskytla potřebné zálohy.

Na finance státní a zejména na výši příslušného vydání nemá tento nový způsob uhrazení nákladu na úpravu platů učitelských podstatného vlivu, a proto finanční výbor doporučuje Národnímu shromáždění, aby schválilo návrh výboru školského i v novém opraveném znění.