Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Obdržely by tedy celkem dle methody doporučované vládní osnovou:

Dle methody Hagenbach-Bischoffovy obdržely:

Za účelem porovnání správnosti obou method uvádíme součty hlasů všech stran:

Bylo tudíž celkem odevzdáno 55.527 hlasů a při počtu mandátů 202 připadá průměrně jeden mandát na 274 hlasů. Dle toho měly obdržeti strany:

Obdržely však:

Vykazuje tudíž systém Hagenbach-Bischoffův chybu o 8 mandátů, kdežto systém, doporučovaný osnovou vládní, vykazuje diferenci pouze o jediný mandát, a to ještě z toho důvodu, že vládní osnova stanoví quorum, následkem čehož získala proti průměru o jeden mandát více strana demokratická.

Při volbách velké rady kantonu Basilejského, vykonaných dne 2. a 3. května 1914, a to v prvém volebním okresu - Grossbasel-Ost - mělo se zvoliti 39 členů velké rady a počet všech platných hlasů byl 199.992:39=5128. Obdržely strany hlasů a obdržely by mandátů:

V druhém volebním okresu - Grossbasel-West - mělo se obsaditi mandátů 41 a odevzdáno bylo celkem hlasů 219.104:41=5344. Soustředily pak na sebe strany:

Ve třetím volebním okresu -Kleinbasel - voliti se mělo poslanců 46 a odevzdáno bylo hlasů 216.430:46=4.705. Strany soustředily:

Konečně ve čtvrtém volebním okresu - Riehen - voliti se měli 3 poslanci, a odevzdáno bylo hlasů 918:3=306. Obdržely strany:

Ve všech volebních okresích

Zbytky hlasů vykazovaly strany:

Celkem činí součet zbytků 46.031 hlasů. Obsaditi se má ještě mandátů 14. (14+1·5=15.5).

Dle vykázaných zbytků obdrží mandátů strana:

Poněvadž neobsazeny zůstaly ještě 2 mandáty, přikáže se po mandátu těm stranám, které při druhém skrutiniu vykázaly nejvyšší zbytek dělení, t. j. straně demokratické a straně svobodomyslné. Obdržely tedy celkem dle

K posouzení správnosti obou method nutno zase zjistiti součet všech hlasů stranám odevzdaných a vypočísti průměr hlasů na jeden mandát.

Strany obdržely hlasů:

Celkem tedy 631.481 hlasů. Průměr hlasů na jeden mandát byl:

Dle tohoto průměru měly obdržeti strany:

Obdržely ve skutečnosti:

Diference dle vládní osnovy při straně liberální o celý mandát vysvětluje se tím, že strana tato největší počet mandátů získala ve druhém volebním okrese (7), kde byl největší průměr hlasů na jeden mandát (5.344), kdežto ve třetím volebním okrese byl průměr pouhých 4705 hlasů. Přes to však je systém vládní osnovy průměru bližší než systém Hagenbach-Bischoffův; neboť součet diferencí dle osnovy vládní jest 3·6 proti 4·4 u soustavy švýcarské.

Na těchto čtyřech dokladech podán jest důkaz o tom, že methoda doporučená vládní osnovou jest právu bližší, než methoda Hagenbach-Bischoffova, a doporučuje proto vláda tuto methodu ke schválení.

Pro prvé skrutinium v komisi krajské navrhuje vládní osnova dle systému Hareova volební číslo vzešlé dělením součtu všech hlasů počtem mandátů; tento způsob skrutinia bude jednak všem voličům snadno srozumitelným, jednak docílí se jím toho, že pro druhé skrutinium odkázáno bude více mandátů než při pravém volebním čísle. - Poněvadž pak pro druhé skrutinium navrhuje vládní osnova kandidátní listiny přísně závazné a sestavené z kandidátů, kteří při prvém skrutiniu ještě zvoleni nebyli, každá strana bude moci vynikající své členy, kteří z jakýchkoliv důvodů nebyli zvoleni v prvém skrutiniu, zařaditi na prvá místa v kandidátní listině, předložené před druhým skrutiniem předsedovi ústřední komise, a tím volbu jich zabezpečí. Přihlíží-li se k různé výši zbytků v jednotlivých volebních okresech, jest pravděpodobno, že každá strana při druhém a třetím skrutiniu bude moci obsaditi asi tolik mandátů, jako jest polovice počtu okresů, v nichž kandidovala.